Daň z přidané hodnoty jako jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu

Bankovní institut vysoká škola Praha Práva

Daň z přidané hodnoty jako jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu Bakalářská práce

Autor:

Kateřina ZICHOVÁ Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr VALOUCH, Ph.D.

Duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem pouze uvedenou literaturu.

V Břeclavi dne 15. 4. 2009

Kateřina Zichová

1

Děkuji Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, za jeho podnětné rady a věcné připomínky.

2

Anotace:

Bakalářská práce na téma Daň z přidané hodnoty jako jeden z nejdůleţitějších příjmů státního rozpočtu je pojata jako základní informatorium pro všechny, kteří mají zájem o seznámení s danou problematikou. Práce je rozdělena do několika kapitol podle jednotlivých témat. Po úvodu následují kapitoly se základním přehledem daňové soustavy ČR a definice pouţívaných pojmů v souvislosti s DPH. Práce dále seznamuje s efektivitou výběru DPH, uplatňování DPH při dovozu zboţí a vše co souvisí se vstupem České republiky do EU a její sazby a všechny změny, které s touto problematikou souvisejí.

Anotation:

The goal of the bachelor thesis „Value Added Tax as one of the most important state budget revenues“ is to submit basic information for a general public of interested readers. The thesis consists of several chapters according to the specific topics. The first two chapters provide the reader with the overview of the Czech tax system, definition of basic terms etc. Further chapters provide information about the efficiency of VAT collection, imports VAT taxation, and other dealing with the Czech republic joining the European Union, including the changes in this area.

3

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 6 1. Co je to daň............................................................................................................................ 7 1. 1 Rozdělení daní ............................................................................................................... 7 1. 1. 1 Přímé .................................................................................................................... 7 1. 1. 2 Nepřímé ............................................................................................................. 10 2. Daň z přidané hodnoty ......................................................................................................... 12 2. 1 Co je to DPH ............................................................................................................... 12 2. 2 Sazby DPH .................................................................................................................. 13 2. 3 Registrace .................................................................................................................... 13 3. Předmět daně ........................................................................................................................ 14 3. 1 Předmětem daně je ...................................................................................................... 14 3. 2 Předmětem daně není .................................................................................................. 14 4. Daň při dovozu a vývozu zboţí ........................................................................................... 16 4. 1 Dva principy intrakomunitárního plnění ................................................................... 16 4. 1. 1 Princip země původu ........................................................................................ 16 4. 1. 2 Princip země určení (spotřeby) ........................................................................ 17 5. Pozitiva DPH a negativa DPH ............................................................................................ 18 5. 1 Jaká jsou pozitiva DPH ............................................................................................... 18 5. 2 Jaká jsou negativa DPH .............................................................................................. 19 6. Způsoby výpočtu DPH ........................................................................................................ 21 6. 1 Metody výpočtu .......................................................................................................... 21 1. součtová metoda ....................................................................................................... 21 2. účetní metoda ............................................................................................................ 21 3. nepřímá (rozdílová) metoda ..................................................................................... 21 6. 2 Počet sazeb DPH, nulová sazba DPH a osvobození od DPH, nárokování a uplatňování DPH ................................................................................................................ 22 6. 2. 1 Nárokování a vrácení DPH ze zahraničí.......................................................... 23 6. 2. 2 Uplatňování DPH na poskytování sluţeb po vstupu České republiky do EU ....................................................................................................................................... 24 7. Srovnání výběru cla a SPD a DPH před vstupem a po vstupu do EU, dodání, vývoz a pořízení zboţí ........................................................................................................................... 28 7. 1 Dodání zboţí do jiného členského státu, vývoz zboţí .............................................. 28

4

7. 2 Statistické výsledky výběru cla, DPH a SPD před vstupem do EU......................... 29 7. 2. 1 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2002 ................................................ 29 7. 2. 2 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2003 ................................................ 30 7. 2. 3 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2004 ................................................ 31 7. 2. 4 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2005 ................................................ 32 7. 2. 5 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2006 ................................................ 33 7. 2. 6 Shrnutí výběru cel a daní v letech 2001 – 2006 .............................................. 34 7. 2. 7 Státní rozpočet ................................................................................................... 35 7. 3 Pořízení zboţí z jiného členského státu ..................................................................... 37 7. 3. 1 Systém VIES ..................................................................................................... 37 7. 3. 2 Souhrnná prohlášení ......................................................................................... 38 7. 3. 3 Podání souhrnného prohlášení ......................................................................... 38 7. 3. 4 Ověřování DIČ provozovatele ......................................................................... 39 7. 3. 5 DIČ a kód České republiky .............................................................................. 39 7. 3. 6 Třístranné obchody ........................................................................................... 40 8. Pojem a prameny daňového práva,právní úprava DPH ..................................................... 42 8. 1 Daňové právo, daně a poplatky .................................................................................. 42 8. 2 Právní úprava DPH a její novelizace ......................................................................... 43 8. 2. 1 Nová definice obratu ......................................................................................... 44 8. 2. 2 Změny daňových dokladů ................................................................................ 45 8. 2. 3 Moţnost opravit chyby ..................................................................................... 45 8. 2. 4 Upřesnění data ................................................................................................... 45 8. 2. 5 Konec ustanovení o přeúčtování ...................................................................... 46 8. 2. 6 Jak podávat dodatečné daňové přiznání .......................................................... 46 Závěr ......................................................................................................................................... 47 Seznam literatury...................................................................................................................... 48 Seznam internetových stránek ................................................................................................. 50 Seznam tabulek a obrázků ....................................................................................................... 51 Seznam příloh ........................................................................................................................... 52

5

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila téma „Daň z přidané hodnoty jako jeden z nejdůleţitějších příjmů státního rozpočtu. A to zejména proto, ţe daň z přidané hodnoty (dále jiţ jen DPH) je nejdůleţitějším příjmem státního rozpočtu. Daň z přidané hodnoty je svou podstatou nepřímou daní, kterou je zdaňován veškerý prodej zboţí a sluţeb v kaţdé fázi jejich výroby a distribuce. Dotýká se svým způsobem kaţdého z nás a neustále se o ní hovoří. Cílem mé bakalářské práce bude na základě informací přiblíţit problematiku daně z přidané hodnoty a informovat o jejím vývoji a o změnách, které souvisí se vstupem České republiky do EU. Daň z přidané hodnoty je důleţitou součástí příjmu státního rozpočtu, tudíţ úkolem mé práce bude ukázat

jak daň přidané hodnoty funguje, její

výhody a nevýhody a vše co se této daně týká. Tato práce by měla slouţit jako seznámení s daní z přidané hodnoty. Já sama si myslím, ţe na téma Daň z přidané hodnoty se neustále diskutuje dochází k neustálým změnám.

6

1. Co je to daň Daň je pravidelný příjem státního rozpočtu, který platí subjekt na základě předem a jednoznačně stanovených zákonných předpisů. Nalézáme značné mnoţství definic daně. Nejčastěji se pouţívá ta, jeţ definuje daň jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu subjektu. Daň je právním vztahem závazkovým a synallagmatickým. Obecně závazkový právní vztah je takový, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dluţníka a dluţníkovi vzniká povinnost závazek splnit. Daní jako synallagmatickým závazkovým vztahem rozumíme skutečnost, ţe dluţník má od okamţiku vzniku daňového dluhu aţ do jeho zániku zaplacením nejen povinnost, ale tíţ právo jej uhradit, splnit, přičemţ formálně není rozhodné, zda jedinou platbou, nebo ve splátkách. 1

1. 1 Rozdělení daní Nejznámější typologií je členění daní podle jejich vazby na důchod poplatníků – přímé a nepřímé daně, které je někdy nepřesně zaměřováno za třídění dle dopadu daně. Mezi další základní klasifikace daní můţeme zařadit ty, které se zabývají určením poplatníka daně – třídění dle subjektu daně, stanovením předmětu daně – třídění dle objektu daně, a zjištěním, do jaké míry respektují příjmovou situaci občana – osobní a in rem daně.

1. 1. 1 Přímé daně Přímé daně jsou bezprostředně vyměřeny poplatníkovi na základě jeho důchodu nebo majetku a předpokládá se, ţe jejich výše jde na úkor důchodu osoby, které jsou předepsány, a ta se jim nemůţe vyhnout, nemůţe jich část přenést na další ekonomické subjekty. Daně jsou adresné a přihlíţejí k majetkové či důchodové situaci osoby, která si jejich výši mnohdy vypočítává sama a sama si je odvádí, či alespoň jejich hodnotu zná. Přímé daně se dále dělí na důchodové (někdy téţ nazývané příjmové) a majetkové 2. Daně důchodové: Daň z příjmů fyzických osob poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, 1 2

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C.H.BECK, 2003. Str. 2 ŠIROKÝ, Jan. Daňová teorie s praktickou aplikací. Praha: C.H.BECK, 2003. Str. 40

7

poplatníci mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdrţují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území české republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, poplatníci, který nejsou uvedeni výše nebo ti, o nichţ to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, poplatníci kteří se na území české republiky zdrţují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, ţe se na území České republiky obvykle zdrţují, poplatníci obvykle se zdrţujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává kaţdý započatý den pobytu, bydliště na území České republiky se pro účely zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichţ lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdrţovat. Daň z příjmů právnických osob poplatníci daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační sloţky státu podle zvláštního předpisu, poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Daně majetkové: Daň z nemovitostí daň z nemovitostí tvoří daň z pozemků a daň ze staveb, poplatníky daně z pozemku je vlastník pozemku,

8

poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Silniční daň poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která o je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, o uţívá vozidlo, v jehoţ technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehoţ drţitel je odhlášen z registru vozidel, o zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za pouţití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla jiţ provozovateli vozidla, o osoba, která pouţívá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva a pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1, o stálá provozovna nebo jiná organizační sloţka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Daň dědická poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímţ bylo řízení o dědictví skončeno. Daň darovací poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vţdy dárce, není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. Daň z převodu nemovitostí 9

poplatníkem daně z převodu nemovitostí je: o převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem, o nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu, vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydrţení nebo veřejné draţby anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací, o převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.

1. 1. 2 Nepřímé daně Nepřímé daně jsou placeny a vybírány v cenách zboţí, sluţeb, převodů a pronájmů; rozhodujícím momentem zdanění je většinou samotný akt nákupu či spotřeby příslušné komodity. Daně nerespektují důchodovou ani majetkovou situaci osoby, protoţe jsou vyměřeny ve stejné výši pro osoby s vysokými i nízkými příjmy či bohatstvím. Daně jsou neadresné, a tak si jejich výši mnohdy ani běţný občan neuvědomí (např. při nákupu potravin). Nepřímé (někdy téţ nazývané spotřební) daně se dále dělí na všeobecné (ty jsou uvalovány na velké skupiny výrobků či sluţeb a daň je konstruována jako ad valorem) a akcízy (uvalovány jako jednotková daň na vybrané komodity) 3. Daně ze spotřeby: Daň z přidané hodnoty osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud zákon 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty nestanoví v § 5a jinak, osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost.

3

ŠIROKÝ, Jan. Daňová teorie s praktickou aplikací. Praha: C.H.BECK, 2003. Str. 40

10

Spotřební daně plátcem je právnická nebo fyzická osoba, spotřebními daněmi jsou o daň z lihu, o daň z piva, o daň z vína a meziproduktů, o daň z minerálních paliv, o daň z tabákových výrobků.

11

2. Daň z přidané hodnoty Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje daň z přidané hodnoty. Daň se uplatňuje na zboţí, nemovitosti a sluţby za podmínek stanovených v tomto zákoně.

2. 1 Co je to DPH Je hlavní nepřímou daní v ČR, která je zahrnuta v ceně výrobku nebo sluţby, vybírána postupně od jednotlivých plátců, s tím, ţe celkovou částku DPH zaplatí konečný spotřebitel v ceně výrobku. Je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH (dále ZDPH), přijatým v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboţí, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboţí, jeţ se jako polotovar stává součástí tohoto nového výrobku. Mechanismus DPH tedy odstraňuje duplicitu daně, na daň jiţ jednou zaplacenou v ceně zpracovatelských komodit se jiţ znovu neuvaluje. Myšlenka o dani z přidané hodnoty vznikla ve Francii (ekonom Roland Laudré) v roce 1954. Po dlouhých diskusích byla v praxi poprvé zavedena v roce 1968 právě ve Francii, následně v Dánsku a SRN. Země Evropské unie byly průkopníky v zavádění DPH (v zemích Unie DPH povinně existuje). Počet států, v jejichţ daňovém systému je tato daň obsaţena, neustále roste. Tento proces se netýká jen Evropy (kde DPH je zavedena prakticky ve všech zemích, včetně postkomunistických 4), ale i mnoha dalších převáţně vyspělých států světa. V současnosti se DPH vybírá asi ve 110 zemích. Daň z přidané hodnoty nezatěţuje ani majetek a ani důchod plátce daně. Na rozdíl od daně z obratu se vybírá postupně a po částech jen z té hodnoty, která byla v příslušné fázi přidaná (tzv. přidaná hodnota) k ceně nakoupeného zboţí či sluţby. Plátce daně pouţije jako základ pro výpočet daně cenu zboţí nebo sluţby, za kterou ji skutečně prodá kupujícímu, ale bez daně. Zároveň mu vzniká nárok na odpočet daně, kterou zaplatil svým dodavatelům při nákupu zboţí a sluţeb, které sám pouţil pro své podnikání. Vzniklé saldo daně, tj. rozdíl daně na výstupu a vstupu, je plátce daně povinen odvést do státního rozpočtu. 5

4

v Maďarsku platí DPH jiţ od roku 1986 GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3 aktualizované a doplněné vydání. Praha: LINDE, 2008. Str. 157 5

12

2. 2 Sazby DPH základní 19% - spotřební zboţí, sluţby (telefony, internet…) snížená 9 % - na základní potraviny, knihy, dětské pleny U většiny zboţí a sluţeb se uplatňuje základní sazba přidané hodnoty. Sníţená sazba se uplatní pouze u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů staroţitností uvedených v příloze č. 4 zákona o dani z přidané hodnoty a dále u bytové výstavby a u staveb pro sociální bydlení za podmínek uvedených v §48 a §48a Zákona o dani z přidané hodnoty, zde se jedná o bytovou výstavbu a stavby pro sociální bydlení. U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň.

2. 3 Registrace Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíţ obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne 1000 000 Kč, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci. U většiny zboţí a sluţeb se uplatňuje základní sazba DPH. Sníţená sazba se uplatní pouze u zboţí uvedeného v příloze č. 1 Zákona o dani z přidané hodnoty a u sluţeb vedených v příloze č. 2 Zákona o dani z přidané hodnoty,dále u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů staroţitností uvedených v příloze č. 4 Zákona o dani z přidané hodnoty a dále u bytové výstavby a u staveb pro sociální bydlení za podmínek uvedených v §48 a §48a Zákona o dani z přidané hodnoty, jejichţ individuální obrat nepřekročí 1000 000 Kč, ale celkový obrat těchto osob v rámci sdruţení i mimo něj ano, se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci. Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uzavře smlouvu o sdruţení nebo jinou obdobnou smlouvu s jiným plátcem, se stává plátcem dnem uzavření této smlouvy. Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdruţení nebo jiné obdobné smlouvy se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci účastníka, který se zaregistroval jako plátce co nejdříve.

13

3. Předmět daně Jako předmět daně se označuje skutečnost, se kterou zákon spojuje daňovou povinnost. Touto skutečností můţe být příjem, důchod, výnos z majetku, majetek, ale i vykonávání určité činnosti (např. výroba a prodej určitých výrobků, poskytování sluţeb, pouţívání motorového vozidla na podnikání apod.), podle předmětu daně se nejčastěji označují i jednotlivé druhy daní (daň z příjmů, daň z nemovitostí atd.) Dle § 1 ZDPH na zboţí, nemovitosti a sluţby. 6

3. 1 Předmětem daně je dodání zboţí nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, pořízení

zboţí

z jiného

členského

státu

Evropské

unie

za

úplatu,

uskutečněné tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku.

3. 2 Předmětem daně není Pořízení zboţí z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně. Jestliţe dodání tohoto zboţí v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle §68 odst. 1 aţ 9 Zákona o dani z přidané hodnoty, nebo pokud je pořízení zboţí uskutečněného osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 Zákona o dani z přidané hodnoty nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, 6

GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3 aktualizované a doplněné vydání. Praha: LINDE, 2008. Str. 157

14

nejedná se o pořízení zboţí a celková hodnota pořízeného zboţí bez daně nepřekročila v běţném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce, do stanovené částky se nezapočítává hodnota dopravního prostředku a hodnota zboţí, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu.

15

4. Daň při dovozu a vývozu zboţí Dovozem zboţí se rozumí vstup zboţí z třetí země z třetí země na území Evropského společenství. Pro účely zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se povaţují za třetí zemi tato území Evropského společenství, která jsou součástí celního území Evropského společenství hora Athos, Kanárské ostrovy, francouzské zámořské departamenty, Alandy a Normanské ostrovy. Vývozem zboţí se rozumí výstup zboţí z Evropského společenství nebo na území.

4. 1 Dva principy intrakomunitárního plnění 1. Princip země původu – daň se vybírá ve státě, ze kterého zboţí pochází nebo se poskytuje sluţba 2. Princip země určení – daň se vybírá ve státě plnění

4. 1. 1 Princip země původu stát původu plnění

stát určení (spotřeby)

Výstup

Vstup

výstup

Vstup

DPH

Odpočet

-

Odpočet

V případě tohoto principu se daň vybere ve státě, ze kterého se zboţí dodává nebo sluţba poskytuje tento princip by měl být v budoucnu zaveden v EU v současnosti se uplatňuje pouze v rámci turistického ruchu, nebo př. nákup nového dopravního prostředku„reverse – charge“ 7.

7

Přesun povinnosti zdanění na stát, kde je příjemce sluţby

16

4. 1. 2 Princip země určení (spotřeby)

stát původu plnění

stát určení (spotřeby)

Výstup

vstup

výstup

Vstup

osvobozené plnění

odpočet

DPH

Odpočet

Daň se vybere, aţ ve státě plnění. Vývoz je zde osvobozen v rámci EU zatím převládá.

17

5. Pozitiva DPH a negativa DPH Mezi hlavní výhody daně z přidané hodnoty patří nesporně její neutralita. Znamená to, ţe zdanění je stejné bez ohledu na to, zda v daném případě jde o státní podnik, druţstvo, řemeslníka, obchodníka nebo soukromého podnikatele. Zdanění je stejné i v případě tuzemské výroby a dovozu. Neutralita daně se týká i organizační struktury podnikatele. Je to tedy neutralita ke konkurenci a neutralita k oblasti zahraničního obchodu. Zdaňuje se stejně kapitál i práce, nepodporuje se vertikální integrace. Někdy se zdůrazňuje i její proexportní působení. Daň z přidané hodnoty také značně zvyšuje úspěšnost zdanění sluţeb. U sluţeb existuje obecně větší moţnost daňových úniků. U daně z přidané hodnoty je cena stejná pro plátce i pro neplátce a problém rozdílu mezi konečnou a výrobní spotřebou pro poskytovatele sluţeb nevzniká. Další výhodou daně z přidané hodnoty je její transparentnost. Vylučují se nahodilosti a zdaňují se výrobky i sluţby na všech stupních po dobu jejich cesty ke konečnému spotřebiteli. Daň z přidané hodnoty figuruje na fakturách jako samostatná poloţka a kaţdý plátce si odečte od své daňové povinnosti daň uţ odvedenou v předchozích stupních – nedochází tedy ke dvojímu zdanění. 8

5. 1 Jaká jsou pozitiva DPH Přestoţe teoretický spor ohledně optimálního typu pouţívané obratové daně není definitivně uzavřen, zdá se, ţe daň z přidané hodnoty získává stále více zastánců. Mezi její největší pozitiva patří: neutralita snadná pouţitelnost v mezinárodním obchodě transparentnost výnosnost pro státní příjmy odolnost vůči daňovým únikům

8

GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3 aktualizované a doplněné vydání. Praha: LINDE, 2008. Str. 157

18

DPH neznevýhodňuje ţádnou výrobní aktivitu, je neutrální ke konkurenci i vůči organizační struktuře podnikatele. Tím, ţe se odvádí z přidané hodnoty po odečtení daně zaplacené na předchozích stupních výrobního procesu, nestimuluje – na rozdíl od daně z obratu – k vertikální integraci, zdanění prodejní komodity nezávisí na počtu provedených transakcí od výrobce ke konečnému spotřebiteli, ale na celkové výši přidané hodnoty. Koncepčně se jedná o daň, která je uvalena pouze na přidanou hodnotu vytvořenou v dané zemi. Proto je daň neutrální k zahraničnímu obchodu, dovoz zboţí je zdaňován ve stejné výši jako tuzemské zboţí, export zdaňován není. Smyslem takovéhoto právního ošetření je vytvoření rovných podmínek konkurence na zahraničních trzích, neboť sazby DPH jsou v jednotlivých zemích různé, a zamezení kumulace daní v meziteritoriálních přesunech zboţí a sluţeb. K praktické realizaci tohoto záměru je většinou v zákoně stanovena fiktivní nulová sazba DPH pro export, která vývozci umoţňuje refundaci předběţně zaplacené daně. Transparentnost daně spočívá především v tom, ţe vylučuje jakoukoli nahodilost (teoreticky je zdaněn kaţdý prodej) a zdaňuje jak sluţby, tak zboţí. Jde zároveň o jakousi „čistou“ daň, protoţe dodavatel odvádí státu jen tu část daně, která připadá na jeho přidanou hodnotu. V zemích, kde je DPH zavedena, tvoří její výnosy jeden z největších příjmových kanálů veřejných rozpočtů, coţ je dáno zejména její všeobecností. Systém daně, pokud je dobře promyšlen a důsledně realizován, nutí k daňové disciplíně a účinně zabraňuje daňovým únikům. Toto je způsobenou především jejím mechanismem, kdy firma, která si chce od celkové daně odečíst daň zaplacenou na vstupu, prakticky kontroluje její výši u svého dodavatele. 9

5. 2 Jaká jsou negativa DPH Administrativní náročnost spojená se systémem její evidence, její přímá vazba na moţnost ovlivnit cenovou hladinu a jednorázové problémy s jejím zavedením. Další negativa DPH vyplývají z její všeobecnosti a univerzálnosti. Tím, ţe je obsaţena v cenách jak zboţí, tak sluţeb a ţe je tvořena na všech úrovních zpracování, má velký vliv na cenu komodit na trhu. Obava ze zvýšení inflace ještě vzrůstá v případě samotného zavedení DPH. Vysvětlení tohoto jevu však spočívá spíše v rovině psychologické, neboť pro účinek daně z přidané hodnoty na růst cen neexistují ekonomické důvody. I kdyţ je základní princip daně z přidané hodnoty ve své podstatě značně jednoduchý, bývá jeho pochopení i

9

GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3 aktualizované a doplněné vydání. Praha: LINDE, 2008. Str. 157

19

uplatnění v praxi dosti obtíţné. Přechodným znakem zavedení DPH je určitá míra nejistoty, zejména u obchodníků a drobných podnikatelů s úzkým výrobním sortimentem, v otázce moţného vlivu této daně na jejich hospodaření. Tato nejistota vyplývá ze skutečnosti, ţe přechod na DPH bývá zpravidla spojen se zásahy do celé struktury daní, tato změna nemusí být pro všechny ekonomické subjekty totoţná. Přirozenou reakcí je v uvedené situaci snaha tuto zdánlivou nejistotu kompenzovat vyšší prodejní cenou.10 U rozvojových zemí se nedoporučuje DPH

překotně zavádět zejména

z důvodu

administrativní sloţitosti 11.

10

Praktické zkušenosti některých zemí skutečně naznačují jednorázový cenový růst v okamţiku zavedení daně, kdy nominálně vypočítané zvýšení inflace z důvodu zavedení DPH bylo niţší neţ skutečně dosaţené např. v Rakousku 1,2 % oproti 2,4 %, v České republice 6,1% oproti 10,8 %. 11 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha:C.H.BECK, 2003. Str. 155

20

6. Způsoby výpočtu DPH Přidanou hodnotu z makroekonomického pohledu tvoří součet mezd, rent, zisků a saldo úroků a amortizace u jednotlivých ekonomických subjektů. Pokud bychom zavedli předpoklad o okamţité spotřebě všech vyrobených zboţí a sluţeb v ekonomice v příslušném zdaňovacím období, pak by DPH měla hodnotu hrubého domácího produktu vypočteného důchodovou metodou, násobeného příslušnou daňovou sazbou.

6. 1 Metody výpočtu 1. součtová metoda Je teoreticky triviální, v praxi ji však nelze pouţít. Těţko můţeme spočítat, jakou výši se jednotlivé faktory ( půda,práce, kapitál) podílejí na hodnotě jednoho výrobku u jednotlivé firmy, zvlášť kdyţ firmy mají ve svém sortimentu obvykle více různých výrobků či sluţeb.

2. účetní metoda Přímá rozdílová metoda, nepouţívá se. Spočívala by v tom, ţe by se nejprve sečetla výše firemních vstupů a výstupů, z těchto údajů se spočítala přidaná hodnota a následně by na tuto přidanou hodnotu byla uvalena daň: (výstup firmy – firemní vstup) x daňová sazba v %

3. nepřímá (rozdílová) metoda V praxi se výpočet DPH provádí nepřímou rozdílovou metodou (fakturační metodou, odpočítávacím principem). Tato metoda vychází z odvodu salda daně z přidané hodnoty, jeţ vzniká jako rozdíl mezi daní z přidané hodnoty, která je zaplacena ve fakturách dodavatelům (daň zaplacená na vstupu), a celkovou daňovou povinností plátce, vycházející z prodejních cen výrobků a platných sazeb daně. Z kalkulace prodejní ceny je přitom daň z přidané hodnoty zaplacená na vstupech vyloučená. 12

12

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html

21

6. 2 Počet sazeb DPH, nulová sazba DPH a osvobození od DPH, nárokování a uplatňování DPH V daňové praxi nejsou všechny teoretické principy zdanění DPH plně respektovány. Princip absolutní neutrality daně sniţuje ve většině zemí, ve kterých je DPH zavedena, existence: 13 povinného obratu, od kterého je aţ subjekt povinen platit DPH zboţí a sluţeb osvobozených od DPH většího počtu sazeb DPH nulové sazby DPH Z důvodu administrativní náročnosti není daň uvalována na drobné podnikatele (obratem), malé firmy a výrobce. S cílem sníţení náročnosti a zvýšení efektivnosti, právní úprava DPH umoţňuje osvobodit podnikatelský subjekt od placení daně, pokud nedosáhne jeho roční obrat určité hranice. Současně však ve většině států existuje moţnost, aby se i tyto firmy dobrovolně jako plátci zaregistrovali, jestliţe je to pro ně výhodné. Od daně jsou osvobozeny některé sluţby, u nichţ by vymáhání daně bylo v praxi velmi obtíţné. Osvobozeny jsou rovněţ činnosti, na které má stát monopol a tento monopol není přítěţí pro podobnou aktivitu v soukromém sektoru. Dalším velkým problémem je otázka počtu sazeb DPH. Pod vlivem sociálně politických tlaků a intervencí došlo v naprosté většině zemí při přechodu na DPH k diferenciaci sazeb DPH tak, ţe niţší sazbou daně jsou zatěţovány výrobky a sluţby zajišťující základní ţivotní potřeby, základní či vyšší sazbou pak výrobky a výkony relativně zbytnější. Tento stav trvá do současnosti. Faktem však zůstává, ţe na spotřebě většiny daňově méně zatíţených výrobků se stejnou měrou jako sociálně slabé skupiny podílejí i skupiny s vysokou úrovní příjmů. Má-li DPH zajistit pro státní rozpočet určitou sumu příjmů, přenáší sníţená sazba část daňové zátěţe na ty komodity, které byly ze sníţené sazby vyňaty. Pouţití sníţené sazby tak znamená narůstání dalších daňových sazeb přímo úměrně rozsahu výrobků, na které se bude sníţená sazba vztahovat. Širší rozptyl sazeb DPH potom nutně vede substitučních efektů a zvýšení distorzity. Dalším argumentem proti zavedení více sazeb DPH je geometrický nárůst

13

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html

22

administrativní náročnosti na správu daně při dvou a více sazbách a prostor, který se diferenciací sazeb otevírá pro moţnosti daňových úniků. Větší počet sazeb vede k nutnosti rozdělení výrobků a sluţeb do několika skupin, k obtíţnosti při zařazování jednotlivých druhů zboţí a sluţeb do daňových skupin. V některých zemích existují rovněţ produkty zatíţené nulovou daňovou sazbou. V daném případě obchodník neúčtuje daň svému zákazníkovi, avšak můţe poţadovat refundaci všech daní zaplacených v ceně zakoupených vstupů. Nulová sazba daně je zpravidla uvalena na učební a vědecké knihy a časopisy a léky, které jsou vydávány na lékařský předpis. V souvislosti se vstupem do Evropské unie musela Česká republika jako členský stát přizpůsobit svůj daňový systém principům stanoveným právní úpravou Evropských společenství. Jednou z oblastí, které se tato změna dotkla, je reţim daně z přidané hodnoty uplatňovaný u obchodů uskutečňovaných uvnitř společného trhu EU. 14

6. 2. 1 Nárokování a vrácení DPH ze zahraničí Nárokování a vrácení DPH u zboţí a sluţeb pořízených v zahraničí je moţné za předpokladu, ţe podnikatelský subjekt (ţadatel o vratku DPH): 1. není v dané zemi registrován k dani z přidané hodnoty, 2. nemá v dané zemi pobočku ani sídlo, 3. na území dané země nepodniká (vývoz zboţí a sluţeb s místem plnění v České republice se za podnikání na území dané země nepovaţuje), 4. mezinárodní dopravy zjednodušeně za předpokladu, ţe poskytuje dopravní sluţby v zahraničí bez DPH. Systém nárokování a vracení DPH z jiného státu funguje celosvětově jiţ desítky let. Naším vstupem do EU se značně rozšířil počet zemí, které vrací DPH českým podnikatelským subjektům z jejich výdajů, které vynaloţili v dané zemi. Mechanismus nárokování a vracení DPH ze zahraničí začíná být zcela běţnou záleţitostí pro většinu našich podnikatelských subjektů. Zahraniční DPH je rovněţ zahrnuta (tak jako česká DPH) téměř ve všech hotovostních platbách za sluţby a zboţí, které provedli jejich zaměstnanci při

14

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha:C. H. BECK, 2003. Str. 155

23

sluţebních cestách přímo v zahraničí. Rovněţ je moţno ţádat vrácení DPH ze všech úhrad, které byly uskutečněny bezhotovostně z ČR do zahraničí. 15 V současné době vrací DPH českým subjektům tyto země: Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko, Irsko, Itálie, Kanada, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, v případě větších výdajů je moţno vyřídit vracení DPH i z Monaka, Austrálie a Islandu. Kaţdá země má svá vlastní pravidla pro vracení DPH a různý rozsah vracení DPH. U některých zemí je podání ţádosti a její vyřízení bez komplikací. U některých zemí jsou naopak pravidla tak obtíţně splnitelná, ţe se vyplatí ţádat jen o vyšší částky. V některých zemích je moţno vracení DPH moţné pouze za pomoci místního subjektu. Francie a Belgie nevrací DPH bankám apod. Je ale velmi pravděpodobné, ţe některá specifika se budou na základě plnění direktiv EU v brzké době měnit. Ţádná země nevrací DPH z výdajů za zábavu, sport, alkohol, dárky, staroţitnosti, umění apod. Některé země nevrací DPH z nákupů luxusního zboţí a některé země vrátí pouze tu část DPH ze sluţeb, které jsou vyuţitelné i pro osobní spotřebu, která nemusí souviset ze sluţební cestou. 16

6. 2. 2 Uplatňování DPH na poskytování sluţeb po vstupu České republiky do EU Pro správné uplatnění DPH při poskytování sluţeb nebo při jejich přijímání, je nutné stanovit místo plnění, tedy místo, resp. Stát, kde se DPH z dané operace vybere, ale také, kdo je povinen daň odvést. Pro správné uplatnění daně je tedy důleţité určit, kdo sluţbu poskytuje, pro koho je sluţba poskytována a o jakou sluţbu se jedná. 1. Základní pravidlo Základní pravidlo říká, ţe místo plnění, tedy místo, kde se daň vybírá, je tam, kde má osoba, která sluţbu poskytuje sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, ze které sluţbu poskytuje, případně místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdrţuje. Toto základní pravidlo se uplatní vţdy, pokud nebude v zákoně stanoveno pro určitou sluţbu jiné specifické pravidlo.

15 16

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html ŠIROKÝ, J.: Daňové teorie s praktickou aplikací. C. H. BECK,Praha 2003. Str. 155

24

2. Služby vztahující se k nemovitosti Místo plnění u sluţeb vztahujících se k nemovitosti, je místo, kde se nemovitost nachází. Bude-li se tedy nemovitost, ke které se vztahuje daná sluţba, nacházet na území České republiky, bude se DPH vybírat v tuzemsku bez ohledu na to, kdo sluţbu poskytuje, tedy zda je to česká nebo zahraniční osoba povinná k dani nebo osoba, registrovaná k DPH v jiném členském státě. Naopak, pokud bude český plátce DPH poskytovat sluţby na nemovitosti, která se nachází v jiném státě, můţe mu v tomto státě vzniknout povinnost zaregistrovat se k DPH a odvést zde daň. 17 3. Přepravní služby Obecně je místem plnění u přepravních sluţeb místo, kde se přeprava uskutečňuje. Z tohoto pravidla se vyčleňuje přeprava zboţí mezi členskými státy. Tou se rozumí taková přeprava zboţí, kdy se místo zahájení a ukončení přepravy nachází v různých členských státech. Pokud se tedy bude jednat o přepravu zboţí mezi členskými státy, místem plnění je a daň se vybírá tam, kde je přeprava zboţí zahájena. Pokud je ale tato přepravní sluţba poskytnuta osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě neţ ve státě zahájení přípravy, je místo plnění na území toho členského státu, který vydal příjemci daňové identifikační číslo pro DPH, pod kterým byla sluţba poskytnuta. 4. „Reverse – charge“ služby Do této skupiny sluţeb patří: převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky, reklamní sluţba, poradenská, inţenýrská, konzultační, právní, účetní a jiná podobná sluţba, bankovní, finanční a pojišťovací sluţba, poskytnutí pracovní síly, nájem movité věci, telekomunikační sluţby,

17

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html

25

elektronická sluţba, provozování rozhlasového a televizního vysílání, přijetí závazku zdrţet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání, podnikatelské činnosti, poskytnutí sluţby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, (zprostředkovatelská sluţba), která spočívá v obstarávání sluţby z této skupiny. Pokud jsou výše uvedené sluţby poskytnuty pro zahraniční osobu nebo pro osobu registrovanou k DPH v jiném členském státě, která nemá ve státě poskytovatele sluţby sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, je místo plnění tam, kde má příjemce sluţby sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, pro kterou je sluţba poskytována, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdrţuje. 18 5. Nájem dopravního prostředku Obecně se u této sluţby uplatní základní pravidlo. Nicméně, pokud je nájem dopravního prostředku poskytnut zahraniční osobě a ke konečnému uţití po celou dobu nájmu dochází ve třetí zemi, místo plnění se nachází ve třetí zemi. Naopak, pokud bude nájem dopravního prostředku poskytnut zahraniční osobou povinnou k dani a ke skutečnému uţití, byť by i po část nájmu, dochází v tuzemsku, je místo plnění v tuzemsku.

18

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html

26

Tabulka č. 1 Sazby DPH k 1.8.2005 ( v %):

Stát Belgie ČR Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko UK

super snížená 4,5 4 2,1 4,4 4 5 3 5 3 5 8 6 -

snížená základní parking rate 6 5 7 5 9 7 5,5 13,5 10 5 5 9 6 15 5 6 10 7 12 8,5 17 12 5

21 19 25 16 18 19 16 19,6 21 20 15 18 18 15 25 18 19 20 22 21 20 19 22 25 17,5

zdroj: http/cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html.

27

12 16,5 12 12 -

7. Srovnání výběru cla a SPD a DPH před vstupem a po vstupu do EU, dodání, vývoz a pořízení zboţí Činnosti a kompetence, které jsou společné celním orgánům vyspělých zemí, vycházejí z mezinárodních prvků, jako je zahraniční obchod, mezinárodní spolupráce při ochraně společenských zájmů, ochraně zdraví obyvatelstva před nebezpečnými materiály a drogami, ochraně ţivotního prostředí, ochraně ohroţené fauny a flory, Celní orgány jsou dále vybaveny kompetencemi, které umoţňují plnit i další tradiční úkoly, zejména zajišťování příjmů státního rozpočtu výběrem cel, daní a různých poplatků. Postavení a činnosti celních orgánů jsou dále výrazně ovlivněny zapojením země do mezinárodních ekonomických institucí, jakými jsou ekonomické, celní nebo měnové unie a oblasti volného obchodu. 19 Pro období přípravy na vstup do EU byla z iniciativy členských států EU a komise EU v červenci 1997 na poradě generálních ředitelů celních správ členských států EU,ESVO 20 a asociovaných zemí střední a východní Evropy, schválena přístupová strategie celních správ navrţená Komisí EU. Česká celní správa zpracovala vlastní dokument „Předpřístupová strategie celní správy“, který byl základním nástrojem přípravy oblasti celnictví na vstup do EU.

7. 1 Dodání zboţí do jiného členského státu, vývoz zboţí Podle nového zákona o dani z přidané hodnoty, který vstoupil v platnost a účinnost dnem vstupu České republiky do Evropské unie, tj. 1. 5. 2004, je ve vztahu k pořizovatelům zboţí z členských států Evropské unie dnešní pojem “vývoz zboţí“ nahrazen termínem dodání zboţí do jiného členského státu , neboli intra-komunitární plnění. Pohyb mezi členskými státy EU se nazývá infra-komunitární plnění. Dodání zboţí do jiného členského státu je povaţováno za osvobození plnění s nárokem na odpočet v případě ţe: Pořizovatel zboţí je v jiném členském státě Evropské unie registrován k dani z přidané hodnoty, ţe mu bylo přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ) pro účely DPH a zároveň zboţí bylo skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu EU plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou osobou. Osvobození nebude moţno uplatnit v případě, ţe nebude dodáno zboţí osobě, pro kterou pořízení zboţí v jiném členském státě nebude předmětem daně. Pro účel uplatnění 19 20

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html Evropské společenství volného obchodu

28

osvobození od daně bude dodavatel povinen uvést a zkontrolovat platnost DIČ svého zákazníka, které mu bylo vydáno v jiné členské zemi Evropské unie. 21

7. 2 Statistické výsledky výběru cla, DPH a SPD před vstupem do EU Roky 2002 a 2003 byly pro celní správu roky pokračujícího procesu příprav na přístup ČR do EU. Z tohoto důvodu byla prověřována činnost jednotlivých orgánů celní správy z hlediska jejich efektivity a to zejména z pohledu nutné redukce jejich počtu a personálního obsazení. S ohledem na vstup ČR do EU byl zahájen proces transformace celní správy a proběhla meziresortní jednání k získání nových kompetencí celních orgánů. V souvislosti s převzetím legislativy EU a v návaznosti na výsledky meziresortních jednání zabezpečeno zpracování norem, které navazují na legislativu EU, případně rozšiřují kompetence orgánů po vstupu ČR do EU. V návaznosti na výše uvedené kontinuálně probíhal proces vzdělávání zaměstnanců celní správy v oblasti novelizovaných celních a daňových předpisů a s tím souvisejících předpisů EU. Tento proces probíhal za významné mezinárodní spolupráce specialistů z členských zemí EU.

7. 2. 1 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2002 V roce 2002 bylo celními orgány vybráno na celních a daňových příjmech cca 274, 8 mld. Kč (uvedeno v tabulce č. 2). Uvedená hodnota představuje meziroční pokles o cca 11,9 mld. Kč, coţ představuje 4,2 procentních bodů. V roce 2001 bylo vybráno celkem 286,7 mld. Kč. Z nepřímých daní, které mají ve správě celní orgány, byl oproti minulému roku zaznamenán nejvyšší pokles u příjmů z DPH (cca 9,9 mld. Kč) a SDP z minerálních olejů, v tomto roce ještě označována jako daň z uhlovodíkových paliv a maziv (cca 3,4 mld. Kč). K nárůstu došlo u příjmů za rok 2002 z SPD z tabákových výrobků (cca 1,7 mld. Kč). Na Celkových příjmech za rok 2002 se nejvíce podílela daň z přidané hodnoty (81,6%), spotřební daň z minerálních olejů (8,3%), spotřební daň z tabákových výrobků (6,1%) a clo (3,6%).

21

AMBROŢ, J. Daň z přidané hodnoty, 1.vydání. Praha:KORŠACH,2005

29

Tabulka č. 2 Porovnání celních a daňových příjmů roku 2002 s příjmy roku 2001 (v tis. Kč)

DPH SPD z vína

2001 % 2002 % 233 999 614,5 100 224 089 339,3 95,8 46 454,3 100 67 218,9 145

26 386 409, 3 SPD z min. olejů 1 243 906,9 SPD z lihu a lihovin 29 909,3 SPD z piva SPD z tab. 14 994 785,9 výrobků 10 015 106,4 Clo 286 716 186,6 CELKEM

100 100

22 933 253,7 86,9 1 110 480,3 89,3

100 100

31 955,1 16 730 095,4

Rozdíl % -9 910 275,2 -4,2 20 764,6 44,7 -3 453 155,6 -133 426,6

-13 -11

107 112

2 045,8 6,8 1 735 309,5 11,6

100 9 774 550,0 97,6 100 274 736 892,7 95,8

-240 556,4 -2,4 -1 979 293,9 -4,2

zdroj:Barták, Jiří. Informace o činnosti celní správy České republiky za rok 2002. Dostupné z http://www.cs.mfrcr.cz/NR/rdolyres/C7F6A650-AFAB-48E7-A8DA809D4B6145FO/0/zprava2002.pdf.

7. 2. 2 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2003 Na účtech MF-GŘC22 byly k 31. 12. 2003 vedeny celní a daňové příjmy v celkové výši cca 292,4 mld. Kč (uvedeno v tabulce č. 3). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo k nárůstu celkových vybraných celních a daňových příjmů o 17,7 mld. Kč, coţ představuje 6,4 procentních bodů. Z nepřímých daní byl oproti minulému roku zaznamenán nárůst příjmů z DPH (cca 17,0 mld. Kč) a SPD z tabákových výrobků (cca 2,2 mld. Kč). K nejvyššímu poklesu došlo u příjmů z SPD z minerálních olejů (cca 2,0 mld. Kč). Na celkových příjmech za rok 2003 se nejvíce podílela daň z přidané hodnoty (82,4%), spotřební daň z minerálních olejů ( 7,2%), spotřební daň z tabákových výrobků (6,5%) a clo ( 3,5%).

22

Ministerstvo financí-Generální ředitelství cel

30

Tabulka č. 3 Porovnání celních a daňových příjmů roku 2003 s příjmy roku 2002 (v tis. Kč)

DPH SPD z vína

2002 % 2003 224 089 339,3 100 241 063 900,8 67 218,9 100 66 569,9

22 933 253,7 SPD z min. olejů 1 110 480,3 SPD z lihu a lihovin 31 955,1 SPD z piva SPD z tab. 16 730 095,4 výrobků 9 774 550,0 Clo 274 736 892,7 CELKEM

% Rozdíl 108 16 974 561,5 99 - 649,0

% 7,6 -1

100 100

20 970 785,0 91,4 1 070 090,5 96,4

-1 962 468,7 -8,6 -40 389,8 -3,6

100 100

27 392,8 85,7 18 944 493,6 113

- 4 562,3 -14 2 214 398,2 13,2

100 10 251 729,3 100 292 394 961,9

105 477 179,3 106 17 658 062,2

4,9 6,4

zdroj:Barták, Jiří. Informace o činnosti celní správy České republiky za rok 2003. Dostupné z http://www.cs.mfrcr.cz/NR/rdolyres/C7F6A650-AFAB-48E7-A8DA809D4B6145FO/0/zprava2002.pdf.

7. 2. 3 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2004 Rok 2004 byl pro Celní správu České republiky rokem mimořádně významným. Vstup České republiky do Evropské unie, s tím související ukončení pravidelných kontrol zboţí na pozemních hraničních přechodech, přechod na plnou aplikaci jednotných celních předpisů Společenství, zabezpečování nových národních kompetencí celními orgány, jejich transformace a převzetí komplexní správy spotřebních daní, to byly základní atributy významně ovlivňující dále specifikovanou činnost CS ČR a její výsledky v roce 2004. V následující tabulce ( tabulka č. 4) je porovnán vývoj příjmů cla a daní roku 2003 s rokem 2004. Výsledky, tedy podstatné sníţení příjmů cla a daně z přidané hodnoty, byly velkou měrou ovlivněny vstupem ČR do EU. Důvodem je především výrazný podíl obchodní výměny s členskými státy EU na celkové zahraničně obchodní činnosti ČR před vstupem do EU. Nejvýraznější pokles příjmů nastal u DPH. U cla se v souladu s předpisy EU, 75% z vyměřeného cla od 1. 5. 2004 odvádí EU a zbylých 25% je příjmem státního rozpočtu ČR. Na druhou stranu u spotřebních daních, které od 1. ledna přešly do kompetencí celní správy, je pozorován prudký nárůst. Je to způsobeno tím,ţe se orgány celní správy staly správci této daně.

31

Tabulka č. 4 Porovnání celních a daňových příjmů roku 2004 s příjmy roku 2003 (v tis. Kč) 2003 DPH SPD z vína SPD z min. olejů SPD

z lihu

a

%

2004

Rozdíl

%

%

241 063 900,8

100

142 345 409,6

59,0

98 718 491,2

-41,0

66 569,9

100

235 644,7

354,0

169 074,8

254,0

20 970 785,0

100

65 161 029,8

310,7

44 190 244,8

210,7

1 070 090,5

100

5 305 459,6

495,8

4 235 369,1

395,8

27 392,8

100

3 613 601,8

13191,8

18 944 493,6

100

21 524 848,9

113,6

2 580 355,3

13,6

10 251 729,3

100

8 294 695,1

80,9

-1 957 034,2

-19,1

292 394 961,9

100

246 480 689,5

84,3

-45 914 272,4

-15,7

lihovin SPD z piva SPD

z tab.

3 586 209,0 13 091,8

výrobků Clo CELKEM

zdroj:Barták, Jiří. Informace o činnosti celní správy České republiky za rok 2004. Dostupné z http://www.cs.mfrcr.cz/NR/rdolyres/C7F6A650-AFAB-48E7-A8DA809D4B6145FO/0/zprava2002.pdf

7. 2. 4 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2005 Hlavní úkoly Celní správy ČR v roce 2005 vyplývaly z platných národních a unijních právních předpisů pro oblast celnictví a dále ze závazků vyplývajících z mezinárodních dohod. Po vstupu České republiky do Evropské unie byl rok 2005 prvním rokem, kdy Celní správa České republiky, jako jedna z tehdy 25 celních správ EU, postupovala podle jednotlivých unijních celních předpisů a zajišťovala tak obchodně ekonomické zájmy nejen vlastního státu, ale i celého Společenství. Vstup České republiky na jednotný vnitřní trh Evropské unie, volný pohyb zboţí a s tím související zrušení pravidelných celních kontrol na vnitřních hranicích členských států, znamenaly pro Celní správu ČR nutnost provedení významných změn nejen v oblasti organizace a přeskupení personálu, ale zejména potřebu úprav jejich kompetencí. Nejvýraznější pokles příjmů nastal opět u daně z přidané 32

hodnoty, jejíţ příjem se dostal mírně pod úroveň příjmu ze cla ( uvedeno v tabulce č. 5). Naproti tomu opět stoupl příjem ze spotřebních daní a to cca o 14,6 mld. Tabulka č. 5 Porovnání celních a daňových příjmů roku 2005 s příjmy roku 2004 (v tis. Kč)

DPH SPD z vína SPD z min. olejů SPD

z lihu

a

2004

%

142 345 409,6

100

235 644,7

2005 6 042 265,023

%

Rozdíl

%

4,2

-136 303 144,6

-95,8

100

310 610,4 131,8

74 965,7

31,8

65 161 029,8

100

75 420 627,2 115,7

-10 259 597,4

15,7

5 305 459,6

100

5 811 521,7 109,5

506 062,1

9,5

3 613 601,8

100

3 520 217,5

97,4

-93 384,3

-2,6

21 524 848,9

100

25 427 904,3 118,1

3 903 055,4

18,1

8 294 695,1

100

6 683 310,0

80,6

-1 611 385,1

-19,4

246 480 689,5

100

123 216 456,1

50,0

-123 264 233,4

-50,0

lihovin SPD z piva SPD z tab. výrobků Clo CELKEM

zdroj:Barták, Jiří. Informace o činnosti celní správy České republiky za rok 2005. Dostupné z http://www.cs.mfrcr.cz/NR/rdolyres/C7F6A650-AFAB-48E7-A8DA809D4B6145FO/0/zprava2002.pdf

7. 2. 5 Celní a daňové příjmy DPH a SPD roku 2006 Zásadní vliv na příjmy státního rozpočtu z SDP měl zvýšený počet kontrol ze strany celních orgánů a také sledování evidence v tzv. pěstitelských pálenicích. Také díky tomu došlo k nárůstu výběru spotřební daně v porovnání s předchozími roky a to cca 9 mld. Kč. Výši příjmů negativně ovlivnil současný trend konzumace lihovin s niţším obsahem alkoholu. Výběr cla zůstal prakticky na úrovni roku 2005 a tak jediným příjmem, který poklesl byl příjem z DPH

23

velký propad DPH byl v důsledku zrušení cla ze státu EU, jelikoţ dříve se DPH počítalo z pořizovací ceny a cla, později pouze z pořizovací ceny

33

Tabulka č. 6 Porovnání celních a daňových příjmů roku 2006 s příjmy roku 2005 (v tis. Kč) %

Rozdíl

%

82,4

-1 062 609,0

-17,6

310 610,4 100

319 557,8 102,9

8 947,4

2,9

75 420 627,2 100

76 638 139,8 101,6

-1 217 512,6

1,6

5 811 521,7 100

6 799 469,4 117,0

987 947,7

17,0

3 520 217,5 100

3 550 867,4 100,9

30 649,9

0,9

25 427 904,3 100

32 246 940,3 126,8

6 819 036,0

26,8

99,1

-62 115,0

-0,9

123 216 456,1 100 131 155 825,8 106,4

7 939 369,7

6,4

2005

6 042 265,0 100

DPH SPD z vína SPD z min. olejů SPD

%

z lihu

a

2006 4 979 656,0

lihovin SPD z piva SPD z tab. výrobků Clo CELKEM

6 683 310,0 100

6 621 195,0

zdroj:Barták, Jiří. Informace o činnosti celní správy České republiky za rok 2006. Dostupné z http://www.cs.mfrcr.cz/NR/rdolyres/C7F6A650-AFAB-48E7-A8DA809D4B6145FO/0/zprava2002.pdf

7. 2. 6 Shrnutí výběru cel a daní v letech 2001 – 2006 Vstup České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 znamenal pro celní správu jistou změnu kompetencí. Ovšem jiţ dříve od 1. 1. 2004 převzaly celní orgány komplexní správu spotřebních daní od územních finančních orgánů na základě zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Převzetí správy spotřebních daní probíhalo v podmínkách zahájeného procesu transformace celní správy v souvislosti s přijetím České republiky do EU. Nabytím účinnosti zákona o spotřebních daních se zcela změnil systém výběru spotřebních daní, jehoţ základním principem je zavedení reţimu podmíněného osvobození od daně, který posouvá okamţik vzniku daň přiznat a zaplatit ke konečnému spotřebiteli a tím byla v předstihu splněna podmínka EU, aby spotřební daň byla z vybraných výrobků vybírána 34

v zemi spotřeby bez ohledu na jejich původ. Zlomovým rokem pro příjem daní a cla je rok 2004. Do tohoto roku byla největším odvodem do státního rozpočtu daň z přidané hodnoty. Po roce 2004 je tímto odvodem příjem ze spotřebních daní.

7. 2. 7 Státní rozpočet Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje parlament. Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jakmile je rozpočet schválen, je vyuţití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje), nebo jimiţ vláda realizuje svoji politiku. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněţního fondu, který soustřeďuje státní finance. Státní rozpočet je základním článkem veřejných financí, protoţe soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíc se podílí na nenávratném přerozdělování značné části HDP přes rozpočtovou soustavu. Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním politických, ekonomických a sociálních úkolů státu. Státní rozpočet je centralizovaný peněţní fond, který je vytvářen, rozdělován a pouţíván především s vyuţitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Je schvalován zákonodárnými sbory a to formou rozpočtového zákona. Státní rozpočet představuje bilanci příjmů a výdajů státu. Z ekonomického hlediska vyjadřuje státní rozpočet ekonomické vztahy, které vznikají při tvorbě a pouţívání peněţních důchodu státu, je centralizovaným peněţním fondem státu. Rozpočtový deficit nebo přebytek je rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v příslušném rozpočtovém období. Pokladniční schodek nebo přebytek rozpočtu vzniká v průběhu rozpočtového období a vyplývá z časového nesouladu mezi běţnými příjmy a výdaji. Deficit státního rozpočtu se financuje půjčkou od centrální emisní banky nebo ostatních ekonomických subjektů (př. tuzemské i zahraniční banky, pojišťovny, ostatní finanční instituce, podniky, obyvatelstvo). Státním dluhem se rozumí závazky státu vůči ostatním ekonomickým subjektům. Státní půjčka se realizuje emisí státních dluhopisů, jejichţ prodejem získává stát potřebné peněţní prostředky. Jestliţe stát vyuţije úvěru od centrální emisní banky nebo zahraničního úvěru, vstupují do peněţního oběhu nové peníze, které nejsou vytvářeny tvorbou materiálních statků a sluţeb, coţ vede k inflačním tlakům v národní ekonomice. Od jiných 35

ekonomických subjektů nemusí působit inflačně, protoţe se jen mění struktura poptávky. Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy. Kapitolu Všeobecná pokladní správa tvoří příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter; součástí je i vládní rezerva, která slouţí ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů a vytváří se ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Kapitolu Státní dluh tvoří výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu. Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období. Finanční prostředky Národního fondu jsou ve státním rozpočtu vedeny na zvláštním účtu v rámci kapitoly státního rozpočtu. Národní fond je souhrn peněţních prostředků, které svěřují Evropská společenství Česku k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Tabulka č. 7 Úhrn bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Ukazatel v tis. Kč Příjmy státního rozpočtu celkem 1 114 001 697 Výdaje státního rozpočtu celkem 1 152 101 697 z toho: finanční vztahy k rozpočtům krajů 1 178 928 obcí v úhrnech po jednotlivých krajích 8 979 617 finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy 706 535 Schodek -38 100 000 Financování: Zvýšení stavu státních dluhopisů 23 600 605 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů 15 823 034 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv -1 323 639 zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/475_2008_SR_P1_pdf.pdf Dosaţené celkové příjmy ve výši 183,7 mld. Kč představovaly 16,5 % schváleného rozpočtu (v únoru 2008 plněny na 16,2 %) a byly proti únoru vyšší o 15,6 mld. Kč, tj. o 9,3 %. Na meziročním růstu se podílely především nedaňové a ostatní příjmy (o 26,9 mld. Kč) – vliv usnesení vlády č. 122/2009. Inkaso DPH představovalo 27,2 mld. Kč, tj. 14,0 % rozpočtu, coţ je o 0,3 procentního bodu vyšší plnění neţ v únoru minulého roku. Meziroční růst o 0,9 mld. Kč, tj. o 3,6 %, je 36

proti rozpočtované dynamice (9,2 % - měřeno ke skutečnosti roku 2008) niţší o 5,6 procentního bodu. Rozpočtované celostátní inkaso daní na rok 2009 (bez daně z příjmů právnických osob placené obcemi a kraji a bez správních a ostatních poplatků placených obcím) ve výši 815,8 mld. Kč je proti skutečnosti roku 2008 vyšší o 69,0 mld. Kč, tj. o 9,2 %. Objemově je nejvyšší růst rozpočtován (proti skutečnosti 2008) u DPH – o 23,4 mld. Kč (o 9,2 %), u daní z příjmů fyzických osob o 19,6 mld. Kč (o 13,7 %) a u spotřebních daní o 18,8 mld. Kč (o 14,1 %). Skutečné celostátní inkaso všech daní dosáhlo k 28. 2. 2009 výše 88,4 mld. Kč, coţ představuje 10,8 % rozpočtu a meziroční pokles o 9,2 mld. Kč, tj. o 9,4 %. Ve stejném období minulého roku dosáhlo celostátní inkaso daní 97,6 mld. Kč, tj. 13,0 % schváleného rozpočtu, a meziročně vzrostlo o 6,5 mld. Kč, tj. o 7,2 % (celoročně nedosáhlo rozpočet o 4,3 mld. Kč).

7. 3 Pořízení zboţí z jiného členského státu Pořízení zboţí z jiného členského státu plátcem je dle ustanovení § 2 nového zákona o dani z přidané hodnoty předmětem daně v tuzemsku. Správcem daně v tomto případě tedy není celní úřad, ale místně příslušný finanční úřad.

7. 3. 1 Systém VIES 24 V rámci správy DPH u dodání zboţí do jiného členského státu je nutno řešit otázku dokazování uplatněného osvobození od DPH. Do 30. 4. 2004 byla umoţněna kontrola uplatněného osvobození od DPH při vývozu a zdanění DPH při dovozu prostřednictvím existence národních hranic a hraniční kontroly. Nárok na osvobození od DPH se prokazoval celními doklady obsahujícími potvrzení o vývozu. Od okamţiku vstupu ČR do Evropské unie je naše země začleněna do jednotného vnitřního trhu spojeného s volným pohybem zboţí, sluţeb, kapitálu a pracovních sil, který byl mezi členskými státy Evropské unie vytvořen 1. 1. 1993. Odbouráním vnitřních hranic a hraničních kontrol za podmínek zmíněného reţimu osvobození mohlo docházet k výraznému nárůstu daňových úniků. Z tohoto důvodu byly členské státy EU donuceny zavést nové postupy umoţňující kontrolu uplatňování nároků na osvobození od DPH při dodání zboţí do jiného členského státu. Za tímto účelem byl v rámci Evropské unie vytvořen komunitární systém výměny informací 24

VAT Information Exchange Systém

37

v oblasti DPH, který prostřednictvím elektronického systému VIES (VAT Information Exchange Systém) umoţňuje správcům daně členských států Evropské unie kontrolovat, zda dodavatel byl oprávněn osvobodit zdanitelné plnění, a naopak v zemi určení umoţnil prověřit, zda pořizovatel nabyté zboţí řádně přiznal a zdanil. Systém VIES slouţí k zajištění výměny informací o uskutečněných intra-komunitárních plnění a identifikačních údajů o osobách registrovaných k DPH v jednotlivých členských státech.

7. 3. 2 Souhrnná prohlášení Pro zajištění kontroly oprávněnosti uplatněného osvobození od DPH při dodání zboţí do jiného členského státu jsou plátci daně z přidané hodnoty ze zákona povinni podat místně příslušnému správci daně vedle daňového přiznání tzv. souhrnné prohlášení (§102 nového zákona o DPH). Souhrnné prohlášení je stručný a přehledný formulář, v němţ plátce daně uvádí souhrnné formace o jím uskutečněných dodání zboţí do jiného členského státu osvobozených od DPH ze předchozí kalendářní čtvrtletí. V jednotlivých řádcích souhrnného hlášení tak plátce deklaruje pro kaţdého pořizovatele zboţí: kód země, v níţ je pořizovatel registrován, DIČ pořizovatele, celkovou hodnotu zboţí dodaného danému pořizovatele za dané kalendářní čtvrtletí. Pokud plátce neuskuteční v daném kalendářním čtvrtletí dodání zboţí do jiného členského státu Evropské unie, souhrnné hlášení nepodává.

7. 3. 3 Podání souhrnného prohlášení Pro podání souhrnných hlášení si plátce DPH můţe vybrat jednu z moţností, kterou daňová správa nabízí: na formuláři - standartní způsob doručení správci daně v písemné podobě elektronicky Ministerstvo financí provozuje společné technické zařízení správců daně,

jehoţ

prostřednictvím je moţno podávat souhrnné hlášení v elektronické podobě tak, aby mohlo být přijato správcem daně. Daňová správa v souladu s koncepcí státní informační politiky 38

rozvíjí elektronické podávání písemností jako moderní způsob komunikace s daňovými subjekty. Podání Souhrnného hlášení v elektronické podobě bude obsahovat řadu formálních kontrol a vazeb na číselníky. Tento způsob podání usnadní plátci DPH sestavení Souhrnného hlášení a zároveň bude přínosem pro Daňovou správu tím, ţe nebude opakovaně přepisováno, ale zpracování proběhne automaticky na základě podané datové zprávy.

7. 3. 4 Ověřování DIČ provozovatele Jak jiţ bylo uvedeno výše, jednou z podmínek při uplatňování osvobození od DPH v případě dodání zboţí do jiného členského státu je skutečnost, ţe pořizovatel zboţí je v jiném členském státě registrován k DPH, tj. bylo mu přiděleno DIČ pro účely DPH. Pro uplatnění osvobození je pak dodavatel povinen uvést a zkontrolovat platnost DIČ svého zákazníka vydaného v jiné členské zemi. Za tímto účelem musí kaţdý členský stát zajistit osobám poskytujícím intrakomunitární plnění moţnost ověření

platnosti

DIČ svého

obchodního partnera registrovaného k DPH v jiné členské zemi spolu s kódem této země. Zodpovědný

pracovník zajistí ověření DIČ

z národního

systému

VIES, jehoţ

prostřednictvím získá přímý přístup do registrů osob registrovaných k DPH ve všech členských zemích.

7. 3. 5 DIČ a kód České republiky V souvislosti se vstupem ČR do EU došlo ke změně ve struktuře DIČ přidělovaných zaregistrovaných daňovým subjektům v ČR. Změna formátu DIČ se týká nejen plátců DPH uskutečňujících intrakomunitární plnění, nýbrţ se vztahuje na všechny daňové subjekty zaregistrované v ČR v souladu se zákonem č.337/1992 Sb., o správě daní. Daňové identifikační číslo je tvořeno kódem země „CZ“ a kmenovou částí stávajících DIČ, ve většině případů rodné číslo u fyzické osoby, IČO u právnické osoby. To znamená, ţe kód CZ se uvádí na začátku, namísto stávajícího kódu správce daně. Kaţdý daňový subjekt je povinen na daňových dokladech uvádět DIČ v novém formátu bez ohledu na to, bude-li uskutečňovat intrakomunitární či pouze vnitrostátní obchodní transakce. Pro uţití DIČ v novém formátu není podmínkou vystavení nového osvědčení o registraci daňového subjektu. Stávající osvědčení o registraci zůstávají v platnosti. Ke změně struktury DIČ došlo přímo ze zákona, na jehoţ základě provedly finanční úřady automatickou změnu ve

39

vnitřních systémech. Jakýkoli daňový subjekt můţe poţádat svého správce daně o vyznačení změny daňového identifikačního čísla v osvědčení o registraci. 25

7. 3. 6 Třístranné obchody Třístranný obchod je upraven v novém zákoně o DPH jako forma obchodu uvnitř území EU, při kterém je moţné uplatnit zjednodušený reţim DPH na dodání a pořízení zboţí mezi osobami registrovanými k DPH v různých členských státech. Zjednodušený reţim lze uplatnit pouze pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Třístranným obchodem se rozumí obchod, který uzavřou tři osoby (prodávající, prostřední osoba, 26 kupující) registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhoţ zboţí mezi těmito třemi osobami s tím, ţe zboţí je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. Zjednodušeně lze říci, ţe zboţí je dodáváno z jedné členské země zákazníkovi do druhé členské země prostřednictvím obchodníka třetí členské země. Příkladem můţe být situace, kdy německá firma si objedná od britské firmy zboţí, které je vyráběno ve Francii. (viz. Schéma třístranného obchodu). Zjednodušený postup spočívá v tom, ţe plátce (prostřední osoba) v členském státě B nebude deklarovat tuto transakci v rámci daně na vstupu ani daně na výstupu ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období, v němţ uskutečnil pořízení zboţí z jiného členského státu (tj. státu A) a následné dodání zboţí do jiného členského státu (tj. státu C).Oblast daní a jejich analýza se dostává v současnosti stále více do popředí zájmu odborníků a široké veřejnosti. Je to způsobeno především tím, ţe účinky daní pociťuje bezprostředně kaţdý z nás. Zatímco běţný občan je z tisku o návrzích na velikost státního rozpočtu a daních, které tvoří jeho hlavní příjmy, podnikatel stěţí vnímá počet novel daňových zákonů, které se kaţdoročně schvalují a podle kterých by se měl při své činnosti řídit. Daňovými zákony, resp. Jejich zněním a úpravami, se kaţdoročně zabývají daňoví poradci a zaměstnanci finančních úřadů. Daně se dotýkají výše finančních prostředků prakticky všech obyvatel. Vţdyť i nepracující důchodci odvádějí při kaţdém nákupu, při kaţdé spotřebě energie státu určitou peněţní částku prostřednictvím daně z přidané hodnoty. Domnívám se, ţe všechny výše uvedené skupiny obyvatel se stále častěji zajímají

25 26

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls/147.html ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha:C. H.BECK, 2003. Str. 164

40

o to, proč v České republice daně existují, jakým způsobem jsou konstruovány a na jakých principech, jakým způsobem zasahují do rozhodování občanů, jak narušují trţní vztahy apod.

41

8. Pojem a prameny daňového práva,právní úprava DPH 8. 1 Daňové právo, daně a poplatky Daňovým právem se nazývá ta část finančně právních norem, které upravují hmotnou, ale i procesní stránku daňové soustavy. Jsou to jednak normy upravující jednotlivé druhy daní, jejich subjekt, předmět, základ, sazbu apod., jednak normy upravující pracovní postup při vyměření, placení vymáhání daní, jakoţ i při jejich správě. Vývoj daňového práva ve druhé polovině minulého století byl poznačen především třídním chápáním jako nástroje budování socialismu27, v posledních letech pak určitým návratem k reálným funkcím daní v podmínkách trţního hospodářství. Daně a do jisté míry i poplatky svojí povahou patří mezi platební povinnosti, které váţným způsobem zasahují do majetkových práv občanů a jiných subjektů. Z tohoto důvodu ve všech demokratických státech je jich vybírání upraveno zákonem. Tak je tomu i u nás, kde platí ústavní princip, podle kterého „daně a poplatky lze ukládat zákonem nebo na základě zákona“. Váţnost a význam uplatňování principu zákonného podkladu při ukládání a vybírání daní a poplatků jsou zvýrazněny i zakotvením tohoto principu v Listině základních práv a svobod přijaté v roce 1992. Samostatnou větví naší daňové soustavy jsou daně ze spotřeby. Patří do kategorie nepřímých daní. Neoliberalistická hospodářská politika západoevropských zemí se od začátku 80. let zaměřuje na preferenci nepřímých daní, jinými slovy na daně, které zákazník platí v ceně zboţí nebo sluţeb. Nejdříve šlo o zdokonalování dosavadní daně z obratu a vedle toho o precizaci a rozšiřování tehdy ještě nově zaváděné daně z přidané hodnoty. Znamenalo to odklon od preference přímého zdanění v 60. a 70. letech minulého století. Nepřímé daně spotřebního typu se staly hitem současnosti, kdy kapitál se volně přelévá z jedné země do druhé a hledá své uplatnění. Jedním z faktorů, které ho mohou přilákat, jsou nízké přímé daně, které zvyšují výnos pro investora. Ukázalo se však, ţe i v nových trţních podmínkách občané poţadují zabezpečení určité míry sociální stability. Stát má důvody na rozvoj infrastruktury, hlavně ve vztahu k zahraničním investorům. Na to musí být ve státním rozpočtu finanční prostředky. Období posledních let ukázalo spolehlivost fungování principu spojených nádob – přímé daně na jedné straně a nepřímé 27

Např.L. Gillar, podle kterého socialistického daňové právo vychází z nové ekonomické základny, je nástrojem plánovitého rozvoje národního hospodářství a má třídní charakter. Viz. Gillar, L.:Daňové právo za kapitalismu a za socialismu. Právník, č. 6/1953, s. 395.

42

daně na straně druhé. Zvyšování nepřímých daní je někdy skutečně nutné z důvodu mnoha daňových reformátorů. Spotřební daně se tak zviditelňují o to víc, o co jsou „neviditelnější“ pro občany, protoţe ti je platí v ceně zboţí a sluţeb. Mezi daněmi ze spotřeby rozlišujeme dvě základní skupiny: daně všeobecné čili daně z prodejů (obratů), daně selektivní čili vlastní spotřební daně (akcízy)28. Všechny tyto daně se ukládají nepřímo na prodeje (obraty) výrobců a obchodníků s tím, ţe ti daň připočítají k ceně, čímţ ji přesunou na konečného spotřebitele. Je zajímavé, ţe v Československu za 1. Republiky obratová daň patřila mezi přímé daně, byl tu teda záměr postihnout jí ne spotřebitele, ale zisky firem. Daně z prodejů (sales taxes), mezi které patří daně z obratu a novější daň z přidané hodnoty, mají postihovat, aţ na vyjímky, všechny výdaje spotřebitelů. Jsou vţdy ukládané ad valorem29, daň přitom tvoří určitou procentuální část ceny prodaného zboţí. Mají všeobecný charakter v tom smyslu, ţe všeobecně postihují všechny prodeje, i kdyţ jsou často ze zdanění vyloučeny prodeje vybraných druhů zboţí nebo sluţeb (např. základní potraviny, léky na předpis) a téměř vţdy existují alespoň dvě sazby daně. Přijetím zákona o dani z přidané hodnoty spolu s přijetím zákona o spotřebních daních v roce 1992 znamenalo obrat v celkové koncepci fiskální politiky státu, který znamenal potvrzení přesunu části daňového zatíţení do sféry nepřímých daní. Jde o celosvětový trend odlehčení zdanění podnikatelských subjektů s cílem stimulovat rozvoj podnikání.

8. 2 Právní úprava DPH a její novelizace Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH), přijatým v souvislosti se vstupem České republiky do EU, který nahradil stávající zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Základní principy pro zdanění daní z přidané hodnoty jsou obsaţeny v Šesté směrnici Rady EU č. 77/388/EHS 30, ve znění pozdějších předpisů. V únoru 2008 byly schváleny dvě nové

28

V Sovětském svazu se aţ do roku 1930 všechny nepřímé daně nazývaly akcízy. Uvalení daně na zisk ( na firmu můţe být uvalena daň nejen na její výrobky, ale můţe být zdaňován také její zisk. 30 http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846B-EA39D789/cds/xsl/146.html 29

43

směrnice Rady v oblasti DPH, které se týkají změn pravidel pro stanovení místa plnění u sluţeb a procedury vracení daně: Směrnice Rady 2008/8/ES; Směrnice Rady 2008/9/ES. Ustanovení těchto směrnic se budou transponovat do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a v praxi se začnou uplatňovat od 1. 1. 2010. Více neţ čtyři roky od vzniku nového zákona o DPH nabývá od 1. 1. 2009 účinnosti nejrozsáhlejší novela, jejímţ hlavním cílem je odstranění toho nesouladu a dále upřesnění či zrušení některých ustanovení zákona, která v praxi způsobují výkladové problémy.

8. 2. 1 Nová definice obratu Vzhledem k rozsahu novely si přiblíţíme jen některé změny. Od 1. 1. 2009 došlo ke změně definice pojmu Obrat, který je důleţitý především pro podnikatele, kteří zatím nejsou plátci DPH. Novelizací bude odstraněn současný nerovný přístup mezi podnikateli, kteří vedou účetnictví dle zákona o účetnictví a těmi, kteří vedou daňovou evidenci dle zákona o daních z příjmů. Nová úprava ustanovuje pro obrat pouze jedno kritérium, a to souhrn úplat bez daně za uskutečněná plnění (dodání zboţí, převod nemovitosti a poskytnutí sluţby) s místem plnění v tuzemsku. Z dané definice vyplývá, ţe úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, tj. zálohy, budou vstupovat do obratu aţ ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Mezi vybrané osvobozené činnosti (finanční a pojišťovací sluţby, převod a nájem pozemků a staveb, bytů), které jsou činností uskutečňovanou

příleţitostně.

Zákon

o

DPH

nedefinuje

činnost

doplňkovou

uskutečňovanou příleţitostně, co se konkrétně myslí touto činností je nutné hledat v rozsudcích ESD (Evropského soudního dvora). Měřítkem můţe být například porovnání výše příjmů z doplňkové činnosti k příjmům z hlavní činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti k celkovému obratu, pouţití majetku a personálu k výkonu doplňkové činnosti atd. Limit pro povinnou registraci 1 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců zůstává nezměněn. Jedná se o trvalou výjimku, která byla dohodnuta v rámci přístupových jednání. K odstranění nejasností spojených s výpočtem obratu stanovují přechodná ustanovení, ţe pro přechodné období se bude součet obratu za časové období předcházející účinnosti novely zjišťovat podle staré

44

definice a po část období bude součet obratu zjišťován dle zákona o DPH v novelizovaném znění.

8. 2. 2 Změny daňových dokladů Pro uplatnění nároku na odpočet daně se zrušuje povinnost zaúčtování daňového dokladu v souladu se zákonem o účetnictví. Tato povinnost se do zákona dostala převzetím z původní dikce zákona o DPH před vstupem České republiky do Evropské unie. A protoţe se v současné době jedná o povinnost, která jde nad rámec povinností pro uplatnění nároku na odpočet vyplývající ze směrnice EU, budou veškerá tato ustanovení zrušena. Beze změn zůstává povinnost uvádět daňové doklady do evidence pro daňové účely dle § 100 zákona o DPH. Další důleţitá změna v oblasti daňových dokladů se týká dokladů ze zahraničí, u kterých vzniká povinnost doplnit je o povinné údaje. Před doplněním těchto údajů se např. faktura bude nazývat jen doklad a daňovým dokladem se stane, spolu se všemi daňovými dopady, aţ po doplnění všech povinných náleţitostí. Mezi povinné náleţitosti u většiny dokladů patří odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH, podle kterého je v obchodním případu postupováno. Novými povinnými náleţitostmi bude nejen odkaz na český zákon o DPH, ale také směrnici EU.

8. 2. 3 Moţnost opravit chyby V souladu se směrnicí bude nově upravena moţnost opravy chybně uplatněné sazby a výše daně i v případě, kdy danou chybou došlo ke zvýšení daňové povinnosti. Oprava se bude provádět v rámci řádného daňového přiznání. Opravit bude moţné nejen sazbu, ale také nesprávné uplatnění daně z důvodů chybně určeného místa plnění či předmětu daně. V případě, ţe nyní daňový subjekt uplatní chybnou sazbu daně, jejíţ opravou by sníţil daňovou povinnost, není moţné dle současného znění zákona o DPH tuto opravu provést. Tato úprava není v souladu s právem EU, neboť její judikatury ESD je moţné takovýto doklad opravit, pokud osoba vystavující doklad jednala v dobré víře.

8. 2. 4 Upřesnění data Upřesnění data uskutečnění zdanitelného plnění při převodu nemovitostí: ze všech zápisů vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí bude nově nejpozdějším datem uskutečnění zdanitelného plnění den doručení listiny, ve které je vyznačeno datum právních účinků příslušného vkladu. Toto slovo „nejpozdějším“ umoţní vystavit daňový doklad dříve, neţ dojde k doručení listiny. Dané upřesnění přinese úlevu např. 45

developerům, kteří se v praxi potýkali s problémy v případě, ţe listiny nebyly řádně doručeny.

8. 2. 5 Konec ustanovení o přeúčtování Veškerá ustanovení současného zákona o DPH, týkající se přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody budou od data účinnosti novely zrušeny a úprava této oblasti bude jednotně upravena novým § 36 odst. 11. Zachování nezdanění přeúčtování částek bude zajištěno pomocí ustanovení, které definuje, ţe do základu daně se nezahrnuje úhrada výdajů zaplacených za jinou osobu za předpokladu, ţe je o nich účtováno nebo evidováno jako o průběţné poloţce a přijatá částka nepřevýší uhrazené výdaje a nebyl uplatněn nárok na odpočet daně.

8. 2. 6 Jak podávat dodatečné daňové přiznání Nově se vymezuje okruh plátců, kteří budou mít povinnost nárok na odpočet vykazovat v dodatečných daňových přiznáních pouze na ty, kteří by uvedením nároku do řádného daňového přiznání ovlivnili nárok na odpočet. Takovými plátci jsou všichni ti, kteří krátí své nároky koeficientem. V praxi to bude znamenat, ţe vzniká zákonná opora pro postup, který jiţ před časem posvětilo MF na koordinačním výboru. Příklad: V březnu 2009 obdržíte fakturu za služby ve výši 100 tis. + 19 tis. DPH s datem zdanitelného plnění 21. 12. 2008. Dle současné úpravy je nutné nárok na odpočet uplatnit v dodatečném daňovém přiznání. Novela umožní zahrnout nárok na odpočet DPH do měsíce března a daňový doklad v rámci daně z příjmů vyřešit časovým rozlišením.

46

Závěr Smyslem této práce bylo přiblíţit problematiku DPH a informovat o jejím vývoji, sazbách a všeho co s touto problematikou souvisí. Dalším úkolem mé práce bylo zaměření se na DPH jako příjem do státního rozpočtu ČR, problematiku spojenou se vstupem do Evropské unie. V kaţdé moderní ekonomice se velký podíl finančních prostředků převádí do nějaké formy daně. Je tedy pochopitelné, ţe snaha poplatníků bude vţdy směřovat k minimalizaci jejich daňové povinnosti. V průběhu zpracování zmíněné problematiky jsem získala mnoho nových poznatků a informací současného stavu DPH a také o cestách jeho dalšího vývoje. Spousta věcí ohledně DPH se změnila, procházela a prochází neustálým vývojem a změnami. Myslím si, ţe velký podíl na DPH měl vstup České republiky do Evropské unie. Problematika DPH je neustálým tématem. Je zde neustále co vylepšovat a měnit. Domnívám se, ţe DPH je natolik dynamické, ţe v budoucnu ke změnám dojde.

47

Seznam literatury Monografie: AMBROŢ, Jan. Daň z přidané hodnoty. 1.vydání. Praha: Koršach, 2005. ISBN 80-8629607-05. AMBROŢ, Jan. Účetnictví a daně. Praha: Koršach, 2006. ISBN 80-86296-12-1. AMBROŢ, Jan. Daň z přidané hodnoty. 1.vydání. Praha: Koršach, 2005. ISBN 80-8629607-05. BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 2.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 1995. ISBN 80-7179-264-0. GALOČÍK, Svatopluk; LOUŠA, František. DPH a účtování - přeprava, dovoz, vývoz, sluţby. 3. vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3074-5. GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2009 - výklad s příklady. Praha: Grada. ISBN: 978-80-247-2804-9. GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2008. ISBN 978-80-7201-745-4. HAVEL, Jindřich; NEUBAUER, Karel. Celní prohlášení. 2.vydání. Brno: Econ, Praha: Semis, 1998. ISBN 80-902268-5. KAŇÁK, J. Celní zákon – úplné znění s komentářem: právní stav k 1.7.2002. 1.vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0518-4 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2003. ISBN 80-7179-413-9. ŢEMLIČKA, Lubomír. Celní zákon a předpisy související v praxi. 1.vydání. Olomouc: Anag, 1998. ISBN 80-85646-40-4.

48

Právní předpisy: Daňový zákon 2009 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

49

Seznam internetových stránek http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xls.147.html http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan_z_pridane_hodnoty/novelizace_pravni_upravy http://www.mwst_vat_tva_dph.cz/ http://www.cs.mfrcr.cz/NR/rdolyres/C7F6A650-AFAB-48E7-A8DA809D4B6145FO/0/zprava2002.pdf http://www.cs.mfrcr.cz/NR/rdolyres/C7F6A650-AFAB-48E7-A8DA809D4B6145FO/0/zprava2002.pdf http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/475_2008_SR_P1_pdf.pdf

50

Seznam tabulek a obrázků Tabulka č. 1 - Sazby DPH k 1. 8. 2005 str. 27 Tabulka č. 2 - Porovnání celních a daňových příjmů roku 2002 s příjmy roku 2001 str. 30 Tabulka č. 3 – Porovnání celních a daňových příjmů roku 2003 s příjmy roku 2002 str. 31 Tabulka č. 4 – Porovnání celních a daňových příjmů roku 2004 s příjmy roku 2003 str. 32 Tabulka č. 5 – Porovnání celních a daňových příjmů roku 2005 s příjmy roku 2004 str. 33 Tabulka č. 6 – Porovnání celních a daňových příjmů roku 2006 s příjmy roku 2005 str. 34 Tabulka č. 7 – Úhrn bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu str. 36

51

Seznam příloh Příloha č. 1 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty Zdroj: https://forum.helios.eu/orange/doc/cs/P%C5%99izn%C3%A1n%C3%A D_k_DPH_vzor_%C4%8D._15_-_Poradna_%28CZ%29

52

53

54

55

56

Příloha č. 2 Přiznání k dani z přidané hodnoty Zdroj: https://forum.helios.eu/orange/doc/cs/P%C5%99izn%C3%A1n%C3%A D_k_DPH_vzor_%C4%8D._15_-_Poradna_%28CZ%29

57

58

59

Příloha č. 3 Přiznání k dani z přidané hodnoty Zdroj https://forum.helios.eu/orange/doc/cs/P%C5%99izn%C3%A1n%C3%A D_k_DPH_vzor_%C4%8D._15_-_Poradna_%28CZ%29

60

61

62