Daň z přidané hodnoty. Ing. Martin Hrubý

Daň z přidané hodnoty Ing. Martin Hrubý

Agenda   

Novinky daně z přidané hodnoty Kontrolní hlášení Režimy tuzemského přenesení daňové povinnosti

Novinky v DPH Pro rok 2016 nebyla žádná velká novela Zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Novelou zákona byly upraveny podmínky osvobození při dodání nemovité věci v § 56 ZDPH. Od 1.1.2016 nabyly účinnosti § 101c -101i ZDPH upravující režim kontrolního hlášení.

Dodání nemovité věci - § 56 ZDPH Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který  netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí

 není stavebním pozemkem.

Funkční celek Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou, se zdaňuje stejně jako stavba samotná.

Takovýmto pozemkem není jen ten, který se nachází pod stavbou samotnou, ale i pozemky, které využívání nemovitosti slouží (vedlejší pozemek se samostatným parcelním číslem, na němž se nachází garáž nebo jiná parcela, na níž se nachází přípojka inženýrských sítí, přístupový chodníček či zahrada rodinného domu). Určující je funkčnost celku. Když z tohoto výše uvedeného bude prodávaná jen zahrada bez současného prodeje rodinného domu, tak tento samostatný prodej zahrady daňový režim domu sdílet nebude.

Funkční celek může tvořit i pozemek těsně nepřiléhající – např. zahrada za silnicí, která má hospodářský vztah k domu (je na ní složeno dřevo na vytápění domu nebo tam je garáž pro parkování vozidla vlastníka domu).

Zdanění či osvobození se tedy nebude odvíjet od toho, zda nemovitost stojí na dané parcele (takto bylo GFŘ vykládáno předchozí Informací k nemovitostem), ale s účinností od 1.1.2015 na tom, zda dané parcely tvoří s nemovitostí funkční celek.

Stavební pozemek Stavebním pozemkem se pro účely DPH rozumí pozemek, na kterém:



má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a i. ii.



který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo v jehož okolí jsou prováděny stavební práce za účelem zhotovení této stavby

může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí

Osvobození od DPH při dodání vybrané nemovité věci - §56 odst. 3 Dodání vybrané nemovité věci v pětileté lhůtě, je zdanitelným plněním, po uplynutí pětileté lhůty je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně (u nemovitých věcí nabytých do 31.12.2012 platí lhůta 3 let). Pětiletá (popř. tříletá lhůta) se počítá od vydání prvního kolaudačního souhlasu, kterým se rozumí kolaudační souhlas, který umožňuje současný způsob využití dodávané nemovité věci. Nově se bude tato lhůta počítat také od vydání kolaudačního souhlasu, který byl vydán po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, přičemž podstatnou změnou se rozumí změna, kterou dojde například k podstatnému zásahu na nemovité věci s ohledem na její stávající hodnotu, nebo u stavby s ohledem například na její stávající podlahovou plochu.

Pětiletá (popř. tříletá) lhůta se bude počítat také ode dne, kdy bylo podle stavebního zákona vydáno první oznámení o záměru započít s užíváním nemovité věci, přičemž prvním užíváním se rozumí užívání, pro které je nemovitá věc v souladu s oznámením uděleným podle stavebního zákona užívána.

Dále se tato pětiletá (resp. tříletá) lhůta bude také počítat ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby se souhlasem stavebního úřadu, pokud byly odstraněny nedostatky, pro které stavební úřad zakázal používání stavby. Jedná se o situaci, kdy osoba, která podá oznámení o záměru započít s užíváním stavby, odstraní nedostatky stavby, kvůli kterým jí užívání stavby není povoleno a stavební úřad následně vydá písemný souhlas s užíváním. Dále se dnem, od kterého se počítá pětiletá, resp. tříletá lhůta, rozumí den, od kterého byl podle stavebního zákona udělen souhlas s užíváním po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě. I v tomto případě se podstatnou změnou rozumí změna, kterou dojde k podstatnému zásahu na uvedené nemovité věci například s ohledem na její stávající hodnotu, nebo u stavby například s ohledem na její stávající podlahovou plochu.

Podstatná změna dokončené stavby Podstatnou změnou stavby nebo jednotky je třeba rozumět zejména takovou změnu, při které dochází k nástavbě o více než jedno podlaží nebo přístavbě, kterou dojde k navýšení podlahové plochy stavby nebo jednotky o více než 50 % oproti původní podlahové ploše stavby nebo jednotky před navýšením. Za podstatnou změnu stavby nebo jednotky je nutné dále považovat přístavbu nebo nástavbu, které nesplňují výše uvedené podmínky, opravy, údržby a jiné stavební úpravy, které podléhají udělení kolaudačního souhlasu nebo ohlášení a zároveň finanční hodnota takové stavební úpravy dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě musí přesáhnout 50 % zjištěné ceny nebo 50 % směrné hodnoty, lze-li ji stanovit před provedením stavební úpravy nemovité věci.

Finanční hodnotou stavební úpravy je nutné rozumět součet všech základů daně a daně u dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, které byly reálně zabudovány nebo spotřebovány při uskutečňování stavební úpravy. Obdrží-li plátce po provedených stavebních úpravách opravný daňový doklad na dodané zboží nebo poskytnuté služby, je povinen hodnoty základu daně a výše daně uvedené na opravném daňovém dokladu zahrnout do finanční hodnoty stavební úpravy, tak aby nejpozději k datu uskutečnění dodání vybrané nemovité věci dle § 21 odst. 3 zákona o DPH byla známa finanční hodnota s promítnutím všech takových oprav realizovaných do tohoto data.

Nicméně není-li vydán nový kolaudační souhlas nebo není-li udělen souhlas s užíváním stavby stavebním úřadem, nebude se jednat o změnu stavby podle stavebního zákona a nebude se tedy jednat ani o podstatnou změnu stavby podle § 56 odst. 3 zákona o DPH.

Vybrané nemovité věci    

všechny stavby pevně spojené se zemí, jednotky, inženýrské sítě, pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí (rodinný dům se zahradou),  podzemní stavba se samostatným účelovým určením (například metro nebo vinný sklípek),  právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.

Uplatnění daně v případě osvobozeného plnění Plátce se může rozhodnout, že při dodání vybrané nemovité věci po uplynutí pětileté nebo tříleté lhůty, uplatní daň. Nově se plátce bude moci rozhodnout pro uplatnění daně také při dodání pozemku osvobozeného od daně. Z důvodu zvýšení právní jistoty bylo doplněno, že pokud je příjemcem plnění plátce, tak se dodavatel může pro uplatnění daně rozhodnout pouze po předchozím souhlasu příjemce plnění.

Pokud se plátce rozhodne dodat vybranou nemovitou věc nebo pozemek podle odstavce 1 jinému plátci po pětileté lhůtě jako zdanitelné plnění (uplatnit daň), bude nově povinen použít režim přenesení daňové povinnosti (podle § 92d zákona o DPH).

Kontrolní hlášení

KH podává plátce u kterého vzniklo:

 uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH);  přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytnuty úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH) nebo přijetí plnění, u nichž příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), a to z řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH);

KH podává plátce u kterého vzniklo:  ve zvláštním režimu pro investiční zlato: i.

přijetí zprostředkovatelské služby, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5 zákona o DPH,

ii.

uskutečnění dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má plátce nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c) zákona o DPH, nebo

iii. investiční zlato vyrobené nebo zlato přeměněné na investiční zlato dle § 92 odst. 7 zákona o DPH.

Kdo nepodává kontrolní hlášení  Osoba, která není plátcem DPH

 Identifikovaná osoba  Plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu).

 Plátce uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH (např. poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání a nájem vybraných nemovitých věcí, výchova a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc a provozování loterií a jiných podobných her atd.).

Lhůty pro podání KH

 Plátce právnická osoba podává KH měsíčně do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce  Plátce fyzická osoba podává KH ve lhůtě pro podání daňového přiznání

Formy podání KH

 řádné  opravné (do lhůty pro podání řádného KH)

 následné (do 5 pracovních dnů od zjištění nesprávných nebo neúplných údajů)

Výzva k podání KH nebo doplnění údajů

 povinnost podat KH do 5 dnů od oznámení výzvy pro podání KH  povinnost potvrdit, změnit nebo doplnit KH prostřednictvím následného KH do 5 dnů od oznámení výzvy v případě pochybností o správnosti nebo úplnosti podaného KH

Sankce  pokuta ve výši 1.000 korun, pokud plátce DPH podá kontrolní hlášení pozdě, ale zároveň jej dodatečně podá bez vyzvání správce daně,  pokuta 10.000 korun musí plátce zaplatit, pokud kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej vyzval finanční úřad,  pokuta 30.000 korun vznikne automaticky, pokud plátce DPH nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy finančního úřadu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů, p

 pokuta 50.0000 korun vznikne, pokud firma kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě nebo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení,  pokuta do 500.000 korun tomu, kdo nesplněním povinností souvisejících s KH závažně stěžuje nebo maří správu daní.

Sankce po novele  Pokuty v pevné výši 10.000, 30.000 a 50.000 korun bude možné podle schváleného návrhu novely nově z ospravedlnitelných důvodů prominout. Promíjení by se nemělo vztahovat na plátce, kteří v posledních třech letech závažným způsobem porušili daňové nebo účetní právní předpisy.  U tisícikorunové pokuty za opožděné podání hlášení ministerstvo financí navrhuje automatické prominutí sankce jednou za kalendářní rok každému plátci, pokud sám svou chybu napraví, aniž byl správcem daně vyzván.  Navíc pokuty ve výši 1.000 Kč vzniklé do účinnosti navrhované novely ze zákona zaniknou, čímž bude zpětně vytvořeno určité toleranční přechodné období.

Režim přenesení daňové povinnosti §92a Režim přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge) obecně spočívá v tom, že povinnost přiznat DPH se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce a používá se u plnění vyjmenovaných v ZDPH v § 92b - § 92f.  § 92b – dodání zlata

 § 92c - dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k ZDPH (šrot a další odpadový materiál)  § 92d – dodání nemovité věci  § 92e – poskytnutí stavebních nebo montážních prací

 § 92f - dodání zboží nebo služeb uvedených v příloze č. 6 k ZDPH

§ 92b – dodání zlata Za zlato se považuje zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu Investiční zlato u kterého se plátce rozhodne, že nepoužije osvobození od daně.

§ 92d – dodání nemovité věci

Režim přenesení daňové povinnosti se použije, pokud se plátce daně rozhodne uplatnit DPH na dodání nemovité věci, které splňuje časový test pro osvobození od daně.

§ 92e – poskytnutí stavebních nebo montážních prací Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které podle Klasifikace produkce (CZ-CPA) odpovídají číselnému kódu 41-43 použije plátce režim přenesení daňové povinnosti. Pokud plátce uskuteční v souvislosti se stavebními nebo montážními pracemi zdanitelné plnění s nimi související a použije režim přenesení daňové povinnosti, tak pokud příjemce služby s tímto souhlasí má se za to, že toto plnění je v režimu přenesené daňové povinnosti.

§ 92f - dodání zboží nebo služeb uvedených v příloze č. 6 k ZDPH Režim přenesení daňové povinnosti byl od roku 2015 zaveden při dodání:  povolenek na emise skleníkových plynů

 mobilních telefonů,  integrovaných obvodů, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky a desky plošných spojů osazené těmito obvody (před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele),  certifikátů plynu a elektřiny  poskytnutí telekomunikačních služeb,  herních konzolí, tabletů a laptopů ,  obilovin a technických plodin,  surových či polozpracovaných kovů (včetně drahých kovů)

§ 92f - dodání zboží nebo služeb uvedených v příloze č. 6 k ZDPH Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. Vybrané zboží je dle nařízení vlády:  mobilní telefony

 integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky a desky plošných spojů osazené těmito obvody (před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele),  herní konzole, tablety a laptopy ,

 obiloviny a technické plodiny,  surové či polozpracované kovy (včetně drahých kovů)

§ 92f - dodání zboží nebo služeb uvedených v příloze č. 6 k ZDPH Pokud bude při praktické aplikaci obtížné u plnění vymezených na základě § 92f zákona o DPH nařízením vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb., obecně posoudit, zda s ohledem na charakter konkrétního plnění byly naplněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, tj. např. nebude zřejmé, zda dané plnění spadá pod konkrétní výše uvedené položky pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti, a obě strany (poskytovatel i příjemce plnění) budou na základě důvodného předpokladu, že na zdanitelné plnění se tento režim vztahuje, jednat ve shodě a uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rozsahu všech zákonem definovaných povinností, bude aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá (§ 92f odst. 2 zákona o DPH).

Děkuji za pozornost !

Ing. Martin Hrubý

AUDIT PROFESIONAL, spol. s r.o. Jurečkova 20 Klimentská 46 702 00 Moravská Ostrava 110 00 Praha 1 [email protected] Web: http://www.audit-profesional.cz