Prvky Objekty k usnadnění pohybu a přístupu Schodiště, lávky a vstupy do podzemí
D 7 1
D.7 Objekty k usnadnění pohybu a přístupu D.7.1 Schodiště, lávky a vstupy do podzemí Městská struktura by měla být primárně navrhována tak, aby nevytvářela požadavek na mimoúrovňová propojení na veřejných prostranstvích. Schodiště a rampy Veřejná prostranství by měla nabízet dostatečnou síť umožňující komfortní a bezpečný pohyb osob s pohybovým postižením. Schodiště však často bývají vzhledem k pražským terénním podmínkám jediným možným způsobem překročení výškových rozdílů. Z hlediska využitelnosti těchto jediných možných cest pro matky s kočárky nebo cyklisty je zapotřebí zaměřit se především na bezpečnost a maximální usnadnění pohybu. Schodiště má rovněž výrazný prostorotvorný potenciál, návrh schodiště může být nejen komunikačním propojením, ale druhotně může přispívat také k pobytovosti prostranství a sloužit například jako Mobiliář k sezení →[D.5.1/s. 209]. Schodiště by měla vždy mít pohodlné Zábradlí →[D.5.7.1/s. 233] i pro děti. Měla by být opatřena bezpečnostními prvky proti uklouznutí a měla by být zvláště v případě frekventovaných cyklistických tras opatřena lištou pro snadné vyvezení kola nebo kočárku. Dlouhá schodiště je třeba opatřovat místy k zastavení, popřípadě sedacím mobiliářem pro možnost odpočinku.
Schodiště by měla být vždy řešena v rámci celkové koncepce přiléhajících prostranství nebo alespoň jako jeden soubor spolu souvisejících prvků (mobiliáře a osvětlení), které by měly být logicky uspořádány a vizuálně sladěny. Rampy, které doplňují schodiště, je třeba navrhovat jak s ohledem na jejich bezpečnost a bezbariérovost, tak i s ohledem na jejich kompoziční a vizuální působení v rámci bezprostředního okolí. Neměly by nikdy svým objemem (paradoxně) utvářet prostorovou či pohledovou bariéru nebo zbytkové, špatně udržovatelné plochy.
Podchody a lávky (nadchody) Městská struktura by měla být primárně navrhována tak, aby nevytvářela požadavek na mimoúrovňová propojení na veřejných prostranstvích, viz také Křižovatky a křížení →[C.2.3/s. 88]. Pokud jde o překonávání dopravních bariér, je nejprve vždy nutné přistoupit k řešení organizace dopravy tak, aby umožnila úrovňové překonání. Vzhledem k tomu, že mimoúrovňová propojení mohou představovat velmi výrazné součásti veřejných prostranství, mělo by být už v úvodu záměru posouzeno, jaký způsob projektové přípravy odpovídá nárokům na jejich vizuální podobu z hlediska významu a charakteru okolí a zda skutečně panuje o jejich potřebě obecná shoda. Lávky nemusí být pouze účelovým provozním opatřením, prvkem infrastruktury, ale mnohdy mají potenciál stát
257
258
D 7 1
Prvky Objekty k usnadnění pohybu a přístupu Schodiště, lávky a vstupy do podzemí
[ pravidla ] se i pobytovým místem, poskytovat nový zážitek — např. výhledy apod. Měly by být kvalitní, ne však prvoplánově okázalou, architekturou. Kompletně kryté lávky, nadchody, by vzhledem ke svému objemu a nárokům na údržbu a potenciálem vzniku vyčleněných prostranství měly vznikat pouze v ojedinělých odůvodněných případech. Podchody a lávky by měly být vždy bezbariérové, v minimálním objemu vycházejícím z konstrukčních limitů a neměly by vytvářet problematická a nepřístupná místa, která jsou mj. velmi obtížně udržovatelná. Podchod je vždy krajním řešením. Při jeho návrhu nebo rekonstrukci je nutné klást důraz na zajištění bezpečného, přívětivého a maximálně bezúdržbového prostředí. Eliminovat negativní působení průchodů lze např. pečlivým osvětlením, použitím kvalitních povrchových úprav, popř. zajištěním bezbariérové průchodnosti/průjezdnosti.
Vstupy do podzemí Pokud jsou vstupy do podzemí umístěny samostatně, jejich funkce ani objem by neměly být rozšiřovány nad rámec základního určení. Zásadně nevhodné je např. umísťování reklamy, viz Reklama na městském mobiliáři →[D.8.2/s. 266]. Vstupy by měly být řešeny jako součást celkové kompozice daného prostranství. Je nutné klást důraz na jejich ergonomii, zejména pro zajištění dostatečného prostoru a zázemí pro pohyb invalidů. Tam, kde to je technicky možné, zejména na významných veřejných prostranstvích, by mělo být zvoleno řešení bez zastřešení, aby se minimalizoval vliv na vizuální kvalitu celkového prostoru, pokud objekt zastřešení není zamýšlenou součástí celkové kompozice daného prostranství.
Ústí–li schodiště do podzemí na veřejném prostranství v historickém a kompaktním městě, mělo by být přednostně nezastřešené.
Barierové řešení překonávající výškové úrovně je třeba vždy doplnit bezbariérovým spojením.
Pokud je to možné, pěší vyústění podzemního parkoviště je vhodné umísťovat do parteru objektů urbánní struktury.
Podchody a lávky je vhodné v maximální možné míře nahrazovat úrovňovým křížením.
Schodiště, výtahy a rampy na veřejných prostranstvích by měly co nejméně narušovat vzhled a charakter daného prostranství.
Podchody by měly být přímé, aby chodec dobře viděl na druhou stranu. Součástí návrhu nového či rekonstrukce stávajícího podchodu by měl být pečlivý návrh osvětlení a kvalitní řešení povrchových úprav.
Na výtah se nesmí umísťovat jiné než informační prvky spojené s orientací k parkovišti.
Při návrhu ramp a lávek by neměly vznikat zbytkové a obtížně udržovatelné plochy. Také by neměly být předimenzované a nadbytečně složitého konstrukčního řešení.
Prvky Objekty k usnadnění pohybu a přístupu Schodiště, lávky a vstupy do podzemí
D 7 1
[ příklady ]
560 Architektonicky kvalitní lávka a současně městská promenáda s pobytovým charakterem a akcentací míst výhledů. [ Španělsko, Madrid ]
563 Kvalitní příklad schodiště, které zastává i roli městotvorného prvku ve veřejném prostoru [ Itálie, Řím ]
565 Příklad vyústění výtahu, které je začleněno do architektonické kompozice prostranství [ Praha 6, Kyjevská ]
564 Frekventovaná schodiště, zvláště pokud představují jedinou alternativu pro pěší i cyklisty, by měla být vždy opatřena lištou pro vyvezení kola nebo kočárku [ Švédsko, Stockholm ]
566 Příklad vyústění výtahu, které mimo jiné díky celoplošnému polepu reklamou dominuje svému okolí a omezuje významné pohledové osy [ Praha 1, náměstí Jana Palacha ]
561 Snadno udržovatelná, bezbariérová lávka bez nadbytečných a komplikovaných konstrukčních prvků je rovněž artefaktem, který kultivuje přilehlá veřejná prostanství [ Dánsko, Kodaň ]
562 Lávka může být velmi výraznou součástí veřejného prostranství a ve svém bezprostředním okolí utvářet špatně udržovatelná místa. Měl by proto být kladen důraz na kvalitní technické řešení a estetickou úroveň. Na lávky by neměly být umísťovány reklamní prvky [ Praha, Vršovice ]
259
260
D 7 2
Prvky Objekty k usnadnění pohybu a přístupu Vjezdy do podzemních garáží
D.7.2 Vjezdy do podzemních garáží [ pravidla ]
[ příklady: vstupy do podzemí ]
567 Kultivované řešení vstupu do podzemí. Odlehčení objemu napomáhá subtilní konstrukce kvalitní materiály a detaily [ Švýcarsko,Chur ]
Při realizaci nových podzemních parkovišť je nutné současně uvažovat o budoucí podobě a využití veřejných prostranství nad nimi. Je nutné zohlednit význam a charakter prostranství a přilehlých budov či dopravní zátěž okolního prostranství. Zpravidla je vhodné redukovat množství parkovacích míst a vytvořit zklidněná pobytová prostranství. Z toho důvodu je důležité umístění a forma vjezdu do garáží, které je možné situovat na hlavní, eventuálně vedlejší komunikaci, ale především mimo zklidněná nebo zklidňovaná prostranství, která by měla být optimalizována především pro pobytové aktivity a bezmotorový pohyb. Vjezd včetně rampy by měl být umístěn vždy v objektu (parteru) urbánní struktury, neboť řešení formou samostatného vjezdu redukuje uliční profil a zpravidla vytváří dlouhé prostorové bariéry. V případě umístění vjezdů do podzemních garáží mimo parter, které jsou pražskými stavebními předpisy umožněny[D.7_01], by měly vždy umístění a podoba vjezdu být vždy řešeny v rámci celkové kompozice prostoru. Na celoměstsky významných veřejných prostranstvích by se vjezdy do garáží vzhledem k hodnotě místa neměly umísťovat. Prostranství, kde by neměly být umísťovány samostatné vjezdy do garáží, by měla být zahrnuta v podrobných územně plánovacích dokumentacích.
Tam, kde je to technicky možné, by vjezdy do podzemních garáží měly být primárně umísťovány v rámci stávajících objektů.
Vjezdy do garáží by nikdy neměly být umísťovány na významná veřejná prostranství. Umístění garáží na veřejných prostranstvích musí být součástí celkové kompozice.
Realizace podzemního parkoviště by měla být spojena s redukcí parkovacích míst na povrchu a koncepční revitalizací navazujících veřejných prostranství.
Vjezdy do garáží by měly být umísťovány mimo zklidněné plochy (parky, náměstí apod.).
568 Na vstupy do podzemí by v rámci kompozice a uspořádání veřejného prostranství neměl být dáván přílišný důraz [ Praha 3, Lupáčova ]
[D.7_01] ↗ Pražské stavební předpisy: §31: Napojení a komunikace. Návrh znění z ledna 2014.
Prvky Objekty k usnadnění pohybu a přístupu Vjezdy do podzemních garáží
[ příklady ]
569 Příklad vjezdu do garáží vhodně integrovaného do parteru urbánní struktury [ Francie, Grenoble ] 570 Podzemní garáže by na povrchu neměly utvářet stavební konstrukce, které omezují univerzální využití veřejného prostranství [ Praha 1, náměstí Jana Palacha ]
571 Nevhodné umístění vjezdu do podzemních garáží na významném prostranství, který generuje zbytkové, obtížně využitelné a udržovatelné plochy [ Praha 1, Pařížská ]
D 7 2
261
