DOMOVNÍ ŘÁD Společenství Holešovice 869 - úplné znění s vyznačením pozdějších změn a doplnění:
změna č. 1 - schválena shromážděním dne 25. května 2011; účinnosti nabyla téhož dne. Článek 1 Úvodní ustanovení Tento domovní řád upravuje podmínky a způsob užívání bytů, nebytových prostor a společných částí domu. Základní úprava práv a povinností vlastníků i uživatelů se řídí platnými právními předpisy, především ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), a dále ustanoveními stanov Společenství Holešovice 869 v platném znění (dále jen „stanovy“). Článek 2 Základní pojmy
2.1 2.2
2.3
2.4
2.5 2.6
2.7 2.8 2.9
Pro účely tohoto domovního řádu se vymezují tyto základní pojmy: Domem je bytový dům sestávající ze šesti bloků a nacházející se na adrese Osadní č.p. 30 a č.p. 32, Poupětova č.p. 8 a č.p. 10 a U Měšťanského pivovaru č.p. 1 a č.p. 1a. Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k bydlení. Součástí bytu jsou vstupní dveře do bytu, okna, dveře na lodžii či terasu a veškerá vnitřní instalace (rozvod vody a plynu, ústředního topení, elektroinstalace, televizní anténa, telefon, elektrický vrátný), kromě stoupacích vedení až po uzavírací ventily a kromě hlavního potrubí odpadu a vzduchotechniky. Nebytovým prostorem je místnost nebo soubor místností, které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu ani společné prostory (části) domu. Příslušenstvím bytu je vedlejší místnost či prostor, nebo soubor vedlejších místností či prostorů, které jsou určeny k tomu, aby byly s bytem používány (například sklep či sklepní kóje, komora mimo byt), popřípadě lodžie či terasy, jsou-li na základě smlouvy a v souladu s právními předpisy ve vlastnictví vlastníka bytu. Příslušenstvím nebytového prostoru je vedlejší místnost či prostor, nebo soubor vedlejších místností či prostorů, které jsou určeny k tomu, aby byly s nebytovým prostorem používány. Společnými částmi domu jsou zejména vchody, schodiště, chodby, lodžie či terasy (netvoří-li v konkrétním případě příslušenství bytu), kočárkárny, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, elektřiny, výtahy atd. a jsou určené pro společné užívání. Dále se za společné části domu považují příslušenství domu a společná zařízení domu. Společnými částmi domu jsou i společné garáže umístěné v suterénu domu, kromě 24 parkovacích stání oddělených sekčními vraty, které tvoří samostatnou nebytovou jednotku. Uživateli bytu nebo nebytového prostoru jsou nájemci, osoby jim blízké a třetí osoby, které se v bytě zdržují se souhlasem vlastníka. SVJ se rozumí Společenství Holešovice 869, IČ 28203453, se sídlem Osadní 869/30, 170 00 Praha 7. Správcem je správcovská firma určená SVJ. Článek 3 Práva a povinnosti spojené s vlastnictvím nebo užíváním bytu
3.1
Práva a povinnosti spojené s užíváním bytu upravují předpisy občanského práva.
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
3.9
Vlastník či uživatel bytu a nebytového prostoru (dále jen „byt“) je povinen po písemném předchozím oznámení ze strany SVJ, správce nebo organizace provádějící odečet měřidel umožnit přístup do bytu za účelem zjištění technického stavu domu a provedení oprav, odečtu, kontroly, případně výměny měřidel teplé a studené vody. Ve výjimečných situacích (havárie, ohrožení života a zdraví, hygienické povinnosti, bezprostředně hrozící škoda na majetku) má zástupce SVJ, správce či osoba jimi pověřená po předchozím vyrozumění a souhlasu vlastníka právo zajistit zpřístupnění bytu za asistence státního dozoru, popř. Městské policie i bez souhlasu uživatele. O tomto zásahu pořídí zasahující osoba písemný protokol a vhodným způsobem uživatele neprodleně vyrozumí. V zájmu předcházení násilného otevření bytu z výše uvedených důvodů se doporučuje, aby vlastníci bytu sdělili SVJ kontaktní číslo mobilu pro podobné události. Výkon práv a povinností vyplývajících z užívání bytu nesmí bez právního důvodu zasahovat do nerušeného výkonu práv a oprávněných zájmů jiných vlastníků a uživatelů a nesmí být v rozporu s dobrými mravy a obecnými zvyklostmi. Vlastník bytu je povinen zabezpečit dodržování tohoto řádu uživateli bytu či návštěvami. Za porušování domovního řádu těmito osobami odpovídá vůči SVJ vlastník. Tím není dotčena odpovědnost uživatele či návštěvy bytu. Vlastník bytu je povinen bez zbytečného odkladu odstranit na svůj náklad závady a poškození, které ve společných částech domu způsobí on sám, uživatel bytu či návštěva. Jinak odstranění provede SVJ či správce na náklady tohoto vlastníka po jeho předchozím upozornění. Vlastník ani uživatel bytu nesmějí provádět stavební úpravy ani jiné změny na společných částech domu bez souhlasu ostatních vlastníků uděleného v souladu s právními předpisy a stanovami. Pokud takové úpravy či změny provedou, mohou být SVJ či správcem vyzváni k jejich odstranění na vlastní náklad v přiměřené lhůtě uvedené ve výzvě. Pokud v této lhůtě nedojde k odstranění takových úprav či změn, odstranění může provést SVJ či správce na náklady vlastníka po jeho předchozím upozornění. Bez souhlasu SVJ či správce není nikdo oprávněn připojovat jakékoliv přístroje na síť elektrického napětí v zásuvkách umístěných ve společných prostorách ani čerpat vodu z kohoutů ve společných částech domu. Havárie na součástech bytu řeší každý vlastník či uživatel sám. Havárie na společných částech domu řeší správce, ve výjimečných případech, které nesnesou odkladu, pracovník ostrahy. Výbor SVJ není orgánem údržby domu. Článek 4 Zálohy a úhrady za služby a plnění poskytovaná s užíváním bytů
4.1
4.2 4.3
4.4
Vlastník bytu je povinen hradit zálohy a další plnění stanovená právními předpisy, stanovami a rozhodnutími shromáždění a výboru SVJ na jejich základě, a to ve lhůtách splatnosti určených výborem SVJ v souladu s právními předpisy, stanovami a rozhodnutími shromáždění SVJ. Výši záloh není možné v průběhu roku měnit, a to ani v odůvodněných případech (dlouhodobé nevyužívání bytu), pokud tak neurčí shromáždění SVJ. Dojde-li v průběhu roku ke změně vlastníka bytu, hradí původní vlastník zálohy ještě za celý kalendářní měsíc, ve kterém zaniklo jeho vlastnické právo k bytu. Nový vlastník je povinen hradit zálohy od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po datu, k němuž vzniklo jeho vlastnictví k bytu. Vyúčtování nákladů a služeb (včetně úhrad za teplo, teplou a studenou vedu) za kalendářní rok se mezi původního a nového vlastníka rozpočítá poměrně podle počtu měsíců, po které byla ta která osoba vlastníkem bytu. Dojde-li v průběhu roku k více změnám ve vlastnictví bytu, postupuje se obdobně. SVJ není vázáno odchylnou dohodou mezi převodcem a nabyvatelem bytu. Taková dohoda zavazuje pouze strany mezi sebou. Nezaplatí-li vlastník bytu včas stanovená plnění, může mu být vyměřen úrok z prodlení stanovený předpisy občanského práva, náklady na vymáhání dlužné částky v prokazatelně vzniklé výši a uplatněny sankce dle čl. 15 tohoto řádu. Při neuhrazení dlužné částky ani v přiměřené době po opakované výzvě vzniká SVJ právo také na paušální administrativní poplatek ve výši 1.000,Kč. Úrok z prodlení, náklady na vymáhání dlužné částky a administrativní poplatek je SVJ
oprávněno zahrnout do ročního vyúčtování záloh a úhrad za služby a plnění poskytovaná s užíváním bytu ve vlastnictví dotčeného dlužníka. Článek 5 Držení domácích zvířat 5.1
5.2
5.3
5.4
Vlastník i uživatel bytu nese odpovědnost za domácí zvířata, která jsou v bytě držena. Je povinen zajistit, aby nedocházelo k rušení ostatních obyvatel domu, k jejich obtěžování pachy nebo hlukem a aby byly dodržovány hygienické, veterinární, bezpečnostní, požární a další předpisy. Musí dodržovat povinnost registrace, je-li pro dané zvíře předepsána. Vlastník ani uživatel bytu nesmí soustavně držet domácí zvířata mimo byt. Zakazuje se chov a držení nebezpečného zvířete nebo druhu zvířat ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat. V zájmu zachování hygieny, čistoty a pořádku v domě, bezpečného a klidného občanského soužití, je vlastník či uživatel bytu, který je držitelem domácího zvířete, povinen mít toto zvíře pod naprostou kontrolou a zejména: a) ve společných částech domu a jeho okolí zamezit volnému pobíhání jím držených domácích zvířat a nepřechovávat je zde a nekrmit, b) dbát, aby domácí zvířata neznečišťovala společné prostory, jakož i okolí domu, a dojde-li ke znečištění, je povinen znečištění neprodleně odstranit, c) důsledně dbát základních pravidel hygieny a čistoty, ochrany zdraví a bezpečnosti spoluobčanů, pečovat o to, aby držení domácích zvířat nedávalo podnět k rušení občanského soužití a dobrých mravů v domě. Po opakovaném upozornění uživatele bytu na porušování výše uvedených povinností při držbě domácího zvířete může SVJ či správce vyzvat uživatele bytu k tomu, aby domácí zvíře nebylo v domě dále drženo. Nebude-li výzva v přiměřené lhůtě splněna, může SVJ navrhnout soudní zákaz držení domácího zvířete v bytě, popř. uplatnit další zákonné možnosti postupu proti uživateli i vlastníkovi, který soustavně porušuje práva ostatních vlastníků v domě, zejména sankce podle čl. 15 tohoto řádu. Článek 6 Užívání společných částí domu
6.1 6.2
6.3
6.4 6.5 6.6 6.7 6.8
Společné části domu se užívají k účelům odpovídajícím jejich povaze a určení tak, aby nedocházelo k omezování práv ostatních vlastníků a uživatelů v domě. Umísťování jakýchkoliv předmětů nepatřících k vybavení domu není ve společných prostorech povoleno (výjimku tvoří rohožky u bytů, popř. obvyklé vybavení teras a lodžií – zahradní nábytek, květiny atd.). V případě, že dojde k umístění nepovolených předmětů ve společných prostorech domu, budou na náklady vlastníka po předchozím upozornění vyklizeny. Ve společných částech domu je přísně zakázáno: a) ukládat látky snadno vznětlivé či jinak nebezpečné, b) užívat otevřeného ohně, c) kouřit, d) zužovat únikové cesty ukládáním předmětů. Uživatelé bytů jsou povinni zajistit, aby věci uložené v příslušenství bytů či na terasách a lodžiích nebyly zdrojem šíření hmyzu, plísní, hlodavců, choroboplodných zárodků atd. V kočárkárně je dovoleno ukládat pouze kočárky a dětské samohyby, v případě místa i bezmotorová jízdní kola. Dosáhne-li venkovní teplota bodu mrazu, nebo při dešti, musí být okna sklepů či komor uzavřena a dveře do těchto prostor trvale uzavírány. Vstup na střechu je zakázán. Výjimečně může být povolen po dohodě se zástupcem SVJ nebo správcem. Přísně se zakazuje zneužití protipožárních zařízení v domě a neoprávněná manipulace s nimi.
6.9 6.10
Umísťovat informace na společné nástěnky v domě je oprávněn pouze zástupce SVJ či správce. Vlastníci a uživatelé bytu tak mohou učinit pouze za podmínek uvedených v tomto řádu. Při používání výtahů je nutno dodržovat návod k jejich obsluze. Je zakázáno silou bránit uzavírání dveří výtahu (v případě potřeby delšího otevření výtahových dveří je nutno přikrýt čidlo zabraňující zavírání dveří a poté kryt opět odstranit). Článek 7 Užívání společného atria
7.1 7.2 7.3
7.4 7.5
Společné atrium nesmí být využíváno k jiným účelům než k rekreaci a odpočinku. Do společného atria není povolen vstup se psy, a to ani na vodítku. Ve společném atriu nesmí být provozovány hry či jiné činnosti, které a) znečišťují či poškozují společné části domu anebo u kterých takové znečištění či poškození bezprostředně hrozí (např. kopaná), b) ničí zeleň nebo c) nadměrně ruší obyvatele domu hlukem, zápachem či jinak. Je zakázáno vstupovat na zelenou střechu společných garáží. Voda ve fontáně není pitná; SVJ neručí za její zdravotní nezávadnost ani pro účely smáčení. Článek 8 Užívání společných garáží
8.1.
8.2. 8.3. 8.4.
8.5.
8.6.
8.7.
K vjezdu do společných garáží je oprávněn pouze vlastník či uživatel, který má užívací právo ke stání v těchto garážích (dále jen „uživatel garáží“), anebo třetí osoba s jeho svolením, pokud se v garážích současně vyskytuje nejvýše tolik vozidel, ke kolika stáním má uživatel garáží právo. Uživatel garáží je povinen znát číslo a umístění svého stání a na vyžádání jej sdělit zástupci SVJ, správci či pracovníkovi ostrahy. Je zakázáno zastavit nebo parkovat vozidla na cizích stáních. Je zakázáno zastavit nebo parkovat vozidla mimo vyhrazená stání. Připouští se pouze zastavení vozidla v prostoru před výtahem za účelem nezbytné nakládky a vykládky osob či věcí. Doba zastavení se však musí omezit na nezbytně nutnou dobu nejvýše několika minut; vozidlo musí být zastaveno tak, aby nebránilo pohybu ostatních vozidel či osob v garážích. Každý uživatel garáží může činit přiměřené kroky k tomu, aby byl uživatel vozidla zaparkovaného ve společných garážích v rozporu s tímto řádem identifikován a potrestán. Zejména je oprávněn upozornit na neoprávněné parkování strážní službu, popř. zástupce SVJ, a pořídit obrazový záznam deliktu. Na vozidlo zaparkované ve společných garážích v rozporu s tímto řádem může být pevně umístěno výstražné upozornění na neoprávněné parkování. Každý uživatel garáží se může domáhat umístění takového upozornění u strážní služby. Oprávněným uživatelům garáží je dále k dispozici automobilový imobilizér (dále jen „botička“). Botička je zdarma k zapůjčení (proti občanskému průkazu a podpisu) v místnosti strážní služby. SVJ zajišťuje pouze zapůjčení botičky. Její montáž (i demontáž) je výlučně na uvážení a odpovědnosti uživatele garáží. Zástupce SVJ či pracovník ostrahy mohou nanejvýš poradit, jak s botičkou pracovat. Uživatel garáží, rozhodne-li se botičku využít, je povinen instalovat ji na přední kolo na straně u řidiče a na vozidlo viditelně umístit cedulku, která řidiče na botičku upozorní a uvede kontakt, na kterém lze uživatele garáží zastihnout. Po demontáži uživatel botičku bez zbytečného odkladu vrátí do místnosti strážní služby. Platí, že uživatel vozidla, který zastavil či zaparkoval vozidlo ve společných garážích v rozporu s tímto řádem, vyslovil svůj souhlas s tím, aby byly na jeho náklad podniknuty veškeré kroky, které právní řád připouští k odstranění vozidla z místa neoprávněného zastavení či zaparkování, k identifikaci tohoto uživatele (např. analýzou záběrů z kamerového systému, vyhlášením pátrání s pomocí fotografií umístěných ve společných prostorách domu) a k jeho potrestání, a že se zavazuje k tomu, že SVJ uhradí veškeré náklady takového postupu a případnou škodu.
Ani vozidla zastavená či zaparkovaná ve společných garážích v rozporu s tímto řádem nesmějí být poškozována a násilně přemísťována. SVJ nenese žádnou odpovědnost za to, že tak kdokoliv z uživatelů garáží svévolně učiní. 8.9. Při používání parkovacích mechanismů je třeba dodržovat návod k jejich obsluze. Uživatelé parkovacích mechanismů jsou zejména povinni vozidlo v mechanismu parkovat čelem ke zdi (najíždět popředu, nikoliv couvat). Mechanismus smí být ponechán v horní či dolní poloze, je však zakázáno nechat jej v mezipoloze. Při nedodržení tohoto postupu je uživatel stání umístěného na mechanismu povinen zajistit na své náklady opravy závad na mechanismech zapřičiněných jejich nevhodnou manipulací. 8.10. S vraty i mechanismy je nutno zacházet šetrně a nezneužívat je k účelům, pro něž nejsou určeny (zejména využívat vrat jako vstupního vchodu do domu pro pěší, ledaže jde o přepravu kočárku). 8.11. Uživatelé garáží jsou povinni uvolnit stání k předem avizovaným čištěním; v opačném případě jsou povinni i bez výzvy zástupce SVJ či správce stání sami vyčistit. Neučiní-li tak, provede SVJ či správce po předchozí výzvě ruční čištění stání na náklad uživatele garáží. Rozhodne-li tak výbor, může SVJ účtovat uživateli garáží, který neuvolnil stání k čištění, vedle prokazatelně vynaložených nákladů na individuální vyčištění stání také paušální administrativní poplatek ve výši 500,- Kč. Náklady na ruční čistění i administrativní poplatek je SVJ oprávněno zahrnout do ročního vyúčtování záloh a úhrad za služby a plnění poskytovaná s užíváním bytu ve vlastnictví dotčeného uživatele. 8.12. Pokud uživatel vjíždí do garáží či z nich vyjíždí, je povinen sledovat, zda do objektu po dobu, po kterou jsou vrata otevřena (nezbytné zpožďování po vjezdu či odjezdu vozidla), nepronikají neoprávněné osoby, které vrata neotevřely. 8.8.
Článek 9 Zajištění pořádku a čistoty v domě a jeho okolí 9.1. 9.2. 9.3 9.4
9.5
9.6
Vlastníci a uživatelé bytu a jejich návštěvy jsou povinni udržovat v domě a v jeho okolí pořádek a čistotu. Veškerý odpad smí být ukládán jen na místech a do nádob k tomu určených. Povinností všech uživatelů je odpad třídit. Z bytu, domu, teras a lodžií nesmí být vyhazovány žádné předměty (odpadky, popel z cigaret, nedopalky atd.). Vlastník či uživatel bytu nesmí bez řádného souhlasu vlastníků uděleného v souladu s právními předpisy a stanovami umísťovat na vnější konstrukci domu, např. terasy, lodžii, okna, na fasádu, střechu jakékoli zařízení a předměty. Terasy a lodžie nesmějí být užívány jako skladiště. Květiny v oknech, na terasách a lodžiích musí být zabezpečeny proti pádu. Při zalévání je třeba dbát na to, aby voda nestékala a nesmáčela zdi či jinak nepoškozovala nižší podlaží a neobtěžovala uživatele bydlící v nižším podlaží. Uživatel bytu nesmí žádným způsobem měnit vzhled společných částí domu bez řádného souhlasu vlastníků uděleného v souladu s právními předpisy a stanovami. Článek 10 Otevírání a zavírání domu
10.1
10.2
Povinností všech uživatelů bytů je uzavírat vstupní dveře do domu z důvodu zvýšené bezpečnosti. Uživatelé domu nesmí pouštět do domu osoby, které neznají. Je přísně zakázáno sdělovat neoprávněným osobám vstupní kódy k vchodovým dveřím. Klíče od společných prostorů a zařízení domu, včetně prostor, v nichž je umístěn hlavní uzávěr vody, výměník, vytápění, elektrické domovní rozvody, kanalizační čisticí otvory, apod., jsou uloženy na určeném místě. Manipulace s těmito zařízeními je povolena pouze oprávněným osobám.
Článek 11 Klid v domě 11.1 11.2
11.3
11.4
Všichni vlastníci, uživatelé bytů a jejich návštěvy jsou povinni užívat byt v souladu s dobrými mravy tak, aby neobtěžovali ostatní uživatele nadměrným světlem, hlukem, prachem a pachy. V době od 22:00 do 06:00 hod. není dovoleno hrát na hudební nástroje, zpívat, hlučně se bavit, používat hlučné elektrické a jiné přístroje a nástroje, vykonávat jakoukoli činnost působící hluk. Rovněž je třeba ztlumit audio a video techniku tak, aby hluk a světlo nepronikaly do okolí. To neplatí pro přiměřené veselí silvestrovské půlnoci. Při provádění stavebních prací v bytech trvajících déle než několik hodin jsou vlastníci či uživatelé povinni předem oznámit přesný termín vyvěšením na nástěnce v daném, popř. i v sousedním vchodě. Hlučné opravy a úpravy bytu, jeho zařízení nebo nábytku, které šíří hluky zdroji uvnitř budovy a pronikají konstrukcemi, je možné provádět pouze v pracovní dny v době od 8,00 do 18,00 hodin. V sobotu, v neděli a o svátcích jsou činnosti, které narušují klid, zakázány. Výjimkou je pouze nezbytné odstraňování havárií vody, topení a ostatní opravy, které jsou prováděny se souhlasem SVJ. Klid v domě jsou povinni dodržovat i uživatelé nebytových prostor. Článek 12 Strážní služba
12.1
12.2 a)
b)
c) d) e)
f)
g)
h)
i)
Při zajišťování strážní služby v domě se pracovníci ostrahy řídí právními předpisy, smlouvou mezi SVJ a společností zajišťující ostrahu, směrnicí vydanou pro činnost pracovníků ostrahy a ústními i písemnými pokyny svých nadřízených a členů výboru SVJ. Pracovníci ostrahy nepodléhají pokynům vlastníků či uživatelů bytů či garáží. Pracovníci ostrahy jsou zejména oprávněni a povinni evidovat vozidla, která parkují mimo kóje garáží, tj. den, čas, SPZ, typ vozidla, číslo kóje, u které je vůz zaparkován a nalepit na přední sklo samolepku upozorňující na neoprávněné parkování; je-li pracovník ostrahy přítomen nesprávnému zaparkování, důrazně řidiče upozorní na neoprávněné parkování a vyzve jej k přeparkování či opuštění prostoru garáží s vozidlem; v případě neuposlechnutí učiní pracovník ostrahy maximum pro zjištění, k jakému bytu řidič přísluší (např. jej bude následovat k bytu), na požádání doprovodit uživatele z bytu do prostoru garáže, popř. naopak, především v pozdních nočních hodinách a ve vztahu k osamělým a zranitelným osobám (starší lidé, ženy, děti), ledaže tomu budou bránit důležité důvody (např. zásah proti bezprostředně hrozícímu či probíhajícímu útoku na majetek či zdraví), otevřít na požádání vrata při výjezdu vozidla v případě, že řidič zapomněl dálkové ovládání, avšak po předložení občanského, řidičského průkazu či cestovního pasu, kontrolovat a vynucovat dodržování zákazu kouření ve všech prostorách objektu, kontrolovat a vynucovat dodržování nočního klidu, v případě potřeby na žádost uživatele bytu přivolat jednotku Policie ČR, případně Městské Policie, v krajním případě (nadměrná hlučnost) tak pracovník ostrahy může učinit i bez žádosti, v případě rušení nočního klidu v bezprostředním okolí objektu rušící osoby i bez žádosti uživatelů vykázat, příp. požádat v přilehlém nočním podniku o udržování nočního klidu, v krajním případě přivolat Policii ČR nebo Městskou policii, sledovat kamerový systém svedený na služebnu, v případě podezřelého chování osoby zjištěného na monitoru jít neprodleně na místo pohybu osoby; pokud se podezření potvrdí, zasáhnout vykázáním, případně přivolat Polici ČR nebo Městskou policii, veškeré osoby zdržující se bez zjevného důvodu v prostorách garáží či společných prostorách domu déle než pět minut vykázat, případně ověřit jejich totožnost formou sdělení správné kombinace čísla bytové jednotky a stání, při zjištění, že někdo poškozuje či znečisťuje společné prostory v domě či fasádu, popř. prostranství v bezprostředním okolí domu (včetně psích výkalů), upozornit jej na nevhodné jednání a požádat o
12.3
12.4
nápravu, popř. se (u přestupků uvnitř domu) dotázat na číslo jednotky, příp. garážového stání, v případě závažnějších poškození zejména na vnějším plášti (sprejersví, vandalismus apod.) adekvátně zasáhnout, včetně přivolání hlídky Policie ČR či Městské policie. Při každé komunikaci s osobou pohybující se v domě je pracovník ostrahy oprávněn ověřit její oprávnění k pobytu v domě (tj. zda se jedná o oprávněného vlastníka, uživatele či jeho návštěvu), a to formou dotazu na kombinaci čísla bytu a garážového stání, případně informaci o číslu jednotky a skutečnosti, že k této jednotce nepřísluší stání. To neplatí při mimořádných situacích (např. uvíznutí ve výtahu, je-li ohlašovatel obětí jiného trestného činu apod.). Všichni vlastníci, uživatelé bytů a garáží a jejich návštěvy jsou povinni tuto kombinaci znát a na vyžádání ji sdělit pracovníkovi ostrahy; v opačném případě riskují, že budou z domu vykázáni. Pracovníci ostrahy se nezabývají závadami či haváriemi, které se týkají pouze jedné jednotky a nijak neohrožují více jednotek v domě či společné prostory. Ostatní závady, jejichž řešení snese odkladu a které zjistí, popř. které jsou mu nahlášeny, pracovník ostrahy zapíše a dále se jimi nezabývá. Pouze v případě mimořádných událostí, které je třeba okamžitě řešit, aby nedocházelo k dalšímu rozsáhlému poškozování majetku či zdraví (např. protékání vody do jiných jednotek, garáží či do společných prostor), pracovník ostrahy v mezích svých možností zasáhne ke zmírnění, popř. odstranění škod (např. uzavření přívodu vody) a informuje člena výboru SVJ a dispečink. Článek 13 Kamerový systém
13.1
13.2
13.3
Každá osoba pohybující se v domě bere na vědomí a vyslovuje souhlas s tím, že a) pohyb a chování osob ve společných částech domu je monitorován kamerovým systémem, b) tento systém je průběžně sledován pracovníky ostrahy, c) ze systému je pořizován a po nezbytně nutnou dobu archivován obrazový záznam. Každá osoba pohybující se v domě vyslovuje souhlas s tím, aby byl záznam podle předchozího bodu a) použit k odhalení protiprávního jednání, zejména původce takového jednání, b) použit k potrestání takového jednání, tedy i jako důkazní prostředek před soudem či jiným orgánem veřejné správy, c) předán Policii ČR, Městské policii či jinému příslušnému orgánu veřejné správy, d) předán za podmínek uvedených v tomto řádu osobě, která na tom osvědčí právní zájem (např. poškozenému jako důkaz pro případné civilní soudní řízení). SVJ či osoba jím pověřená poskytne v digitální podobě výňatek záznamu v nezbytně nutném rozsahu osobě, která na tom osvědčí právní zájem (např. poškozenému jako důkaz pro případné civilní soudní řízení) proti úhradě nákladů na vyhledání a pořízení takového výňatku. Výši této náhrady stanoví výbor SVJ. Článek 14 Oznámení změny vlastníka
Každý vlastník bytu je povinen neprodleně informovat výbor SVJ o svých kontaktních údajích, zejména korespondenční adrese a kontaktu pro mimořádné události, a o veškerých jejich změnách. Stejně tak je povinen oznámit změnu majitele bytové či nebytové jednotky v domě včetně kontaktních údajů nového vlastníka.
Článek 15 Sankce Opakované či závažné porušení domovního řádu či dalších povinností vlastníka či uživatele bytu či garáží nebo jeho návštěvy může vést zejména k (nikoliv nezbytně v uvedeném pořadí) a) přivolání hlídky Policie ČR či Městské policie se žádostí o zjednání nápravy, b) podání oznámení o přestupku, jiném správním deliktu či trestního oznámení na známého či neznámého pachatele k příslušnému orgánu veřejné správy, c) napomenutí a výzvě k odstranění závadného stavu adresovaných uživateli bytu či garáže, d) napomenutí a výzvě k odstranění závadného stavu adresovaných vlastníkovi bytu (jde-li o osobu odlišnou od uživatele), e) uplatnění nároků na náhradu škody po odpovědné osobě a k jejich exekučnímu vymožení, f) zjednání nápravy ze strany SVJ, správce či osoby jimi pověřené a následnému uplatnění nároků na náhradu nákladů uplatnění této nápravy po odpovědné osobě a k jejich exekučnímu vymožení, g) uveřejnění informace o protiprávním jednání zejména na společných nástěnkách v domě, popř. jiným vhodným způsobem, a to včetně údajů identifikujících osobu porušitele a číslo bytu, který užívá, jakož i obrazové dokumentace (např. fotografií či záznamů z kamerového systému) o takovém jednání, h) informování zaměstnavatele, rodinných příslušníků, veřejných sdělovacích prostředků a dalších osob o protiprávním jednání vlastníka či uživatele, ukáže-li se, že by tento postup mohl být v konkrétním případě efektivní, i) soudní žalobě na zdržení se dalšího porušování či k vymožení řádného plnění povinností uložených tímto řádem či právními předpisy, j) podání návrhu na nucený prodej bytu (podle § 14 zákona o vlastnictví bytů platí, že zasahuje-li vlastník jednotky do práva ostatních vlastníků jednotek takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a nesplní povinnosti uložené rozhodnutím soudu, může soud na návrh společenství nebo na návrh některého z vlastníků jednotky nařídit prodej jednotky). Článek 16 Ustanovení společná a závěrečná 16.1 16.2
16.3
16.4
16.5 16.6
Tento domovní řád může být měněn a doplňován jen rozhodnutím schůze shromáždění SVJ, vyjma případů uvedených v článku 16.2 až 16.4. Výbor SVJ může rozhodnout, že ustanovení tohoto domovního řádu, která se týkají strážní služby, dočasně pozbývají účinnosti, pokud dojde k přerušení či omezení poskytování této služby. Dojde-li ke změnám v osobě poskytovatele strážní služby či smlouvy s ním, je výbor SVJ oprávněn svým rozhodnutím ustanovení tohoto domovního řádu, která se týkají strážní služby, přiměřeně upravit. V mimořádných případech, které nesnesou odkladu do příštího shromáždění SVJ, může výbor SVJ rozhodnout o dočasné změně či doplnění tohoto domovního řádu i v dalších otázkách. Takovou změnu však výbor SVJ musí předložit k potvrzení nejbližší řádné schůzi shromáždění SVJ. Jestliže shromáždění SVJ, ač se sešlo v usnášeníschopném stavu, změnu nepotvrdí, změna automaticky pozbývá účinnosti. O rozhodnutích podle článku 16.2 a 16.3 výbor bez zbytečného odkladu řádným způsobem informuje vlastníky a uživatele bytů a společných garáží v domě (vyvěšením na nástěnkách, webových stránkách). Změna může nabýt účinnosti nejdříve 15 dnů od takového vyvěšení. Spolu s tím výbor vypracuje a stejným způsobem uveřejní nové úplné znění domovního řádu. Tento domovní řád byl schválen usnesením schůze shromáždění SVJ dne 20. května 2009 (hlasování č. 3). Tento domovní řád nabývá účinnosti dne 21. května 2009.
