ZRÁDNÉ DIAMANTY
D O M I N I K
F I L I P
Obsah Prolog …………………………………… 3 strana Kapitola 1………………………………….4 strana Kapitola 2 …………………………………5 strana Kapitola 3 …………………………………7 strana Epilog ……………………………………..11 strana
Ikar 2
Prolog Šel jeskyní a za ním jeho celá rodina, potřeboval jejich pomoc při hledání. Původně jim neřekl, že potřebuje pomoc s hledáním pokladu, o kterém slyšel . Řekl jim, že jedou na rodinný výlet . Možná jim to říct měl, protože se kvůli tomu všechno jenom zhoršilo. Jack měl dvanáctiletého syna Kevina a devítiletou dceru Isabelu. Jeho syn od počátku jeho nápadu s výletem pořád jen reptal, protože měl prý v televizi zase nějaký seriál. Zato Isabela byla nadšená, chodila do třetí třídy, kde ale neměla moc kamarádů. Děti počítač neměly, jako rodina neměli moc peněz, a tak si ho nemohli dovolit. Jeho dcera říkala,že na panenky je už moc stará. Jemu samotnému bylo třicet sedm let a jeho ženě Marii bylo třicet osm let. Poklad chtěl pro svoji rodinu. Z práce ho nedávno vyhodili , žili v panelovém domě a už jim začínaly docházet peníze na nájem. Zatímco tak přemýšlel, stále postupoval jeskyní dál a dál a nevšiml si výmolu na cestě. Zakopl a už jenom padal a padal. Dopadl a všechno ho bolelo, asi měl pár zlomených žeber. Ležel na zádech, viděl rozmazaně a ztěžka dýchal. Nad sebou slyšel 3
křik a jak někdo někam běží . Snažil se nemyslet na bolest a přemýšlel , jak se sem vůbec dostal. Kapitola 1 Jack se vracel z práce domů okolo sedmé hodiny večer. Bylo 8. října a celkem už byla zima.. Dneska ho vyhodili z práce a on přemýšlel, jak to nejlíp říct své ženě. Vzal mobil a zavolal domů, že přijde o něco později. Musí si promyslet, co jí řekne. Šel po ulici dál a díval se před sebe, měl namířeno do hospody. Dá si pivo a snad ho něco napadne…. Když vešel do hospody, ihned ho zalila vůně steaku a zápach cigaret. Koupil si jedno pivo a sedl si do boxu. Za ním seděli dva chlapíci, kteří si pořád o něčem šeptali . Bylo mu to upřímně jedno a ani ho to nezajímalo, snažil se vymyslet, co bude dál. Napadlo ho, že na záchodech by mohly být nějaké noviny . Nikdy si je nebral a ani nikdy nepotřeboval chodit v hospodách na záchod, ale teď by se mu mohly hodit, protože v nich jsou nabídky práce. Vstal a vyšel z boxu a zamířil na toaletu. Všude tam byl cítit typický kyselý zápach. Vzal rychle noviny a šel zpátky do boxu. Žádná práce tam nebyla, buď měli moc vysoké nároky , nebo moc nízký plat , nebo jiné věci. Když nic zajímavého nenašel, složil noviny a odložil je.
4
Potřeboval něco silnějšího na zahřátí než pivo, objednal si vodku. Trochu to pomohlo. Zrovna si chtěl objednat dalšího panáka, aby se opil, i když věděl, že tím nic nevyřeší, naopak možná zhorší, když si k němu přisedli ti dva chlapi z vedlejšího boxu. Usmívali se a spustili. „ Brej večer, pane , vyhodili vás z práce, co ? No jestli byste chtěl, tak my bysme pro vás jednu měli. Je to fakt jednoduchý. “ Začal druhej: „ Stačí jít jen na jedno místo. Určitě jste už slyšel o Brechmajerským pokladu! Že ne? To je známá věc, zrovna po něm pátráme, ale tady John,“ kývnul směrem ke svému kumpánovi, „má strašnou klaustrofobii a já zase nemám vůbec orientační smysl a ještě bych se v tý jeskyni,kde je ten poklad, ztratil. Dáme vám nabídku , my vám řeknem, kde je, a vy ho najdete a rozdělíme se hezky fiftyfifty, co vy na to? Nejspíš za něj mluvil alkohol, i když toho moc nevypil, ale pil poprvé od doby, co se oženil. Slyšel sám sebe, jak jim říká, že jim pomůže, a přitom by bylo lepší, kdyby si šel radši hledat pořádnou práci. Kapitola 2 Domů přišel okolo jedné hodiny ráno, odemkl hlavní vchod a vyšel po schodech až do čtvrtého patra, kde bydlí. Tam se mu najednou zamotala 5
hlava. Zakopl o poslední schod a upadl. Byly tam nějaké hloupé kytky jejich sousedky, o ně si vyrazil dech. Snažil se nadechnout a vzpamatovat se. Když zase nabral dech, pomalu vstal, došel ke dveřím bytu, v kapse nahmatal klíče a otevřel dveře. Vešel dovnitř, sundal si boty a šel do kuchyně, kde našel připravené jídlo od ženy. Ráno bude asi zle, že přišel tak pozdě. No uvidíme…Jídlo bylo výborné. Sotva si lehl do postele, rázem usnul. Ráno ho vzbudila žena a lamentovala, kde že byl tak pozdě do noci,že přijde pozdě do práce a..... Zalhal jí, že dostal volno a že byl s kamarády z práce na nějaké oslavě. Vstal, vyčistil si zuby , osprchoval se, oblékl se a šel do kuchyně, kde si vzal topinku s máslem a šunkou . Vše zapíjel hodně sladkým čajem, který miluje. Byl víkend, takže děti nemusely jít do školy a byly doma. Normálně by už makal v práci, víkend ne víkend. Jestli se mu povede najít ten poklad, tak snad nebude muset nějaký čas pracovat a stihne si najít nějakou dobrou práci. Navrhl Marii, jestli nechce, že by si , když je tak pěkně, mohli vyjet všichni na výlet. Kdybych někam odjel sám, nejspíš by jí to přišlo divné, protože vždycky, když má volno, tak je doma a dívá se na televizi nebo si hraje s dětmi. Vypadala, že ji to překvapilo, ani se jí nedivil. „A kam bys chtěl jet ?“zeptala se. „Už jsi slyšela o 6
Brechmajerském pokladu ?. Já jsem slyšel, kde je, a děti se aspoň budou bavit, když se ho budou snažit najít.“ Díval se jí do očí. „Já ti nevim , ještě si to musím promyslet.“ A odešla uklízet domácnost. No, alespoň to zkusil. Roztržitě stiskl tlačítko televizního ovladače. Zrovna dávali fotbal Kovbojové proti Salamandrům. Kapitola 3 Další den při obědě mu Marie řekla , že stejně nemá co na práci a že by jela moc ráda. Děti hned začaly vyzvídat. „Jak bych chtěl být dítětem!“ pomyslel si , nemají žádné starosti kromě školy. Řekl jim, kam pojedeme, ale syn hned začal, že by radši jel do lunaparku, zato dcera návrh přijala s nadšením. Tak si po obědě každý vzal malý baťůžek s baterkou, mobilem, sáček s chlebem, máslem, šunkou a sýrem, láhev obyčejné vody. „Ještě čepice a rukavice, děti!“ nařídila Marie. Všichni si oblékli svetry a bundy. Zamkli byt a šli k autu. Syn celou dobu reptal. Asi za hodinu zastavili na parkovišti u jeskyně. Našli pokladnu a a koupili si vstupenky a dostali průvodce. Po vstupu do jeskyně je překvapila tma, vyndali baterky a rozsvítili. Uvnitř byla ještě větší zima než venku, jak předpovídala Marie, a tak si nasadili kulichy, Zima byla opravdu velká, dětem 7
cvakaly zuby, ale všichni šli dál. Marie říkala, že tu není nic zajímavého, proč sem vůbec jeli. Proto řekl dětem o pokladu a oni to hned vzali jako hru a začaly se všude rozhlížet. Marii to přišlo jako hloupost, poodešla radši poslouchat průvodce, který zaujatě něco vykládal o stalagnitech. Jacka stalagnity nezajímaly, ani když měl práci, ale kde tu najít poklad! Děti to braly jako hru , ale on to bral vážně. Už zbýval jenom týden do zaplacení nájmu a oni na něj neměli. Nehodlal si půjčovat od banky, a proto potřeboval najít ten poklad. I když se to zdálo jako hloupost, tak jako nováček toho moc v práci za jeden týden nevydělá, rozhodně ne dost na zaplacení nájmu. Ze začátku přemýšlel, jak se ti dva chlapi vůbec dozvěděli o pokladu a jestli si z něj náhodou nevystřeli. Ale nakonec své pochybnosti potlačil, nebyly to typy, co by si potřebovaly z někoho vystřelit a navíc byli až moc vážní. Postupovali jeskyní asi půl hodiny , průvodce pokračoval ve výkladu nerostů , Marie ho poslouchala a děti se pořád snažily najít poklad. „Aspoň je od nich na chvíli pokoj,“ pomyslel si Jack. Po chvíli se dostali k propasti a průvodce oznámil, že zde je konec prohlídky. Jack ale viděl, že při jedné stěně vede dost široká římsa , po které by se dalo jít dál. Průvodce už odcházel, a tak ho Jack
8
zastavil a zeptal se ho, jestli se tam můžou jít podívat. Průvodce se na Jacka podíval jako na úplného hlupáka, což se ani nedivil, ale on se prostě musel zeptat. „Samozřejmě že ne, pane.“ „ Ale já se tam musím podívat!“ vykřikl Jack. Průvodce znejistěl, ale pak řekl: „Je mi líto, pane, ale tam se nesmí . Ani nevidím způsob, jak se tam dostat.“ „Chápu,“ řekl Jack klidným hlasem a průvodce praštil průvodce loktem do spánku. Marie vykřikla a děti taky. Jack rychle vylezl na římsu. Marie se ho snažila zastavit, ale vysmekl se jí a běžel po římse až na druhou stranu , kde seskočil a běžel dál. „Musí tu někde být , musí tu někde být,“ běželo mu pořád hlavou, rozhlížel se na všechny strany. Běžel dál, až se dostal do slepé uličky, kde nic nebylo. Ne! Musí tady někde být! Obrátil se ke stěně, aby se podíval jestli třeba není dutá. V tom o něco zakopl, myslel si,že je to kámen, ale tohle mělo dokonalý tvar čtverce. Udělal dřep, aby se podíval ... Je to malá dřevěná krabička! Otevřel ji. Jeden, dva, tři........Přesně dvacet diamantů! Jenom s půlkou by dokázali vyžít roky! Bezděky jeden diamant z krabičky strčil do náprsní kapsy své bundy. S krabičkou v ruce si vzpomněl na rodinu a rozběhl se zpátky. Když se vrátil tam, kde jí viděl naposled, nebyli tam. „Nejspíš šli zpátky k autu,“ pomyslel si. Vydal 9
se tedy za nimi, ale hned za rohem ho čekalo nepříjemné překvapení. Byli tu ti dva chlapi z hospody, kteří mu o tomhle celém řekli, ale očividně tu nebyli jenom proto, aby poklábosili. Jeden držel pistoli u hlavy Jackovy ženy a druhý držel lopatu. Když Jacka uviděli, hned spustili: „Ááá, tady je!“ „Tak co, našel si náš poklad?“ Ani nečekali na odpověď, ten s lopatou vykročil k Jackovi a natáhl pravou ruku, gestem otočené dlaně naznačoval, co chce. Jack ztuhl, nechtěl riskovat, krabičku mu vložil do dlaně. Muž strčil poklad do kapsy a násadou lopaty, kterou držel v levé ruce, uhodil Jacka do hrudi. „Tu máš,“ řekl, „a teď si vykopeš hrob.“ Jack stál, nemohl uvěřit, nechápal. Myslel si, že tohle se děje jen ve filmech. „Tak bude to?!“ zařval chlap a kopl Jacka do kolena. Ostrá bolest projela Jackovi nohou, ale starost o rodinu bolela víc. Co udělají s Marií a dětmi? Vzal lopatu a začal nabírat zeminu. Myšlenky mu vířily hlavou. Odvahu! Všechnu sílu vložil do násady lopaty, rozpřáhl se po hlavě toho, co mu ji podal. Marie zareagovala rychle, stoupla na nohu tomu s pistolí, tím ho vyvedla míry a já ho stejně jako prvního přetáhl přes hlavu lopatou. Oba muži leželi na zemi. Jack postrčil roztřesenou Marii, aby chytila obě děti za ruce. „Rychle do auta. Jedeme domů!“ 10
Epilog Když se probral, ležel na posteli v cizí bílé místnosti. Rozhlížel se, přišla sestra. To už pochopil, že je v nemocnici. „Á, už jste se vzbudi, to je dobře,“ usmála se, „nejspíš budete chtít vidět rodinu, čekají na chodbě. Manželka i děti se shromáždili u Jackovy postele. Marie mu všechno řekla. To, jak spadl, jak běžela pro pomoc. Že přijela sanitka a policisté odvezli útočníky a zavřeli je. Co se stalo s krabičkou, to se nikdy nedozvěděl . Byl rád, že nedostal žádný postih za to, že praštil chudáka průvodce a že si vzal ten jeden diamant jako zálohu. A teď udělá to, co měl udělat už dávno. Najde si práci!
11
Dominik Filip ZRÁDNÉ DIAMANTY
Ilustrátor : Dominik Filip Obálku navrhl: Dominik Filip Vydalo nakladatelství: Euromedia Group - Ikar v Praze 2012 jako svou 4305 publikaci Počet stran: 12 Vydání první Sazbu zhotovil SF Soft, Praha Tisk Tlačiarne BB, spol s.r.o, Banská Bystrica
12
