Záznam o účinnosti: a) vydávající orgán: Zastupitelstvo obce Dolní Beřkovice b) číslo jednací: VVč.1/2009 datum vydání: 14.10.2009
usnesení č. 5/10/2009
datum nabytí účinnosti: 11.11.2009 c) pořizovatel: Ing.Slavomír Vecko – vedoucí úřadu územního plánování Městský úřad Mělník
OBEC
Dolní Beřkovice
Č.j. Výst. 61/08 Č.j.
Datum: 14.10.2009
Územní plán Dolní Beřkovice Zastupitelstvo obce Dolní Beřkovice, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
vydává Územní plán Dolní Beřkovice 1.Textová část územního plánu Dolní Beřkovice - obsahová část textové části je zpracována dle přílohy č.7 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
1
Obsah dokumentace ve smyslu zákona č. 183/2006 b. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Obsah územního plánu A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Aa) Vymezení zastavěného území Ab) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Ab1) Rozvoj území obce Ab2) Ochrana a rozvoj hodnot Ac) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Ac1) Urbanistická koncepce Ac2) Vymezení zastavitelných ploch Ac3) Vymezení ploch přestavby Ac4) Systém sídelní zeleně Ad) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Ad1) Doprava – silniční doprava, komunikační síť, dopravní plochy a vybavenost, železniční doprava, hromadná doprava osob, vodní cesta, pěší a cykloturistická doprava Ad2) Vodní hospodářství – zásobování vodou, odvádění a likvidace odpadních vod, vodní toky a plochy, meliorace a závlahy Ad3) Energetika – zásobování elektrickou energií, zásobování teplem, zásobování plynem, spoje Ae) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně Ae1) Uspořádání krajiny vč. vymezení ploch a podmínky pro změny ve využití ploch Ae2) Ochrana přírody a krajiny Ae3) ÚSES Ae4) Prostupnost krajiny Ae5) Protierozní opatření Ae6) Ochrana před povodněmi Ae7) Rekreace Ae8) Dobývání nerostů Af) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) Af1) Podmínky pro využití ploch Af2) Podmínky prostorového uspořádání Af3) Podmínky ochrany krajinného rázu Ag) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Ah) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Ai) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Aj) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Ak) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Al) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhl. č. 500/2006 Sb. (viz příloha č. 1) Am) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) An) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Ao) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona
2
A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Aa) Vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo vymezeno samostatně dle § 59 zák. č. 183/2006 Sb. (stavebního zákona) k 2. 1. 2008. Po uskutečnění místního šetření bylo vydáno formou opatření obecné povahy. Vymezení zastavěného území odpovídá metodickému doporučení odboru územního plánování MMR z 27. 4. 2007. Zastavěné území je přehledně znázorněno ve výkresu č. B1 – Výkres základního členění území, č. D3 – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu a rovněž v dalších výkresech. Ab) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Ab1) Rozvoj území obce Upravený návrh územního plánu vymezuje menší plochy než návrh z prosince 2007. Na základě stanovisek dotčených orgánů byly z návrhových ploch odstraněny všechny lokality v aktivní zóně a podstatně byly omezeny rozvojové plochy v Q100 (zůstala jen malá část – v odůvodněných případech). Kromě toho došlo k redukci v rozsahu největší obytné lokality (její podstatná část byla přesunuta do územní rezervy). Tím bylo dosaženo reálně dosažitelnějšího počtu nových bytů, jenž lépe odpovídá požadavku zadání (celkem návrh cca 165 RD). Nadále platí, že budoucí využití bude postupné. V ucelených lokalitách bude výstavba umožněna etapově v logických celcích jen na zainvestovaných pozemcích. Bude přitom záležet na zájmu stavebníků, na technických podmínkách připojení na sítě. V případech lokalit s horšími podmínkami pro výstavbu je uvedeno upozornění na potenciální nedostatky a z toho vyplývající možné komplikace pro výstavbu (např. podmíněně možná zástavba kvůli poloze v záplavovém území). Z dalších záměrů je kromě doplnění ploch občanské vybavenosti navrženo rozšíření jedné výrobní plochy (další dříve navržené průmyslové plochy a transformace areálu bývalého kravína na výrobní a skladové využití již byly realizovány). Po ukončení těžby ve Vliněvsi dojde k rekultivaci a využití vytěžených jezer částečně pro rekreaci (tzn. v souladu se zájmy ochrany přírody jen omezeném rozsahu, bez intenzivního rekreačního využití, s vyloučením pobytové rekreace). Ab2) Ochrana a rozvoj hodnot Ochranu a rozvoj hodnot je nutné zajistit pro existující i potenciální kulturní památky včetně archeologických, dále i jiné hodnotné stavby. K zásadám ochrany architektonicky hodnotných staveb patří také hledisko urbanistických souvislostí, tzn. snaha o příznivé začlenění jejich okolí. Rovněž je nutné chránit lokality s navrženými památnými stromy, prvky územního systému ekologické stability krajiny a další, ve smyslu zásad ochrany krajiny a přírody. Podrobněji viz příslušná kapitola Cf6) části Odůvodnění územního plánu.
Ac) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Ac1) Urbanistická koncepce Územní plán předpokládá více než přiměřený rozsah rozvojových ploch. K zástavbě je navrženo celkem asi 16 ha ploch pro bydlení, převážně v návaznosti na zastavěné území Dolních Beřkovic, menší část ve Vliněvsi, několik pozemků je navrženo v Podvlčí. Lokalita v jižní části Beřkovic navazuje na zástavbu kolem ulice Horní Hájek a organicky propojuje tuto část se skupinou domů poblíž cukrovaru. Další poměrně rozsáhlé nové plochy pro bydlení jsou navrženy mezi areálem základní školy a stávající zástavbou před nádražím. Vzhledem k rozsahu je nutné tyto plochy využít pro zástavbu postupně. Značná část této lokality byla proto nově přeřazena do územní rezervy. Ve Vliněvsi se doporučuje využít pro zástavbu jihovýchodní část sídla (k Posadovicům) v návaznosti na stávající obytné plochy mezi silnicí a Labem. Kromě toho je ve všech třech sídlech navržena dostavba volných parcel mezi zástavbou, případně využití části rozsáhlých zahrad. Kromě toho se ještě další plochy předpokládají k využití pro zástavbu ve vzdálenějším výhledu.
3
Umístění několika výrobních a skladových ploch (poblíž křižovatky u býv. cukrovaru, u žel. přejezdu jižně od nádraží) a areálů pro nerušící výrobu a komerci v Dolních Beřkovicích (za Vinařstvím, u nádraží) bylo po společném jednání přehodnoceno a tyto plochy se v upraveném návrhu jiý nevyskytují. Jediná výrobní a skladová plocha je navržena pro rozšíření dýhárny pás navazující na její jižní okraj (od Křivenic směrem ke zdymadlu). Největším záměrem pro sport a rekreaci mělo být připravované využití vytěžených pískoven v západní části kat. území Vliněvsi – s nutnou částečnou rekultivací. Kvůli zájmům ochrany přírody a krajiny bude nutné budoucí využití i pro rekreaci řešit samostatnou studií, která konkretizuje přijatelný rozsah rekreace. V následujícím období by pak mohla být pro rekreaci využita po vytěžení lok. „Posadovický“ i tato rekultivovaná těžebna. Podrobnější řešení urbanistického návrhu je popsáno v kapitole Cg3) části odůvodnění.
Ac2) Vymezení zastavitelných ploch Nové zastavitelné plochy jsou uvedeny v následujícím seznamu. Jejich označení odpovídá (kvůli přehlednosti a lepší identifikaci) původnímu číslování z předchozích fází ÚPD. •
Nové zastavitelné plochy (rozšiřující zastavěné území): Z2 (velká část lok.), Z6 (část lok.), Z7, Z10, Z11, Z17, Z20(část lok.), Z25, Z26, Z28, Z30, Z31, Z35, Z38
•
Nové zastavitelné plochy v rámci zastavěného území: Z2 (malá část lok.), Z6 (část lok.), Z13, Z14, Z15, Z20 (část lok.), Z21, Z22, Z26, Z27, Z28, Z32, Z34, Z36, Z37, Z40, Z41, Z42, Z43
•
Další záměry (změny funkcí, liniové záměry, soulad se stavem, apod.): Z1, Z3, Z4, Z5, Z39 a další nečíslované záměry (viz součást kompletního seznamu dále).
Kompletní seznam ploch, liniových jevů a dalších záměrů, u nichž dochází k jakýmkoliv změnám (rozšíření zastavitelného území, změny využití v zastavěném i nezastavěném území, liniové záměry, uvedení do souladu se stavem, odstranění nepřesností a chyb, vč. zrušených záměrů – s důvodem zrušení): Připravované záměry (převzaté z jiné ÚPD, ÚPP nebo jinak konkretizované): pův. č.lok. ozn. plošných změn:
popis záměru:
1.
Z1 Rekultivace uložiště popílku EMĚ (z větší části na k. ú. Křivenice a Horní Počaply) – pozn.: nedochází k nároku na rozšíření zastavitelného území
2.
-
Přípojka VVTL plynu pro záložní zdroj v lok. EMĚ – liniová stavba, rovněž na k. ú. sousední obce Horní Počaply – záměr trvá (uveden již v předchozích fázích ÚPD), pozn.: nejde o plošný záměr
3.
-
Distribuční vedení VTL plynu (v souběhu s VVTL přípojkou – viz bod 2.) - již realizováno
4.
-
VTL / STL regulační stanice plynu pro obec Dol. Beřkovice (u silnice směr Cítov) - již realizováno
5.
-
Polabská cyklistická stezka – trasa využívající z větší části stávajících cest, příp. silnic nižších kategorií . V některých úsecích je navržena úprava, resp. výstavba nových částí trasy, pozn.: nejde o plošný záměr.
6.
Z2 D. Beřkovice, „U pivovaru”– rozvojová lokalita mezi ul. Mělnická a Horní Hájek, určená pro výstavbu 56 RD, podle urbanistické studie (zprac. Atelier AUREA, s.r.o., 03/2003), zpracované na podkladě rozpracovaného ÚPO. Vzhledem k výhodné poloze blízko centra a dobrým předpokladům napojení na technickou infrastrukturu má tato lokalita zřejmě nejlepší předpoklady k brzké realizaci. Nová obytná zóna bude napojena na stávající síť novými místními komunikacemi, zástavba bude od hlavní (Mělnické) ulice odvrácena – zpřístupnění pozemků je navrženo z opačné strany, Pozn.: záměr je již ve fázi ÚR, není vyhodnocován z hlediska záborů ZPF.
4
Lokalita je sice částečně v záplavovém území Q100, vzhledem k již zahájené realizaci (vydané ÚR, SP, částečně vybudovaná tech. infrastruktura) lok. zůstává v návrhových plochách, s omezeními vyplývajícími z požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu 7.
-
Rekultivace pískovny Vliněves – západ na vodní plochu s přírodní a rekreační funkcí (rekreace jen omezeně formou rybaření, turistiky, …). Existující záměr dle urbanistické studie Vliněves (zprac. Terplan. a.s., 1992) a studie rekultivace východní části písníku (zprac. Ing. Mikyška, Atelier životního prostředí, Roztoky u Prahy, 1997) Pozn.:, vesměs se jedná již o „stav”.
8.
Z3 Těžba písku v lok. Vliněves – východ s následnou rekultivací na rekreační vodní plochu (předpoklad ukončení těžby v části lokality – r. 2008, další část v r. 2015, rekultivační práce cca 2 roky). Pozn.: nedochází k nároku na rozšíření zastavitelného území (návrh na smíšené plochy nezastavěného území – ostatní plochy zeleně s přírodní a rekreační funkcí). Využití návrhových ploch kolem jezer se většinou omezuje na funkci “NSp - ostatních ploch zeleně s přírodní funkcí” (bez rekreační funkce)
9.
Z4 Vliněves – silniční obchvat. Záměr dle Urbanistické studie okresu Mělník (Ateliér U 24, 1999) který odstraňuje směrově nevhodný průjezd, především se zřetelem pro nákladní dopravu od Mělníka do ČEZ - elektrárny Mělník v Horních Počaplech. Záměr byl rovněž zakotven do ÚPN VÚC Pražského regionu, pozn.: nedochází k nároku na rozšíření zastavitelného území (liniová stavba komunikace). Upřesnění trasy obchvatu podle dokumentace pro územní řízení (částečné oddálení obchvatu od sídla ve střední části – tj. posun západním směrem)
10. -
Mimoúrovňový železniční přejezd na silnici D. Beřkovice – Cítov, poblíž nádraží (vzhledem k již realizované obnově I. žel. koridoru je realizace nepravděpodobná. Pozn.: v Zadání uváděné záměry protihluková stěna a podchod v žst. Dol. Beřkovice již byly realizovány Vzhledem k nereálnosti je záměr zrušen
11. Z5 Záměr přeložky úseku silnice III/246 s napojením na sil. III/24050 mezi Vliněvsí a Brozánkami (u křižovatky Brozánky – Mělnický most). Záměr byl rovněž zakotven do ÚPN VÚC Pražského regionu – záměr trvá (uveden již v předchozích fázích ÚPD). Potenciální rozvojové plochy a další záměry navržené I. resp. II. konceptem územního plánu: 12. Z6 D. Beřkovice, Nerudova ul. – doplnění zástavby v lokalitě RD Ruší se část v ochranném pásmu dráhy, zůstává jen doplnění severně od stávající zástavby, celkový rozsah předpokládané zástavby se snižuje na cca 12 RD 13. Z7 D. Beřkovice, Tyršova ul. – doplnění zástavby v lokalitě u nádraží – cca 4 RD. 14. Z8 D. Beřkovice, u nádraží - plocha pro objekt(y) komerce, služeb, příp. i nerušící výroby Záměr se ruší (pro nezájem vlastníka), zůstává NZ – plochy zemědělské – orná půda 15. Z9 D. Beřkovice, průmyslová plocha u žel. přejezdu - výrobní plocha pro uvažovanou výstavbu tovární haly s příslušenstvím (Ohmega Electronics), cca 1,5 ha Záměr se ruší z důvodu polohy v CHLÚ a pro nezájem potenciálního investora 16. Z10 D. Beřkovice, Nádražní ul. – nová lokalita pro bydlení mezi nádražím a školou. Poměrně rozsáhlé území umožňující výstavbu cca 100 RD (orientačně – záleží na charakteru zástavby). Zásadní přehodnocení reálně využitelných ploch, pro návrhové období zůstává část Z10a (od školy západním směrem, z části na plochách býv. lok. Z11 a Z12) v rozsahu cca 20 RD a část Z10b (proluka od horkovodu k nádraží) pro 1 – 2 RD. Větší část pův. lok. – celá střední část zůstává jako územní rezerva. (R6) Územní rezerva – střední část lok. Z10 17. Z11 D. Beřkovice, sportovní a rekreační plochy mezi navrženými plochami bydlení (lok. Z10) a veřejné vybavenosti (lok. Z12), vhodné jako dětské hřiště pro každodenní neorganizované využití, s parkovými úpravami a řešením parteru u budoucího nového vstupu do areálu základní školy. V souvislosti s přehodnocením ploch Z10 se plocha pro hřiště nově přesunuje do blízké polohy za mateřskou školou
5
18. Z12 D. Beřkovice, plocha pro veřejné vybavení - určená pro případné rozšíření základní školy, jiné veřejné vybavení, parkovou zeleň apod. V budoucnu by zde měl vzniknout nový nástupní prostor do areálu základní školy. Plošné rozvržení orientační. Ruší se s ohledem k předpokládané budoucí výstavbě objektu veř. vybavení na pozemku školy - v rámci plochy OV stav (= obč. vybav. - veřejná infrastruktura, konkrétně školní tělocvična nebo víceúčelový dům pro potřeby obce) 19. Z13 D. Beřkovice, Nádražní ul., záměr na přeměnu části plochy obč. vybavení – komerčních zařízení (u sběrných surovin) na návrh bydlení (BI), 1 RD. 20. Z14 D. Beřkovice, ul. Nerudova – Nová (u hřiště) – doplnění zástavby cca 2 RD. Drobná úprava – jižní část pozemku v zápl. území Q100 je využitelná jen s omezením (se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) 21. Z15 D. Beřkovice, u hřiště - plocha mezi objektem „Vinařství“ a hřištěm, určená pro případné rozšíření sportovního areálu, nebo jiné veřejné vybavení a parkovou zeleň. Jako návrh se ruší, na ploše již jsou tenisové kurty 22. Z16 D. Beřkovice, za Vinařstvím – plocha určena pro výrobu a skladování – drobnou a řemeslnou výrobu. Atraktivní poloha v centru obce, při silnici směr Křivenice Ruší se kvůli poloze v zápl. území Q100 a pro nezájem obce. 23. Z17 D. Beřkovice, ke Křivenicům (Beřkovice – sever) – plocha navazující na lokalitu montovaných RD, s navrženým propojením místní komunikací. Ruší se pro kolizi s aktivní zónou a Q100, pro případ budoucího přehodnocení záplavové čáry je orientačně ponechána jako územní rezerva (R7) Územní rezerva – pův. lok. Z17 24. P18 D. Beřkovice, bývalý kravín – areál určen pro přestavbu a využití pro účely výroby a skladování – lehká výroba Jako návrh se ruší, již realizováno (areál STATECH servis a půjčovna výsuvných plošin, kolaudace v lednu 2009) 25. D. Beřkovice, rozšíření areálu býv. kravína. Plocha mezi kravínem a zástavbou obce – vzhledem ke konkretizovanému záměru investora pouze na ploše býv. kravína (P18) byl záměr zrušen. 26. (R1) D. Beřkovice, u zdymadla - plocha mezi silnicí a plavební komorou, navržená II. konceptem na využití pro ovocné sady Územní rezerva pro sady se ruší, v případě realizace sadů v lok. Z19 bude možnost dalšího využití případně přehodnocena 27. (R9) D. Beřkovice, za Vinařstvím – další rozsáhlá plocha (24 ha) navazující na zastavěné území obce, určená pro ovocné sady – záměr v návrhu označen Z19, přesunuto do územní rezervy pro neaktuálnost záměru, pozn.: nedošlo by k nároku na rozšíření zastavitelného území. 28. Z20 Podvlčí – malá část lokality s navrženou dostavbou volných pozemků RD (smíšené bydlení, příp. i rekreace) – ve volných prolukách možnost umístění celkem cca 5 RD (4 části: Z20a, b, c, d), naprostá většina ploch leží v zastavěném území 29. Z21 D. Beřkovice, ul. Horní Hájek – navazující plocha na lok. č. 6 “U pivovaru”, určená pro cca 5 RD (mezi ul. Horní Hájek a břehem Labe) – část Z21a,b. Z důvodu polohy části lok. pod hladinou stoleté vody je zde využití pro bydlení omezeno limity využití území z hlediska zápavového nebezpečí (viz kap. Ci6). Jižní část (u potrubního mostu) je určena pro zřízení dětského hřiště (Z21c). Část 21a určená pro bydlení se upravuje tak, že část pozemku nezasahující do aktivní zóny se podmínečně ponechává pro bydlení (pouze se souhlasem a při splnění požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu), část v aktivní zóně je vyčleněna pouze jako zahrada (bez jakékoliv zástavby). Části 21,b určené pro bydlení se ruší pro kolizi s aktivní zónou a Q100, pro případ budoucího přehodnocení záplavové čáry jsou orientačně ponechány jako územní rezerva. Část 21c (dět. hřiště) zůstává – s drobnou úpravou rozsahu. (R8) Části 21,b určené pro bydlení se ruší pro kolizi s aktivní zónou a Q100, pro případ budoucího přehodnocení záplavové čáry jsou orientačně ponechány jako územní rezerva 30. Z22 D. Beřkovice, plocha u horkovodu poblíž cukrovaru – úprava a využití pro zahrádky (v západní části území již zahrádky existují) nebo veřejnou zeleň. V každém případě je nutná rehabilitace tohoto zanedbaného území, leží v rámci zastavěného území.
6
Malá úprava na úkor části plochy navrženého dět. hřiště (Z21c) 31. Z23 D. Beřkovice, navržená směrová úprava vedení silnice III. tř. v prostoru podél cukrovaru, před stávajícími rodinnými domky naproti cukrovaru prostor pro chodník Jako návrh se ruší, chodník již realizován 32. Z24 D. Beřkovice, plocha pro výrobu a skladování – lehký průmysl, jižně od silnice vedoucí od cukrovaru k nádraží. Poznámka: plocha leží uvnitř oblasti vymezené jako “výhradní ložisko” (na jejím okraji) Záměr se ruší z důvodu polohy v CHLÚ. 33. (R2) Výhledová lokalita Vliněves – sever, pro výstavbu rodinných domů (cca 7 RD), vzhledem k budoucímu rekreačnímu využití pískoven přichází v úvahu i výstavba rekreačních domků Územní rezerva se ruší 34. Z25 Vliněves – v zahradách, sever Z25b).
lokalita umožňující výstavbu cca 10 RD (části Z25a,
Část 25a a sev. část 25b se ruší z důvodu polohy v zápl. území Q100, počet RD se snižuje na cca 4 RD. 35. Z26 Vliněves – u přeložky, severozápadně od centra – větší část lokality pro rodinné domy, příp. i rekreační domky, zástavba bude od navržené přeložky oddělena pásem izolační zeleně (části Z26a, b, c). Části 26a, 26b a malá část 26c se ruší z důvodu polohy v CHLÚ, počet RD se snižuje na cca 6 RD. 36. Z27 Vliněves – v zahradách, střed – lokalita pro možnou dostavbu volných proluk – cca 6 RD, pozn.: leží v rámci zastavěného území. Upřesnění na 5 RD 37. Z28 Vliněves – v zahradách, jihozápad – menší část lokality umožňující výstavbu celkem cca 27 RD (části Z28a, b, c). Upřesnění na 22 RD, části 28a, 28b jsou v zast. území, část 28c je v nezastavěném úz., malá úprava rozsahu po projednání návrhu (viz rozhodnutí o námitkách – kap. Cr) v části odůvodnění). 38. (R3) Výhledová lokalita Vliněves – u přeložky, střed – určená pro rodinné nebo rekreační domky, mezi zástavbou a navrženou přeložkou pás izolační zeleně Územní rezerva se ruší 39. Z29 Parkoviště Vliněves s vybaveností - v návaznosti na zamýšlený rekreační areál s vodními plochami vzniklými po vytěžení štěrkopísku (parking - Z29a, plocha obč. vybavenosti typu motorest apod. - Z29b) Záměr se ruší z důvodu polohy v CHLÚ. 40. R4 Výhledová lokalita Vliněves – u přeložky, jih – pro rodinné nebo rekreační domky, izolační zeleň mezi zástavbou a navrženou přeložkou Úz. rezerva navazující na lok. č. Z28c směrem k obchvatu Vliněvsi. Vymezení se částečně zmenšuje podle upravené trasy, okraj lok. se posunuje do vzdálenosti cca 35 m od okraje navržené komunikace 41. Z30 Vliněves – v zahradách, jih – lokalita pro rodinné a rekreační domky - cca 8 RD. Omezení z důvodu kolize s CHLÚ, využitelná jen vých. část pro cca 3 RD, malá úprava rozsahu po projednání návrhu (viz rozhodnutí o námitkách – kap. Cr) v části odůvodnění). 42. R5 Výhledová lokalita Vliněves – jih, u křižovatky při budoucím obchvatu, určena pro komerci a služby, využitelné pro místní obyvatele i pro rekreační areál na ploše vytěžených pískoven (motel, autocamping, obchodní středisko) Úz. rezerva se omezuje na zahrady navazující na lok. Z30, čímž by se ve výhledu umožnilo oboustranně obestavět místní komunikaci na jihu Vliněvsi. 43. Z31 Vliněves – k Posadovicům – lokalita navazující na stávající zástavbu, určená pro cca 7 RD. Výstavba vhodná i pro smíšené využití (bydlení + zemědělská výroba). Podmíněně ponecháno v omezeném rozsahu (cca 7 RD), přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) – důvodem je již zahájená příprava (zasíťování poz.), bezprostřední návaznost na zast. území a nedostatek jiných využitelných ploch v sídle
7
Další plochy se změnou funkce a jiné záměry dle návrhu územního plánu: 44. Z32 Vliněves – využití býv. školy vč. pozemku, navazující zahradu a zahradu za čp. 96 pro bydlení – celkem cca 5 nových RD. pozn.: leží v rámci zastavěného území. Podmíněně ponecháno, přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) – důvodem je poloha v zast. území – uprostřed okolní zástavby, na pozemku navazujícím na zahradu školy již stojí dům, na malý okraj pozemku zasahuje aktivní zóna – v této části nejsou povoleny jakékoliv stavby 45. -
D. Beřkovice – plocha u základní školy – vyčlenění pro sportoviště (jen uvedení do souladu se skutečným stavem), dále formální změna funkce - začlenění části pozemku školy rovněž do ploch „OV” (sjednocení ploch) - již provedeno v pův. návrhu (jako stav)
46. Z33 D. Beřkovice, Zahradní ul. – změna funkce ZS (soukromá a vyhrazená zeleň) -> BI (bydlení v rodinných domech) Nachází se v aktivní zóně, nelze dát do návrhu zůstává jako ZS (zahrady – stav) 47.
-
D. Beřkovice, u cukrovaru – změna funkce stávající plochy VZ (zemědělská výroba) -> VL (výroba a skladování – lehký průmysl) – uvedení do souladu se stavem, funkce VL lépe odpovídá skutečnému využití – jiý provedeno v pův. návrhu
48. Z34 Vliněves, plocha jižně od návsi (poz. pí. Schovánkové) – změna funkce části plochy ZS -> BI (umožnění výstavby 1 RD), pozn.: leží v rámci zastavěného území. Podmíněně ponecháno, přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) – z toho část poz. zasahující do aktivní zóny bez jakýchkoliv staveb, jen jako zahrada Náprava špatně vyznačené funkce plochy vedle kostela (jižně) - nejsou sklady VK, ale hospoda, tzn. SM (smíšené obytné) 49. -
D. Beřkovice, cukrovar – vyčlenění části ploch pro bydlení, změna funkce VL -> BI (uvedení do souladu se skutečným stavem).
50. Z35 D. Beřkovice, dýhárna – návrh rozšíření plochy dýhárny o cestu a plochu u Labe pro umožnění záměru výstavby ČOV u areálu a další rozšíření areálu směrem ke zdymadlu. Jde pouze o rozšíření ploch pro výrobu a skladování (ČOV je již uvnitř areálu) 51. Z36 D. Beřkovice, Nová ul. – změna funkce ZS -> BI (umožnění výstavby 1 RD). 52. -
D. Beřkovice, Klášterní ul. – změna funkce 2 parcel severně od areálu Velkovýkrmen (plocha hasičské zbrojnice) BI -> SM (uvedení do souladu se skutečným stavem) – již provedeno v pův. návrhu
53. Z37 D. Beřkovice, Komenského ul. – změna funkce ZV -> BI (vyčlenění části parkové plochy, umožnění výstavby 1 RD s využitím stávajících sítí a komunikace). 3 proluky v zástavbě – celkem 3 RD 54. Z38 Podvlčí – vyčlenění malé plochy na severním okraji zástavby sídla pro technické vybavení (budoucí čerpací stanice splaškových vod z Podvlčí na kanalizační systém obce). Upřesnění: podle konkretizované dokumentace dochází ke změně koncepce odkanalizování sídla Podvlčí (malá ČOV na sev. okraji sídla s vypouštěním vyčištěných vod do odtokového kanálu z odkaliště EMĚ, tj. směrem na k. ú. Křivenice), pro vymezení ploch ÚP se rozšiřuje pův. plocha pro ČS 55. Vliněves – změna funkce stávajícího domu s částí pozemku na návsi SM -> OV (objekt pro potřeby obce – zasedací a společenská místnost, byty, ubytovna). 56. Z39 D. Beřkovice, křižovatka komunikací III/24637 a 24639 (u Vinařství) – návrh řešení problematického místa v centru obce pomocí okružní křižovatky. 57. Z40 D. Beřkovice, náměstí – drobná úprava rozsahu plochy OM (stávající restaurace) – rozšíření funkce OM směrem k Labi na plochu zahrady, pro umožnění vybudování zázemí restaurace. Vzhledem k poloze ve vymezené aktivní zóně záplavového území Q100 se využití omezuje na funkci OX – specifické plochy (loděnice apod.) 58. Z41 D. Beřkovice, náměstí – stabilizace plochy SM místo parkové plochy. Podmíněně ponecháno (cca 3 RD), přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu)
8
59. Z42 D. Beřkovice, mezi školkou a zám. parkem – návrh objektu SM pro umožnění bytového domu s možným využitím přízemí pro vybavenost (služby, obch. vybavenost apod.). Zůstává (cca 8 bytů), s požadavkem hlukového posouzení v další etapě proj. dokumentace 60. Z43 D. Beřkovice, vybavenost cyklostezky – vymezení ploch OM v bezprostřední návaznosti na bydlení pro umožnění sezónního využití (občerstvení se zahrádkou, informační stánek, malé stanové tábořiště apod.). Vzhledem k poloze ve vymezené aktivní zóně záplavového území Q100 se využití omezuje na funkci OX – specifické plochy (loděnice apod.) Do stavu byla nově zakreslena plocha MVE při pravém břehu Labe (v prostoru zdymadla) – SP nabylo práv. moci 2. 8. 2007 Upřesněno bylo funkční využití stávajících ploch v centru Vliněvsi (SM) Tab.: Lokality obytné výstavby - návrh Číslo lok. Název lokality Z2 Z6 Z7 Z10 Z13 Z14 Z36 Z21 Z37 Z41 Z42 Z20 Z25 Z26 Z27 Z28 Z30 Z31 Z32 Z34
Výměra (ha) /*
U pivovaru Nerudova ul. Tyršova ul. Nádražní ul. U sběrných surovin Ul. Nerudova – Nová Nová ul. Hor. Hájek Komenského ul. Náměstí - jih mezi MŠ a parkem Beřkovice celkem Podvlčí Podvlčí celkem V zahradách sever U přel., SZ od centra V zahradách střed V zahradách JZ V zahradách jih K Posadovicům Poz. býv. školy Jižně od návsi Vliněves celkem Obec celkem
4,87 1,48 0,32 1,90 0,1 0,25 0,1 0,25 0,1 0,31 0,42 10,1 1,16 1,16 0,4 0,46 0,32 2,89 0,18 0,66 0,44 0,19 5,54 16,8
Průměrná vel. 2 pozemku (m ) 822 1233 1066 864 1000 1250 1042 2492 1042 1029 (527) - byty 1930 /** 1000 767 640 1313 /** 900 944 877 953
Počet bytů 56 12 3 22 1 2 1 1 1 3 8 111 5 5 4 6 5 22 3 7 5 2 54 170
Počet obyvatel (poč. bytů x 2,6) 146 31 8 57 3 5 3 3 3 8 21 288 13 13 10 16 13 57 8 18 13 5 140 441
Pozn.: /* - Uvedené výměry jsou přibližné, v případě možného využití částí zahrad (Podvlčí, Vliněves) jde pouze o orientační odhad /**- Průměrná velikost pozemku je značně zkreslena zejména v případech potenciálního využití částí zahrad (Podvlčí, Vliněves). Skutečný rozsah bude menší, právě tak jako počet domů na těchto plochách
Ac3) Vymezení ploch přestavby Žádné přestavbové území není vymezeno (přestavba dříve vymezeného areálu býv. kravína v severní části obce - mezi zástavbou a dýhárnou, východně od silnice směr Hor. Počaply – již byla nedávno realizována).
Ac4) Systém sídelní zeleně Návrh sídelní zeleně je založen na jejím doplnění ve vazbě na návrhové lokality a zejména na zkvalitnění stávajících ploch. Důraz je přitom kladen na propojení jednotlivých ploch (např. stabilizací uličních alejí).
9
Ad) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Ad1) Doprava Koncepce dopravy zůstává bez podstatných změn. Ze silniční sítě je v souladu s nadřazenou ÚPD (ÚP VÚC PR) a se záměry Krajského úřadu Středočeského kraje navržena přeložka silnice III/24637 ve Vliněvsi. Úpravou návrhu po společném jednání byla trasa obchvatu upřesněna podle DÚR (jedná se mírné odddálení trasy od zástavby sídla, tj. západním směrem).. V návrhovém období je uvažována přeložka silnice II/246 k sil. III/24637 a doplnění severní rampy pro křižovatku sil. I/16 a sil. III/24637 (většina na k. ú. Brozánky). Kromě toho je v centru obce navrženo vybudování okružní křižovatky (v prostoru Vinařství). Návrh nové komunikační sítě obsahuje vesměs obslužné komunikace v rozvojových lokalitách. V převažující míře ulic obytného charakteru bude uplatněno též uspořádání bez výškového rozlišení vozovky, tj. s preferencí pěšího provozu (obytné ulice). Návrh nového parkování a odstavování vozidel bude řešen v rámci nových zón, areálů, popř. objektů. Současný systém obsluhy hromadnou dopravou osob se v návrhovém období nijak výrazně nezmění. Pro obsluhu již realizované dýhárny na severním okraji k.ú. Dolní Beřkovice je vhodné uvažovat zřízení nové autobusové zastávky na silnici III/24050. Pro cykloturistiku je navrženo komplexní řešení Polabské cyklistické cesty Mělník – Libochovany, vedené podél levého přístupnějšího břehu Labe (od starého mostu v Mělníce) po severní hranici okresu Mělník. Tato Polabská cyklistická cesta se stane součástí dálkových (mezinárodních) tras, vedených z Německa. Návrh této cyklotrasy v dotčeném území předpokládá samostatnou stezku, vedenou po navigaci řeky a odklon do uliční sítě nácestných sídel, tj. Vliněvsi a Dolních Beřkovic. Železniční a vodní doprava je v návrhu beze změn.
Ad2) Vodní hospodářství Zásobování vodou: Pro plochy vyčleněné pro zástavbu jsou navrženy řady napojené na stávající či projektovanou síť. Pro Podvlčí je navrženo v souvislosti s předpokládanou stavbou cca 5 RD přivedení větve od hlavního řadu VKM z k. ú. Křivenice. Odkanalizování: Návrhové lokality budou napojeny na nově vybudovanou kanalizační síť (systém s výtlakem do mělnické ČOV). Kapacita ČOV Mělník vyčleněná pro obec Dolní Beřkovice (1350 EO) odpovídá návrhovému počtu EO v obci (stav + zohlednění všech návrhových lokalit). Výpočet EO je uveden v části C – odůvodnění. Vlastní ČOV je provozovaná v nové dýhárně (areál na severu ř. ú. zasahující do k. ú. Křivenice). Ke změně koncepce odkanalizování dochází u sídla Podvlčí, kde podle konkretizované dokumentace je navržena malá ČOV na sev. okraji sídla s vypouštěním vyčištěných vod do odtokového kanálu z odkaliště EMĚ, tj. směrem na k. ú. Křivenice.
Ad3) Energetika Elektroenergetika: V řešeném území se uvažuje s menšími úpravami stávajících vedení VN 22 kV v souvislosti se zástavbou nových obytných a komerčních ploch (podrobněji v části C – odůvodnění). Návrh rozvoje uvažuje v D. Beřkovicích s osazením nových kabelových trafostanic náhradou za stávající venkovní (TS Výkup, TS Hájek). Pro nové obytné a komerční plochy se navrhuje zřízení nové kioskové trafostanice (TS U cukrovaru – 2 x 630 kVA), která je navržena v rozvojové obytné lokalitě U pivovaru, napojení kabelovým vedením podél komunikace od nového kabel. svodu k TS H. Hájek. Nová kabelová trafostanice TS Zámek je navržena pro posílení v centru obce. Nová venkovní trafostanice se uvažuje v Podvlčí pro napájení nových RD v místě stávajících zahrádek (TS U chaloupek). Pro nové obytné a komerční plochy je navrženo zřízení kabel. trafostanice TS Zahrady v jižní části Vliněvsi.
10
Výsledný návrh reaguje na snížení rozsahu zastavitelných ploch zejména pro bydlení, komerci a výrobu. Z toho důvodu se snižuje předpokládaná potřeba nových trafostanic (ruší se návrh TS U silnice – pro dříve uvažovanou komerční plochu pod nádražím, jedna TS pro rovněž dříve plánovanou obytnou zástavbu mezi školou a nádražím a TS Zóna pro areál býv. kravína, neboť areál již byl nově napojen z TS u zdymadla). Teplo: Využití tepla z CZT je v území minimální, pouze několik objektů (ZŠ, MŠ atd.) je napojeno na horkovod vedoucí z elektrárny EMĚ do Mělníka odbočkou od cukrovaru do výměníkové stanice u MŠ. Tento stav zůstane zachován, s možností intenzivnějšího využití alespoň pro některé nové koncentrované lokality. Plyn: Obec je plynofikována středotlakým rozvodem z VTL / STL RS na západním okraji obce (u silnice směr Cítov). Plán gazifikace i návrh územního plánu předpokládá možnost napojení všech nových rozvojových lokalit.
Ae) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod. Ae1) Uspořádání krajiny vč. vymezení ploch a podmínky pro změny ve využití ploch Navržené změny se týkají zejména plánovaných úprav okolí vytěžených pískoven v k. ú. Vliněves, kde by měl být obnoven, resp. vytvořen typ krajiny s dominantní přírodní (omezeně i s rekreační) funkcí (NSp). Dále plošně významně zastoupeným typem je navržené založení produkčních sadů severně od zástavby Dolních Beřkovic. Tento záměr byl nově vyčleněn jako tzv. územní rezerva (nezávazné výhledové vymezení). Ostatní změny jsou menšího rozsahu a jsou patrné z grafické části a z popisu jednotlivých záměrů.
Ae2) Ochrana přírody a krajiny V řešeném území se nachází evropsky významná lokalita (EVL) Labe – Liběchov (kód CZ0213039), zahrnující v daném úseku celý tok Labe. Předmětem ochrany je populace hořavky duhové. Jedním z hlavních nebezpečí pro tento druh je stupeň znečistění vody. Ve vztahu k její ochraně je podstatné, že stávajícím ani navrhovaným řešením územního plánu nedojde k žádnému navýšení vypouštěných odpadních vod, ani vyčištěných. Stávající i všechny navrhované zastavitelné plochy budou napojeny na kanalizaci směřující do městské ČOV Mělník na pravém břehu Labe (mimo ř. ú.) s tím, že vyčleněná kapacita ČOV určená pro obec Dolní Beřkovice (1350 EO) postačuje pro veškeré návrhové záměry obce. Jedinými dvěma výjimkami jsou stávající areál dýhárny (leží u Labe v sev. části ř. ú., zčásti na k. ú. Křivenice), kde je v provozu vlastní ČOV a sídlo Podvlčí, kde je navržena malá samostatná ČOV (cca 40 EO) s vypouštěním vyčištěných vod do odtokového kanálu z odkaliště EMĚ (k. ú. Křivenice).
Ae3) ÚSES Regionální i lokální územní systémy ekologické stability pro řešené území jsou již zpracovány a tvorbě plánu ÚSES byla maximálně možně respektována jejich koncepce. Návaznost prvků na sousední katastry je dána respektováním Okresního generelu Mělník – jih a souladem s dokumentaci ÚSES pro návrh územního plánu obce Horní Počaply. Na zpracovávaném území se nacházejí tyto prvky ekologické stability nebo jejich části:
Nadregionální biokoridor toku Labe (NRBK 10) a jeho ochranná zóna s vodními a nivními společenstvy, v okresním generelu je označen částí NRBK 35,
Regionální biokoridory RBK 629, v okresním generelu RBK 35 a RBK 36 a RBK 630, v okresním generelu RBK 34,
11
Regionální biocentrum RBC 1912 – „Beřkovice“, v okresním generelu RBC 21 (Pozn.: Rozsah RBC byl na základě požadavku OŽP KÚ Stč. kraje rozšířen na požadovaných min. 30 ha v rámci zpracování návrhu úz. plánu)
Lokální biocentra vložená do nadregionálního biokoridoru toku Labe LBC 192, do regionálního biokoridoru LBC 190 a 191 a do lokálních biokoridorů LBC 197 a 202 dle okresního generelu,
Lokální biokoridory 104, 112 a 114 dle okresního generelu.
Ae4) Prostupnost krajiny Návrh územního plánu respektuje síť stávajících cest, které až na výjimky nebudou narušeny (jedinou výjimkou je navržený komunikační obchvat Vliněvsi). Veškeré důležité komunikace zajišťující spojení s územím kolem vytěžených pískoven (plochy s novou funkční náplní) budou obnoveny, resp. navrženy v posunuté poloze tak, aby při splnění požadavků dopravy byla zachována jejich funkčnost a bezpečnost dopravy.
Ae5) Protierozní opatření Vzhledem k charakteru řešených záměrů je návrh protierozních opatření v rámci návrhu územního plánu bezpředmětný.
Ae6) Ochrana před povodněmi Povodňové nebezpečí představuje v řešeném území významnou hrozbu a z toho vyplývající omezení pro využitelnost území. Požadavky na eliminaci potenciálních škod na majetku v případě podobné situace, jaká nastala v r. 2002, musí vycházet zásadně z koncepce vyššího územního celku, koordinovaně a v kontextu ochrany celého povodí, protože komplexně pojatá strategie může účinněji čelit rizikům povodní. Vychází se z aktualizované záplavové čáry při průtoku Q100 (stoletá voda) stanovené opatřením Středočeského kraje ze dne 7.7.2006 (zn.92523/2006/KUSK) – o vymezení záplavového území a aktivní zóny Labe v úseku Mělník - Horní Počaply, ř. km 97,00-110,35. V případě sídel Dolní Beřkovice a Vliněves leží naprostá většina zastavěného a zastavitelného území v rovině blízké kótě hladiny H100 = 160,6 m n. m. Bpv (zčásti pod, z větší části těsně nad hladinou H100). Přitom v úvahu přichází jedině varianta (realistická) spočívající v důsledné realizaci opatření a zásad eliminujících případné vlivy povodní. Vyplývá to i ze zájmů představitelů obce a ze stanoviska správce povodí (Povodí Labe, s.p. Hradec Králové), společně formulovaných do „Limitů využití území z hlediska záplavového nebezpečí” (viz kapitola Ci6) textové části odůvodnění.
Ae7) Rekreace Nadmístní význam bude mít Polabská cyklistická cesta Mělník – Libochovany, vedoucí po levém břehu Labe celým řešeným územím. Druhým významným záměrem je využití rozsáhlé plochy vytěžených pískoven v k. ú. Vliněves. Územní plán v obecné rovině respektuje dříve zpracované ÚPP na využití pískoven a územním vymezením vytváří základní předpoklad budoucího využití. Vzhledem k plošnému rozsahu, nutné etapizaci výstavby (závislé m.j. na postupu těžby) a variabilitě možného využití si tento záměr nutně vyžádá další detailní ověření. Pro krátkodobou každodenní rekreaci je navrženo několik ploch v návaznosti na rozvojové lokality.
Ae8) Dobývání nerostů Z hlediska ochrany nerostného bohatství jsou v řešeném území evidována následující výhradní ložiska, chráněná ložisková území a dobývací prostory:
12
- Výhradní ložisko štěrkopísků B3 002400 Vliněves – Beřkovice se stanoveným dobývacím prostorem 700661 Vliněves I a chráněným ložiskovým územím 00240000 Vliněves - Výhradní ložisko štěrkopísků B3 002401 Vliněves – Beřkovice se stanoveným dobývacím prostorem 700200 Vliněves, který je ze zákona rovněž chráněným ložiskovým územím Údaje o probíhající těžbě jsou uvedeny v kap. Ci8) části odůvodnění.
Af)
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)
Af1) Podmínky pro využití ploch vč. základních podmínek prostorového uspořádání Limity využití území vyplývají z omezujících faktorů přírodních a technických prvků v území. Další limity jsou vyjádřeny v závazných regulativech, která vymezují pravidla pro umísťování staveb při konkrétním územním a stavebním řízení na konkrétních pozemcích. Tato pravidla se týkají funkčního využití (rozhodnutí o přípustnosti určitého druhu stavby vzhledem k jejímu účelu a vlivům na okolí) a prostorové regulace, která z hlediska ochrany estetických (prostorově – kompozičních), kulturních a ekologických hodnot stanovuje pravidla pro prostorové utváření staveb a souborů.
Regulace funkčního využití Navrhované využití posuzuje a o jeho přípustnosti či nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad v příslušném řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů a vyhlášek. Užívání dosavadních staveb a zařízení a dosavadní využití území, které není v souladu se schválenými regulativy funkčního využití a prostorového uspořádání území, je nadále přípustné, pokud nejsou dány podmínky pro opatření podle § 139, § 128 - 131 (údržba stavby, odstranění stavby) a opatření stavebního zákona týkající se činností, které nad přípustnou míru poškozují životní prostředí. Řešené území se člení na území a plochy s různými předpoklady a podmínkami pro jejich využití. Tyto podmínky jsou určeny v následujících regulativech funkčního využití území a jsou vymezeny ve výkresu B2 - hlavním výkresu. Kromě konkrétních podmínek využití jednotlivých ploch (viz dále) jsou pro celé řešené území nepřípustné tyto funkce a jevy: • skladování toxického odpadu • výroby a technologie znečišťující povrchové a spodní vody Pro zastavěné a zastavitelné území jsou dále nepřípustné: • výroby a technologie, u nichž škodlivé účinky (hluk, exhalace, prašnost) přesahují hranice areálu Pro stávající a navrhované zóny s obytnou funkcí jsou dále nepřípustné: • zdroje hluku přesahující hygienickou normu pro obytné území • výroby a technologie obtěžující zápachem a exhalacemi obytnou funkci na okolních pozemcích • aktivity s předpokladem velkého obratu zboží a potřebou časté dopravní obsluhy Pro obytná území jsou nepřípustné: • jakékoliv obtěžující zdroje hluku • jakékoliv stacionární zdroje zápachu a exhalací s výjimkou stávajících malých kotelen na pevná a kapalná paliva • jakékoliv komerční aktivity, které předpokládanou hranicí svého atrakčního obvodu přesahují hranice zóny • jakékoliv aktivity, které přímo nesouvisejí s obsluhou a funkcí obytné zóny
13
Zvláštní požadavky na využití území Výstavba v území vymezeném záplavovou čarou při průtoku Q100 je možná pouze se souhlasem a za dodržení podmínek Povodí Labe, a.s. a vodohospodářského orgánu (viz kap. Ci6 – Limity využití území z hlediska záplavového nebezpečí) Výstavba v ochranných pásmech komunikací a liniových staveb technické infrastruktury podléhá stanoviskům správců komunikací a zařízení. Kolem všech přírodních vodotečí je nutno zachovat volný a nezastavěný pruh ochranného pásma ve vzdál. min. 15m od břehové čáry. Výjimky může v odůvodněných případech povolit vodohospodářský orgán. Vymezení některých pojmů Nerušící funkcí se rozumí takové činnosti, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru. Míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Negativními účinky a vlivy staveb a zařízení se rozumí zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod, oslňování, zastínění, elektromagnetické rušení a záření. Zastavěným územím se rozumí ta část řešeného území, která je vymezená hranicí současně zastavěného území, jejíž průběh je znázorněn na výkresu B1 – Základní členění území a B2 - hlavním výkresu. Izolační zelení se rozumí vegetace a pro ni vymezená plocha, která má hlavní funkci ve vytvoření izolační bariéry mezi zdrojem negativních účinků a vlivů a objekty hygienické ochrany. Vegetace svými vlastnostmi má být schopna snížit, omezit nebo úplně eliminovat negativní vlivy a účinky staveb a zařízení na okolní území. Výsledný efekt izolační zeleně závisí na plošném rozsahu a odpovídající skladbě. Sortiment dřevin a způsob jejich výsadby musí odpovídat hlavní funkci plochy. Omezujícími prvky přírodního charakteru jsou plochy přírodní zeleně, zejména prvky územního systému ekologické stability, dále vodní toky a plochy včetně ochranných pásem, plochy zamokřené a plochy chráněné podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Omezujícími prvky technického charakteru jsou všechna vyznačená ochranná a bezpečnostní pásma stávajících i navrhovaných staveb dopravní a ostatní technické infrastruktury. Stavební činnost v těchto ochranných pásmech podléhá vyjádření správce chráněné infrastrukturní stavby a je většinou upravena oborovými předpisy. V řešeném území se nachází výhradní ložisko štěrkopísků a dobývací prostor v k. ú. Vliněves (vyznačeno v grafické části). Podrobněji viz příslušná kapitola „Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jejich technické zajištění” v části C odůvodnění. V řešeném území se nenacházejí poddolovaná ani sesuvná území. Obec se nachází u řeky Labe s vymezenou aktivní zónou Labe. Tato aktivní zóna zasahuje do stávající zástavby. Tuto aktivní zónu je nutné respektovat a nelze zde povolovat žádné nové stavby ani přístavby, pouze lze opravit původní stavby. Zároveň značná část zastavěného území je ovlivněna existencí záplavové zóny Q100, ve které lze povolovat za podmínek udělených správcem povodí řeky Labe a příslušným vodoprávním úřadem. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou staveb souvisejících s vodním tokem, dále je zde zakázáno provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, je možné povolit rekonstrukce stávajících objektů bez půdorysných změn. Územní plán stanovuje několik kategorií ploch s rozdílným způsobem využití. Kategorie ploch odpovídají metodice "MINIS" (zastoupeny jsou pouze vybrané kategorie, vyskytující se v řešeném území). Pro jednotlivé kategorie ploch (stávajících i navržených) jsou stanoveny následující podmínky pro funkční využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, popřípadě nepřípustného využití nebo podmíněně přípustného využití těchto ploch (= závazné regulativy funkčního využití území):
14
BH – bydlení – v bytových domech CHARAKTERISTIKA Plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu URČENÉ VYUŽITÍ - bydlení v bytových domech PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - nerušící technická, dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území, - veřejná zeleň - dětská hřiště NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ rodinné domy veřejná ubytovací a stravovací zařízení zařízení pro výrobu, skladování a velkoobchod jakákoliv zařízení technické, dopravní a veřejné vybavenosti, jejichž atrakční okruh a význam přesahuje hranice vymezeného území - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 60%, max. procento zastavění 30%, výška zástavby: nepřekračovat současnou výškovou hladinu objektů v daném území (funkční ploše) s výjimkou stávajících dvoupodlažních domů, kde je přípustná nástavba nebo půdní vestavba na celkem 3 nadzemní podlaží BI – bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské CHARAKTERISTIKA Plochy rodinných domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu (s možností umísťování funkcí pro obsluhu obyvatel nad rámec území vymezeného danou funkcí a nerušících obytný charakter, včetně základního občanského vybavení). V tomto typu území je rovněž možné bydlení venkovského charakteru s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení (s hospodářskou částí a částečně hospodářsky využívanými zahradami s možností chovu hospodářských zvířat a drobné nerušící výroby). URČENÉ VYUŽITÍ - bydlení v rodinných domech v klidové obytné zóně s oplocenými zahradami pro individuální rekreaci a možnou doplňkovou pěstební funkci PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území - veřejná zeleň, dětská hřiště - služby a provozovny nesmí narušit trvalé bydlení na sousedních pozemcích nad normativy stanovené zvláštními předpisy NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bytové domy - větší zařízení pro ubytování, stravování, obchod a ostatní služby, u nichž lze předpokládat rušivý vliv na základní obytnou funkci (hlučnost, prašnost, exhalace, nutnost časté dopravní obsluhy, nutnost obsluhy těžkou dopravou) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - zařízení pro výrobu, skladování a velkoobchod - jakákoliv zařízení technické a dopravní vybavenosti, jejichž atrakční okruh a význam přesahuje hranice vymezeného území - zahrádkářské a pěstební plochy a zařízení s provozem hlučné mechanizace nebo vyžadující obsluhu těžkou dopravou - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ - min. podíl nezpevněných ploch 55%, max. procento zastavění 30%, výška zástavby: 2 nadz. podlaží + podkroví, max. výška 10,5m
15
RZ – rekreace – zahrádkové osady CHARAKTERISTIKA Plochy zahrádkářských osad, ve kterých jsou povolovány „zahrádkové chaty”, pro které jsou stanoveny specifické zejména prostorové regulativy URČENÉ VYUŽITÍ okrasné a užitkové zahradní kultury pěší komunikace drobné zahradní stavby (přístřešky, malé skleníky, apod.) PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ zahradní chaty (výjimečně přípustné) stavby a zařízení technického vybavení NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - všechny ostatní činnosti PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ -
OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura CHARAKTERISTIKA Plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti – sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (tyto plochy vyhovují dikci §2 odst. 1, písm. k, 3. stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) URČENÉ VYUŽITÍ - veřejná, technická a dopravní vybavenost komunálního charakteru (obecní úřad, obecní a státní policie, hasičská zbrojnice, zařízení CO, ambulantní zdravotnická zařízení, školy, školky a jesle, zařízení sociální péče, sběrné dvory, technické služby obce) - pomníky - kaple a kostely PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - pozemní komunikace, odstavné plochy, garáže, doprovodná zeleň - technická infrastruktura - zařízení komerční vybavenosti (jen doplňkově - obchodní zařízení, veřejné stravování, kanceláře, služby a drobné provozovny) - ostatní veřejná vybavenost komerčního charakteru, jejíž umístění je v zájmu obce NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - průmyslová výroba, sklady, velkoobchod - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 50%, max. procento zastavění 30%, výška zástavby: 3 nadzemní podlaží, max. výška 15m
OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední CHARAKTERISTIKA Plochy převážně komerční občanské vybavenosti – sloužící například pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny URČENÉ VYUŽITÍ - plochy a zařízení pro nerušící výrobu, sklady, velko a maloobchod, stravování a další služby, pokud nevyžadují obsluhu těžkou dopravou a na hranicích areálu nemají negativní hygienické vlivy na okolí PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - související technická a dopravní vybavenost (parkoviště) - ochranná zeleň NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce)
16
zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 30%, max. procento zastavění 45%, výška zástavby: 2 nadzemní podlaží, max. výška 12m, případné technologické nároky na vyšší objekty budou řešeny individuálně -
OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení CHARAKTERISTIKA Plochy pro tělovýchovu a sport, pro činnosti související se sportovním využitím veřejností URČENÉ VYUŽITÍ - plochy pro zařízení a stavby sloužící k tělovýchově a rekreačnímu sportu - krytá a otevřená zařízení pro sport, rekreaci a zábavu PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - doprovodné stavby (šatny) - doprovodné služby (veřejné stravování, obchod) - doprovodná zeleň, pozemní komunikace, odstavné plochy, garáže NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - plochy a zařízení pro individuální rekreaci - průmyslová výroba, sklady, velkoobchod PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 30%, max. procento zastavění 40%, výška zástavby: u krytých sportovišť - řešit individuálně, u otevřených sportovišť - 2 nadzemní podlaží, max. výška 7,5m s výjimkou tribun, osvětlení apod. OH – občanské vybavení – hřbitovy CHARAKTERISTIKA Plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť se specifickou funkcí doplněnou o funkce sadovnických úprav (estetickou a krajinně ekologickou). URČENÉ VYUŽITÍ - hřbitovy PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - ostatní veřejná zeleň vč. ochranné a izolační - aleje a stromořadí v zastavěném území - drobné stavby zahradní architektury - zahradní prvky - malé zpevněné plochy s lavičkami - pěší cesty - parkoviště - související technická vybavenost NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - jakékoliv jiné využití PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
OX – občanské vybavení – specifické (loděnice) CHARAKTERISTIKA Plochy účelových zařízení sloužící pro časově omezené využití loděnic, případně cyklistických stezek. S ohledem k poloze v aktivní zóně pouze dočasné účelové stavby s povolením a podmínkami správce vodního toku a vodoprávního úřadu. URČENÉ VYUŽITÍ - loděnice (dočasné) a minimální vybavenost cyklostezky vedené podél Labe PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - ostatní veřejná zeleň vč. ochranné a izolační – pouze nízká zeleň
17
- malé zpevněné plochy s lavičkami - pěší cesty - parkoviště - související technická vybavenost NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - jakékoliv jiné stavby a využití nesouvisející s vodním tokem - terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod - skladování odplavitelného materiálu - zřizování oplocení - živé ploty a jiné podobné překážky PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou staveb souvisejících s vodním tokem, dále je zde zakázáno provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, je možné povolit rekonstrukce stávajících objektů bez půdorysných změn.
PV – veřejná prostranství CHARAKTERISTIKA Plochy, které mají obvykle významnou prostorotvornou a komunikační funkci a je třeba samostatně je vymezit. Mohou zahrnovat i plochy veřejné zeleně, přičemž významné plochy zeleně (např. parky) se začleňují do „ploch sídelní zeleně na veřejných prostranstvích” URČENÉ VYUŽITÍ - zpevněné a nezpevněné plochy mimo veřejné komunikace vytvářející prostor pro shromažďování, každodenní rekreaci apod. - veřejná a doprovodná zeleň - pomníky, kašny, kapličky, kříže, boží muka - dětská hřiště (odpovídajícího rozsahu) - jiné prvky městského mobiliáře (autobusové přístřešky, lavičky, telefonní budky, informační stojany, odpadkové koše a kontejnery, apod.) PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - stavby pro dopravní vybavenost - plochy pro odstavování vozidel - technická infrastruktura NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
SM – plochy smíšené obytné - městské CHARAKTERISTIKA Plochy smíšené obytné pro bydlení v bytových i rodinných domech (včetně domů a usedlostí pouze s minimálním hospodářským zázemím), obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti URČENÉ VYUŽITÍ - obytné území uvnitř zástavby obce se smíšenou funkcí pro umístění veřejné vybavenosti a dalších podnikatelských aktivit v libovolném poměru k bydlení, pokud ostatní využití není v hygienickém rozporu s funkcí bydlení PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - nerušící technická, dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území - veřejná zeleň - dětská hřiště
18
NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ průmyslová výroba, sklady, velkoobchod s nutností časté dopravní obsluhy nebo obsluhy těžkou dopravou lůžková zdravotnická zařízení plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 50%, max. procento zastavění 30%, výška zástavby: 2 nadz. podlaží + podkroví, max. výška 10,5m
SV – plochy smíšené obytné - venkovské CHARAKTERISTIKA Plochy smíšené obytné ve venkovských sídlech využívané zejména pro bydlení v rodinných domech (včetně domů a usedlostí s hospodářským zázemím), obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti URČENÉ VYUŽITÍ - obytné území uvnitř zástavby obce se smíšenou funkcí pro umístění veřejné vybavenosti a dalších podnikatelských aktivit v libovolném poměru k bydlení, pokud ostatní využití není v hygienickém rozporu s funkcí bydlení PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - nerušící technická, dopravní a veřejná vybavenost, související s obsluhou a kvalitou bydlení vymezeného území - veřejná zeleň - dětská hřiště NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ průmyslová výroba, sklady, velkoobchod s nutností časté dopravní obsluhy nebo obsluhy těžkou dopravou lůžková zdravotnická zařízení plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 50%, max. procento zastavění 30%, výška zástavby: 1 nadz. podlaží + podkroví, max. výška 7m
DS – dopravní infrastruktura – silniční CHARAKTERISTIKA Plochy silniční dopravy zahrnují zpravidla silniční pozemky dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automibily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot (viz § 9, odst. 2 písm. a, stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) URČENÉ VYUŽITÍ plochy pozemních komunikací všech kategorií, plochy veřejných parkovišť, příp. parkovacích garáží (vč. nadzemních a podzemních), plochy pronajímatelných parkovišť a garáží, zastávky autobusů hromadné dopravy PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - stavby technické vybavenosti - plochy pro doprovodnou a ochrannou zeleň - stavby pro dopravní vybavenost NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - všechny činnosti nesouvisející s přímým zabezpečením dopravy PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se - bude řešeno samostatně ve stavebním řízení, výška zástavby: 1 nadzemní podlaží, max. výška 6m
19
DZ – dopravní infrastruktura – drážní CHARAKTERISTIKA Plochy drážní dopravy zahrnují zpravidla obvod dráhy, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov (viz § 9, odst. 2 písm. b, stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) URČENÉ VYUŽITÍ plochy pro železniční dopravu - železniční tratě, stanice a zastávky, plochy překladišť, manipulačních ploch a skladů ve vazbě na železnici, technické zázemí železnice (měnírny, zabezpečovací zařízení, depa, dílny, apod.). PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ vybavení žel. stanic a zastávek (nádražní restaurace, kiosky, hygienická zařízení, čekárny apod.), plochy parkovišť a garáží ve vazbě na železnici, doprovodná, izolační a ochranná zeleň. NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - všechny činnosti nesouvisející s přímým zabezpečením dopravy PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se - bude řešeno samostatně ve stavebním řízení, výška zástavby: 1 nadzemní podlaží, max. výška 6m
DV – dopravní infrastruktura – vodní CHARAKTERISTIKA Plochy vodní dopravy zahrnují zpravidla pozemky vodních ploch, určené pro vodní cesty, například kanály a splavněné úseky řek, pozemky nábřeží pro vodní dopravu, pozemky přístavů, zdymadel, překladišť a související pozemky dopravní a technické infrastruktury (viz § 9, odst. 2 písm. d, stavebního zákona č. 183/2006 Sb.). URČENÉ VYUŽITÍ - plochy pro vodní cesty (kanály, splavněné úseky řek – zpravidla jen části bez vodohospodářského významu) - přístavy - zdymadla - překladiště PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - související dopravní a technická vybavenost - pohotovostní byty - garážování a odstavování vozidel - ochranná zeleň NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - většina nesouvisejících činností PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se - bude řešeno samostatně ve stavebním řízení, výška zástavby: 1 nadzemní podlaží, max. výška 6m
TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě CHARAKTERISTIKA Plochy areálů technické infrastruktury, zařízení na vodovodech a kanalizacích (např. úpravny vody, vodojemy, ČOV), na energetických sítích (např. regulační stanice, rozvodny vysokého napětí, malé vodní elektrárny, plochy větrných elektráren), telekomunikační zařízení a další plochy technické infrastruktury, které nelze zahrnout do jiných ploch s rozdílným způsobem využití
20
URČENÉ VYUŽITÍ - stavby pro odkanalizování území (stoky a povrchové sběrače dešťových vod, stoky pro odvádění splaškových odpadních vod, přečerpávací stanice odpadních vod, čistírny odpadních vod) - vodárenské zdroje, ochranná pásma a vodovodní řady (na vymezené ploše ochranných pásem lze umístit pouze účelové vodárenské stavby, místní komunikace, tyto pozemky lze zemědělsky obhospodařovávat za podmínky nenarušování vodárenské funkce) - stavby pro zásobování elektrickou energií - trafostanice včetně vedení VN a NN - stavby pro telekomunikace (kabelová vedení, síťové a účastnické rozvaděče) - stavby pro středotlaké plynovody PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - pozemní komunikace - technická infrastruktura - zeleň a travní porosty - v koridorech ochranných pásem elektrického vedení VN 22 kV jsou přípustné pozemní stavby (kůlny, přístavby a nástavby stávajících objektů v souladu s výjimkou, která bude udělena příslušným orgánem státní správy) NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se - bude řešeno samostatně ve stavebním řízení
VL – výroba a skladování – lehký průmysl CHARAKTERISTIKA Plochy výrobních areálů lehkého průmyslu, skladů, služeb a podnikatelských dějů. Negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu. URČENÉ VYUŽITÍ - zařízení a areály průmyslové výroby, skladů a komerce s odpovídající technickou a dopravní vybaveností včetně možnosti obsluhy těžkou dopravou PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - doprovodná veřejná nebo vyhražená vybavenost - manipulační plochy - komerční občanská vybavenost a služby - obchody a pohostinství - garážování a odstavování vozidel - místní komunikace - technická infrastruktura - ochranná zeleň - pohotovostní byty NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 30%, max. procento zastavění 40%, výška zástavby: 2 nadzemní podlaží, max. výška 12m, případné technologické nároky na vyšší objekty budou řešeny individuálně
VD - plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba CHARAKTERISTIKA Plochy malovýroby, řemeslné či přidružené výroby, výrobní i nevýrobní služby. Negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu.
21
URČENÉ VYUŽITÍ - plochy a zařízení typu drobná a řemeslná výroba svým charakterem umožňující polohu v sídlech - další služby, pokud nevyžadují obsluhu těžkou dopravou a na hranicích areálu nemají negativní hygienické vlivy na okolí - drobná průmyslová výroba - přidružená zemědělská výroba - sklady a kombinované provozy menšího rozsahu - komerční občanská vybavenost a služby PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - související technická a dopravní vybavenost (parkoviště) - pohotovostní byty - obchody a pohostinství - garážování a odstavování vozidel - místní komunikace - technická infrastruktura - ochranná zeleň NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (pouze výjimečně - doplňkově) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 30%, max. procento zastavění 45%, výška zástavby: 2 nadzemní podlaží, max. výška 12m, případné technologické nároky na vyšší objekty budou řešeny individuálně
VK – výroba a skladování - plochy skladování CHARAKTERISTIKA Skladové areály bez výrobních činností. Negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu. URČENÉ VYUŽITÍ - plochy a objekty skladového hospodářství PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ příslušné komunikace a parkovací a garážovací plochy - příslušné technické vybavení (trafostanice, regul. stanice, úpravny odpad. vod – odlučovače, aj.) - ochranná a izolační zeleň - lokální stravovací zařízení a specifické služby NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ min. podíl nezpevněných ploch 40%, max. procento zastavění 40%, výška zástavby: 2 nadzemní podlaží, max. výška 10m, případné technologické nároky na vyšší objekty budou řešeny individuálně
ZV – zeleň – na veřejných prostranstvích CHARAKTERISTIKA Významné plochy zeleně v sídlech, většinou parkově upravené a veřejně přístupné, jedná se o plochy parků apod., které nemohou být součástí jiných typů ploch. URČENÉ VYUŽITÍ - parkové porosty okrasné a přírodě blízké
22
- veřejná zeleň ochranná a izolační - drobné prvky městského parteru (lavičky, altány, vybavení dětských hřišť) - komunikace pěší, účelové PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - stávající drobné stavby (kapličky, přístřešky, trafostanice apod.) - stavby a zařízení technického vybavení - pozemní komunikace, odstavné plochy NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
ZS - plochy systému sídelní zeleně - soukromá a vyhrazená CHARAKTERISTIKA Plochy většinou soukromé zeleně v sídlech, obvykle oplocené, zejména zahrad, které v daném případě nemohou být součástí jiných typů ploch, např. bydlení. URČENÉ VYUŽITÍ - samostatné plochy zahrad u rodinných domů (s možností využití pro drobnou zemědělskou výrobu, pro umístění kolen, na plochách lze umísťovat stavby sloužící k řádnému užívání pozemků) - souvislé plochy zeleně u bytových domů, škol s charakterem poloveřejného využití PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - v rámci samostatných ploch zahrad u rodinných domů možnost garážování vozidel a odstavování zemědělské techniky NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
ZO – zeleň – ochranná a izolační CHARAKTERISTIKA Plochy ochranné a izolační zeleně v sídlech a v jejich zázemí. Mohou to být například významné plochy izolační zeleně v ochranných pásmech průmyslu. Pozn.: Ozelenění komunikací se zahrnuje obvykle do ploch dopravní infrastruktury. URČENÉ VYUŽITÍ - liniové a plošné keřové nelesní stromové porosty sloužící odclonění (v ochranných pásmech průmyslu, apod.) PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - izolační zeleň v případě odclonění od ploch dopravy je možné zahrnout v případě, že účelem je ochrana zejména obytných ploch NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - většina jiných činností PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
23
ZP – zeleň – přírodního charakteru CHARAKTERISTIKA Plochy zeleně v sídlech, které nelze zařadit do předchozích typů ploch a je třeba jim stanovit specifické podmínky. Nelesní dřevinné porosty (remízy, staré sady, liniové volné a doprovodné porosty), plnící v krajině funkci ekologicko - stabilizační, protierozní a estetickou, plochy veřejné zeleně přírodního charakteru (neoplocené) bez vyšších nároků na údržbu. URČENÉ VYUŽITÍ výsadba dřevin, část ekologické kostry na nelesní půdě, která není zahrnuta do ÚSES, parky a ostatní veřejná zeleň mimo zastavěné či zastavitelné území PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ mimoprodukční zemědělská výroba, rekreace nepobytová je možná pouze v případě, kdy nepoškozuje přírodní hodnoty území, rekreace pobytová ve stávajících stavbách, které existují v souladu se stavebním zákonem a ostatními právními předpisy, nezbytně nutné stavby pro údržbu těchto ploch, účelové komunikace, cesty, pěšiny, výstavba liniových staveb technického vybavení NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ tyto plochy jsou nezastavitelné jakékoliv jiné využití, oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou 1. ochranného pásma vodních zdrojů, intenzivní hospodaření na pozemcích, převod pozemků do kultur orná půda a zahrada PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
VV - plochy přírodní a vodohospodářské CHARAKTERISTIKA Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití (viz vyhl. č. 501/2006 Sb.). URČENÉ VYUŽITÍ - plochy vod tekoucích a stojatých se zřetelnou hladinou, které plní hydrologické, ekologicko – stabilizační, estetické funkce PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - úpravy koryt vodních toků - vodohospodářské stavby (jezy, hráze apod.) - umělé vodní nádrže (plochy) NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
NZ – plochy zemědělské – orná půda CHARAKTERISTIKA Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury (viz vyhl. č. 501/2006 Sb.). Pozn.: Zemědělská účelová výstavba – areály živočišné a rostlinné výroby se do tohoto typu nezahrnují, jsou v typu ploch „výroba a skladování – zemědělská výroba”. Naopak stavby nezbytné pro obhospodařování zem. půdy v nezastavěném území, pastevectví apod. (silážní žlaby, přístřešky pro dobytek) mohou být do tohoto typu zahrnuty (viz § 18, odst. 5 stavebního zákona).
24
URČENÉ VYUŽITÍ - zemědělská prvovýroba na ZPF - pěstební plochy na orné půdě - údržba a obnova krajinných prvků (meze, protierozní stavby a terénní úpravy) - soliterní a liniová zeleň - stavby a činnost sloužící ke zvýšení produkce (meliorace apod.) - údržba a ochrana chráněných prvků vymezených v pozemkových úpravách PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - stavby přístřešků pro uskladnění rostlinných produktů - stavby přístřešků pro hospodářské zvířectvo (pastevní hospodářství) - liniové stavby pozemních komunikací a technické infrastruktury účelové komunikace, liniové stavby za podmínek stanovených příslušným orgánem ochrany přírody a ZPF, investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti (meliorace), izolační a ochranná zeleň, NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou 1. ochranného pásma vodních zdrojů a území těžby - zneškodňování odpadů - skladování jakýchkoliv komunálních i průmyslových odpadů tuhých i tekutých - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
NV – plochy zemědělské – vinice, produkční sady CHARAKTERISTIKA Plochy orné půdy, speciálních kultur (sadů a vinic) a speciálních staveb (skleníky) pro ovocnářství, zelinářství, květinářství a školkařství URČENÉ VYUŽITÍ intenzivní ovocnářské, zelinářské a květinářské kultury školky ovocných a okrasných dřevin skleníkové areály stavby pro drobný prodej (stánky) liniové a plošné sadovnické porosty PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ zařízení na výrobu zahradnických potřeb a zahradnické služby (vazárny, kompostárny, opravny zahradnické techniky) – výjimečně přípustné sklady hnojiv a chemických přípravků – výjimečně přípustné stavby pro skladování plodin (sušičky, sila) – výjimečně přípustné zařízení administrativní (účelové kanceláře) stavby a zařízení pro provoz a správce stavby a zařízení technického vybavení - stavby pro mechanizační prostředky NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - všechny ostatní nesouvisející činnosti PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
NL - plochy lesní CHARAKTERISTIKA Plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci. Pokud podmínky využití ploch umožňují umísťování staveb, pak tyto stavby musí vyhovovat § 18, odst. 5 stavebního zákona).
25
URČENÉ VYUŽITÍ - hospodaření v lesích podle platného lesního hospodářského plánu - zalesnění pozemků, které nejsou součástí lesa, je možno připustit v souladu se stanoviskem příslušných orgánů státní správy PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - stavby sloužící pro obhospodařování lesa - stavby sloužící pro myslivost - liniové stavby pozemních komunikací a technické infrastruktury NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se NP – plochy přírodní - louky CHARAKTERISTIKA Plochy luk, pastvin a ostatních travních porostů, které slouží k hospodaření na zemědělském půdním fondu (ZPF), dále v krajině plní zejména funkci ekologicko - stabilizační a protierozní. Některé tyto plochy mohou být VKP a články ÚSES mimo zastavitelné území, umísťovat lze pouze nadzemní nebo podzemní liniové stavby URČENÉ VYUŽITÍ zemědělská prvovýroba na ZPF - pěstební plochy na drnovém fondu ohrady pro výběh hospodářského zvířectva (chov dobytka) hospodářské využití pokud možno přizpůsobit mimoprodukčním funkcím (ekologická, estetická, protierozní) zemědělská produkce rostlinná (hlavní výtěžek seno, resp. určení luk ke spásání) údržba a obnova krajinných prvků (meze, protierozní stavby a terénní úpravy) soliterní a liniová zeleň údržba a ochrana chráněných prvků vymezených v pozemkových úpravách PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ účelové komunikace liniové stavby za podmínek stanovených příslušným orgánem ochrany přírody a ZPF umísťování provizorních staveb pro letní odchov hospodářských zvířat, telat, letní pastva na žír, letní výběhy, mobilní včelíny apod., dočasné oplocování pozemků související s hospodářským využitím pozemků investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti (meliorace) izolační a ochranná zeleň rekreační využití v případě, kdy nepoškozuje přírodní hodnoty v území stavby a činnost sloužící ke zvýšení produkce (meliorace apod.) stavby přístřešků pro uskladnění rostlinných produktů stavby přístřešků pro hospodářské zvířectvo (pastevní hospodářství) liniové stavby pozemních komunikací a technické infrastruktury NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ jakékoliv nadzemní a podzemní stavby, vč. staveb pro zemědělskou prvovýrobu, kromě staveb uvedených v § 18, odstavec 5 stavebního zákona, trvalé oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou 1. ochranného pásma vodních zdrojů, zneškodňování jakýchkoliv odpadů, skladování jakýchkoliv komunálních i průmyslových odpadů tuhých i tekutých jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
26
NX – plochy specifické - deponie a těžba CHARAKTERISTIKA Plochy pro objekty a zařízení pro nakládání s odpadem, pro těžbu, dlouhodobě devastované a nevyužívané plochy (jejichž charakter vylučuje okamžité jiné využití – např. vlivem ukládání nebezpečných odpadů v minulosti). URČENÉ VYUŽITÍ těžební plochy stavby a zařízení pro nakládání s odpady (sběrné dvory, třídírny, kompostárny, spalovny) odkaliště, deponie plochy určené k rekultivaci (ve středně nebo dlouhodobém časovém horizontu) PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ doprovodné objekty průmyslové výroby a skladů objekty skladového hospodářství příslušné komunikace a parkovací a garážovací plochy příslušné technické vybavení (trafostanice, regul. stanice, úpravny odpad. vod – odlučovače, aj.) ochranná a izolační zeleň - parkoviště a dopravní zařízení NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - všechny nesouvisející činnosti PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
NSp – plochy smíšené nezastavěného území - ostatní plochy zeleně s přírodní funkcí CHARAKTERISTIKA zahrnují ostatní plochy ve volné krajině, remízky, úvozy, pěšiny apod. URČENÉ VYUŽITÍ - liniové a plošné keřové nelesní stromové porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (stromořadí, remízy, meze, keřové pláště aj.) - břehové porosty vodních toků - ochrana ploch proti vodní a větrné erozi - podpora ekologické stability území (je částí ekologické kostry na nelesní půdě, která již není zahrnuta do ÚSES) - ochrana přírody - pozitivní estetické ovlivňování krajiny PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - cesty pro pěší a cyklisty - travní porosty (extenzivní) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely) - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se Pozn.: NSpr – plochy s přírodní a rekreační funkcí: totéž, pouze u přípustného využití se doplňuje koupání, využití pláže ke slunění a rekreaci (nikoliv pobytové). Nepřípustné jsou jakékoliv stavby. NE – plochy přírodní – s funkcí ÚSES CHARAKTERISTIKA zahrnují plochy biocenter a biokoridorů URČENÉ VYUŽITÍ - biocentrum lokální - biokoridor lokální
27
- interakční prvky - tvorba, ochrana a obnovování přírodních prvků - ochrana technického zařízení v biokoridorech - revitalizace krajiny PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - liniové stavby pozemních komunikací a technické infrastruktury v biokoridorech a interakčních prvcích NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ - bydlení (s výjimkou bytu správce) - zařízení sociální péče, lůžková zdravotnická zařízení - jakékoliv činnosti vyžadující obsluhu těžkou dopravou nebo činnosti, které by svými negativními hygienickými vlivy obtěžovaly okolí - plochy a zařízení pro individuální rekreaci PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ nestanovuje se
Af2) Podmínky prostorového uspořádání Regulace hmotové struktury (prostorová regulace) slouží k zachování kvality obytného prostředí obce ve smyslu estetickém, kulturním a krajinářském. Vztahuje se na všechny funkční plochy zástavby pro celé řešené území tak, jak jsou uvedeny v grafické části územního plánu Dolních Beřkovic. Pro stavební činnost podléhající stavebně správnímu řízení jsou předepsány na plochách s rozdílným způsobem využití určených k zastavění minimální podíl (procento) nezpevněných ploch (zeleně) na pozemku a maximální výška objektu. V některých případech mohou být podmínky doplněny pro příslušnou lokalitu dalšími konkretizovanými ustanoveními. Dále platí pro všechny lokality, že v případě etapového řešení musí být minimálních podílů zeleně dosaženo i v rámci jednotlivých etap. Podíl nezpevněných ploch je vyjádřen minimálním procentem zeleně (nezpevněné plochy) na pozemku pro individuální výstavbu nebo v jednotlivém areálu, přičemž zbytek plochy mohou tvořit stavební objekty a zpevněné plochy (parkoviště, chodníky, manipulační plochy). V některých případech je jako nepřekročitelný ukazatel uvedeno též maximální procento zastavění stavebními objekty (objekty vystupující min. 1m nad terén). Maximální výška zástavby je dána maximálním počtem nadzemních podlaží, event. výškou nejvyššího bodu hlavní hmoty objektu (hřebene nebo vrcholu sklonité střechy, horní hrany atiky ploché střechy, atp.) a je vztažena k nejvyššímu bodu stávajícího rostlého terénu bezprostředně souvisejícího pozemku, na kterém objekt stojí. Konkrétní územní zpřesnění maximálních výškových hladin zástavby může být provedeno v podrobnější územní dokumentaci zón (regulační plány).
Hlavní architektonické zásady pro novou výstavbu a přestavbu objektů Při návrhu nové soustředěné obytné zástavby (rodinné domy) bude respektována historická hodnota středu obce a okolí památkově chráněných objektů a souborů. Nové průmyslové a komerční zóny musí být (spolu s návrhem izolační zeleně) navrženy tak, aby opticky nerušily původní historicky cenné prostředí. Základní podmínky prostorového uspořádání jsou uvedeny pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití, v rámci předchozí kapitoly Af1) Podmínky pro využití ploch vč. základních podmínek prostorového uspořádání.
28
Af3) Podmínky ochrany krajinného rázu Základní podmínky ochrany krajinného rázu, jako je např. například výšková regulace zástavby, intenzita využití pozemků v plochách, jsou uvedeny v předchozí subkapitole. Mimo zástavbu obce budou respektovány historické cesty, tvořící páteř dochované kulturní krajiny. Novou výstavbu je nutno uvádět do souladu s dochovaným krajinným rázem, přičemž za nejhodnotnější krajinný prvek lze považovat břeh Labe se zbytky lužního lesa.
Ag)
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
Návrh územního plánu žádné takové plochy a ani koridory nenavrhuje.
Ah)
Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
W“ - Plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva (dle §101 a §170 SZ) dopravní infrastruktura: WD1 - přeložka silnice III/24637 – obchvat Vliněvsi (odpovídá vymezení veř. prosp. stavby v nadřazené ÚPD – VÚP VÚC Pražského regionu, pod. ozn. D086) WD2 - přeložka úseku silnice II/246 v k. ú. Vliněves a Brozánky (odpovídá vymezení veř. prosp. stavby v nadřazené ÚPD – VÚP VÚC Pražského regionu, pod. ozn. D082) WD3 - cyklistická stezka podél Labe WD4 - úpravou návrhu se ruší (přeložka úseku silnice III/24637 u cukrovaru -napřímení) WD5 - kruhový objezd na kom. III/24637 v centru obce (křižovatka s Nádražní ul.) WD6 - místní komunikace v sídlech D. Beřkovice a Vliněves, v rozvojových lokalitách technická infrastruktura: WT1 - trafostanice N-TS1-7 pro návrhové lokality (úpravou návrhu se snižuje počet TS) WT2 - navržené přeložky vzdušného vedení VN 22 kV WT3 - navržené trasy kabelového vedení VN 22 kV WT4 - navržené vodovodní řady pro návrhové lokality WT5 - navržené kanalizační řady pro odvádění splaškových vod v sídlech D. Beřkovice a Vliněves pro návrhové lokality WT6 - navržená kanalizace Podvlčí vč. ČOV WT7 - středotlaký plynovod – doplnění rozvodů v rozvojových lokalitách sídel D. Beřkovice a Vliněves založení prvků ÚSES: WU1 - RBK 35 (629) – za severním okrajem zástavby D. Beřkovic – v ose vrchního vedení VN, mezi Vejčinou a zdymadlem WU2 - LBK 112 – severojižním směrem po západním okraji adm. úz obce WU3 - LBK 114 – propojení v ose odvodňovacího kanálu z Vliněveských jezer do Labe – pod Posadovicemi (JV okraj adm. úz. obce) „P“ - Plochy a koridory pouze s možností uplatnění předkupního práva (dle §101 SZ) Návrh územního plánu žádné takové plochy a ani koridory nenavrhuje. „V“ - Plochy a koridory pouze s možností vyvlastnění (dle §170 SZ) Návrh územního plánu žádné takové plochy a ani koridory nenavrhuje.
29
Ai)
Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části
Textová část (A) územního plánu, vč. části odůvodnění (C) obsahuje 98 stran, grafická část (B) obsahuje 7 výkresů, grafická část odůvodnění (D) obsahuje 3 výkresy.
Aj)
Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření
Jako územní rezervy jsou vymezeny plochy R4, R5, R6, R7, R8 a R9. Jejich vymezení je nezávazné. Grafické vyznačení je ve výkresu č. B1 – Základní členění. Popis je v rámci textové části C – odůvodnění. Podmínky pro jejich prověření se nestanovují.
Ak)
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti
Návrh územního plánu nevymezuje žádnou takovou plochu
Al)
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhl. č. 500/2006 Sb.,
Návrh územního plánu nevymezuje žádné plochy ani koridory vyžadující zpracování regulačního plánu.
Am) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Předmět územního plánu nevyžaduje stanovení etapizace.
An)
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt
Platí ustanovení § 158 zákona č. 183/2006 Sb.
Ao)
Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona
V rámci návrhu územního plánu se takové lokality nevymezují.
30
B. Grafická část územního plánu Dolní Beřkovice – je zpracována autorizovaným architektem Ing. arch. Milanem Salabou, která je přílohou tohoto opatření obecné povahy a je jeho nedílnou součástí. Součástí grafické části územního plánu jsou tyto výkresy: B1. B2. B3. B4. B5. B6. B7.
Výkres základního členění území Hlavní výkres Doprava Technická infrastruktura – vodní hospodářství Technická infrastruktura - energetika a spoje Územní systém ekologické stability Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
31
1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 10000 1 : 5 000
Odůvodnění C. Textová část odůvodnění Textová část odůvodnění je zpracována z části pořizovatelem územního plánu a z části projektantem Ing. arch. Milanem Salabou Obsah odůvodnění územního plánu C. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ca) Postup při pořízení územního plánu Cb) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Cb1) Soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Cb2
Širší vztahy
Cc) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Cd) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Ce) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Cf)
Vyhodnocení splnění zadání, pokyn
Cg) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Ch) Odůvodnění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Ch1) Ch2) Ch3) Ch4) Ch5) Ch6) Ci)
Cj)
Důvod pořízení ÚPD Zhodnocení dříve zpracované ÚPD Vymezení řešeného území Demografický rozbor stavu – podklad pro návrh Rozvoj území obce Ochrana a rozvoj hodnot
Odůvodnění urbanistické koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Ci1)
Charakteristika stávajících ploch
Ci2)
Stávající urbanistická struktura
Ci3)
Urbanistická koncepce - návrh
Ci4)
Seznam lokalit řešených územním plánem
Ci5)
Vymezení zastavitelných ploch - Plochy pro bydlení, návrhový počet obyvatel
Ci6)
Vymezení zastavitelných ploch - Plochy pro ekonomické aktivity
Ci7)
Vymezení zastavitelných ploch - Veřejné vybavení
Ci8)
Vymezení ploch přestavby
Ci9)
Systém sídelní zeleně
Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Cj1)
Doprava – silniční doprava, komunikační síť, dopravní plochy a vybavenost, železniční doprava, hromadná doprava osob, vodní cesta, pěší a cykloturistická doprava
Cj2)
Vodní hospodářství – zásobování vodou, odvádění a likvidace odpadních vod, vodní toky a plochy, meliorace a závlahy
Cj3)
Energetika – zásobování elektrickou energií, zásobování teplem, plynem, spoje
Cj4)
Odpadové hospodářství
Ck) Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně Ck1)
Uspořádání krajiny vč. vymezení ploch
Ck2)
Podmínky pro změny ve využití ploch v krajině
32
Cl)
Ck3)
ÚSES
Ck4)
Prostupnost krajiny
Ck5)
Protierozní opatření
Ck6)
Ochrana před povodněmi
Ck7)
Rekreace
Ck8)
Dobývání nerostů
Ck9)
Vyhodnocení důsledků na životního prostředí
Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření a ploch pro asanaci
Cm) Návrh řešení požadavků civilní ochrany Cn) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Co) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Co1) Úvod Co2) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Co3) Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení Co4) Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení Co5) Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení Co6) Údaje o poloze ploch vzhledem k průběhu hranice současně zastavěného území obce, tras základních zemědělských účelových komunikací a územních ekologických záměrů vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav Co7) Údaje o stanoveném dobývacím prostoru, nebo chráněném ložiskovém území Co8) Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů Co9) Vyhodnocení důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa Cp) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Cr) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Cs) Vyhodnocení připomínek
33
Ca)
Postup při pořízení územního plánu
Důvodem pořízení územního plánu Dolních Beřkovic je neexistence platné územně plánovací dokumentace obce. Obecné důvody pořízení byly obsaženy již v zadání tohoto územního plánu (schváleno 11/ 2000). Koncept územního plánu byl dokončen již v dubnu 2001, avšak nedošlo k zahájení jeho projednávání. Mimořádně významnou událostí, která ovlivnila život celé obce, byla ničivá povodeň v srpnu r. 2002. Pro obnovu obce a její budoucí rozvoj se mimo jiné ukázala potřeba existence kvalitní územně plánovací dokumentace. Přestože původní řešení (tzv. I. koncept z dubna 2001) se snažilo respektovat stanovenou záplavovou čáru, rozsah záplav překročil hladinu stoleté vody (uvádí se, že šlo o tzv. pětisetletou vodu). Nový, tzv. II. koncept na tyto události přiměřeně reagoval, což přineslo nutnost úprav a doplnění v grafice i v řadě kapitol textové části. Vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje k soubornému stanovisku č.j. ÚSŘ/2455/05/No ze dne 19. 6. 2005. Souborné stanovisko k II. konceptu územního plánu obce Dolní Beřkovice schválilo zastupitelstvo obce usnesením z veřejného zasedání dne 19. 9. 2005 Na základě vstoupení v platnost nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. a podané žádosti obce Dolní Beřkovice ze dne 21. 12. 2007 je pořizovatelem územního plánu Dolní Beřkovice Městský úřad Mělník - odbor výstavby a rozvoje. Určeným zastupitelem v jednání o územním plánu byla pověřena starostka obce Dolní Beřkovice – paní Danuše Smolová. Na základě schváleného konceptu a souborného stanoviska byl projektantem územního plánu zpracován návrh územního plánu Dolní Beřkovice dle platných právních předpisů a stavebního zákona č.183/2006 Sb. Společné projednání návrhu územního plánu proběhlo 31. 1. 2008. Následně byl návrh územního plánu Dolní Beřkovice zaslán Krajskému úřadu k posouzení. Krajský úřad Středočeského kraje ve svém stanovisku č.j. 066054/2009KUSK - spis.značka SZ 059072/2009/KUSK REG/LS ze dne 27. 4. 2009 konstatoval, že návrh územního plánu Dolní Beřkovice lze projednat dle §52 stavebního zákona. Veřejné projednání proběhlo dne 11. 8. 2009 od 16:00 hod. v sále restaurace Na Knížecí v Dolních Beřkovicích. K veřejnému projednání byla podána žádost p. Vlastimilem Silným, Vliněves č.111, Dolní Beřkovice o zařazení pozemků KN 61/27 a PK 61/9 do ploch pro výstavbu rodinných domů. Po konzultaci s určeným zastupitelem obce paní starostkou Smolovou, bylo rozhodnuto, že do územního plánu bude zařazena pouze část pozemků po hranici dobývacího prostoru, která navazuje na již zařazenou lokalitu Z30 u silnice. Zbývající část pozemku by mohla být zařazena, až po odepsání zbytkových zásob štěrkopísku. Z tohoto jednání byl pořízen záznam a na základě vyhodnocení byl územní plán upraven k předložení zastupitelstvu obce a k jeho vydání.
Cb) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Cba) Soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z hlediska širších vztahů v území nedochází řešením územního plánu k podstatným zásahům ani úpravám. Podle Politiky územního rozvoje (schválené Vládou ČR 17. 5. 2006) řešeným územím prochází rozvojová osa OS2 Praha – Ústí n. L. – hranice ČR, ř. ú. nenáleží do žádné z rozvojových oblastí řešených PÚR, zároveň leží mimo vymezené specifické oblasti. Politika územního rozvoje ČR (2006) definuje v čl. 2 republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území z nichž jednou z nich je v čl. 2.2. odst. 27 stanoveno, že „..vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích lze jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech..“ Zdůvodnění toho, proč jsou zastavitelné plochy nově vymezované tímto návrhem územního plánu Dolní Beřkovice uvnitř záplavového území Q100 spočívá v tom, že se jedná především o doplnění stávající obytné zástavby. Vždy to jsou jednotlivé pozemky (případně menší ucelené plochy tvořící proluky) uvnitř stávající zástavby, kde jsou zastavitelné plochy navrženy na výslovnou žádost vlastníků pozemků (s vědomím potenciálního ohrožení). Pro tyto plochy jsou stanoveny podmínky jejich zastavitelnosti - za předpokladu udělení souhlasu příslušného vodoprávního úřadu a správce vodního toku jako dotčeného orgánu, a to ke konkrétní zástavbě. Zastavitelné plochy v tomto upraveném návrhu ÚP jsou oproti návrhu (12/2007) podstatně
34
redukovány. Mj. je důsledně dbáno, aby žádné zastavitelné plochy neležely ve vymezené aktivní zóně, v záplavovém území Q100 jsou pak navrhovány pouze výjimečně (viz zdůvodnění výše). Z Politiky územního rozvoje 2006 nevyplývá pro řešení územního plánu žádný další konkrétní požadavek. Pozn.: V období před vydáním územního plánu byla Vládou ČR schválena Politika územního rozvoje ČR 2008 (usnesení vlády č. 929 ze dne 20.7. 2009). Tento dokument obsahově navazuje na Politiku územního rozvoje České republiky z roku 2006. Pro ÚPD obce Dolní Beřkovice z ní nevyplývají žádné další požadavky. Území obce leží v území řešeném Územním plánem velkého územního celku Pražského regionu (zprac. atel. AURS, Praha, schválen 18. prosince 2006, usn. č. 55 – 15/2006/ZK). Územní plán Dolních Beřkovic a ÚP VÚC Pražského regionu byly ve stadiu rozpracovanosti obou dokumentací vzájemně koordinovány, při respektování nadřazené role VÚC, ale též oprávněných zájmů obce. ÚP VÚC obsahuje tyto veřejně prospěšné stavby v administrativním území obce Dolní Beřkovice: • D086 – Vliněves obchvat (k. ú. Vliněves) • D082 – II/246 přeložka a nové napojení na I/16 (k.ú. Brozánky, Vliněves) Obě tyto veř. prospěšné stavby jsou rovněž obsaženy v úz. plánu Dolních Beřkovic. Kromě toho jsou v nadřazené dokumentaci tyto veř. prospěšné stavby v blízkosti řeš. území: • D091 – Křivenice přeložka (k. ú. Křivenice) • D076 – II/246 Cítov obchvat + přemostění žel. (k.ú. Býkev, Cítov) • E01 – rozvodna 400 kV EMĚ (k. ú. Křivenice) • E34 – produktovod EMĚ – Bechlín (k.ú. Horní Počaply) Územní plán Dolních Beřkovic není v rozporu s nadřazenou ÚPD, územní plán respektuje požadavky, vyplývající z ÚP VÚC. Byly dokončeny Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Následně bylo zpracováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (součást ZÚR). Následovat bude projednávání ZÚR (předpoklad zahájení: podzim 2009). Vzhledem ke koncepčním návaznostem na předchozí nadřazenou ÚPD (ÚP VÚC PR) by navržené řešení územního plánu mělo být s tímto dokumentem ve vzájemné shodě. Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (září 2006) nesleduje v území obce žádný strategický záměr. Územní plán je koordinován s územními plány sousedních obcí, zejména s obcí Horní Počaply (ÚPO schválen 2002, zprac. IKP). Cbb) Širší vztahy Reformou veřejné správy v r. 2002 byly vytvořeny nové územně správní jednotky II. a III. stupně (I. stupeň je obec). Okresy zůstaly zachovány a jsou statistickou jednotkou, nemají však správní úřady. Obec Dolní Beřkovice náleží ke správnímu obvodu Mělník, jako obci s rozšířenou působností (ORP) – III. stupně, Mělník je současně také příslušnou obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) – II. stupně. Správní obvod ORP zahrnuje obce: Býkev, Byšice, Čečelice, Cítov, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Chorušice, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Lhotka, Liběchov, Libice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nosálov, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tuhaň, Tupadly, Velký Borek, Vidim, Vraňany, Vysoká, Želízy. Správní obvod POU zahrnuje obce: Býkev, Byšice, Čečelice, Cítov, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Jeviněves, Kly, Kokořín, Lhotka, Liběchov, Libice, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Nebužely, Řepín, Spomyšl, Střemy, Tuhaň, Tupadly, Velký Borek, Vidim, Vraňany, Vysoká, Želízy.
Širší souvislosti jsou předmětem řešení územní dokumentace velkého územního celku Pražského regionu, zahrnující též podstatnou část okresu Mělník včetně okresního města a jeho zázemí. Vzhledem k zásadnímu významu elektrárny Mělník v energetické koncepci Pražského regionu jsou do řešeného území VÚC zařazeny též obce Dolní Beřkovice a Horní Počaply, třebaže Horní Počaply leží na hranici okresu, kraje i vymezení VÚC. Tradičně nejsilnější vazby má obec k okresnímu městu Mělník, a to v obousměrných vztazích bydlištně – pracovištních a samozřejmě k nadřazené vybavenosti (školy, úřady, kultura, obchody, služby). Tyto vztahy jsou přenášeny především silniční dopravou, a to jak hromadnou (autobusy), tak individuální. Dopravní význam procházející silnice III. třídy Mělník – Horní Počaply spočívá hlavně v obsluze elektrárny, tzn. že je v podstatě stabilizován. Důležité pro další rozvoj obce jsou v tomto
35
ohledu uvažované dopravní záměry (zejména obchvat Vliněvsi). Perspektivní je větší uplatnění cyklistické dopravy po vybudování příslušného úseku cykloturistické stezky. Vazby na Prahu jsou přenášeny jak silniční, tak železniční dopravou. Význam železnice pro dopravní obsluhu území je poměrně malý. Přestože se jedná o hlavní mezinárodní trať (Praha – Vraňany – Roudnice n. L. – Lovosice – Ústí n. L. – Děčín - Dresden), nelze z důvodů nevhodného směrového vedení použít vlak k dojížďce do Mělníka, ani do zaměstnání do elektrárny. Velmi silná vazba existuje se sousední obcí Horní Počaply, na jejíchž katastrech stojí elektrárna Mělník. Nedoceněnou a nepříliš využívanou výhodou, vyplývající z blízkosti elektrárny jako významného zdroje tepla, je možnost zásobovat obec z tohoto zdroje. Naopak nevýhody vyplývají z územních limitů a omezení jak vůči velikosti a ochranným pásmům vlastního areálu elektrárny, tak vůči vedení různých liniových tahů technické infrastruktury, včetně zásobování energetickým uhlím po železnici a transportu a deponování popílku. Hlavní ekologické problémy byly odstraněny odsířením elektrárny, určité problémy však i nadále přetrvávají, zejména při nepříznivé meteorologické situaci. Z hlediska širších vztahů procházejí řešeným územím tyto infrastrukturní sítě: energetické vedení VVN 110 kV z energetického zdroje EMě, vedení distribučního rozvodu VN 22 kV, plynovod VTL, dva horkovody EMĚ – Praha a EMĚ - Mělník, dálkové telekomunikační kabely a radioreléové trasy. Nadřazená technická infrastruktura je zakreslena ve výkresové části Cc) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Rozsah navržených ploch územním plánem je úměrný velikosti obce Dolní Beřkovice a zachovává všechny hodnoty území, jak architektonické a urbanistické, tak archeologického dědictví. Z hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování je územní plán Dolní Beřkovice zpracován v souladu s ustanoveními §18 a §19 stavebního zákona.
Cd) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Pořízení a zpracování územního plánu Dolní Beřkovice je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcími právními předpisy. Návrh územního plánu Dolní Beřkovice byl projednán dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon).
Ce) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Návrh územního plánu Dolní Beřkovice byl zpracován a upraven tak, aby byl v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, které byly uplatněny v průběhu pořizování. Ze společného jednání o návrhu územního plánu (01/2008) vyplynuly další požadavky na úpravu návrhu ÚPD, týkající se zejména omezení zastavitelných ploch v záplavovém území Q100. Nad rámec požadavků došlo také k omezení rozsahu dalších zastavitelných ploch tak, aby územní plán vyjadřoval reálné potřeby a možnosti rozvoje obce.
Cf) Vyhodnocení splnění zadání, pokyn Vyhodnocení je zpracované autorizovaným architektem - projektantem územního plánu Ing. arch. Milanem Salabou a je přílohou tohoto návrhu na vydání územního plánu Dolní Beřkovice. Požadavky vyplývající z projednání II. konceptu ÚPO, formulovaná v souborném stanovisku: A. Respektovat a do návrhu zapracovat stanoviska dotčených orgánů státní správy vydaná ke konceptu v souladu s návrhem rozhodnutí uvedeným v tabulce „Vyhodnocení stanovisek, námitek a připomínek vzešlých z projednávání konceptu územního plánu obce Dolní Beřkovice“:
36
1. Upravit a doplnit textovou část návrhu ÚPO podle připomínek Městského úřadu Mělník, odboru životního prostředí a zemědělství: k ochraně přírody - pouze se požaduje, aby do textové části byla zařazena zmínka o navržených památných stromech (kap. Ch6), k vodnímu hospodářství - Upozornění na zrušený citovaný vodní zákon a jeho nahrazení zák. č. 254/2001 Sb., současná legislativa nezná termín "ochr. pásmo vodoteče" (kap. Cj2), místo zpracování DÚR ke kanalizaci má být uvedeno, že již bylo vydáno kolaudační rozhodnutí (kap. Cj2). - Splněno 2. Upravit a doplnit textovou část návrhu ÚPO ve smyslu vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy I, na úseku ochrany nerostného bohatství: V textu bude zmíněna povinnost postupu podle § 18 a § 19 horního zákona při realizaci staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ - tj. zákaz budování staveb, pokud k nim nebyl vydán souhlas příslušného odboru Stč. Krajského úřadu. V návrhu bude dále zkontrolována správnost zákresů ložisek a CHLÚ v grafické části. - Splněno 3. Upravit a doplnit textovou část návrhu ÚPO ve smyslu vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy I, na úseku ochrany ovzduší: V textu bude upozornění na nutnost respektovat následující obecné připomínky: Na úseku ochrany ovzduší respektovat a dodržovat práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb., nařízení vlády č. 350/2002 Sb. - 354/2002 Sb., a vyhlášek MŽP č. 355/2002 Sb. - č. 358/2002 Sb. V daném území dodržovat úroveň znečištění ovzduší, zpracovat program snižování emisí, u nových staveb, nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popř. alternativních zdrojů, upozornění na možnost vydat nařízení, ve kterém bude zakázáno používání některých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování, v případě výskytu světelného znečištění je možné vydat nařízení, kterým se stanoví opatření k omezení. Hodnoty imisních limitů na území ČR sleduje ČHMÚ, oddělení imisí. - Splněno 4. Vyhovět námitce odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Stč. kraje - z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny: Pro zachování funkce biocentra je stanovena minimální velikost 30 ha. RBC 1912 je zapotřebí vymezit tak, aby byly zachovány minimální velikostní parametry. Toto biocentrum bude zpracovatelem navrženo v odpovídajícím rozsahu. - Splněno 5. Do návrhu ÚPO zapracovat řešení, které bude obsahovat pouze lokality odsouhlasené orgánem ochrany ZPF - odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Stč. kraje ve vyjádření z 11. 11. 2004 (stanovisko k upravené verzi zem. přílohy II. konceptu, zpracované na podkladě dohodovacího řízení) - Splněno 6. Upravit a doplnit textovou část návrhu ÚPO ve smyslu vyjádření Krajské hygienické stanice Stč. kraje, územní pracoviště v Mělníku: - Pro navrhovanou obytnou zástavbu kolem přeložky silnice ve Vliněvsi se požaduje stanovit regulativy (protihlukového charakteru) vzhledem k možnému negativnímu ovlivnění hlukem z navrhovaného obchvatu a zejména z rozšířené těžby štěrkopísku v blízkosti obce. Pásy izolační zeleně mají z hlediska omezení hluku spíše psychologický efekt. Podobně řešit navrhovanou zástavbu v blízkosti železniční trati, kde je zástavba považována za méně vhodnou. V lokalitě č. 23 (Beřkovice-sever) řešit využití území pro služby a nerušící komerci. V případě rekreačního využití části rekultivované vodní plochy ve Vliněvsi zajistit nezbytné zázemí pro návštěvníky. - Splněno 7. Upravit a doplnit textovou část návrhu ÚPO ve smyslu vyjádření Městského úřadu Mělník, odboru výstavby a rozvoje, odd. úz. rozhodování a ochrany ZPF: U nově oddělených pozemků pro stavbu rodinných domů stanovit min. velikost pozemku a max. zastavěnou plochu, u pozemků, které jsou navrženy jako "zahrady" uvést, zda je možné na nich umístit stavbu kolny, skleníku, bazénu, objektu ind. rekreace - podsklepenou, nepodsklepenou, max. zast. plochu, příp. výšku krovu. – Splněno (v mezích podrobnosti územního plánu) 8. Ve smyslu vyjádření Centra dopravního výzkumu, sekce koncepce dopravního sektoru přehodnotit zařazení plochy pro obytnou zástavbu v ochr. pásmu dráhy. Pokud vlastník bude trvat na této ploše, bude její využití podmíněno udělením výjimky a upozorněním na možné negativní vlivy z provozu dopravy, jejichž náklady na odstranění neponese správce dopravní infrastruktury. - Splněno 9. V souladu s požadavky Hasičského záchranného sboru Stč. kraje, územní pracoviště Mělník konzultovat návrh řešení ÚPO v rozpracovanosti s tím, že na tomto jednání budou specifikovány případné požadavky HZS na doplnění a bude dohodnuto předání těchto podkladů k zapracování. - Splněno
37
B. Respektovat a do návrhu zapracovat námitky a připomínky orgánů územního plánování sousedních správních obvodů, organizací hájících veřejný zájem, fyzických a právnických osob, veřejnosti a dalších subjektů v souladu s rozhodnutím uvedeným v tabulce „Vyhodnocení stanovisek, námitek a připomínek vzešlých z projednávání konceptu územního plánu obce Dolní Beřkovice“: 1. Do návrhu ÚPO zapracovat požadavky Městského úřadu Mělník, odboru výstavby a rozvoje úseku rozvoje (bilance odpadních vod, určení využití funkčních ploch ostatní zeleně s přír. a rekr. funkcí, upřesnění funkce pískovny Vliněves). - Splněno 2. Zapracovat do návrhu požadavky Obce Dolní Beřkovice, vzešlé z jednání zastupitelstva obce: 1.-zmenšení těžebního prostoru u Vliněvsi (další etapy těžby), 2.-opravit funkci býv. školy ve Vliněvsi na bydlení, 3.-vymezit další plochu pro sportoviště ve Vliněvsi, 4.-záměr chat u cukrovaru v D. Beřkovicích (lok. Horní Hájek dle var. B - pro rekreaci), 5.-Podvlčí dle var. B (bez rozvoje bydlení), 6.-plochu u školy v D. Beřk. vyčlenit pro sport a rekreaci, 7.-omezit návrhové plochy pro bydlení (směrem k nádraží, ve Vliněvsi), 8.-plochu PS naproti cukrovaru změnit na NK, 9.-opravit plochu v Zahradní ul. na OV (stávající bydlení), 10.-změnit plochu ZV vedle cukrovaru na PS, 11.-změnit část plochy ZA ve Vliněvsi (jižně od návsi) na OV, 12.návrh sadů (ZS) jižně od dýhárny přesunout do výhledu, 13.-v areálu býv. cukrovaru vyčlenit část určenou pro bydlení, v souladu se stavem, 14.-v obytné lokalitě u nádraží upravit její vymezení podle geometrického plánu (upřesnění), 15.-v souladu se záměrem výstavby ČOV u areálu dýhárny zahrnout cestu a plochu u Labe do rozvojových ploch pro danou funkci (malé rozšíření jižně od stáv. areálu), 16.- rozšířit plochu dýhárny PS o 1/3 směrem k obci na úkor sadů, 17.-zahradu za čp. 96 ve Vliněvsi změnit na OV, 18.-zahradu navazující na zahradu u čp. 96 ve Vliněvsi změnit na OV, 19.-v ul. Nová v D.Beřk. změnit zahradu na OV, 20.-v Klášterní ul. změnit 2 parcely navazující na NK z OV na KV, 21.-v Nádražní ul. za školou zrušit KV a SR v pův. rozsahu, dosadit SR od pozemku školy ke vzdušnému vedení 22 kV a dále OV. 22.-dle možností zapracovat případné další požadavky obce drobnějšího rozsahu, jež nejsou v rozporu s urb. koncepcí – Většinou splněno (dle konkrétních možností – viz popis jednotlivých záměrů). 3. Dle možností posoudit a případně zapracovat připomínku firmy Kámen Zbraslav, týkající se rozsahu dobývacího prostoru Vliněves – Beřkovice, uplatněnou po termínu. – Splněno (požadavek nezapracován - v souladu s rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Kladně a Českého báňského úřadu v Praze o zastavení správního řízení o návrhu na stanovení dobývacího prostoru Vliněves II – podrobněji viz kap. Ci8) - Dobývání nerostů).
Podrobné vyhodnocení všech ke konceptu uplatněných stanovisek dotčených orgánů, podnětů fyzických a právnických osob, organizací podílejících se na využití území (správců sítí) a ostatních subjektů je doloženo v tabulkové příloze souborného stanoviska k II. konceptu řešení (uloženo u objednatele - Obecního úřadu Dolní Beřkovice). Výše uvedená stanoviska a podněty (tak jak je uvedeno v tabulkové příloze soub. stanoviska) byly zapracovány do návrhu územního plánu. Pozn.: Ze společného jednání o návrhu územního plánu (01/2008) vyplynuly další požadavky na úpravu návrhu ÚPD, týkající se zejména omezení zastavitelných ploch v záplavovém území Q100. Nad rámec požadavků došlo také k omezení rozsahu dalších zastavitelných ploch tak, aby územní plán vyjadřoval reálné potřeby a možnosti rozvoje obce.
Cg)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
Toto zdůvodnění je zpracováno autorizovaným architektem – projektantem územního plánu Ing. arch. Milanem Salabou a je přílohou tohoto návrhu na vydání územního plánu Dolní Beřkovice. Předmětem je komplexní řešení celého území obce, s řadou lokalit ležících v různých částech zastavěného i dosud nezastavitelného území. Důvody pro zapracování těchto lokalit do základní ÚPD obce jsou různé, vycházejí z podnětů obce, vlastníků pozemků, případně jiných subjektů, dále vyjadřují objektivní potřeby území z hlediska dalšího rozvoje včetně urbanistické koncepce. Ve všech
38
případech byly záměry dostatečně prověřeny v předchozích etapách zpracování (zadání, koncept, II. koncept). Toto několikeré prověření by mělo být dostatečnou zárukou správnosti a objektivity. Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Mělník byl zpracován v rámci územně analytických podkladů ORP (12/2008). Lze konstatovat, že řešení územního plánu odpovídá přiměřenému rozvoji území. Žádný z navržených záměrů není takového druhu či rozsahu, aby mohl být potenciálně označen za sporný z hlediska udržitelného rozvoje. Ch)
Odůvodnění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Ch1) Důvod pořízení ÚPD
Důvodem pořízení územního plánu Dolních Beřkovic je neexistence platné územně plánovací dokumentace obce. Obecné důvody pořízení byly obsaženy již v zadání tohoto územního plánu (schváleno 11/ 2000). Koncept územního plánu byl dokončen již v dubnu 2001, avšak nedošlo k zahájení jeho projednávání. Mimořádně významnou událostí, která ovlivnila život celé obce, byla ničivá povodeň v srpnu r. 2002. Pro obnovu obce a její budoucí rozvoj se mimo jiné ukázala potřeba existence kvalitní územně plánovací dokumentace. Přestože původní řešení (tzv. I. koncept z dubna 2001) se snažilo respektovat stanovenou záplavovou čáru, rozsah záplav překročil hladinu stoleté vody (uvádí se, že šlo o tzv. pětisetletou vodu). Nový, tzv. II. koncept na tyto události přiměřeně reagoval, což přineslo nutnost úprav a doplnění v grafice i v řadě kapitol textové části. Také z praktických důvodů je existence platné ÚPD nezbytná (např. v žádostech o dotace a úvěry obcí se požaduje jako jeden z dokladů existence územního plánu, z důvodu vyjádření jasně stanovené budoucí rozvojové koncepce obce, tzn. že požadované prostředky budou určeny cíleně na konkrétní účely v souladu s územním plánem). Z těchto všech důvodů zastupitelstvo obce rozhodlo o dopracování konceptu (formou aktualizovaného tzv. II. konceptu) a o jeho urychleném projednání, s cílem brzkého dokončení návrhu a následného schválení územního plánu obce. Další zdržení způsobilo déle trvající správní řízení (a odvolání) týkající se návrhu na stanovení dobývacího prostoru Vliněves II, komplikace s vymezením záplavového území apod. Dříve navržená zástavba ve vymezené aktivní zóně (přestože vlastníci pozemků s vědomím rizik toto požadovali) musela být z návrhu odstraněna. Zároveň došlo i k dalšímu většímu omezení rozvojových lokalit, aby územní plán lépe reagoval na skutečně reálné potřeby dalšího rozvoje obce. Kvůli založení sídla a jeho poloze přímo na břehu Labe nelze zajistit jeho protipovodňovou ochranu pomocí hrází a jiných technických opatření. Důsledky případných povodní je nutno minimalizovat důsledným dodržováním podmínek stanoveným pro novou výstavbu a v omezené míře společně s dalšími opatřeními i pro stávající objekty. Vzhledem k tomu, že obec dosud nemá platný územní plán, je i z tohoto důvodu jeho potřeba aktuální. Vyplývá to také z hlavních problémů, formulovaných v zadání. Existující vysoký podíl limitovaného území (zejm. v důsledku ochranných pásem stávající a uvažované technické infrastruktury a těžby štěrkopísku) předznamenává budoucí možný rozvoj území. V případě ochranných a hygienických pásem je potřebné usilovat o jejich minimalizaci tak, aby v co nejmenším územním rozsahu bylo omezováno využití území pro některé funkce, hlavně však z důvodu celkového zlepšení kvality životního prostředí. Nejvýznamnější potenciální plochy pro bydlení v Dolních Beřkovicích jsou plochy poblíž ulice Horní Hájek (jižně od zámeckého parku), kde v části území již byla zahájena výstavba domů, zejména pro obyvatele postižené povodní. Další plochy jsou jižně od silnice k nádraží (v návaznosti na školský areál). Územní plán určuje jejich rozsah a doporučuje využití části ploch v návrhu (kolem školy), větší část ploch je přeřazena do územní rezervy k využití až po vyčerpání ostatních zastavitelných ploch. Podobně je tomu ve Vliněvsi, kde se předpokládá rozvoj směrem k budoucímu silničnímu obchvatu. Nezanedbatelnou částí obytných rozvojových ploch bude využití vhodných nezastavěných proluk a jiných nevhodně využívaných částí území, s důrazem na rehabilitaci devastovaných ploch. Pouze minimum návrhových ploch leží v záplavovém území – ve všech těchto případech se jedná o výjimečné, odůvodněné lokality (proluky v zastavěném území s výslovným požadavkem vlastníků pozemků). Pro tyto plochy jsou stanoveny podmínky jejich zastavitelnosti - za předpokladu udělení souhlasu příslušného vodoprávního úřadu a správce vodního toku jako dotčeného orgánu, a to ke konkrétní zástavbě.
39
Pro komerční, skladové a výrobní aktivity jsou nejzajímavější plochy v koridoru stávající silnice. Již II. konceptem došlo k přehodnocení rozsahu navržených ploch na severním okraji obce. I zde je úkolem územního plánu stanovení přiměřeně velké plochy pro dané funkce. Plochy příslušné vybavenosti a komerce jiného zaměření by mohly vzniknout intenzifikací centra obce (hmotové a funkční změny, dostavby). Větší část původně navržených ploch byla ale z důvodu polohy v záplavovém území (nebo dokonce v aktivní zóně) zrušena. Specifické využití lze předpokládat (a doporučit) v návaznosti na potenciální rekreační areál vytěžených pískoven ve Vliněvsi. S ohledem k zájmům ochrany přírody bylo budoucí rekreační využití vliněveských pískoven podstatně omezeno (jen ve východní části, minimalizace doprovodných zařízení vybavenosti). Dále je třeba vytvořit podmínky pro převedení hlavně těžké (nákladní) automobilové dopravy mimo obytná území obce – týká se především Vliněvsi (stabilizovaný obchvat silnice III. tř.). Důležitým úkolem je dále vytipování vhodných ploch pro obytnou a ostatní zástavbu v dalších částech obce a řešení přírodních a krajinných prvků s cílem většího uplatnění zeleně pro přírodní a rekreační funkce. Územní plán je zpracováván na digitálním podkladu mapy katastru nemovitostí, ve zmenšeném měřítku 1 : 5 000 (resp. některé výkresy v měř. 1 : 10 000). Digitální forma umožňuje ve sporných případech (zvětšením určitého detailu) využít měřítka a podrobnosti katastrální mapy včetně identifikace pozemků. Rovněž jsou možné rychlé zásahy na základě dílčích připomínek a požadavků, nebo průběžná aktualizace mapového podkladu doplňováním všech uskutečněných změn (vč. stavebních) ve sledovaném území. Digitálně zpracovaný územní plán se může stát součástí GIS (geografického informačního systému) obce. Jeho databáze je dále použitelná pro operativní tvorbu dalších dokumentů, včetně případných následných změn územního plánu.
Ch2) Zhodnocení dříve zpracované ÚPD Poslední územní plán (Směrný územní plán Dolní Beřkovice, zprac. KPÚ Praha) byl dokončen v r. 1967, tzn. že pro současné potřeby obce je nepoužitelný. SÚP vznikal ve zcela odlišných podmínkách, hlavní rozvojové úkoly územního plánu byly dány rozhodnutím centrálního orgánu (stát, kraj) a tvorba územně plánovací dokumentace (ÚPD) byla chápána především jako „dořešení“ územně technických důsledků politických či ekonomických rozhodnutí. Pro potřeby nově zpracovávaného územního plánu má nepatrný význam, z dnešního pohledu jej lze chápat jen jako “historický dokument”. Podobně je tomu u dalšího územně plánovacího podkladu (ÚPP) - „studie územního plánu zóny občanské vybavenosti v Dolních Beřkovicích“, zpracovanou Ing. arch. Nesvadbou prostřednictvím Architektonické služby, zař. ČFVU, v r. 1977. Tato studie řešila pouze dotvoření centra obce, vznikajícího v té době kolem přeložky silnice III. tř. H. Počaply – Mělník (školní areál, nákupní středisko, mateřská škola, objekt služeb, bytové domy). Přestože byly z této studie realizovány pouze některé záměry, lze ji dnes považovat již za téměř nepoužitelný pouze orientační podklad. Dalším existujícím dílčím územně plánovacím podkladem je urbanistická studie Vliněves, jejímž účelem bylo prokázat možnost optimálního a efektivního využití lokality vytěženého štěrkopískového lomu pro přírodní a rekreační funkce. Studii zpracoval Terplan, a.s. Praha v r. 1992. Tato ÚPP je využitelná pro potřeby nově zpracovávaného územního plánu obce. Posledním - aktuálním ÚPP je urbanistická studie rozvojové lokality U pivovaru, zpracovaná atelierem Aurea s.r.o. (Ing. arch. Panuščík) v březnu 2003. Studie řeší zástavbu rodinnými domy na pozemcích dvou spolupracujících vlastníků (Obec Dolní Beřkovice a paní Isabella Harnierová). Funkční využití je regulačně v souladu s rozpracovaným územním plánem obce. Z nadřazené ÚPD či ÚPP (na regionální úrovni) je nutné zmínit tři práce: Urbanistická studie okresu Mělník (zpracovatel: Urbanistický atelier U-24, Praha, ved. proj. Ing. K. Nettwall), z roku. 2000. Tato studie je s ÚPO D. Beřkovice v podstatě kompatibilní. Druhou ÚPD je územní plán VÚC Pražského regionu (schválen zastupitelstvem Středočeského kraje 12/2006). Vztah k obci je popsán samostatně v kapitole Cba) „Soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem”. Aktuální nadřazenou dokumentací jsou nedávno (11/2008) dokončené Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, věcně vycházející z ÚP VÚC Pražského regionu). Rovněž bylo dokončeno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (součást ZÚR). Následovat bude projednávání ZÚR (předpoklad zahájení: podzim 2009).
40
Ch3) Vymezení řešeného území Územní plán Dolních Beřkovic zahrnuje celé jeho současné administrativní území, sestávající ze dvou katastrálních území s názvem Dolní Beřkovice, zahrnující i sídlo Podvlčí (kód k. ú. 628654) a Vliněves (kód k. ú. 628671). V současné době (dle SLDB 2001) žije v Dolních Beřkovicích 983 obyvatel, v Podvlčí 31 obyvatel, ve Vliněvsi 294 obyvatel (celkem obec 1308 obyv.). Celková rozloha 2 administrativního území obce je 1251 ha t.j. 12,51 km . Obec hraničí s následujícími obcemi (všechny obce jsou součástí okresu Mělník): Býkev, Cítov, Horní Počaply, Hořín, Liběchov, Mělník.
Ch4) Demografický rozbor stavu – podklad pro návrh Základním demografickým údajem je pro obec počet obyvatel. Hlavní charakteristiky dlouhodobého populačního vývoje (období 1869-2001) jsou shrnuty do tabulky č. 1. Ten má podle pravidelného sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za posledních 150 let následující charakteristiku: Tab.1: Vývoj počtu obyvatel v letech 1850 - 2001 Rok: 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 1.1.2008
obec celkem . 1368 1550 1660 1687 1711 1703 1687 1503 1580 1573 1465 1201 1308 1269
Počet Dolní Beřkovice 506 839 998 1011 1018 1084 1047 1094 1074 1136 1157 1099 912 983
obyvatel: Podvlčí . 42 47 61 54 89 92 80 73 84 67 49 23 31
Vliněves 277 487 505 588 615 538 564 513 356 360 349 317 266 294
Z údajů vyplývá dynamika růstu obyvatelstva v období průmyslové revoluce a v meziválečném období. Maximálního počtu obyvatel bylo dosaženo v r. 1910 (1711 obyv.). Po 2. světové válce došlo ke stagnaci, která trvala až do 70. let. Dále následoval pokles počtu trvale bydlících obyvatel, který trval až téměř do současnosti. Trend poklesu se navíc v posledním období nebezpečně zrychloval. Nejnovější demografické údaje sice svědčí o překonání tohoto nepříznivého stavu (za posledních 10 let nárůst obyvatel o více než 100), je ale nutné si uvědomit, že značnou část nárůstu tvoří zástupci vyšších věkových skupin, kteří se často před dosažením důchodového věku vrací trvale bydlet do Dolních Beřkovic. (Tato poznámka má jen vyjadřovat skutečnost, že tendence přirozeného růstu počtu obyvatel nejsou zdaleka tak příznivé, jak by se na první pohled zdálo). Dalším důvodem zastavení poklesu počtu obyvatel je nová obytná výstavba, rozvoj a rekonstrukce technické infrastruktury a nové pracovní příležitosti v průmyslu stavebních hmot, ve stavebnictví a ve službách. Výše popisované pozitivní trendy byly ovšem v důsledku povodně v r. 2002 pozastaveny, resp. se aktuálně promítají do demografických údajů (pokles počtu obyvatel od r. 2001 do r. 2008). Problémem obce byla nevyrovnaná věková struktura s rostoucím podílem občanů v poproduktivním věku, jako důsledek minulého nárazového vývoje imigrace. Podíl obyvatelstva v předproduktivním a produktivním věku byl ještě donedávna v Dolních Beřkovicích podprůměrný a naopak nadprůměrný je podíl obyvatel v poproduktivním věku (viz Průzkumy a rozbory k územnímu plánu – na podkladě údajů SLDB 1991). Výsledky SLDB 2001 jsou však výrazně jiné a pro budoucí demografický vývoj obce pozitivní. Především značně vzrostl podíl obyvatelstva v předproduktivním věku (0 -14 let) a dosahuje 21,9%. Markantní jsou rozdíly oproti celorepublikovým, resp. okresním hodnotám, jak je vidět z vývoje indexu věkového složení obyvatelstva (viz Tab. 2), tj. poměru mezi
41
počtem obyvatel v předproduktivním a poproduktivním věku. Tento index se v rámci České republiky za posledních deset let snížil z hodnoty kolem 100 na dnešních 88, pro okres Mělník dosahuje 92, v rámci Dolních Beřkovic je však vysoce nadprůměrný 133,6. Takovýto vývoj je zajímavý zejména proto, že ještě nedávno tomu bylo přesně naopak (viz Pr+R na podkladě SLDB 1991). Důvodem je zřejmě vyšší podíl romského obyvatelstva vyznačující se vyšší porodností (ikdyž podle národnostního složení se k romské národnosti nepřihlásil nikdo). Z těchto skutečností zároveň vyplývá, že by neměly být zveličovány, ale pouze brány jako orientační podpůrné doklady pro usměrnění budoucího rozvoje.
Tab.2: Základní věkové skupiny a index věkového složení obyvatelstva Předprodukt.
Produktivní
Poprodukt.
Index věkového složení obyv.
2001
2001
2001
abs.
286
808
214
%
21,9
61,8
16,4
Dol. Beřkovice
133,6
okres Mělník
%
16,5
65,6
17,9
okr. Mělník
92,2
ČR
%
16,2
65,4
18,4
ČR
88,0
Dol. Beřkovice
2001
Dle údajů ze SLDB 1991, z nichž vycházely Průzkumy a rozbory k územnímu plánu, představoval poměrně výraznou anomálií obce vyšší podíl obyvatelstva mimo českou národnost (převážně slovenská, romská a maďarská) – celkem 9,2% (průměr v okrese Mělník je 5%, sousední obec Horní Počaply má 8,1%). Podle údajů aktuálního SLDB 2001 již ale národnostní složení odpovídá průměru okresu Mělník i celé ČR (pro obec D. Beřkovice: 3,2% obyv. slovenské národnosti, 0% romské a maďarské nár.). Pro další období lze na základě uvedených skutečností předpokládat velice mírný nárůst počtu obyvatel, který bude záviset i na dalších, těžko odhadnutelných faktorech (tendence sociální a ekonomické situace v regionu a ČR, investiční připravenost území, počet a struktura pracovních příležitostí, atd.). Podrobněji byl demografický rozbor proveden v rámci etapy Průzkumy a rozbory (11/1999), jejichž závěry byly zapracovány do Zadání. Výrazná změna v indexu věkového složení od minulého SLDB (viz předchozí text) na jedné straně a důsledky povodně z r. 2002 na straně druhé (např. možný odliv části obyvatelstva) mohou následující vývoj podstatně pozměnit. Vcelku je ale možné původní rozvahu akceptovat a pro řešení územního plánu z toho uvažovat s následujícími hodnotami: Pro návrhovou velikost obce v horizontu příštích cca 10 let (dříve používaný termín „návrhové období územního plánu”) lze včetně určité rezervy předpokládat nárůst počtu obyvatel na 1350 – 1400 obyvatel. Reálněji se přitom dá očekávat spíše spodní úroveň této hranice. Pro další výhled po tomto období (přibližně k r. 2025) je možné uvažovat spíše se stagnací, případně s minimálním nárůstem (max. 1450 obyvatel). Ch5) Rozvoj území obce Nová obytná zástavba by měla sloužit pro náhradu nevyhovujících objektů a pro zvýšení plošného obytného standardu. Obec má poněkud vyšší podíl počtu bytů z první poloviny 20. století. Jejich rekonstrukce s cílem zvýšení standardu a využití některých starších objektů pro rekreaci může znamenat úbytek celkového počtu bytů, z čehož vyplývá potřeba náhrady formou nových rodinných domů, z části také jako náhradu za nevyhovující domy postižené povodní z r. 2002. Vliv na počet stávajících bytů (resp. na rozhodnutí o jejich zachování pro trvalé bydlení nebo další využívání pro rekreaci) mohou mít důsledky nedávné povodně. Přestože v současné době je v tomto směru situace stabilizovaná a nepředpokládá se výraznější „odpad bytového fondu” z těchto důvodů, nelze do budoucna podobné trendy zcela vyloučit. Vzhledem k sociálně ekonomickému charakteru obce, územním podmínkám s velmi omezenými možnostmi rozvoje a založení dopravní a technické infrastruktury lze kromě klasických izolovaných domů předpokládat také zastoupení soustředěných forem obytné zástavby (řadové a skupinové formy, eventuelně nízkopodlažní bytové domy). Dle zadání se požaduje vymezit plochy pro 100 bytů včetně rezervy. Územní plán (v etapě koncept) přitom vymezil podstatně větší plochy pro celkový počet cca 290 nových bytů ve výše uvedených formách a ve výhledu (- tj. orientačně a nezávazně pro následující období) dalších cca 30
42
bytů. V těchto počtech byly uvedeny všechny konceptem vymezené plochy, z nichž některé se považují za variantní nabídku. Pro návrh byla snaha částečně tento počet redukovat tak, aby zůstaly stabilizovány především lokality s všestranně nejlepšími podmínkami, příp. takové, kde i přes některé negativní vlivy existuje zájem vlastníků o výstavbu právě v těchto lokalitách (v takových případech je uvedeno upozornění na potenciální nedostatky a z toho vyplývající možné komplikace pro výstavbu). Po společném jednání o návrhu územního plánu došlo k podstatné redukci návrhových ploch pro bydlení – zčásti o plochy v záplavovém území, či dokonce v aktivní zóně, zčásti z důvodu zreálnění využitelnosti ploch. Celkový rozsah návrhových obytných ploch by měl včetně přiměřené rezervy odpovídat reálným potřebám a požadavkům na další rozvoj obce. Využití bude postupné, v ucelených lokalitách bude výstavba umožněna etapově v logických celcích jen na zainvestovaných pozemcích. Bude přitom záležet na zájmu stavebníků, na technických podmínkách připojení na sítě (zajištění optimálního napojení), apod. Podobně jako v případě lokality „Horní Hájek” bude předcházet doporučené zpracování územních studií. Oproti konceptu došlo k částečnému omezení rozsahu ploch pro těžbu štěrkopísku západně od Vliněvsi, v souladu s Plánem rekultivace po IV. etapě těžby a ukončeném dobývání v dobývacím prostoru Vliněves (těžební organizace F. Jampílek, Lázně Toušeň) a s Rozhodnutími Obvodního a Českého báňského úřadu o zastavení správního řízení o návrhu na stanovení dobývacího prostoru Vliněves II. Probíhající těžba bude mít vliv na podstatnou část obce v dalších několika letech. Rekultivaci a využití vytěžených jezer omezeně i pro rekreaci lze očekávat spíše až kolem r. 2015. Specifickou situaci v obci vyvolává poměrně vysoký podíl romského obyvatelstva, žijícího na velmi nízkém stupni obytného standardu. Tento problém lze nástroji územního plánování řešit pouze nepřímo návrhem dokončení technické infrastruktury, dále nabídkou pracovních příležitostí vzniklých v rozvojových plochách pro průmysl, nerušící výrobu a komerci, nabídkou ploch pro bydlení a postupnou rehabilitací zanedbaných a neudržovaných veřejných ploch. Ch6) Ochrana a rozvoj hodnot V obci se nacházejí evidovaná archeologická naleziště na kat. území Dolních Beřkovic i Vliněvsi. Jedná se o významné nálezy datované kulturami únětickou, knovízskou, lužickou, bylanskou, laténskou, halštatskou, nálezy období hradištního, doby bronzové i nálezy raně středověké. Tato část při soutoku Labe s Vltavou je jedna z nejvýznamnějších ve středoevropském prostoru. S ohledem na význam lokalit a jejich četnost je nutné celé řešené území považovat za potenciální oblast archeologického zájmu. Při výkopových a zemních pracech může dojít k narušení archeologických nálezů a situací, které bude nutno zachránit a zdokumentovat. Ve smyslu zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění zák. č. 242/1998 Sb. musí být všechny terénní práce oznámeny s předstihem tří týdnů Archeologickému ústavu AV ČR, Letenská 4, 118 01 Praha 1. Nejbližší územně příslušné muzeum z hlediska archeologické památkové péče je Regionální muzeum Mělník (Náměstí Míru 54, 276 01 Mělník). Zapsanými kulturními památkami podle zákona č. 20/1987 Sb. jsou : č.p. 1
část obce: D. Beřkovice D. Beřkovice Vliněves Vliněves
památka: kaple zámek - areál zámku (zámek, park, hospodářská budova, ohradní zeď s mřížovým plotem) kostel Stětí sv. Jana Křtitele (kostel z r. 1866, mřížový plot s podezdívkou) hřbitov - areál hřbitova (kaple, márnice, ohradní zeď s branou)
památkou od: 28.6.1990 3.5.1958
čís. rejstříku: 26174/2-3678 36470/2-1298
3.5.1958
37242/2-1299
3.5.1958
17939/2-3680
V návrhu na prohlášení za kulturní památku je areál čp. 10 v k. ú. Dolní Beřkovice, v k. ú. Vliněves jsou v návrhu na památkovou ochranu: fara čp. 1, areál domu čp. 6, areál panského dvora čp. 9. Tento seznam nezahrnuje zdaleka všechny hodnotné objekty zasluhující si nějakou formu ochrany. Ochranou je myšleno zachování původního, resp. stávajícího výrazu stavby, minimalizace zásahů (dostavby, přístavby, případné necitlivé řešení nových fasád apod.). Zpracovatelé územního plánu pracovně vytipovali některé takové objekty. Jedná se o následující: • vila v zámeckém parku • vila naproti zámku (roh Klášterní ul. – směrem k poště) • hospodářský areál (Velkovýkrmny)
43
• hospodářský areál (Vinařství) • kamenný dům v Klášterní ul. (poblíž vyústění nám. Míru do Klášterní ul.) • dům na rohu Klášterní ul. a nám. Míru • hlavní objekt v areálu zdymadla • kaplička v parkově upravené ploše naproti zámku • kaplička v Podvlčí • některé objekty cukrovaru (cukrovar uveden do provozu v r. 1858) K zásadám ochrany architektonicky hodnotných staveb patří také hledisko urbanistických souvislostí, tzn. snaha o příznivé začlenění jejich okolí. Mnohem hodnotnější dojem ze stavby je tehdy, pokud je zasazena v odpovídajícím prostředí. Proto by např. mělo dojít k odstranění nevhodných dostaveb, přístřešků a provizorií, zvýšená pozornost by měla být věnována nové výstavbě a stavebním úpravám v dané lokalitě s ohledem na formální přizpůsobení. Dále to je i zachování „genia loci“, vhodná funkční náplň korespondující s původním posláním, vhodně založená a udržovaná zeleň aj. V případě narušeného urbanistického kontextu je to snaha o obnovení původních souvislostí. Větším problémem je však samotné fyzické zachování hodnotných staveb, zejména nyní po povodni ze srpna 2002. Bezkonkurenčním příkladem je památka č. 1 – chátrající zámek v Dolních Beřkovicích.
V zájmovém území se nenachází žádné území chráněné podle zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. Na řešeném území se nacházejí dvě lokality s navrženými chráněnými památnými stromy:
lokalita u zámeckého parku (severně přes ulici naproti zámku): dva navržené památné stromy 1. Líska turecká – Corylus colurna 2. Buk lesní – Fagus sylvatica lokalita u silnice na Vliněves u křížku (jihovýchodní cíp řešeného území): dva navržené památné stromy 1. Lípa srdčitá – Tilia cordata 2x Obě lokality jsou v grafické části (výkres ÚSES) zakresleny.
V řešeném území se nacházejí jak významné krajinné prvky ze zákona, a to tok a niva Labe, lesy a jezera po těžbě, tak významné krajinné prvky navržené v okresním generelu ÚSES. Navržené VKP jsou podrobněji popsány dále v kapitole Ci3) ÚSES.
Ci) Odůvodnění urbanistické koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Ci1)
Charakteristika stávajících ploch
Zástavba obce se skládá ze samostatných sídel – Dolní Beřkovice, Vliněves a Podvlčí. Ve všech těchto sídlech jsou navrženy rozvojové lokality pro obytnou funkci. Návrhové lokality jsou vesměs navrženy v kategorii BI – bydlení v rodinných domech – městské a příměstské, podobně jako převážná část zastavěného území obce, tvořená zástavbou individuálních rodinných domů. Znamená to, že v daném území je prioritní a převažující funkcí bydlení, je však možné je doplnit drobnými zařízeními obchodu, služeb a ostatní vybavenosti, pokud tato zařízení nebudou mít rušivý vliv na obytnou funkci (hlučnost, prašnost, nutnost časté dopravní obsluhy). Další část obytných ploch v Dolních Beřkovicích a ve Vliněvsi je zakreslena jen orientačně k možnému využití ve výhledu (cca po r. 2015). Tyto plochy nejsou předmětem projednávání a slouží jen pro ilustraci dalšího možného rozvoje. Ve stávající zástavbě je dále uplatněna kategorie BH – bydlení v bytových domech, kde případná nebytová funkce může být připuštěna pouze v souvislosti s funkcí dané obytné zóny, a SM – plochy smíšené obytné - městské, kde poměr mezi bytovou a nebytovou funkcí není nijak taxativně vymezen, podmínkou je pouze vzájemně nerušící provoz. Do kategorie BH jsou zařazeny pouze stávající bytové domy, do kategorie SM (smíšené obytné městské) pak plochy a objekty s významnou veřejnou vybaveností ve spojení s obytnou funkcí, podstatná část původního centra Dol. Beřkovic a
44
Vliněvsi (statky a jiné objekty s možnou hospodářskou funkcí). Stávající i navržená zástavba Podvlčí je zahrnuta do kategorie SV – plochy smíšené venkovské. Funkční plochy zástavby jsou dále doplněny plochami OV – občanská vybavenost – veřejná infrastruktura (školství, zdravotnictví, ostatní komunální vybavenost) a plochami OM –obč. vybavenost – komerční zařízení malá a střední. Jedná se o stávající zařízení obchodu a služeb bez obytné funkce (prodejny, restaurace). Další kategorií jsou plochy VD – výroba a skldování – drobná a řemeslná výroba, zahrnující stávající výrobní a skladové areály v sídlech, jejichž provoz by měl být slučitelný s blízkou obytnou zástavbou (Velkovýkrmny, strojírna u nádraží, navržené výrobní plochy u nádraží). Ostatní výrobní a skladové areály jsou zahrnuty do kategorie VL – výroba a skladování – lehká výroba (býv. cukrovar, dýhárna, navržené výrobní plochy u cukrovaru), resp. VK – výroba a skladování – plochy skladování (skladové areály ve Vliněvsi). Výčet ploch doplňují zařízení TI - technická infrastruktura (výměníkové stanice tepla, regulační stanice plynu, trafostanice), NX – plochy deponií a těžby (složiště u Labe mezi cukrovarem a Vliněvsí, část ploch II. etapy těžby štěrkopísku), DS – dopravní infrastruktura silniční, DZ – dopravní infrastruktura drážní a nově NV – plochy zemědělské – vinice a sady, zahrnující rozsáhlé výhledové plochy ovocných sadů (mezi býv. kravínem a železnicí, příp.i mezi zdymadlem a dýhárnou). Ci2)
Stávající urbanistická struktura
Limitujícími prvky návrhu jsou především stávající dopravní a infrastrukturní liniové stavby se svými ochrannými pásmy (železnice, silnice III. třídy, elektrorozvody VN a VVN, teplovody, plynovody a ostatní zařízení). Významný omezující prvek je řeka Labe se svým záplavovým územím a souvisejícím systémem ekologické stability. V jižní polovině obce (k. ú. Vliněves) bude rozvoj ovlivněn těžbou štěrkopísku a všemi omezeními z toho vyplývajícími. Důležité omezení představuje rovněž kvalitní zemědělská půda, která se v řešeném území vyskytuje v převažující míře. Širší urbanistická struktura se skládá ze dvou historicky vzniklých samostatných sídel Dolní Beřkovice a Vliněves (resp. ještě z malého sídla Podvlčí). V organismu osídlení obce je zřetelně patrných několik rozvojových vln, které vždy ve své době ovlivnily velikost, vzhled a funkčnost sídla (původní ulicová zástavba založená paralelně s tokem Labe, zámecký areál včetně hospodářských budov, obytná čtvrť směrem k nádraží, nové centrum obce s bytovými domy, prodejnou a školami). Každá z jednotlivých částí a zón je s ohledem k poloze v osídlení, k své úloze v systému obce a k zájmovému území i širšímu okolí charakterizována jednou nebo několika převažujícími funkcemi. Lobkowiczký zámek s parkem, s okolními hospodářskými budovami (Velkovýkrmny, Vinařství) a přilehlým náměstím (s několika polyfunkčními objekty obchodu, služeb a bydlení) tvoří přirozené centrum obce. Nedaleko je budova obecního úřadu, telefonní ústředna, hasičská zbrojnice. Z druhé strany zámeckého parku je nová část centra obce, kterou tvoří objekty základní školy, mateřské školy, zdravotní středisko s lékárnou a poštou, bytové domy a býv. nákupní středisko (později živnostenský obchodní dům, dnes bez využití). Výrobní a skladové plochy jsou poměrně dobře založeny v odstupu od jiných funkčních ploch. Cukrovar je lokalizován jižně od zámeckého parku, strojírenství, dřevovýroba a sklady jsou v prostoru nádraží a zemědělský areál (zdevastovaný) leží při silnici směr Horní Počaply. Kromě toho existuje v zástavbě sídla několik dalších menších areálů. Ve Vliněvsi jsou areály skladů a služeb v rámci zástavby (využívají se k tomu dvory několika statků). Obytné plochy jsou v řešeném území umístěny v několika zónách charakterizovaných stejným nebo obdobným typem zástavby. Prvním typem je nejstarší část osídlení Dolních Beřkovic s převahou tradiční venkovské zástavby v pásu podél Labe (s možnou drobnou hospodářskou činností). Obdobnou strukturu má i podstatná část zástavby sídla Vliněves. Zčásti to platí také o Podvlčí. Druhým typem je klasická obytná zóna s převažující zástavbou rodinných domů. Této kategorii odpovídá převážná část zastavěného území mezi starou částí Beřkovic a nádražím a část zástavby na západním okraji Vliněvsi. Třetí, nejméně zastoupenou kategorií, je soustředěná bytová zástavba v několika objektech v centru Dolních Beřkovic. Tyto základní plochy s rozdílným způsobem využití jsou doplněny dalšími plochami, lokalizovanými v různých částech území obce (jednotlivé kategorie občanského vybavení, sportovní plochy, veřejná zeleň a další).
45
Ci3)
Urbanistická koncepce - návrh
Urbanistická koncepce vyplývá z rozboru současného stavu území včetně širších vztahů, ze zadání tohoto územního plánu a z prověření potenciálně vhodných rozvojových ploch v rámci zpracování I. a II. konceptu (včetně výsledků projednání). Stávající urbanistická struktura je popsána v předchozí kapitole „odůvodnění územního plánu”. Územní plán předpokládá přiměřený rozsah rozvojových ploch jak v Dolních Beřkovicích, tak ve Vliněvsi, navazujících na současně zastavěné území sídel, resp. průmyslových areálů. Tvorba krajiny se opírá o plán ÚSES (územního systému ekologické stability) a vyznačuje se návrhem poměrně velkého rozsahu ploch pro zalesnění nebo změnu na přírodní formy veřejně přístupné zeleně. Velkou část těchto zalesnění tvoří postupná rekultivace složiště popílku. Územní plán navrhuje k zastavění celkem cca 16,8 ha ploch pro obytnou zástavbu (Dolní Beřkovice 10,1 ha, Vliněves 5,54 ha, Podvlčí 1,16 ha). Velká část těchto ploch leží v zastavěném území (zábory ZPF pro bydlení jsou navrženy v celk. rozsahu pouze 6,15 ha). Významným handicapem rozvoje kolem přirozeného centra Dolních Beřkovic je poloha v záplavovém území stoleté vody (Q100), někde dokonce v tzv. aktivní zóně záplavového území (AZZÚ), kde je jakákoliv zástavba vyloučena. Další poměrně rozsáhlé nové plochy pro bydlení jsou navrženy mezi areálem základní školy a stávající zástavbou před nádražím. Vzhledem k rozsahu je nutné tyto plochy využít pro zástavbu postupně (v případě této plochy jižně od Nádražní ulice je větší část lokality nově přeřazena do územní rezervy s možným využitím až po vyčerpání ostatních zastavitelných ploch). Ve Vliněvsi se doporučuje využít pro zástavbu jihovýchodní část sídla (k Posadovicům) v návaznosti na stávající obytné plochy mezi silnicí a Labem. Kromě toho je ve všech třech sídlech navržena dostavba volných parcel mezi zástavbou, případně využití části rozsáhlých zahrad. Kromě toho se další plochy předpokládají k využití pro zástavbu ve vzdálenějším výhledu. Původně navržené umístění několika areálů pro drobnou řemeslnou výrobu (VD) v Dolních Beřkovicích (za Vinařstvím, u nádraží) bylo prozatím z návrhových ploch odstraněno, neboť se jedná o záplavové území a neexistují konkrétní záměry na využití těchto území. Podobně byly odstraněny dříve navržené plochy pro lehký průmysl a skladování (VL) jižně od silnice spojující křižovatku u cukrovaru s nádražím (v tomto případě kvůli poloze v CHLÚ). Zůstává plocha pro rozšíření dýhárny v pásu navazujícím na její jižní okraj (od Křivenic směrem ke zdymadlu). Transformace areálu bývalého kravína v severní části obce již byla nedávno realizována (areál prodeje a pronájmu pracovních plošin). Rekreační a sportovní plochy jsou na první pohled navrženy v poměrně malém rozsahu (rozšíření sportovních ploch u hřiště v Beřkovicích, dětské hřiště poblíž potrubního mostu přes Labe). Dalším záměrem tohoto druhu bude také sportovně rekreační využití části vytěžených pískoven v západní části kat. území Vliněvsi – s nutnou částečnou rekultivací. V dalším období - přibližně mezi r. 2010 – 2015 (podle údajů z dokumentace pro rozšíření těžby štěrkopísku ve Vliněvsi, lok. „Posadovický“) – bude pro rekreaci využita po vytěžení i tato rekultivovaná těžebna. Podle původních záměrů mělo v blízkém zázemí okresního města Mělník vzniknout rozsáhlé rekreační území s vodními plochami přírodního charakteru a řadou doprovodných aktivit (pláže, stravovací a ubytovací zařízení, sportovní plochy). Tento záměr se především z důvodu zájmů ochrany přírody přehodnocuje. Budoucí rekreační využití přichází v úvahu jen v omezeném rozsahu ve východní části a s minimalizací doprovodných zařízení vybavenosti. Vzhledem k dlouhému procesu zpracování a projednávání územního plánu (I. koncept, II. koncept, návrh, upravený návrh) docházelo k řadě změn v urbanistickém řešení. Z posledních zásadních změn je nejvýraznější omezení rozsahu návrhových ploch pro bydlení v záplavových územích a přeřazení větší části rozsáhlé obytné lokality mezi nádražím a školou do územní rezervy. Podrobněji viz předchozí kapitoly a následující seznam řešených lokalit.
Ci4)
Seznam lokalit řešených územním plánem
Pozn.: Číslování záměrů v následujícím přehledu odpovídá jejich označení ve schématu záměrů (příp. v dalších výkresech úz. plánu). Pro lepší orientaci v kontextu předchozích fází ÚPD je zachováno původní číslování s tím, že případné již realizované nebo zrušené záměry jsou rovněž popsány.
46
Připravované záměry (převzaté z jiné ÚPD, ÚPP nebo jinak konkretizované): pův. č.lok. ozn. plošných změn:
popis záměru:
1.
Z1 Rekultivace uložiště popílku EMĚ (z větší části na k. ú. Křivenice a Horní Počaply) – pozn.: nedochází k nároku na rozšíření zastavitelného území
2.
-
Přípojka VVTL plynu pro záložní zdroj v lok. EMĚ – liniová stavba, rovněž na k. ú. sousední obce Horní Počaply – záměr trvá (uveden již v předchozích fázích ÚPD), pozn.: nejde o plošný záměr
3.
-
Distribuční vedení VTL plynu (v souběhu s VVTL přípojkou – viz bod 2.) - již realizováno
4.
-
VTL / STL regulační stanice plynu pro obec Dol. Beřkovice (u silnice směr Cítov) - již realizováno
5.
-
Polabská cyklistická stezka – trasa využívající z větší části stávajících cest, příp. silnic nižších kategorií . V některých úsecích je navržena úprava, resp. výstavba nových částí trasy, pozn.: nejde o plošný záměr.
6.
Z2 D. Beřkovice, „U pivovaru”– rozvojová lokalita mezi ul. Mělnická a Horní Hájek, určená pro výstavbu 56 RD, podle urbanistické studie (zprac. Atelier AUREA, s.r.o., 03/2003), zpracované na podkladě rozpracovaného ÚPO. Vzhledem k výhodné poloze blízko centra a dobrým předpokladům napojení na technickou infrastrukturu má tato lokalita zřejmě nejlepší předpoklady k brzké realizaci. Nová obytná zóna bude napojena na stávající síť novými místními komunikacemi, zástavba bude od hlavní (Mělnické) ulice odvrácena – zpřístupnění pozemků je navrženo z opačné strany, Pozn.: záměr je již ve fázi ÚR, není vyhodnocován z hledisdka záborů ZPF. Lokalita je sice částečně v záplavovém území Q100, vzhledem k již zahájené realizaci (vydané ÚR, SP, částečně vybudovaná tech. infrastruktura) lok. zůstává v návrhových plochách, s omezními vyplývajícími z požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu
7.
-
Rekultivace pískovny Vliněves – západ na vodní plochu s přírodní a rekreační funkcí (rekreace jen omezeně formou rybaření, turistiky, …). Existující záměr dle urbanistické studie Vliněves (zprac. Terplan. a.s., 1992) a studie rekultivace východní části písníku (zprac. Ing. Mikyška, Atelier životního prostředí, Roztoky u Prahy, 1997) Pozn.:, vesměs se jedná již o „stav”.
8.
Z3 Těžba písku v lok. Vliněves – východ s následnou rekultivací na rekreační vodní plochu (předpoklad ukončení těžby v části lokality – r. 2008, další část v r. 2015, rekultivační práce cca 2 roky). Pozn.: nedochází k nároku na rozšíření zastavitelného území (návrh na smíšené plochy nezastavěného území – ostatní plochy zeleně s přírodní a rekreační funkcí). Využití návrhových ploch kolem jezer se většinou omezuje na funkci “NSp - ostatních ploch zeleně s přírodní funkcí” (bez rekreační funkce)
9.
Z4 Vliněves – silniční obchvat. Záměr dle Urbanistické studie okresu Mělník (Ateliér U 24, 1999) který odstraňuje směrově nevhodný průjezd, především se zřetelem pro nákladní dopravu od Mělníka do ČEZ - elektrárny Mělník v Horních Počaplech. Záměr byl rovněž zakotven do ÚPN VÚC Pražského regionu, pozn.: nedochází k nároku na rozšíření zastavitelného území (liniová stavba komunikace). Upřesnění trasy obchvatu podle dokumentace pro územní řízení (částečné oddálení obchvatu od sídla ve střední části – tj. posun západním směrem)
10. -
Mimoúrovňový železniční přejezd na silnici D. Beřkovice – Cítov, poblíž nádraží (vzhledem k již realizované obnově I. žel. koridoru je realizace nepravděpodobná. Pozn.: v Zadání uváděné záměry protihluková stěna a podchod v žst. Dol. Beřkovice již byly realizovány Vzhledem k nereálnosti je záměr zrušen
11. Z5 Záměr přeložky úseku silnice III/246 s napojením na sil. III/24050 mezi Vliněvsí a Brozánkami (u křižovatky Brozánky – Mělnický most). Záměr byl rovněž zakotven do ÚPN VÚC Pražského regionu – záměr trvá (uveden již v předchozích fázích ÚPD).
47
Potenciální rozvojové plochy a další záměry navržené I. resp. II. konceptem územního plánu: 12. Z6 D. Beřkovice, Nerudova ul. – doplnění zástavby v lokalitě RD Ruší se část v ochranném pásmu dráhy, zůstává jen doplnění severně od stávající zástavby, celkový rozsah předpokládané zástavby se snižuje na cca 12 RD 13. Z7 D. Beřkovice, Tyršova ul. – doplnění zástavby v lokalitě u nádraží – cca 4 RD. 14. Z8 D. Beřkovice, u nádraží - plocha pro objekt(y) komerce, služeb, příp. i nerušící výroby Záměr se ruší (pro nezájem vlastníka), zůstává NZ – plochy zemědělské – orná půda 15. Z9 D. Beřkovice, průmyslová plocha u žel. přejezdu - výrobní plocha pro uvažovanou výstavbu tovární haly s příslušenstvím (Ohmega Electronics), cca 1,5 ha Záměr se ruší z důvodu polohy v CHLÚ a pro nezájem potenciálního investora 16. Z10 D. Beřkovice, Nádražní ul. – nová lokalita pro bydlení mezi nádražím a školou. Poměrně rozsáhlé území umožňující výstavbu cca 100 RD (orientačně – záleží na charakteru zástavby). Zásadní přehodnocení reálně využitelných ploch, pro návrhové období zůstává část Z10a (od školy západním směrem, z části na plochách býv. lok. Z11 a Z12) v rozsahu cca 20 RD a část Z10b (proluka od horkovodu k nádraží) pro 1 – 2 RD. Větší část pův. lok. – celá střední část zůstává jako územní rezerva. (R6) Územní rezerva – střední část lok. Z10 17. Z11 D. Beřkovice, sportovní a rekreační plochy mezi navrženými plochami bydlení (lok. Z10) a veřejné vybavenosti (lok. Z12), vhodné jako dětské hřiště pro každodenní neorganizované využití, s parkovými úpravami a řešením parteru u budoucího nového vstupu do areálu základní školy. V souvislosti s přehodnocením ploch Z10 se plocha pro hřiště nově přesunuje do blízké polohy za mateřskou školou 18. Z12 D. Beřkovice, plocha pro veřejné vybavení - určená pro případné rozšíření základní školy, jiné veřejné vybavení, parkovou zeleň apod. V budoucnu by zde měl vzniknout nový nástupní prostor do areálu základní školy. Plošné rozvržení orientační. Ruší se s ohledem k předpokládané budoucí výstavbě objektu veř. vybavení na pozemku školy - v rámci plochy OV stav (= obč. vybav. - veřejná infrastruktura, konkrétně školní tělocvična nebo víceúčelový dům pro potřeby obce) 19. Z13 D. Beřkovice, Nádražní ul., záměr na přeměnu části plochy obč. vybavení – komerčních zařízení (u sběrných surovin) na návrh bydlení (BI), 1 RD. 20. Z14 D. Beřkovice, ul. Nerudova – Nová (u hřiště) – doplnění zástavby cca 2 RD. Drobná úprava – jižní část pozemku v zápl. území Q100 je využitelná jen s omezením (se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) 21. Z15 D. Beřkovice, u hřiště - plocha mezi objektem „Vinařství“ a hřištěm, určená pro případné rozšíření sportovního areálu, nebo jiné veřejné vybavení a parkovou zeleň. Jako návrh se ruší, na ploše již jsou tenisové kurty 22. Z16 D. Beřkovice, za Vinařstvím – plocha určena pro výrobu a skladování – drobnou a řemeslnou výrobu. Atraktivní poloha v centru obce, při silnici směr Křivenice Ruší se kvůli poloze v zápl. území Q100 a pro nezájem obce. 23. Z17 D. Beřkovice, ke Křivenicům (Beřkovice – sever) – plocha navazující na lokalitu montovaných RD, s navrženým propojením místní komunikací. Ruší se pro kolizi s aktivní zónou a Q100, pro případ budoucího přehodnocení záplavové čáry je orientačně ponechána jako územní rezerva (R7) Územní rezerva – pův. lok. Z17 24. P18 D. Beřkovice, bývalý kravín – areál určen pro přestavbu a využití pro účely výroby a skladování – lehká výroba Jako návrh se ruší, již realizováno (areál STATECH servis a půjčovna výsuvných plošin, kolaudace v lednu 2009) 25. -
D. Beřkovice, rozšíření areálu býv. kravína. Plocha mezi kravínem a zástavbou obce – vzhledem ke konkretizovanému záměru investora pouze na ploše býv. kravína (P18) byl záměr zrušen.
48
26. (R1) D. Beřkovice, u zdymadla - plocha mezi silnicí a plavební komorou, navržená II. konceptem na využití pro ovocné sady Územní rezerva pro sady se ruší, v případě realizace sadů v lok. Z19 bude možnost dalšího využití případně přehodnocena 27. (R9) D. Beřkovice, za Vinařstvím – další rozsáhlá plocha (24 ha) navazující na zastavěné území obce, určená pro ovocné sady – záměr v návrhu označen Z19, přesunuto do územní rezervy pro neaktuálnost záměru, pozn.: nedošlo by k nároku na rozšíření zastavitelného území. 28. Z20 Podvlčí – malá část lokality s navrženou dostavbou volných pozemků RD (smíšené bydlení, příp. i rekreace) – ve volných prolukách možnost umístění celkem cca 5 RD (4 části: Z20a, b, c, d), naprostá většina ploch leží v zastavěném území 29. Z21 D. Beřkovice, ul. Horní Hájek – navazující plocha na lok. č. 6 “U pivovaru”, určená pro cca 5 RD (mezi ul. Horní Hájek a břehem Labe) – část Z21a,b. Z důvodu polohy části lok. pod hladinou stoleté vody je zde využití pro bydlení omezeno limity využití území z hlediska zápavového nebezpečí (viz kap. Ci6). Jižní část (u potrubního mostu) je určena pro zřízení dětského hřiště (Z21c). Část 21a určená pro bydlení se upravuje tak, že část pozemku nezasahující do aktivní zóny se podmínečně ponechává pro bydlení (pouze se souhlasem a při splnění požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu), část v aktivní zóně je vyčleněna pouze jako zahrada (bez jakékoliv zástavby). Části 21,b určené pro bydlení se ruší pro kolizi s aktivní zónou a Q100, pro případ budoucího přehodnocení záplavové čáry jsou orientačně ponechány jako územní rezerva. Část 21c (dět. hřiště) zůstává – s drobnou úpravou rozsahu. (R8) Části 21,b určené pro bydlení se ruší pro kolizi s aktivní zónou a Q100, pro případ budoucího přehodnocení záplavové čáry jsou orientačně ponechány jako územní rezerva 30. Z22 D. Beřkovice, plocha u horkovodu poblíž cukrovaru – úprava a využití pro zahrádky (v západní části území již zahrádky existují) nebo veřejnou zeleň. V každém případě je nutná rehabilitace tohoto zanedbaného území, leží v rámci zastavěného území. Malá úprava na úkor části plochy navrženého dět. hřiště (Z21c) 31. Z23 D. Beřkovice, navržená směrová úprava vedení silnice III. tř. v prostoru podél cukrovaru, před stávajícími rodinnými domky naproti cukrovaru prostor pro chodník Jako návrh se ruší, chodník již realizován 32. Z24 D. Beřkovice, plocha pro výrobu a skladování – lehký průmysl, jižně od silnice vedoucí od cukrovaru k nádraží. Poznámka: plocha leží uvnitř oblasti vymezené jako “výhradní ložisko” (na jejím okraji) Záměr se ruší z důvodu polohy v CHLÚ. 33. (R2) Výhledová lokalita Vliněves – sever, pro výstavbu rodinných domů (cca 7 RD), vzhledem k budoucímu rekreačnímu využití pískoven přichází v úvahu i výstavba rekreačních domků Územní rezerva se ruší 34. Z25 Vliněves – v zahradách, sever Z25b).
lokalita umožňující výstavbu cca 10 RD (části Z25a,
Část 25a a sev. část 25b se ruší z důvodu polohy v zápl. území Q100, počet RD se snižuje na cca 4 RD. 35. Z26 Vliněves – u přeložky, severozápadně od centra – větší část lokality pro rodinné domy, příp. i rekreační domky , zástavba bude od navržené přeložky oddělena pásem izolační zeleně (části Z26a, b, c). Části 26a, 26b a malá část 26c se ruší z důvodu polohy v CHLÚ, počet RD se snižuje na cca 6 RD. 36. Z27 Vliněves – v zahradách, střed – lokalita pro možnou dostavbu volných proluk – cca 6 RD, pozn.: leží v rámci zastavěného území. Upřesnění na 5 RD 37. Z28 Vliněves – v zahradách, jihozápad – menší část lokality umožňující výstavbu celkem cca 27 RD (části Z28a, b, c). Upřesnění na 22 RD, části 28a, 28b jsou v zast. území, část 28c je v nezastavěném úz., malá úprava rozsahu po projednání návrhu (viz rozhodnutí o námitkách – kap. Cr) v části odůvodnění).
49
38. (R3) Výhledová lokalita Vliněves – u přeložky, střed – určená pro rodinné nebo rekreační domky, mezi zástavbou a navrženou přeložkou pás izolační zeleně Územní rezerva se ruší 39. Z29 Parkoviště Vliněves s vybaveností - v návaznosti na zamýšlený rekreační areál s vodními plochami vzniklými po vytěžení štěrkopísku (parking - Z29a, plocha obč. vybavenosti typu motorest apod. - Z29b) Záměr se ruší z důvodu polohy v CHLÚ. 40. R4 Výhledová lokalita Vliněves – u přeložky, jih – pro rodinné nebo rekreační domky, izolační zeleň mezi zástavbou a navrženou přeložkou Úz. rezerva navazující na lok. č. Z28c směrem k obchvatu Vliněvsi. Vymezení se částečně zmenšuje podle upravené trasy, okraj lok. se posunuje do vzdálenosti cca 35 m od okraje navržené komunikace 41. Z30 Vliněves – v zahradách, jih – lokalita pro rodinné a rekreační domky - cca 8 RD. Omezení z důvodu kolize s CHLÚ, využitelná jen vých. část pro cca 3 RD, malá úprava rozsahu po projednání návrhu (viz rozhodnutí o námitkách – kap. Cr) v části odůvodnění). 42. R5 Výhledová lokalita Vliněves – jih, u křižovatky při budoucím obchvatu, určena pro komerci a služby, využitelné pro místní obyvatele i pro rekreační areál na ploše vytěžených pískoven (motel, autocamping, obchodní středisko) Úz. rezerva se omezuje na zahrady navazující na lok. Z30, čímž by se ve výhledu umožnilo oboustranně obestavět místní komunikaci na jihu Vliněvsi. 43. Z31 Vliněves – k Posadovicům – lokalita navazující na stávající zástavbu, určená pro cca 7 RD. Výstavba vhodná i pro smíšené využití (bydlení + zemědělská výroba). Podmíněně ponecháno v omezeném rozsahu (cca 7 RD), přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) – důvodem je již zahájená příprava (zasíťování poz.), bezprostřední návaznost na zast. území a nedostatek jiných využitelných ploch v sídle Další plochy se změnou funkce a jiné záměry dle návrhu územního plánu: 44. Z32 Vliněves – využití býv. školy vč. pozemku, navazující zahradu a zahradu za čp. 96 pro bydlení – celkem cca 5 nových RD. pozn.: leží v rámci zastavěného území. Podmíněně ponecháno, přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) – důvodem je poloha v zast. území – uprostřed okolní zástavby, na pozemku navazujícím na zahradu školy již stojí dům, na malý okraj pozemku zasahuje aktivní zóna – v této části nejsou povoleny jakékoliv stavby 45. -
D. Beřkovice – plocha u základní školy – vyčlenění pro sportoviště (jen uvedení do souladu se skutečným stavem), dále formální změna funkce - začlenění části pozemku školy rovněž do ploch „OV” (sjednocení ploch) - již provedeno v pův. návrhu (jako stav)
46. Z33 D. Beřkovice, Zahradní ul. – změna funkce ZS (soukromá a vyhrazená zeleň) -> BI (bydlení v rodinných domech) Nachází se v aktivní zóně, nelze dát do návrhu zůstává jako ZS (zahrady – stav) 47.
-
D. Beřkovice, u cukrovaru – změna funkce stávající plochy VZ (zemědělská výroba) -> VL (výroba a skladování – lehký průmysl) – uvedení do souladu se stavem, funkce VL lépe odpovídá skutečnému využití – jiý provedeno v pův. návrhu
48. Z34 Vliněves, plocha jižně od návsi (poz. pí. Schovánkové) – změna funkce části plochy ZS -> BI (umožnění výstavby 1 RD), pozn.: leží v rámci zastavěného území. Podmíněně ponecháno, přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) – z toho část poz. zasahující do aktivní zóny bez jakýchkoliv staveb, jen jako zahrada Náprava špatně vyznačené funkce plochy vedle kostela (jižně) - nejsou sklady VK, ale hospoda, tzn. SM (smíšené obytné) 49. -
D. Beřkovice, cukrovar – vyčlenění části ploch pro bydlení, změna funkce VL -> BI (uvedení do souladu se skutečným stavem).
50. Z35 D. Beřkovice, dýhárna – návrh rozšíření plochy dýhárny o cestu a plochu u Labe pro umožnění záměru výstavby ČOV u areálu a další rozšíření areálu směrem ke zdymadlu.
50
Jde pouze o rozšíření ploch pro výrobu a skladování (ČOV je již uvnitř areálu) 51. Z36 D. Beřkovice, Nová ul. – změna funkce ZS -> BI (umožnění výstavby 1 RD). 52. -
D. Beřkovice, Klášterní ul. – změna funkce 2 parcel severně od areálu Velkovýkrmen (plocha hasičské zbrojnice) BI -> SM (uvedení do souladu se skutečným stavem) – již provedeno v pův. návrhu
53. Z37 D. Beřkovice, Komenského ul. – změna funkce ZV -> BI (vyčlenění části parkové plochy, umožnění výstavby 1 RD s využitím stávajících sítí a komunikace). 3 proluky v zástavbě – celkem 3 RD 54. Z38 Podvlčí – vyčlenění malé plochy na severním okraji zástavby sídla pro technické vybavení (budoucí čerpací stanice splaškových vod z Podvlčí na kanalizační systém obce). Upřesnění: podle konkretizované dokumentace dochází ke změně koncepce odkanalizování sídla Podvlčí (malá ČOV na sev. okraji sídla s vypouštěním vyčištěných vod do odtokového kanálu z odkaliště EMĚ, tj. směrem na k. ú. Křivenice), pro vymezení ploch ÚP se rozšiřuje pův. plocha pro ČS 55. Vliněves – změna funkce stávajícího domu s částí pozemku na návsi SM -> OV (objekt pro potřeby obce – zasedací a společenská místnost, byty, ubytovna). 56. Z39 D. Beřkovice, křižovatka komunikací III/24637 a 24639 (u Vinařství) – návrh řešení problematického místa v centru obce pomocí okružní křižovatky. 57. Z40 D. Beřkovice, náměstí – drobná úprava rozsahu plochy OM (stávající restaurace) – rozšíření funkce OM směrem k Labi na plochu zahrady, pro umožnění vybudování zázemí restaurace. Vzhledem k poloze ve vymezené aktivní zóně záplavového území Q100 se využití omezuje na funkci OX – specifické plochy (loděnice apod.) 58. Z41 D. Beřkovice, náměstí – stabilizace plochy SM místo parkové plochy. Podmíněně ponecháno (cca 3 RD), přestože leží v zápl. území Q100 (jen se souhlasem a za dodržení požadavků Povodí Labe a vodoprávního úřadu) 59. Z42 D. Beřkovice, mezi školkou a zám. parkem – návrh objektu SM pro umožnění bytového domu s možným využitím přízemí pro vybavenost (služby, obch. vybavenost apod.). Zůstává (cca 8 bytů), s požadavkem hlukového posouzení v další etapě proj. dokumentace 60. Z43 D. Beřkovice, vybavenost cyklostezky – vymezení ploch OM v bezprostřední návaznosti na bydlení pro umožnění sezónního využití (občerstvení se zahrádkou, informační stánek, malé stanové tábořiště apod.). Vzhledem k poloze ve vymezené aktivní zóně záplavového území Q100 se využití omezuje na funkci OX – specifické plochy (loděnice apod.) Do stavu byla nově zakreslena plocha MVE při pravém břehu Labe (v prostoru zdymadla) – SP nabylo práv. moci 2. 8. 2007 Upřesněno bylo funkční využití stávajících ploch v centru Vliněvsi (SM)
Ci5)
Vymezení zastavitelných ploch - Plochy pro bydlení, návrhový počet obyvatel
Celková demografická prognóza a bilance rozvojových ploch pro bydlení je následující: SOUČASNÝ STAV: Tab.: Obyvatelstvo, bytový fond – současný stav Základní sídelní jednotka Dolní Beřkovice Podvlčí Vliněves Dolní Beřkovice
Počet trvale bydlících obyv. (1991) 912 23 266 1 201
Počet trvale bydlících obyv. (2001) 983 31 294 1 308
Počet trvale obydlených bytů (2001) 333 14 99 446
51
Z toho bytů v trvale obydl. RD (2001) 248 14 89 351
Počet trvale obydlených domů (2001) 251 14 86 351
NÁVRH: stávající zástavba počet obyvatel 1269 (1. 1. 2008) (v důsledku snížení obložnosti stávajících bytů o cca 12%, přiměřeně v souladu s regionální prognózou, která udává průměr 10%) nová zástavba Pro novou zástavbu je uvažována návrhová obložnost 2,6 obyv./byt.
Tab.: Lokality obytné výstavby - návrh Číslo lok. Název lokality Z2 Z6 Z7 Z10 Z13 Z14 Z36 Z21 Z37 Z41 Z42 Z20 Z25 Z26 Z27 Z28 Z30 Z31 Z32 Z34
U pivovaru Nerudova ul. Tyršova ul. Nádražní ul. U sběrných surovin Ul. Nerudova – Nová Nová ul. Hor. Hájek Komenského ul. Náměstí - jih mezi MŠ a parkem Beřkovice celkem Podvlčí Podvlčí celkem V zahradách sever U přel., SZ od centra V zahradách střed V zahradách JZ V zahradách jih K Posadovicům Poz. býv. školy Jižně od návsi Vliněves celkem Obec celkem
Výměra (ha) /* 4,87 1,48 0,32 1,90 0,1 0,25 0,1 0,25 0,1 0,31 0,42 10,1 1,16 1,16 0,4 0,46 0,32 2,89 0,18 0,66 0,44 0,19 5,54 16,8
Průměrná vel. 2 pozemku (m ) 822 1233 1066 864 1000 1250 1042 2492 1042 1029 (527) - byty 1930 /** 1000 767 640 1313 /** 900 944 877 953
Počet bytů 56 12 3 22 1 2 1 1 1 3 8 111 5 5 4 6 5 22 3 7 5 2 54 170
Počet obyvatel (poč. bytů x 2,6) 146 31 8 57 3 5 3 3 3 8 21 288 13 13 10 16 13 57 8 18 13 5 140 441
Pozn.: /* - Uvedené výměry jsou přibližné, v případě možného využití částí zahrad (Podvlčí, Vliněves) jde pouze o orientační odhad /**- Průměrná velikost pozemku je značně zkreslena zejména v případech potenciálního využití částí zahrad (Podvlčí, Vliněves). Skutečný rozsah bude menší, právě tak jako počet domů na těchto plochách
počet obyvatel obce (1. 1. 2008): počet navržených domů: průměrná obložnost (pro novou zástavbu): počet obyvatel v navržených RD: návrhový počet obyvatel:
1269 obyv. 169 RD 2,6 obyv./byt 441 obyv. 1710 obyv.
Přestože v upraveném návrhu došlo k podstatnému snížení návrhových ploch, i tak jsou navržené plochy pro bydlení záměrně mírně předimenzovány tak, aby nedocházelo k přílišnému zvýhodnění určitých pozemků a tím k nárůstu jejich tržní ceny. Je vhodné, aby rozsah zastavitelného území byl cca 1,3 až 1,5 x vyšší, než je reálná poptávka a pravděpodobnost zastavění. V zadání se reálně doporučoval počet okolo 100 bytů (cca 260 obyvatel v nových bytech), čemuž odpovídá návrhový počet obyvatel kolem 1410 k r. 2015. Projektant se domnívá, že ani v důsledku povodně z r. 2002 není důvod tyto údaje měnit a dříve požadované větší navýšení je v tak velkém rozsahu nereálné. Ze současně navrženého většího rozsahu návrhových ploch (nad rámec zadání) tvoří značnou část pozemky v intravilánu sídla Vliněves, kde se nedá ve větší míře předpokládat odprodej částí zahrad pro výstavbu a návrhové plochy zde proto z části představují potenciální plochy pro uspokojení bytových potřeb rodin vlastníků. Velká plocha mezi školou a nádražím byla v upraveném návrhu rozdělena s tím, že většina lokality se převádí do tzv. územní rezervy (k možnému využití až
52
ve výhledu, za předpokladu vyčerpání ostatních ploch a po zapracování do územního plánu – např. změnou). Poněkud nižší zájem o výstavbu RD v obci v posledním období souvisí i s „popovodňovými” důsledky, kdy např. vliv vyšších pojistek nemovitostí v oblasti s vyšším rizikem záplav zřejmě odradí část potenciálních zájemců o výstavbu v obci. Navržený počet bytů je dále podmíněn navrhovaným rozvojem infrastruktury, veřejné vybavenosti a ekonomické sféry. Určitým limitem je odkanalizování obce, neboť kapacita mělnické ČOV vyčleněná pro obec Dolní Beřkovice činí 1350 ekvivalentních obyvatel (výpočet pro návrh EO je uveden v kapitole Vodní hospodářství). Uvedený navržený rozvoj odpovídá této hodnotě, tj. pro smluvně zajištěné množství odpadních vod z obce na mělnickou ČOV. Ci6)
Vymezení zastavitelných ploch - Plochy pro ekonomické aktivity
Požadavek dle zadání: Rozsah ploch pro rozvoj nových průmyslových a komerčních aktivit byl specifikován na přibližně 15 ha. Tab.: Plochy pro průmyslové a komerční aktivity - návrh Čís. lok.
Název lokality
Funkční typ
Popis navrženého využití / poznámka
Výměra (ha)
Z8 Z9 Z16 P18
U nádraží U žel. přejezdu Za Vinařstvím Bývalý kravín
VD VL VD VL
0,29 1,62 1,26 3,70
Z24
U cukrovaru
VL
Zrušeno (nezájem vlastníka poz.) Zrušeno (nezájem pův. investora) Zrušeno (poloha v záplavovém území) Přestavba stávajícího areálu a využití pro sklady, výrobu, komerci, služby – již realizováno Zrušeno (kolize s CHLÚ)
Z35
dýhárna - rozšíření Celkem:
VL
Průmyslová plocha – rozšíření stávajícího areálu – směrem jižním k obci
2,77
0,71
2,77 (pův.10,45)
Aktualizovaný rozsah ploch se omezuje na rozšíření dýhárny. Omezení, resp. odstranění dříve navrhovaných ploch souvisí s reálnou potřebou ploch na jedné straně a existujícími limity na straně druhé (ochrana ložisek, záplavové území). Část ploch již byla mezitím využita (souvisí s dlouhou dobou pořízení a zpracování ÚPD).
Ci7)
Vymezení zastavitelných ploch - Veřejné vybavení
Veřejným vybavením se rozumí plochy a zařízení komunální a sociální vybavenosti, zdravotnictví a školství, obchodu a služeb komerčního charakteru k obecnému užitku obyvatel a dále veřejně přístupná zařízení sportovní a rekreační vybavenosti a komerční i nekomerční zařízení dopravní vybavenosti. Do oblasti komunální patří zejména zařízení školská, zdravotnická, sociální služby, státní a obecní administrativa, pošta, policie, hasiči apod. Lokalizace a provoz komunální vybavenosti jsou řízeny státními a obecními orgány, podle stavebního zákona mohou být považovány za veřejně prospěšné stavby se všemi právními důsledky. Komerční vybavenost jsou všechna ostatní zařízení, (zejména obchody a nevýrobní služby) provozovaná výhradně na komerčním principu. Komerční vybavenost je převážně privátní a její lokalizace je otázkou volného trhu, tedy převážně individuálního podnikání. Zatímco lokalizace komunální vybavenosti je územním plánem řešena přímo vymezením ploch pro dané druhy vybavenosti, umístění komerční vybavenosti je zpravidla regulováno negativním způsobem, tedy výčtem činností, které v dané (např. obytné) zóně nesmějí být umísťovány. ADMINISTRATIVA: Základní správní (administrativní) vybaveností v obci je obecní úřad, umístěný v rekonstruovaném objektu v Klášterní ulici. Má odpovídající umístění, bez dalších plošných nároků na rozšíření. Zasedací a společenská místnost pro potřeby místních občanů je nově navržena ve stávajícím objektu, který zakoupila obec ve Vliněvsi (viz záměr č. 55). Místně příslušný stavební úřad je v Mělníku. Policie ČR – služebna je v Horních Počaplech, obvodní oddělení je v Mělníku, hasičský záchranný sbor - požární zbrojnice dobrovolných hasičů je v blízkosti obecního úřadu (Klášterní ul.), připravuje se zřízení zásahové jednotky v místě. Pošta je novém objektu mezi býv. nákupním střediskem a základní školou. Ostatní typy územně příslušné administrativní vybavenosti pro obec jsou a nadále zůstanou v okresním městě. KULTURA: V obci se nachází kino, které je ale je mimo provoz. Nedá se předpokládat jeho obnova. Společenský sál fuguje v rámci pronajatého objektu pohostinství Na knížecí. Existoval záměr vybudovat sál v obecním objektu „Vinařství“, dnes se ale uvažuje o prodeji tohoto objektu. Pokud by v budoucnu nastala potřeba, lze uvažovat s výstavbou víceúčelového objektu pro pořádání kulturních a
53
společenských akcí v rámci ploch NK (za Vinařstvím) a zejména jako součást lok. č. Z12 (mezi navrhovanou obytnou lokalitou “U nádraží” a základní školou) – viz následující odstavec. Zejména pro potřeby obyvatel Vliněvsi je navrženo využití objektu na návsi (zasedací a společnská místnost). Předpokládají se zde i další funkce, jako vybudování menšího počtu bytů, případně ubytovna ve vazbě na cyklostezku. Další kulturní a společenské potřeby obyvatel obce bude i nadále pokrývat vybavenost města Mělníka a dojížďka do Prahy. V obci se nachází památkově chráněný římskokatolický kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Vliněvsi (seznam všech památek viz. kap. Cf3) Ochrana a rozvoj hodnot). ŠKOLSTVÍ: Mateřská škola pro cca 45 dětí je v novém areálu společně se školní jídelnou. Základní škola je v Dolních Beřkovicích ve dvou areálech - 1. stupeň a školní družina je ve starším objektu na náměstí, 2. stupeň je v novém areálu. Tělocvičnu využívá škola v nedaleké místní T.J. Školní objekt ve Vliněvsi je využíván jako zvláštní škola. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji bude tento sortiment školské vybavenosti i jeho kapacita dostačující po celé návrhové období územního plánu. Vyšší (střední) stupeň je pak orientován především na Mělník. Případný záměr výstavby sportovní haly nebo víceúčelového objektu se společenským sálem pro potřeby obce je možné realizovat v jižní části plochy OV na pozemku základní školy (v rámci zastavěného území). Uvedený záměr je v souladu se stávajícím funkčním využitím a zapadá do celkové koncepce územního plánu. ZDRAVOTNICTVÍ: Zdravotní středisko je v sousedství mateřské školy. Funguje zde ordinace praktického lékaře (3x týdně), dětský lékař (2x týdně), gynekolog (1x týdně) a lékárna. V rámci územního plánu nejsou z hlediska zdravotnícké péče kladeny žádné nové požadavky. Vzhledem k tomu, že základní zdravotnická péče má převážně charakter soukromého podnikání a nemá žádné zvláštní územní nároky, je možné ji akceptovat prakticky ve všech formách zástavby a typech funkčního využití zastavěného území, s výjimkou čistě obytného území. Vyšší formy zdravotnické péče jsou poskytovány především v okresním městě Mělníku nebo v Praze. OBCHOD A SLUŽBY: Maloobchodní síť v Dolních Beřkovicích odpovídá současným nárokům pouze částečně, většinou je patrný nižší kvalitativní standard, daný existencí v nájemních prostorech (prodejna na náměstí). Některé obchody působí provizorním dojmem, nebo jsou dlouhodobě uzavřeny (v lok. k nádraží). Pozitivním přínosem v posledních letech byl vznik drobné prodejny (večerky) v obytné zástavbě. Tato forma drobných obchodů se dále rozšiřuje (Trusková Blanka – smíšené zboží), takže pro základní vybavení je situace postačující. Ve Vliněvsi je rovněž zajištěn prodej základního zboží denní potřeby (Schreiberová – smíšené zboží). V centru Dolních Beřkovic je bývalé nákupní středisko, do nedávna využívané jako živnostenský obchodní dům. V současné době je bez využití. Sklad živnostenského velkoobchodu je ve starším objektu v lokalitě k nádraží. Pohostinství je na náměstí (Na knížecí), dále v objektu „Vinařství“ – restaurace Sport Club a ve Vliněvsi. Pohostinství u nádraží bylo zrušeno. V obci jsou zastoupeny některé potřebné služby z oblastí nevýrobních (typu kadeřnictví), opravárenských (opravna automobilů), řemeslných (zámečnictví, instalatérství, krejčovství) a dalších podnikatelských aktivit (projektová činnost). Jelikož se jedná o výhradně komerční typ vybavenosti, dává územní plán formou regulativů funkčního využití pouze určité rámcové podmínky pro tento typ vybavenosti (OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední, příp. i OV – obč. vybavení – veřejná infrastruktura). Skutečný sortiment i jeho kapacita bude vždy otázkou vztahu nabídky a poptávky a konkrétních podnikatelských záměrů. Na plochách VD (výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba) a VL (výroba a skladování – lehký průmysl) mohou být umístěna kapacitní zařízení spíše velkoobchodního typu. Zařízení komerční vybavenosti a služeb místního významu mohou vznikat jako součást obytných zón BI (bydlení v rodinných domech) a SM (plochy smíšené obytné). V zóně BI musí být prioritní a převažující funkcí bydlení, ve smíšené zóně je zastoupení bytových a nebytových funkcí libovolné s podmínkou nerušícího charakteru provozů. Územní plán navrhuje novou plochu pro výrobu a skladování drobnou a řemeslnou výrobu (VD) do centrální části obce (za Vinařství), další vhodný prostor je navržen před nádražím, kde by mohlo vzniknout nové lokální centrum. REKREACE A SPORT: Pokud se týká kapacit sportovních zařízení, mají Dolní Beřkovice vzhledem k své velikosti přiměřené možnosti sportovního vyžití. Sportovní areál s fotbalovým hřištěm a tělocvičnou je umístěn v příznivé poloze uprostřed obce, je využíván rovněž žáky blízké základní
54
školy. Možnosti umístění sportovní haly, příp. objektu se společenským sálem pro potřeby obce na pozemku základní školy jsou uvedeny v předchozím odstavci „školství“. Možnosti krátkodobé každodenní rekreace (zejména neorganizované) dětí jsou uspokojivé. Menší dětské hřiště je vybudováno jako součást bytového domu v centru Beřkovic a ve Vliněvsi (na západním okraji sídla). Menší plocha pro dětské hřiště je navržena v návaznosti na zástavbu v lok. "Horní Hájek" (u potrubního mostu). Úpravou územního plánu se vyčleňuje plocha pro dětské hřiště v prostoru za mateřskou školou (upřesněná poloha). K rekreačnímu vyžití se nabízí i travnaté plochy s pěší stezkou lemující břeh Labe a rozsáhlé plochy vytěžených pískoven v jihozápadní části řešeného území (vzhledem k zájmům ochrany přírody jen v omezeném rozsahu – nepobytová neintenzivní rekreace). Územní plán v obecné rovině respektuje dříve zpracované ÚPP na využití pískoven a územním vymezením vytváří základní předpoklad budoucího využití. Vzhledem k plošnému rozsahu, nutné etapizaci výstavby (závislé m.j. na postupu těžby) a variabilitě možného využití si tento záměr nutně vyžádá další detailní ověření - také pro koordinaci rekreačního využití a zájmů ochrany přírody. Další formou individuální rekreace je chalupaření. V obci se vyskytují pouze tzv. rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, a to v poměrně silném zastoupení (podle počtu rekreačních objektů je obec na 12. místě v okrese Mělník). Pro případný zájem o pobytovou formu individuální rekreace přichází v úvahu postupná změna využití stávajících objektů v sídle Podvlčí pro rekreaci. Převažující charakter obytné zástavby je ve funkčním typu všeobecného bydlení. Znamená to, že požadavky na každodenní rekreaci obyvatel budou realizovány převážně individuálním způsobem na vlastních pozemcích. Přesto je z hlediska rekreační funkce, ochrany přírodních ekosystémů, hygieny a estetických hodnot důležitá výsadba a údržba veřejně přístupné zeleně v rozsahu, navrženém tímto územním plánem.
Ci8)
Vymezení ploch přestavby
Jako přestavbové území byla vymezena plocha býv. kravína v severní části obce (mezi zástavbou a dýhárnou, východně od silnice směr Hor. Počaply). Přestavba již byla realizována pro areál firmy zabývající se pronájmem montážních plošin.
Ci9)
Systém sídelní zeleně
Zeleň v intravilánu v sobě zahrnuje parky, menší parkově upravené plochy, alejové výsadby v sídlech, tzv. vyhraženou zeleň (např. u škol a sportovních zařízení), obytnou zeleň sídlištního charakteru i soukromou (okrasné zahrady, sady) a hřbitovy. Nejvýznamnější parkovou plochou je zámecký park v Dolních Beřkovicích. Hodnotná plocha uprostřed sídla, založená v 19. století, obsahuje řadu vzácných dřevin, v současné době je park ve špatném stavu a vyžaduje obnovu. Z menších parkově upravených ploch v sídlech to jsou dvě plochy v Dolních Beřkovicích – drobná centrální plocha kolem kapličky v blízkosti zámku a parková plocha podél skladů býv. nákupního střediska v lokalitě „k nádraží“. Aleje okrasných stromů se v sídlech prakticky nevyskytují, což je na škodu, protože jde o nenáročné výsadby s výrazným estetickým efektem, který udává jasný rámec celému sídlu. Obytnou zeleň soukromou tvoří zahrady, které jsou na pozemcích rodinných domů. Sortimentní skladba zeleně je velmi pestrá a bohatá a tvoří ji především zahradní kultivary menšího vzrůstu odpovídající prostorovým možnostem této kategorie zeleně. V řešeném území mezi nejvýznamnější vyhraženou zeleň patří areál základní školy a sportovního areálu. Jde o plochy s bohatou zelení, jak stromového, tak keřového patra i prosluněných travnatých ploch s poměrně dobrou údržbou. Určitým druhem vyhražené zeleně, která se ovšem nachází v místech se zcela specifickou funkcí a provozním režimem je hřbitov. Dle tradic naší země tvoří důstojnou kulisu našich hřbitovů stromové patro, což platí i v případě hřbitova ve Vliněvsi.
55
Návrh sídelní zeleně je založen na jejím doplnění ve vazbě na návrhové lokality a zejména na zkvalitnění stávajících ploch. Důraz je přitom kladen na propojení jednotlivých ploch (např. stabilizací uličních alejí).
Cj)
Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování
Cj1)
Doprava – silniční doprava, komunikační síť, dopravní plochy a vybavenost, železniční doprava, hromadná doprava osob, vodní cesta, pěší a cykloturistická doprava
Širší dopravní vztahy Z hlediska širších dopravních vztahů je řešené území (k.ú. Dolní Beřkovice, vč. Podvlčí a k.ú. Vliněves) napojeno na silniční síť prostřednictvím těchto silnic: III/24050
Roudnice n./Labem – Horní Počaply – Dolní Beřkovice
III/24637
Dolní Beřkovice – Vliněves – Brozánky, I/16 (Mělník, I/9 – Nová Ves, D8)
III/24636
Cítov, II/246 – Dolní Beřkovice, III/24637 v návaznosti na silnici III/24633 Spomyšl, I/16 (Mělník, I/9 – Nová Ves, D8) – Cítov, II/246 (Mělník – Roudnice n./Lab.)
Silnice III/24050 – III/24637 vytváří levobřežní tah mezi Roudnicí n./Lab. a Mělníkem. Propojení na druhý břeh je vyjma obou zmíněných měst realizováno z prostoru Račice – Hněvice do Štětí na pravobřežní tah silnice II/261 (I/9, Mělník) – Liběchov – Štětí – Litoměřice - Ústí n./Lab. – Děčín – Hřensko (CZ) – Schmilka (D). Z hlediska spádovosti převažuje, i když blíže k hranici Středočeského a Ústeckého kraje, vztah k okresnímu a administrativnímu centru Mělníku. V rámci Pražského regionu, je v současné době, po zprovoznění dálnice D8 po Lovosice, rychlejší spojení na Prahu touto radiálou, tj. od Dolních Beřkovic s využitím silnice I/16 v úseku Mělník – Nová Ves. Na tomto úseku silnice I/16 Nová Ves (D8) – Mělník byly v nedávné době realizovány přeložky mimo sídla (obchvaty Býkve, Mlčechvostů a Spomyšle). V souvislosti se zpracovávanou územně plánovací dokumentací (ÚPD), územně plánovacími podklady (ÚPP) a investorskou přípravou Ředitelství silnic a dálnic ČR jsou v širším řešeném území sledovány tyto záměry rozvoje silniční sítě: •
přeložka silnice III/24637 ve Vliněvsi (obec Dolní Beřkovice)
•
přeložka silnice III/24050 v Křivenicích (obec Horní Počaply)
• využití nadjezdu firmy Rigips pro převedení tranzitní dopravy mimo H. Počaply do souběhu se žel. tratí, s mimoúrovňovým překonáním žel. tratě a napojením do původní trasy na SZ okraji H.Počapel, v této souvislosti je výhodné řešit mimoúrovňové křížení železnice též pro silnici III/24621 H.Počaply Bechlín •
přeložka sil. II/246 s napojením na sil. III/24637 mezi Vliněvsí a Brozánkami
•
výhledově jižní obchvat silnice II/246 a východní obchvat sil. III/24636 v Cítově
•
výhledově mimoúrovňové křížení sil. III/24637 se žel. tratí Beřkovicích
č.090 Praha – Děčín v Dolních
Řešené území je napojeno na železniční trať č. 090 (Praha)–Vraňany–Děčín. Jedná se o dvojkolejnou elektrifikovanou trať, se zavlečkování do ČEZ – elektrárny Mělník z obou směrů, tj. ze železničních stanic Dolní Beřkovice a Hněvice. Žel. stanice Dolní Beřkovice zajišťuje obsluhu sídla ve vazbě na silnici III/24639 (autobusová doprava, samostatný chodník).
Z hlediska širších dopravních vztahů je přes řešené území umožněna vodní doprava po Labi jako součásti Labsko – vltavské vodní cesty. Dolní Labe od soutoku s Vltavou v Mělníku až po Ústí nad Labem je splavněno převážně kanalizací se šesti plavebními stupni. Úsek Labe, procházející řešeným územím, náleží do dolní části plavebního stupně Dolní Beřkovice (po proudu navazuje plavební stupeň Štětí).
56
V současnosti je Labská vodní cesta na středním Labi plynule kanalizována až po přístav chvaletické elektrárny ve zdrži zdymadla Týnec nad Labem (od 70. let se převáželo uhlí po vodě z Lovosic do Chvaletic). Podle „Generelu úprav vodní cesty dolního Labe“ se předpokládá úprava levého břehu v souvislosti s korekcí dolního plavebního kanálu vodního díla Dolní Beřkovice (viz. subkapitola „Vodní doprava“ a příslušné grafické přílohy). Zařízení letecké dopravy se v řešeném území ani jeho bezprostředním okolí nevyskytují. Nejbližší letiště se nachází v Roudnici n./Labem.
Silniční doprava Řešeným územím prochází silnice: III/24050 Roudnice n.Lab. – Horní Počaply – Dolní Beřkovice III/24637 Dolní Beřkovice – Vliněves – Brozánky III/24636 Cítov – Dolní Beřkovice
Silnice III/24050 – III/24637 tvoří v polabském směru hlavní páteř urbanizovaného území Dolních Beřkovic a Vliněvsi. Původní průjezd přes Dolní Beřkovice, blíže k řece, je nyní přeznačen na sil. III/24639, pokračující v tomto původním značení v silnici, vedoucí k železniční stanici a žel. přejezdu sil. III/24636. Poměrně vyhovující novější průtah Dolními Beřkovicemi je součástí silnice III/24637. Výše zmíněná silnice III/24636 je vedena od Cítova (II/246) přes úrovňový žel. přejezd k silnici III/24637, tj. do prostoru kolem cukrovaru. V tomto prostoru je zároveň uvažována krátká přeložka této silnice, s odstupem od obytných domů, využitelným pro umístění clony zeleně. Za nevyhovující je považován průtah této silnice III/24637 přes Vliněves, souběžně s tímto navrhovaným západním obchvatem dle požadavků zadání územního plánu je vhodné pro oblast návsi uvažovat funkčně efektivnější a estetičtější členění stávajících nepřehledných dopravních ploch. Stávající průtah Dolními Beřkovicemi tak bude zklidněn od tranzitní dopravy sídla, především od těžké dopravy do ČEZ a ostatních průmyslových podniků v Horních Počaplech do kategorie sběrné komunikace funkční třídy B2. Samotná přeložka silnice III/246537 kolem navrhované rozvojové zástavby Vliněvsi je navržena v kategorii S7,5/60. Sídlo je na obchvat napojeno na severní a jižní straně, tj. v odpojení nové silniční trasy od stávající, nesporný význam bude mít pro vytvoření křižovatky komunikace v pokračování účelové cesty k pískovnám. Případný přechod ostatních účelových komunikací přes přeložku bude řešen jako sjezdy ze silnice. Mimoúrovňové překonání železnice v Dolních Beřkovicích by (zřejmě až ve výhledu) mohlo být motivováno reálným komerčním rozvojem ploch v návaznosti na tento prostor. Vzhledem k nedávno dokončené modernizaci železniční tratě (I. žel. koridor) je záměr v brzké době spíš nereálný. Tento mimoúrovňový přechod železnice je řešen vzhledem k navrhované výrobní ploše s rampou k nadjezdu blíže k zástavbě D. Beřkovic. V každém případě je nutno předpokládat přeložku horkovodu vzhledem k výškovému řešení nadjezdu. V návrhovém období je uvažována přeložka silnice II/246 k sil. III/24637 a doplnění severní rampy pro křižovatku sil. I/16 a sil. III/24637 (viz. rovněž kap. Širší dopravní vztahy v části C Odůvodnění územního plánu). Dopravní zátěže dle celostátního profilového sčítání z r. 2005 činily v úseku na průjezdu Vliněvsí 2587 voz./24 hod., na průjezdu H. Počaply 1169 voz./24 hod.
Komunikační síť Komunikační síť řešených sídel je tvořena průmětem již výše popsaných silnic III.třídy, plnících funkci sběrných komunikací. Tato komunikační síť je doplněna sítí hlavních a ostatních obslužných komunikací. V řešeném území navazuje na jeho zastavěné části síť účelových extravilánových komunikací, propojujících a zpřístupňujících především oblast pískoven. Návrh nové komunikační sítě obsahuje vesměs obslužné komunikace. V převažující míře ulic obytného charakteru bude uplatněno též uspořádání bez výškového rozlišení vozovky, tj. s preferencí pěšího provozu (obytné ulice).
57
Dopravní plochy a vybavenost Možnosti parkování v zastavěných částech jsou soustředěny do několika parkovacích ploch a vybraných uličních profilů. V zastavěných částech je odstavování vozidel realizováno v rámci uličních státní, řadových garáží, popř. v garážích na soukromých pozemcích. Návrh nového parkování a odstavování vozidel bude řešen v rámci nových zón, areálů, popř. objektů. Pro specifické účely, tj. pro odstavování a manipulaci ženijní techniky (v rámci výcviku Sovětské armády), byla zřízena se sjezdy do řeky, plocha u hřbitova za Vliněvsí, t.č. nevyužívána. Při křižovatce obchvatu Vliněvsi a účelové komunikace k pískovnám je navrženo parkoviště pro rekreační areál, následně uvažovaný k realizaci po vytěžení šterkopísků. Železniční doprava Dopravní význam železničního spojení byl již popsán v subkapitole „Širší dopravní vztahy”, je obsahem též následující subkapitoly „Hromadná doprava osob”. Železniční stanice Dolní Beřkovice je vzdálena od centra cca 1 km, s přestupní vazbou na přilehlou zástavku autobusu při „přednádražní“ silnici III/24639. Frekventovaná železniční trať vytváří bariéru mezi intra a extravilánovou částí Dolních Beřkovic. V rámci nedávné modernizace této železniční trati jako I. železničního koridoru, pro úsek Vraňany – Hněvice se jednalo v podstatě o rekonstrukci stávající tratě vč. zajištění kapacitnějšího zabezpečovacího systému. V obvodu žel. stanice Dolní Beřkovice bylo zřízeno nové ostrovní nástupiště s mimoúrovňovým přístupem cestujících (nový podchod) v ose stávající koleje č. 3 (vč.rekonstrukce stávajících úrovňových nástupišť, v sudé skupině) a byla umístěna protihluková stěna vůči obytné zástavbě, v délce 325 m. Celý traťový úsek Vraňany – Hněvice je stavebně navržen na rychlost v = 140 km/hod, s výjimkou oblouku před žst. Dolní Beřkovice, kde je navržena rychlost v = 120 km/hod. Hromadná doprava osob Na dopravní obsluze území se podílí následující linky autobusové dopravy: • 55 06 40 Roudnice n. L. – Bechlín – Mělník (DP Ústeckého kraje, a.s.) • 25 05 23 Mělník – H. Počáply – Štětí – Roudnice n. L. (ČSAD Stř. Čechy, s.r.o.) Obě tyto linky jsou vedeny přes řešené území po levobřežní silnici III/24050 – III/24637. •
55 06 70 Roudnice n.L – Dolní Beřkovice – Mělník (DP Ústeckého kraje, a.s.)
Tato linka pokrývá nejvíce plošnou obsluhu řešeného území, vč. většiny zastavěné části Dolních Beřkovic a přestupní vazby na žel. stanici Dolní Beřkovice. Pro obsluhu již realizované dýhárny na severním okraji k.ú. Dolní Beřkovice je vhodné uvažovat zřízení nové autobusové zastávky na silnici III/24050 v tomto prostoru navazujícího potenciálního největšího rozvoje výroby, skladů, komerce, služeb atd. Současný systém obsluhy hromadnou dopravou osob se v návrhovém období zřejmě nijak výrazně nezmění. V případě zavedení regionálního ramene příměstské železniční dopravy v rámci Pražského regionu (viz návrh VÚC) s ukončením ve Vraňanech (pro bus a P + R návoz z Mělníka), by byl tento terminál využitelný pro sídla v okolí, vč. Dolních Beřkovic. Vodní doprava Česká republika přijala evropskou dohodu o hlavních vodních cestách mezinárodního významu (AGN). Tím jsou dány cílové parametry jednotlivých úseků vodních cest na tomto území. Na Labské vodní cestě je tedy v úseku státní hranice – Mělník uvažováno s třídou VIb. Etapová řešení modernizace parametrů vodních cest až po cílový stav (výhled) budou mít různě velké požadavky na území mimo vlastní tok. Největší úpravy vyplývají z výstavby nových plavebních komor.
58
Vzhledem ke značným investičním nákladům těchto úprav a dosavadnímu vývoji (útlum vodní dopravy a nedostatek investičních prostředků) nelze předpokládat ani takové zvyšování přepravních nároků, které by v reálné době vyvolávalo nutnost rozsáhlejších investic do tohoto sybsystému dopravy. Stávající plavební stupeň Dolní Beřkovice obsahuje v roce 1988 rekonstruovanou velkou plavební komoru, jejíž parametry a technologie se blíží předpokládanému cílovému stavbu na tomto úseky řeky. Účely tohoto vodního díla jsou: • • • •
zajištění stanovených hloubek pro plavbu v jezové zdrži, tj. pod plavebním stupněm Obříství na středním Labi, plavebním stupněm Hořín na vltavském laterárním kanálu a v přístavu Mělník, umožnění odběrů povrchové vody ze vzduté hladiny pro hospodářské účely, využití jezové zdrže pro vodní sporty a rekreaci, Ustálenou hladinou se podstatně zlepšuje estetický vliv na přilehlé územní celky.
Hlavními objekty vodního díla jsou:
-
jez vorová propust rybí přechod
-
horní a dolní plavební kanál malá a velká plavební komora
Při pravém břehu byla nedávno realizována malá vodní elektrárna (MVE). Výhledově se na tomto stupni předpokládá umístění nové hlavní a záložní komory na stávajícím ostrově mezi řekou a stávající malou plavební komorou, s úpravami souvisejícími se zajištěním vjezdových a výjezdových podmínek v dolní a horní rejdě. Celková úprava se předpokládá s doplněním o břehovou zeleň s větrolamy (viz zákres navrhované břehové čáry ve výkresu dopravy). Dle sdělení Povodí Labe, s. p. je v ř. km. 831,3 – 830,8 (pl. km 6,0 – 6,4) plánována úprava levého břehu Labe za účelem výstavby čekacího stání pro velká plavidla čekající na proplavení plavební komorou. Úprava bude spočívat v odtěžení části břehu, kdy dojde k zvětšení poloměru oblouku. Tento záměr je z hlediska územního plánu chápán jako výhledový, v případě přípravy realizace bude posouzena nutnost zapracování do ÚPD (formou změny), zejména ve vztahu ke koordinaci s aktuálnějším záměrem cyklotrasy po levém břehu Labe. Cyklotrasa je v úz. plánu stabilizována – viz následující subkapitola (m.j. i jako veřejně prospěšná stavba), záměr čekacího stání je orientačně zakreslen v koordinačním výkresu a v ve výkresu dopravy. V současnosti dochází v Dolních Beřkovicích k osazení přístavního můstku pro osobní plavidla v ř. km 831,2 (pl. km 6,1). Pěší a cykloturistická doprava Liniový charakter osídlení, rozmístění pracovních příležitostí a vazby k blízkému okresnímu městu Mělník, který je logicky nadřazeným centrem řešeného území, dávající spolu s rovinatou konfigurací terénu s páteří řeky Labe možnost k ideálnímu vedení a využití cyklistické dopravy jak pro rekreaci, tak pro každodenní vazby mezi bydlištěm, pracovištěm, vybaveností, zábavou apod. Tomuto využití odpovídá návrh Polabské cyklistické cesty Mělník – Libochovany z 02/2001 (Sdružení obcí pro výstavbu a provoz Labské vinařské cesty), vedené podél levého přístupnějšího břehu Labe (od starého mostu v Mělníce). V současnosti je dle tohoto návrhu připravován k realizaci úsek Mělník – hranice okr. ME – LT (tankoviště lodí v Hněvicích). Tato Polabská cykl. cesta se stane součástí dálkových (mezinárodních) tras, vedených z Německa. Budoucí cyklistický provoz by se mohl stát zdrojem možností pro služby cestovního ruchu, stravování, ubytování atd. Do návrhu územního plánu byla převzata upravená aktualizovaná cyklistická trasa (dokumentace pro ÚR „Turisticko – cyklistická trasa”, zprac. atelier GIS, Ing. Vlad. Lacina, 10/2004) Návrh této cyklistické trasy v dotčeném území předpokládá samostatnou stezku, vedenou po navigaci řeky a odklon do uliční sítě nácestných sídel, tj. Vliněvsi a Dolních Beřkovic. Uvedený úsek cyklistické trasy má předpoklady zajišťovat cyklistickou dopravu i do zaměstnání, tj. především od Mělníka do ČEZ – elektrárny EMĚ v Horních Počaplech. Řešené území má předpoklady pro sportovní a rekreační využití, především ve vazbě na levý břeh Labe a oblast jezer, postupně zatápěných a rekultivovaných pískoven – lokalit, zůstalých po pokračující těžbě štěrkopísků.
59
Cj2) Vodní hospodářství – zásobování vodou, odvádění a likvidace odpadních vod, vodní toky a plochy, meliorace a závlahy Zásobování vodou Část obce Dolní Beřkovice má vybudován vodovod zásobovaný ze sítě VKM z větve „Liběchovka“. Přívodní profil je DN 160 PVC, v němž je tlak redukován na 0,42 MPa. Přivaděč dále vede do Vliněvsi, odkud se v současné době buduje pokračování do Cítova. Z Dol. Beřkovic je vedena další odbočka přivaděče do Horních Počapel. Všechna výše zmíněná vedení mají profil DN 160 PVC. Dle informací provozovatele je kapacita vyhovující i pro předpokládaný nárůst spotřeby v důsledku plánovaného rozvoje obce. Vodovod lze využít jako požární. V části obce Vliněves se nyní zpracovává projektová dokumentace vodovodu. Podvlčí není připojeno na veřejný vodovod, je zásobováno z místních studní. Pro plochy vyčleněné pro zástavbu jsou navrženy řady napojené na stávající či projektovanou síť. Pro Podvlčí je navženo v souvislosti s předpokládaným zdvojnásobením obyvatel přivedení větve od hlavního řadu VKM z k. ú. Křivenice. Projektové dokumentace vodovodu v jednotlivých lokalitách nové zástavby budou zpracovány ve smyslu příslušných norem (např. Zásobování požární vodou), z nichž mimo jiné vyplývá rozmístění požárních hydrantů na vodovodních řadech. Nárůst spotřeby je zřejmý z bilančních výpočtů. Bilanční výpočty
Současný stav (2001):
Počet obyvatel Dolní Beřkovice Podvlčí Vliněves celkem:
983 31 294 1308
Návrh (r. 2015): Výpočet potřeby vody dle zákona č. 274/2001 Sb a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. Nerovnoměrnost spotřeby je vypočtena podle Směrnice č. 9 z 20.7.1973 vydané MLVH ČSR a MZdr hlavním hygienikem ČR
Nová obytná zástavba: Specifická potřeba vody Plochy pro komerci, průmysl, sklady, výroba Počet obyvatel
Dolní Beřkovice Podvlčí Vliněves Celkem
druh potřeby
295 13 132 440
skupina směrné číslo dle přílo- roční potřeby 3 hy č.12 vody m /rok
Byty s centrální přípravou TUV I./5
46
směrné číslo roční počet potřeby vody (l/den osob 2 2 - zam./ks/m ) / ks / m 126 Qp
Průměrná denní potřeba vody KOEFICIENTY Součinitel denní nerovnomernosti Součinitel hodinové nerovnoměrnosti Počet (pracovních) dnů v roce Poměr TUV ke studené vodě
130 l/obyv./den 80 l/obyv./den
kd kh
440 =
l/den =
55 440
55 440
l/den
55 440 77 616 5 821 1,62 20 235,60
l/den l/den l/hod l/sec 3 m /rok
1,4 1,8 365 dny 40 %
OBJEKT CELKEM Denní potřeba vody Maximální hodinová potřeba vody Maximální hodinová potřeba vody Roční potřeba vody
Qp Qm Qh Qhs Qrok
= = = = =
Pozn.: Pracovní místa jsou již zohledněna v bilančních výpočtech. Ochranná pásma: V zájmovém území se nachází ochranné pásmo vrtu ČHMÚ č. 1906.
60
Odvádění a likvidace odpadních vod V obci je vybudována kanalizace, která řeší odkanalizování Dolních Beřkovic. Jedná se o částečně podtlakový a částečně tlakový systém s výtlakem do ČOV Mělník. Na tento kanalizační systém bude napojeno (rovněž podtlakové) odkanalizování Vliněvsi. Návrhové lokality budou napojeny na nově vybudovanou kanalizační síť (systém s výtlakem do mělnické ČOV). Kapacita ČOV Mělník vyčleněná pro obec Dolní Beřkovice (1350 EO) odpovídá návrhovému počtu EO v obci (stav + zohlednění všech návrhových lokalit). Vlastní ČOV je provozovaná v nové dýhárně (areál na severu ř. ú. zasahující dok. ú. Křivenice). Ke změně koncepce odkanalizování dochází u sídla Podvlčí, kde podle konkretizované dokumentace je navržena malá ČOV na sev. okraji sídla s vypouštěním vyčištěných vod do odtokového kanálu z odkaliště EMĚ, tj. směrem na k. ú. Křivenice. Možné postupy výpočtu ekvivalentních obyvatel (EO): EO je definován produkcí znečišťování 60 g BSK5 za den. V případech, kdy je známé množství produkovaného znečištění, je tedy EO počítán vydělením celkové produkce BSK5 za den hodnotou 60 g BSK5. V ostatních případech je třeba produkované znečištění odhadnout. K tomu je možné použít pro komunální zdroje znečištění o velikosti do 3000 EO následující postupy: •
pro větší obce lze použít k výpočtu následující rovnici, která vychází ze závislosti produkovaného BSK5 na počtu obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci (dále jen O-VK) In(EO) = 10,834.(ln(ln(O-VK)) - 14,585 •
2. pro menší obce je vhodnější použít následující rovnici: počet EO = 0,2764.OO 1,1484 kde OO je počet obyvatel bydlících v obci. Z uvedené rovnice se dochází k následujícím poměrům EO/OO: počet OO EO/OO 2000 0,85 1000 0,77 500 0,70 200 0,61 Výše uvedené výpočty lze použít jen pro výpočet počtu EO v obci s počtem obyvatel v obci OO. Dále je samozřejmě nezbytné v případě dalších zdrojů znečištění připočíst odhad EO za tyto zdroje. Uvedené výpočty se nehodí pro projektování, kde je třeba použít pro celkový počet EO v městě/obci následující rovnici: počet EO = OO - PP/21,9 kde PP je přítok BSK5 z průmyslu v kg/rok. poč. obyv. obce (1. 1. 2008): 1269 obyv. poč. navržených domů: 170 RD prům. obložnost (pro novou zástavbu): 2,6 obyv./byt poč. obyv. v navrž. RD: 441 obyv. návrhový poč. obyv.: 1710 obyv. poč. obyv. Podvlčí (samostatná ČOV): 31 obyv. + 5 RD (=13 obyv.) návrhový poč. obyv. pro výpočet EO: 1710 – 31 – 13 = 1666 obyv. (bez Podvlčí) výpočet EO: 1666 * 0,81 = 1349,46 (÷ 1350) 0,81 …. poměr EO/OO (lin. interpolací – viz předchozí návod k výpočtu) => přibližně odpovídá kapacitě ČOV Mělník, vyčleněné pro obec Dol. Beřkovice (1350 EO) Vodní toky a plochy Zájmové území patří k úmoří Severního moře, k povodí Labe. Řeka Labe náleží do správy Povodí Labe. Více viz. kap. Ci) Koncepce uspořádání krajiny. V grafické části je zakresleno záplavové území vodního toku Labe (pásmo Q100), stanovené Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, jako příslušným vodoprávním úřadem, v roce 2006. Záplavová čára Q100 vychází z aktualizované studie odtokových
61
poměrů zpracované v prosinci 2005 společností DHI Hydroinform a.s.. Na základě těchto podkladů byla graficky zpracována v rámci VÚC Pražský region a tato hranice Q100 byla převzata i do ÚP obce. Podmínky pro využití záplavového území jsou popsány v kapitole Ci6) – Ochrana před povodněmi. Dále je zakreslena i stanovená aktivní zóna.
Meliorace a závlahy Stávající meliorační síť není překážkou pro rozvoj obce a výstavbu. Je však nutné provádět soustavnou údržbu a při jejím případném porušení je nezbytné ji uvést opět do funkčního stavu. Majitelem závlah je firma Vltava V., spol. s.r.o., Mělník – Brozánky 26. Navrženým rozvojem obce nedochází k ovlivnění závlahového systému. Z vyjádření územního pracoviště Mělník Státní meliorační správy k popisu melioračních staveb na území obce Dolní Beřkovice citujeme: Přívodní závlahové potrubí od odběrného objektu ČS je z trub DN 250 v délce 26 m a hloubce uložení 90 cm. Obtokové potrubí v délce 26 m je z trub DN 100. Vlastní rozvody jsou z trub AZC PN 10 o světlosti 150 až 250 mm. V případech křížení se silnicí a železnicí je použito ocelové potrubí. Celková délka potrubí je 4 250 m. Hloubka uložení potrubí je od 80 do 120 cm. Řady „A, B, C“ mají průměr 250 mm, řad „D“ má průměr 200 mm a řady „E, F“ mají průměr 150 mm. Část obce Podvlčí byla v minulosti silně podmáčena vodami prosakujícími z odkaliště EMĚ. Hladina spodní vody zde dosahovala až na povrch. Nyní je tato lokalita chráněna soustavou vrtů z nichž je voda dováděna na katastr obce H. Počaply a dále do Labe. Cj3) Energetika – zásobování elektrickou energií, zásobování teplem, plynem, spoje Zásobování elektrickou energií - současný stav Řešená zájmová oblast leží na katastrálních územích Dolní Beřkovice a Vliněves (správní oblast Obecní úřad Dolní Beřkovice). V sousedním katastru Křivenice je situována elektrárna Mělník. Z tohoto energetického zdroje vychází řada venkovních vedení VVN z nichž některé prochází řešeným územím. Dále se na řešeném území nachází vedení distribučního rozvodu VN 22 kV. V nedávné době byla na pravém břehu Labe v prostoru zdymadla (plavební stupeň Dolní Beřkovice) vybudována malá vodní elektrárna (MVE Liběchov).
Koridory venkovního vedení VVN 110 kV - vedení č. 345/346 a č.117/178 vstupují na k. ú. D. Beřkovic u osady Podvlčí a vedou jižním směrem v souběhu s potrubím horkovodu a cca po 900 m odbočují jihozápadně na obec Cítov - vedení č. 182/185 vede jižním směrem podél silnice od Křivenic k bývalému zemědělskému areálu kde vedení odbočuje ke zdymadlu D. Beřkovice a u vodního stupně přechází řeku Labe
Koridor venkovního vedení VN 22 kV Řešeným územím prochází hlavní páteřní dvojvedení 22 kV „BEŘKOVICE 29-16“ ze kterého jsou odbočeny vedlejší větve a přípojky k jednotlivým trafostanicím nebo ke kabelovým svodům.
Systém napájení trafostanic a distribuční kabelový rozvod VN 22 kV Stožárové trafostanice jsou napájeny přímo z venkovního vedení. Přípojky k trafostanicím a odbočné větve jsou vybaveny úsekovými odpojovači pro možnost odpojení odbočky nebo celé větve v případě oprav či revize. Uživatelská trafostanice TS Cukrovar v cukrovaru je napojena kabelovým vedením z kabelového svodu u silnice. Obdobně je napájena kabelovým vedením ze svodu z venkovního vedení i uživatelská „TS Dýhárna“ firmy Danzer Bohemia. V sídle Vliněves je kabelovým vedením z místa bývalé stožárové trafostanice napájena distribuční trafostanice „TS Obec“ umístěná u návsi.
62
Ochranná pásma Ochranná pásma venkovního vedení VVN zřízeného do 31.12.1994 jsou dle energetického zákona č. 222/1994 Sb.: vedení vedení
110 kV 22 kV
15 m na každou stranu od krajního vodiče 10 m na každou stranu od krajního vodiče
Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 30 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice. Pro venkovní vedení VVN zřízené po 1. 1. 1995 jsou ochranná pásma dle energetického zákona č. 222/94 Sb.: vedení 110 kV 12 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 22 kV 7 m na každou stranu od krajního vodiče Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 20 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice. Celková šířka chráněných koridorů vedení je dána skutečnou šíří vedení mezi krajními vodiči v daném úseku a jeho součtem se šíří obou ochranných pásem na každou stranu od krajního vodiče. U souběžných vedení ve stejném koridoru je možné vzájemné překrývání ochranných pásem. Ochranné pásmo kabelových vedení je 1 m od vnějšího okraje kabelu na každou stranu. V ochranných pásmech vedení a stanic je zakázána nebo omezena veškerá činnost ohrožující plynulost a bezpečnost provozu. Trafostanice Transformační stanice jsou různého provedení a stáří., Venkovní trafostanice jsou typu PTS a BTS II. Trafostanice v cukrovaru a v dýhárně jsou zděné. Transformátory jsou různých výkonů, provedení převážně olejové, s přirozeným chlazením. Sledované území má charakter spotřeby smíšený, tj. pro bydlení, služby a drobnou výrobu, spotřeba pro průmysl je po zrušení cukrovaru nízká, jediným větším spotřebitelem v lokalitě je v současné době pouze dýhárna.
Přehled stávajících trafostanic Přehled je uveden v tabulce. Přehled trafostanic byl (v minulé etapě zpracování) sestaven dle dostupných podkladů STE a.s. RZ Sever, PS Kralupy n. Vlt. Tab.: Seznam trafostanic v oblasti Část obce
Označ. TS
Dolní Beřkovice
Zdymadlo Závlaha Kozak ČD OPP Výkup ČSSS MŠ Hájek Cukrovar ASŘTN ( u horkovodu ) Dýhárna Nerudova
Trafo kVA Typ, přívod *) neznámá nebo přibližná hodnota 250 BTS II, v.v. *) zděná, cizí 400 PTS 400, v.v. *) PTS 400, v.v., cizí 400 BTS II, v.v. 400 BTS II, v.v. bez trafa BTS II, v.v. 400 PTS 400, v.v. 400 PTS 400, v.v. *) zděná, kabel., cizí *) PTS 400, v.v., cizí *) zděná, kabel., cizí 400 ETS do 630 kVA, kabel.
Vliněves
U hřbitova Obec
160 250
PTS 400, v.v. ETS do 630 kVA, kabel.
Posadovice
Obec Závlahy Pískovna
100 bez trafa 100
BTS II, v.v. PTS 400, v.v., cizí PTS 400, v.v.
63
Sekunderní rozvody 0.4 kV Sekundérní rozvodná síť v obci D. Beřkovice je v podstatné části obce provedena vrchním vedením po sloupech, malá lokalita kolem TS MŠ je zakabelována. Ve Vliněvsi je část obce od hřbitova ke kostelu a u nové kabelové trafostanice zakabelována, ostatní část je vrchním vedením. Rozvody v Podvlčí jsou provedeny vrchním vedením. Zásobování elektrickou energií – návrh rozvoje V této části jsou uvedeny navrhované změny na el. sítích ležících na řešeném území. Venkovní vedení VVN 110 kV V návrhovém období se neuvažuje se změnami vedení VVN 110 kV v řešeném území.
Venkovní vedení VN 22 kV V řešeném území se uvažuje s menšími úpravami stávajících vedení v souvislosti se zástavbou nových obytných a komerčních ploch a to například zrušení některých přípojek k trafostanicím, které budou změněny na kabelové (venk. přípojka pro TS Výkup, TS ČSSS, TS Hájek), nebo naopak budou zřízeny nové přípojky k nově zřizovaným venkovním trafostanicím (TS U silnice, Podvlčí - TS U chaloupek). U přípojky ke stávající TS U hřbitova budou provedeny potřebné úpravy v souvislosti s navrženou přeložkou silnice kolem obce. Projekt úpravy vedení bude jako samostatný projekt. Eventuelní úpravy dalších vedení budou provedeny operativně dle konkrétní potřeby.
Kabelové distribuční vedení 22 kV V návrhu je po konzultaci s STE a.s. RZ Sever, PS Kralupy n. Vlt. uvažováno v D. Beřkovicích s položením kabelové smyčky od trafostanice TS Nerudova k nové kabelové trafostanici TS U nádraží a dále ke zkabelizované TS Výkup, k novým TS U hřiště, a TS Zona s propojením na kabelovou smyčku k TS Dýhárna. Větev kabelového okruhu ke kabelizované TS Hájek bude ukončena kabelovým svodem na venk. vedení, od tohoto svodu bude kabelově napojena nová TS U cukrovaru. Výhledově do tohoto okruhu bude v případě potřeby vložena TS Zámek. Ve Vliněvsi se uvažuje s rozšířením stávající kabelové smyčky k TS Obec o nový kabelový úsek s novou trafostanicí TS Zahrady.
Trafostanice D. Beřkovice: Návrh rozvoje uvažuje s osazením nových kabelových trafostanic náhradou za stávající venkovní (TS Výkup, TS Hájek). Pro nové obytné a komerční plochy se navrhuje zřízení nové kioskové trafostanice (TS U cukrovaru – 2 x 630 kVA), která je navržena v rozvojové obytné lokalitě U pivovaru, napojení kabelovým vedením podél komunikace od nového kabel. svodu k TS H. Hájek. Nová kabelová trafostanice TS Zámek je navržena pro posílení v centru obce. Podvlčí: Nová venkovní trafostanice se uvažuje pro napájení nových RD v místě stávajících zahrádek (TS U chaloupek). Umístění TS bude na jižním okraji osady u polní cesty. Vliněves: Navržena je jedna kabelová trafostanice TS Zahrady. Kabelové trafostanice se uvažují od výrobce Eltraf ve velikosti do 1 x 630 kVA, v případě potřeby je možno zřídit trafostanici v typové velikosti do 2 x 630 kVA. Velikosti transformátorů osazených v trafostanicích budou určeny případ od případu podle momentální potřeby.Venkovní trafostanice budou typu PTS, velikost transformátoru do 400 kVA. Oproti návrhu ÚP (12/2007) byly podstatně redukovány návrhové plochy, s tím souvisí i omezení potřeby nových trafostanic. Ruší se tak dříve navržené kabel. trafostanice TS Zona, TS U hřiště, TS Nádražní v lokalitě mezi nádražím a školou a také uvažovaná venkovní trafostanice pro
64
komerční plochu pod nádražím (TS U silnice). Vzhledem ke zrušení záměrů nových komerčních a výrobních ploch to znamená, že se neuvažuje ani trafostanicemi uživatelskými. Již realizovaná přestavba bývalého kravína na areál firmy (pronájem montážních plošin) s napojením na stávající trafostanici u Labe (TS Kozak).
Sekunderní rozvody 0.4 kV Sekunderní rozvody v rozvojových lokalitách se uvažují kabelové v zemi, v místech navazujících na stávající zástavbu je uvažováno s propojením nové a stávající sítě.
Výkonová bilance Předpokládaný nárůst spotřeby el. energie je uvažován v návrhovém časovém období do roku 2015. Skutečná potřeba v jednotlivých oblastech bude odvislá od konkrétních nároků investorů a bude nabíhat postupně v dílčích etapách.
Předpokládaná potřeba elektrické energie v rozvojových lokalitách: Tab.: Předpokládané příkony v rozvojových lokalitách Č. lok.
Poč. RD - návrh Předpokládaný příkon (kW)
Funkce
Název lokality
Z2 Z6 Z7 Z10 Z11 Z13 Z14 Z36 Z21 Z37 Z41 Z42 Z50
bydlení bydlení bydlení bydlení vybavenost bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení + vybav. výroba
U pivovaru Nerudova ul. Tyršova ul. Nádražní ul. hala, sál pro potřeby obce U sběrných surovin Ul. Nerudova – Nová Nová ul. Hor. Hájek Komenského ul. Náměstí - jih mezi MŠ a parkem dýhárna - rozšíření Beřkovice celkem
Z20
bydlení
Podvlčí Podvlčí celkem
5 5
Z25 Z26 Z27 Z28 Z30 Z31 Z32 Z34
bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení
V zahradách sever U přel., SZ od centra V zahradách střed V zahradách JZ V zahradách jih K Posadovicům Poz. býv. školy Jižně od návsi Vliněves celkem
4 6 5 22 3 7 5 2 54
Obec celkem
170
65
56 12 3 22 1 2 1 1 1 3 8 111
336 72 18 132 100 6 12 6 6 6 18 98 100 866 30 30 24 36 30 132 18 42 30 12 324 1220
Zásobování teplem Zásobování teplem – současný stav Řešeným územím vedou dva dálkové horkovody z CZT v elektrárně Mělník I.: • Horkovod EMĚ – Mělník (2 x DN 250) vstupuje do území podél železniční trati, u nádraží trasa horkovodu odbočuje podél silnice k cukrovaru a přechodem přes řeku po potrubním mostu vede do Mělníka. • Horkovod EMĚ – Praha (2 x DN 1200) protíná na několika místech západní okraj řešeného území, do území vstupuje na severním okraji osady Podvlčí a území opouští přechodem silnice č. 246 (u zaplavených těžebních prostor štěrkopísků). Potřeba tepla je v řešeném území hlavně pokryta lokálními zdroji na pevná paliva. Přestože přes území jsou vedeny kapacitní trasy horkovodů, Zásobování teplem – návrh rozvoje Protože obec uvažuje s plošnou plynofikací všech svých lokalit a s plynem jako hlavním médiem pro zajištění tepla, neuvažuje se v návrhu, s rozšířením využití stávajících rozvodů tepla vedených po katastru obce, nad stávající stav. S vývojem ceny jednotlivých médií pro vytápění (el. energie, plyn, teplo z CZT), není vyloučeno, ve výhledu alespoň částečné využití tepla z CZT EMĚ I. Z hlediska využití stávajících tras horkovodů by bylo vhodné napojení nové obytné zástavby mezi nádražím a obcí a zástavby v plochách u cukrovaru. Rozvod ke spotřebitelům by byl proveden předizolovaným potrubím uloženým do země.
Zásobování plynem Zásobování plynem – současný stav Územím prochází trasa plynovodu VTL ve správě Středočeské plynárenské a.s. Obec Dolní Beřkovice vč. Vliněvsi a Podvlčí byla v nedávné době plynofikována, VTL/STL RS je na západním okraji obce při silnici směr Cítov. Plynovod VTL Hlavní trasa potrubí VTL plynovodu přichází do území podél silnice z Cítova a západní částí území vede k Podvlčí kde přechází na katastr Křivenic. Z hlavní trasy je dále odbočena přípojka k regulační stanici u Křivenic. Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů Plynovody požívají zvláštní ochrany dle Zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci. Šíře ochranných pásem vedení je dána zákonem č. 222 / 1994 Sb. v části II, § 26: u plynovodů do Ø 200 mm u plynovodů do Ø 500 mm u STL plynovodů a NTL přípojek
4 m od potrubí na každou stranu 8 m od potrubí na každou stranu 1 m od potrubí na každou stranu
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havarií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob Bezpečnostní pásma jsou dána přílohou k zákonu: u plynovodů VTL do DN u plynovodů VTL do DN 250 regulační stanice VTL/STL
15 m od potrubí na každou stranu 20 m od potrubí na každou stranu 10 m
Zásobování plynem – návrh rozvoje VTL a STL rozvody Středočeská plynárenská a.s. v nedávné době realizovala plynofikaci obce podle plánu gazifikace pro stávající zástavbu. Nová VTL RS je umístěna u stávajícího VTL plynovodu (místo U vinic). Rozvod v sídlech je středotlaký, potrubí z HPE je uloženo v zemi.
66
Pro zástavbu navrhovanou v rámci územního plánu je uvažováno s dalším rozšířením rozvodů STL plynovodů navržených v rámci gazifikace.
VVTL a VTL plynovod pro EMĚ V rámci připravované výstavby špičkového zdroje v EMĚ je zpracován návrh na nový VVTL plynovod vstupující do území od západu (od Hněvic). V prostoru u hranice s katastrem Křivenice bude umístěn roštový zásobník. V souběhu s VVTL potrubím bude položen též nový distribuční VTL plynovod pro EMĚ. Regulační stanice leží na k.ú. Křivenic, trasy potrubí a umístění RS je řešeno v rámci územního plánu obce H. Počaply. Spoje Spoje – současný stav Dálkové kabely Územím prochází řada dálkových optických i metalických kabelů spojů. Hlavní trasy jsou vedeny převážně podél komunikací. Místní telefonní rozvod V nedávné době byla dokončena výstavba účastnické přístupové sítě v rámci atrakčního obvodu HOST Mělník. Místní telefonní rozvod je z ATÚ proveden metalickými kabely do skupinových a účastnických rozvaděčů. Účastnické rozvody jsou převážně provedeny v zemi, část je závěsným vedením. V sídlech Vliněves a Podvlčí je provedena plošná kabelizace, v D. Beřkovicích není plošná kabelizace dokončena. Radiokomunikace V řešeném území je provozován malokapacitní radioreléový provoz s paprsky v trasách - Elektrárna Mělník (H. Počaply) – RS Chloumek - závod Rigips H. Počaply – RS Chloumek. Spoje – návrh rozvoje V prvé fázi se uvažuje s dokončením plošné kabelizace D. Beřkovic. Nová zástavba v rozvojových lokalitách bude napojena na stávající rozvody telefonní sítě. Rozšiřování kapacity ATÚ bude řešeno v případě potřeby rozšířením kapacity technologie. V místech kde by došlo ke kolizi stávajících tras s novou zástavbou budou stávající kabely DK a MTS přeloženy do trasy mimo stavbu, nebo budou při umístění stavby na rozvojové ploše tyto rozvody respektovány. Způsob řešení bude určen vždy jednotlivě u konkrétní stavby. Předpokládaný nárůst telefonních přípojek v rámci rozvoje navrženým v konceptu územního plánu je cca 500 pp. Stavby v místech tras radioreleových paprsků podléhají schválení Českých radiokomunikací a Českého telekomunikačního úřadu MDS ČR. Cj4) Odpadové hospodářství Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, jsou obce považovány za původce komunálních odpadů, vznikajících na jejich území. Domovní odpad v obci Dolní Beřkovice je shromažďován v běžných sběrových nádobách 110 l. Odvoz zajišťuje firma ESKO Neratovice na skládku Uhy, resp. Ďáblice (tzn. mimo řešené území). V obci je zaveden separovaný sběr skla, plastů a papíru donášecím systémem do sběrových míst s kontejnery – zajišťují Sběrné suroviny Kralupy nad Vltavou. Shromažďováním a likvidací odpadů se dále zabývá firma Tilia, využívající skladový areál ve Vliněvsi. Dále existuje komunální skládka „Vejčina” (v lese směrem na Podvlčí) – provozovatelem je obec.
67
Záměry řešené územním plánem budou respektovat platnou koncepci nakládání s odpady dle plánu odpadového hospodářství obce, v souladu se zákonem o odpadech. Navrženým řešením nedojde k potřebě změny koncepce odpadového hospodářství. Další část kapitoly je převzata z materiálu Středočeského kraje – Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (zprac. Středočeské komunální služby, s.r.o., Kladno, 2004): Tab. Skládky odpadu v bezprostřední blízkosti řešeného území: Název
Skupina
ČEZ a.s. - odkaliště Panský les - Horní S II Počaply ČEZ a.s. - složiště popílku Panský les SI Horní Počaply
Projektovaná kapacita (m3)
(S-IO) 124.000
Volná kapacita
Předpokládaný rok ukončení skládkování
20.000 m3
2010
Cca 1.250.000 m3 2005
53.400.000
Tab. Ostatní provozovaná zařízení se souhlasem KÚ dle § 14 odst. 1 zák. č. 185/2001 Sb. Provozovatel
Technologie
Adresa provozovny
Kapacita
Kontakt/ tel.
BEC odpady, Prosmycká 2, 410 02 Lovosice
Překladiště
Překladiště směsných komunálních odpadů - 8.000 t/rok Dolní Beřkovice
Ing. Martin Hinterholzinger / 602 226 922, 732 202 220 / statut. zástupce Ing. Pavel Russe / 602 231 467, 605 209 841 / odp. hosp.
TILIA Mělník spol. s Mobilní sklad pro NO, r.o., Vřesová 3006, sklady papíru a 276 02 hutního materiálu
Vlíněves 9, 277 01 Dolní Beřkovice
Ing. Jiří Beránek / 603 545 366 / statut. zástupce
TILIA Mělník spol. s Třídírna a lisovna r.o., Vřesová 3006, plastů 276 03
Vlíněves 14, 277 01 Dolní Beřkovice
Ing. Jiří Beránek / 603 545 366 / statut. zástupce
Staré zátěže Pod pojmem staré zátěže jsou do zpracování zahrnuty staré skládky odpadů, bez ohledu na skutečnost, zda byly provozovány legálně na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo nelegálně jako černé skládky, a kontaminovaných průmyslových objektů. Staré zátěže jsou členěny podle míry jejich závažnosti. Informace získané prostřednictvím MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod). Tab. Priority pro odstraňování starých ekologických škod Lokalita
Nabyvatel
Status firmy
Sanace
+/-
Priorita 2002
Okres
Podvlčí
ČEZ EMĚ
a.s.
?
3,75
Mělník
Horní Počaply
ČEZ EMĚ
a.s.
?
3,8
Mělník
Zdroj: Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod, MŽP ČR, 2003 Vysvětlivky: ? - není známo Kritéria pro hodnocení jednotlivých priorit: 1. Prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva. 2. Prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro lokální zásobování obyvatel. 3. Nebezpečnost kontaminace - chemický typ znečištění. 4. Rozsah kontaminovaného území, počet zasažených podniků, hromadné znečištění areálů či průmyslových zón. 5. Migrovatelnost - geologické a hydrogeologické podmínky na lokalitě.
Ck) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně Ck1) Uspořádání krajiny vč. vymezení ploch Přírodní podmínky Zájmové území leží ve Středolabské tabuli. Území je tvořeno labskou terasou s plochým reliéfem podél toku Labe, v severozápadní části se zvedá terasovitá zvlněná plošina ve větší míře zalesněná.
68
Současný stav přírodního prostředí řešeného území vyplývá z vývoje osídlení území a jeho vlivu na krajinu. Přírodní prostředí a krajina jsou ovlivněny zejména na severu blízkou výrobou elektrické energie a tepla v areálu elektrárny Mělník a všech s tím souvisejících provozů a územních koridorů technické infrastruktury (elektrovody, teplovody apod.). Na severozápadě na řešené území částečně zasahuje úložiště popílku EMĚ, které se bude rekultivovat. Dalším významným vlivem na přírodní prostředí je těžba štěrkopísků na jihu až jihozápadě řešeného území, která ve svých důsledcích po ukončení těžby ovlivňuje a bude ovlivňovat životní prostředí řešeného území příznivě (vodní plochy, zeleň, rekreace). Největší vliv na utváření reliéfu krajiny má tok řeky Labe a osidlování Polabí v minulosti, kdy intenzivním rozvojem průmyslu a zemědělství a úpravami (splavněním) toku Labe docházelo z krajinotvorného hlediska k významným změnám, které se negativně projevily zejména ve snižování rozlohy a rozmanitosti původních přírodních společenstev rostlin a živočichů. V jihozápadní části se nachází rozsáhlé území s již ukončenou těžbou štěrkopísků, která dále pokračuje na přilehlých plochách. S tímto územím se počítá po rekultivacích jako s vodní plochou s doprovodnou lesní zelení s přírodní a rekreační funkcí. Za situace kdy les v katastru obce Vliněves prakticky chybí je toto rozšiřování klidových ploch s rozličnými ekotopy žádoucí. Dostatek vodních ploch může posílit retenční schopnost krajiny a omezit tak její postupné vysoušení. Půdotvorný substrát ve spodní části labské terasy je tvořen hrubozrnnými štěrky s příměsí písku až písky. Na povrchu jsou písčité sedimenty překryty vrstvou holocenních náplavů, zahrnující hlinité až jílovité písky a písčité hlíny. Převažujícím půdním typem zemědělských půd jsou černozemě a hnědozemě černozemní. Proto je spodní část terasy využívána jako zemědělská půda. Severozápadní okraj řešených katastrů je charakteristický převážně chudými půdotvornými substráty a členitějším terénem. Z půdních typů převažují kambizemě (arenické, silně kyselé, podzolované) přecházející v podzoly. Na stanovištích s kvalitnějším půdotvorným substrátem se vyskytují illimerizované půdy a pararendziny. Tato část území je proto převážně zalesněna, s ornou půdou na plošinách. Z hlediska fytogeografického se řešené území nalézá v oblasti termofytika a to, v obvodu České termofytikum, fytogeografickém okrese Střední Polabí. Na řešeném území jsou zastoupeny různé typy vegetace. Převážně se nejedná o zachovalé fytocenózy původního rázu. Jde vesměs o lokality kulturní, kde původní společenstva jsou značně antropogenizována. V severozápadní části převládají lesní biocenózy. Podél Labe se vyskytují zbytky zachovalých břehových porostů, mokřadů, rákosin a místy ruderalizovaná břehová travinobylinná společenstva. Doprovodná zeleň komunikací je vesměs ve špatném stavu. Poměrně stabilní (stupeň stability 3) liniová zeleň je místy podél železnice (navrženo jako interakční prvek). Samostatnou kategorii zeleně tvoří velkoplošné ovocné sady a vinice. Vinice se v řešeném území nachází západně od Dolních Beřkovic v místě nazývaném „Josefka“. Jde o stupňovité terasy s příznivou jižní expozicí. Ovocné sady menších výměr jsou obyčejně součástí soukromých zahrad, které mají většinou smíšenou funkci ovocné, zeleninové i okrasné zahrady. Ostatní plochy, u nichž to terénní poměry dovolují, jsou využívány jako orná půda, méně jako louky. V řešeném území se nachází louky převážně v blízkosti řeky Labe, jde o louky v lužních polohách, rovněž s rozptýlenou lužní vegetací, např. původní vlhkomilné rostlinné společenství (vrby, olše, topoly, jasany a rákosiny). Menší louky se nachází roztroušeně v celém řešeném území.
Funkční členění zeleně z hlediska krajinotvorného NL ZP NE NP NZ
Lesy - lesní porosty na PUPFL (= pozemcích určených k plnění funkcí lesa) Zeleň přírodního charakteru – porosty tvořené vzrostlou zelení mimo PUPFL Plochy přírodní s funkcí USES – plochy blížící se svým charakterem přirozené vegetaci Plochy přírodní - louky (luční společenstva) Plochy zemědělské – orná půda
69
RZ
Rekreace – zahrádkové osady (menší sady, zahrádky, vinice – plochy bývalých vinic různým způsobem obhospodařované NV Plochy zemědělské – vinice, produkční sady ZV Zeleň na veřejných prostranstvích - parkově upravená zeleň v intravilánu ZS Zeleň soukromá a vyhražená - plochy individuálních zahrad navazující na zástavbu, pozemky zeleně u škol apod. Nsp(r) Plochy smíšené nezastavěného území s přírodní (a případně rekreační) funkcí - zeleň v okolí vytěžených pískoven
Ck2) Podmínky pro změny ve využití ploch v krajině Navržené změny se týkají zejména plánovaných úprav okolí vytěžených pískoven v k. ú. Vliněves (NSpr), kde by měl být obnoven, resp. vytvořen typ krajiny s dominantní přírodní a rekreační funkcí. Dále plošně významně zastoupeným typem je navržené založení produkčních sadů severně od zástavby Dolních Beřkovic (NV). Ostatní změny jsou menšího rozsahu a jsou patrné z grafické části a z popisu jednotlivých záměrů v rámci kapitoly Cg4).
Ck3) ÚSES Právní podklady tvorby ÚSES: Zákon 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny: §3 a)
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální SES.
§3 b)
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny vytváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek
§4 (1)
Vymezení SES, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana SES je povinností vlastníků a uživatelů pozemků, tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení SES a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření stanoví ministerstvo životního prostředí ČR obecně závazným předpisem.
(2)
Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by vedly k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
§59(1)
K zajištění podmínek pro vytváření SES se v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány podle § 4.
(2)
Vyžaduje-li vytváření SES změnu v užívání pozemku, se kterou jeho vlastník nesouhlasí, nabídne mu pozemkový úřad výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako je původní pozemek, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemku původního.
(3)
Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby SES podle §4 (1) se nevztahují ustanovení o ochraně ZPF a ochraně LPF.
§60(1)
Vyvlastnit nemovitost či práva k ní za účelem ochrany přírody a krajiny lze v případech stanovených zvláštním předpisem.
70
§61(2)
K zajištění výkupu pozemků zvlášť chráněných území či VKP do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.
Vyhláška MŽP ČR 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. 114/1992 Sb. §1 a)
biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.
b)
biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
§2 (3)
Plán systému ekologické stability je podkladem pro projety SES, provádění pozemkových úprav, pro zpracování ÚPD, pro lesní hospodářské plány, vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny.
§3 (1)
Orgán ochrany přírody průběžně provádí hodnocení systému ekologické stability z hlediska jeho stabilizační funkce.
(2)
Hodnocení obsahuje zejména upřesnění hranic, úroveň biologické diversity, hodnocení druhové skladby porostů a schopnosti ekosystémů odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí. Jeho výsledkem je určení, zda SES je vyhovující a schopný bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, nebo nevyhovující, tj. vyžadující vymezení či doplnění biocenter a biokoridorů.
§5 (1)
Plán SES a projekt SES schvalují příslušné orgány územního plánování v ÚPD nebo v územním rozhodnutí.
(2)
Před schválením předkládá příslušný orgán ochrany přírody návrh SES nebo zpracovaný projekt SES k posouzení a projednání dotčeným orgánům státní zprávy a účastníkům řízení.
Doporučené dřeviny Doporučené dřeviny pro založení a doplnění skladebných prvků ÚSES. Druhový výběr dřevin je sestaven z domácích, do daného prostředí přirozeně vhodných druhů. Stromy: Dub letní Dub zimní Lípa malolistá Lípa velkolistá Jasan ztepilý Vrba bílá
Qercus robur Quercus petraea Tilia cordata Tilia platyphylla Fraxinus excelsior Salix alba
Javor mléč Javor klen Javor babyka Habr obecný Olše lepkavá Vrba křehká
Cornus alba Cornus sanquinea Corylus avellana Crataegus oxyacantha Euonymus europaeus Ligustrum vulgare
Trnka obecná Krušina olšová Růže šípková Vrba jíva Zimolez pýřitý
Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acer campestre Carpinus betulus Alnus glutinosa Salix fragilis
Keře: Svída bílá Svída krvavá Líska obecná Hloh obecný Brslen evropský Ptačí zob
Prunus spinosa Frangula alnus Rosa canina Salix caprea Lonicera xylosteum
Koncepce návrhu systému ekologické stability: Regionální i lokální územní systémy ekologické stability pro řešené území jsou již zpracovány a tvorbě plánu ÚSES byla maximálně možně respektována jejich koncepce. Návaznost prvků na sousední katastry je dána tím, že projektant měl k dispozici Okresní generel Mělník – jih a zpracovával rovněž dokumentaci ÚSES pro návrh územního plánu obce Horní Počaply. Na zpracovávaném území se nacházejí tyto prvky ekologické stability nebo jejich části:
Nadregionální biokoridor toku Labe (NRBK 10) a jeho ochranná zóna s vodními a nivními společenstvy, v okresním generelu je označen částí NRBK 35,
Regionální biokoridory RBK 629, v okresním generelu RBK 35 a RBK 36 a RBK 630, v okresním generelu RBK 34,
71
Regionální biocentrum RBC 1912 – „Beřkovice“, v okresním generelu RBC 21 (Pozn.: Rozsah RBC byl na základě požadavku OŽP KÚ Stč. kraje rozšířen na požadovaných min. 30 ha v rámci zpracování návrhu úz. plánu)
Lokální biocentra vložená do nadregionálního biokoridoru toku Labe LBC 192, do regionálního biokoridoru LBC 190 a 191 a do lokálních biokoridorů LBC 197 a 202 dle okresního generelu,
Lokální biokoridory 104, 112 a 114 dle okresního generelu.
Dále se na řešeném území nachází významné krajinné prvky (mimo VKP ze zákona), a to VKP 104, 105, 109 a 110.. V grafickém návrhu jsou též vyznačeny interakční prvky a navržené památné stromy. Nefunkční prvek (RBK 36), který byl pouze směrně vymezen, je v řešeném území plošně vylišen a ve vazbě na přírodní potenciál území zařazen do kategorie vymezených nefunkčních prvků. Zařazení do kategorie vymezených prvků předpokládá založení vhodného druhu zeleně na ploše biokoridoru v minimálních či lokálně možných prostorových parametrech. Toto řešení navržené na základě okresního generelu se zpracovateli této dokumentace nejeví jako optimální, protože dochází více méně k nelogickému propojení biokoridorů s rozdílnými ekologickými podmínkami (rozdílné skupiny typů geobiocénů). Jako vhodnější z hlediska možného propojení systému se jeví posílení funkce lokálních biokoridorů 104, 112 a 114, kde přechod mezi jednotlivými hydrickými řadami není tak kontrastní. Stručná charakteristika prvků ÚSES: Pro řešené území je plán ÚSES zpracován v měřítku 1 : 5 000 (v samostatném výkresu zmenšeno do měř. 1:10 000 při zachování všech náležitostí pův. měřítka). Prvky ÚSES, které leží na řešeném území jsou označeny v mapě čísly dle regionálního ÚSES i dle označení v okresním generelu Mělník – jih a jejich charakteristika je uvedena v této kapitole. Čísla VKP jsou shodná s číslem, pod kterým jsou uvedeny v okresním generelu Mělník – jih. Prostorové parametry: Nadregionální biokoridor: Nadregionální biokoridory mají vymezenou osu a nárazníkovou (ochrannou) zónu. Minimální šířka osy nadregionálního biokoridoru odpovídá šířce regionálního biokoridoru příslušného typu. Maximální šíře nárazníkové zóny je odvozena z maximální vzdálenosti lokálních biocenter (2 km napříč od osy po obou stranách). Regionální biokoridor: Minimální šířka lesních společenstev je 40 m, lučních společenstev 50 m. Maximální délka biokoridoru na lesních společenstvech mezi lokálními vloženými biocentry je 700 m. Přípustné přerušení je 150 m. Maximální délka mezi vloženými biocentry na lučních společenstvech niv v 1.-4.vegetačním stupni je 500 m, přípustné přerušení stavební plochou je 100 m, ornou půdou 150 m, ostatními kulturami 200 m. Regionální biocentrum: Minimální velikost biocentra na lesním společenstvu 1 a 2 vegetačního stupně je 30 ha (platí pro podrostní a výběrné způsoby hospodaření, pro hospodaření holosečné je nutno jej zdvojnásobit). Minimální velikost společenstva mokřadů je 10 ha, u lučních společenstev 30 ha a minimální velikost biocentra u stepních lad je 10 ha. Lokální biocentrum: Minimální velikost biocentra na lesním společenstvu je 3 ha za předpokladu kruhového tvaru. Minimální velikost pravého lesního prostředí je 1 ha. Minimální velikost biocentra s kombinovanými společenstvy je 3 ha. Minimální velikost biocentra na mokřadech je 1 ha. Lokální biokoridor: V lesních společenstvech je maximální délka 2000 m, možné přerušení je 15m. V kombinovaných společenstvech je maximální délka 1500 m, přípustné přerušení zastavěnou plochou je 50 m, ornou půdou 80 m, ostatními kulturami 100 m. Minimální šířka je 15 m. V dalším textu jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých prvků ÚSES a VKP na zájmovém území, v čísle prvku je ve jmenovateli uvedeno číslo dle okresního generelu a v čitateli číslo dle regionálního generelu.
72
● Číslo prvku: NRBK 35/ NRBK 10 Název prvku: Labe Postavení prvku v SES: Nadregionální biokoridor, částečně funkční Délka: 4300 m Zastoupené STG: 2B3, 2B4, 2BC5 Stručný popis prvku: Nadregionální biokoridor je vymezen vlastním tokem, pásmem břehových porostů na levé straně břehu, v nichž se mozaikovitě střídají luční travinobylinná společenstva s liniemi dřevin a keřů. V úseku podél obcí, kde zástavba sahá téměř až ke břehu Labe je koridor omezen na úzký většinou ruderalizovaný pruh. V úseku zařízení povodí Labe (plavební komora, oplocená zástavba je koridor – osa nivní vymezený podél přístupové cesty. Popis bioty: Topol černý, dub letní, jilm vaz, akát, olše lepkavá, vrba křehká, jasan ztepilý, bez černý, kopřiva dvoudomá, opletník plotní, chmel otáčivý, krabilice mámivá, mydlice lékařská, pelyněk pravý, řebříček obecný, ovsík vyvýšený. Cílový stav: Luční a liniové společenstvo s dřevinami. Návrh na opatření: V rámci budování Polabské cyklistické stezky bude nutno zachovat minimální šířku břehových společenstev 10 m tak, aby byla zachována průchodnost biokoridoru při výstavbě chodníku. Maximálně šetřit vegetaci, případně doplnit novými výsadbami. V místě návrhu je nutno založit TTP v šířce min. 50 m popřípadě doplnit dřevinami. ● Číslo prvku: RBK 34/ RBK 630 Název prvku: Beřkovice - Vlčí les Postavení prvku v SES: Regionální biokoridor, funkční Délka: 390 m Zastoupené STG: 2AB2-3 Stručný popis prvku: Regionální biokoridor procházející po okraji lesního komplexu (porost 725E). Acodofilní doubrava a ochuzená acidofilní doubrava se smrkem, borovicí a akátem. Zbytky přirozeného bylinného patra. Popis bioty: Borovice lesní, smrk ztepilý, akát, bříza bílá, dub zimní, líska obecná, ostružiník ježiník, svída krvavá, ptačí zob obecný, jeřáb obecný, v podrostu vřes obecný, kostřava ovčí, třtina rákosovitá, třtina křovištní, ostřice kulkonosná, ostřice horská, ostřice chabá, bezkolenec modrý, válečka prapořitá, svízel bílý, bělozářka větévnatá, jaterník podlěška. Cílový stav: Lesní společenstvo.. Návrh na opatření: Hospodařit dle platného LHP, v obnovním cíli zajistit vyšší podíl původních listnatých dřevin (DB, HB, LP). Nutno zachovat porostní plášť. ● Číslo prvku: RBK 35/ RBK 629 Název prvku: Beřkovice – Nad chaloupkami Postavení prvku v SES: Regionální částečně, funkční Délka: 790 m Zastoupené STG: 2AB2-3 Stručný popis prvku: Regionální biokoridor procházející po okraji lesního komplexu (porost 726A), nad osadou Podvlčí. Ochuzená acidofilní doubrava s borovicí a akátem. Popis bioty: Borovice lesní, akát, dub zimní, vtroušená bříza bílá, líska obecná, ostružiník ježiník, bez černý, ptačí zob obecný, jeřáb obecný, v podrostu třtina rákosovitá, třtina křovištní, vlaštovičník větší, kapraď širokolistá, strdivka nící, plamének plotní, svízel bílý. Cílový stav: Lesní společenstvo. Návrh na opatření: Hospodařit dle platného LHP, v obnovním cíli zajistit vyšší podíl původních listnatých dřevin (DB, HB, LP). Nutno zachovat porostní plášť. ● Číslo prvku: RBK 36/ RBK 629 Název prvku: Nad chaloupkami - Labe Postavení prvku v SES: Regionální, vymezený, navržený k založení. Délka: 1500 m Zastoupené STG: 2AB3, 2BD3, 2AB3 Stručný popis prvku: Regionální biokoridor vymezený v trase elektrického vedení na orné půdě. Trasa je přerušena prostorem nádraží v Dolních Beřkovicích a silnicí III. třídy. Popis bioty: Agrocenóza, běžné polní plevele. Cílový stav: Luční společenstvo. Návrh na opatření: V navržené trase založit na orné půdě TTP v požadované šíři, doplnit dle potřeby dřevinami nižšího vzrůstu (max. do 3 m výšky)
73
● Číslo prvku: RBC 21/ RBC 1912 Název prvku: Beřkovice Postavení prvku v SES: Regionální biocentrum, funkční Výměra: 30,25 ha – z toho 9,9 ha na sousedním k. ú. Cítov (Pozn.: Rozsah RBC byl na základě požadavku OŽP KÚ Stč. kraje rozšířen na požadovaných min. 30 ha) Zastoupené STG: 2AB2-3 Stručný popis prvku: Regionální biocentrum jednoznačně vymezené lesnickým rozdělením (porost 725G). Ochuzená acidofilní doubrava s převahou borovice lesní a akátu. Podél východního okraje teplovod a elektrovod. Popis bioty: Borovice lesní, akát, dub červený, buk lesní, lípa srdčitá, topol osika, ptačí zob obecný, jeřáb obecný, třtina rákosovitá, třtina křovištní, válečka prapořitá, svízel bílý. Cílový stav: Lesní společenstvo. Návrh na opatření: Hospodařit dle platného LHP, při obnově zachovat stanovištně vhodnou dřevinnou skladbu. ● Číslo prvku: LBC 190 Název prvku: Panský les Postavení prvku v SES: Lokální biocentrum funkční. Výměra: 8,83 ha Zastoupené STG: 2B2-3 Stručný popis prvku: Jednoznačně vymezené, funkční lokální biocentrum. Les na členitém svahovém terénu (porost 725D). Lesní kultury mají dosti patrné zachovalé zbytky přirozeného bylinného patra, acidofilní doubrava a ochuzená acidofilní doubrava s borovicí a břízou. Popis bioty: Borovice lesní, bříza bílá, dub zimní, lípa srdčitá, líska obecná, ostružiník ježiník, svída krvavá, ptačí zob obecný, jeřáb obecný, v podrostu vřes obecný, kostřava ovčí, třtina rákosovitá, třtina křovištní, ostřice kulkonosná, ostřice horská, ostřice chabá, bezkolenec modrý, válečka prapořitá, svízel bílý, jaterník podlěška. Cílový stav: Lesní společenstvo. Návrh na opatření: Dle platného LHP, v obnovním cíli zajistit stanovištně vhodnou dřevinnou skladbu (DB, LP, HB)., nutno zachovat porostní plášť, přechod na přirozenou skladbu stromového patra s převládajícím dubem zimním. ● Číslo prvku: LBC 191 Název prvku: Nad chaloupkami Postavení prvku v SES: Lokální biocentrum funkční. Výměra: 5,59 ha Zastoupené STG: 2B2-3 Stručný popis prvku: Jednoznačně vymezené, funkční lokální biocentrum. Les na členitém svahovém terénu.Ochuzená acidofilní doubrava s borovicí a akátem. Popis bioty: Borovice lesní, akát, dub zimní, vtroušená bříza bílá, líska obecná, ostružiník ježiník, bez černý, ptačí zob obecný, jeřáb obecný, v podrostu třtina rákosovitá, třtina křovištní, vlaštovičník větší, kapraď širokolistá, strdivka nící, plamének plotní svízel bílý. Cílový stav: Lesní společenstvo. Návrh na opatření: Dle platného LHP, v obnovním cíli zajistit stanovištně vhodnou dřevinnou skladbu (DB, LP, HB)., nutno zachovat porostní plášť, přechod na přirozenou skladbu stromového patra s převládajícím dubem zimním. ● Číslo prvku: LBC 192 Název prvku: Ostrov Postavení prvku v SES: Lokální biocentrum funkční (vložené do NRBK35/10). Výměra: 3,18 ha Zastoupené STG: 2BC4 Stručný popis prvku: Zalesněný ostrůvek v Labi, lužní společenstvo. Popis bioty: Cílový stav: Lesní společenstvo. Návrh na opatření: Ponechat přirozenému vývoji.
74
● Číslo prvku: LBC 197 Název prvku: Pod Vejčinou Postavení prvku v SES: Lokální biocentrum částečně funkční. Výměra: 3,80 ha Zastoupené STG: 2BC4-5, 2BC3-4, 2AB2 Stručný popis prvku: Vodní strouha pod krátkou mezí, uprostřed polí, skupiny keřů a dřevin, zejména olší a vrb, při JV okraji černá skládka. Popis bioty: Olše lepkavá, vrba. Cílový stav: Mokřadní, lesní společenstvo. Návrh na opatření: Odstranit skládku a dosázet dřevinami. ● Číslo prvku: LBC 202 Název prvku: Pískovna Vliněves Postavení prvku v SES: Lokální biocentrum funkční. Výměra: 13,04 ha Zastoupené STG: 2AB4-5, 2AB2 Stručný popis prvku: Vytěžená, zatopená pískovna, sukcesní stadium zarůstání břehů rákosovými porosty, skupiny stromů a keřů, hnízdiště vodního ptactva, výskyt subhalofylní flóry, lokalita je hojně navštěvována, subhalofylní nízká vegetace břehů je udržována sešlapáváním a defekací vodního ptactva a rybářů. Popis bioty: Vrba jíva, vrba šedá, vrba bílá, vrba trojmužná, vrba křehká, vrba nachová, topol řerný, topol osika, topol bílý, bříza bílá, růže šípková, bez černý, trtina křovištní, lipnice smáčknutá, vratič obecný, mochna stříbrná, pýr plazivý, pelyněk černobýl, rákos obecný, orobinec úzkolistý, dvouzubec trojdílný, máta vodní, sítina žabí, sítina smáčknutá, sítina tenká, sítina sivá, skřípinec dvoublizný, ostřice. Významné druhy živočichů: kulík říční, pisík obecný, břehule říční, různé druhy kachen, drobní rákosovití pěvci. Cílový stav: Společenstvo vodní, mokřadní, lesní, luční. Návrh na opatření: Vyčlenit jako klidovou zónu z ostatní silně rekreačně využívané plochy. ● Číslo prvku: LBK 104 Název prvku: Na zadních honech Postavení prvku v SES: Lokální biokoridor vymezený, navržený k založení. Výměra: 700 m na řešeném území Zastoupené STG: 2BD3, 2AB2 Stručný popis prvku: Linie teplovodu a doprovodné cesty, která má být podle projektu lemována pásem zeleně. Popis bioty: V polní trati běžné polní plevele. Cílový stav: Společenstvo dřevinné, křovinné, liniové.. Návrh na opatření: Realizace výsadeb dle projektu. ● Číslo prvku: LBK 112 Název prvku: Parovod Postavení prvku v SES: Lokální biokoridor vymezený, navržený k založení. Výměra: 1800 m Zastoupené STG: 2BD3, 2B3 Stručný popis prvku: Linie teplovodu a doprovodné cesty, která má být podle projektu lemována pásem zeleně. Popis bioty: Běžné polní plevele. Cílový stav: Liniové společenstvo s dřevinami Návrh na opatření: Realizace výsadeb dle projektu. ● Číslo prvku: LBK 114 Název prvku: Kanál u pískovny Vliněves Postavení prvku v SES: Lokální biokoridor vymezený, částečně funkční. Výměra: 1500 m Zastoupené STG: 2AB4-5, 2B3, 2BD2-3 Stručný popis prvku: Pás křovitých vrb při jižním okraji Vliněveské pískovny, vodní kanál s příkrými břehy spojující pískovnu s Labem, mokřadní poloruderální vegetace, část toku zatrubněna. Popis bioty: Vrba jíva, topol černý, bříza bílá, bez černý, růže šípková, třtina křovištní, pelyněk obecný, pcháč oset, mochna stříbrná, rákos obecný, orobinec širokolistý..
75
Cílový stav: Společenstvo křovinné, dřevinné, liniové, vodní. Návrh na opatření: Doplnit výsadbou dřevin a keřů, příkré břehy osázet. ● Číslo prvku: VKP 104 Název prvku: Zámecký park Dolní Beřkovice Výměra: 5,19 ha Zastoupené STG: 2BD3 Charakteristika lokality a popis současného stavu bioty: Starý park se stromovým patrem, keřové patro momentálně vyčištěno.V podrostu nitrofilní byliny. Vegetace: javor mléč, javor jasanolistý, lípa srdčitá, trnovník akát, jasan ztepilý, dub zimní, dub letní, jilm ladní, rododendrony, břečťan popínavý, válečka lesní, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, lilek potměchuť, vlaštovičník větší, kuklík městský. Vzácnější druhy. Javor stříbrný, kaštanovník jedlý, katalpa obecná, břestovec západní, líska turecká, dřezovec beztrnný, moruše bílá, dub bahenní a sloupovitý, jerlín japonský, lípa stříhanolistá. Ohrožení a návrh péče: Původní stav s hustým keřovým podrostem, který bránil vstupu do porostů byl pro zachování stavu ideální. Pro využití plochy jako parku dochází v současné době k jeho obnově a zpřístupnění. ● Číslo prvku: VKP 105 Název prvku: Ostrov u Dolních Beřkovic Výměra: 1,42 ha Zastoupené STG: 2BC4 Charakteristika lokality a popis současného stavu bioty: Zalesněný ostrůvek v Labi, lužní společenstvo (Ficario-Ulmetum). Ohrožení a návrh péče: Ponechat přirozenému vývoji. ● Číslo prvku: VKP 109 Název prvku: Vejčina Výměra: 11,25 ha Zastoupené STG: 2BD2-3, 2BD3 Charakteristika lokality a popis současného stavu bioty: Výsek typické české krajiny lokalizovaný v mělkém údolí s nápadným střídáním celků s nižší a vyšší diverzitou. Svah a podsvahový úpad Krabčické plošiny na slínovém podkladě, s převahou polí, s křovinatými terasovými mezemi a subhalofilním mokřadem. Na mezích dominují husté, místy velkoplošné a neprůlezné křoviny s pestrou skladbou křovinného patra, ale s velmi silně ruderalizovaným, nitrofilním podrostem. Navazují ruderální trávníky s místy přežívajícími teplomilnými druhy. Pod svahem je mokřad na pramenném vývěru. Vzácné druhy a společenstva: ostřice žitná, sítina smáčknutá, skřípinec dvoublizný, vrbovka malokvětá, bahnička jednoplevná, rozrazil dlouholistý, trnka křovitá. Ohrožení a návrh péče: Splach z polí – nitrifikace. Údržba křovin, obnovit plochy trávníků, omezit zarůstání rákosem mechanickým zraňováním povrchu. ● Číslo prvku: VKP 110 Název prvku: Pískovna Vliněves Výměra: 66 ha Zastoupené STG: 2AB4-5, 2AB3, 2AB2 Charakteristika lokality a popis současného stavu bioty: Rozsáhlý komplex zatopených vytěžených pískoven, sukcesní stadium zarůstání břehů rákosovými porosty, skupiny stromů a keřů, hnízdiště vodního ptactva, výskyt subhalofylní flóry, Vrba jíva, vrba šedá, vrba bílá, vrba trojmužná, vrba křehká, vrba nachová, topol černý, topol osika, topol bílý, bříza bílá, růže šípková, bez černý, trtina křovištní, lipnice smáčknutá, vratič obecný, mochna stříbrná, pýr plazivý, pelyněk černobýl, rákos obecný, orobinec úzkolistý, dvouzubec trojdílný, máta vodní, sítina žabí, sítina smáčknutá, sítina tenká, sítina sivá, skřípinec dvoublizný, ostřice. Významné druhy živočichů: kulík říční, pisík obecný, břehule říční, různé druhy kachen, drobní rákosovití pěvci. Ohrožení a návrh péče: Ruderalizace, rekreace. Rekultivace břehů se zachováním stávajících porostů. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezen v samostatném výkresu č. B6, dále také v hlavním výkresu. Režim hospodářské a stavební činnosti v prvcích ÚSES je dán zákonem – viz též
76
úvod této kapitoly textu odůvodnění územního plánu. Pro jeho ochranu platí ustanovení zvláštních předpisů – zejm. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. V časové vazbě na návrh zastavěných a zpevněných ploch v řešeném území budou přijata opatření pro zajištění retenční schopnosti krajiny a udržení jejího vodního režimu. Nesmí být kácena významná krajinotvorná zeleň. Přírodní vodoteče nesmějí být zatrubňovány, s výjimkou křížení s komunikacemi při zajištění dostatečného průtočného profilu. Ck4)
Prostupnost krajiny
Návrh územního plánu respektuje síť stávajících cest, které až na výjimky nebudou narušeny. Vpodstatě jedinou výjimkou je navržený komunikační obchvat Vliněvsi, který naruší historicky utvářenou cestní síť západním směrem. Veškeré důležité komunikace zajišťující spojení s územím kolem vytěžených pískoven (plochy s novou funkční náplní) budou obnoveny, resp. navrženy v posunuté poloze tak, aby při splnění požadavků dopravy byla zachována jejich funkčnost a bezpečnost dopravy. V případě ve výhledu uvažovaných produkčních sadů severně od zástavby Dolních Beřkovic bude tato oplocená plocha vytvářet také komunikační bariéru. Vzhledem k dnešnímu stavu, kdy na zástavbu navazuje rozsáhlá jednolitá plocha zemědělské půdy bez jakéhokoliv členění, bude navržená funkční změna znamenat kvalitativní přínos. Pozn.: V upraveném návrhu byla plocha pro produkční sady přesunuta z návrhu do územní rezervy (pro možné využití ve výhledu, případné převedení do návrhu je možné změnou územního plánu).
Ck5)
Protierozní opatření
Stávající struktura krajiny a její výškové uspořádání nepředstavuje potřebu speciálního řešení. Rovněž vzhledem k charakteru řešených záměrů je návrh protierozních opatření v rámci územního plánu bezpředmětný.
Ck6)
Ochrana před povodněmi
Zásady ochrany sídel postižených (ohrožených) povodněni by měly obsahovat: - základní výchozí údaje (přírodní a územně technické podmínky, průběh povodně), - záplavové území, jeho kategorizace a stanovení bezpečného režimu ochrany obce, - protipovodňová opatření ve funkčním a prostorovém uspořádání a využití území (organizační, ekologická, stavebně technická), - protipovodňová opatření, stanovená v jiných oborových dokumentech (na vodních tocích a nádržích, na úseku dopravní a technické infrastruktury, protierozní opatření,
-
stanovení limitů, regulativů a zásad protipovodňových opatření
Povodňové nebezpečí představuje v řešeném území významnou hrozbu (viz nedávná ničivá povodeň v r. 2002) a z toho vyplývající omezení pro využitelnost území. Projektant se snažil ve smyslu výše uvedených zásad reagovat odpovědně na povodeň z r. 2002 tak, aby územně plánovací dokumentace obce splňovala tyto požadavky a v případě podobné situace se tak výrazně omezily škody na majetku. Podstatnou část opatření nelze navrhovat izolovaně pro samotnou obec, měla by vycházet zásadně z koncepce vyššího územního celku, koordinovaně a v kontextu ochrany celého povodí, protože komplexně pojatá strategie může účinněji čelit rizikům povodní. Projektant vycházel z aktualizované záplavové čáry při průtoku Q100 (stoletá voda). V případě sídel Dolní Beřkovice a Vliněves leží naprostá většina zastavěného a zastavitelného území v rovině blízké kótě hladiny H100 = 160,6 m n. m. Bpv (zčásti pod, z větší části těsně nad hladinou H100). Pouze teoretická varianta neobnovit vodou poničené objekty a opustit jakoukoliv další výstavbu je natolik radikální a vpodstatě nemožná, znamenala by postupnou likvidaci obce. Druhá varianta by znamenala vybudování neúměrně dlouhých hrází podél většiny zastavěného resp. zastavitelného území, pro některé lokality by takové řešení z prostorových důvodů bylo jen obtížně řešitelné (např.
77
zástavba u zdymadla). Taková potenciální ochrana před povodněmi by pro obec byla neúměrně nákladná a bez komplexního řešení i neúčinná. V úvahu přichází jedině třetí varianta – realistická, spočívající v důsledné realizaci opatření a zásad eliminujících případné vlivy povodní. Vyplývá to i ze zájmů představitelů obce a ze stanoviska správce povodí (Povodí Labe, s.p. Hradec Králové). Vychází se z aktualizované záplavové čáry při průtoku Q100 (stoletá voda) stanovené opatřením Středočeského kraje ze dne 7. 7. 2006 (zn.92523/2006/KUSK) – o vymezení záplavového území a aktivní zóny Labe v úseku Mělník - Horní Počaply, ř. km 97,00-110,35. Vzhledem k vyhlášenému záplavovému území (obojí vyznačeno v grafické části ÚP) byl v upraveném návrhu podstatně omezen rozsah zastavitelných ploch v Q100 a zcela vyloučen v aktivní zóně. Výjimečné návrhy bydlení v Q100 jsou odůvodněny polohou v zastavěném území (jedná se o jednotlivé proluky mezi stávající zástavbou). Vždy se jedná o výslovné požadavky vlastníků pozemků, s vědomím zvýšeného rizika a s umožněním zástavby jen za předpokladu udělení souhlasu příslušného vodoprávního úřadu a správce vodního toku jako dotčeného orgánu, a to ke konkrétní zástavbě. Současně je nutné respektovat ustanovení Politiky územního rozvoje ČR (2006), kde v čl.2 republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území se uvádí, že „..vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích lze jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech..“ Zdůvodnění toho, proč jsou některé zastavitelné plochy nově vymezované tímto návrhem územního plánu Dolní Beřkovice uvnitř záplavového území Q100, jsou uvedena v předchozím odstavci a v kap. Ca1) Soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Pro tyto plochy jsou stanoveny podmínky jejich zastavitelnosti (viz rovněž předchozí odstavec). Limity využití území z hlediska záplavového nebezpečí byly stanoveny příslušným vodohospodářským orgánem (býv. referát životního prostředí OkÚ Mělník, odd. vodního hospodářství, v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon o vodách, zákon o státní správě ve vodním hospodářství). Tyto limity jsou doplněny o podmínky Povodí Labe, s.p. (body č. 14, 15): 1)
Záplavové území je území ohrožené povodněmi, vymezené záplavovou čarou při průtoku Q100 (stoletá voda), kóta hladiny H100 = 160,6 m n. m. Bpv.
2)
K vydání územního rozhodnutí pro stavby atd. uvedené v odstavci 1) musí žadatel předložit vyjádření Povodí Labe, a.s. a vodohospodářského orgánu.
3)
Ke stavbám (vč. staveb studní), rekonstrukcím, činnostem, změnám činností, dobývání nerostů a zemním pracím v záplavovém území musí žadatel o vydání rozhodnutí předložit souhlas příslušného vod. orgánu dle § 17. odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). K žádosti o souhlas musí žadatel předložit vod. orgánu vyjádření Povodí Labe, a.s.
4)
Skládky odpadů nesmí být v záplavovém území povolovány. Skládky stavebního materiálu mohou být povoleny jen v takovém případě, aby mohly být před povodní či chodu ledu odstraněny, popř. zajištěny před odplavením.
5)
Stavby obytných a hospodářských budov, veřejných budov a průmyslových závodů jsou z důvodů ochrany vodohospodářských a jiných zájmů nežádoucí.
6)
Liniové stavby (komunikace, mosty, dálkovody) je nutné zabezpečit tak, aby nezpůsobily zvyšování hladiny vody při povodních a jinak nezhoršovaly odtokové poměry.
7)
Výjimečně mohou být povolovány stavby objektů, jejichž provoz souvisí s vodním tokem a stavby v tiché, mělké a plošně rozsáhlé inundaci.
8)
Čistírny odpadních vod je nutné výškově umisťovat tak, aby byla zachována jejich funkce v celém rozsahu i při výskytu povodní. Pro případ vyřazení čistírny z provozu je nutné zajistit, aby i při povodni bylo možno odvádět odpadní vody do vodního toku a nebyly překročeny stanovené ukazatele.
9)
U staveb obytných domů, pracovišť a skladišť, pokud byla jejich výstavba výjimečně povolena, je nutné uplatňovat stejná kriteria jako u liniových staveb (nezhoršení odtokových poměrů). Jejich přízemí je nutné vybudovat nad úrovní hladiny vody při povodni (případně nad úrovní některé nižší hladiny stanovené na základě odborného posouzení). Je nutné provést taková izolační opatření, aby eventuálním zatopením netrpělo zdivo budov a dále opatření, aby voda nemohla vniknout do budovy kanalizací a okna a průduchy zbudovat tak, aby prostory nemohly být zatopeny. Zřizovatel těchto objektů si musí být vědom nebezpečí zaplavení při velkých vodách a dále toho, že nemůže uplatňovat náhradu škody na správci toku.
78
10) Velmi přísně je nutné posuzovat umístění výroby, skladování nebo manipulaci s chemickými, toxickými nebo jinak nebezpečnými materiály v inundačním území. Musí být učiněna taková opatření, aby při eventuálním výskytu velkých vod nebylo způsobeno obecné ohrožení. 11) Stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, se připouštějí jen v mělké inundaci, musí však být vyvedeny 50 cm nad úroveň hladiny vody při povodni a řádně zajištěny proti vniknutí vody. Rovněž poklopy žump musí být zajištěny proti vniknutí velkých vod. 12) Stavby škol, nemocnic a jiných zdravotních a sociálních zařízení by neměly být v inundačním území vůbec povolovány. 13) Vodohospodářský orgán může na návrh správce toku nařídit nutné úpravy stávajících objektů v záplavovém území, popřípadě jejich úplné odstranění k zajištění snazšího odchodu povodňových vod. Údaje o průtocích je oprávněn vydávat Český hydrometeorologický ústav. Údaje o kótách hladin je možné si objednat u Povodí Labe, a.s. v Hradci Králové. 14) Při posuzování odolnosti stavby (§16 vyhlášky MMR 137/98 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu) musí být přihlédnuto i k zatížením konstrukcí vzniklých při průchodu a po opadnutí velké vody. Výška základového soklu (úroveň podlahy 1. NP = ±0,000) musí zajistit nadvýšení nad hladinu H100 = 160,6 m n. m. Bpv tak, aby nebyla narušena uživatelnost stavby v souvislosti s opakováním výskytu velké vody. 15) Povodí Labe, s.p. neodpovídá za škody způsobené vybřežením toků do záplavových území při průchodu velkých vod. Pro případné stavby v záplavovém území musí být zpracovány povodňové plány. Poslední bod přestavuje doporučení projektanta, které by však v zájmu samotných stavebníků mělo být rovněž dodrženo: 16) V suterénech a podlažích objektů ležících pod hladinou H100 se nedoporučuje umísťovat elektrické rozvody včetně nákladné elektroniky a dalších technologicky, a tedy finančně náročných zařízení (která nelze v případě povodně jednoduše demontovat a odnést – hodnotné předměty musí být jednoduše stěhovatelné) Ck7 Rekreace Uvedeno v rámci kap. Cg7)
Vymezení zastavitelných ploch - Veřejné vybavení
Ck8) Dobývání nerostů Z hlediska ochrany nerostného bohatství jsou v řešeném území evidována následující výhradní ložiska, chráněná ložisková území a dobývací prostory: - Výhradní ložisko štěrkopísků B3 002400 Vliněves – Beřkovice se stanoveným dobývacím prostorem 700661 Vliněves I a chráněným ložiskovým územím 00240000 Vliněves - Výhradní ložisko štěrkopísků B3 002401 Vliněves – Beřkovice se stanoveným dobývacím prostorem 700200 Vliněves, který je ze zákona rovněž chráněným ložiskovým územím Organizace: Způsob těžby: Ložiska: (B3 = výhradní ložiska) Dobývací prostory (DP): Chráněná ložisková území (CHLÚ): Suroviny:
Město Mělník dřívější z vody B3 002400 Vliněves-Beřkovice Plocha [ha]: DP 70661 Vliněves I Plocha [ha]: CHLÚ00240000 Vliněves Plocha [ha]: Štěrkopísky
Organizace: Způsob těžby: Ložiska: (B3 = výhradní ložiska) Dobývací prostory (DP): Chráněná ložisková území (CHLÚ): Suroviny:
František Jampílek, Lázně Toušeň současná z vody B3 002401 Vliněves DP 70200 Vliněves Štěrkopísky
79
Plocha [ha]: Plocha [ha]:
124.17 6.40 133.70
76.50 75.61
Organizace: Způsob těžby: Ložiska:
Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 dřívější povrchová R9 364000 Cítov-sever Plocha [ha]: 365.15 (R9 registrované prognózní zdroje - nevyhrazené nerosty) Štěrkopísky
Suroviny: Organizace: Způsob těžby: Ložiska:
Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 dosud netěženo R9 370126 Dolní Beřkovice Plocha [ha]: 40.05 (R9 registrované prognózní zdroje nevyhrazené nerosty) Štěrkopísky
Suroviny:
V současné době probíhá těžba na části dobývacího prostoru výhradního ložiska štěrkopísků Vliněves, č. ložiska 3002401 (část chráněného ložiskového území 00240000 Vliněves – Beřkovice) (plocha 5,1526 ha) v množství do 200 kt.r-1. Těžba je povolena podle §17, odst. 4, zák. č. 61/88 Sb. rozhodnutím OBÚ Kladno, čj. 2452/99 ze dne 11. 5. 1999. Zásah do krajinného rázu je povolen rozhodnutím RŽP OkÚ Mělník, čj. 1609/99/RŽP/814/př ze dne 12. 2. 1999 (na část DP o výměře 48 ha). Souhlas s vynětím ze ZPF vydal RŽP OkÚ Mělník dne 16. 12. 1998, čj. RŽP/zem/5846/98-1086. Investor (firma Vojtěch Tomi – zemní práce, Praha – Horní Počernice) rozšířil těžbu na velkou část stanoveného dobývacího prostoru s postupným vytěžením výhradního ložiska štěrkopísku ve stanoveném dobývacím prostoru - s následnou rekultivací na vodní plochu a les. Část plochy bude tvořit funkci rekreační. Plocha pískovny je 66,9792 ha. K uvedenému záměru byla zpracována dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, v rozsahu požadavků zákona č. 244/92 Sb., příloha č. 3 (zpracovatel EIA Ing. Josef Soukup, CSc., T-EC Ústí n. Lab.). Do výhradního ložiska 3002401 zasahuje okrajově pouze záměr č.Z4 (přeložka komunikace – obchvat Vliněvsi).
Ck9) Vyhodnocení důsledků na životního prostředí Ovzduší Nejvíce postiženou složkou životního prostředí a zároveň složkou, která má největší přímý vliv na lidské zdraví, je v řešené oblasti ovzduší. Největším zdrojem imisí na řešeném území je provoz elektrárny Mělník a následně jsou to lokální topeniště na pevná paliva v individuální zástavbě ve všech sídlech. Vzhledem k plánovanému rozšíření elektrárny o záložní zdroj byla zpracována dokumentace pro posouzení vlivu tohoto zdroje jejíž součástí je i vyhodnocení současného stavu kvality ovzduší. Pro orientaci uvádíme tabulku imisních limitů látek znečisťujících ovzduší. Imisní limity látek znečišťujících ovzduší Znečišťující látka
Imisní limity g.m-3
Vyjádřená jako
IHr
IHd
Prašný aerosol
PP
60
150
500
Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu
oxid siřičitý
SO2
60
150
500
roku překročeny ve více než 5% případů
oxid siřičitý a prašný aerosol
SO2 + PP NO2
100
200
Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu
5 000
10 000
roku překročeny ve více než 5 % případů
Oxidy dusíku oxid uhelnatý Ozon olovo v prašném spadu Kadmium v prašném spadu Pachové látky
CO O3 Pb Cd
IH8h
IHk
Obecný požadavek**
250* 80
160 0,5 0,01 nesmí být v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo
* Vypočítán aritmetický součet denních průměrných koncentrací obou složek ** tj. 95 % kvantil denních koncentrací nesmí překročit hodnotu IHd a 95 % kvantil půlhodinových koncentrací nesmí překročit hodnotu IHk.
80
IHr - průměrná roční koncentrace znečišťující látky. Průměrnou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku jako aritmetický průměr z průměrných 24-hodinových koncentrací. IHd - průměrná denní koncentrace znečišťující látky. Průměrnou denní koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24 hodin, anebo střední hodnota nejméně dvanácti rovnoměrně rozložených měření průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hodin (aritmetický průměr). IH8h - průměrná osmihodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou osmihodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku osmi hodin. IHk - průměrná půlhodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou půlhodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 30 minut.
Posouzení kvality ovzduší nejbližšího okolí elektrárny byly použity údaje ze stanic v Mělníce a Horních Počaplech, údaje byly převzaty ze souhrnného tabelárního přehledu znečištění ovzduší v ČR (ČHMÚ Praha). Provozovatelem měřící stanice v Mělníce je hygienická služba a stanici v Horních Počaplech provozuje MěÚ Mělník. Vybrané údaje z těchto stanic jsou uvedeny v následující tabulce: Nox název a číslo stanice Mělník – OHS
st. č. 465
Horní Počaply
st. č. 789
veličina (mikrogramy na m3, %) roční průměr denní maximum % překročení Ihd 98% kvantil roční průměr denní maximum % překročení Ihd 98% kvantil
rok 1994 18 75 0 55 17 77 0 50
1995 18 75 0 56 18 50 0 42
1996 21 98 0 67 18 96 0 60
stanicích
nedochází
Oxid siřičitý (SO2) Z výše uvedených hodnot vyplývá, že ve všech sledovaných 3 k překračování ročních imisních limitů (IHr = 60 mikrogramů/m ).
3
Maximální denní koncentrace nad hodnotu imisního limitu (IHd= 150 mikrogramů/m ) byla překročena v obou stanicích, pouze ale v případě stanice Horní Počaply bylo dosaženo hodnoty blížící se dvojnásobku IHd. Relativní četnost překročení denních koncentrací je ve všech stanicích na úrovni 0,4 %, výjimku tvoří stanice Horní Počaply, kde dosáhlo překročení v roce 1994 1,8 %. 3
Hodnota 98% kvantilu pak pouze výjimečně překračuje úrověń 90 mikrogramů/ m , a to ve 3 stanici Horní Počaply v roce 1994 (95 mikrogramů/ m ). Oxidy dusíku (NOx) Z výše uvedených hodnot vyplývá, že ve všech sledovaných 3 k překračování ročních imisních limitů (IHr= 80 mikrogramů / m ).
stanicích
nedochází 3
Maximální denní koncentrace nad hodnotu imisního limitu (IHd = 100 mikrogramů / m ) nebyla překročena. Relativní četnost překročení denních koncentrací je ve všech stanicích na úrovni 0,4 %, výjimku tvoří stanice Horní Počaply, kde dosáhlo překročení v roce 1994 1,8 %. 3
Hodnota 98% kvantilu pak pouze výjimečně překračuje úrověń 60 mikrogramů / m , a to ve 3 stanici Mělník – OHS v roce 1996 (67 mikrogramů / m ). Povrchové a podzemní vody Řešené území je umístěno v hlavním povodí Labe číslo hydrologického pořadí 1-00-00. Jakost vody v řece Labi sleduje soustavně ČHMÚ, pobočka Praha. V profilu blízkém místu vypouštění vod z elektrárny Mělník, Labe – Liběchov bylo v roce 1997 zjištěno, že dle ukazatelů kyslíkového režimu byla voda v IV. třídě – silně znečištěná voda.
81
Část území se nachází v oblasti CHOPAV Severočeská křída, kterou stanovilo Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Tento obecně závazný předpis stanoví zákazy některých činností a staveb. V jihozápadní části území je rozsáhlá vodní nádrž vzniklá částečným zatopením vytěženého prostoru po ukončení těžby štěrkopísku. Je rozdělena do 3, resp. 4 oddělených částí o celkové ploše cca 48,9 ha. Celkový objem akumulované vody při současné úrovni hladiny (úroveň je v určitém 3 rozmezí regulovatelná) na kótě cca 157,30 m n. m. je odhadován na cca 830 000 m . Hloubka vody se pohybuje od 1,3 do 2,3 m, v určitých částech dosahuje maxima cca 4 m. Pro vzniklou vodní nádrž je charakteristické výrazné zaklesnutí hladiny pod úrovní terénu, které se pohybuje od 4,5 do 6,5 m. Část vody v nádrži je podzemního původu, tzn. že přitéká propustnými písčitými sedimenty údolní terasy Labe. Druhou, pravděpodobně větší část vodního objemu tvoří povrchová voda, přiváděná dvěma povrchovými přítoky ze směru od Cítova: 2 1) Daminěveská strouha (Cítovský potok), přitékající od Hor. Beřkovic s plochou povodí cca 15,1 km , 2 2) tzv. Josefka s povodím velikosti cca 19,8 km . Celkový denní přítok povrchových vod byl pro účely urbanistické studie Vliněves (Terplan, a.s., Praha, 1992) odvozen hydrologickou analogií a odhaduje se na 66 l/s v ročním průměru, resp. na 14 l/s v úrovni pravděpodobného Q355. Z toho se v uvedené studii předběžně odvozuje cyklus výměny vodního obsahu na 2,5-krát ročně v průměru (bez podílu podzemních přítoků). Poměr přítokových množství podzemních a povrchových vod není znám, je však zřejmě proměnlivý a v době celkově snížené úrovně hladiny podzemních vod dochází pravděpodobně k infiltraci vody z písníku do podzemních vod. Ve východním protáhlém cípu nádrže je vybudován betonový vypouštěcí a regulační objekt, kterým lze omezeně regulovat úroveň hladiny. Úplné vypuštění nádrže není vzhledem k výškovému osazení odtokového potrubí možné. Odtok je vyústěn potrubím (VIA Ø 1750 mm) do Hořínského potoka nad jeho ústím do Labe.
Hluk a vibrace Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 - 12% přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince, což vede k podceňování hluku jako významného negativního faktoru. Více než 90% hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80% je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Hygienické limity (viz. Vyhl. Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., Hygienické předpisy, sv. 77, 1977) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeqp ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAz = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Korekce na místní podmínky: Způsob využití území Rozsáhlé zdravotnické areály, přírodní rezervace Rozsáhlé školské a kulturní prostory, rekreační prostory celoměstského významu, rekreační prostory příměstské, vnitřní lázeňská území a jiné prostory vyžadující zvláštní ochranu Obytné soubory na obytném území příměstských a menších sídelních útvarů Obytné soubory na obytném území uvnitř městské zástavby Smíšené zóny Výrobní zóny, centra sídelních útvarů a dopravní zóny s ojedinělými stavbami pro bydlení
Korekce dB(A) - 10 -5 0*# +5*# +10*# +20
* V prostoru bezprostředně navazujícím na území dálnic, silnic I. a II. třídy a hlavních městských komunikací se použije další korekce + 10 dB(A). Při použití této korekce musí být dán průkaz, že jiná řešení umožňující obvyklý stupeň ochrany před hlukem nelze použít. V obytných souborech (sídlištích) lze tuto korekci uplatnit maximálně u 15 % bytových jednotek. # Tato korekce se pro hluk z provozoven (např. výrobny, prádelny, restaurace apod. nahrazuje korekcí 0.
82
Korekce na denní dobu: Den (od 6.00 do 22.00 h) Noc (od 22.00 do 6.00 h)
0 dB(A) - 10 dB(A)
Vzhledem k plánovanému rozšíření elektrárny o záložní zdroj byla zpracována dokumentace pro posouzení vlivu tohoto zdroje jejíž součástí je i vyhodnocení současného stavu hlukové situace v okolí elektrárny Mělník. Bylo provedeno měření v 10 bodech reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu. Jedná se o okraje zástavby směrem k elektrárně v následujících bodech: Podvlčí, Dolní Beřkovice, Dolní Beřkovice – zdymadlo, Křivenice, Horní Počaply, Vehlovice, Liběchov, Liběchov – mateřská škola, Ješovice, Počeplice. V každém bodě bylo provedeno několik měření, a to jak v denním, tak v nočním období. Z měření byly vyloučeny nahodilé akustické jevy ( přelet letadla, průjezd vlaku, štěkot psů apod.). V následující tabulce je uveden přehled rozpětí ekvivalentních hladin hluku, naměřených v jednotlivých bodech. rozpětí naměřených ekvivalentních hladin hluku LAeq den BOD min max Podvlčí 45,4 47,3 Dolní Beřkovice 45,2 50,1 Dolní Beřkovice – zdymadlo 45,2 47,4 Křivenice 49,9 50,7 Horní Počaply 45,6 48,5 Vehlovice 46,0 46,5 Liběchov 46,9 50,8 Liběchov – mateřská škola 46,1 49,4 Ješovice 46,6 47,5 Počeplice 45,7 48,9
noc min 45,2 44,6 45,3 46,9 44,6 45,5 45,8 45,8 45,6 45,4
max 46,5 46,2 46,6 49,0 46,3 46,4 47,2 48,3 46,9 46,4
Z výsledků je zřejmé, že akustická situace v denním období je ve všech měřených bodech příznivá. Limitní hladina hluku LAeq,p = 50 dB je ve prakticky ve všech bodech dodržena. V nočním období hlučnost klesá jen málo, a to cca 0,5 až 3 dB oproti dennímu. Ve všech případech je limitní hladina LAeq,p = 40 dB překročena. Z rozdílu hladin v jednotlivých měřících bodech nelze odvodit závislost vzdálenosti od elektrárny. Jedinou výjimkou je bod Křivenice,, kde jsou hladiny hluku o cca 2 – 3 dB vyšší než v ostatních bodech, a to jak v denním, tak v nočním období. Bod Křivenice přitom představuje prostor nejblíže k elektrárně, ostatní body jsou ve vzdálenostech výrazně větších resp. krytých objekty elektrárny. Lze odvodit, že v bodě Křivenice je akustická situace pravděpodobně významně ovlivňována průmyslovým provozem v blízkosti. Kromě elektrárny Mělník jde i o provoz Hebel – Porobeton, který leží mezi elektrárnou a měřícím bodem. Ke stanovení podílu uvedených zdrojů (resp. i jiných zdrojů) by bylo nutno provést samostatnou studii. V ostatních bodech není již hluková situace významně ovlivňována elektrárnou resp. průmyslovými aktivitami v jejím okolí. Hlukové pozadí je dáno jinými zdroji hluku. S otázkou hluku souvisí také stávající neúměrná dopravní zátěž obcí, a proto je vyřešení dopravy mimo obytnou zástavbu prioritní.
Cl) Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření a ploch pro asanaci Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veř. infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané ÚPD (§2 odst. 1 písm. l SZ). Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané ÚPD (§2 odst. 1 písm. m SZ).
83
Cl1)
„W“ - Plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva (dle §101 a §170 SZ)
dopravní infrastruktura: WD1 - přeložka silnice III/24637 – obchvat Vliněvsi (odpovídá vymezení veř. prosp. stavby v nadřazené ÚPD – VÚP VÚC Pražského regionu, pod. ozn. D086) WD2 - přeložka úseku silnice II/246 v k. ú. Vliněves a Brozánky (odpovídá vymezení veř. prosp. stavby v nadřazené ÚPD – VÚP VÚC Pražského regionu, pod. ozn. D082) WD3 - cyklistická stezka podél Labe WD4 - úpravou návrhu se ruší (přeložka úseku silnice III/24637 u cukrovaru -napřímení) WD5 - kruhový objezd na kom. III/24637 v centru obce (křižovatka s Nádražní ul.) WD6 - místní komunikace v sídlech D. Beřkovice a Vliněves, v rozvojových lokalitách technická infrastruktura: WT1 - trafostanice N-TS1-7 pro návrhové lokality (úpravou návrhu se snižuje počet TS) WT2 - navržené přeložky vzdušného vedení VN 22 kV WT3 - navržené trasy kabelového vedení VN 22 kV WT4 - navržené vodovodní řady pro návrhové lokality WT5 - navržené kanalizační řady pro odvádění splaškových vod v sídlech D. Beřkovice a Vliněves pro návrhové lokality WT6 - navržená kanalizace Podvlčí vč. ČOV WT7 - středotlaký plynovod – doplnění rozvodů v rozvojových lokalitách D. Beřkovic a Vliněvsi založení prvků ÚSES: WU1 - RBK 35 (629) – za severním okrajem zástavby D. Beřkovic – v ose vrchního vedení VN, mezi Vejčinou a zdymadlem WU2 - LBK 112 – severojižním směrem po západním okraji adm. úz obce WU3 - LBK 114 – propojení v ose odvodňovacího kanálu z Vliněveských jezer do Labe – pod Posadovicemi (JV okraj adm. úz. obce) Cj2) „P“ - Plochy a koridory pouze s možností uplatnění předkupního práva (dle §101 SZ) - stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu - asanace (ozdravění) území
….. označení VB ….. označení VA
Návrh územního plánu žádné takové plochy a ani koridory nenavrhuje.
Cj3) „V“ - Plochy a koridory pouze s možností vyvlastnění (dle §170 SZ) - veřejně prospěšné stavby občanské vybavenosti, které jsou veřejnou infrastrukturou dle §2 odst. 1 písm. k3 ….. označení PO - veřejná prostranství ….. označení PP - veřejně prospěšná opatření k ochraně přírodního nebo kulturního dědictví ….. označení PK Návrh územního plánu žádné takové plochy a ani koridory nenavrhuje.
Cm) Návrh řešení požadavků civilní ochrany Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu Dolních Beřkovic byly zpracovány s přihlédnutím k vyhlášce k vyhlášce Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb. (k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva). V souladu s požadavkem tehdejšího DOSS (býv. Okresní úřad Mělník, referát obrany a ochrany) byly požadavky CO zpracovány v rámci konceptu územního plánu v oblastech: -
Kolektivní ochrana Ukrytí obyvatel Vodní zdroje Systém varování obyvatelstva za mimořádných situací Ohrožení obyvatelstva v případě možné průmyslové havárie Ohrožení obyvatel v případě povodně
84
Tyto oblasti byly převzaty i do návrhu územního plánu (s drobnými úpravami). Vyhláška č. 380/2002 Sb. uvádí v § 20 (Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce), že: „na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby a) – i)” (viz následující subkapitoly). Cma) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zástavba se nachází v záplavové oblasti. Aktualizovaná hranice Q100 je zakreslena v hlavním výkresu územního plánu. Z hlediska nové zástavby se pod hranicí Q100 nachází rozvojová lokalita bydlení v severní části Dolních Beřkovic a okrajově část navazující přestavbové plochy býv. kravína (lehká výroba a sklady). Dále je pod hranicí Q100 část rozvojové obytné lokality „U Pivovaru“ (mezi zámeckým parkem a cukrovarem). Ve Vliněvsi je takto částečně dotčena obytná lokalita jižně od návsi. Výstavba a rekonstrukce objektů v zastavěném území pod hladinou Q100 bude realizována s ohledem na povodňové nebezpečí pouze podmíněně, tzn. se souhlasem a za dodržení podmínek Povodí Labe, a.s. a vodohospodářského orgánu. Zvláštní povodeň vzniká vlivem rozrušení nebo přelití hráze vodního díla. Její následky by byly pravděpodobně mnohem větší než u Q100. Ochranou před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní bude především včasné varování a evakuace obyvatelstva. Předem stanovený prostor pro evakuaci: dle povodňového plánu obce je záchytným objektem s možností přenocování a stravování škola II. stupně v ul. Nádražní čp. 250 a v téže ulici tělocvična čp. 263. Evakuačním místem v případě větší povodně je obec Cítov (v plném rozsahu ověřeno v r. 2002) Povodňové zabezpečovací práce: Území k těžení materiálu: pískovna Vliněves (nachází se nad hladinou Q100). Místo pro parkování speciální techniky: přednádražní prostor, zpevněné plochy v areálu býv. cukrovaru. Místo pro dočasné uskladnění suťového materiálu: prostor za nádražím (severně od žel. přejezdu), v rámci ploch pro deponie u pískovny Vliněves, v menším rozsahu též na části ploch býv. cukrovaru. Obec má zpracovaný povodňový plán, aktualizovaný po povodni z r. 2002.
Cmb) zóny havarijního plánování Ohrožení obyvatelstva v případě možné průmyslové havárie: Obec se nenachází v zóně havarijního plánování. Obyvatelé obce však mohou být ohroženi mimořádnou událostí související s přepravou nebezpečných látek na železniční trati Praha – Děčín a přepravou po komunikaci Mělník – Roudnice. Pro případ úniku nebezpečných koncentrací zdraví škodlivých látek byla formou havarijních karet zpracována prognóza předběžného vyhodnocení dosahu šíření těchto škodlivin. Tyto havarijní karty byly uloženy v havarijní složce Obecního úřadu Dolní Beřkovice, během povodní 2002 byly ale zničeny. Konkrétní pokyny a informace o chování obyvatelstva v případě jeho ohrožení zdraví nebezpečnými látkami obsahuje brožura „Jak jednat v případě vzniku mimořádné události, havárie, nehody na mělnickém regionu“. Pozn.: Tato brožura od povodní 2002 rovněž fakticky neexistuje. Doplňující informaci o přízemní meteorologické situaci, druhu a předpokládanému šíření škodlivé látky v prostoru, jejím účinku na lidský organismus a údaje o nebezpečné a zraňující koncentraci získá v případě potřeby OÚ Dolní Beřkovice od HZS Středočeského kraje.
85
Obyvatelé v části Podvlčí a Dolní Beřkovice jsou ohroženi možnou havárií vysokotlakého plynovodu a vedením horkovodu z areálu EMĚ I. Za opatření týkající se možné havárie plynovodu a horkovodu jsou odpovědni jejich provozovatelé. Výpisy z havarijních plánů těchto zařízení ani jiné doklady týkající se činnosti obecního úřadu a chování obyvatelstva v případě havárie nejsou na OÚ k dispozici. Potenciální ohrožení celého řešeného území přinesla výstavba areálu odkaliště (cca 250 ha) elektrárny Mělník – EMĚ. V současné době je areál EMĚ I. v majetku Energotransu a.s. Praha a areály EMĚ II. a III. v majetku ČEZ a.s. Oba vlastníci mají zpracované Havarijní plány pro předcházení a řešení stavu nouze pro autorizovanou výrobu a rozvod elektřiny. Součástí havarijního plánu areálu EMĚ II. a III. je Povodňový plán odkaliště. Správce odkaliště musí mít trvale zajištěnou četu z řad zaměstnanců, která nastoupí okamžitě v případě potřeby k pracím na odkališti. • • • • • • • •
Správce zajišťuje pravidelné preventivní prohlídky, které sledují zejména tělesa hrázového systému pozorovací sondy průsakových vod odpadní systémy výšku hladiny vody v odkališti způsob a ukládání sedimentu čistotu odpadních vod potrubí přívodní a rozvodní trasy hydrosměsi objekty na potrubní trase Cmc) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Požadavek na ukrytí obyvatelstva …………............. 100 % ochranný součinitel improvizovaných úkrytů.................Ko = min. 50 nově navržené kryty budovat jako víceúčelové (využívat sklepů, skladů a pod.)
Podle posledního celostátního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 žilo v obci Dolní Beřkovice 1 308 obyvatel - Dolní Beřkovice 983 obyvatel - Podvlčí 31 obyvatel - Vliněves 294 obyvatel Kolektivní ochrana obyvatelstva v obci bude zajišťována prostřednictvím improvizovaných úkrytů. Jedná se o předem vytipované prostory suterénních a přízemních částí domů, sklepů atd. upravované v případě potřeby pro ochranné účely. Tyto úkryty chrání účinně proti ozáření, zejména proti radiačnímu spadu. Jejich ochranné vlastnosti, dané umístěním stavby a charakterem objektu, jsou vyjádřeny příslušným koeficientem oslabení. Improvizované úkryty neposkytují ochranu proti bojovým otravným látkám a plynným průmyslovým škodlivinám a jedům. Stálé tlakově odolné úkryty (STOU) a stálé protiradiační (SPRÚ) v obci nejsou a s jejich výstavbou se nepočítá. Pro obyvatelstvo v dané lokalitě je k dispozici (teoreticky) 30 PRÚ – BS s kapacitou 2 458 osob. Pro ukrytí žactva jsou k dispozici 3 PRÚ – BS, s kapacitou 576 osob. Vzhledem k tomu, že některé evidované úkryty jsou v soukromých obytných objektech, uvádí se v následující tabulce jen některé (školy, úřady, podniky, vybavenost). Přehled vybraných PRÚ - BS evidenční číslo 20001 20002 20003 20004 30005 30006 30007 30008
k.ú. Dolní Beřkovice Dolní Beřkovice Dolní Beřkovice Vliněves Dolní Beřkovice Dolní Beřkovice Vliněves Dolní Beřkovice
č.p. 260 107 144 96 99 101
druh objektu ZŠ ZŠ MŠ bývalá MŠ cukrovar objekt obce Státní statek Kovovýroba
86
ukrývá se o, ž ž ž o o o o o
kapacita max 364 154 58 42 186 400 15 34
kapacita využitá 265 77 33 41 102 80 5 34
30010 30011 100024 100031 100032 100034
Dolní Beřkovice Dolní Beřkovice Dolní Beřkovice Vliněves Vliněves Dolní Beřkovice
93 54 1 14 81
ČD zdymadlo zámek (sběrna) (prodejna) statek
oo, o oo, o o o o o
50 33 162 61 110 554
50 31 118 61 73 202
* O – obyvatelstvo Ž – žactvo OO – osazenstvo objektů C – celkem V územním plánu je v návrhu (do r. 2015) počítáno s nárůstem o přibližně 168 bytových jednotek (b. j.), což představuje při průměrné obložnosti 2,6 nárůst o 436 obyvatel (89 b. j. v části Dolní Beřkovice, 15 b. j. v části Podvlčí a 64 b.j. ve Vliněvsi). Požadavky na ukrytí osazenstva objektů občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit budou řešeny na základě konkrétních kapacit a požadavků v následných projektových stupních.. Cmd) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Záchytným objektem s možností přenocování a stravování škola II. stupně v ul. Nádražní čp. 250 a v téže ulici tělocvična čp. 263. Evakuačním místem v případě větší povodně je obec Cítov
Cme) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Materiál civilní ochrany (prostředky individuální ochrany) se v obci neskladuje. Místa skladu humanitární pomoci, příp. další sběrná místa: V době povodní 2002 byl pro tyto účely využit sklad v rámci areálu nádraží (není v majetku obce). Při obdobných mimořádných událostech budou využity prostory hasičské zbrojnice (ul. Klášterní) a sklad školní jídelny. Případně lze nadále počítat s využitím skladu na nádraží.
Cmf) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, Nebezpečné látky se na území obce nevyskytují. V případě potenciální potřeby budou nebezpečné látky vyvezeny do nezastavěného území v prostoru vytěžených pískoven v k. ú. Vliněves.
Cmg) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Jako vhodný objekt pro dekontaminaci osob a techniky, popř. zvířat je určen prostor statku (Lobkowiczký statek) v Nádražní ul. čp. 81, v jehož areálu je mycí rampa.
Cmh) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Místo skladování nebezpečných látek: sběrný dvůr firmy Tilia Mělník. Přehled zdravotnických zařízení v obci: lékárna + zdravotní středisko ve společném objektu, Dolní Beřkovice čp. 317. Místa pro soustředění raněných osob: základní škola, tělocvična základní školy.
Cm) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Subjekt zajišťující nouzové zásobování vodou: VEOLIA Mělník. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdrojů Boží Voda – Liběchov, Spomyšl a Vraňany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a z domovních studní (původní studny existují u většiny stávajících rodinných domů). Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
87
Místa pro umístění cisteren s vodou: D. Beřkovice – náves, střed Nádražní ulice, u cukrovaru, Vliněves – náves. Náhradní zdroje elektrické energie: Agregát existuje v areálu zdymadla. Zajištění náhradních zdrojů elektrické energie by v případě potřeby bylo věcí ČEZ.
Cn) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj a informace, jak bylo respektováno stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vzhledem k poměrně dlouhé době rozpracovanosti této ÚPD, zadání nepodléhalo zjišťovacímu řízení, zda řešení územního plánu je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Z obdobných důvodů není součástí návrhu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (zadání bylo schváleno před účinností nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb.). Nicméně ke společnému projednávání návrhu územního plánu Dolní Beřkovice sdělil Krajský úřad Středočeského kraje Praha – odbor životního prostředí a zemědělství ve svém stanovisku č.j.06032/2008/KUSK/OŽP/Kal. ze dne 22.2.2008, že dle zákona č.114/1992 Sb.o ochraně přírody a krajiny, že nelze vyloučit její významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Podle seznamu evropsky významných lokalit se ve zpracovávaném území nachází evropsky významná lokalita EVL Labe-Liběchov (kód CZ0213039, kde je předmětem ochrany populace hořavky duhové. V Labi je jedním z hlavních nebezpečí pro tento druh stupeň znečištění vody, proto je potřeba zaměřit se při hodnocení této koncepce podle §45h zákona č.114/1992 Sb. zejména na posouzení řešení čištění odpadních vod v nově navrhovaných zastavitelných plochách. KÚ stanovil, že je tato problematika v předložené dokumentaci nedostatečně řešena a to pouze na úrovni obecných předpokladů rozvoje kanalizační sítě bez zhodnocení kapacity ČOV. Současně bylo požadováno EVL znázornit v příslušné grafické části a uvést v kapitolách týkající se ochrany přírody a krajiny. Po telefonické domluvě s Ing. Kouříkem z Krajského úřadu, byl návrh územního plánu Dolní Beřkovice doplněn, upraven o požadované a následně byla dne 27. 2. 2009 podaná žádost u Krajského úřadu o změnu koordinovaného stanoviska s předloženým upraveným návrhem. Krajský úřad Středočeského kraje prozkoumal předloženou žádost a dospěl k závěru, že nedostatky dokumentace popsané v koordinovaném stanovisku č.j.06032/2008/KUSK/ ze dne 22.2.2008 byly odstraněny. Ve svém stanovisku ze dne 2.4.2009 č.j.034042/2009/KUSK stanovil, že odpadá nutnost provést posouzení vlivu ÚPD na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č.114/1992 Sb.
Co) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa Toto vyhodnocení je součástí textové části odůvodnění zpracované projektantem Ing. arch. Milanem Salabou, které je nedílnou součástí návrhu územního plánu Dolní Beřkovice. Co1) Úvod Předpoklady zadání a důvody pro konkrétní řešení v tomto návrhu územního plánu se zabývá kapitola Cg3). – Urbanistická koncepce – návrh. Stávající struktura ploch je v řešeném území následující: k. ú. výměra celkem (ha) z toho – zemědělská půda - lesní pozemky - vodní plochy - zastavěné plochy - ostatní plochy
Dolní Beřkovice 689,6655 390,7932 106,6231 45,2268 26,1919 120,8305
Vliněves 561,7269 410,5197 0,5588 48,5311 8,3815 93,7358
Vyhodnocení je provedeno s pětistupňovou kategorizací kvality zemědělské půdy podle BPEJ podle „metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1. 10. 1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb.,
88
o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Zemědělská příloha je zpracována rovněž v souladu s ustanoveními zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Druhy zemědělských kultur v tabulkové části u jednotlivých lokalit záborů jsou uvedeny podle skutečného stavu, resp. stavu v době zpracování pracovních průzkumů a rozborů – nikoliv podle katastrální evidence pozemků. Předmětem řešení jsou záměry rozšíření zastavitelných území pro bydlení, komerci, dopravu, obč. a technickou vybavenost a zeleň. Vyhodnocení důsledků řešení na ZPF podléhá celkem 15 lokalit. V rámci projednání předchozích etap (koncept, II. koncept) se k řešeným lokalitám vyjádřil orgán ochrany ZPF. Zemědělská příloha vychází z II. konceptu ÚPO (zprac. 07/2003). Tento II. koncept byl řádně projednán, na podkladě výsledků projednání bylo pořizovatelem vyvoláno dohodovací řízení (7. 9. 2004), jehož výsledkem byla upravená verze zemědělské přílohy. Pozn.: Hlavním důvodem dohodovacího řízení byla sporná lokalita č. B24 (dle označení v zem. příloze II. konceptu), kterou projektant zařadil do vyhodnocovaných ploch na základě tehdy zpracované zastavovací studie pro výstavbu rodinných domů. Předmětná lokalita byla vybrána jako objektivně nejvhodnější k zástavbě v první etapě – pro účely uspokojení požadavků obyvatel postižených povodní v r. 2002 (návaznost na stávající zástavbu, zainvestované území inž. sítěmi, dostupnost pozemků z hlediska vlastnictví). V mezidobí (během projednávání II. konceptu) došlo ke zpracování dokumentace pro územní řízení na tuto lokalitu a následně i k vydání územního rozhodnutí (24. 5. 2004 - Stavební úřad MěÚ Mělník, č.j. Výst.55-12728/04-Tě). Toto rozhodnutí nabylo právní moci 8. 7. 2004. Z toho důvodu bylo na dohodovacím řízení dojednáno, že lokalita č. B24 nebude v územním plánu dále předmětem vyhodnocení (viz zápis z dohodovacího řízení), u ostatních lokalit platí původní stanovisko odboru živ. prostředí a zemědělství Krajského úřadu Stč. kraje z 13. 4. 2004. Návrh (12/2007) se od II. konceptu lišil jen nepatrně (šlo o drobné upřesnění rozsahu několika lokalit, případně úplné vyřazení lokalit (buď pro nesouhlasné stanovisko dotč. orgánu ke II. konceptu, nebo pro přehodnocení potřeby záboru projektantem a obcí). Upravený návrh (04/2009) redukoval rozvojové plochy, tzn. i zábory půdního fondu poměrně výrazně, na méně než polovinu dříve navrhovaného rozsahu: - návrh ÚP (12/2007): 22 vyhodnocovaných lokalit v celkovém rozsahu cca 30 ha, - upravený návrh (04/2009): 14 vyhodnocovaných lokalit, celk. rozsah cca 12,3 ha. V upraveném návrhu (téměř totožném s výsledným návrhem - čistopisem) došlo k omezení rozsahu ploch pro bydlení, výrobních ploch a většiny ploch v záplavovém území. Kromě toho i dříve navržená změna kultury pro velkoplošné sady byla přesunuta do výhledu (jako územní rezerva) – tzn. rovněž není vyhodnocovaná. Po formální stránce jsou vyhodnocovány lokality ležící mimo zastavěné území. V případě lokalit v zastavěném území jsou to jen ty, které se nacházejí na nezastavitelných pozemcích v rámci zastavěného území. Zastavěné území bylo vymezeno samostatně dle § 59 zák. č. 183/2006 Sb. (stavebního zákona) k 2. 1. 2008. Po uskutečnění místního šetření bylo vydáno formou opatření obecné povahy. Vymezení zastavěného území odpovídá metodickému doporučení odboru územního plánování MMR z 27. 4. 2007. Zastavěné území je přehledně znázorněno ve výkresu č. B1 – Výkres základního členění území, č. D3 – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu a rovněž v dalších výkresech. Další zastavitelné plochy v rámci zastavěného území (jedná se většinou o jednotlivé proluky ve stávající zástavbě) nejsou vyhodnocovány, ve výkresu jsou pouze vyznačeny (oranžová barva bez číselného značení).
Co2) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na ZPF je zpracováno pro lokality č. B1, T5 (Podvlčí), K7, B15, B16, Z18, B20, Z21 a V22 (Dol. Beřkovice), B28, D29, B31, B32a a B32b (Vliněves). Tyto lokality jsou mimo zastavěné území. Číslování lokalit v zemědělské příloze je
89
pro přehlednost shodné s označením v původním II. konceptu a návrhu (proto je číselná řada nesouvislá). Vesměs všechny navržené zábory náleží do ZPF (kromě 0,14 ha ostatních ploch ve Vliněvsi). Zařazení lokalit do BPEJ a do stupňů přednosti v ochraně je patrné z tabulky č. 3. Co3) Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení. Stávající meliorační síť není překážkou pro rozvoj obce a výstavbu. Je však nutné provádět soustavnou údržbu a při jejím případném porušení je nezbytné ji uvést opět do funkčního stavu. Jedná se o lokality č. K7, B28, D29 a B31 nacházející se (celé nebo částečně) v meliorovaném území. Rozsah meliorací je zřetelný z grafické části. Majitelem závlah je firma Vltava V., spol. s.r.o., Mělník – Brozánky 26. Navrženým rozvojem obce nedochází k ovlivnění závlahového systému. Z vyjádření územního pracoviště Mělník Státní meliorační správy k popisu melioračních staveb na území obce Dolní Beřkovice citujeme: Přívodní závlahové potrubí od odběrného objektu ČS je z trub DN 250 v délce 26 m a hloubce uložení 90 cm. Obtokové potrubí v délce 26 m je z trub DN 100. Vlastní rozvody jsou z trub AZC PN 10 o světlosti 150 až 250 mm. V případech křížení se silnicí a železnicí je použito ocelové potrubí. Celková délka potrubí je 4 250 m. Hloubka uložení potrubí je od 80 do 120 cm. Řady „A, B, C“ mají průměr 250 mm, řad „D“ má průměr 200 mm a řady „E, F“ mají průměr 150 mm. Co4) Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení. Zemědělskou rostlinnou výrobou se zabývají pouze Velkovýkrmny a.s.. Hospodaří většinou na pronajatých pozemcích od soukromých vlastníků půdy. Živočišná zemědělská výroba nemá v zájmovém území žádný areál. V malém se živočišnou výrobou zabývají jen drobní soukromí zemědělci. Na ploše řešených lokalit ani v jejich blízkosti se nenachází areály, objekty staveb zemědělské prvovýroby ani zemědělské usedlosti. Většinou se jedná o zemědělskou půdu v návaznosti na zastavěné území, bez jakýchkoliv staveb. Výjimkou je pouze areál bývalého kravína, řadu let chátrajícího. Tento areál je územním plánem (V souladu se záměrem nového vlastníka – soukromého investora) navržen pro celkovou rehabilitaci a využití ke komerčním a skladovým účelům. Co5) Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení. Ochranné pásmo lesa zasahuje pouze do jediné lokality, která je ale součátí zastavěného území – proluka mezi stávající zástavbou v místní části Podvlčí. V rámci dalšího řešení bude pro zástavbu na tomto pozemku vyžádáno stanovisko odboru životního prostředí MěÚ Mělník týkající se upřesnění požadované minimální vzdálenosti stavby od okraje lesa pro konkrétní budoucí stavbu. Řešení návrhových ploch není ve střetu s plochami ÚSES ani VKP. Lokality nejsou v kolizi s navrženými pozemkovými úpravami.
Co6) Údaje o poloze ploch vzhledem k průběhu hranice současně zastavěného území obce, tras základních zemědělských účelových komunikací a územních ekologických záměrů vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav. Řešené lokality se vesměs nachází v dosud nezastavěném a nezastavitelném území. Prakticky u všech lokalit jsou návrhové plochy v přímé návaznosti na zastavěné území a představují logické rozšíření funkcí obdobných s okolními plochami. V případě obytných lokalit byl jejich dříve navržený větší rozsah omezen, velká část původní největší lokality mezi školou a nádražím byla přesunuta do
90
územní rezervy (jako nezávazná plocha pro další možný výhledový rozvoj). Již rozestavěná lokalita „U pivovaru”, kde již bylo vydáno ÚR se nevyhodnocuje. Liniový záměr přeložky silnice III. tř. kolem Vliněvsi se dotkne tras stávajících účelových komunikací. Řešení předpokládá napojení těchto komunikací na obchvat, což souvisí i se zpřístupněním budoucích rekultivovaných pískoven pro rekreaci (v souladu se zájmy ochrany přírody je rekreace navržena jen v omezeném rozsahu ve východní části). Avšak značná část těchto ploch je teprve těžena a až po vytěžení určena k rekultivaci. Nejsou známé žádné územní ekologické záměry vyplývající ze schválených návrhů pozemkových úprav, které by byly v kolizi s návrhovými lokalitami.
Co7) Údaje o stanoveném dobývacím prostoru, nebo chráněném ložiskovém území. Do chráněného ložiskového území zasahuje pouze liniový záměr D29 v částech své trasy (silniční obchvat Vliněvsi). Záměry na rozšíření dobývacího prostoru pískovny Vliněves nejsou předmětem řešení ÚP (buď již bylo vydané ÚR, nebo jsou v ÚPD vymezeny jen orientačně jako výhledové, tzn. nezávazné záměry). Ostatní lokality leží mimo dobývací prostory a CHLÚ. Kolize dříve navržených lokalit s CHLÚ byla v upraveném návrhu vyřešena odstraněním sporných lokalit (K27).
Co8) Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. Navržené lokality B1, B15, B28, B31, B32a, B32b navazují na plochy obdobného využití. Kromě hlediska urbanistické koncepce, výhodného dopravního obslužení a optimálního vedení inženýrských sítí budou tyto plochy zapojeny do stávající struktury osídlení. Již realizovanou transformací bývalého kravína došlo k novému využití ploch a devastovaných objektů v blízkosti zástavby obce, rehabilitovala se tak významná část území s možností částečného využití existující infrastruktury. Plocha K7 je jednou z mála nových ploch vyčleněných pro výrobu a skladování. V případě tohoto rozšíření dýhárny na severu k. ú. D. Beřkovice jde o přiměřený zábor kompenzovaný zrušením dříve řešených lokalit K8 a K9. Lokality B20 a V22 představují rozvojové plochy pro bydlení a vybavenost, v případě lok. B20 (mezi školou a nádražím) došlo k výrazné redukci rozsahu. Všechny záměry jsou ze strany pořizovatele podporovány. V některých případech dojde k uzavření rozvojových ploch (tzn. že navržené plochy budou ve svém rozsahu konečné, bez dalšího nárůstu). Bude tak zajištěno optimální využití pro stanovené funkce. Z hlediska ochrany ZPF jsou některé lokality na plochách kvalitních chráněných zemědělských půd (I. a II. třída ochrany dle BPEJ). Zpracovatelé si jsou toho vědomi, nicméně poloha obce a založení sídelní struktury neumožňuje pro některé záměry vyčlenit odpovídající plochy na méně kvalitních půdách. Řešení navržených záměrů představuje z tohoto pohledu kompromis. Výkres “Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF” je zpracován v měřítku 1 : 5 000. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je dokumentováno v následujících třech tabulkách (nároky na zábory ZPF ve fázi návrhu územního plánu). Druhy zemědělských kultur v tabulkové části u jednotlivých lokalit záborů jsou uvedeny podle skutečného stavu, resp. stavu v době zpracování doplňujících pracovních průzkumů, tzn. že ne vždy musí odpovídat katastrální evidenci pozemků.
91
Tab. 1 - ÚP Dolní Beřkovice - zemědělská příloha Kvalita dotčených zemědělských pozemků dle stupňů přednosti odvozených z BPEJ
etapa
katastrální území
návrh
D. Beřkovice (jen míst. část Podvlčí)
třída ochrany
plocha (ha)
podíl v %
I II III IV V
0,38 0,00 0,00 0,00 0,00 0,38 2,27 1,52 1,97 1,26 0,00 7,02 0,64 0,00 4,77 0,00 0,00 5,41
100,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00 32,34 21,65 28,06 17,95 0,00 100,00 11,83 0,00 88,17 0,00 0,00 100,00
3,29 1,52 6,74 1,26 0,00
25,68 11,87 52,62 9,84 0,00
12,81
100,00
Podvlčí celkem:
Dolní Beřkovice (bez Podvlčí)
I II III IV V
D. Beřkovice celkem:
Vliněves
I II III IV V Vliněves celkem:
celkem (všechna kat. území)
Celkem:
92
I II III IV V
Tab. 2 - ÚP Dolní Beřkovice - zemědělská příloha Přehled lokalit urbanistického řešení dle navrženého funkčního využití
etapa návrh
katastrální území D. Beřkovice (jen míst. část Podvlčí)
funkční využití bydlení komerce zeleň rekreace doprava obč. vybav. tech. vyb.
Podvlčí celkem:
Dolní Beřkovice (bez Podvlčí)
bydlení komerce zeleň rekreace doprava obč. vybav. tech. vyb.
D. Beřkovice celkem:
Vliněves
bydlení komerce zeleň rekreace doprava obč. vybav. tech. vyb. Vliněves celkem:
celkem (všechna kat. území)
Celkem:
93
bydlení komerce zeleň rekreace doprava obč. vybav. tech. vyb.
plocha (ha) 0,07 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,31 0,38 3,34 2,78 0,77 0,00 0,00 0,13 0,00 7,02 2,74 0,00 0,00 0,00 2,67 0,00 0,00 5,41
podíl v %
6,15 2,78 0,77 0,00 2,67 0,13 0,31
48,01 21,70 6,01 0,00 20,84 1,01 2,42
12,81
100,00
18,42 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 81,58 100,00 47,58 39,60 10,97 0,00 0,00 1,85 0,00 100,00 50,65 0,00 0,00 0,00 49,35 0,00 0,00 100,00
Tab.3 - ÚP Dolní Beřkovice - zemědělská příloha Přehled jednotlivých lokalit urbanistického řešení Poznámka Označ. lokality
Funkční využití lokality lokality
(zrušení lok., změny v upr. návrhu oproti pův. návrhu)
Plocha záboru celk./*
Charakteristika lokalit dle kultur orná zahrady drnový lesní ost. půda sady fond půda pl.
NÁVRH - kat. území D o l n í B e ř k o v i c e , místní část Podvlčí B1 bydlení (= B…) 0,07 B2
lokalita zrušena
B3
lokalita zrušena
B4
T5
poloha Charakt. ZPF dle BPEJ v melior. Třída území BPEJ Plocha ochr.
0,07
1.01.00
0,07
I
1.01.00
0,31
I
lokalita zrušena
tech. Vybavení (= T...)
B5 R6
zvětš.(jiná konc. odkanaliz.) lokalita zrušena lokalita zrušena
Podvlčí celkem:
0,31
0,31
0,38
0,31
NÁVRH - kat. území D o l n í B e ř k o v i c e (bez Podvlčí) K7 komerce, sklady (= K…) 2,78 K8
lokalita zrušena
K9
lokalita zrušena
Z10
lokalita zrušena
B11
lokalita zrušena
K12
lokalita zrušena
0,07
0
0
0
0,78 0,74 1,26
0,38
2,78
1.06.00 1.57.00 1.04.01
0,78 0,74 1,26
II II IV
1,01
1.10.00 1.05.01 1.10.00
0,35 0,78 0,29
I III I
1.10.00 1.05.01
0,48 0,04
I III
1.01.00 1.05.01 1.05.01 1.01.00
1,02 0,90 0,25 0,13
I III III I
R13 B14
B15 B16
bydlení
část lok. mimo zast. území, úprava rozsahu
bydlení
0,35 0,78
0,29
K17
Z18
1,13
0,29
lokalita zrušena
zeleň izolační
(=Z…)
v části plochy horkovod
0,52
0,48 0,04
podstatné zmenšení lok. (větší část do rezervy)
1,92 0,25 0,13
1,02 0,9 0,25 0,13
Dol. Beřkovice (bez Podvlčí) celkem:
7,02
6,73
NÁVRH - kat. území V l i n ě v e s B28 bydlení v meliorovaném území
0,40
0,4
2,67
0,64 2
B19
B20
bydlení
Z21 V22
zeleň parková obč. vybavenost (=V...)
posun plochy + zmenš.
K23a
lokalita zrušena
K23b
lokalita zrušena
B24
1,92 0,25 0,13
lok. zruš. (již vydáno ÚR)
R25 R26 K27
lokalita zrušena
0,29
0
0
0
7,02
0,4
1.05.01
0,4
III
0,64 /** 2,03
1.01.00 1.05.01
0,64 2,03
I III
1,28
1.05.01
1,28
III
1.05.01 1.05.01
0,65 0,41
III III
posun - jiný, menší rozsah
D29
doprava
(= D…)
v meliorovaném území
úprava trasy obchvatu R30
B31
0,03
lok. zrušena (již realiz.)
bydlení
v meliorovaném území
1,28
1,28
0,65 0,41
0,65 0,41
5,41
5,38
0
0
0
0,03
5,41
12,81
11,89
0,36
0,00
0,00
0,03
12,81
úprava - zvětš. u obchvatu
B32a B32b
bydlení bydlení
zmenšení lok.
V33 D34
lokalita zrušena lokalita zrušena
Vliněves celkem: CELKEM
/* Pozn.: veškeré zábory mimo zastavěné území, zábory nezastavitelných pozemků v rámci zastavěného území se nenavrhují /** Pozn.: jen teoreticky dle podkladů, ve skutečnosti je na ploše v současné době těžba Pozn. k označení lokalit: B.. - bydlení K.. - komerce Z.. - zeleň R.. - rekreace V.. - obč. vybavenost T.. - tech. vybavenost
94
Co9) Vyhodnocení důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) se nachází při severozápadním okraji řešených katastrálních území v lesním komplexu. Výměra PUPFL v k.ú. Dolní Beřkovice je 106,6231 ha, což představuje 15,46 % katastrálního území. Výměra PUPFL v k.ú. Vliněves je 0,5588 ha což představuje 0,10 % katastrálního území. Lesy na území obou katastrů jsou podle nového lesního zákona zařazeny do lesů hospodářských. Při schvalování LHP (LS Litoměřice, platnost od 1. 1. 1997 do 31. 12. 2006) byly lesy na řešeném území zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení 36 – lesy postihované exhalacemi. Tuto kategorii lesů zvláštního určení nový lesní zákon již neuvádí. Lesy pod vlivem imisí jsou pouze zařazovány do čtyř pásem ohrožení (§10 zákona č. 289/1995 Sb.) Lesy na území obou katastrů jsou zařazeny do pásma ohrožení D. V druhové skladbě porostů dominují jehličnaté porosty zastoupené cca na 70% řešeného území, s převahou borovice, u listnatých porostů převládá dub a akát. Z hlediska věkové struktury je věková skladba poměrně vyrovnaná, s mírnou převahou mýtních porostů. Poškození, zejména borových, porostů v této oblasti je výsledkem dlouhodobého působení znečištěného ovzduší. Zvýšená mortalita, ztráty na přírůstu a produkci, snížená plodnost a další nepřímé škody (zakyselení lesních půd, zhoršení podmínek pro přirozenou obnovu, zvýšený podíl nahodilých těžeb) byly vyvolány v době jiné emisní a imisní situace. V současné době se průměrné roční koncentrace SO2 sice výrazně snížily oproti letům minulým, ale pro dosažení zlepšení zdravotního stavu lesních porostů jsou stále ještě vysoké. Chronické poškození, které je nejrozšířenější, má vliv na předčasný opad starších ročníků jehličí. Nepřímé působení imisí se projevuje především půdními změnami a jejich následným vlivem na porosty. Vliv nepříznivých půdních změn jejich zakyselením bude přetrvávat ještě dlouhou dobu i tom případě, kdy znečištění ovzduší klesne na únosnou míru pro lesní dřeviny. V současné době, za stálého snižování emisí oxidu síry a dusíku, zůstává zdravotní stav lesů stále nedobrý i když se naštěstí nenaplnily prognózy rychlého rozpadu lesních ekosystémů v této oblasti. Zvláště chráněná území se na PUPFL nenacházejí. K odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa návrhem územního plánu nedochází. Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, nevyvolá územní plán žádný negativní dopad změn funkčního využití území na les. Naopak při realizaci prvků územního systému ekologické stability může dojít k jeho rozšíření. K rozšíření PUPFL dojde i postupnou rekultivací úložiště popílku, které na řešené území částečně zasahuje a rekultivací ploch po těžbě štěrkopísků.
95
Cp) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Zastavěné území bylo vymezeno samostatně dle § 59 zák. č. 183/2006 Sb. (stavebního zákona) k 2. 1. 2008. Po uskutečnění místního šetření bylo vydáno formou opatření obecné povahy. Vymezení zastavěného území odpovídá metodickému doporučení odboru územního plánování MMR z 27. 4. 2007. Zastavěné území je přehledně znázorněno ve výkresu č. B1 – Výkres základního členění území, č. D3 – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu a rovněž v dalších výkresech. Nová obytná zástavba by měla sloužit pro náhradu nevyhovujících objektů a pro zvýšení plošného obytného standardu. Obec má poněkud vyšší podíl počtu bytů z první poloviny 20. století. Jejich rekonstrukce s cílem zvýšení standardu a využití některých starších objektů pro rekreaci může znamenat úbytek celkového počtu bytů, z čehož vyplývá potřeba náhrady formou nových rodinných domů, z části také jako náhradu za nevyhovující domy postižené povodní z r. 2002. Vliv na počet stávajících bytů (resp. na rozhodnutí o jejich zachování pro trvalé bydlení nebo další využívání pro rekreaci) mohou mít důsledky nedávné povodně. Přestože v současné době je v tomto směru situace stabilizovaná a nepředpokládá se výraznější „odpad bytového fondu” z těchto důvodů, nelze do budoucna podobné trendy zcela vyloučit. Vzhledem k sociálně ekonomickému charakteru obce, územním podmínkám s velmi omezenými možnostmi rozvoje a založení dopravní a technické infrastruktury lze kromě klasických izolovaných domů předpokládat také zastoupení soustředěných forem obytné zástavby (řadové a skupinové formy, eventuelně nízkopodlažní bytové domy). Dle zadání se požaduje vymezit plochy pro 100 bytů včetně rezervy. Územní plán (v etapě koncept) přitom vymezil podstatně větší plochy pro celkový počet cca 290 nových bytů ve výše uvedených formách a ve výhledu (- tj. orientačně a nezávazně pro následující období) dalších cca 30 bytů. V těchto počtech byly uvedeny všechny konceptem vymezené plochy, z nichž některé se považují za variantní nabídku. Pro návrh byla snaha částečně tento počet redukovat tak, aby zůstaly stabilizovány především lokality s všestranně nejlepšími podmínkami, příp. takové, kde i přes některé negativní vlivy existuje zájem vlastníků o výstavbu právě v těchto lokalitách (v takových případech je uvedeno upozornění na potenciální nedostatky a z toho vyplývající možné komplikace pro výstavbu). Po společném jednání o návrhu územního plánu došlo k podstatné redukci návrhových ploch pro bydlení – zčásti o plochy v záplavovém území, či dokonce v aktivní zóně, zčásti z důvodu zreálnění využitelnosti ploch. Celkový rozsah návrhových obytných ploch by měl včetně přiměřené rezervy odpovídat reálným potřebám a požadavkům na další rozvoj obce. Vymezení zastavitelných ploch Nové zastavitelné plochy jsou uvedeny v následujícím seznamu. Jejich označení odpovídá (kvůli přehlednosti a lepší identifikaci) původnímu číslování z předchozích fází ÚPD. • Nové zastavitelné plochy (rozšiřující zastavěné území): Z2 (velká část lok.), Z6 (část lok.), Z7, Z10, Z11, Z17, Z20(část lok.), Z25, Z26, Z28, Z30, Z31, Z35, Z38 • Nové zastavitelné plochy v rámci zastavěného území: Z2 (malá část lok.), Z6 (část lok.), Z13, Z14, Z15, Z20 (část lok.), Z21, Z22, Z26, Z27, Z28, Z32, Z34, Z36, Z37, Z40, Z41, Z42, Z43 • Další záměry (změny funkcí, liniové záměry, soulad se stavem, apod.): Z1, Z3, Z4, Z5, Z39 a další nečíslované záměry (viz součást kompletního seznamu lokalit v předchozí části).
96
Cr) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Námitka: Ing.Jiří Lávic, Brhlíkova 203/33, Praha 5 – Motol, 150 00 Námitka se vztahuje k návrhu umístění části přeložky silnice III/24637 na pozemku PK 61/10 a KN 61/10, která je součástí návrhu územního plánu. Pan ing.Jiří Lávic v námitce konstatuje, že umístění navrhované části přeložky v zadní části pozemků PK a KN 61/10 ho omezují v možnostech budoucího využití jeho pozemků. Rozhodnutí: nevyhovuje se Odůvodnění: Nadřazenou územně plánovací dokumentací při zpracovávání územních plánů je dokumentace vydaná krajem. Krajský úřad Středočeského kraje nemá do dnešního dne vydané zásady územního rozvoje, tudíž je pro územní plánování závazný Územní plán velkého územního celku Pražský region. Navrhovaná přeložka silnice III/24637 je zahrnuta ve zpracované a schválené nadřazené územně plánovací dokumentaci – v Územním plánu velkého územního celku Pražského regionu (zprac. atel. AURS, Praha, schválen 18. prosince 2006). Jelikož zpracovávané územně plánovací dokumentace musejí být v souladu s touto nadřazenou územně plánovací dokumentací kraje, tudíž je navrhovaná přeložka i součástí územního plánu Dolních Beřkovic a je s touto nadřazenou dokumentací v souladu. Tato přeložka je v územně plánovací dokumentaci zařazena jako veřejně prospěšná stavba, pro kterou lze uplatnit předkupní právo. Námitka: Ing. Marie Kulhánková-Havelková, Cítov 338, 277 04 Požaduje zařazení celého pozemku č.64/8 KN v k. ú.Vliněves do ploch pro bydlení. Rozhodnutí: vyhovuje se Odůvodnění: část pozemku již byla v projednávaném návrhu územního plánu zařazena do ploch pro bydlení v rodinných domech a část byla zařazena jako rezerva. Ta část pozemku navržená jako rezerva bude převedena do ploch pro bydlení v rodinných domech až po ochranné pásmo vedení vodovodu a zbývající část pozemku zasahující k ochrannému pásmu navrženého obchvatu bude zařazena jako plocha ZS – sídelní zeleň soukromá. Dotčený orgán neuplatnil k podaným námitkám žádné stanovisko, jelikož nebyl na veřejném projednání z dotčených orgánů nikdo přítomen. Námitky uplatněné ke konceptu byly vyhodnoceny a schváleny zastupitelstvem obce dne 19.9.2005 v souborném stanovisku, dle platné legislativy, před vydáním nového stavebního zákona.
Cs) Vyhodnocení připomínek Od sousedních obcí nebyly podány žádné připomínky. Dotčený orgán neuplatnil k podaným námitkám žádné stanovisko, jelikož nebyl na veřejném projednání z dotčených orgánů nikdo přítomen.
97
D. Grafická část odůvodnění Součástí grafické části územního plánu Dolní Beřkovice jsou tyto výkresy, které jsou nedílnou součástí opatření obecné povahy D1. Koordinační výkres D2. Výkres širších vztahů D3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000
Poučení: Proti územnímu plánu Dolní Beřkovice vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád).
………………………… Kvída Zdeněk místostarosta obce
……………………………. Smolová Danuše starostka obce
Přílohy: - grafická část územního plánu Dolní Beřkovice (B) - grafická část odůvodnění územního plánu Dolní Beřkovice (D)
98
