CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING DEPARTMENT OF GEODESY AND LAND CONSOLIDATION BACHELOR WORK

CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING DEPARTMENT OF GEODESY AND LAND CONSOLIDATION

BACHELOR WORK Measurment of realization of speedway R6 in a selected section of Nové Sedlo - Jenišov

Study Programme: Geodesy and cartography Branch of study: Geodesy and cartography

Author: Ondřej Pinter Thesis advisor: Ing. Jiří Loula

Prague 2011

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zaměření skutečného provedení rychlostní silnice R6 vybraném úseku Nové Sedlo - Jenišov

Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie a kartografie

Autor: Ondřej Pinter Vedoucí práce: Ing. Jiří Loula

Praha 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, bez cizí pomoci, pod dohledem vedoucího bakalářské práce Ing. Jiřího Louly s výjimkou poskytnutých konzultací. Dále prohlašuji, ţe veškerá pouţitá literatura a jiné prameny jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.

V Praze dne 13.5.2011

…………… Ondřej Pinter

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie

Abstrakt: Tato bakalářská práce pojednává o geodetických postupech vyuţívaných při zaměření skutečného provedení stavby rychlostní silnice R6 - Nové Sedlo - Jenišov a o tvorbě digitálního modelu vybraného úseku. Práce obsahuje podrobný popis metod uţitých při provádění měřických prací, pouţité vybavení a podrobný postup vytváření digitálního modelu daného úseku v CAD systému Bentley Microstation V8 XM Edition. Zaměření skutečného provedení stavby se provádí jako jedna z posledních součástí geodetické dokumentace k ukončení stavby a uvedení do provozu, slouţí pro srovnání skutečného stavu s finální podobou projektu a kalkulaci doprovodných opatření úseku rychlostní silnice.

Abstract: This bachelor’s thesis discusses surveying techniques used in measurment of realization of speedway R6 - Nové Sedlo - Jenišov and creation of digital model of selected section. Thesis comprises of detailed description of methods used in carrying out the surveying works, used equipment and detailed procedure of generation of a selected section in CAD system Bentley Microstation V8 XM Edition. Measurment of realization of speedway is made as one of the last parts of geodetic documentation for completion of the construction and setting in operation, also serves as comparison between actual state and final project and for calculation of accompanying measures of speedway.

5


Obsah: 1. Úvod ........................................................................................................................... 9 2. Podklady ................................................................................................................... 10 2.1 Bodové pole ........................................................................................................ 10 2.1.1. Rozsah sítě bodového pole ......................................................................... 10 2.1.2. Metody zaměření a výpočtu sítě vytyčovacích bodů .................................. 10 2.1.3. Přesnost bodů vytyčovací sítě ..................................................................... 10 2.1.4. Přístrojové a technické vybavení ................................................................ 10 2.1.5. Stabilizace bodů .......................................................................................... 11 2.1.6. Ochrana bodů .............................................................................................. 11 2.2. Zaměření skutečného provedení navazující stavby ........................................... 11 3. Postup prací .............................................................................................................. 12 3.1. Rekognoskace terénu ......................................................................................... 12 3.2. Měření metodou volných stanovisek ................................................................. 12 3.3. Měření podrobných bodů ................................................................................... 12 3.3.1. Měření podrobných bodů pomocí TS Trimble S6 Robotic ........................ 12 3.3.2. Měření metodou RTK pomoci GNSS roveru Trimble R8 .......................... 12 3.3.3. Tabulka nejčastěji pouţívaných p-kódů ..................................................... 14 3.4. Zaměření jednotlivých prvků tělesa rychlostní silnice. ..................................... 14 3.4.1. Asfaltový kryt rychlostní silnice ................................................................. 14 3.4.2. Svahy a terénní zlomy ................................................................................ 14 3.4.3. Ostatní prvky .............................................................................................. 14 4. Pouţité přístroje a software ...................................................................................... 16 4.1. Přístroje .............................................................................................................. 16 4.1.1. Totální stanice Trimble S6 Robotic ............................................................ 16 4.1.2. GNSS rover Trimble R8 ............................................................................. 18 6

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie 4.1.3. Kontrolní jednotka Trimble CU.................................................................. 19 4.2. Software ............................................................................................................. 19 4.2.1 Trimble Survey Controller® ......................................................................... 19 4.2.2. Groma v8.5 ................................................................................................. 20 4.2.3. CAD systém Bentley Microstation V8 XM Edition ................................... 20 5. Práce v programu Bentley Microstation V8 XM ...................................................... 21 5.1. Zaloţení výkresu ................................................................................................ 21 5.2. Import měřených souřadnic ............................................................................... 21 5.3. Tvorba hrubého drátového modelu .................................................................... 21 5.4. Převod 3D drátového modelu do 2D výkresu ................................................... 22 5.5. Tvorba tiskového výstupu.................................................................................. 22 5.6. Tvorba 3D modelu tělesa rychlostní komunikace R6 ........................................ 22 5.6.1. Vytvoření ploch .......................................................................................... 22 5.6.2 Materiály ...................................................................................................... 23 5.6.3. Pouţití 3D buněk pomocí internetové knihovny 3D Warehouse ............... 24 5.6.4. Tvorba modelu SO202 - tubusu .................................................................. 24 5.6.5. Tvorba modelu SO201 - most..................................................................... 25 5.7. Tvorba animace průletu ..................................................................................... 26 5.7.1. Nastavení osvětlení a renderingu ................................................................ 26 5.6.7. Nastavení kamery ....................................................................................... 27 5.6.8. Tvorba trajektorie průletu ........................................................................... 27 5.6.9. Tvorba výsledné animace ........................................................................... 28 6. Časový harmonogram prací ...................................................................................... 29 7. Závěr ......................................................................................................................... 30 8. Zkratky a odborná terminologie ............................................................................... 31 9. Seznam pouţitých zdrojů .......................................................................................... 32 9.1. Literatura ............................................................................................................ 32 7

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie 9.2. Obrázky.............................................................................................................. 33 9.3. 3D Warehouse buňky ........................................................................................ 34 10. Seznam příloh ......................................................................................................... 35 11. Adresářový strom CD ............................................................................................. 36 12. Seznam obrázků ...................................................................................................... 37

8


1. Úvod Jako součást geodetických prací na výstavbě úseku Jenišov - Nové Sedlo rychlostní silnice R6 bylo v červenci a srpnu provedeno zaměření skutečného provedení stavby firmou GS - Geodetické sluţby s.r.o. Zaměření slouţí jako podklad pro srovnání skutečného stavu s finální podobou projektu a pro další zpracování pro geografické informační systémy, dále slouţí pro konečné zhodnocení a kalkulaci doprovodných opatření úseku rychlostní silnice R6 - Nové Sedlo - Jenišov. Trasa budované komunikace navazuje východně od obce Hory na jiţ zrealizovaný úsek R6 Karlovy Vary-západ, 2. stavba, pokračuje jihozápadně, souběţně se stávající silnicí I/6 směrem na Nové Sedlo a východně od Nového Sedla se s ní spojuje. Za

Obr. 1 Situace mimoúrovňovou křiţovatkou se silnicí II/209 Nové Sedlo – Loket trasa končí napojením na stávající silnici I/6. Úsek prochází nejprve zemědělsky zkulturněnou, avšak vrchovinnou krajinou, s velkým podílem trvalých travních porostů. Za nejvyšším bodem silnice začíná výrazně klesat k Novému Sedlu. Rychlostní silnice R6 je navrţena v kategorii R 24,5/100, celkové délky úseku 4437 metrů, s asfaltovým krytem. Stavba zahrnuje kromě hlavní trasy výstavbu jedné mimoúrovňové křiţovatky, přeloţku silnice II/209 a šest přeloţek místních, respektive účelových komunikací a polních cest, osm mostních objektů, vybudování systému odvodnění, dopravního značení, přeloţky inţenýrských sítí, stavbu protihlukových clon a realizaci vegetačních úprav. Obsahem bakalářské práce je výňatek z celé zakázky zaměření skutečného provedení stavby v úseku 6,620 km aţ 7,640 km pro popis postupu prováděných prací v terénu, 9

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie pouţitých metod a přístrojů. V druhé části se práce věnuje modelování daného úseku pomocí programu Bentley Microstation V8 XM Edition, výsledkem je plnohodnotný 3D model tohoto úseku a animovaný průlet úsekem.

2. Podklady 2.1 Bodové pole Pro polohové a výškové určení podrobných bodů bylo pouţito stávající bodové pole pro výstavbu rychlostní silnice R6 realizované firmou GS - Geodetické sluţby s.r.o. Jde o základní vytyčovací síť stabilizovaných bodů vyuţívaných pro veškeré geodetické práce související s výstavbou dálničního tělesa. Následující podkapitoly obsahují citaci technické zprávy převzatého bodového pole [6].

2.1.1. Rozsah sítě bodového pole Rozsah sítě vytyčovacích bodů pro stavbu R6 Nové Sedlo - Jenišov je dán hranicemi trvalého a dočasného záboru. Síť vytyčovacích bodů je vybudována tak, aby splňovala podmínky pro řádné vytyčení všech stavebních objektů po stránce technické i po stránce ekonomické, téţ s ohledem na moţnosti současné geodetické techniky.

2.1.2. Metody zaměření a výpočtu sítě vytyčovacích bodů Stávající Zbp bylo zhuštěno body zaměřenými metodou GPS, rozmístěnými rovnoměrně v průběhu trasy stavby. Souřadnice takto vzniklých bodů byly vyrovnány na stávající Zbp softwarem (SW) firmy TRIMBLE Geomatics Office v.1.63. Výšky byly určeny pro práce v období 1-4/2008 trigonometrickou nivelací, a po zimním období budou přeměřeny technickou nivelací, porovnány s měřením určujících prvků a budou vyrovnány SW Groma.

2.1.3. Přesnost bodů vytyčovací sítě Síť vyhovuje přesností ČSN 73 0415 Geodetické body. Přesnost výšek bodů vytyčovací sítě je dána přesností technické nivelace.

2.1.4. Přístrojové a technické vybavení GPS - TRIMBLE R8 GNSS, totální stanice - TRIMBLE 5600 + příslušenství, nivelační přístroj - LEICA DNA10 se softwarem Leica Geo Office Tools + příslušenství. 10


2.1.5. Stabilizace bodů Body ve zpevněném povrchu (asfalt) byly stabilizovány kovovou značkou o průměru 10mm s plochou hlavou o velikosti 20mm a délce značky 140 mm. Body v nezpevněném terénu byly stabilizovány závrtnými znaky NATURA 120 mm x 120 mm x 650 mm s kříţkem ve směru úhlopříček. Stávající body , které byly vyuţity v síti pro svou vyhovující polohu jsou stabilizovány původní stabilizací - kamenným hranolem 120 mm x 120 mm x 700mm. Body pro vytyčení mostních objektů jsou stabilizovány betonovou patkou, osazenou měřickou značkou s kříţkem. Patka bude uloţena pod úroveň terénu do bet. loţe.

2.1.6. Ochrana bodů Body jsou opatřeny ochranným tyčovým znakem, který je vybaven tabulkou s nápisem „GEODETICKÝ BOD, POŠKOZENÍ SE TRESTÁ“.

2.2. Zaměření skutečného provedení navazující stavby Pro zachování návaznosti s předchozími stavbami (R6 Karlovy Vary Západ, 2. Stavba) byly pro zaměření skutečného provedení stavby pouţity stejné technické atributy a pravidla, doplněné o nové prvky (např. technické a stavební).

11


3. Postup prací 3.1. Rekognoskace terénu Rekognoskace terénu proběhla na začátku, postupně po celém úseku stavby jiţ při pracích zahrnující přímo stavbu tělesa rychlostní silnice (vytyčování a kontroly probíhající stavby). Byl určen hrubý časový plán a u specifických prvků jejich metoda zaměření (propustky, odvodňovací potrubí, svodidla, svislé dopravní značení).

3.2. Měření metodou volných stanovisek Přechodná stanoviska byla volena tak, aby byla určena z minimálně tří bodů základní vytyčovací sítě s maximální délkou orientace 150 m. Konfigurace a četnost bodů bodového pole umoţňuje, aby redukce ze zobrazení, nulového horizontu a zakřivení země byly zanedbatelné pro potřebnou přesnost a nemusely se tudíţ zavádět do výpočtů volného stanoviska a podrobných bodů. Stanoviska byla vţdy umístěna tak, aby konfigurace orientací byla do 150 m vpřed po měřeném úseku, do 150 m zpět po měřeném úseku a pro doplnění nejbliţším připojovacím bodem v okolí (přibliţně kolmo na spojnici předchozích orientací). Stanoviska byla umístěna tak, aby měřené území bylo přehledné a jednotlivé podrobné body nezakrývaly překáţky.

3.3. Měření podrobných bodů 3.3.1. Měření podrobných bodů pomocí TS Trimble S6 Robotic Meření podrobných bodů pomocí TS Trimble S6 Robotic probíhá od výtyčky s 360° panoramatickým hranolem. Měřič má tedy plnou kontrolu nad změřením a uloţením bodu s jakýmkoli atributem. V tomto případě bylo k zaměření podrobných bodů vyuţito automatického výpočtu souřadnic, ke kterým byl následně připojen atribut „p-kód“ pro následné rozpoznání typu měřeného bodu při modelování hrubého drátového modelu. Měření podrobných bodů bylo prováděno z volných stanovisek po celém úseku stavby vţdy do maximální délky měřené záměry (150 m).

3.3.2. Měření metodou RTK pomoci GNSS roveru Trimble R8 K zaměření prvků tělesa rychlostní silnice R6, které mají menší nárok na celkovou výškovou přesnost, byl pouţit GNSS rover Trimble R8. Pro zaměření pomocí GNSS byla 12

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie zvolena metoda RTK (real-time kinetics), která pracuje v reálném čase se sítí permanentních stanic v okolí mající pevné souřadnice jak v globální (WGS-84), tak v lokální (S-JTSK) souřadnicové soustavě. Pomocí naměřených odchylek při permanentním měření na dostupné navigační druţice určují tyto permanentní stanice vektory atmosférických korekcí a pomocí sítě GSM a protokolu GPRS zajišťují přenos dat do mobilního roveru, se kterým se zaměřují podrobné body, zde se staţené korekce aplikují do vnitřního algoritmu přístroje zajišťující při kvalitním příjmu signálů subcentimetrovou přesnost v poloze i ve výšce. V tomto případě byla pouţita síť permanentních stanic společnosti Trimble - VRS Now a v minoritních případech nedostupnosti VRS Now, státní síť CZEPOS (stanice na karlovarském katastrálním úřadě). Pro transformaci mezi souřadnicovým systémem WGS-84 a S-JTSK (Bpv) byl pouţit globální transformační klíč určený společností Trimble. Jako kontrola správnosti všech nastavení slouţilo před měřením kontrolní zaměření bodu vytyčovací sítě a porovnání souřadnic. V tomto případě bylo k zaměření podrobných bodů vyuţito ukládání transformovaných souřadnic po proběhnutí pěti epoch RTK měření. K souřadnicím byl téţ následně připojen atribut „p-kód“ pro následné rozpoznání typu měřeného bodu při modelování hrubého drátového modelu.

13


3.3.3. Tabulka nejčastěji používaných p-kódů Následuje kódovací tabulka uţitá při všech metodách podrobného měření P-

Typ bodu

kód 1

2

P-

Typ bodu

kód hrana zpevněné komunikace plocha hrana nezpevněné komunikace plocha

10

13

P-

Typ bodu

kód plot drátěný potok, kanál - dno svodidlo

38

43

protihluková zeď lampa

3

osa komunikace

15

4

chodník, obruba

16

ţlabovka

52

5

chodník, plocha

34

Plot - vstup

76

curbking

7

hrana svahu nahoře

36

zeď

23

značka SDZ

8

hrana svahu dole

37

propustek

150

stavba bez rozl.

45

PRIS šachta bez rozlišení

Tab. 1 Nejčastěji používané p-kódy

3.4. Zaměření jednotlivých prvků tělesa rychlostní silnice. 3.4.1. Asfaltový kryt rychlostní silnice Asfaltový kryt byl zaměřen bez výjimky pomocí totální stanice Trimble S6 Robotic tachymetrickou metodou ve třetí třídě přesnosti. Byl měřen po profilech vzdálených cca 20 m od sebe levý, pravý okraj a střed. Tímto postupem bylo zaručeno zachycení veškerých směrových i výškových změn asfaltového krytu rychlostní silnice.

3.4.2. Svahy a terénní zlomy Svahy a terénní zlomy byly měřeny pomocí GNSS roveru Trimble R8. Měřeno bylo téţ po cca 20m vzdálených profilech, které byly voleny tak, aby jednotlivé podrobné body pokryly co nejpřesněji tvar svahových ploch. Jednotlivé svahové a terénní prvky nemají vysoké nároky na přesnost výškového určení, proto byl pouţit GNSS rover Trimble R8.

3.4.3. Ostatní prvky Mezi ostatní prvky jsou zařazeny svodidla, ţlabovky, hrany curbkingu, svislé dopravní značení, kanalizační šachty, propustky, stojany PRIS a SOS hlásky. Byly měřeny výlučně 14

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie totální stanicí Trimble S6 Robotic, pro dodrţení třetí třídy přesnosti. Svodidla, hranice curbkingu a ţlabovky byly zaměřeny spolu s asfaltovým krytem po 20 m profilech, ostatní prvky v místě výskytu jedním bodem s případným atributem obsaţeným v kódu bodu (např. u kanalizační šachty průměr). U propustků a sloţitějších speciálních objektů byly zaměřeny všechny lomové body pro vytvoření věrného trojrozměrného modelu objektu. Mezi ostatní prvky se počítají téţ ochranné ploty, které byly zaměřeny v lomových bodech a výškových změnách pomocí GNSS roveru Trimble R8.

15


4. Použité přístroje a software 4.1. Přístroje 4.1.1. Totální stanice Trimble S6 Robotic Totální stanice společnosti Trimble byla pouţita pro zaměření hran pevného charakteru s větším nárokem na přesnost určení, tedy středy a hrany asfaltového krytu, svodidla, hrany curbkingu, ţlabovek a svislého dopravního značení. Jedná se o 0.3 mgon one-man station totální stanici s funkcí Autolock®, která pomocí elektronického cílení a servomotorů MagDrive® automaticky cílí na panoramatický 360° odrazný hranol. Ovládání totální stanice tedy probíhá u výtyčky a omezuje se jen na ukládání dat. Jako ovládací platforma slouţí kontrolní jednotka Trimble CU komunikující s přístrojem na neregistrované frekvenci 2.4 GHz s moţností volby 12 kanálů, coţ se hodí při potřebě vyuţití více totálních stanic v jedné lokalitě. Obsah zaměření skutečného provedení stavby byl bez výjimky měřen na odrazný hranol, jen doplňující prvky 3D modelu, které sice nesouvisí se stavebním objektem SO101, ale dokreslují celkový pohled na těleso, byly měřeny metodou DirectReflex®. DirectReflex® je metodou bezhranolového měření vyuţívající vlastní odrazivosti materiálů přímo měřených těles. Byla pouţita při měření SO201 - most nad hlavní komunikací a SO202 - tubus. Vyznačuje se menší přesností měřené vzdálenosti, proto byla pouţita jen při pracích doplňující vlastní 3D model tělesa. Její dosah je od 2 do 300 m v případě málo odrazivého materiálu, v tomto případě beton armatury tubusu a mostní konstrukce, ale jelikoţ bylo měřeno obecně z přímé vzdálenosti 40 - 60 m byl dosah módu DirectReflex® dálkoměru totální stanice dostačující.

16


Obr. 2 Totální stanice S6 Robotic

Měření skutečného provedení stavby probíhalo po otevření úseku, probíhalo tedy za plného provozu. Jelikoţ pouţitá totální stanice disponuje jen pasivním vyhledáváním hranolu (coţ zajišťuje elektronickým cílením) vyţaduje stálý nepřerušený světelný signál mezi hranolem a totální stanicí. Tudíţ při průjezdu vyšších či delších vozidel (kamionů, dodávek) „ztrácí“ totální stanice odrazný hranol a pro další měření musí projít rutinou vyhledání, kdy se otáčí ve vertikálním či horizontálním směru s určitým krokem a hledá zpětnou odezvu hranolu. Řešením je pečlivý výběr stanoviska při rekognoskaci terénu a zkušenost měřiče či pořízení aktivního vyhledávače v podobě přijímače GPS nebo add-on výtyčky s laserovým emitorem. Mezi další nepříjemné skutečnosti při měření s one-man station totální stanicí za plného provozu jsou odrazné materiály pouţité u svislého dopravního značení (značky, patníky) a odrazné pruhy reklam a odrazky některých návěsů spedičních kamionů. Jako velikou výhodu tohoto stroje je potřeba brát propojení s veškerým vybavením Trimble (v tomto případě GNSS rover - jedna ovládací jednotka, data na jednom místě stále 17

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie pohromadě, přehlednost jiţ naměřených dat), dále pak vyuţití jen jednoho zaměstnance v terénu, spolehlivosti, vysoké přesnosti a rychlosti měření.

4.1.2. GNSS rover Trimble R8 GNSS rover Trimble R8 byl pouţit pro zaměření terénních hran a prvků s menším nárokem na výškovou přesnost (majoritně hrany svahů, ploty a protihlukové stěny). Jde o nejvyšší model z řady GNSS přístrojů Trimble, dokáţe přijímat signály na frekvencích amerických NAVSTAR GPS (L2C, L5), ruských GLONASS(L1/L2) a evropských GALILEO (připraveno - frekvence zatím nezveřejněna pro komerční vyuţití), Je vybaven GSM modemem komunikujícím přes protokol GPRS pro přenos korekcí při vyuţití metody RTK (real-time kinetics), která byla při práci hodně vyuţívána. Je řízen kontrolní jednotkou Trimble CU, která je s přijímačem propojena pomocí technologie BluetoothTM, pracuje i samostatně (pro post-processing statického měření) jako přijímač bez kontrolní jednotky, kdy při zapnutí začne ukládat naměřená data. Jako dodavatel atmosférických korekcí při pouţití metody RTK, byla vyuţívána síť permanentních stanic Trimble VRS Now® a ve výjimečných případech státní síť CZEPOS.

Obr. 3 GNSS rover Trimble R8

Za celý průběh měření nebyl zaznamenán větší problém s funkčnosti celé GNSS sestavy, jen ve výjimečných případech se ztratila inicializace metody RTK, nejspíše z důvodu interních problémů dodavatele Trimble VRS Now® při odesílání datových balíků přes internet. V některých případech havarovalo celé spojení a muselo proběhnout nové připojení,

18

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie coţ je většinou zaviněno nízkou dostupností či nestabilitou datového propojení GPRS v dané lokalitě.

4.1.3. Kontrolní jednotka Trimble CU Kontrolní jednotka Trimble CU je určena k ovládání veškerých funkcí přístrojů Trimble (v případě této práce-GNSS rover Trimble R8 a totální stanice Trimble S6 Robotic), pro spojení vyuţívá technologii BluetoothTM a pro dlouhé vzdálenosti neregistrovanou frekvenci 2.4GHz. Ovládána je pomocí klávesnice na pravé stráně a barevným dotykovým TFT displejem. Je zaloţena na platformě Windows CE .NET, plnohodnotným systémem pro správu souborů, chod aplikací a přistup na internet. Disponuje 400MHz procesorem, 64MB RAM a 1GB interní paměti. Obsahuje nainstalovanou aplikaci Trimble Survey Controller® zajišťující veškeré ovládání přístrojů připojených ke kontrolní jednotce.

Obr. 4 Kontrolní jednotka Trimble CU

4.2. Software 4.2.1 Trimble Survey Controller® Trimble Survey Controller® je aplikace implicitně instalovaná do kontrolních jednotek Trimble TCU, jedná se o plnou verzi celého programového řešení společnosti Trimble. Aplikace je určená k plnohodnotnému zpracování měřených dat jiţ v terénu a jakýmkoli výpočtům v oblasti geodézie (přímý výpočet souřadnic podrobných bodů, vytyčování bodů, linií, ploch, srovnávací roviny, zemní práce). Obsahuje téţ CAD prohlíţeč a jednoduchý editor formátů DWG, DXF, kde se v reálném čase zobrazují naměřené body vytyčené linie atd. Součástí řešení je také samostatné rozhraní ovládání pro právě připojený přístroj (totální 19

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie stanice S6, GNSS rover R8). U totální stanice jde o změny módů dálkoměru, dálkové ovládání servomotorů, zapínání či vypínání navigačních světel pro vyhledávání hranolu, spouštění vyhledávací rutiny a další funkce podporující snadnou ovladatelnost na dálku. U GNSS roveru R8 jde především o ovládání datových přenosů, restrikcí frekvencí, zobrazování konfigurace navigačních druţic a vedení statistiky o spolehlivosti spojení, stáří korekcí a stavu inicializace. U programu Trimble Survey Controller® byla zjištěna celá řada malých chyb (ostatně jako u kaţdého programu). Mezi největší chyby patří nemoţnost obnovení stávajícího připojení u měření v souřadnicích při vybytí či náhodném uvolnění akumulátoru kontrolní jednotky. Výhoda tohoto software je však intuitivita ovládání, rychlost, přehlednost, stabilita jednoduché propojení s PC, veškerá práce s naměřenými daty, moţnost ovládání více přístrojů najednou a širokého spektra exportních formátů.

4.2.2. Groma v8.5 Geodetická aplikace Groma v8.5 vyvinutá společností GEO-LINE s.r.o. Tento program byl však při práci vyuţit jen okrajově jako platforma pro import měřených souřadnic do CAD systému Bentley Microstation V8 XM, správy a editace seznamů souřadnic a pro zpětnou kontrolu správnosti měřených souřadnic.

4.2.3. CAD systém Bentley Microstation V8 XM Edition CAD systém společnosti Bentley Microstation V8 XM Edition je určen pro práci s vektorovou 2D/3D grafikou, tvorbu a vizualizaci modelů. V tomto programu probíhala majoritní část veškerých prací a proto je tomuto systému věnována samostatná kapitola zabývající se problematikou tvorby celkových výstupů v podobě výkresů samotného zaměření skutečného provedení stavby a tvorbou 3D modelu tělesa rychlostní silnice s následnou vizualizací.

20


5. Práce v programu Bentley Microstation V8 XM 5.1. Založení výkresu Pro zaloţení výkresu byl pouţit jiţ nastavený zakládací výkres pro zaměření skutečného provedení stavby z minulých zakázek firmy GS-Geodetické sluţby s.r.o. Zakládací výkres obsahuje informace o pracovních jednotkách, vzhledu vrstev, knihovnách buněk a formátech textů nastavených dle poţadavků investora. Na základě zakládacího výkresu pouţitého pro zaměření skutečného provedení stavby (dále jen ZSPS) byla vytvořena knihovna kódů podrobných bodů pro automatické rozvrstvení importovaných bodů.

5.2. Import měřených souřadnic K importu měřených souřadnic ZSPS bylo vyuţito MDL spojení systému Microstation a programu Groma v8.5, které vyuţívá rozhraní pro import seznamu souřadnic jednoduchým přetaţením myši. Obsahuje téţ dialog s nastavením veškerých moţností nutných pro import bodů (měřítko výkresu, rozvrstvení importovaných bodů, výběr atributů pro import atd.). V této části nedocházelo k ţádným velkým problémům, spojení funguje velmi stabilně. Při větším počtu importovaných bodů však import déle trvá.

5.3. Tvorba hrubého drátového modelu Po importu měřených souřadnic probíhala tvorba hrubého drátového modelu. Jde o spojení odpovídajících podrobných bodů do celku k exportu do dvourozměrného výkresu a podklad pro tvorbu plnohodnotného 3D modelu. Je tvořen jednoduchými úsečkami spojující mezilehlé body a tvořící věrnou podobu hran terénu, asfaltového krytu a dalších prvků tělesa rychlostní silnice. Drátový model je rozvrstven dle jednotlivých prvků tělesa, tak jak je nastaveno v zakládacím výkresu. Tvorba

hrubého

drátového

modelu

probíhala

zároveň

s měřícími

pracemi

pro zachování správné posloupnosti spojených bodů a porovnávána s referenčním výkresem projektu pro hrubou kontrolu správnosti změřených bodů a vypočtených souřadnic. Hrubý drátový model byl téţ vyuţit pro vedlejší zakázky dodavatele (plocha asfaltového krytu, počet svodidlových prvků, počet značek svislého dopravního značení, délky chránících plotů) pro vyúčtování doprovodných prací třetích stran. 21


5.4. Převod 3D drátového modelu do 2D výkresu Převod hrubého drátového modelu je proveden pomocí systému Microstation, jedná se o půdorysný průmět tělesa do nulové hladiny rovinného výkresu. Export je proveden do zakládacího výkresu pro tvorbu výsledného tiskového výstupu pouţívaným pro ZSPS.

5.5. Tvorba tiskového výstupu Součástí geodetické dokumentace ZSPS je tištěný výkres celého průběhu zaměřovaného úseku. Jde o půdorysný výkres v souřadnicovém systému S-JTSK obsahující zaměřenou skutečnost (barevně rozlišené liniové prvky, buňky, svahové šrafy atd.) a projektovaný stav souvisejících stavebních objektů (podkladová šedá barva). Výkres je rozvrstven dle stanovených vrstev, obsahuje hektarovou síť, legendu, náčrt kladu výkresových listů a popisové pole. Tištěný výkres je vytvořen v měřítku 1:500 na formát A1 v celkovém počtu osmi listů (řazených od západu k východu A-H). Vybraný úsek pro tvorbu 3D modelu tělesa rychlostní silnice R6 se nachází na listech E, F, G, které jsou přiloţeny v přílohové části práce. Při tvorbě je kladen důraz na celkovou přehlednost a úhlednost výsledného výkresu. Tiskový výstup je pouţit při celkovém hodnocení a srovnávání jen okrajově, hlavní pozornost je věnována digitální dokumentaci a drátovému 3D modelu, který je následně pouţit pro geografické informační systémy.

5.6. Tvorba 3D modelu tělesa rychlostní komunikace R6 5.6.1. Vytvoření ploch Při tvorbě 3D modelu tělesa jako je vybraný úsek rychlostní komunikace R6, jde hlavně o vytvoření ploch mezi jednotlivými hranami hrubého drátového modelu. Jako hlavní nástroj byla pouţita „Tvorba úsečky Smartline“. Tento nástroj tvoří při uzavření řetězce spojených úseček plochy. Pro účely 3D modelu a jeho vizualizace nebylo zapotřebí dodrţovat jakékoli normy v zakládacím výkresu a vzhledu jakýchkoli vrstev. 3D model je vrstven na základě jednotlivých prvků v modelu obdobně jako při tvorbě hrubého drátového modelu (ostatně 3D model vychází z drátového modelu). Plochy jsou implicitně bílé, neprůhledné. Věrnost vzhledu jednotlivých ploch, tvořených delauneyovy trojúhelníky, je následně dodávána připojenými materiály z knihovny systému Microstation V8 XM Edition. Plochy tvořící 3D model tělesa jsou svahy, asfaltový kryt, zatravněný středový pás, curbking a krajnice. Většina práce byla odvedena právě na plochování. 22

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie Největší problémy vznikaly při tvorbě vodorovného dopravního značení (nejvíce středový přerušovaný pruh), systém Microstation V8 XM nedostatečně podporuje kresbu na sloţené plochy a tedy muselo být vykreslení středových pruhů prováděno ručně, coţ na daném úseku dálnice v obou směrech bylo velmi pracné a časově náročné.

5.6.2 Materiály Kaţdý povrch je ve skutečnosti tvořen nějakým materiálem, proto pro věrnost prostorového modelu byl pouţit balík funkcí pro rendering v systému Microstation V8 XM. Jde o soubor funkcí přiřazujících bitmapové soubory k určení nejen vzhledu, ale také povrchové úpravy materiálu. Pro věrné napodobení je zde moţná celá škála nastavení odrazů světelných paprsků, hrubosti materiálu, opakování pouţité bitmapy atd. Tyto nástroje pracují s paletou a materiály k ní přirazené (uloţené ve speciálním souboru MAT a PAL v kořenové sloţce) v dialogu „Materiály“, kde se přiřazují buď k jednotlivým prvkům nebo jednotlivým vrstvám. Pro zobrazení jednotlivých materiálů je nutnost mít v pohledu zapnuto minimálně „Hladké stínování“, jinak se zobrazí jen implicitní barva plochy. Jako základní materiály byla pouţita tráva, asfalt, beton a štěrk, vše přiřazeno k základním plochám tělesa uvedeným výše. Byly vybrány ze základní knihovny Microstation V8 XM dodávané standardně s instalací tohoto CAD systému. Seznam přiřazení materiálů k jednotlivým plochám je uveden v následující tabulce. Paleta materiálů Plocha

Přiřazený materiál Přiřazený povrch

Asfalt

asfa-02.jpg

castbump.jpg

Travnatý povrch

grass01.jpg

nepřiřazeno

Pruhy VDZ

bílá barva

nepřiřazeno

Curbking

concrete02.jpg

stucco2.jpg

Krajnice

bikelane_dirty.jpg

rough03.jpg

Materiál svodidel

plech.jpg

nepřiřazeno

Tab. 2 Použité materiály v hlavním modelu SO101

23


5.6.3. Použití 3D buněk pomocí internetové knihovny 3D Warehouse Při tvorbě věrného modelu tělesa bylo pouţito knihovny 3D Warehouse společnosti Google, která obsahuje nepřeberné mnoţství vytvořených 3D buněk k dispozici zdarma. Jelikoţ Microstation V8 XM Edition ještě nemá úplnou podporu této sluţby, byl pouţit program Google SketchUp8 Pro k exportu z formátu SKP do formátu DXF. Následně byla v systému Microstation V8 XM vytvořena 3D buňka s počátečním bodem určeným tak, aby se dala umístit na liniový prvek (úsečka odpovídající např. svodidlu) shora. Takovýmto způsobem byla vytvořena knihovna buněk pro umístění sloţených prvků do 3D modelu. Tímto způsobem došlo k oţivení jinak dosti fádního vzhledu 3D modelu. Umístěny byly prvky svodidel (středové a krajní), chránicí ploty, patníky, zábradlí a stromy.

Obr. 5 3D Warehouse buňka - krajové svodidlo

5.6.4. Tvorba modelu SO202 - tubusu Tvorba modelu tubusu se řídí stejným principem jako hlavní model. Nejdříve proběhne vytvoření hrubého drátového modelu s rozvrstvením jednotlivých prvků do odpovídajících vrstev, následuje vytváření ploch a přiřazení odpovídajících materiálů. Do výkresu s 3D modelem je vloţen ve svém samostatném výkresu jako referenční s moţností pruţného nájezdu v hlavním modelu, je umístěn přibliţně uprostřed vybraného úseku. Tento postup byl volen s ohledem na moţnost vypínání a zapínání zobrazení jednodušší metodou, zmenšení velikosti hlavního souboru, stejných vrstev s jiným obsahem a celkově mnohem příjemnější práci při tvorbě modelu.

24

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie 3D model obsahuje kromě vlastní betonové konstrukce i chodník, silnici a ţlabovku procházející vnitřkem tubusu. Zaměřené byly i okrasné kameny kolem betonové konstrukce. V následující tabulce je uvedeno přiřazení jednotlivých materiálů modelu SO202 - tubus. Paleta materiálů Plocha

Přiřazený materiál

Přiřazený povrch

Asfalt

asfa-02.jpg

roughbump.jpg

Betonová konstrukce

concrete03.jpg

roughbump.jpg

Chodník

paver01.jpg

brick19trim_bump.jpg

Hlína

bikelane_dirty.jpg

nepřiřazen

Kamenné obložení

brick26.jpg

brick26.b.jpg

Žlabovka

concrete05.jpg

nepřiřazen

Tab. 3 Použité materiály v modelu SO202 - tubus

Obr. 6 Samostatný model SO 202 - tubus

5.6.5. Tvorba modelu SO201 - most Tvorba modelu mostu, stejně jako modelu tubusu, proběhla v samostatném výkresu s moţností pruţného nájezdu z hlavního modelu. Vychází z prvotní tvorby hrubého drátového modelu, přes tvorbu ploch po přiřazení materiálů k odpovídajícím plochám. Model obsahuje mostovku, čtyři pilíře na konstrukci oblouku, kamenné obloţení, svodidla se zábradlím, kraje a střed asfaltového krytu. Most se nachází na východním konci vybraného úseku. Následuje tabulka s přiřazením materiálů k jednotlivým plochám. 25

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie Paleta materiálů Plocha

Přiřazený materiál Přiřazený povrch

Asfaltový kryt

asfa-02.jpg

roughbump.jpg

Mostovka- beton

brushbump.jpg

brushbump.jpg

Pilíře - beton

concrete03.jpg

roughbumb.jpg

Kamenné obložení

brick23.jpg

brick23b.jpg

Tab. 4 Použité materiály v modelu SO201 - most

Obr. 7 Samostatný model SO 201 - most

5.7. Tvorba animace průletu 5.7.1. Nastavení osvětlení a renderingu Pro následné vykreslení průletu nad dálničním tělesem bylo nutné nastavit parametry osvícení slunečním svitem v lokalitě. Byl zvolen 22. června roku 2011 v 11:45 dopoledne, při plném osvitu bez mraků. Dále pak parametry samotného renderingu při post-processingu jako devítinásobné vyhlazení hran, nastavení rozlišení stínování, přepočet texturovaných ploch atd. Díky vysoké časové náročnosti byl pak zvolen postup bez pouţití raytracingu (metoda sledování odrazů paprsků na fyzikálním principu odraz - dopad, kdy do výpočtu stínování nevstupuje jen dopadající sloţka, ale téţ sloţka odrazová, výsledkem je reálnější zpracování stínů a průhlednosti). Pouţit bylo tedy základní „hladké“ stínování se stíny a vyhlazení hran pomocí antialisingu. 26


5.6.7. Nastavení kamery Pro správné vykreslení jednotlivých snímků animace je potřeba nastavit snímací kameru. Pro tento účel byla pouţita širokoúhlá kamera s konstantou komory 200 mm a rozlišením 1280x1024p. Z neznámého důvodu však bylo nutné při ukládání průletu na disk zapisovat jednotlivé obrázky místo hotového videa ve formátu AVI.

Obr. 8 Pohled na modelovaný úsek od východu

5.6.8. Tvorba trajektorie průletu Pro vytvoření animovaného průletu byla vytvořena trajektorie pomoci B-spline křivky 3. řádu, byla volena tak, aby průlet kamerou zachytil nejzajímavější prvky modelu. Koncipována byla jako kruhová i liniová s vysokým počtem obrázků pro přirozenou plynulost následného videa.

27


5.6.9. Tvorba výsledné animace Jako výstup ze systému Bentley Microstation V8 XM Edition pro účely animace slouţily pořízené snímky ve formátu TIFF. Ty byly následně převedeny do formátu JPEG pomocí dávkové konverze programu IrfanView. Dále byly snímky spojeny do jednotlivých průletů a nastříhány do výsledné animace v programu Live Movie Maker 2011 od firmy Microsoft.

Obr. 9 Celkový pohled na vytvořený digitální model úseku

28


6. Časový harmonogram prací Zakázka byla součástí celkové smlouvy o dodávání geodetických prací na úseku rychlostní silnice R6 - Nové Sedlo - Jenišov před výstavbou samotné stavby. Měřičské práce probíhaly od 13. července 2010 do 15. září 2010. V říjnu 2010 následovala sumarizace dat k odevzdání konečné podoby objednaných výstupů. Celou tuto dobu bylo také pracováno na hrubém drátovém modelu pouţitém jako podklad ke konečným tiskovým výstupům. Poté proběhlo předání elaborátu zaměření skutečného provedení stavby investorovi. V únoru 2011 započaly dokončovací práce na části úseku vybraném pro účely této bakalářské práce (výsledný 3D model, text bakalářské práce atd. viz Tab. 5). Hlavní

Vedlejší

Doplňkové

činnost

činnost

činnosti

červenec

Práce v terénu - TS

Práce v terénu - GNSS

2010

Trimble S6

Trimble R8

srpen



2010

Trimble S6

Trimble R8

září



2010

Trimble S6

Trimble R8

Období

Kancelářské práce - sumarizace měřených dat, tvorba drátového modelu Kancelářské práce - sumarizace měřených dat, tvorba drátového modelu Kancelářské práce - sumarizace měřených dat, tvorba drátového modelu

Kancelářské práce - tiskové říjen

výstupy - výkresy,

Kancelářské práce - digitální

2010

technické zprávy, seznamy

výstupy

Konzultace

souřadnic únor

Kancelářské práce - tvorba

Kancelářské práce - text

2011

3D modelu

bakalářské práce

březen



Práce v terénu - bliţší průzkum

2011

3D modelu


skutečnosti, fotografování úseku

duben



Práce v terénu - doměření prvků

2011

3D modelu


3D modelu (tubus, most)

květen


2011


Kancelářské práce - animace

Tab. 5 Časový harmonogram 29

Konzultace

Práce v terénu - bliţší průzkum skutečnosti, fotografování úseku


7. Závěr Tato bakalářská práce se zabývá geodetickou dokumentací zaměření skutečného provedení stavby rychlostní silnice R6 Nové Sedlo - Jenišov. Tato dokumentace se provádí za účelem srovnání skutečného stavu s finální podobou projektu a vyuţití dokumentace pro další zpracování pro geografické informační systémy, dále slouţí pro konečné zhodnocení a kalkulaci doprovodných opatření úseku. Obsahem této bakalářské práce však není celý rozsah zakázky zaměření skutečného provedení stavby, pro tento účel byl vybrán zhruba kilometrový úsek uprostřed úpravy pro tvorbu finálního 3D modelu, práce na modelu celého úseku by byla časově velmi náročná. Celá zakázka obsahuje 3671 bodů, pro vytvoření výsledného 3D modelu byla vyuţita jen část, která se nachází ve vybraném úseku, tedy asi 1200 bodů. Přesnost pouţitých metod měření podrobných bodů jsou pro tyto účely dostačující, ostatně celkové práce, postupy a principy byly jiţ vyzkoušeny na předchozích stavbách silnice R6 firmou GS - Geodetické sluţby s.r.o. Pro účely bakalářské práce byl vytvořen 3D model a animace průletu v programu Bentley Microstation V8 XM Edition, výkresy v měřítku 1:500, seznam souřadnic a digitální médium obsahující všechna data výsledné dokumentace. Jelikoţ zaměření skutečného provedení stavby bylo měřeno metodami, které nevyţadují ţádného spolupracovníka, celou zakázku jsem měřil a zpracovával sám, při sumarizacích dat a výstupů byla forma a obsah konzultována s vedením firmy GS - Geodetické sluţby s.r.o. Konečný elaborát byl poté zkontrolován úředně oprávněným geodetickým inţenýrem a odevzdán investorovi. Na závěr bych chtěl poděkovat vedoucímu této bakalářské práce panu Ing. Jiřímu Loulovi za rady a pokyny ke tvorbě výsledného elaborátu bakalářské práce, panu Ing. Pavlovi Ţofkovi za konzultace v programu Microstation a vedení firmy GS - Geodetické sluţby s.r.o. za moţnost samostatného vypracování takto rozsáhlé zakázky a nespočet konzultací, které byly nutné k jejímu dokončení.

30


8. Zkratky a odborná terminologie 

CAD - Computer Aided Design - počítačem podporované navrhování



ZSPS - zaměření skutečného provedení stavby



R 24,5/100 - Rychlostní silnice - šířka/návrhová rychlost



ZBP - Základní Bodové Pole



GPS - Global Positioning System - Globální Polohový Systém



GNSS - Global Navigation Satellite System - Globální druţicový polohový systém



TS - totální stanice



p - kód - rozlišovací atribut bodu



RTK - Real - Time Kinetics - metoda, kdy jsou jedním přijímačem v terénu zpracovávány korekce permanentních referenčních stanic získané z druţice



rover - mobilní GPS přijímač



reference - permanentní stanice



WGS-84 - World Geodetic System 1984



S-JTSK - Systém Jednotné Trigonometrické Sítě Katastrální



BPV - výškový systém Balt po vyrovnání



GSM - Groupe Spécial Mobile - Globální systém pro mobilní komunikaci



GPRS - General Packet Radio Service - mobilní datová sluţba přístupná pro uţivatele GSM mobilních telefonů.



curbking - okrajový ţlab speciálního tvaru pro odvod dešťové vody z dálničního tělesa



SDZ - svislé dopravní značení



BluetoothTM- bezdrátová technologie pro komunikaci dvou elektronických zařízení



3D WareHouse® - rozsáhlá knihovna zdarma poskytovaných modelů (buněk) ve formátu SKP



rendering - tvorba reálného obrazu na základě počítačového modelu



raytracing - metoda renderingu 3D počítačové grafiky při pouţití výpočtu globálního osvětlení (odraz - dopad)



antialiasing - vyhlazení hran vykreslovaného 3D modelu



B-spline křivka - aproximační křivka vyuţívaná CAD systémech 31


9. Seznam použitých zdrojů 9.1. Literatura [1] Instrukce ŘSD C1 - Datový předpis pro tvorbu digitálních map pro ŘSD ČR, 5.0, [online] Dostupné z WWW: << http://www.rsd.cz/doc/Technicke-predpisy/c1-datovy-predpispro-tvorbu-digitalnich-map-pro-reditelstvi-silnic-a-dalnic-cr-verze-50 >> [2] Rychlostní silnice R6 Nové Sedlo - Jenišov, [online] Dostupné z WWW: << http://www.rsd.cz/catalog/Stavime-pro-vas/Prehledstaveb/pdf004/$file/r6-nsedlo-jenisov.pdf >> [3] Broţura Trimble S6 Robotic, [online] Dostupné z WWW: <
32


9.2. Obrázky [a] Situace << http://www.rsd.cz/catalog/Stavime-pro-vas/Prehled-staveb/pdf004/$file/r6-nsedlojenisov.pdf>> [b] Totální stanice Trimble S6 Robotic <> [c] GNSS rover Trimble R8 <> [d] Kontrolní jednotka Trimble CU <>

33


9.3. 3D Warehouse buňky 

svodidla <>



ploty, zábradlí <>



patník <>



strom_1 <>



strom_2 <>

34


10. Seznam příloh 

Příloha 1: Technická zpráva bodového pole



Příloha 2: Technická zpráva ZSPS



Příloha 3: Seznam souřadnic



Příloha 4: Přehled bodového pole



Příloha 5: Výkresy zájmového úseku v měřítku 1:500 (části C, D, E)



Příloha 6: Data v digitální podobě (CD)

35


11. Adresářový strom CD 

adresář Animace - obsahuje WMV soubor s animací úseku



adresář Protokoly podadresář GPS - obsahuje textové soubory s protokoly o měření GNSS podadresář TS - obsahuje textové soubory s protokoly o měření TS



adresář Seznam souřadnic - obsahuje PDF se seznamem souřadnic



adresář Souřadnice podadresář GPS - obsahuje textové soubory se souřadnicemi měřenými GNSS podadresář TS - obsahuje textové soubory se souřadnicemi měřenými TS



adresář Technické zprávy - obsahuje PDF soubory s technickými zprávami ZSPS a ZBP



adresář Výkresy podadresář 2D - obsahuje soubory tiskových výstupů podadresář 3D - obsahuje soubory 3D modelů

36


12. Seznam obrázků Obr. 1 Situace [a] ............................................................................................................ 9 Obr. 2 Totální stanice S6 Robotic [b] ........................................................................... 17 Obr. 3 GNSS rover Trimble R8 [c] .............................................................................. 18 Obr. 4 Kontrolní jednotka Trimble CU [d] ................................................................... 19 Obr. 5 3D Warehouse buňka - krajové svodidlo .......................................................... 24 Obr. 6 Samostatný model SO 202 - tubus .................................................................... 25 Obr. 7 Samostatný model SO 201 - most ..................................................................... 26 Obr. 8 Pohled na modelovaný úsek od východu .......................................................... 27 Obr. 9 Celkový pohled na vytvořený digitální model úseku ........................................ 28

Seznam tabulek Tab. 1 Nejčastěji pouţívané p-kódy ............................................................................. 14 Tab. 2 Pouţité materiály v hlavním modelu SO101 ..................................................... 23 Tab. 3 Pouţité materiály v modelu SO202 - tubus ....................................................... 25 Tab. 4 Pouţité materiály v modelu SO201 - most ........................................................ 26 Tab. 5 Časový harmonogram ........................................................................................ 29

37

CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING DEPARTMENT OF GEODESY AND LAND CONSOLIDATION BACHELOR WORK

Recommend Documents