CZ. Tel.: Fax:

Ú VO D I když ustájení nosnic v klecích stále zůstává celosvětově nejpoužívanějším systémem chovu, ve světě se rozšiřují také alternativní systémy. ISA v posledních letech vyvíjí čisté linie nosnic zaměřené na všechny šlechtitelské cíle, od produktivity a užitkovosti rodičů až po užitkovost a kvalitu skořápky finálních nosnic. Výzkumné a vývojové oddělení ISA už delší dobu samostatně, ale i ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými ústavy pracuje též na chování, odolnosti a životaschopnosti nosnic. Pohoda zvířat je též ve středu pozornosti šlechtitelského programu ISA. Na našich výzkumných a šlechtitelských farmách provádíme, například u zvířat v podestýlkovém ustájení, videozáznamy, hodnocení kvality opeření, monitorování tělesné teploty zvířat, testování jejich chování v odchovu a v produkci. Pro stálé zlepšování užitkovosti finálních nosnic, které jsou výsledkem křížení nepříbuzných linií, výzkumné a vývojové oddělení ISA provádí studie na zvířatech čistých linií chovaných v bezpečném prostředí a též na zvířatech – křížencích těchto linií - testovaných v terénních podmínkách chovu a produkce. Toto je klíčové stádium uložení hybridizační síly do kříženců, kteří musí být schopni produkce v alternativních systémech výroby. Bez ohledu na intenzitu a efektivitu selekce se nemůže genetický potenciál realizovat bez zkušeností a znalostí techniků zodpovědných za chov hejna. Kvalitní odchov je nezbytný pro dosažení genetického potenciálu, protože odchov přímo ovlivňuje užitkovost hejna.

Tento manuál uvádí do popředí faktory techniky chovu, které mohou pomoci dosáhnout maximálního profitu z nosnic ISA . Výsledky dosažené v období odchovu budou klíčové pro produkční období nosnic. Úspěšné období odchovu podpoří životaschopnost a úroveň produkce ve snášce. Manuál též popisuje doporučené programy pro každý z cyklů života zvířat, od líhnutí po vyskladnění, které pomohou udržet hejno v dobrém zdravotním stavu a vysoké produkci v alternativních systémech chovu. Doufáme, že v tomto dokumentu najdete užitečnou a pozitivní podporu neustálého zlepšování užitkovosti vašich slepic.

INTEGRA, a.s. Zemědělská 53 664 63 Žabčice / CZ Tel.: +420 547 231 166 Fax: +420 547 231 092 [email protected] www.integrazabcice.cz

V S I S A 5709

I S A - Te c h n o l o g i c k ý n á v o d - A l t e r n a t i v n í p r o d u k č n í s y s t é m y

1

O B SA H ÚVOD ............................................ 1 OBSAH ........................................... 2 Omezení záruk ......................................... 3 Hybridizace ............................................. 4 Definice různých systémů ......................... 4

OBDOBÍ ODCHOVU ........................ 5 Hala a zařízení .................................. 5 Krmivo a voda......................................... Rozvržení haly ........................................ Systémy vytápění ...................................... Hřady (Bidla) .......................................... Větrání ................................................... Podestýlka .............................................. Systémy osvětlení ....................................

5 5 5 5 6 6 6

Hřady (Bidla) .........................................17 Rozdělení a ohrazení ..............................17 Vn ě jš í o h r a z en í .......................................17 Topení ....................................................17 Větrání ..................................................17 Sy s t é m v ě t r á n í ........................................17 Cirkulace vzduchu ..................................17 Doporučení na kvalitu vzduchu ...............18 Problémy často spojené s nedostatečným větráním ................................................18 Podestýlka .............................................18 Péče o podestýlku ...................................18 Systémy osvětlení ...................................18

Základní koncep ty růstu .................. 19

6 7 8 8 9 9 9 9 9 9

Klíčové momenty předsnáškového období .19 Z v ý š en í m i n er a l i z a c e ko s t í ..........................19 P ř e c h o d n a s n á š ko vo u k r m n o u s m ě s ..............19 Práce se zvířaty po přesunu .....................19 Trénování zvířat z klecového odchovu ....19 Hustota osazení haly ..............................20 Napájení a krmení ...................................20 S l ed o vá n í d en n í s p o t ř eb y k r m i va a vo d y ..........20 Fyzikální struktura krmiva .....................20 Z a k l á dá n í k r m i va .....................................20 Sv ě t el n ý p ro g r a m .....................................21 Tep l o ta .................................................21 P ř ed s n á š ko vá k r m n á s m ě s ...........................21 R oz vo j z a ž í va c í h o t r a k t u ...........................21 Nerozpustný grit ....................................21

Období růstu po 5. týdnu stáří ........ 10

Osvětlení v průběhu snášky ............. 21

Odchov kuřiček ................................. 6 Základní koncepty růstu – vývoj živé hmotnosti ............................................... Příprava na příchod kuřat ........................ Startérové podmínky ............................... Teplota ................................................... Osvětlení ................................................ Intenzita osvětlení ................................. Voda ...................................................... Krmivo .................................................... Hustota osazení ...................................... Standardy pro hustoty osazení .................

Osvětlení během odchovu........................10 Intenzita osvětlení: ...............................11 Kauterizace zobáků .................................11 Krmení během odchovu ...........................12 Specifikace krmných směsí pro odchov komerčních nosnic .................................12 Použití nerozpustného gritu ...................13 Práce s podestýlkou ................................13 Přesun do snáškové haly .........................13 P ř í p r ava – o d c h o v n a .................................13 P ř í p r ava – p ro d u kč n í fa r m a ........................14 P ř e s u n ..................................................14 P ř í c h o d n a p ro d u kč n í fa r m u .......................14 P o n a s k l a d n ě n í .......................................14 Nutné měření a evidence údajů ................15

POZNÁMKY ................................... 15

Tmavé snáškové haly (haly bez přístupu denního světla) ......................................21 Produkce v systému otevřené haly ...........22 Konec odchovu/začátek produkce v období zkracujícího se dne .................................22 Konec odchovu/začátek snášky v období prodlužujícího se dne .............................22 Intenzita osvětlení ................................23

Prevence snášky va jec na podlahu ... 23 Světlo ....................................................23 Všeobecná doporučení v technice chovu ..23 Chování .................................................23 Větrání ..................................................24 Odchov ..................................................24 Zařízení .................................................24

OBDOBÍ SNÁŠKY ........................... 16

Vejce snesená v systému ve voliérov ých halách .......................... 24

Hala a zařízení pro produkci ........... 16

Prevence prolapsů ........................... 24

Zařízení haly ..........................................16 Rošty .....................................................16 Krmivo a voda........................................16 Hnízda ...................................................16

Chování z vířat .................................. 25 Normální chování ..................................25 Nenormální chování ...............................25

Ozo b ává n í ..............................................25 H ro m a d ě n í .............................................26 Kvo k á n í .................................................26

Vláknina pro nosnice ....................... 27 Krmivo pro nosnice v alternativním systému produkce ............................ 27

POZNÁMKY ................................... 31 BIOLOGICKÁ BEZPEČNOST A HYGIENA .................................................... 32 Co je biologická bezpečnost? ........... 32 Jak zavést biologickou bezpečnost? . 32

.................................................27 P ož a dav k y n a p ro t ei n y a a m i n o k y s el i n y ..........27 M i n er á l n í v ý ž i va ......................................28

Vakcinace ......................................... 33

Technika krmení ............................... 29

Kvalita pitné vody ............................ 33

E n erg i e

Péče o past vinu a v ýběh ................... 29 P é č e o pa s t v i n u: .......................................29

Závěrečná hygiena ............................ 30 Úda je a jejich záznamy ..................... 30 Kompletní program závěrečné hygieny ......................................................... 31

Monitorování ........................................ 33 Parametry kvality vody ........................... 34

Informace o nemocech ..................... 34 Kolibacilóza ........................................... 34 E. coli u drůbeže .................................... 34 Prevence kokcidiózy ............................... 36 Červi...................................................... 36 Roztoči .................................................. 36 Boj proti mouchám ................................. 37

.............................31

DODATEK ...................................... 39

Stá d i u m 2 – p ř í p r ava ..................................31 Stá d i u m 3 – u mý vá n í ..................................31 Stá d i u m 4 – s m o n t o vá n í ..............................31 Stá d i u m 5 – d e s i n fekc e ...............................31

Tabulky délky světelného dne podle zeměpisné šířky. ...................................... 39 Zeměpisná šířka ...................................... 39 Konverzní tabulky .................................. 39

Stá d i u m 6 – d e z i ns ekc e ...............................31 Stá d i u m 7 – f u m i g a c e ( v y p ly n o vá n í ) ................31

POZNÁMKY ................................... 40

Stá d i u m 1 – v y s k l a d n ě n í

Stá d i u m 8 – o b d o b í s a n i tá r n í p ř e s táv k y ...........31 Stá d i u m 9 – p ř í p r ava n a n a s k l a d n ě n í n o v é h o h e j n a

..........................................................31

Omezení záruk Tento technologický postup byl připravený společností Institut de Sélection Animale B. V. a jeho pobočkami („ISA“) s nejvyšší možnou mírou pozornosti a za účelem informování a pomoci klientům ISA při různých způsobech výroby a zlepšení výsledků jejich produkce při používání produktů ISA . Avšak specifické podmínky na farmě klienta mohou mít vliv na použitelnost a spolehlivost prohlášení a informací zmíněných v tomto technologickém postupu chovu. Vzhledem na přesnost a úplnost informací podávaných v tomto technologickém postupu, neposkytuje ISA žádné výslovné garance. Použití informací uvedených v tomto technologickém postupu výroby v prostředí produkce klienta zůstává na rozhodnutí klienta a na jeho vlastním uvážení. ISA nebude zodpovědná za žádné ztráty nebo škody vyplývající ať už z kontraktu, úmyslného ublížení, anebo z jiného spojení informací poskytnutými v tomto technologickém návodu.

HYBRIDIZACE A

B

C

D

X

X

X

X

Čisté linie

Lignées pures

PRCH GPS

RCH PS

X

X

X

Finální hybridi

Commerciales

Definice různých systémů Alternativní systémy produkce můžeme definovat jako bezklecové systémy s hnízdy, s adekvátními hřady (bidly) a prostorem pro hrabání. Mezi alternativní systémy můžeme zařadit následující podsystémy ustájení: • Podlahová hala (s hlubokou podestýlkou) je taková hala, ve které mají zvířata přístup k ploše s podestýlkou, kde mohou vykonávat své přirozené chování, jako je popelení a hrabání. Taková hala poskytuje slepicím též snášková hnízda a může mít i rošty, na které umísťujeme napájení a krmení. • Voliérová hala (víceetážová) je podobná podlahové, ale zvířata mají navíc možnost pohybovat se mezi různými úrovněmi. Krmení mají k dispozici na různých etážích a vodu hlavně v prostoru před hnízdy. Slepice se musí v systému pohybovat kvůli napájení, krmení a snášení vajec. • Hala s výběhem je podlahová nebo voliérová. Slepice z ní mají navíc přístup do venkovního výběhu.

Bílé slepice ISA ve voliérové hale

4

Hnědé slepice ISA na podlahové hale


Období odchovu Hala a zařízení Pro zvířata určená k produkci vajec v alternativním systému (podestýlka, rošty nebo voliéra) velmi doporučujeme, aby se v odchovu i v produkci použil stejný systém ustájení. Zvířatům to po přesunu usnadňuje rychleji se seznámit se zařízením v produkční hale a plynule tak překonat toto stresující období. U voliérové haly rovněž doporučujeme odchov zvířat v systému, který je naučí naskakovat k napáječkám, podle možností umístěných na vyšších etážích. Zabezpečení hřadů v odchovu napomáhá lepšímu rozmístění zvířat v produkční hale. Ve voliérových odchovnách, kde jsou zvířata v prvních týdnech života zavřena v systému, je důležité kuřata včas vypustit, aby se podpořil jejich zájem o okolní prostředí a jeho zkoumání.

Krmivo a voda Pro krmení doporučujeme používat systém, který zakládá krmivo do haly rychle a umožňuje zvířatům denně sežrat všechno předložené krmivo. Zvyšujeme tím množství přijatého krmiva zvířaty a předcházíme hromadění jemných částic krmiva v krmítkách. Tomuto systému nejvíce vyhovují krmné žlaby s rychlými řetězovými dopravníky, pomocí kterých se také nejsnadněji reguluje příjem krmiva. Pokud se používají talířová nebo tubusová krmítka, měla by být přizpůsobena této technice krmení. Krmítka a napáječky by měly být zvířatům snadno dostupné a také pro ně dobře viditelné. Jejich výška by měla být přizpůsobena velikosti kuřat během celého odchovu. Neměly by pro zvířata představovat velkou překážku při jejich pohybu po hale. V případě, že jsou na hale použity rošty, krmítka a napáječky, by měly být umístěny na roštech, aby zvířata byla takto pobízena k používání roštů. Zvířata též musí v produkčním období používat stejný napájecí systém, na jaký jsou zvyklá z odchovny. Niple musí vyhovovat jednodenním kuřatům. Pro kuřata s infračerveným ošetřením zobáků se doporučuje použít niple s výkyvem 360°, nebo jim zabezpečit během prvního týdne napáječky s otevřenou hladinou vody. Během prvních dní odchovu doporučujeme i poskytnutí doplňkových napáječek na podporu příjmu vody. Ve voliérové odchovně doporučujeme kontrolovat, zda se zvířata v systému pohybují. Předcházíme tím jejich případné dehydrataci. Standardy pro napájecí, krmný i celkový prostor, uvedené v oddíle o hustotě osazení a prostředí, dodržujte od prvního dne až po vyskladnění. Pamatujte si, že když kuřata z jakéhokoliv důvodu nepijí, nebudou ani v dostatečném množství přijímat

krmivo, a proto bude zhoršena hmotnost jedinců i uniformita hejna. Pro další detaily viz tabulka 2: Požadavky na zařízení v odchovu. Doporučujeme nainstalovat zařízení monitorující spotřebu vody a krmiva. Je nezbytné denně měřit příjem vody a krmiva. Pokud nejsou možná přesná měření, sledujeme čas potřebný na příjem založeného krmiva, popřípadě dobu, během které zůstanou krmítka prázdná. Jakékoliv významnější odchylky od spotřeby předcházejícího dne mohou znamenat počátek nějaké nemoci nebo technický problém. Sledování denní spotřeby spolu s pravidelnými prohlídkami hejna pomůže předejít problémům v jeho vývoji.

Roz vržení haly Vnitřní zařízení haly musí být navrhnuto pro maximální pohodlí zvířat a musí jim umožnit projevit své přirozené chování. Přepážky v hale mohou být postaveny tak, aby se snížilo soupeření mezi zvířaty a aby se jim umožnilo mít oddělené prostory/boxy na krmení a pití. Bude to mít také kladný vliv na chování zvířat a působit proti shlukování se, kanibalismu, ozobávání peří a úhynu. Konstrukce vnitřního vybavení by měla obsahovat co nejvíce lehkých materiálů. Umožňuje to také lepší pohyblivost při přesunech a pomáhá to i při čištění a dezinfekci. Tyto lehké stavební prvky mohou být kovové, dřevěné nebo plastové. To rovněž vyžaduje stěny z pletiva s velkými oky, aby se umožnilo proudění vzduchu a také se předešlo hromadění prachu. Aby se zvířata z různých oddělení vzájemně neviděla, doporučujeme, aby spodní část oddělení byla do výšky asi 30 cm neprůhledná.

Systémy v y tápění Systém vytápění musí být dostatečný, aby zabezpečil potřeby kuřat . Nejlepší je používání uzavřeného systému bez otevřeného ohně, protože hořáky spotřebovávají kyslík a produkují velké množství CO 2 , který je třeba z haly odvětrat. V moderní odchovně je možné použít různé vytápěcí systémy, kvočny pro lokální vytápění, hořáky nebo podlahové topení pro vytápění celé haly. Doporučujeme použít 2 plynové kvočny nebo zářiče s výkonem 1450 kcal/1000 zvířat.

Hřady (Bidla) Hřady zlepšují pohodu zvířat tím, že jim umožňují projevy přirozeného chování. Jsou také užitečné k tomu, že: • zvyšují využitelnou plochu na zvíře a snižují tím hustotu osazení haly, • trénují zvířata v naskakování do systému, • poskytují možnost úniku pronásledovaným zvířatům.


5

Doporučená délka bidla na zvíře je 5 cm. Nejnižší dostupná úroveň musí být ve výšce 20 cm. Bidla se do haly mají nainstalovat před 4. týdnem stáří kuřic.

Větrání Pro kvalitní odchov kuřiček je nezbytný dobrý systém větrání . Větrání musí umožnit: • přísun čerstvého vzduchu, • regulování teploty, • stálé klima v hale (bez průvanu), • odstranění vlhkosti, prachu a škodlivých plynů, • snížení úrovně vzduchem přenosných patogenů. Větrání musí také minimalizovat riziko konjunktivitid a slepoty kuřiček kvůli vysoké koncentraci amoniaku a riziko respiračních onemocnění a kolibacilózy. Minimální požadavek větrání je 0,7 m 3 /kg živé hmotnosti, maximální požadavek je 3,6 m 3 /kg živé hmotnosti. Během nejchladnějšího období zimy je někdy nutné vytápět halu i po uplynutí 6. týdne stáří, jinak se mohou vyskytnout dříve zmíněné problémy. Cyklický způsob větrání může být cestou k zabezpečení alespoň minimální úrovně ventilace.

Podestýlka Podestýlka se používá na pokrytí podlahy odchovny. Většinou se používají dřevěné hobliny nebo řezaná sláma. Je důležité udržovat podestýlku v dobrém stavu, aby se předešlo nezdravému prostředí a podmínkám příznivým pro vznik onemocnění. Na podestýlku je třeba použít materiál dobré kvality a zamezit tak riziku zavlečení původců různých onemocnění na farmu. Následující rady mohou napomoci k dobré péči o podestýlku: • Čerstvé hobliny musí být vysušené a sypké. • Materiál podestýlky musí být vhodný a mít patřičnou velikost částeček, musí být uskladněn v suchém hygienickém prostředí bez přístupu hlodavců. • Na podestýlku nepoužívejte piliny, protože mohou způsobit problémy s dýchacími cestami kuřat. • Na podestýlku nepoužívejte vlhký materiál! Správný podestýlkový materiál stlačený v ruce se jemně spojí a po uvolnění se rozpadne. Podestýlka je důležitá pro regulaci teploty podlahy a následně i tělesné teploty kuřat. Při naskladnění kuřat na podlahu haly by měla být teplota podestýlky přibližně 30°C. Je to velmi důležité pro vývoj kuřat po dobu prvních dnů, protože si sama nedokáží regulovat tělesnou teplotu, a to až do 7. dne stáří. Haly s betonovou podlahou a příliš vysokou vrstvou podestýlky mohou mít problém s její vlhkostí.

6

Systémy osvětlení Systémy osvětlení v odchovu musí být stmívatelné a programovatelné. Světla musí být rozmístěna na různých strategických místech: nad hřady, rošty a nad podlahou. Každá část systému osvětlení musí být nezávislá a musí umožnit naprogramovat každý okruh individuálně. Na podporu požadovaných návyků ve snášce musí být zvířata od mládí navyklá vyskakovat na hřady před zhasnutím osvětlení. Proto se světla zhasínají nejprve nad podlahou/podestýlkou a až potom nad rošty a hřady. Intenzita osvětlení musí být v hale rovnoměrná, pokud tomu tak není, doporučujeme zvýšit v hale počet světel. Použití světel s nízkou frekvencí může vést k blikání světla, což může hejno stresovat.

Odchov kuřiček Základní koncep ty růstu – v ý voj živé hmotnosti Je velmi důležité dodržovat doporučení na živou hmotnost zvířat ISA během celého jejich života. Od vylíhnutí po přesun do snáškové haly kuřička pomalu roste a vývoj orgánů probíhá v různých obdobích. Nedostatečný růst v patřičném období může mít špatný vliv na kvalitu kuřičky. Dvě zvířata se stejnou živou hmotností při přesunu si nemusela stejně vyvinout stavbu svého těla. Správné růstové křivky vedou k vývoji kvalitní kuřičky. Růst je rozdělený do následujících stádií: • V prvních 3 týdnech se intenzivně vyvíjí imunitní systém a vnitřní orgány. • Od 3. do 6. týdne intenzivně roste kostra a svaly. Živá hmotnost v 5. - 6. týdnu je nejdůležitější parametr určující kvalitu kuřičky. Opožděný růst v tomto stádiu je pro zvířata škodlivý. Další období je charakterizováno vývojem vaječníků a jejich rychlým růstem. Pohlavní hormony začínají regulovat procesy vedoucí k pohlavní dospělosti, nastupující okolo 18. týdne stáří. Je potřebné sledovat vyrovnanost hejna ve všech stádiích jeho vývoje. Cílem je dosáhnout vysoké vyrovnanosti, aby se ulehčila práce s hejnem a jeho stimulací. Je-li vyrovnanost příliš nízká, vede ke slabé užitkovosti ve snášce. Silnými faktory pro její zabezpečení je množství krmítek, napáječek, způsob rozdávání krmiva, fyzikální struktura krmiva, technika chovu atd. Nevyrovnanost hejna v mladém věku má negativní vliv na jeho vyrovnanost při přesunu.


•

Růst tělesné BW growth hmotnosti

12

Růst Growth (g)

Kostra Skeletal

•

6

Orgány Organs Zvýšení Calcium vápníku Increasepřed snáškou at prelay

Svaly Muscles

Rozmnožovací Reproductive orgány tract

Tuk Fat

Medullary bone ___ ___________________________________________________ 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Medulární kost

___________________________________________________ 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Týdny Weeks in age

Obrázek 1: Vývoj živé hmotnosti

Příprava na příchod kuřat Pokud jsou kuřata určena pro alternativní systém produkce, doporučujeme podobný odchovný systém. Hala by měla být prázdná alespoň 14 dní poté, co se odstranily všechny zbytky z předešlého hejna (trus, peří, podestýlka a krmivo). Stěny, strop, podlahu a zařízení důkladně umyjeme a vydesinfikujeme. Hala a její součásti musí být před dalším použitím suché.

V závislosti od klimatu začněte vytápět halu 24 až 36 hodin před naskladněním kuřat tak, aby bylo okolí kvočen i podestýlka dostatečně zahřáté a teplota stabilní. Nastavte teplotu v hale na 31 - 33° C (nebo 35° C na okraji kvočen). Snažte se, aby teplota a vlhkost v celé hale byla vyrovnaná. Po hale také rovnoměrně rozmístěte dostatek napáječek a krmítek.

Tabulka 1: Standardy pro teplotu a vlhkost Stáří (dny)

Teplota na okraji kvočen Teplota v okolí 2/3m od kvočen

Teplota v hale

Relativní vlhkost optimální a maximální

35ºC

29 - 28ºC

33 - 31ºC

v % 55 - 60

4 - 7

34°C

27ºC

32 - 31ºC

55 - 60

8 - 14

32ºC

26ºC

30 - 28ºC

55 - 60

15 - 21 22 - 24

29ºC

26 - 25ºC 25 - 23ºC

28 - 26ºC 25 - 23ºC

55 - 60 55 - 65

25 - 28 29 - 35

23 - 21ºC 21 - 19ºC

23 - 21ºC 21 - 19ºC

55 - 65 60 - 70

po 35 dni

19 - 17ºC

19 - 17ºC

60 - 70

Chování kuřat je nejlepším ukazatelem jejich pohody. Pokud se shlukují k sobě nebo k ohřívači, je jim příliš chladno, pokud se snaží od něho utéct k ohrádce či ke stěně, je jim příliš teplo.


7

Startérové podmínky Obrázek 3: Pozice tepelného zářiče a teplota podlahy

Obrázek 2: Doporučené uspořádání pro 500 kuřat

32 32 to až35 35°C °C C

A: tepelný zářič s výkonem 1450 kcal B: napáječky (5) nebo (7) pro horké počasí/podnebí C: tácy na krmení (10) D: 75 W žárovky ve výšce 1,5 m nad podlahou E: ohrádka průměr 4 m, výška 0,6 m

Startérové období (0 - 5 týdnů) Hlavním cílem tohoto období je dosažení standardní živé hmotnosti v 5. týdnu stáří. Startérové podmínky na hale – doporučená teplota, vlhkost , intenzita osvětlení a jeho délka, výměna vzduchu, dostatek prostoru a lehký přístup ke krmivu a vodě dobré kvality – poskytnou kuřatům potřebný komfort pro dosažení tohoto cíle. Jakékoliv zpomalení růstu ve stáří 4 - 5 týdnů se projeví ve snížení živé hmotnosti v 16. týdnu stáří a později v užitkovosti, v mírném podnebí především v průměrné hmotnosti vejce. Startování kuřat při vysoké hustotě osazení haly vyžaduje zvláštní pozornost v těchto bodech:

• Přizpůsobte množství zařízení počtu zvířat. • Rozpusťte hejno na větší prostor včas (4. – 5. týden) V opačném případě to: • ovlivní růst a uniformitu, • zvýší tlak na možnost onemocnění, • ovlivní kvalitu podestýlky

Standardy teploty uvádíme v tabulce 1, ale jako vždy platí, že nejlepším indikátorem skutečných potřeb hejna je jeho pozorování. Pokud se zvířata shlukují, teplota je příliš nízká. Pokud jsou zvířata neaktivní, letargická a snaží se od zdroje tepla uniknout, teplota je příliš vysoká. Některé události v hejnu (např. post vakcinační reakce) mohou vyžadovat přechodné zvýšení teploty, aby se kuřata snadněji vyrovnala se stresem. Na druhé straně mohou vysoké teploty zpomalit opeřování, příjem krmiva a následně i růst kuřat. Velmi důležité je též zamezit průvanu nad podlahou. Větrání nastavte tak, aby byla v hale dosažena rovnoměrná teplota bez náhlých změn. Můžete použít neprodyšné oválné ohrádky z čistého a ohebného materiálu, které slouží k tomu aby, se kuřata cítila pohodlně. V případě odchovů více věkových skupin, což však nedoporučujeme, musí být teplota nastavená podle nejmladších kuřat. Kuřata v takových případech musí být umístěna v různých odděleních, aby se udržela jejich uniformita. Viz tabulka 1: Standardy pro teplotu a vlhkost

Teplota Mějte na mysli, že během několika prvních dní života, než kuřatům začne řádně fungovat jejich vlastní termoregulace, se musí spolehnout na teplotu, kterou jim zabezpečíte. Nejlepší způsob, jak zkontrolovat, zda je teplota haly správná, je změřit kuřatům kloakální teplotu (měla by dosahovat 40° C/104° F). Všeobecně začínáme s teplotou na hale 31 - 33° C v prvním týdnu a potom ji postupně snižujeme v 5. týdnu stáří na úroveň 20° C.

8


Osvětlení Abyste podpořili aktivitu kuřat, příjem vody a krmiva, udržujte po dobu několika prvních dní délku dne na 22 – 23 hodinách při intenzitě osvětlení 30-40 luxů. Potom použijte normální, postupně se zkracující světelný program s intenzitou 10 - 15 luxů (v tmavých halách – odchovných i produkčních). Později přizpůsobte intenzitu osvětlení chování zvířat a zvolenému systému produkce. Poznámka: Během prvních dvou týdnů se může použít cyklický světelný program (4h světla/2h tmy, opakovaný 4krát v rámci 24 hodin) a následně použijte klasický světelný program, tedy 18h světla ve 3. týdnu stáří. Viz tabulka 3: Světelný program pro alternativní produkci podle délky světelného dne v 15. týdnu.

Intenzita osvětlení Na několik prvních dnů doporučujeme použít vysokou intenzitu osvětlení, která podpoří příjem vody a krmiva. Viz tabulka 4: Doporučená intenzita osvětlení v období odchovu

Voda Po desinfekci nezapomeňte napájecí systém propláchnout . Po dobu prvních 2 dnů používejte vlažnou vodu (20 - 25° C). Automatický napájecí systém začněte používat hned od naskladnění kuřat. Použití doplňkových napáječek během prvních dní napomůže zdraví a kondici kuřat (odstraňujte je postupně od 4. dne stáří).

Během prvních dvou týdnů čistěte napáječky denně, nejméně však jednou týdně. Při použití niplových napáječek pod ně dejte pásy neklouzavého papíru. Nastavte výšku napáječek podle výšky kuřat , aby měla všechna možnost dobře se napít - „nastartovat“. Dostatek snadno dostupného napájecího prostoru je velmi důležitým nástrojem boje proti „nenastartovaným“ kuřatům a proti nevyrovnanosti hejna. Používejte jen vodu vhodné kvality (viz tabulka 17 : parametry kvality vody) .

Krmivo Pokud je to možné, je třeba kuřatům podat startérové krmivo dobré kvality až poté, co se dostatečně napila a doplnila tak tělesné tekutiny (4 hodiny po naskladnění). Kuřatům ve startérovém období doporučujeme podávat krmnou směs s 2950 kcal/kg a 20,5 % proteinů ve formě drcených granulí. Musí k němu mít lehký přístup. Pro zvětšení krmného prostoru můžete na několik prvních dní použít doplňková krmítka nebo nekluzký papír. Během prvních 4 týdnů doporučujeme několikrát denně rozdávat menší množství krmiva. Automatické krmné zařízení spusťte hned od začátku, aby si na něj kuřata zvykla. Umožněte kuřatům úplně vyprázdnit (vyzobat) krmítka alespoň jednou nebo dvakrát týdně, aby se předešlo hromadění jemných částí krmiva v krmítkách.

Hustota osazení Je to jeden z nejdůležitějších parametrů startérových podmínek. Hejna v přeplněných halách mají tendenci vykazovat vyšší úhyn a brakaci, zpomalený růst a nižší uniformitu. Proto se držte raději optimální hustoty osazení už od naskladnění jednodenních kuřat do haly.

Standardy pro hustoty osazení Tabulka 2: Požadavky na zařízení v období odchovu Hustota osazení (maximální)

12 - 14 zvířat / m²

Minimální úroveň větrání

0.7 m³ / h / kg

Vytápění

2 plynové kvočny, nebo 2 zářiče 1450 Kcal / 1000 zvířat

Napáječky Startérové - doplňkové Mírné podnebí

1 startérová / 100 zvířat

Horké podnebí

1 startérová / 80 zvířat

Kloboukové napáječky

150 zvířat / visící klobouk (80 až 100 v horkém podnebí)

Mírné podnebí

16 zvířat / nipl

Horké podnebí

10 zvířat / nipl

Startérová miska

50 zvířat

Krmítka Lineární řetězové krmítko

4 cm / zvíře

Krmítka

1 kus / 50 zvířat


9

Období růstu po 5. týdnu stáří Osvětlení během odchovu Kuřičky jsou citlivé na změny ve světelném režimu, který ovlivňuje věk dosažení pohlavní dospělosti. Navíc do velké míry ovlivňuje příjem krmiva i délka světelného dne. Hlavními cíli světelných programů v odchovu jsou podpora růstu a kontrola pohlavní dospělosti kuřiček. Světelné programy by měly být přizpůsobeny odchovným zařízením (tmavé nebo světlé, otevřené haly), podmínkám v produkci, klimatickým podmínkám a též požadavkům trhu na hmotnost vajec. Nezávisle na typu haly (s přirozeným nebo umělým osvětlením) nikdy neprodlužujte kuřičkám den mezi 6. týdnem stáří a momentem světelné stimulace. Doba světelné stimulace by se měla vždy odvíjet od živé hmotnosti, ne od stáří zvířat. Předčasná světelná stimulace nebo příliš nízká živá hmotnost mohou později v produkci vést k nižší užitkovosti (vrchol

snášky a její perzistence), jako i k vyššímu úhynu a špatné kvalitě skořápky. Při odchovu kuřiček v tmavé hale doporučujeme program postupného, pomalého zkracování světelného dne kvůli maximalizaci růstu během prvních týdnů odchovu a následně pak nastavení konstantní délky světelného dne, která bude přizpůsobena růstové intenzitě nebo očekávané pohlavní dospělosti. Při odchovu kuřiček v otevřené, resp. v hale s přístupem denního světla, je těžké dosáhnout kontrolu pohlavní dospělosti. V tomto případě doporučujeme zatemnit halu a použít světelný program, který bere v úvahu přirozenou délku světelného dne v momentě přesunu hejna. Celková délka světelného dne nesmí být nikdy kratší jako nejdelší světelný den v období mezi 6. týdnem stáří a momentem světelné stimulace.

Obrázek 5: Návod na světelný program pro odchov v tmavé odchovně

Délka Light duration světelného

dne

C

B

A

Věk v týdnech Age in weeks

A

B

Světelný program Lighting programme



během období

during hot season během období s

dalaying maturity pro oddálení

mírných teplot

teplým počasím

dospělostil

during temperate period

10


C

Tabulka 3: Světelný program pro produkci v alternativním systému podle délky světelného dne ve stáří 15 týdnů Stáří (dny) 10

Délka světelného dne v 15. týdnu stáří (hodiny) 11 12 13

≥14

1 - 3

23

23

23

23

23

4 - 7 8 - 14

22 20

22 20

22 20

22 20

22 20

15 - 21

18

18

18

18

18

22 - 28

16

16

16

16

16

29 – 35 36 - 42

14 12

14 13

14 13

14 13.30

15 14

43 - 49

11

12

12.30

13

14

10

Přir. světlo

Přir. světlo

Přir. světlo

Přir. světlo

10

11

12

13

14

Zkracující se dny: Od 49. dne do světelné stimulace Prodlužující se dny: Od 49. dne do stimulace

Intenzita osvětlení: Intenzita osvětlení se má postupně snižovat, až dosáhne úrovně přizpůsobené podmínkám v produkční hale. Intenzita osvětlení je dobrým nástrojem regulace chování zvířat a příjmu krmiva. Tabulka 4 : Doporučovaná intenzita osvětlení pro období odchovu Stáří (dny) 1 - 3

Intenzita osvětlení Odchov a produkce v tmavé hal 20 - 40 lux

Produkce v halách vystavených dennímu světlu 40 lux

4 - 7

15 - 30 lux

40 lux

8 -14

10 - 20 lux 5 - 10 lux

40 lux 40 lux

15 - přesun

Kauterizace zobáků Tato operace se obyčejně provádí kvůli prevenci vytrhávání peří a kanibalismu. Navíc k technickým doporučením je potřebné dodržet i všechny předpisy a místní nařízení týkající se pohody zvířat. Na kauterizaci zobáků se používají různé techniky, jako například kauterizace žhavou čepelí nebo infračerveným paprskem. Kauterizace žhavou čepelí je delikátní operace, kterou by měl vykonávat pouze speciálně vyškolený personál. Pokud je nesprávně provedena, bude mít za následek výskyt zvířat s problémy v příjmu krmiva a vody, což později povede k nevyrovnanosti hejna, a tím i k zhoršené užitkovosti a k vyššímu úhynu ve snášce. Toto ošetření je možné provést v líhni nebo v odchovně. Protože je kauterizace žhavou čepelí stresující operace, nedoporučuje se provádět, pokud hejno není v dobrém zdravotním stavu nebo trpí-li post vakcinační reakcí. V odchovně může pomoci přidání vitamínu K do pitné vody během 48 hodin před kauterizací jako prevence proti krvácení.

Také je důležité vybrat si, podle stáří a velikosti kuřete, správný vodicí otvor na kauterizačním přístroji a pevně držet hlavičku kuřete. Zobák kuřat má být nakloněný směrem nahoru v úhlu 15° nad horizontální rovinu. Zesílené boční hrany zobáku je třeba též kauterizovat, aby se předešlo nerovnoměrnému dorůstání obou částí zobáků. Po ořezání zobáku doporučujeme zvýšit hladinu vody v napáječkách a snížit tlak v niplech na několik dní, aby se kuřatům ulehčilo pití. Doporučujeme též zvýšit vrstvu krmiva v krmítkách a nenechat je zvířatům během několika dní vyprázdnit. Kauterizaci zobáků je možné provádět i v líhni hned po vylíhnutí, před dodávkou kuřat. Protože zobák takto ošetřených jednodenních kuřat je citlivý, doporučujeme v odchovně po dobu několika prvních dní použít bočně aktivní niple (360°) nebo niplové napáječky s miskami a doplňkové startérové napáječky. Ošetření zobáků pomocí infračervených paprsků se provádí v líhni hned po vylíhnutí a je pro zvířata méně stresující než kauterizace žhavou čepelí.

Zařízení je potřebné prověřit a správně nastavit, aby měla čepel správnou teplotu vhodnou na kauterizaci a k prevenci krvácení.


11

Krmení během odchovu Základní principy krmení kuřat jsou následující: • Neměňte krmnou směs, pokud živá hmotnost kuřat nedosáhne standardní úrovně. • Podporujte rychlý růst, vývoj orgánů a kostry kuřat tím, že jim poskytnete startérovou krmnou směs ve formě drcených granulí. • Růstovou, rozvojovou a předsnáškovou směs dobré kvality použijte v hrubě mleté, sypké formě. • Pomozte rozvoji zažívacího traktu a kapacity příjmu krmiva správnou technikou krmení s použitím gritu. • Specifikace krmných směsí pro kuřičky v alternativní produkci se neliší od doporučení pro chovy s intenzivním systémem produkce.

Specifikace krmných směsí pro odchov komerčních nosnic Tato doporučení jsou založena na „Evropské tabulce aminokyselin“ (WPSA , 1992) složení surovin a vyjádřené jsou jako stravitelné aminokyseliny s použitím koeficientů stravitelnosti uvedených v dokumentu „Tabulky složení a nutričních hodnot surovin určených pro užitková zvířata“ INRA vydání 2002. Tabulka 5: Specifika krmných směsí pro odchov komerčních nosnic Jednotky

Živiny Při T° 18 - 24 °C

Startérová

Růstová

Rozvojová

Předsnášková

0 - 4 týdny

4 - 10 týdnů

10 – 16 týdnů

112 dní až 2 % snášky

1 - 28 dní

28 - 70 dní

70 - 112 dní

kcal/kg

2950-2975

2850-2875

2750

2750

Mj/kg

12.3-12.4

11.9-12.0

11.5

11.5

Celk. Proteiny

%

20.5

19

16

16,8

Metionin

%

0.52

0.45

0.33

0,40

Metionin + cystin

%

0.86

0.76

0.60

0.67

Lyzin

%

1.16

0.98

0.74

0.80

Treonin

%

0.78

0.66

0.50

0.56

Tryptofan

%

0.217

0.194

0.168

0.181

Strav. metionin

Metabolizovatelná energie

Stravitelné aminokyseliny %

0.48

0.41

0.30

0.38

Strav. met . + cys

%

0.78

0.66

0.53

0.60

Strav. lyzin

%

1.00

0.85

0.64

0.71

Strav. treonin.

%

0.67

0.57

0.43

0.48

Strav. tryptofan

%

0.186

0.166

0.145

0.155

Vápnik

%

1.05-1.10

0.90-1.10

0.90-1.00 (1)

2-2.10 (1)

Dostupný fosfor

%

0.48

0.42

0.36

0.42

Chlór minimum

%

0.15

0.15

0.14

0.14

Sodík minimum Při T° nad 24° C

%

0.16

0.16

0.15

0.15

kcal/kg

2950-2975

2850-2875

2750

2750

Mj/kg

12.3-12.4

11.9-12.0

11.5

11.5

Celkové proteiny

%

20.5

20.0

16.8

17.5

Metionin

%

0.52

0.47

0.35

0.42

Metionin + cystin

%

0.86

0.80

0.63

0.70

Lyzin

%

1.16

1.03

0.78

0.84

Treonin

%

0.78

0.69

0.53

0.59

Tryptofan

%

0.217

0.207

0.175

0.190

Strav. metionin

Hlavní minerály

Metabolizovatelná energie

Stravitelné aminokyseliny %

0.48

0.43

0.32

0.40

Strav. met . + cys

%

0.78

0.69

0.56

0.63

Strav. lyzin

%

1.00

0.89

0.67

0.74

Strav. treonin.

%

0.67

0.61

0.45

0.50

Strav. tryptofan

%

0.195

0.175

0.152

0.163

Vápnik

%

1.05 - 1.10

0.95 - 1.10

0.95-1.05(1)

2.1-2.2 (1)

Dostupný fosfor

%

0.48

0.44

0.38

0.44

Chlór minimum

%

0.16

0.16

0.15

0.15

Sodík minimum

%

0.17

0.17

0.16

0.16

Hlavní minerály

(1): Jako prevenci snížení příjmu krmiva je třeba podávat 50% vápníku ve formě vápencového gritu s částečkami o průměru 2 až 4 mm

12


Použití nerozpustného gritu

Přesun do snáškové haly

V průběhu odchovu doporučujeme kuřičkám podávat grit . Musí být hrubozrnný a nerozpustný, aby napomáhal rozvoji volete a svalnatého žaludku. Podpoří to dostatečný příjem krmiva, který je potřebný na začátku snášky.

Pro zvířata je to stresující období. Ve skutečnosti zažívají zároveň dvě stresové situace související s manipulací a transportem. Jedná se o stres z přesunu z odchovny na produkční farmu a ze změny prostředí odchovny za prostředí ve snáškové hale. Proto přesun vyžaduje pečlivé naplánování a organizaci.

Grit je možné podávat ve zvláštním krmítku nebo ho ručně rozhodit na podestýlku. Zvířata ho budou hledat a podestýlku přehrabávat, což přispěje k její kvalitě tím, že bude provzdušněná. Navíc to pomůže k odvedení pozornosti hejna od nežádoucích činností, sníží to agresivitu a pomůže zlepšit opeření. Mezi 3. a 10. týdnem stáří doporučujeme podávat 3 g na kuřičku a týden (zrnitost 2 až 3 mm). Po 10. týdnu může být toto množství zvýšeno na 4 až 5 g (zrnitost 3 až 5 mm). Od 10. týdne je též možné používat krmnou směs, ve které je 50% vápníku dodaného ve formě vápence s velikostí zrn 2-4 mm.

Práce s podestýlkou Na co je třeba obrátit pozornost: • Nejvyšší prioritou je udržet podestýlku v suchém stavu. Dbejte na správné větrání a pak také dobré zdraví zažívacího traktu kuřic. • Podestýlka nesmí být příliš vlhká ani příliš suchá (asi 25 až 30 % vlhkosti). • Podestýlka má být sypká a „pohyblivá”. Zvířata ji pomáhají v takovém stavu udržet hrabáním a popelením se. Hrabání napomáhá denní rozhození malého množství zrna např. pšenice dobré kvality nebo nerozpustného gritu do podestýlky. • Tlak vody v napájecím systému by měl odpovídat požadavkům dodavatele, aby se předešlo protékání vody. • Napáječky nemají být přeplněné. V závěsných kloboukových napáječkách nemá být hladina vody vyšší než 1,5 cm. Navíc tyto napáječky mají být v takové výšce, aby do nich zvířata při pohybu nadměrně nevrážela a vodu nerozlévala. Je to výška, při které mohou zvířata volně chodit pod napáječkami a zároveň na ně dosáhnou a mohou se napít. • Niplové napáječky mají být též v takové výšce, aby na ně zvířata při mírném natáhnutí dosáhla a mohla se napít. Měly by být opatřeny širokými odkapávacími miskami, aby se snížilo přímé kapání vody na podestýlku. • Vrstva podestýlky by měla být 5 až 10 cm vysoká podle typu podlahy. • Na aktuální vrstvu podestýlky je potřebné někdy přistlat novou, aby se vlhkost udržela na nízké úrovni. Potřeba přistýlání je velmi nízká v létě, ale může být zvýšená v chladném a vlhkém počasí. • Mokré kusy slepené podestýlky, pocházející z vylité vody, by se měly rychle odstranit a nahradit novou vrstvou. • Během chladného nebo vlhkého počasí je důležité pravidelně přehrabávat podestýlku vidlemi, aby se rozbily kusy slepujícího se trusu a rozhrnuly se případně se tvořící kompaktní kusy. Většinou se současně přidá trochu nové podestýlky

Přesun by se měl ideálně provést 4 týdny před začátkem snášky a určitě ne později než 2 týdny před začátkem snášky. Cílem je, aby se dokončila regenerace ze stresu a aby tento nepotlačil rychlý rozvoj vaječníků, ke kterému před začátkem produkce vajec dochází. Pozdní přesun s sebou nese riziko poškození zvířat, především vaječníků. Ideální je přesunout kuřičky v 16. týdnu stáří, což jim umožní úplně se adaptovat na prostředí snáškové haly v dostatečném předstihu před začátkem snášky. V případě přesunu kuřiček příliš blízko před začátkem produkce vajec je riziko následného výskytu peritonitid vysoké. Přesun a manipulace se zvířaty se zralými vaječníky, může způsobit rupturu zralých folikulů, které se potom dostanou do tělní dutiny. Pozdní přesun může mít též za následek snášku mimo hnízda, na podlahu a na podestýlku, protože zvířata neměla dost času seznámit se s novým prostředím. Po přesunu by zvířata měla dostávat předsnáškovou nebo snáškovou krmnou směs. Růstová ani vývojová směs by se v tomto období neměla zkrmovat, protože je v nich nízká koncentrace živin

Příprava – odchovna Před přesunem je důležitá přípravná fáze, ve které se zvířata chystají na podmínky, s nimiž se setkají v produkční hale. Je třeba vzít do úvahy následující body: • Živá hmotnost zvířat musí vždy odpovídat jejich standardu. Toto platí nejen vzhledem k jejich stáří, ale i k věku při dosažení pohlavní dospělosti. Mějte na mysli, že zvířata mohou při přesunu ztratit 10 až 15 % hmotnosti kvůli ztrátě vody. • Intenzita osvětlení by se měla zvýšit na 2 až 4 týdny a musí být stejná jako je ve snáškové hale. • V průběhu 2 – 4 týdnů by se měla přizpůsobit i teplota v odchovně (obyčejně na nižší úroveň), aby byla podobná teplotě ve snáškové hale. • Tyto dvě změny se mají provést nejpozději jeden týden před přesunem, aby se hejno dobře přizpůsobilo na podmínky ve snáškové hale. • Dva týdny před přesunem by se se zvířaty nemělo manipulovat, a to kromě rutinní kontroly hmotnosti a uniformity. Zvířata i v tomto kritickém období musí mít možnost růstu. • Nerozpustný grit by se měl v ideálním případě hejnu podávat během celého období odchovu, ale minimálně alespoň dva týdny před přesunem. V tomto období by měl mít strukturu zrn s velikostí 3 až 5 mm a zvířata by ho měla dostávat v množství 4 g/týden. • Doba hladovění zvířat před přesunem by neměla přesáhnout 6 hodin a měla by být přizpůsobena délce transportu a klimatickým podmínkám.


13

Příprava – produkční farma

Po naskladnění

Snášková hala by měla být dobře připravená v dostatečném časovém předstihu před příchodem nového hejna. Doporučujeme: • K zamezení přenosu chorob musí být zavedený patřičný program závěrečné hygieny. • Údržba a opravy musí být ukončené před příchodem nového hejna. • Den před příchodem nového hejna propláchněte napájecí systém a naplňte ho čerstvou vodou. Toto je nutné udělat pro dobrý start přicházejícího hejna. Čím je lepší kvalita vody, tím je menší snížení příjmu krmiva po přesunu. • Tam, kde se používají niplové napáječky, zabezpečte, aby byly ve výšce mírně nad hřbetem zvířat (během prvních 7 dní), potom je mírně zdvihněte tak, aby na ně zvířata pohodlně dosáhla při mírném natažení krku. Kloboukové napáječky by měly být během prvních 3 dní naplněné na dvojnásobnou hloubku normální hladiny a spuštěné asi 20 cm nad podlahou. • Hala by měla být před příchodem nového hejna vysušená. Mokré haly jsou nejen velmi vlhké, což působí na zvířata depresivně, ale jsou také chladné, a to zejména v zimě. Pod rošty je možné nastlat trochu slámy, aby absorbovala nadbytečnou vlhkost a zlepšila prostředí. • Ve studeném období by měla být hala předehřátá

Období prvních 48 hodin po naskladnění je kritické, takže je nezbytný zostřený dohled a pozorování hejna.

Přesun Ideální čas přesunu je brzy ráno. Vyrušení z rutinního napájení a přijímání krmiva se minimalizuje, pokud se zvířata vyloží a naskladní přibližně v době, kdy začínal jejich den na odchovně. Přepravní vozidla a zařízení musí být čistá a vydezinfikovaná. Hejno by mělo být přesunuto v průběhu jednoho dne, protože to méně stresuje zvířata a umožňuje vyhnout se problému s nízkými teplotami v částečně obsazené odchovně i produkční hale. Všechno úsilí před i po přesunu je třeba zaměřit na udržení příjmu vody a krmiva na úrovni běžné spotřeby hejna. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby se zvířata během přesunu nevystavovala větru, dešti a slunci, protože je to pro ně velmi stresující.

Příchod na produkční farmu Vykládání zvířat do snáškové haly je delikátní proces, který je třeba učinit tak rychle, jak je to jen možné. Dodržujte při tom následující pravidla: • Hala a zařízení mají být vysušené, o teplotě min. 15° C (60° F), ideálně 18° C (65° F), především v chladném počasí. • Pro podporu příjmu vody musí být pitná voda od příchodu kuřiček čistá a čerstvá. Ideálně by zvířata neměla mít krmivo k dispozici hned po naskladnění na halu, ale asi až o 2 hodiny později, když už měla možnost se napít. Během transportu a manipulace ztrácí zvířata tělesné tekutiny a je nutné, aby se co nejdříve po přesunu doplnily. • Pro zlepšení žravosti je vhodnější používat krmení po porcích než krmení ad libitum (viz kapitola Technika krmení).

14

Je potřeba zaznamenávat si následující údaje: • Příjem vody – normální návyky pití, do 6 hodin po naskladnění. • Teplota - ideálně 15°C, ale s maximem 18°C. Je důležité, aby se zvířata nepodchladila, ale současně musí mít přísun čerstvého vzduchu. • Spotřeba krmiva – zvýšení žravosti/příjmu krmiva. • Celkový vzhled hejna – po počátečním tichu se hejno postupně aktivizuje, „rozhovoří se“. Jeho chování by ale nemělo být frenetické nebo vykazovat známky hyperaktivity. • Pokud jsou v hale nainstalovány rošty a hřady, musíme zvířata povzbudit k jejich využívání – hřadování na nich (během noci), popřípadě je nahazovat na rošty před a během zhasínání světel. To může nějakou dobu trvat. Po 3 až 7 dnech by měla zvířata rutinně přirozeně hřadovat. • Hnízda mají být uzavřená, dokud se neobjeví první vejce. Potom je otevírejte asi na 2 hodiny před rozsvícením hlavních světel v hale a nechte je otevřená do pozdního odpoledne. • Intenzita osvětlení musí být dostatečně vysoká (viz kapitola o svícení). • Světla při zhasínání stmívejte postupně (viz kapitola o svícení). • Doporučujeme zvířata na několik dní zadržet v systému (resp. na roštech), zejména pokud nejsou odchována v hale s částečně zaroštovanou podlahou (v souladu s místními předpisy) Během prvních dvou dnů by měl ošetřovatel trávit s hejnem víc času, pozorovat chování zvířat a sledovat hlavně spotřebu vody a krmiva. Zvířata se s ním zároveň seznámí, což je dobré pro vytvoření vztahu ošetřovatele s hejnem. Kontrola hejna by neměla být omezena jen na denní dobu. Nasloucháme hejnu i po zhasnutí světel, neboť to pro nás může být velmi užitečné. Pokašlávání či kýchání, jako důsledek respiračních problémů, je v tomto stádiu sice nepravděpodobné, ale snadno se dá odhalit, když hejno odpočívá. Vylézají zvířata na noc do systému? (viz Práce s hejnem) . Pro systémy, které používají roštovou podlahu a hlubokou podestýlku, doporučujeme naskladnit a udržet zvířata na roštové části po dobu 3 až 4 dní, aby se mohla seznámit s napáječkami a krmítky. Zvířata, která po zhasnutí zůstanou na podestýlce, doporučujeme přemístit na roštové části hned po zhasnutí světla.


Nutné měření a evidence úda jů Cíl: Rychlé zjištění problému, rychlá reakce na problémy nebo abnormality. Tabulka 6: Nutná měření a evidence údajů Znaky Spotřeba krmiva Spotřeba vody Živá hmotnost slepic Úhyn Klima

Doporučená optimální praxe Týdně Denně Týdně Denně Denně

P OZN Á M K Y


15

Období snášk y Hala a zařízení pro produkci Zařízení haly Velmi doporučujeme odchovávat zvířata ve stejném systému, v jakém budou ustájena v produkci. Tabulka 7: Standardní hustoty osazení a prostředí. Hustota osazení Minimální míra větrání

7 slepic / m²* 0.7 m³ / h / kg

Napáječky Kloboukové

100 zvířat / závěsný klobouk (80 v horkém podnebí)

Niplové

10 zvířat / nipl (kapátkovou napáječku)

Krmná miska

25 zvířat / oválnou krmnou misku

Krmítka

Krmný žlab Snášková hnízda

minimálně 10 cm/zvíře 5 - 6 slepic na hnízdo / 120 slepic/ 1m² skupinového hnízda

Hřady

10 cm hřadu / slepici (vzájemná vzdálenost 40 cm)

Otvory do výběhu

1 / 600 slepic

*Hustoty osazení jsou dány pro ustájení na hluboké podestýlce. Pro voliérové ustájení mohou být vyšší – dodržujte doporučení výrobce a dodavatele genetického materiálu. Nezapomeňte zvířatům vždy zabezpečit dostatek napájecího a krmného prostoru podle patřičných technických doporučení a místních předpisů.

Rošty Rošty mohou být vyrobeny z různých materiálů (plasty, dřevo nebo kov). Výška roštů má být přizpůsobena konstrukci (designu) budovy a délce produkčního období. Musí být dostatečná na hromadění trusu v celém produkčním období. Pokud je náskaková hrana roštů příliš vysoko (>90cm), budou mít zvířata problém s přístupem na zaroštovanou část podlahy. Pohybu zvířat z podestýlky na rošty, resp. do systému, pomohou bidla snižující náskakovou hranu. Bidla jsou všeobecně vhodnější než žebříky, protože zvířata se pod žebříky mohou naučit nést vejce nebo se hromadit a dusit . Také se může použít postupně šikmý rošt (ze stran uzavřený), a to v takovém úhlu, aby na něm zvířata nehřadovala nebo neodpočívala. Jakmile je šikmý rošt příliš strmý, může to vést k zvýšení počtu vajec na podestýlce a ztížení přístupu zvířat k napájecímu a krmnému systému.

Krmivo a voda Doporučujeme použít krmný systém rychle zakládající krmivo po hale a umožňující zvířatům denně spotřebovat celou předloženou krmnou dávku. Podpoříme tím kapacitu příjmu krmiva zvířat, rozvinutou během odchovu, a zajistíme tak rychlý a stálý nárůst příjmu krmiva od začátku snášky do jejího vrcholu. Tomu nejvíce vyhovuje krmný žlab s rychle se pohybujícím řetězem, který také umožní nejsnadnější kontrolu příjmu krmiva. Pokud používáte misková nebo tubusová krmítka, dobře je přizpůsobte zmíněné technice.

16

Také je velmi důležité, aby zvířata v produkční hale našla stejný typ napáječek, na který jsou zvyklá během odchovu. Krmítka i napáječky musí být umístěny ve výšce přizpůsobené zvířatům tak, aby je dobře viděla a byly jim lehce dostupné. Tato zařízení by neměla představovat velkou překážku pohybu zvířat po hale. Měla by být umístěna na roštech (napáječky podle možnosti před hnízdy) v případě, že je část podlahy pokrytá rošty. Napájecí linka umístěná před hnízdy napomáhá přitahovat zvířata. Jak už bylo zmíněno, standardy udávané pro napájecí a krmný systém je nutné dodržovat od přesunu až po vyskladnění. Zapamatujte si: Když zvířata z jakéhokoliv důvodu nedostatečně pijí, nebudou ani dostatečně žrát a potom jejich růst , vyrovnanost hejna a produkce budou zhoršené.

Hnízda Je nutné zabezpečit jedno individuální hnízdo pro 5 - 6 nosnic, nebo 1m2 skupinového hnízda pro 120 nosnic (v některých situacích může být 100 nosnic/ m2 výhodnější, viz odstavec o vejcích snesených mimo hnízda). Individuální hnízda je třeba vystlat slámou, aby je zvířata používala. Hnízdo musí být vždy čisté a dobře udržované. Hnízda je možné opatřit tlumeným světlem (0,3 – 0,5 lux), které umožní zvířatům najít je ještě před začátkem normálního světelného dne. Kvůli prevenci snášky mimo hnízda je také možné takové světlo umístit nad rošty, blízko hnízd a rozsvítit ho 1,5 hodiny před začátkem světelného dne.


Hřady (Bidla)

Větrání

Hřady zlepšují pohodu zvířat, protože jim umožňují projevit jejich přirozené chování.

Důležitou prioritou je zabezpečení přísunu čerstvého vzduchu. Pokud je v hale dusno, vzduch je vlhký, prašný nebo zapáchá, tak je výměna vzduchu příliš slabá.

Hřady jsou také užitečné pro: • zvyšování využitelné plochy a snižování hustoty osazení haly, • trénování naskakování zvířat do systému, • umožnění úniku zvířat ohrožených agresivitou ostatních Doporučená minimální délka bidel je 10 cm/zvíře. Nejnižší náskaková hrana musí být ve výšce 20 cm. Tyto hodnoty je potřebné přizpůsobit místním předpisům. Hřady mají být umístěny na roštech, aby se podestýlka udržela v dobrém stavu. Vzdálenost jednotlivých bidel má být 40 cm a má mít sklon 45°.

Rozdělení a ohrazení Velikost oddělení musí odpovídat místním předpisům. Rozdělení haly na oddělení má dvě výhody: • lepší rozdělení zvířat a snadnější řízení hejna

Vnější ohrazení Hraniční oplocení je potřebné pro ochranu hejna před liškami, domácími zvířaty, divokými kočkami, norky, jezevci a jinými predátory a současně k posílení bezpečnosti a ochrany hejna proti zavlečení nákaz. Typickým příkladem oplocení může být drátěný plot - 2 m vysoký, s 30 cm převisem v úhlu 45° k svislé rovině plotu, nahnutý ven. Spodek tohoto plotu by měl být v hloubce přibližně 30 cm, aby fungoval jako bariéra proti podhrabání. Alternativně se může použít i komerčně dostupný bezpečnostní elektrický plot. Navíc, kvůli snížení průniku lišek nebo podobných predátorů, může být na vrchol oplocení ještě nainstalovaný elektrický ohradník. Pro bezpečnější prevenci podhrabání může být účinnější zapustit plot do terénu až do hloubky 50 cm.

Topení Teplota ve snáškové hale by se měla udržovat v rozmezí 18 - 22° C, i když zvířata vydrží v zimě nižší a v létě vyšší teploty. Při nižší teplotě slepice zvýší příjem krmiva, protože se zvýší její požadavky na záchov. Na druhé straně při vyšší teplotě mají zvířata tendenci snížit příjem krmiva z důvodu nižších požadavků na záchov a potřeby zbavit se metabolického tepla. Přes zimní sezónu musí být teplota v odchovně před a během přesunu přizpůsobena teplotě v produkční hale. Navíc, jako prevenci před tepelným stresem, při přesunu v zimním období doporučujeme předehřát produkční halu na 18° C a respektovat alespoň minimální požadavky na větrání (viz část o větrání), aby se předešlo poškození způsobeným vysokými hladinami CO 2 a NH 3 v prostředí. Vždy je lepší raději snížit teplotu než nechat zvýšit hladiny CO 2 a NH 3 . Když je to nutné, použijte ohřívače.

Minimální potřeba výměny vzduchu je 0,7 m 3 /kg živé hmotnosti. Pamatujte si: • Odstraňování nadbytečné vlhkosti pomáhá udržet dobrou kvalitu podestýlky a zdraví zvířat. • Odstraňování prachu z ovzduší pomáhá v prevenci onemocnění. Existuje silná vazba mezi částicemi prachu a onemocněním, protože choroboplodné zárodky jsou s nimi často spojené. • Udržujte v hale dostatečné množství kyslíku. • Zaměřte se na odstraňování plynu (např. amoniaku). Kromě specifického problému – „slepoty způsobené amoniakem“ - mají plyny všeobecně stresující a depresivní účinek na zvířata.

Systém větrání Hala s výběhem může být větrána mechanicky, přirozeně nebo kombinací obou systémů. Základem jakéhokoli systému je potřeba jemně nastavitelných otvorů pro vstup vzduchu, nejčastěji na úrovni okapů po obou stranách haly, a otvory na výstup vzduchu, nejčastěji na úrovni hřebene střechy. Avšak mohou být i jiné haly, například příčně větrané, se vstupními otvory na jedné a výstupními ventilátory na opačné straně haly.

Cirkulace v zduchu Pokud je výměna vzduchu slabá, je důležité, aby vzduch v hale nuceně cirkuloval. Držte se těchto pravidel: • Čerstvý vzduch by měl být přivedený do všech částí haly. • Pokud je ohřátý vzduch z vyšších sfér haly smíšený se vzduchem z nižších sfér, zvířata se po celé hale setkají s vyrovnanější teplotou. • Smíchání vzduchu v hale umožňuje lepší odstranění vlhkosti z podestýlky a udržuje ji tak v suchém stavu. • Během horkých dní je pohyb vzduchu okolo zvířat prostředkem umožňujícím zmírnění vlivu teploty (pokud je nad optimální hranicí). • Nedopusťte přímý průvan na zvířata. Existuje mnoho možností, jak přinutit vzduch v hale cirkulovat. Jednou z nejlevnějších je použít v hale axiální ventilátor nebo ventilátor pro nucený pohyb vzduchu.


17

Doporučení na k valitu v zduchu Tabulka 8: Ukazatele kvality vzduchu Plyny

Doporučená hodnota

Amoniak (NH ³ )

20 ppm max

Oxid uhličitý (CO ² )

2500 ppm max

Problémy často spojené s nedostatečným větráním Tabulka 9: Problémy spojené s nedostatečným větráním Příliš slabé větrání

Příliš silné větrání

Nerovnoměrné větrání

E. coli

E, coli

E. coli

Respiratorní onemocnění



Příjem krmiva

Příjem krmiva

Příjem krmiva

Slepota z amoniaku

Snáška na podestýlku

Snáška na podestýku

Nízká vnitřní a vnější kvalita vejce

Nervozita

Nervozita

Slabá produkce

Slabá produkce Shlukování

Shlukování

Kvalita podestýlky

Podestýlka Podestýlka umožňuje slepicím uskutečňovat přirozené projevy, jako hrabání a popelení, které většina autorit z oblasti welfare považuje za nezbytné pro pohodu zvířat. Není pochyb o tom, že podestýlka umožňuje zvířatům určité uvolnění – relax. Rošty zakrývající prostor, kam mají zvířata zamezený přístup, slouží na akumulaci trusu. Toto oddělení trusu od podestýlky podstatně ulehčuje udržení podestýlky v dobrém stavu, hlavně během vlhkého a chladného počasí. Podestýlka v blízkosti zaroštované části podlahy musí být dobře osvětlená, a to kvůli prevenci snášky na podestýlku.

Péče o podestýlku Cílem péče o podestýlku je udržet suchý, sypký a téměř nepáchnoucí materiál, atraktivní pro zvířata, pro jejich hrabání a popelení. Typ a kvalita podestýlky jsou důležité pro slepice a pro klima v hale. Na podestýlku je možné použít různý materiál: • písek nebo štěrk do velikosti částic 8 mm, • dřevěné hobliny, • pšeničnou, špaldovou, žitnou slámu, • mulčovací kůru, • hrubé dřevěné štěpky V současné době jsou nejpoužívanějšími materiály hobliny z měkkého (bílého) dřeva a řezaná sláma. Piliny nejsou vhodným materiálem, protože se při zvlhčení slepují a znehybňují, čímž neuvolňují vlhkost do atmosféry.

Kvalita podestýlky

být chemicky ošetřena, aby byla prostá od plísní (zejména druhu Aspergillus). Pokud to systém umožňuje, doporučujeme z haly častěji odebírat nahromaděnou podestýlku/trus. Pomůžeme tím boji proti vejcím snášeným na podestýlku a také zlepšíme prostředí v hale. Nedopusťte vytvoření mokré a slepené podestýlky!

Systémy osvětlení Elektroinstalace ve snáškové hale musí být schopna zabezpečit nezávislé osvětlení různých prostorů v hale. Navrhujeme vytvoření nejméně dvou zón osvětlení, jednu nad rošty a druhou nad podestýlkou – prostor pro hrabání. Ideální je mít tři zóny osvětlení, nad podestýlkou, nad rošty a nad hnízdy. Všechny linie osvětlení musí být programovatelné a umožňovat stmívání. Možnost stmívání světel vám ulehčí kontrolu chování hejna v hale a vyhnete se tím vytvoření tmavých zón, v nichž by mohla zvířata snášet vejce na podlahu. Nezávisle programovatelné linie světel přimějí zvířata ke šplhání a naskakování do systému. Zamezí se tím nocování na podestýlce. Jedná se o důležitou součást prevence snášky na podestýlku. Světla v hnízdech nebo nad nimi se mohou použít v hejnech hnědých nosnic, napomohou jim najít hnízda ještě před rozsvícením hlavního světla na hale. Světelné systémy se žárovkami, které používají příliš nízkou frekvenci, vyvolávají blikání, a stresují tak zvířata. Doporučujeme používat světla generující teplé barvy (žlutooranžové spektrum). V případě výskytu negativních projevů (agresivní ozobávání) může pomoci zatemnění světel, resp. jejich nabarvení na červeno.

Podestýlkový materiál nesmí být kontaminován nebo uskladněn na farmě od předešlého hejna. Při navezení do haly musí být suchý a neznečištěný. Sláma by měla 18


Základní koncep ty růstu Od přesunu pokračují zvířata v růstu až k dosažení své fyzické dospělosti okolo 30. týdne stáří. V tomto období musí přibrat zhruba 300 g hmotnosti. Od stáří 30 - 35 týdnů představuje většinu zvyšování živé hmotnosti tuk a jeho nadbytek má negativní vliv na snášku a konverzi krmiva. Zvířata s nedostatečným přírůstkem hmotnosti po přesunu jsou všeobecně vnímavější a méně odolná vůči změnám prostředí (choroby, horka atd.). Je třeba udržovat vyrovnanost hejna, neboť extrémy živé hmotnosti mohou vést k nízké snášce.

Klíčové momenty předsnáškového období

přizpůsobeného tomuto cíli může být uniformita hejna ohrožena.

Práce se z vířaty po přesunu • Při přesunu je potřebné zvířata dávat do blízkosti napáječek a krmítek.

• Zadržení hejna na roštech na několik dní pomůže zvířatům zvyknout si na rošty, najít napáječky, krmítka, hřady a hnízda.

• Intenzita osvětlení musí být vyšší než na odchovně. • Práce se světlem povzbudí zvířata k naskakování na zaroštovanou část, na odpočinek a spánek. Na konci světelného dne nejdříve zhasněte světla nad podestýlkou nebo na spodním podlaží voliéry, potom zhasněte světla nad rošty nebo postupně od spodních po horní podlaží voliéry asi o 30 minut později.

• Zvířata, která těsně před zhasnutím najdete na podestýlce, byste měli fyzicky přemístit na zaroštovanou část.

Zvýšení mineralizace kostí Z p o h l e d u v ý ž i v y j e p ře d s n á š k o v é o b d o b í charakterizováno potřebou zvýšené koncentrace živin. Prvním cílem vyšší koncentrace vápníku je před začátkem snášky posílit mineralizaci kostní dřeně, která představuje zásobu vápníku pro nosnici. Druhým cílem je prevence demineralizace kostry rychle dospívajících zvířat . V klasickém krmivu pro růst nebo rozvoj není dostatečná koncentrace vápníku potřebná ke kompenzaci vápníku využitého k tvorbě skořápky. Toto vede ke snížení jeho zásob v kostní dřeni. Nosnice bez dostatečného obsahu vápníku v předsnáškové směsi budou mít špatnou kvalitu skořápky na konci snášky. Můžeme tedy shrnout , že vyšší obsah vápníku v předsnáškové směsi bude prevencí demineralizace kostry rychle dospívajících zvířat, posilní mineralizaci kostí před a při přesunu a zajistí dobrou kvalitu skořápky v poslední fázi snášky.

• Na začátku snášky je potřebné několikrát denně sbírat vejce snesená na podestýlku, až se jejich množství sníží na akceptovatelnou hranici.

• Automatická hnízda by měla být otevřena alespoň 2 hodiny před rozsvícením světel. Hnízda by se měla zavírat každý den vždy potom, když už jsou všechna vejce snesena (je nutné se přizpůsobit denní snášce hejna). Pomůže to udržet hnízda v čistotě a vyhnat všechna zvířata z hnízd.

• Stále sledujte růst kontrolou živé hmotnosti. • Sledujte spotřebu krmiva a vody. • Zvláštní pozornost je třeba věnovat zvířatům, která nenajdou napáječky a krmítka. Ta je možné najít na vrchní etáži voliéry, na podestýlce nebo na hřadech a je potřeba je přemístit blíže k vodě a krmivu.

Trénování z vířat z klecového odchovu

Přechod na snáškovou krmnou směs Předsnášková krmná směs tvoří přechod mezi odchovnou a snáškovou krmnou směsí. Hrubé částice vápence představují alespoň 5% snáškové krmné směsi, na rozdíl od 0% v odchovné směsi. Předsnášková krmná směs má alespoň 2% hrubých částic vápence. Hrubé částice vápence mají velký vliv na fyzikální strukturu krmné směsi. Pokud se nepoužívá předsnášková směs, riziko sníženého příjmu krmiva po přesunu je vyšší. Z tohoto důvodu doporučujeme používat předsnáškovou krmnou směs. Zvířata se tak snadněji přizpůsobí snáškové směsi. Pokračování růstu, „dobíhání“ růstu, nejlehčími a udržování uniformity Růst zvířat během předsnáškového období pokračuje. Je to poslední období, kdy nejmenší zvířata mohou zlepšit a přizpůsobit svoji živou hmotnost průměru hejna. Dospělá zvířata mohou začít snášku. Oba tyto typy zvířat potřebují vysoce koncentrované krmivo pomáhající dobrému růstu a produkci. Hladiny proteinů a aminokyselin musí být v tomto období vysoké, aby pokryly požadavky na výživu. Bez použití krmiva

Jak jsme již zmínili v předcházející části, pro odchov doporučujeme použít stejný systém ustájení, jako bude použitý v produkci. V některých zemích může být dokonce nelegální stěhovat zvířata odchovaná v klecích do neklecových systémů produkce. V tomto ohledu vždy postupujte podle místních předpisů. Může se stát, že zvířata z klecových odchovů jsou přesunuta do haly s ustájením na podestýlce nebo do voliéry. S každým takovým hejnem je spojeno mnoho rizik. Zvířata odchovávaná v klecích jsou zvyklá na ohraničené prostředí, ví, kde se nachází voda a krmivo, a víceméně znají celou skupinu zvířat v kleci. Zvířata odchovávaná v klecích mohou být po přeskladnění na podestýlku nebo do voliéry „ztracena“, nenajdou lehko napáječky a krmítka, nejsou zvyklá skákat na rošty a šplhat do systému. Několik dní po přesunu se může v hejnu vyskytnout více oslabených a uhynulých zvířat. Hejno také může mít nižší vrchol snášky a může mnoho vajec snášet na podestýlku.


19

Pokud jste přece jen přinuceni přesunout zvířata odchovaná v klecích na podestýlku nebo do voliéry, zde je několik rad, které vám a zvířatům mohou pomoci: 1. Snažte se hejno přesunout co nejdříve (v mladším věku, například v 12. týdnu), aby měla zvířata lepší možnost seznámit se s novým prostředím. 2. Zabezpečte jim dostatečně zaroštovanou plochu, aby tam mohla být držena (s použitím dočasného oplocení) na nějaký čas (7 - 10 dní) bez rizika přehuštění. 3. Veškeré napájecí a krmné zařízení musí být umístěno na roštech. 4. Použijte různé žebříky a stupínky, aby zvířata nemusela skákat příliš vysoko a aby se dostala zpět na rošty. 5. Když jste si jistí, že všechna zvířata už našla vodu a krmivo, začněte je postupně pouštět ze zaroštované podlahy na podestýlku. 6. Prohlížejte hejno častěji a neváhejte pomoci „ztraceným“ jedincům najít vodu a krmivo. 7. Když už je hejno puštěno z roštů, pomozte mu dostat se zpět na zaroštovanou část a do systému před zhasnutím světla (s použitím rad o osvětlení a době zakládání krmiva popsaných v předchozí kapitole). 8. Nezapomeňte, že takový přesun hejna vyžaduje více fyzické práce a zkušených pracovníků. 9. Zvláštní pozornost je třeba věnovat prevenci nebo léčení kokcidiózy.

Hustota osazení haly Dodržování tohoto parametru v produkci je stejně důležité jako při odchovu. Hejno s dostatkem životního komfortu (ve smyslu celkového - jako i krmného a napájecího prostoru) mnohem snadněji projeví svůj genetický potenciál. Hustota osazení haly by měla být v souladu s místní legislativou. Pokud v hale nejsou použity rošty, neměla by být hustota vyšší jak 7 zvířat na m² využitelné plochy, v zaroštovaných halách by tato neměla přesáhnout 9 zvířat na m² využitelné plochy. Použití voliérových systémů umožňuje zvýšit hustotu osazení haly až na 18 nebo dokonce i více zvířat na m². V každém z těchto případů je důležité počítat s dostatkem lehko dostupného napájecího a krmného prostoru na zvíře. Přehuštěná hejna mají tendenci vyššího výskytu sníženého příjmu krmiva a vody. Dále způsobují ozobávání se, kanibalismus, hromadění se a dušení, úhyn, brakování a nakonec i horší užitkovost.

Napájení a krmení Dodržujte místní předpisy, při použití niplových napáječek však zabezpečte 1 nipl na 10 zvířat . Pokud používáte kloboukové napáječky, potom 1 je dostačující pro 100 zvířat v mírném podnebí a pro 80 v teplejším podnebí. Za nejlepší krmný systém považujeme krmný žlab s řetězem, protože ho zvířata nejsnadněji vyprázdní. Pro každé zvíře bychom měli zabezpečit 10 cm lineární délky žlabu. Při použití krmných misek můžete počítat 25 zvířat na misku (pokud jejich vzájemná vzdálenost umožňuje přístup ze všech stran). Výška instalace napáječek a krmítek

20

by měla být přizpůsobena snadné dostupnosti pro všechna zvířata. Neměla by překážet pohybu zvířat po hale a podporovat snášku pod nimi.

Sledování denní spotřeby krmiva a vody Velmi užitečné je denně sledovat spotřebu vody a krmiva. Pokud nejsou možná přesná měření, sledujeme čas potřebný na příjem založeného krmiva, popřípadě dobu, během které zůstanou krmítka prázdná. Jakékoliv významnější odchylky od spotřeby předcházejícího dne mohou znamenat počátek nějaké nemoci nebo technický problém. Sledování denní spotřeby spolu s pravidelnými prohlídkami hejna pomůže předejít problémů v jeho vývoji.

Fy zikální struktura krmiva Slepice silně preferují hrubší částečky. Jemné částečky se jim uchopují hůře a slepice tak spotřebují více energie na příjem stejného množství krmiva. Krmivo by mělo být homogenní struktury s maximálně 10% hrubých částeček nad 3,2 mm a maximálně 15% jemných částeček menších než 0,5 mm. Vyšší podíl hrubých částeček bude vést k jejich výběru z krmiva, nevyrovnané výživě a živé hmotnosti, dále také k slabší snášce. Příliš mnoho jemných částeček zase sníží příjem krmiva. Na zlepšení fyzikální struktury krmiva pro nosnice se doporučuje přidat do sypké směsi 1% oleje. Olej přilne k nejjemnějším částečkám, vzájemně je spojí a směs tak činí lépe poživatelnou. Nejdůležitější charakteristikou struktury krmiva je však stálost složení směsi. Slepice nemají příliš v oblibě změny ve složení krmné směsi. V některých specifických podmínkách, jako je příliš nízký příjem krmiva nebo jeho horší kvalita a stálost složení, je možné použít drcené granule. Drcené granule slepice lépe uchopí a každá částečka krmiva je vyvážená. Zkrmování drcených granulí však vede k zvýšení příjmu vody a produkci vlhkého trusu. Přechod z drcených granulí na sypkou směs zase může přechodně snížit příjem krmiva.

Zakládání krmiva V případě nízkého příjmu krmiva chovatel často zvýší frekvenci krmení/zakládání krmiva. Tento postup však nejdříve podporuje „přebírání“ – selekci větších částeček krmiva a nevyřeší problém s nízkým příjmem krmiva. Jednou za den by měla být krmítka úplně prázdná – zvířata by měla denně sežrat všechno založené krmivo. Doporučujeme, aby se tak stalo začátkem odpoledne. Zvířata tím vedeme k snížené selekci chutnějších částí krmiva, k zvýšenému příjmu vitamínů a minerálů, většinou se nacházejících v jemné části krmiva. Zakládání krmiva po dobu denní snášky zvyšuje podíl špinavých vajec a vajec snesených mimo hnízdo. Z důvodů zabezpečení kvality skořápky je potřebné, aby minimálně 60% krmiva bylo založeno v odpoledních hodinách. Tento program krmení musí


být přizpůsobený výsledkům našeho sledování a typu použitého krmného zařízení. Více detailů naleznete v části o technice krmení.

Světelný program

• Vysoká intenzita osvětlení po přesunu Hned po přesunu by intenzita osvětlení měla být vysoká. Kuřičkám to pomůže poznat nové prostředí (najít napáječky, krmítka a hnízda). Vyšší intenzita osvětlení též stimuluje příjem krmiva. Když už je příjem krmiva dostatečný, intenzita osvětlení se může snížit. • Noční osvětlení (půlnoční krmení) Pokud to místní legislativa umožňuje, můžeme v noci slepicím poskytnout maximálně dvě hodiny světla – 3 hodiny po zhasnutí na konci dne. V této době jim také můžeme založit krmivo. Tato technika je velmi užitečná hlavně v horkém období, kdy podpoří příjem krmiva v chladnější části dne.

Teplota Pro stimulování příjmu krmiva můžeme použít i snížení teploty o 1 až 2°C.

Předsnášková krmná směs Použití předsnáškové krmné směsi ulehčí příjem krmiva po přesunu. Snáškové směsi obsahují velké množství hrubozrnného vápence, což způsobuje velký rozdíl v zrnitosti krmiva ve srovnání s odchovnými směsmi. Předsnášková směs minimalizuje vliv tohoto přechodu a zvyšuje pro nosnice chutnost snáškové směsi.

Rozvoj zažívacího traktu Technika krmení v odchovu má vliv na příjem snáškové krmné směsi. Cílem je rozvinout zažívací trakt v období odchovu a připravit tak kuřičku na dostatečný příjem krmiva ve snášce.

• Vole Vole slouží slepici jako skladovací orgán. Na začátku snášky musí slepice rychle zvýšit denní příjem krmiva z 80 na 120g. Nedostatečně vyvinuté vole snižuje kapacitu příjmu krmiva po přesunu. Rozvoj volete se u kuřičky dosáhne zavedením krmení po porcích. Pro rozvoj volete v odchovu je potřebné, aby si kuřičky zvykly žrát rychle a aby denně byla krmítka vyžraná do prázdna (viz část o technice krmení). • Svalnatý žaludek Rozvojová krmná směs hrubé struktury napomáhá rozvoji svalnatého žaludku. Další faktory, jako je použití nerozpustného gritu po dobu odchovu nebo přítomnost hrubě mletého vápence v předsnáškové směsi, také pomáhají rozvoji svalnatého žaludku.

Nerozpustný grit Grit s velikostí částeček dostatečně velkých na to, aby sloužil na drcení zrna ve svalnatém žaludku, ale dostatečně malých na to, aby se snadno spolkl, a zároveň dostatečně tvrdých, aby se pod tlakem svalnatého žaludku nerozbily, a především nerozpustných v trávicích šťávách zvířat, byl kdysi považovaný za nutný. I když výzkum ukázal, že hlavně při použití sypkých krmných směsí není grit pro

dosažení maximální efektivity a užitkovosti nutný, je stále jasné, že jeho použití stimuluje v odchovu rozvoj svalů žaludku, stimuluje trávení a zlepšuje kapacitu příjmu krmiva. V případech, kdy nosnice žerou podestýlku a peří a nemají k dispozici grit, může u nich dojít k fyzickému poškození zažívacího traktu. Nosnicím se doporučuje podávat jednou měsíčně 3g nerozpustného gritu s velikostí částeček 4 - 6 mm.

Osvětlení v průběhu snášky Cílem světelných programů ve snášce je: • podpořit růst na začátku snášky, • vytvořit protiváhu škodlivým vlivům zkracujícího se přirozeného dne, • kontrolovat životaschopnost prostřednictvím intenzity osvětlení. Pro jakýkoli typ snáškové haly (s přirozeným nebo umělým osvětlením) platí, že po začátku snášky se nikdy nesmí zkracovat délka světelného dne (interval od rozsvícení do zhasnutí světel). Světelný program v produkci by měl být pokračováním světelného programu použitého v odchovu. Je nutné, aby délka světelného dne v produkci byla alespoň taková, jaká je délka světelného dne v odchovu těsně před přesunem. Protože živá hmotnost sehrává důležitou roli při determinaci profilu hmotnosti vejce v průběhu celé snášky, musí být světelná stimulace provedena v souladu se skutečnou živou hmotností zvířat . Minimální referenční živá hmotnost je: • 1250 až 1300g pro nosnice s hnědou skořápkou vajec, • 1100 až 1150g pro nosnice s bílou skořápkou vajec Důležitý parametr, který je třeba brát v úvahu, je uniformita. Pokud je uniformita rozdílná o +/- 10% než 80% pro hnědé hybridy a 85% pro bílé hybridy, oddalte světelnou stimulaci . Referenční živá hmotnost musí být přizpůsobena podle místní potřeby a požadované hmotnosti vejce.

Tmavé snáškové haly (haly bez přístupu denního světla) Po přesunu kuřiček z tmavé odchovny do tmavé produkční haly se provede kontrola pohlavní dospělosti kuřiček jednoduše pomocí vhodného světelného režimu. Následující světelný režim je třeba použít jako vodítko a může být přizpůsobený produktu a podmínkám farmy podle předešlých výsledků, které byly na farmě dosaženy.


21

Tabulka 10: Světelný program pro tmavé snáškové haly Živá hmotnost nebo stáří

Standardní program nosnice Standardní program nosnice Oddělení snášky/program hnědoskořápkových vajec (hodiny)

bíloskořápkových vajec (hodiny)

pro horké období (hodiny)

Konec odchovu - po stimulaci

10

10

12

Při dosažení referenční ŽH (ŽHr*)

12

11

14

ŽHr + 1 týden

13

12

15

ŽHr + 2 týdny

14

13

15.30

ŽHr + 3 týdny

15

14

16

ŽHr + 4 týdny

15.30

15

16

ŽHr + 5 týdnů

16

16

17

*ŽHr: referenční ŽH musí být stanovena podle požadované hmotnosti vejce Je třeba připomenout, že přesun zvířat z odchovny s přirozeným osvětlením do tmavé snáškové haly nedoporučujeme, neboť to zpomaluje rozvoj pohlavní dospělosti zvířat a způsobuje opoždění nástupu snášky.

• 2 hodiny ráno pro nosnice s hnědou skořápkou

Produkce v systému otevřené haly

vajec,

• 1 hodinu ráno pro nosnice s bílou skořápkou vajec Potom přidávejte týdně 1 hodinu, abyste dosáhli 13 - 15 hodin světla při 50% produkci

Když jsou zvířata vystavena dennímu světlu (haly s přirozeným světlem pronikajícím okny nebo jinými otvory; haly, kde mají zvířata přístup k venkovním ohradám nebo zimním zahradám), musí použitý světelný režim brát v úvahu délku přirozeného světelného dne při přesunu, který bude různý v závislosti na ročním období.

Poznámka: Uplatnění tohoto doporučení se musí přizpůsobit bílo nebo hnědo vaječnému hybridu, příjmu krmiva a zjištěné živé hmotnosti

Konec odchovu/ začátek snášky v období prodlužujícího se dne

V těchto halách by měla být doba ranního rozsvícení a večerního zhasnutí světla stejná s dobou východu a západu slunce nejdelšího dne v dané zeměpisné šířce.

Aby se předešlo příliš brzké pohlavní dospělosti, která může vést k celkově slabší užitkovosti (v počtu vajec, jejich hmotnosti, kvalitě skořápky a životaschopnosti), doporučujeme: • Začít světelnou stimulaci, když živá hmotnost dosáhne referenční hodnotu prodloužením světelného dne o 1 hodinu ráno (týká se hnědých i bílých nosnic). • Přidáním jedné hodiny týdně.

Konec odchovu/začátek produkce v období zkracujícího se dne Na zmírnění oddálení pohlavní dospělosti vyvolané zkracujícím se dnem doporučujeme začít světelnou stimulaci, když živá hmotnost dosahuje referenční hodnotu, prodloužením světelného dne následovně:

• Tabulka 11: Délka osvětlení pro danou délku přirozeného světelného dne Živá hmotnost nebo stáří

Délka přirozeného světla v 15. týdnu stáří (hodiny) 10

11

12

13

≥14

Po 49. Dnu

10

NL**

NL

NL

NL

Při referenční ŽH

12

13

14

15

16

Při ŽHr(*) + 1 týden

13

14

14.30

15.30

16.30

13.30

14.30

15

16

16.30

Po 49. dnu

10

11

12

13

14

Při referenční ŽH

11

12

13

14

15

Při ŽHr + 1 týden

12

13

14

14.30

15.30

13

14

14.30

15

16

Zkracující se den :

Při ŽHr + 2 týdny Prodlužující se den :

Při ŽHr + 2 týdny Později j

+½ hodinyy týdně ý po p dosažení 15 až 16.30 hodin v 50% produkci p

*ŽHr: referenční ŽH musí být stanovena podle požadované hmotnosti vajec ** NL =přirozené světlo 22


V hale s voliérou je důležité ovládat jednotlivé skupiny světel samostatně. Večer by měla být světla vypínána postupně, nejprve nad uličkami, potom v různých úrovních voliéry, zdola nahoru, aby se zvířata pobízela šplhat na odpočinek a spánek do systému ještě před úplným zhasnutím světla.

• Dle hybrida a v závislosti na používaném

Ráno by měla být světla rozsvícena najednou, pokud se však vyskytují vejce mimo hnízda, můžeme hodinu před rozsvícením hlavních světel rozsvítit světla tlumená.

• Tam, kde to legislativa umožňuje, noční rozsvícení

Intenzita osvětlení Pro produkci postačuje nízká intenzita osvětlení od 5 do 10 luxů. Nejdůležitější je dosáhnout co nejlepší možnou vyrovnanost intenzity osvětlení. Standardní žárovky se stmívači jsou vhodnější než fluorescenční žárovky, které mohou být zvířaty vnímány jako blikající. Na začátku produkce doporučujeme použít vyšší intenzitu osvětlení vedoucí ke stimulaci příjmu krmiva. Když zvířata dosáhnou požadovanou úroveň příjmu krmiva a snáška dosáhne vrcholu, intenzitu osvětlení můžeme snížit. Mezi aktivitou zvířat a ztrátou opeření v období produkce je silná korelace. Příliš silná intenzita osvětlení může vyvolat ozobávání a vyústit do zvýšeného úhynu.

světelném programu, může část hejna začít denní snášku před rozsvícením osvětlení; tato zvířata budou mít vyšší tendenci snášet vejce na podlahu. Noční světlo v hnízdě bude pobízet tyto „ranní nosnice“ k tomu, aby šly do hnízda před rozsvícením hlavních světel. světel (například 1h 30 min světla, 3 hodiny po zhasnutí světla) oddálí denní snášku části hejna a sníží tak ranní „nával“ u hnízd. Účinek takového opatření bude větší, je-li počet zvířat na hnízdo vysoký. V takovém případě bude mít větší část slepic snadný přístup ke hnízdu.

• V některých případech může přidání jediné hodiny světla ráno vyřešit problém snášky vajec na podestýlku.

Všeobecná doporučení v technice chovu • Všechny kouty a rohy vytvořené konstrukcí haly a zařízením jsou potenciální místa pro snášku vajec. Limitování dostupnosti takových míst předchází snášce na podlahu.

• Pozorováním se zjistilo, že příliš dlouhé zadržení hejna na roštech (po přesunu) může zvýšit výskyt snášky na podlahu. Prostor na podlaze s podestýlkou a hrabaništěm by měl být otevřen až po tom, co hejno najde vyšší prostory (hnízda, krmítka, napáječky).

• Na začátku snášky je třeba často sbírat vejce snesená mimo hnízda, a to i několikrát denně. Vejce mimo hnízda pobízí další slepice ve snášce na toto stejné místo.

Prevence snášky vajec na podlahu Prevence snášky vajec na podlahu je klíčovým faktorem úspěchu hejna. Předejít tomuto zlozvyku vyžaduje mnoho pozornosti na začátku snášky. V této části definujeme vejce na podlaze jako vejce snesená mimo hnízda, může to být na podestýlku, na rošty nebo v systému.

• Zabezpečte, aby všechna zvířata nocovala na roštech nebo v systému.

• Zjišťování, kdy a kde jsou snesená vejce na podlaze, nám může pomoci najít důvod tohoto zlozvyku. Tato informace může být velmi užitečná pro nalezení důvodu problému a přijetí opatření na jeho vyřešení.

• Rozhození gritu na podestýlku zabraňuje tvorbě Za dva hlavní předpoklady prevence vajec snesených na podlahu považujeme: • hnízdo musí být atraktivnější a pohodlnější než jiné části snáškové haly, • přístup k hnízdu musí být pro zvířata jednoduchý.

Světlo Práce se světlem je jeden z klíčových faktorů v prevenci snášky na podlahu.

• Světlo musí být ve snáškové hale dobře rozdělené, je třeba minimalizovat výskyt stinných míst . Slepice přirozeně snášejí na tmavých místech. Pokud je to možné, je třeba použít postupné zhasínání světel. Nejprve je nutné zhasnout boční světla, což povzbudí zvířata přesunout se blíže k hnízdům a ke spaní na roštech. Nakonec by měla být zhasnuta centrální světla.

potenciálních hnízd a zamezuje tak snášce na podestýlku.

• Instalace

bariér mezi hnízdy pomůže rovnoměrnějšímu rozdělení slepic mezi hnízdy a sníží tak nápor na některé „oblíbené“ hnízdo. Současně slouží i jako prevence přehuštění v těchto hnízdech (většinou krajních).

• Z haly častěji odeberte podestýlku/trus, čímž bude podlaha méně vhodná na tvorbu hnízd.

Chování Těsně před snesením vejce (asi 30 minut) vykazují slepice specifické chování - „chování před snesením“ - sestávající se z 3 fází: • Aktivní hledání vhodného místa na hnízdo • Výběr vhodného místa na hnízdo • Tvorba hnízda


23

V procesu hledání vhodného hnízda by zvířata neměla být vyrušována, jinak přestanou hledat. Vyrušování způsobí, že vejce snesou tam, kde se právě nacházejí, a počet vajec snesených mimo hnízda se zvyšuje. Zakládání krmiva, případně činnost pásu sbírajícího vejce, také může zastavit proces hledání hnízda. Proto, v případě výskytu vajec na podlaze, se po dobu maximální denní snášky nedoporučuje hejno vyrušovat zakládáním krmiva či sběrem vajec.

Větrání Hnízda musí být pohodlná, aby zvířata pobízela k jejich využívání. V zimním období je třeba zamezit vzniku chladného přímého průvanu okolo hnízd. V létě je nutné, aby byla hnízda dobře větraná. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zvýšenému pohybu vzduchu v bočních prostorech a na podestýlce. Účelem větrání je vytvořit pohodlné místo v okolí hnízda, pohodlnější než v jiných částech snáškové haly. Větrání musí být přizpůsobené ročnímu období.

Odchov Odchovný systém musí být podobný systému v produkci, sníží se tím riziko vyššího výskytu vajec na podlaze. V odchovně doporučujeme nainstalovat hřady před 4. týdnem stáří. Intenzita osvětlení nemusí být vysoká, protože ta vede k větší citlivosti k tmavým místům ve snáškové hale. Doporučujeme včasný přesun do snáškové haly, aby se předešlo začátku snášky v odchovu, protože zvířata to může pobízet k snášce na podlahu.

Zařízení Umístění zařízení a hustota osazení haly může také ovlivnit snášku na podlahu. • Krmítka/napáječky - Aby se zvířata nehromadila před hnízdy, neumisťujeme krmítka/napáječky blízko hnízd. - Dejte pozor na výšku při jejich instalaci, nesmí tvořit fyzickou překážku mezi zvířaty a hnízdy. - Zajistěte dostatek napáječek a krmítek, aby se předešlo „návalu“ a postávaní okolo nich. • Hnízdat - Měla by být čistá (bez rozbitých vajec, trusu atd…), atraktivní, s adekvátními počty (120 slepic/m2 společného hnízda, nebo 5-6 slepic/ individuální hnízdo). - Zavírejte hnízda před zhasnutím, otevírejte před rozsvícením světla. • Rošty - Neumisťujte je příliš vysoko, instalací ramp/ žebříků zajistíte snadný přístup z hrabaniště na rošty. - Náklon roštů nesmí být příliš strmý. Vytvoříte tím pohodlný prostor, který kuřicím ulehčí přístup k hnízdům. • Elektrický ohradník - Instalujte jej při stěnách a v rozích.

24

Vejce snesená v systému ve voliérov ých halách Ve voliérových halách jsou běžným problémem vejce snesená v systému. Jako prevenci doporučujeme: • Pobízet zvířata k nočnímu hřadování co nejvýš, vyhnete se tím rannímu hromadění zvířat před hnízdy.

• Hřadování na vyšších poschodích systému pomůže delší doba stmívání.

• Stejná intenzita osvětlení v systému a ostatních částech haly pomůže vytvořit v systému prostor nepohodlný k snášce vajec.

• Osvětlení v systému by nemělo osvětlovat hnízda. • Je nutné zvířata pobízet k používání bidel a k pohybu mezi etážemi systému a též mezi systémy.

• Vertikální pohyb se může stimulovat limitováním přístupu k vodě a krmivu na různých etážích systému. Pokud to provádíme, je nutné prověřovat, zda zvířata na těchto etážích dostatečně žerou a pijí. Pokud nacházíme vejce na nejvyšších etážích systému, je to často z důvodu, že se kuřice bojí sestoupit v systému níže. Instalace dodatečných hřadů napomůže i vertikálnímu pohybu zvířat a zabrání snášení vajec na vrchní rošty podlahy. Také může pomoci, když na této etáži nebudeme zakládat krmivo při prvním krmení během dne. V některých případech jsou vejce snesena na podlahu střední etáže. Častým důvodem je krmení a napájení na této etáži systému. Zavření napáječek na střední etáži po dobu dopoledne může pomoci k pohybu zvířat směrem k napáječkám umístěným před hnízdy. Schéma (náčrt) sběru vajec z podestýlky (ze systému) může pomoci pochopit, co se děje (například po změně techniky krmení, napájení nebo svítání).

Prevence prolapsů Prolaps je stav, s kterým se setkáváme u nosnic, kdy se po snesení vejce část vejcovodu nevtáhne na původní místo a zůstane vysunutá spolu s kloakou. Prolaps je velmi často spojený s ozobáváním oblasti kloaky a prolabovaného vejcovodu, což vede k rychlému úhynu zvířat. Hlavní příčiny prolapsů: • Nesprávná živá hmotnost a rozvoj tělesného rámce: nízká živá hmotnost kuřiček na začátku snášky (pokud snáška začne dříve, než se dostatečně vyvine reprodukční trakt, síla a elasticita svaloviny vejcovodu); přetučnělé kuřičky mají větší sklon k prolapsům, protože přebytek tuku vede ke slabší elasticitě a tonu tkání zapojených do snesení vejce.


• Nevhodný světelný režim - příliš časná stimulace před úplným dokončením tělesného vývoje nebo nadměrně rychlé prodlužování světelného dne vede k zvýšenému výskytu dvou žloutkových vajec. • Všechny podmínky podporující zlozvyk ozobávání - vysoká intenzita osvětlení, nutričně nevybilancované krmivo, nekvalitní kauterizace zobáků, enteritida atd. zvyšují možnost fyzického poškození tkání vejcovodu. Jako prevenci prolapsů doporučujeme: • zabezpečit dobrou uniformitu hejna v průběhu odchovu,

• zabezpečit standardní živou hmotnost s rovnoměrným stálým přírůstkem od raného mládí,

• předejít nadstandardní živé hmotnosti (přetučnění) po dobu odchovu,

• vyhnout se náhlému prodloužení světelného dne, • aplikovat správný světelný režim na kompenzaci změny délky přirozeného světelného dne a vyhnout se nežádoucí časné světelné stimulaci.

Chování z vířat Chování jednotlivců nebo hejna je ovlivňované mnoha jednoduchými faktory, které se ale mohou vzájemně kombinovat.

Normální chování Zvíře se může ve všeobecnosti vyrovnat s mírným stresem jako je nárůst nebo pokles teploty, přesun z odchovny na produkční farmu, změna krmné směsi atd. Důležité je všimnout si jakékoli změny v chování, protože může znamenat problém, který je dobré rozpoznat a vyřešit raději dříve než později. Nejdůležitější negativní projevy chování, které je nutné rozpoznat, jsou agresivita a shlukování se.

Nenormální chování Ozobávání Rozeznáváme různé druhy ozobávání. Jemné ozobávání považujeme za normální chování, agresivní ozobávání za nenormální chování. Jemné ozobávání je opatrné zobání nevyúsťující do vytrhávání peří a obyčejně bez interakce ze strany ozobávaného jedince. Je to sociálně a explorativně – průzkumné chování. Drsné/zraňující zobání je silné zobání, někdy spojené s vytrháváním peří a s únikem ozobávaného jedince. Je to jasné agresivní chování. Existují zátěžové okolnosti, které mohou vést k agresi. Pokud některá zvířata začnou agresivně zobat ostatní (všechno ozobávání není agresivní, často se jedná o neinvazivní ozobávání „z nudy“), obyčejně je slyšet bolestivé projevy napadeného zvířete. Takové chování je nenormální, proto vyžaduje včasnou identifikaci. Znamená to, že hejno ovlivňuje nějaký vážný stres a je nutná rychlá reakce vedoucí k řešení situace.

Ztráta opeření vede ke zvýšené ztrátě tepla a následně k vyšší spotřebě krmiva. Možné příčiny jsou následující: • parazitická infekce: - čmelík kuří, infestace červy - škrkavkami, kapilárami. • Nerespektování norem na hustotu osazení a zařízení - nedostatek podlahové plochy - stres z přehuštění - omezený přístup k napáječkám a krmítkům (nedostatečný počet nebo špatné rozmístění po hale) - nemožnost dostat se ke hnízdům vyvolávající snášku na podlahu – vedoucí k ozobávání exponované kloaky • nedostatek vody nebo krmiva: - napáječky/krmítka déle prázdná - příliš nízký tlak/přetékání • krmítka a napáječky nejsou dobře uzemněny • nekvalitní kauterizace zobáků • nevhodné krmivo: - deficit sodíku - deficit amino kyselin - nedostatek nerozpustné vlákniny - náhlé změny fyzikální struktury krmiva - příliš vysoká úroveň energie vedoucí ke zkrácení času žraní - chybná výroba krmiv – například špatné promíchání soli. • příliš vysoká intenzita osvětlení: - příliš silný zdroj světla - přímé světlo z fluorescenčních žárovek (zejména v závislosti od jejich typu) - přímý vstup slunečního světla do haly - blikající světla • náhlá změna délky světelného dne - hnízda silně osvětlena. Když už ozobávání začalo, je složité jej zastavit, proto je naším cílem mu předejít. Pokud se ale vyskytne (jde o indikaci nenormálního chování), měli bychom urychleně zjistit příčinu a co nejdříve ji odstranit. V případě vypuknutí problému s ozobáváním je nutno rychle reagovat: • snížit intenzitu osvětlení *,

• natřít na červeno žárovky nebo jejich kryty, • přidat do vody sůl (0,5 - 1kg/1000l), • p ř i d a t n a v í c d á v k u v i t a m í n ů / m i n e rá l ů , aminokyselin do vody,

• vložit do haly zdroj vlákniny (viz kapitola Vláknina pro nosnice),

• přidat do haly něco na zaujetí pozornosti zvířat (kvádr na ozobávání, vlákninu, plastové láhve, plastové hračky, CD, bulvy řepy atd.) . *Pozor: Mohou se objevit vejce na podlaze a snížení příjmu krmiva!


25

Hromadění Zvířata chovaná na podlaze mají někdy tendenci k hromadění se. Tento přirozený zvyk může být spouštěn různými situacemi: • panická reakce - když jsou zvířata vyplašená, snaží se utéct před nebezpečím,

• atrakce - pokud jsou něčím přitahovaná, protože jsou zvědavá, hledají potravu a prohlížejí si svoje životní prostředí,

• spánek – hromadění jim umožňuje snížit ztráty tělesné teploty po dobu noci, udržovat sociální vazby a chránit se před nebezpečí. Ke hromadění zvířat spojenému s udušením může dojít v různých místech snáškové haly a často s nejasnou příčinou. V hejnech v produkci se nejčastěji pozoruje kolem špičky snášky a zdá se, že ve spojení se stresovou situací. I když není předvídatelné, k takovému hromadění s dušením častěji dochází v následujících situacích: • večer při zhasnutí světel,

• v době odpočinku po denní snášce (v poledne), • podél přepážek v hale - z důvodu zvědavosti (např.

• Světelný režim musí být přizpůsobený délce přirozeného světelného dne. Světla zhasínejte až po západu slunce, hlavně při delších dnech. Toto je třeba vzít v úvahu již při nákupu/naskladnění hejna.

• Zajistěte dostatečné množství hřadovacího prostoru – bidel.

• Přizpůsobte větrání tak, abyste dosáhli rovnoměrné výměny vzduchu v celé hale, a současně předcházejte vytváření průvanu.

• Vyhněte se restrikci krmiva v kritických obdobích. • Odpoledne rozhoďte zvířatům na podestýlku materiál na hrabání (například zrno/grit), abyste je tím zaměstnali.

Kvokání Kvokání se může vyskytnout v některých hejnech v případech stresu, nebo pokud je všeobecně nižší živá hmotnost. Deficit ve výživě, tepelný stres a jakékoliv faktory spojené se slabým růstem mohou vést ke kvokání stejně jako snáška na podlahu/podestýlku. Výskyt kvokání eliminuje prevence snášky na podlahu/ podestýlku a častý sběr vajec.

při přítomnosti ošetřovatele v hale)

• po změně dob krmení, v receptuře krmiva nebo při nedostatku krmného a napájecího zařízení,

• při restrikci hejna a při nízkém příjmu krmiva, • pokud se do haly dostává přímé sluneční světlo, • při špatném větrání, nevyrovnané teplotě v hale a při průvanu. Boj proti riziku hromadění a dušení se: • Minimalizujte počet rohů (například krmných žlabů). Někdy je lepší obětovat kousek podlahové plochy pro udržení rovných přepážek (bez zalomení) v hale a naskladnit do haly o trochu méně zvířat.

Kvokání se dá identifikovat podle charakteristických projevů chování, jako jsou zdržování se v hnízdě, zježené peří a agresivita. Proto doporučujeme koncem odpoledne hnízda zavírat . Hnízda by měla zůstat otevřena asi do 4 hodin před koncem světelného dne, abychom neztráceli později snesená vejce. Délka přerušení snášky při kvokání závisí od rychlosti nápravné akce. Tabulka 12: Kvokání a přestávka ve snášce Doba kvokaní (dny) 1 2

Přestávka ve snášce (dny) 7 9

3 4

12 18

• Zabezpečte v hale rovnoměrné osvětlení. Nainstalujte stínidla proti průniku denního světla.

• Přepážky v hale postavte z drátěného pletiva; zvířata natlačená k přepážce z pletiva stále ještě můžou dýchat.

• Na eliminaci rohů použijte trojúhelníkové konstrukce pokryté pletivem.

• Podél stěn, rohů a přepážek můžete nainstalovat elektrický ohradník.

• Pokud se hromadí večer, například při západu slunce, zkontrolujte, zda sluneční světlo neproniká do haly, například přes otvory do výběhu. Takový jev zcela jistě přitahuje mnoho zvířat na malou plochu. Stínidla postavená před otvory do výběhu pomohou předejít tomuto problému.

• Je nutné navštívit hejno před koncem světelného dne a zkontrolovat jeho chování, a to alespoň několik prvních dní po přesunu.

• Nainstalujte do haly zdroj hudby, aby zvířata méně reagovala na hluk.

• Založte krmivo hodinu před zhasnutím světla.

podle B. Sauveur (I.N.R.A .)

Doporučujeme kvočny izolovat v momentě jejich objevení (večer). Umístěte je do prostorného oddělení s betonovou nebo roštovou podlahou bez hnízd. Ošetření je účinnější, když při přesunu do odkvokávacího oddělení ponoříme kvočnu do chladné vody na 20 – 30 sekund a podáme jí aspirin (125mg tabletku). Hustota osazení v odkvokávacím oddělení nesmí být vyšší než 6 zvířat na m2. Zvířata musí mít neustále k dispozici krmivo a vodu. Na konci 4. dne se zvířata, která pozitivně reagují (rozestupují se jim pánevní kosti), mohou umístit zpět do hejna. Nejlepší je mít dvě odkvokávací oddělení. Kvočny nalezené v pondělí, úterý a ve středu dáme do prvního oddělení a zůstanou tam až do následujícího pondělí. Druhé oddělení je určeno pro kvočny nalezené v hejně v ostatní dny v týdnu a zůstanou tam stejný čas. Abyste předešli rozšíření kvokání v hejně, nenechávejte kvočny kvokat na podlaze v hale!

Pomůže to rovnoměrnému rozdělení hejna po hale. Zvýšená produkce tepla při trávení bude sloužit jako prevence proti hromadění se před noční periodou. 26


Vláknina pro nosnice Slepice mají specifickou potřebu vlákniny. Vlákninu musí najít v krmivu nebo ve svém bezprostředním okolí. Ukázalo se, že nedostatek vlákniny u slepic může vést k vytrhávání peří, které používají jako její náhradu. Špatné opeření hejna, bez viditelné přítomnosti peří na podlaze, může být znakem nedostatku vlákniny. Je jasné, že poskytnutí dostatku vlákniny slepicím zlepšuje opeření hejna, snižuje úhyn, zlepšuje zdravotní stav zažívacího traktu a trávení. Vláknina podaná nosnicím musí být nerozpustná a s vysokým podílem hrubé struktury. Vláknina může být poskytnuta v krmivu. V závislosti na dostupných surovinách může být celkový obsah vlákniny v krmivu velmi různý (2,5% hrubé celulózy je považováno za nízký, víc než 5% za vysoký obsah). Nejvíce vlákniny mohou dodat šroty olejnin (slunečnice/řepka), oves a vojtěška. Vedlejší produkty obilnin mohou také poskytnout krmivu dostatečné množství vlákniny, ale jejich struktura je většinou příliš jemná na to, aby měla vliv na zažívací trakt. Zdroj vlákniny může být poskytnut přímo v hale. Doporučujeme použít vlákninu hrubé struktury, jako sláma, vojtěška, hobliny, rýžové/ovesné plevy, siláž atd. Tento materiál musí být na hale dostupný, například v miskových krmítkách nebo jako balík na hrabaništi, resp. na podestýlce. Nosnice by měly mít kdykoli volný přístup ke zdroji vlákniny. Doporučujeme nerozprostírat tento zdroj na podestýlku/podlahu. Jako prevence proti výskytu vajec na podlaze/podestýlce se doporučuje začít s doplňováním zdroje vlákniny až po špičce snášky, když jsou zvířata už dobře navyklá používat hnízda.

Krmivo pro nosnice v alternativním systému produkce Energie Hlavní rozdíl v krmení nosnic produkujících v klecích a v alternativním systému je v požadavku na energii. Zvířata v alternativním systému produkce jsou aktivnější, a pokud mají přístup do výběhu, jsou také konfrontována s velkými rozdíly teplot . Tyto dva faktory vedou ke zvýšení jejich požadavků na energii. Na pokrytí tohoto požadavku zvýší zvířata příjem krmiva. V závislosti od použitého systému ustájení, teploty a opeření zvířat může být příjem krmiva zvýšený o 3 až 20%. V alternativním systému produkce je důležité, aby kuřice po přesunu dosáhly rychle svou „dospělou‘“ živou hmotnost . Na začátku snášky je většinou limitujícím faktorem snášky a růstu příjem energie. Proto doporučujeme od 18. do 30. - 35. týdne stáří použití krmné směsi s vyšším obsahem energie. Nosnice jsou schopny přizpůsobit se široké škále energetické úrovně krmiva. Pozorování však ukazuje, že hladiny energie od 2750 do 2850 kcal/kg jsou vhodné pro krmiva na začátek snášky.

Ve druhé části snášky, až do vyskladnění, je potřebné snížit koncentraci energie, aby se zabránilo ztučnění, zlepšilo se opeření a životaschopnost. Krmné směsi s nižším obsahem energie obsahují víc nerozpustné vlákniny, prodlužují čas potřebný na příjem krmiva a ovlivňují chování zvířat (viz odstavec Vláknina pro nosnice). Krmiva s nižším obsahem energie zvyšují jeho příjem. V závislosti na místních pravidlech a dostupnosti surovin je potřebné najít kompromis mezi příjmem krmiva a konverzí, chováním zvířat a jejich živou hmotností. Obvyklá škála krmiv z hlediska energetické úrovně po 35. týdnu je od 2600 do 2750 kcal/kg. Požadavky na všechny ostatní živiny v alternativním systému produkce jsou velmi blízké požadavkům v klecovém ustájení.

Požadavky na proteiny a aminokyseliny Hodnoty denní potřeby proteinů a aminokyselin naleznete v našem posledním publikovaném přehledu o požadavcích na aminokyseliny: Tabulka 13: Doporučení na aminokyseliny vyjádřené v celkových, stravitelných a v ideálních proteinech stanovené na produkci 59,5 g vaječné hmoty denně. Limitující Založené na Evropské tabulce 2002 amino Ideální Požadavky v Denní požadavky kyseliny protein mg / g vaječné v mg / den hmoty S t ra v. C e l k . S t ra v. C e l k . AK

AK

AK

AK

LY Z

100

13.34

15.0

795

895

MET

53

7.1

7.56

420

450

MET

+

82

10.9

12.1

650

720

TRY

22.5

3.00

3.50

178

208

ILE

91

12.2

13.35

725

795

VAL

97

13.0

14.35

775

855

TRE

70

9.4

11.0

560

655

CYS

% podíl aminokyselin v krmivu musí vycházet z denní potřeby a z denního příjmu krmiva: Denní

potřeba

aminokyselin v mg/ den

Pozorovaná denní

/

spotřeba krmiva v g

/

10

=

% aminokyselin v krmivu

Receptury krmných směsí pro nosnice se mohou optimalizovat zavedením Izoleucinu a Valinu jako limitujících aminokyselin. Pokud to není možné, níže uvádíme doporučení na obsah proteinů v krmivech obsahujících nebo neobsahujících masokostní moučku (MKM). Z praktického pohledu odhadujeme, že v období od 18. do 24. týdne je pro nosnice nezbytné zvýšit koncentraci aminokyselin asi o 6 % v porovnání se spotřebou obvykle dosahovanou po 28. týdnu. Hladiny celkových, resp. stravitelných aminokyselin, jsou stanoveny pro produkci na 59,5 g vaječné hmoty denně.


27

Tabulka 14: Koncentrace aminokyselin pro denní produkci vaječné hmoty 59,5 g v závislosti na denním příjmu krmiva 105

Průměrná spotřeba

110

115

120

125

krmiva po 28. týdnu v g / den (18.2-18.7)

(17.7-18.2)

(17.2-17.6)

(16.7-17.2)

(16.2-16.7)

Proteiny s MKM % (19.5-20.0) Obsah celkových aminokyselin %: Lyzin 0,90

Proteiny bez MKM %

(18.9-19.4)

(18.2-18.8)

(17.9-18.4)

(17.4-17.9)

0,86

0,82

0,79

0,76

Metionin

0,45

0,43

0,42

0,40

0,38

Metionin + Cystin

0,73

0,69

0,66

0,64

0,61

0,210

0,201

0,192

0,184

0,177

Treonin

0,66

0,63

0,60

0,58

0,56

Izoleucin

0,80

0,77

0,73

0,70

0,67

Valin

0,86

0,82

0,79

0,75

0,72

Tryptofan

Obsah stravitelných aminokyselin % : Lyzin

0,80

0,77

0,73

0,70

0,67

Metioin

0,43

0,41

0,39

0,37

0,36

Metionin + Cystin

0,66

0,63

0,60

0,57

0,55

Tryptofan

0,180

0,172

0,165

0,158

0,151

Treonin

0,57

0,54

0,52

0,49

0,47

Izoleucin

0,73

0,70

0,67

0,64

0,62

Valin 0,78 Od 28. týdne do konce snášky

0,75

0,71

0,68

0,66

Proteiny bez MKM %

(17.4-17.9)

(16.9-17.4)

(16.4-16.9)

(15.9-16.4)

(15.4-15.9)

Proteiny s MKM %

(18.7-19.2)

(18.1-18.6)

(17.6-18.1)

(17.1-17.6)

(16.6-17.1)

Obsah celkových aminokyselin % : Lyzin

0,85

0,81

0,78

0,74

0,71

Metionin

0,43

0,41

0,39

0,38

0,36

Metionin + Cystin

0,69

0,66

0,63

0,60

0,58

Tryptofan

0,198

0,189

0,181

0,174

0,167

Treonin

0,62

0,59

0,56

0,54

0,52

Izoleucin

0,76

0,72

0,69

0,66

0,64

Valin

0,81

0,78

0,74

0,71

0,68

Obsah stravitelných aminokyselin % : Lyzin

0,76

0,72

0,69

0,66

0,64

Metionin

0,40

0,38

0,37

0,35

0,34

Metionin + Cystin

0,62

0,59

0,57

0,55

0,52

Tryptofan

0,170

0,162

0,155

0,149

0,143

Treonin

0,53

0,51

0,49

0,47

0,45

Izoleucin

0,69

0,66

0,63

0,61

0,58

Valin

0,74

0,70

0,67

0,65

0,62

Minerální výživa Tabulka 15: Denní potřeba minerálů DENNÍ POTŘEBA

Od 17. do 28. TÝDNE

Od 28. do 50. TÝDNE

Po 50. TÝDNU

Dostupný fosfor (1) mg

400

380

340

Dostupný fosfor (2) mg

440

420

380

3.9 - 4.1

4.1 - 4.3

4.3 - 4.6

2.0

2.1

2.2

Vápnik celkem g Bílé nosnice Hrubozrnný vápenec (2 to 4mm) g Hnědé nosnice Hrubozrnný vápenec (2 to 4mm) g

2.6

2.7

2.9

Sodík minimum mg

180

180

180

170 - 260

170 - 260

170 - 260

Chlór mini-maxi mg Olej mini-maxi (3) % Vláknina

2 - 3 1 - 2 0.5 - 1.5 Je potřeba alespoň minimum vlákniny nebo ligninu hrubé struktury jako prevence ozobávaní a pro zlepšení p stravitelnosti krmiva

(1): Pokud se používá hrubozrnný vápenec s částečkami 2 až 4 mm, je možné použít tyto hodnoty. (2): Doporučujeme použít tyto hodnoty, pokud je použitý vápenec jen v prachové formě. (3): Rostlinný olej bohatý na nenasycené mastné kyseliny zvyšuje hmotnost vejce. V závislosti od požadavku trhu a chutnosti krmiva je potřebný jeho obsah 2 až 3 %. Aby se předešlo nadměrnému zvýšení hmotnosti vajec na konci snášky, doporučujeme v tomto období snížit používané množství rostlinného oleje.

28


Pro výpočet % podílu minerálních látek v krmivu je potřebné hodnoty doporučené pro jejich denní příjem podělit množstvím denně spotřebovaného krmiva. Denní požadavek v mg/den

/

Skutečný denní příjem v g

/

10

=

% podíl v krmivu

Technika krmení Technika krmení v produkci by se měla držet několika jednoduchých pravidel: • Slepice jako zrnožravá zvířata dávají přednost větším částečkám krmiva. Je však potřebné, aby přijaly všechny složky krmné směsi včetně jemné, s vyšší koncentrací aminokyselin, minerálů a vitamínů.

• Z tohoto důvodu doporučujeme, aby sežraly každý den všechno založené krmivo tak, aby krmítka zůstala na chvilku celkem prázdná.

Péče o past vinu a v ýběh Dobrá péče o pastvinu a úprava výběhu zlepšuje pohodu zvířat. • Úprava výběhu Nejkritičtější částí výběhu je část bezprostředně sousedící s halou, sloužící pro přístup do výběhu/ haly (prvních 5 - 10 metrů) okolo otvorů do výběhu. V této části výběhu se doporučuje umístit velké kameny nebo rošty. Velké kameny okolo haly pomáhají slepicím udržet si čisté běháky a též pomáhají drenáži této části výběhu. Je třeba zamezit vytváření vodních louží v okolí haly, které mohou být zdrojem kontaminace. Stromy a přístřešky ve výběhu umožňují zvířatům lépe využívat výběh a chránit je před nepříznivými klimatickými podmínkami Péče o pastvinu: Obrázek 7: Péče o pastvinu

• V případě výskytu vajec špinavých od trusu a vajec snesených na podlahu/podestýlku doporučujeme nezakládat krmivo v době hlavní snášky hejna v průběhu dne, tedy nekrmit po dobu prvních 5 - 6 hodin světelného dne.

• Slepice by měly sežrat větší část denní krmné dávky v druhé polovině dne. V této době začíná rychlá akumulace vápníku na skořápku a nosnice mohou tedy efektivně využít vápník z krmiva na tvorbu dobré skořápky.

PEN 1 Oddělení 1

PEN 2 Oddělení 2

sklad d vaje EGG c ROOM

Stones, Kameny, slats or neb o lišty weldmesh

pletivo

• Provádějte co nejmenší možný počet krmení, abyste předešli vybírání větších částeček (ideálně 1 - 3 krmení odpoledne – v závislosti od kapacity krmného systému). V této době by měla být založena celá krmná dávka. Kromě specifické chuti na vápník, kterou nosnice vykazuje po dobu tvorby skořápky, nosnice též přirozeně žerou víc koncem světelného dne, aby si zabezpečily energii na noční periodu.

• Poslední krmení, 1 - 2 hodiny před zhasnutím, pobízí zvířata k návratu z výběhu do haly a k naskakování do systému (případně na rošty a bidla), aby tu přenocovala. Množství založeného krmiva musí být dostatečné na pokrytí zvýšené potřeby následujícího rána (zvířata jsou po noční periodě hladová a ochotněji konzumují méně atraktivní – jemnou část krmné dávky). Protože se ráno krmivo nezakládá, slepice mají dost času na to, aby si našly hnízdo a snesly tam vejce. V této době nosnice sežerou zbytky krmiva z předešlého dne a krmítka zůstanou prázdná 1 – 2 hodiny. Zvířata dokončila svoji denní krmnou dávku, sežrala všechno založené krmivo, vejce jsou snesena a krmný systém je připravený na první krmení v průběhu dne. Navíc slepice mají dostatečný apetit na začátek intenzivního příjmu krmiva odpoledne. % Obrázek 6: Technika krmení

noc time Night

přístupová í á zóna ó 1 Access zone 1 přístupová í á zóna ó 2 Access zone 2 Fence separating paddock plot oddělující výběh Fence separating access plot oddělující í ízones přístupové í é zóny ó

Pod pastvinou rozumíme nejen rostliny a trávy, ale také půdu, která by měla mít určitou strukturu, aby rostlinná populace prospívala. Má-li se pastvině dařit a zvířata ji mají „akceptovat“, je třeba se o ni starat.

6 a7h00 7h 6 to

prázdná áEmpty á krmítka í every každý ý den feeders day 1/1.5h

noc Night time

14 až 16 hodin světla na podlaze


29

Oplůtkový systém, při kterém je pastvina rozdělena ohradou na 3, 4 nebo více částí a využívána (spásána) alternativně po dobu 3 – 4 týdnů, je z několika důvodů nejpraktičtější: • Rostliny mají regenerační období, ve kterém je vhodné znovu osít „opotřebované“ plochy, aby se udržela dobrá kvalita pastvy.

dezinfekce na sanitaci. Některé detergenty (sanitační) mají i částečně desinfekční vlastnosti, ale v hale pro drůbež by vždy po použití detergentu (třeba i sanitačního) mělo následovat použití vhodného desinfekčního prostředku. S chemickými prostředky je třeba zacházet opatrně. Při práci s odpady vždy dodržujte místní předpisy.

• Pokud oplůtky nejsou využívané, mohou být posečené a seno může být sklizeno.

• Pastvu je možné ošetřit řetězovými bránami, rozrušit všechny plochy odumřelé trávy (základní znak péče o pastvu).

Údaje a jejich záznamy

• Zavedením period odpočinku se půda „nepřetíží“ slepicemi. Především se pod kontrolu dostane rozvoj parazitických červů. Plochy blízko haly (do 50 metrů) trpí velkou zátěží a čas od času potřebují „opravit“. Aby se zlepšila struktura půdy, poskytneme jí před novým osetím rekultivaci. Tráva bude prospívat pouze tehdy, pokud bude mít vhodné půdní podmínky. Možná bude nutné zorat část pastvy, aby se v zimě vystavila mrazu a dešti a upravila se na ní struktura půdy. Nové osetí se potom vykoná brzy zjara.

Evidence údajů je nástrojem managementu používaným na kontrolu užitkovosti hejna v porovnání se standardem. Odhaluje také všechny nepravidelnosti a umožňuje rychle reagovat. Tabulka 16: Údaje a jejich záznamy Minimálně Spotřeba krmiva

týdně dodávka ≤ 28 týdnů 1

Znovuosetí brzy na podzim se jeví jako vhodnější než setba jarní. Podzimní setba obyčejně umožňuje populaci rostlin lépe se uchytit a hlouběji zakořenit ještě před nástupem suchého období pozdního jara a léta. Na znovuosetí se většinou používají odolné odrůdy jílku vytrvalého.

• Dekontaminace výběhu V případě silné kontaminace výběhu se může na půdu aplikovat práškové hašené vápno v množství 500 g/ m 2. Také je možné použít jiná opatření, jako bránování řetězovými bránami, aby se slunci (UV záření) umožnilo ošetření půdy.

Živá hmotnost

> 28 týdnů: 1 x každé 2 měsíce Úhyn Spotřeba vody

týdně týdně < 28 týdnů věku

denně (týdenní záznamy) dodávka od přesunu do 30 týdnů věku: 1 x za 2 týdny >30 týdnů: 1 x měsíčně denně denně

% snášky

týdně

denně

Hmot . vejce

týdně

denně

Závěrečná hygiena Absence zvířat umožňuje neomezený přístup do všech částí haly a zařízení, ulehčuje tak uskutečnění programu závěrečné hygieny čištění a desinfekce. Práce by měly začít hned po vyskladnění hejna. Čím dříve se uskuteční program hygieny, tím větší je redukce patogenů před novým naskladněním. Je tedy potřebné splnit dva základní kroky: 1. Čištění – cílem je odstranění veškeré organické hmoty a očištění všech povrchů, aby byly vizuálně čisté. 2. Desinfekce – sanitace „čistých“ povrchů. Existuje mnoho dodavatelů chemikálií. Všeobecně je pro splnění těchto dvou úkolů potřeba různých produktů - detergenty se používají na čištění a

30

x měsíčně

Optimálně


Kompletní program závěrečné hygieny

P OZN Á M K Y

Stádium 1 – vyskladnění 1. živých zvířat, 2. úhynů – všechny kadávery, 3. krmiva – pečlivým plánováním může být minimalizováno,

4. mobilního zařízení – na zpevněnou plochu s vhodnou drenáží,

5. trusu a podestýlky – tak daleko od farmy, jak je to jen možné,

6. ošetření proti hmyzu a čmelíku kuřím - ještě pokud je hala teplá,

7. v nadbytku použití návnady proti živočišným škůdcům.

Stádium 2 – příprava

1. Napájecí systém – vyprázdněte ho a znovu naplňte detergentním roztokem.

2. Smáčení – všechny povrchy a zařízení ošetřete detergentním roztokem.

3. Ruční čištění – očistěte vše, co není voděodolné.

Stádium 3 – umývání Umyjte všechny povrchy vodou s detergentem pod tlakem. Týká se to nejen vnitřních povrchů, ale také betonových ploch, větracích otvorů atd.

Stádium 4 – smontování Po vysušení smontujte očištěné a rozebrané zařízení.

Stádium 5 – desinfekce Postříkejte všechny umyté povrchy haly a zařízení desinfekčním roztokem. Vodovodní potrubí musí být nejprve očištěné zásaditým, potom kyselým prostředkem a v závěru jej pečlivě vypláchněte.

Stádium 6 – dezinsekce Postříkejte všechny povrchy (hlavně hnízda a rošty) patřičnými prostředky proti roztočům a hmyzu.

Stádium 7 – fumigace (vyplynování) Před fumigací formalínem nebo vhodným desinfekčním prostředkem halu uzavřete.

Stádium 8 – období sanitární přestávky Hala by měla být uzavřena minimálně dva týdny. V případě vykonávání práce na údržbě je třeba dodržovat normální opatření ochrany chovu a stádia 5, 6 a 7 zopakovat před naskladněním nového hejna.

Stádium 9 – příprava na naskladnění nového hejna

1. Prověřte funkčnost veškerého zařízení. 2. Napájecí systém napusťte čerstvou vodou. 3. Krmítka by měla zůstat prázdná. 4. Hala by měla být před naskladněním kuřat vyhřátá.


31

Biologická bezpečnost a hygiena Dobrý zdravotní stav je velmi důležitý ze dvou důvodů: • Zdravá zvířata produkují efektivně. Nemoc je stojí energii. Zdravé hejno nám tedy přináší profit.

Za kontrolu kontaktních infekcí je zodpovědný management. • Salmonela je skutečná kontaktní infekce.

• Vyrábíme vysoce kvalitní potraviny, bezpečné

• Aviární influenza je skutečná kontaktní infekce. • Mykoplazma je skutečná kontaktní infekce, když

pro lidskou spotřebu, prosté patogenů a jiné kontaminace. Existují tři různé typy ohrožení nemocemi • Nemoci s povinností hlášení, jako aviární influenza a Newcastleská nemoc, se k zvířatům nesmí dostat.

• Proti normálním patogenům drůbeže se bojuje hlavně vakcinací. Vakcinujeme, abychom hejno udrželi zdravé, snížili ztráty a dosáhli dobré a efektivní výsledky produkce.

• Poslední skupinu tvoří patogeny přenášené potravou, ze kterých je nejdůležitější salmonela. Neboť jsme exportní společností, pro ISA je veterinární zdravotní stav našich farem rozhodující. Abychom mohli exportovat rodičovská hejna nosných slepic, musí naše farmy odpovídat veterinárním a zdravotním požadavkům celého světa.

je vzdálenost k sousedním farmám větší než několik kilometrů

Jak zavést biologickou bezpečnost? • Udělejte si odhad rizik. Biologická bezpečnost znamená minimalizaci přímého (přes drůbež přímý kontakt zvířete se zvířetem) a nepřímého (přes lidi/návštěvníky/pracovníky/hlodavce/ vozidla/materiály/zařízení) kontaktu mezi farmami.

• Naskladňujte jen zvířata s garantovaným zdravotním stavem.

• Nepovolujte návštěvy nebo zaveďte bezkontaktní Každá jednotlivá farma by si měla pro sebe definovat, jakého zdravotního statusu by měla dosáhnout jejich hejna . Programy biologické bezpečnosti jsou zavedeny, aby se udržel požadovaný zdravotní stav, který by měl být prostý nemocí. Biologická bezpečnost je klíčem k prevenci chorob. Dosahujeme jí mj. přizpůsobeným vakcinačním programem a programem na eradikaci onemocnění.

období (bez kontaktu s drůbeží) pro návštěvníky alespoň 48 hodin (lépe 72 hodin). Vlastním pracovníkům na farmě nepovolte chovat doma drůbež. Mykoplazmy například přežívají ve vlasech lidí až 72 hodin.

• Používejte sprchy. Převlékejte si oblečení a přezouvejte si obuv.

• Haly pro drůbež a sklady krmiva musí být nepřístupné hlodavcům, ptákům a mouchám.

• Bojujte proti výskytu much.

Co je biologická bezpečnost? • Biologická bezpečnost je prevence zavlečení nemoci do chovu.

• Biologická bezpečnost znamená minimalizaci

vaší farmě.

• Dodržování striktního oddělení mezi „vnějškem a vnitřkem“ staveb na farmě (ploty, princip čistých/ špinavých komunikací pro dodávky krmiv a odvoz trusu a uhynulých zvířat) je důležité v prevenci nepřímého kontaktu mezi zvířaty různých farem.

rizika vstupu patogenů na farmu a do haly (hejna).

• Je důležité i udržování striktního oddělení mezi

• Biologická bezpečnost je vyloučení, eradikace

vnějškem a vnitřkem hal. Toho se dá dosáhnout celkem jednoduše - převlečením oděvu, přezouváním obuvi a umýváním rukou před vstupem do hal.

případných rizik.

• Biologická bezpečnost znamená rozpoznávání rizik a patřičné reagování na ně.

• Nemoc může být přenášena vzduchem na limitovanou vzdálenost.

• Nemoc může být zavlečena s přísunem kontaminovaných zvířat (přímým kontaktem).

• Nemoc může být zavlečena prostřednictvím návštěvníků/pracovníků/hlodavců/much/vozidel/ materiálů/zařízení (nepřímým kontaktem). Proti nemocem přenášeným vzduchem lze jen velmi těžko bojovat. Proto je důležitá lokalizace farmy v oblasti s nízkým výskytem drůbeže. Prevenci vzduchem přenášených infekcí mohou pomoci systémy větrání s absolutním filtrováním vzduchu, vcházejícího do haly a z haly s přetlakem (FAPP). 32

• Používejte vlastní zařízení a nástroje/nářadí - jen

• Udržování desinfekčních brodů/matrací či vaniček je složité, a proto se jeví jako zbytečné.

• Krmivo je rizikový faktor (salmonela). • Je voda na napájení čistá a prostá patogenů? Voda na napájení může být kontaminována E. coli, kvasinkami, plísněmi, a pokud se používá povrchová voda, i aviární influenzou! Nejdůležitější částí programů biologické bezpečnosti je často změna myšlení v tom, co je čisté, co je špinavé, a jednání podle toho. Pochopení důvodů, proč se zavádí určité opatření biologické bezpečnosti na farmě, může značně pomoci v přesvědčování personálu, aby se podle těchto pravidel choval.


Monitorování Opatření biologické bezpečnosti musí být jednoduché, dobře srozumitelné, dohodnuté s personálem a monitorované. Každý přestupek proti pravidlům biologické bezpečnosti je vážnou hrozbou pro zdravotní stav farmy. Všichni pracovníci si musí být vědomi tohoto faktu, musí si být vědomi rizik a možných důsledků těchto rizik. Biologická bezpečnost je nejlevnější a nejefektivnější způsob boje proti nemocem. Není složité zavést program biologické bezpečnosti. Je však těžké ho udržet.

Monitorování může sloužit různým účelům.

• Při vakcinaci je důležité sledovat přijetí vakcíny. Byla vakcína provedena ve správném čase a správným způsobem?

• Můžete monitorovat endemické onemocnění na farmě.

• Které patogeny jsou na farmě přítomny a jak se chovají? Jaká je jejich dynamika?

• Pravidelně odebrané vzorky sér můžete použít na diagnostické účely.

• Mohou být pozorované klinické příznaky spojené se zvýšením titrů protilátek pro určitý patogen?

• Můžete monitorovat SPF status farmy (stav, kdy

Vakcinace

je farma prostá určitého patogenu).

• Frekvence odebírání vzorků a jejich množství

Drůbež můžeme vakcinovat, aby byla méně vnímavá na patogeny. Rodičovská zvířata mohou být vakcinována, aby bylo jejich potomstvo méně vnímavé na nemoci. Poskytují jim mateřskou imunitu prostřednictvím žloutku. Drůbež se může vakcinovat, aby byla méně náchylná na kontaminaci humánními patogeny (např. druhem salmonela). Vakcinační programy by měly být navrženy s přihlédnutím na informace týkající se následujících otázek: • Jaká je místní nákazová situace? Jaké nemoci se v okolí vyskytují? • Jaké je umístění farmy? Jaká je vzdálenost k sousedním farmám a jaké typy zvířat jsou na nich chovány? • Jaké nemoci se vyskytují na samotné farmě (endemické nemoci)? • Jsou na farmě rodičovská nebo užitková zvířata? • Jedná se o farmu s jednou, či více věkovými skupinami? Musíte provést i odhad rizika. • Jaké je riziko nákazy? • Jaké jsou náklady spojené s nákazou a jaký je poměr těchto nákladů k nákladům spojených s vakcinací? • Jaká škoda se může způsobit vakcinací v porovnání s očekávanými výhodami vakcinace? • Je ochrana potřebná po dobu odchovu, nebo snášky, anebo je potřebné, aby vakcinací bylo ochráněno potomstvo hejna? • Měli bychom použít živé nebo inaktivované vakcíny? • Jaký je nejvhodnější, nejpraktičtější způsob vakcinace? Vezměte v úvahu princip tzv. „primární“ a „boostrové“ vakcinace. Též berte v úvahu minimální časový odstup mezi dvěma vakcinacemi působícími na stejný orgánový systém.

bude záviset na patogenech, které monitorujete.

• Jaká je odhadovaná/očekávaná prevalence (výskyt) tohoto patogenu v hejně?

• Jaké je riziko infekce? • Jak důležité je najít tuto infekci co nejdřív?

Kvalita pitné vody Pitná voda dobré kvality je čistá, čirá, čerstvá, bez chuti a prostá kontaminantů. Zvířata ji musí snadno najít, musí být pro ně snadno dostupná, a to v dostatečném množství.

• Voda je velmi důležitá živina pro všechna (produkční) zvířata.

• Voda se používá jako nosič pro vakcíny, antibiotika/chemoterapeutika.

• Voda může být zdrojem patogenů. • Jaký je zdroj pité vody? Používá se voda ze sítě nebo vrtu? Používá se povrchová voda? Je kvalita vody před použitím prověřena nebo je nějakým způsobem voda ošetřená? Voda ze sítě je obyčejně bezpečný zdroj. Voda z vrtu někdy potřebuje ošetření, aby byla vhodná na pití. Kvalita takové vody by se vždy měla pravidelně (alespoň jednou ročně) prověřovat. Povrchová voda by se nikdy neměla používat jako zdroj pitné vody kvůli riziku kontaminace drůbežími patogeny. Vodní ptactvo často přelétává mezi zeměmi a kontinenty, nese s sebou zárodky různých nemocí (např. aviární influenza) a zanechává velké množství kontaminovaného trusu na místech, kde se zastaví, aby se napilo a nažralo. Když je zdroj prověřený, podívejte se na kvalitu vody v místě její dodávky na pití, na konci napájecího systému - přímo v napáječkách nebo niplech. Zde závisí kvalita vody též na hygieně napájecího systému.


33

Napájecí systém v hale by měl být pravidelně čištěný a desinfikovaný. Vždy by se měl čistit a desinfikovat mezi zástavy a po ošetření vody. Aby bylo potrubí čisté v průběhu delších období produkce, napájecí systém je potřebné pravidelně kontrolovat, a pokud je třeba, i vyčistit v průběhu produkce. Frekvence této kontroly by měla být jednou za každé 3 - 4 měsíce. Pokud se systém desinfikuje po dobu produkčního cyklu, je třeba dodržovat instrukce výrobce použitého desinfekčního prostředku, zvláště pokyny týkající se správného dávkování prostředku a dostatečného propláchnutí systému. Ujistěte se, že napájecí systém je uzavřený a nemůže být kontaminovaný zvenku. Pokud systém používá zásobní nádoby na vodu, věnujte jim zvláštní pozornost.

Důležitým parametrem při monitorování starších zvířat je poměr spotřeby vody a krmiva.

Parametry k vality vody Tabulka 17: Parametry kvality vody Parametr

Dobrá kvalita vody N e p o u ž i t e l n á kvalita vody 5 – 8,5

pH

<4 a >9

Amonium mg/l

<2,0

>10

Nitrity mg/l

<0,1

>1,0

Nitráty mg/l

<100

>200

Chloridy mg/l

<250

>2000

Sodík mg/l

<800

>1500

Sírany mg/l

<150

>250

Železo mg/l

<0,5

>2,5

Mangan mg/l

<1,0

>2,0

<20

>25

<50

>200

Tvrdost v německých stupních Oxidující org. látky mg/l

není detekovatelné není detekovatelné

H 2S Koliformní bakterie cfu/ ml Celkový počet mikroorg. cfu/ml

<100

>100

<100.000

>100.000

Nejsme nakloněni sanitaci napájecího systému v průběhu odchovu. Dobré čištění systému v sanitační periodě by mělo stačit na celých 16 týdnů odchovu a odchovávaná zvířata by měla mít možnost vytvořit si nějakou imunitu proti bakteriím běžně se vyskytujícím v prostředí, jako je například E. coli. Ošetřování vody desinfekčními prostředky tomu může zabránit. Na čištění systému je možné použít různé prostředky, ať už mezi zástavy, kdy jsou haly čištěny a desinfikovány, nebo po dobu produkce či odchovu. Tyto prostředky mohou obsahovat (i v kombinaci) kyselinu octovou a peroxid vodíku, chlór, organické i anorganické kyseliny. Pokud přidáváte tyto produkty do pitné vody, buďte opatrní při jejich koncentraci. Dávejte také pozor na chuť a kyselost vody. Při použití kyselin by pH mělo být nižší než 4, aby se dosáhl desinfekční efekt a vyšší než 3,5, jinak bude voda korozivní a zvířata ji přestanou pít. Vysoké hladiny chlóru mají na zvířata stejný vliv. Pro účinnou desinfekci chlórem je potřebné snížit pH, zabezpečit vodu bez organických látek a zajistit nízkou koncentraci železa a manganu. Výlučné používání organických kyselin na sanitaci vody během dlouhého období může být nebezpečné. V takovýchto podmínkách se může ve vodě zvýšit výskyt kvasinek a plísní. Lepší je používat kyseliny a chlór alternativně. 34

Když už máte čistý zdroj vody, prověřte, zda zvířata lehce najdou napáječky a napijí se. Mají například jednodenní kuřata dostatek světla, aby našla napáječky hned po naskladnění? Je v nich voda čerstvá? (Byl napájecí systém krátce před dodávkou kuřat propláchnutý?) Je výška napáječek přizpůsobená věku kuřat? Jsou v různých obdobích chovu (odchov – produkce) používány stejné napáječky? Používají se kloboukové nebo niplové napáječky? Jaký je typ niplů? Dokáže malé kuře lehce použít tyto niple? Jaký je průtok vody v niplech? Je v hale dostatek napáječek/ niplů na počet zvířat? Jaký je tlak vody? Kolik hodin v průběhu dne je voda zvířatům dostupná? Většina z těchto otázek platí též pro dospělá zvířata.

Voda je velmi důležitou živinou, je zároveň nosičem vakcín a jiných biopreparátů podávaných prostřednictvím vody. Při podávání (modifikovaných) živých vakcín by ve vodě neměly být přítomny desinfekční prostředky. Rozpustnost některých antibiotik a chemoterapeutik závisí od pH vody a též může být ovlivněna přítomností minerálů. Spolu s těmito minerály mohou aditiva vytvořit ve vodovodním potrubí biofilm. Na tento biofilm se může navázat velké množství bakterií. To je důvod, pro který musíme napájecí systém vždy po aplikaci těchto látek očistit. Závěrem můžeme říci, že zvířata musí mít vždy lehký přístup k pitné vodě dobré kvality. Kvalita pitné vody by měla být pravidelně kontrolována, kontaminovaná voda totiž může způsobit zvířatům vážné zdravotní problémy. Pokud zvířata nepijí, nebudou žrát a nebudou moci produkovat .

Informace o nemocech Kolibacilóza E. coli u drůbeže Infekce E. coli jsou známé pod různými názvy; kolibacilóza, peritonitida způsobená E. coli, E. coli sepse, úhyn z E. coli, E. coli artritida. E. coli může problémy způsobit jako primární nebo jako sekundární patogen. Aby působila jako primární patogen, musí být vysoký infekční tlak nebo musí být přítomny komplikující faktory. V alternativních systémech ustájení mohou vysoké hladiny amoniaku poškodit epitel respiračního traktu, což může otevřít cestu k úhynu způsobenému vzduchem přenášenou E. coli. V kombinaci s vysokou prašností je E. coli schopna kolonizovat vzdušné vaky a plíce. V klecových i alternativních systémech může být kontaminovaná pitná voda zdrojem E. coli. Také v obou těchto systémech může být zátěž z větrání příčinou úhynu na E. coli. Stres z ventilace může být způsobený průvanem.


Průvan se vyskytuje většinou v jarním a podzimním období při značných rozdílech mezi denními a nočními teplotami. Koncem odpoledne/začátkem večera rychle klesá venkovní teplota. Většina větracích systémů je regulovaná podle teploty. Teplota v hale je vysoká, systém dovnitř stále tlačí chladný vzduch, dokud se nedosáhne nastavená teplota. Úhyn způsobený E. coli může být sekundární k virálním respiratorním infekcím, jako infekční bronchitida (IB) a aviární rhinotracheitida (ART ), sekundární k bakteriálním infekcím, jako ornithobacterium rhinotracheale (ORT ), a sekundární i k parazitárním infestacím, například čmelíku kuřím a rovněž k ozobávání.

Úhyny z E. coli se těžko zastaví. Antibiotická léčba je často velmi účinná po dobu podávání léků, ale když se s ní skončí, a primární příčina přetrvává, úhyn se vrátí. Použití antibiotik není vždy kvůli ochranné době produktů možné. Především u nosnic je léčba drahá, např. pokud musíte zlikvidovat 10 – 12 denní produkci vajec.

Hojně se také používají alternativní ošetření, jako sprejování desinfekčním roztokem, sanitace pitné vody kombinací peroxidu vodíku a kyseliny peroctové s organickými kyselinami nebo chlórovými přípravky.

Peritonitida nemá vždy vztah k E. coli. U nosnic existují dva hlavní typy úhynů zahrnující peritonitidu s depozity fibrinu, a to žloutková peritonitida a peritonitida způsobená E. coli. U obou typů můžete nacházet slepice s bledými hřebeny, s modrými body. Zvířata se žloutkovou peritonitidou nehynou většinou velmi rychle. Symptomy je možné pozorovat v hejně. Při pitvě jsou tato zvířata dehydrovaná. Najdeme u nich perikarditidu, perihepatitidu a peritonitidu s množstvím hmoty, která se dá rozpoznat jako pevný vaječný žloutek. Peritonitida způsobená E. coli je (per)akutní úhyn. Hejno vypadá dobře a dobře i produkuje. Jediným problémem je zvýšený úhyn. Pozorování příznaků však může být složité. Folikuly jsou vždy hyperemické. Někdy to je jediný viditelný patologický příznak. Jindy jsou jediné stopy fibrinu viditelné mezi folikuly. Důležitým rozdílem mezi těmito dvěma typy je zápach. Zvířata, která uhynula na žloutkovou peritonitidu, zapáchají jako uvařené vejce. Zvířata, která uhynula na peritonitidu způsobenou E. coli, mají velmi nepříjemný, hnilobný zápach.

Žloutková peritonitida

Žloutková peritonitida se vyskytuje u mladých hejn na začátku produkce, pokud intenzita snášky roste velmi prudce. Tato hejna často přijdou z odchovu se standardní hmotností, někdy i o 50 – 100g vyšší, a když jsou světlem stimulovaná, začnou velmi rychle nastupovat do snášky. V takové situaci část folikulů může „minout“ trychtýř vejcovodu a vypadnout do tělní dutiny, což skončí žloutkovou peritonitidou. Žloutková peritonitida se může také vyskytnout následkem vnitřního traumatu, nejčastěji ve voliérách. V tomto případě bývají hlavní příčinou pády zvířat z vyšších pater systému. Žloutková peritonitida může být komplikací virových infekcí, jež napadají vaječník (IB, ART a ND). Proti E. coli jsou dostupné vakcíny, inaktivované i modifikované živé. Především modifikované živé vakcíny ukazují slibné výsledky. Je možné použít i autovakcíny. Peritonitida způsobená E. coli


35

Prevence kokcidiózy Infekční tlak v halách může být snížen použitím desinfekčních prostředků ničících oocysty. Dávejte pozor (v případě chovu s výběhem) na plochy okolo hal. Kokcidióza může být zodpovědná za enteritidu a úhyny. Subklinická infekce zhorší konverzi krmiva a uniformitu hejna. Podávání antikokcidik v době odchovu by mělo vytvořit imunitu a předcházet tak infekci v průběhu snášky. Neměly by být podávány po dosažení 14. týdne stáří. Také je možné použít vakcinaci, která poskytne dobrou ochranu proti kokcidióze.

Boj proti čmelíkům musí být rozsáhlý a musí začít od přestávky mezi jednotlivými hejny, kdy je nutné halu ošetřit insekticidy. V období produkce je možné proti čmelíkům použít několik přípravků. Nejdůležitější při ošetření je zasažení místa, kde se čmelík ukrývá. Preventivní ošetření se musí provést ještě před masivním výskytem, aby nedošlo k velkým ekonomickým škodám

Červi Invaze červů může způsobit nízký přírůstek hmotnosti, nízkou uniformitu, problémy s kvalitou skořápky, zvýšený výskyt ozobávání a dokonce, v případě silné invaze, i smrt. Často se můžeme setkat s invazemi škrkavek, kapilárií, červů rodu Heterakis. Červi rodu Heterakis mohou být zodpovědní i za kontaminaci histomonádami. Boj proti nim je zároveň prevencí histomonád. Zvířata se nakazí požitím vajíček parazitů z prostředí. Kontrola infestace červy se může provést otevřením několika zvířat každý týden nebo vyšetřením trusu na přítomnost vajíček červů.

Kokcidióza – Eimeria tenella

Jako prevenci problémů s červy v systémech s výběhem je třeba oplůtky využívat v rotaci a mohou se ošetřovat přípravky schopnými zničit vajíčka parazitů (kalcium kyanamid, síran železnatý atd.) Všechna hejna by při přeskladnění do snáškové haly měla být systematicky ošetřena proti parazitům. Během produkce by měla být napadená hejna ošetřována a sledována v závislosti od nalezených parazitů a použitých produktů. Existuje několik produktů bez ochranné doby, což umožňuje prodávat snesená vejce.

Roz toči

Helmintóza – Ascardia galli

Čmelík kuří se častěji vyskytuje v klecových nebo roštových systémech než ve voliérách, kde se mohou slepice popelit v podestýlce a zbavit se tak tohoto parazita. Čmelík může být zodpovědný za nervozitu hejna, ozobávání peří (ze stresu), pokles produkce, anémii, krvavé skvrny na vejcích, zvýšený počet vajec snesených na podlahu/podestýlku (slepice nechtějí nést v hnízdech napadených roztoči), a dokonce za úhyn. Čmelík se často schovává v tmavých a nedostupných místech, jako jsou hnízda, stojany pod krmítky, podpůrné nosníky roštů nebo hřady.

36


Boj proti mouchám Mouchy mohou být zdrojem některých problémů: • zdravotní problémy - přenos virů, bakterií nebo parazitů (červů),

• problémy s chováním - způsobují nervozitu zvířat s možným následkem agresivního ozobávání,

• problémy s prostředím - zvyšování hladiny amoniaku v hale z důvodu vývoje larev v trusu,

• jejich přítomnost je nepříjemná pro pracující v halách i pro okolí sousedící s farmou. Sledování populace hmyzu v hale je nutné pro určení nejlepšího momentu použití insekticidů. V boji proti populaci much je důležité zamezit přetékání a netěsnosti napájecího systému, které může vytvořit ideální podmínky pro vývoj muších vajíček a larev. Insekticidy je třeba aplikovat hned, jak je to možné po vyskladnění zvířat, dokud je hala ještě teplá. Vždy je lepší použít insekticidy účinné proti dospělému hmyzu i larvám, než jen proti dospělému hmyzu. Na začátku produkce je pak vhodné použít insekticid proti dospělému hmyzu a zničit tak co nejdřív populaci much vyvíjející se v hale. Je to jediný způsob, jak je možné zastavit životní cyklus much. Je vždy lepší působit preventivně a zasáhnout dříve, než nechat narůst populaci much do větších rozměrů a mít problém s její likvidací. Aby se zabránilo vytvoření rezistence, doporučujeme střídat insekticidní prostředky pro ničení larev, vajíček i dospělých jedinců podle jejich účinné látky. Též zvažte, zda se insekticidy mohou používat za přítomnosti zvířat.


37

D O DATE K Tabulky délky světelného dne podle zeměpisné šířky. Zem.

Led

Úno

Bře

Dub

Kvě

Čvn

Čvc

Srp

Zář

Říj

Lis

Pro

0

12:07

12:07

12:06

12:06

12:06

12:07

12:07

12:06

12:06

12:06

12:06

12:07

5

11:50

11:54

12:01

12:09

12:17

12:23

12:24

12:19

12:12

12:04

11:56

11:51

10

11:33

11:42

11:56

12:13

12:28

12:40

12:41

12:33

12:18

12:01

11:46

11:35

15

11:15

11:29

11:50

12:16

12:40

12:57

13:00

12:47

12:24

11:59

11:35

11:18

20

10:57

11:16

11:45

12:20

12:52

13:15

13:19

13:01

12:30

11:57

11:23

11:00

25

10:37

11:02

11:39

12:24

13:05

13:35

13:39

13:17

12:37

11:54

11:12

10:41

30

10:15

10:46

11:33

12:29

13:20

13:57

14:02

13:34

12:45

11:52

10:59

10:21

35

9:51

10:29

11:26

12:34

13:36

14:21

14:28

13:53

12:54

11:49

10:44

9:58

40

9:23

10:10

11:18

12:40

13:54

14:49

14:57

14:15

13:03

11:46

10:28

9:32

45

8:50

9:48

11:09

12:47

14:16

15:23

15:33

14:41

13:15

11:42

10:09

9:01

50

8:10

9:20

10:58

12:55

14:42

16:04

16:17

15:13

13:28

11:38

9:47

8:24

55

7:17

8:46

10:45

13:05

15:15

16:59

17:16

15:53

13:46

11:33

9:18

7:35

60

6:03

8:00

10:29

13:18

16:00

18:18

18:42

16:49

14:08

11:26

8:41

6:27

65

3:54

6:54

10:06

13:37

17:05

20:42

21:36

18:14

14:39

11:18

7:48

4:36

Šířka

Zeměpisná šířka 60.00

60.00

45.00

45.00

30..00

30.0 00 15.00 0

15 5.00

0.00

0 0.00

15.00 0

15 5.00

30.0 00

30..00

4 5.00

45.00

60.00

KONVERZNÍ

60.00

TA B U L K Y Energie 1 cal = 4.1868 J 1 kcal = 4.1868 kJ Teplota C=5/9 (°F-32) F=(9/5°C) +32 Plocha 1 cm² = 0.1550 sq. in 1 m² = 10.76387 sq.ft q = 1.195985 sq. q yyd Světlo 1 Lux =1 candela = 1 lumen/m² Hmotnost 115 g = ¼ lbs = 2 oz 1 kg = 2.2 lbs Délka 1 mm = 0.03937 in 1 m = 3.28083 ft 1m = 1.093611 yd y


39

P OZN Á M K Y

CZ. Tel.: Fax:

Recommend Documents