Část 18
Ze Ždíreckého zpravodaje v prosinci 1978 Josef Bílek: Po stopách našich dějin. O naší obci nalezneme ve vzdálenějších stoletích jen sporé písemné zmínky, jinak však je tomu v přírodě v blízkém okolí. Při procházkách krajinou zavadíme o staré zarostlé a opuštěné úvozy, o zbytky hrází někdejších rybníků a zjistíme též stopy po bývalých milířích. V bezprostřední blízkosti Ždírce byly milíře na Lázničkových lukách mezi sádkou a kohoutovskou silnicí, z nichž podle zápisů z 15 století dodávali dřevěné uhlí dýmačkám na výrobu železa též rolníci ze Ždírce. Tyto stopy však neúprosně stírá čas a rychle se ztrácejí z tváře krajiny ... Z naší paměti mizí i staré pomístné názvy ... Trháme pouta vížící nás k věkům zašlým, letíme vpřed a sotva nalezneme chvíle, abychom se poklidně a přemýšlivě ohlédli zpět na cesty prošlé našimi předky. V uplynulých týdnech strhli jsme starou kovárnu, jedno z nejstarších stavení Ždírce. Zahrnuli jsme řadu staletých úvozů, aby nepřekážely při tvorbě ucelených honů ...
Culkova kovárna, kovář František Culek ml. (1935)
Rok 1978 Ždírecké JZD bylo vyhodnoceno mezi nejlepšími v okrese ... Ždírecká škola se umístila na 1. místě v okrese v počtu odpracovaných brigádnických hodin na jednoho žáka - 31 hodin ... Ždírec se umístil na 2. místě v kraji v rámci zvelebování obcí pro rozvoj cestovního ruchu a obdržel za to odměnu 30 tis. Kčs ... Byly stanoveny příděly uhlí na zimu: lokální topení 25 q, etážové topení 38 q a ústřední topení 55 q hnědého uhlí na rodinu. Výstavba. Byla zahájena výstavba prodejny průmyslového zboží a přestavba bývalé prodejny textilu na obřadní síň MNV. Připravovala se technická vybavenost pro
řadové rodinné domky u hřiště a byla zahájena výstavba inženýrských sítí na budoucím sídlišti Hamerská. Bude dokončen chodník podél Žďárské silnice a pokračovat budou úpravy lesoparku u nádraží. Počítá se s dokončením stavby tělocvičny ... Ta byla slavnostně otevřena 30. září v hodnotě díla 4 miliony korun. Stavba trvala 3 roky a bylo na ní odpracováno celkem 14 461 brigádnických hodin, z toho 6 309 zdarma ... Její otevření bylo spojeno s tělovýchovnou akademií.
Slavnostní předávání nové tělocvičny 1. října 1978 Byla zahájena stavba dalších 6 řadových domků na náměstíčku u Kopaniny [kde v období 1977-1979 vyrostlo celkem 20 domů s popisnými čísly 407-426]. V tomto roce byl také zbourán starý domek čp. 32 po Pátkových, neobydlený od roku 1968, jehož čp. bylo přiděleno nové hasičské zbrojnici.
Pátkovo čp. 32 (asi 1940)
Bylo postaveno celkem 25 nových bytů, v tom 12 družstevních (Plyšan) [čp. 404], 8 v řadovkách a 5 rodinných domků. [V tom mj. služební byt školníka čp. 29 (číslo obdržel po zbouraném domku Uchytilových), čp. 165 Oldřicha Nováka, čp. 369 Josefa Resla, družstevní dvanáctibytovka čp. 405 („Lédlova“) – údaje v kronikářských záznamech jsou někdy neúplné.] U boroviček byl zří¨zena nová zahrádkářská kolonie na místě bývalého včelína a drůbežárny JZD. Rybářský spolek Křížová staví v Hati rybník ze starého rybníčka. Na hráz se naváží zemina z výkopů na stavbě vlečky u pily. /1 Pokračovalo se na výstavbě a osázení lesoparku u nádraží. Na náměstí byl osazen velký samorost s mapou Žďárských vrchů ... Na pile bude letos zahájena stavba další výrobní haly a připravuje se stavba nové železniční vlečky ... V akci „Z“ nastal letos průlom, když představitelé obce rozhodli, že brigádnické hodiny se budou pro příště proplácet. Pouze prvních dvacet hodin bude zdarma. Lidé po těch dlouhých letech marného budování socialismu už přece jenom ztrácejí elán. Události. Nový papež Jan Pavel II. – Polák Karol Wojtyla. Další z předznamenání blížícího se konce komunistického panství. Zdejší rodák RNDr. Zdeněk Mísař DrSc. (1926), syn majitele autodílny na Pikulce Antonína Mísaře, byl jmenován řádným profesorem geologie na pražské vysoké škole. Po maturitě na gymnáziu v Chotěboři vystudoval na VŠ zeměpis, pak ho vyučoval na škole a po vojně se přihlásil za asistenta geologie. Složil doktorát v oboru přírodních věd, získal titul kandidáta věd, pak docenta a doktora věd. Řadu let působil studijně v cizině (na Kubě), zpracoval podrobnou geologii zdejšího kraje, zvláště ranského masivu a napsal řadu odborných studií. Padesát let ždírecké kopané. Na oslavy 9. července byli pozvání všichni žijící bývalí ždírečtí hráči, například sedmdesátiletí bratři Růžičkové z Ústí nad Labem, bratři Dvořákové, Antonín Haramul z Prahy a další. V roce 1928 členové prvního hráčského celku Břetislav Švanda [v roce 1943 popraven Němci za odbojovou činnost], Oldřich Růžička a několik dalších oznámili starostovi Josefu Kadlecovi založení klubu a požádali o přidělení louky u Kopaniny o rozloze 85 x 45 metrů na sportovní hřiště. Než se to vyřídilo, hrála se kopaná na školním hřišti, na studeneckém hřišti v lese a na malém hřišti pod parkem v Krucemburku. TJ Tatran vydal k tomuto výročí útlou brožurku. Tělovýchovná jednota Tatran má dnes 393 členů, předsedou je Bohumil Čepl. Všechny oddíly kopané hrají v krajské soutěži. Pro dopravu hráčů na zápasy byl zakoupen starší autobus. Počasí. Mokré a studené léto, nadúroda jablek, úhyn poloviny včelstev, málo medu. JZD se zaměřuje na pěstování lnu, dosáhlo 2. místa v celostátní soutěži v jakosti lnu. Výnosy: žito 42, ječmen 41, pšenice 40, oves 30 q/ha. Brambory 307 q/ha. Kravín na Kohoutově bude zrušen. Ceny. 12. listopadu zvýšeny ceny vína a lihovin až o 20 %. KSČ. Funkci předsedy po V. Křivském převzal Jiří Procházka, náčelník stanice ČSD Ždírec n. D. Kino. Poklesla návštěvnost i tržby 1
- Nepoučili se! Další zátopa ze stejné příčiny, kterou byla odbytá stavba hráze, přišla opět v roce 1987.
Jak prožívali rok 1978 ve ždírecké škole? Ze školní kroniky vybíráme: Leden 1978 - 10. 1. oslaveno 65. výročí narození prezidenta ČSSR a generálního tajemníka ÚV KSČ JUDr. Gustáva Husáka. 26. 1. vzpomenuto ve škole 54. výročí. úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina. Únor - Letos vzpomínáme 30. výročí Vítězného února 1948. Ve škole byla 14. 2. uspořádána beseda s příslušníky LM ze Starého Ranska a druhý den s touto milicí branná hra. Březen - Den 2. března je historickou událostí pro naše letce i celý náš stát. Toho dne vzlétl do kosmu první čsl. kosmonaut, důstojník ČSLA, s. Vladimír Remek na palubě kosmické lodi Sojuz 28 spolu se sovětským kosmonautem s. A. Gubarevem. Let byl úspěšný a posádka se šťastně vrátila zpět. Duben - Zorganizovány dvě národní směny na úpravu lesoparku a okolí školy. 30. 4. pálení Ohňů míru. Květen - Májové oslavy uspořádány letos ve Ždírci. Červen - Sportovní odpoledne u pionýrské klubovny k Mezinárodnímu dni dětí. Proveden cyklus zájezdů do bazénu ve Žďáře na výcvik plavání. Školní rok 1978/79 Září - v sobotu 30. září byla slavnostně otevřena nová školní tělocvična. Byla stavěna v akci „Z“ a vyžádala si náklad 4 miliony. Stavba trvala 3 roky a jest důstojným stánkem pro školní a dobrovolnou tělovýchovu. Provoz byl zahájen 2. října. Říjen - v rámci oslav dne ČSLA: 5. 10. – 7. třída na prohlídce bojové techniky v Havlíčkově Brodě, 6. 10. ve škole uspořádány dvě besedy s příslušníky naší armády z posádky Bílek, 16. 10. promítnuty filmy s bojovou tematikou. Úvodní slovo měl pplk. Melena z OVS, - v rámci týdne Boje proti fašismu byla ve škole beseda se s. Jos. Šafaříkem. 27. 10. vzpomenuto 60. výročí vzniku našeho státu a 10. výročí vzniku čsl. federace. Listopad - v měsíci přátelství účastnili se žáci oslavy 61. výročí VŘSR, pásma „Malá zem“ a promítnuty sovětské filmy. 27. 11. nastoupil na 4 týdny do Krajské politické školy zástupce ředitele s. B. Mísař. Prosinec - uspořádáno volební shromáždění PO, kde byli odměněni nejúspěšnější pionýři ve sběru léčivých bylin, odpadových surovin a při pomoci našemu zemědělství (sklizeň lnu a brambor). Ve ždírecké kronice se k roku 1978 dále uvádí: Narodilo se celkem 32 dětí. Zemřeli: 7. ledna Alžběta Cardová ve věku 87 let. 13. února Aloisie Vomelová, 77 let. 3. března truhlář Ladislav Pospíšil, 71 let, dlouholetý člen MNV od roku 1945. 28. března zemřel náhle Václav Sklenář, 55 let, vedoucí provozu VČDZ, až do úrazu v roce 1975 předseda MNV; mnohostranně činný, předseda MS a funkce v Tatranu a KSČ. 8. května zemřel František Novotný, 69 let, za války starosta obce, po osvobození
první předseda MNV a poslanec ÚNS za ČSL. 9. července zemřela Marie Zdražilová, 77 let, bývalá vedoucí Uhelných skladů ve Ždírci. 22. srpna zemřel František Vápeník, 63 let, bývalý účetní na pile a dlouholetý funkcionář místních spolků. 20. září zemřela Aloisie Vavroušková, 79 let [vdova po komunisty umučeném Františku Vavrouškovi z čp. 24]. 15. října při vykládce kulatiny tragicky zemřel třicetiletý Jaroslav Ressel. 6. prosince zemřel rolník Jan Wasserbauer z usedlosti čp. 31, 78 roků, 11. prosince Jan Pecka, 69 roků, bývalý cestář a 24. prosince zemřela Růžena Coufalová, 83 roků. Dne 13. září zemřel na Starém Ransku ve věku 79 let v důchodě tam žijící MUDr. Václav Drbálek, praktický lékař z Křížové, nositel Řádu práce. Léčil nás od roku 1927 a jeho původní obvod sahal od Škrdlovic a Radostína až po Horní Vestec. [Vše zprvu obcházel pěšky, objížděl na kole, v zimě na lyžích.] Josef Bílek: Za manžely Drbálkovými. (ŽZ červen 1979) Odešli od nás tiše jako na podvečerní procházku ... Takový lékař jde s námi životem ... Znal nás všechny, miloval sport, přírodu, les. Za války se nebál moci, nerozmýšlel se poskytnout pomoc raněnému partyzánu. A když mu pak na Hradě připjali stužku Řádu práce, sotva se vrátil odložil ji do zásuvky a šel se projít lesem. Po skončení své životní práce poodešel jen blíže k lesům, rezignoval na vilu a pohodlí moderního člověka. Pár týdnů jen bylo mu cestovat samotnému bez věrné družky života. Zachovat skromnou vzpomínku oběma jest naší lidskou povinností. Třetí rok šesté pětiletky možno charakterisovat jako úspěšný ... Rok 1979 Dosavadní předseda MNV s. František Lédl je už dlouho nemocen, proto požádal o uvolnění z funkce. Novým předsedou MNV byl zvolen s. Miloslav Blažek, dosavadní předseda stavební komise a vedoucí hospodářského odboru VČDZ. Pro tuto funkci byl plně uvolněn ze zaměstnání. Členka MNV a předsedkyně SPOZ s. Jarmila Kaštánková požádala ze zdravotních důvodů o uvolnění z obou funkcí. Předsedou aktivu SPOZ byl zvolen s. Josef Mísař. Výstavba. V polovině roku zahájena adaptace domu čp. 48 po Zdražilových. V přízemí bude obřadní síň a malá zasedací místnost, v poschodí kanceláře MNV. Dům byl postaven v roce 1948, obýván vlastníky, pak nájemníky a v patře bydlel místní lékař MUDr. Jeřábek. Byla zde i prodejna původně cukrářství a později textil. [Dům stavěli Zdražilovi na půjčku, kterou ovšem nikdy nespláceli, a vzdali se jej ve prospěch státu.] Prostory po MNV v obecním domě se tak uvolní pro jednu třídu místní školy. Na Hamerskách, kde jsou připraveny inženýrské sítě a komunikace, bude umístěno dvacet řadových a šest rodinných domů. Uprostřed trianglu byla dostavěna dvanáctibytovka chotěbořských strojíren Nové Ransko [čp. 406]. U hřiště bylo postaveno 12 řadových domků a dále bylo dokončeno 10 rodinných domků. [Mj. Franclovi čp. 68 na místě bývalé kovárny, Miroslav Janáček čp. 34, František Horák čp. 133 na místě bývalého domku Aloisie Dojáčkové, Ivo Novotný čp. 336, Josef Stehno čp. 370, Jaroslav Musil čp. 389, Antonín Benc čp. 391, Zdeněk Michal čp. 392 a Zdeněk Lédl čp. 399; Fikejslovi v čp. 79 po Laštůvkových provedli celkovou přestavbu a nástavbu pat-
ra.] Ve Ždírci včetně osad je nyní evidováno celkem 723 bytů, ve více jak polovině z nich je zavedeno ústřední topení. Vytápění převážně uhlím. Byly vykoupeny a určeny k demolici čp. 29 po Uchytilových, selská usedlost čp. 31 po zemřelém Janu Wasserbauerovi, domek čp. 99 po Sedlákových v ulici Ke Stadionu, jehož pozemek byl přičleněn k čp. 100 (Málkovi) a čp. později přiděleno novostavbě Jana Rychlého. K rozšíření sportoviště Tatranu byl vykoupen domek čp. 152 po Marii Němcové.
Němcovo u hřiště čp. 152
Wasserbauerův statek čp. 31
Na stavbě průmyslové prodejny na náměstí, která je před dokončením, bylo prostavěno přes 1 mil. Kčs. Horní část náměstí byla upravena jako parkovací plocha ... Pokračují úpravy lesoparku. Brigádníci TJ Tatran vybudovali u fotbalového hřiště garáž pro zakoupený autobus. Rozpočet obce činí 2,031 mil. Kčs, z toho průmyslová prodejna 922 tis. a vybavenost na Hamerské a u hřiště 506 tis. Kčs. Regulace Doubravky byla zahájena od mostu u Nového Ranska a bude pokračovat až k „mostu družby“ pod Kopaninou. Současně se provádějí meliorace okolních pozemků. Tok mladé říčky byl vyrovnán, stromy a keře byly vytrhány. Stočné. Jeho výběr uložen celostátní vyhláškou. Jako důvod k osvobození od poplatku nebylo uznáno odvolání MNV, že místní kanalizace byla vybudována svépomocí občanů. Počáteční poplatky stanoveny ve výši od 3,20 do 11,20 Kč na osobu a rok v závislosti na vybavení bytu. Lednová kalamita. Poslední den roku 1978 byla teplota + 8°C a v noci na Nový rok poklesla až na – 18°C. Sněžilo a poklesl tlak vzduchu. V dalších dnech vázla dodávka uhlí, došlo k vypínání elektrického proudu. Závody zastavily práci, škola vyučování. Celý tento rok byl pak velmi nepříznivý – vedra a sucho v květnu a červnu, deštivo a srážky v červenci. /2 Od 1. dubna byl znovu zaveden tzv. letní čas. Zemědělství. JZD hospodaří na 1 531 hektarech půdy a specializuje se na len (120 ha), obiloviny a pícniny. Brambory byly omezeny na pouhých 20 ha. Výnosy obilovin byly od 31 q/ha (pšenice) ke 40 q (žito a ječmen) po 50 q/ha (oves). Lnu se sklidilo celkem 526 tun a při jeho sklizni byl prvně použit francouzský svinovač balíků Heston. Výnos brambor 283 q/ha. V živočišné výrobě se družstvo specializuje na odchov telat a jalovic a na výrobu mléka. Ročně také odchová 3 000 selat. Stavy skotu 2 400 kusů, z toho 400 krav, 900 chovných jalovic a 1 000 telat. Družstvo má celkem 363 2
- Úhlavní nepřátelé socialismu: jaro, léto, podzim, zima.
členů, z toho trvale zaměstnaných 216. Místo pracovní jednotky byla zavedena pevná odměna. Stav pracovníků se zlepšil, vyrovnal. Průměrná odměna pracovníka JZD v roce 1979 činila 2 132 Kčs a každým rokem se zvyšuje. Pracující členové JZD mají řadu výhod: jsou jim dováženy obědy ze závodní kuchyně Bytexu, pořádány zájezdy, rekreace, mohou si za sníženou cenu nakoupit zemědělské produkty. Řada nových mladých pracovníků i z nezemědělských rodin svědčí o tom, že se životní podmínky pracovníků zemědělství podstatně zlepšily. Úprava cen od 21. července 1979 u pohonných hmot, elektřiny a paliva o 50 %. Zvýšeny též poštovní poplatky, některé sazby několikanásobně. Zdraženo dětské prádlo, oblečení a obuv. /3 Jako kompenzace byly zvýšeny přídavky na dítě o 50,- Kčs, důchody o 30,- Kčs a spodní hranice minimálního důchodu zvýšena na 780,- Kčs u jednotlivce a 1 330,- Kčs u manželů. Po kolejích zdejší dráhy neprojela letos již ani jedna parní lokomotiva. [Projížděly tu znovu až po létech jako atrakce a historická památka.] Provoz byl již úplně převeden na trakci motorovou a to nejen na kolejích ale i v JZD – někdy před Vánoci uhynul poslední kůň a celé hospodářství převedeno též na traktory a motory. [To se máme čím chlubit. Vyhubení všech koní v obci = vítězství socialismu!] Návštěva. Ve dnech 13. – 15. března navštívil naši republiku rakouský prezident Dr. Rudolf Kirchschläger. V Karlových Varech ho přivítal předseda ZČ KNV z Plzně Adolf Starý, rodák ze Sobíňova. [Bratr ždíreckého Karla „Velikého“. – Zde kronikář opomněl uvést důležitou okolnost, že rakouský prezident pozval na snídani vedoucí představitele Charty ´77, což vzbudilo velkou nevoli strany a vlády. Chartisté se zúčastnili bez Václava Havla, který byl ve vězení.] Bytex (dříve Plyšan) zakoupil 3 italské stavy na žinilkové zboží, kromě toho zde pracují stavy švýcarské a československé výroby. Pracuje zde 440 zaměstnanců, převážně žen, na dvě směny. Z 90 % se zpracovává syntetické vlákno, ostatní je vlna. Letos závod vyrobil 1,8 milionů metrů nábytkových látek. Josef Bílek: Tkalcovství v kraji dříve – tkalci mezi válkami. Dříve se pracovalo na ručních stavech doma a výrobky se odváděly obyčejně v sobotu, odvážely na trakařích či donášely v rancích na zádech. Tkaly se postelové pokrývky, šátky, žinilkové šály, jutové koberce, nástěnky a závěsy. Ženy tkalců přitom pomáhaly, natáčely bavlnu a jutu z přaden na cívky (soukaly), obrubovaly hotové výrobky a odváděly utkané zboží továrníkovi či faktorovi. Samozřejmě, že musely pomáhat i děti, zvláště tam, kde bylo v rodině stavů více. Mzdy byly hubené, postačily sotva na jednoduchou skromnou stravu. Platilo se od vyrobeného kusu, sazby stanovil suverénně továrník, ovšem byla tu konkurence. Šlo-li zboží trochu na odbyt, nemohl továrník bezdůvodně „utrhnout“ na mzdě, to by mu tkalci utekli k jinému. Běda však, začal-li odbyt váznout. Pak se tkadlec nedovolal. Vydělal rázem méně, nebo umlkl jeho stav nadobro a to bylo to nejhorší. Po první světové válce jelo Hlinsko naplno ve výrobě jutových koberců. Ve vesnicích v okruhu patnácti kilometrů zpívaly stavy svoji monotónní píseň [„na cu-kr, na ka-fe“, nebo „zu-ky sem, zu-ky tam“] nejen ve dne, ale velmi často i dlouho do noci při klinkající petrolejce. V každém domku byl stav, v některém i dva. V Benátkách bylo v tuto dobu přes šedesát stavů v 55 dom3
- Antonín Zápotocký: „Socialismus rovná se snižování cen.“
cích. V Radostíně sjednávali si tkalci na odvoz utkaných koberců vždy v sobotu povoz s koněm a za vozem šla řada tkalců svoji práci odevzdat. To byly první roky po válce [po první světové]. Hlinečtí továrníci bohatli, ale také krachovali a mizeli. Později začínali se objevovati výrobci-faktoři i na vesnicích a pokoušeli se o výrobu zboží, které mělo odbyt a které tkalci znali tkáti. Byly to zase postelové pokrývky různých druhů a kvalit, ručníky, šátky, šály, záclonoviny. Zvolna, s vývojem techniky začaly sem vnikat stavy mechanické, ty však již nemohly do chalup na vesnici. Vyrůstaly tkalcovny a tkalci docházeli a dojížděli za nimi. Chaloupky tichly, petrolejky pohasly, místo nich objevily se nepáchnoucí žárovky. Tátové však nenosili víc peněz něž dříve, sotva bylo na chleba a žitnou kávu. Skromnost a střídmost byly i nadále vynucenou vlastností tkalců, souchotiny probíraly dále jejich řady. Zavádělo se nemocenské pojištění, polovinu pojistného hradil zaměstnavatel a polovinu dělník. Důchod či penze se tu ještě nenarodily. Byl jen výměnek, ale ne v čistě tkalcovských rodinách či domcích. Tam museli staří rodiče nějak pomáhat, pokud jim síly stačily. Hubená mzda, několik dětí, staří rodiče k tomu a pak nebylo divu, že tkadlec pracoval třeba i 16 hodin denně, jeho stav umlkal jen na chvíli nejnutnějšího odpočinku. V létech 1933-34, kdy krize zachvátila celý svět, bylo snad nejhůře. Odbyt tkalcovských výrobků klesal a vázl, nikdo je nekupoval ani za výrobní cenu. Sklady se zaplnily, továrnici omezovali a zastavovali výrobu a tkalci byli nuceni pracovati za jakoukoli hubenou odměnu, která byla přece jen trochu lepší než poskytované žebračenky. O náhradní práci pro dělníka se tehdy nikdo nestaral, všude se šetřilo. Tkalci utíkali od ztichlých stavů, hledali a pozvolna nacházeli jinou práci. Pracovali v lese, na pile, ve slévárně v Ransku, na dráze, na silnicích. Mladí svobodní lidé odcházeli za prací do světa, kde se přece jen nějaká práce našla, zvláště byli-li vyučeni řemeslu. Snad z každé rodiny odešel někdo za prací do Prahy, do Ostravy, do dolů, lomů, na státní akce. Předválečná konjunktura zlepšila trochu i situaci tkalců, avšak ruční stavy se již do vesnických domků nevrátily. Za války [druhé světové] pracovalo se zvýšenou měrou v raneckých továrnách na výrobě dělostřeleckých granátů, mnoho pracovníků muselo odejít na práci do Německa. Po válce pak a po znárodnění podniků až do dnešních dnů hledá práce dělníky, staví se nové podniky tam, kde jsou volné pracovní síly. A tak z nepatrné tkalcovničky Oskara Scheina [založené 1896] a Karla Jeníčka vyrostl závod, který počtem pracovníků a vyrobeného zboží přerostl rámec Ždírce a skýtá možnost výdělku stovkám žen širokého okolí ... [Následuje výčet a chvála socialistických vymožeností pracujících.] Pila dříve a nyní. Druhým asi stejně starým závodem zdejší obce je pila. Byla postavena po vybudování železniční tratě z Německého Brodu do Liberce, která se stavěla v létech 1866-1871. Trať žďárská stavěla se asi o 35-40 let později. Panství žďárské, jehož majitelkou byla hraběnka Klotilda Kheven-Müllerová, dcera Clam-Gallasová, /4 měla zájem na zpeněžení dřeva z rozsáhlých lesů, zvláště když hutě a hamry je4
- Nepřesný údaj v kronice. Společnými majetnicemi panství polensko-přibyslavsko-žďárského byly v té době sestry Eduardina kněžna Khevenhüller-Metschová a hraběnka Klotilda Festetitsová, dcery Klotildy Clam-Gallasové (rozené z Dietristeinu), vnučky posledního z Dietrichsteinů knížete Josefa. – Půža: Kronika Přibyslavská, 1914.
den po druhém uhasínaly své pece a stěhovaly se buď za uhlím (Ostrava, Kladno) nebo za kvalitnější železnou rudou. Pila byla uvedena do provozu roku 1872, avšak již roku 1904 bylo řezání dřeva zastaveno, ježto podnik po několik roků nevykázal žádný zisk. V létech první světové války pronajala si pilu firma Löwy a Winterberg z Prahy, po válce pozemkovou reformou a záborovým zákonem přešla do majetku Lesního družstva v Přibyslavi. To ji pak v roce 1931 pronajalo akciové společnosti Lesna. Po druhé světové válce znárodněním přešla do Východočeských dřevařských závodů, nyní se sídlem v Trutnově. Provoz byl zprvu parní, zařízený na spalování pilin pod kotlem a po výstavbě nového závodu v roce 1971 [a po barbarském zničení bezvadného, hospodárného a historicky nesmírně cenného parního stroje za panování ředitele Kohla] zaveden provoz elektrický.
Základní kámen pilského komínu
Parní stroj na pile před likvidací Počet pracovníků pohyboval se dle intenzity provozu až do 150. První ženy co pracovnice v provozu byly tu zařazeny až po roce 1971 na nové pile, kdy zavedená mechanizace nejtěžších prací umožnila je i tu zaměstnávati. Katrové zařízení v pilnici mělo být po osmi létech vyměněno. Avšak pár týdnů před tím náhoda rozhodla jinak. Požár na pile. V sobotu 19. května 1979 ve večerních hodinách zpozoroval výpravčí Janda od budovy nádraží v hale pily podezřelé světlo, jako by tam cosi hořelo. Ohnisko požáru se zvětšovalo. Poplašná siréna rozrušila poklid sobotního večera a volala naléhavě požárníky na pomoc. Všichni zdraví muži a zvláště pracovníci závodu
z obce přispěchali, záhy přijeli požárníci z okolních obcí, z Chotěboře, Hlinska a Havlíčkova Brodu. Nebylo však jednoduché požár uhasit. Suché a olejem nasáklé dřevěné části pilnice hořely, nedaly se vodou hasit a sám přívod vody byl problémem. Žár uvnitř pilnice byl obrovský, silné ocelové nosníky byly do červena rozžhaveny a zkrouceny. Podařilo se požár lokalizovati aspoň na prostor pilnice, kde požár asi vznikl a zachránit před zkázou části haly, které se uchránit daly. Dlouho do noci, vlastně až do ranních hodin pracovali požárníci 20 sborů na lokalizaci požáru. Střešní izolace – hliník a asfalt – žárem se roztavily a ohrožovaly každého, kdo by se odvážil do vrat pilnice, zvenčí však hašení vodou nebylo možné, stěny nepovolily. Ředitele závodu odvezli s popáleninami do nemocnice. /5
Nebyl pěkný pohled druhý den na to, co z moderní pilnice zůstalo. Strop nad pilnicí prohořel a propadl se, mamutí nosníky žárem pokroucené čněly jako vztyčené prsty žalující na zlý osud. Katry se propadly do přízemí a všude jen spleť černých ohořelých drátů. Zděná část s brusírnou a kantinou nahoře a umývárnami v přízemí požáru odolala. Zachráněna byla asi polovina haly s třídičkou řeziva. Katrové zařízení mělo býti v době závodní dovolené v druhé polovině července demontováno a nahrazeno zařízením novým. Hodnota starého zařízení byla již odepsána. Proto věcná škoda požárem vzniklá nečinila ani 3 mil. korun. Následná škoda vzniklá nesplněním plánu a exportních závazků byla však neporovnatelně vyšší. Hned v prvních dnech po požáru hlásila se řada otázek naléhavě k řešení. V první řadě co s pracovníky? Téměř 120 lidí zůstalo najednou bez práce. Byli opera5
- Ředitel Khol utrpěl zranění když mu kápnul žhavý asfalt ze střechy za límec. Pak za to dostal odměnu a vyznamenání za mimořádnou obětavost. Vinu za vznik požáru se potom snažil svalit na mistrovou paní Stehnovou z Kohoutova, kterou od vězení a pokuty zachránila po třech letech výslechů a soudů jen amnestie a dobrý advokát. Při jejích výsleších se obzvláště činil známý sobíňovský estébák Josef Uchytil. U soudu vždy byla první otázka: „Jste členkou KSČ?“ Nebýt té amnestie, byl by ji soudruh Kohl bez skrupulí obětoval. Viník se musel najít. Jinak by vina spočívala i na něm, když se v onen osudný den odpoledne, po návratu s jednotkou LM ze cvičení, nešel do pilnice podívat, přestože tu již existovalo určité podezření. Brusič Socha se totiž po skončení směny na vrátnici zmínil, že cítil z pilnice kouř.
tivně rozděleni dle schopností do čety stavební a obnovovací, v hranolkárně zaveden hned třísměnný provoz, několik žen zhotovovalo v neshořené části haly dřevěné palety a část zaměstnanců odešla na pilu v České Skalici, kde byla zavedena druhá směna. Termín obnovy provozu stanoven byl na 15. října 1979. Nikomu se nechtělo věřit, že to bude možné, že se to dokáže. A přece! Demoliční četa z Litvínova rozebrala trosky pilnice, našel se i podnik, který poskytl novou ocelovou konstrukci a řada dalších podniků poskytla pomoc. Velké štěstí bylo, že nové zařízení pilnice bylo na místě, připravené k zamontování a že požárem neutrpělo. Bez úhony zůstala hala, v níž se slabá kulatina zpracovává novou technikou - spirálovou sekačkou - na hranolky.
Pila po likvidaci požáru Státní orgány hledaly všemi způsoby a silami příčinu požáru. V den požáru – v sobotu – pracovala dopolední směna do 13 hodin. V odpoledních hodinách byla tu bouře a řada svědků vypovídala, že viděli, jak blesk sjel do vedení za pilou. Odborníci však vyloučili, že požár vznikl od blesku. /6 Mnoho dohadů, konkrétně však nebylo zjištěno nic, co by mohlo býti označeno jako průkazná příčina požáru. Nebyl zjištěn nikdo, kdo by mohl býti obžalován i jako částečný viník [? – viz poznámky]. A tak 15. října spuštěna znovu jedna rámová linka, druhá bude agregátová z dovozu ze Západního Německa a bude řezati kulatinu 17 až 28 cm silnou, rámová bude pak řezati kulatinu 28 cm v průměru a silnější. V hranolkárně agregátová linka bude řezati kulatinu 8 až 17 cm silnou. Při provozu všech tří linek bude pořez činiti 200 tisíc m3 kulatiny ročně [Stora Enso nyní přes 1 mil. m3 ročně!] Ždírecký zpravodaj v červnovém a listopadovém čísle uvádí v informacích MNV, že od 15. května byla v naší obci zavedena pečovatelská služba především s donáškou obědů našim přestárlým [!] nebo nemocným občanům a v listopadu byla ke kronice přiložena fotodokumentace. Místní odbočka ČSČK oslavila letos 20 let svého trvání a 60 let od založení ČSČK. Spolu s Křížovou eviduje celkem 98 členů a 74 dobrovolných dárců krve. 6
- V odborném posudku byla dokonce označena příčina požáru: prý drátěný kryt na hřídeli katru. Ten tam byl ovšem odjakživa, nikdy se hřídele nedotýkal. Navíc po skončení směny, když Socha oznámil, že cítil kouř, mistrová s dělníky několikrát zkontrolovala katr a všechno bylo v pořádku, nic nebylo zahřáté. Také Václav Ležák, když se šel do pilnice pro jistotu podívat po návratu ze cvičení LM asi po 17 hodině, naprosto nic nezjistil. Uvedení této příčiny bylo zřejmě účelové, aby mohli někoho obvinit ze zanedbání povinností..
Myslivci měli letos hodně starostí s katastrofálním úbytkem lovné zvěře ve zdejším revíru. Koroptve a zajíci se letos nestříleli [koroptve se zde nelovily už nejméně dvacet let] bylo jich velice málo, bažanti se z honitby vytratili nadobro a bez střílení. Jednu důležitou událost, důležitější možná než kterékoli jiné, ždírecký zpravodaj ani obecní kronika neuvádějí. Tou je první historicky zaznamenané hnízdění čápů ve Ždírci na staré olši při potoku u Fialových. Zachoval se o tom, bohužel, pouze jediný amatérský snímek školáka Luďka Fidlera:
Čápi na staré olši u potoka za Fialovými (5.8.1979) Z Pamětní knihy ždírecké školy: Leden 1979: Pro palivo-energetickou situaci byly mimořádné zimní prázdniny v době od 8. do 28. ledna. Únor: 23. 2. vzpomenuto 31. výročí Vítězného února. Duben. O sobotách 7. a 14. 4. byla národní směna na úpravách lesoparku. 24. 4. oslaveno 30. výročí vzniku PO SSM. Květen: I přes špatné počasí se žáci a učitelé zúčastnili oslav 1. a 9. května. 15. 5. pořádána v tělocvičně pionýrská akademie v rámci oslav Mezinárodního roku dítěte. Červen: Předávání občanských průkazů; delegace PO na krajských oslavách v Hradci Králové; okresní sraz pionýrů v Leškovicích; přednáška o kriminalitě mládeže.
Školní rok 1979-80 Dvě třídy opět dojíždějí na Slavíkov. Směnuje jedna první třída a družina Celkový počet žáků 333. Říjen: 9. 10. beseda 8. a 9. třídy s příslušníky SPB. 17. 10. přednáška Ochrana mládeže před škodlivými vlivy. 26. 10. vzpomenuto Dne samostatnosti, znárodnění a vyhlášení čs. federace. Listopad: 7. 11. rozhlasová relace s kulturní vložkou k 62. výročí VŘSR. Téhož dne v obci veřejná schůze s kulturní vložkou pionýrů. Od 26. 11. uvedena do provozu učebna pro 1. třídu v bývalé zasedací síni MNV v obecním domě. Tím bylo odstraněno směnování. Prosinec: 10. 12. uspořádán v tělocvičně pionýrský karneval. Pokračujeme výpisy z obecní kroniky: Životní jubilea apod. Soudruh Karel Starý, v posledních létech předseda JZD Ždírec-Křížová, dostal za svoji všestrannou činnost na poli politickém i hospodářském státní vyznamenání s medailí „Za obětavou práci pro socialismus“. V obci je evidováno 590 rozhlasových licencí a 566 televizních. Důchody se vyplácejí pro 372 důchodců. Obyvatelstvo. Narodilo se celkem 25 dětí. Po dokončení obřadní síně při MNV je vítání občánků prováděno jednotlivě. Zemřelo 24 občanů. Ze ždíreckých 23. ledna Františka Novotná z čp. 112, vdova po železničáři, 89 let, do posledních dnů soběstačná včetně nákupů. 9. března Kateřina Samcová z čp. 22, 63 let. 23. června Karel Starý, 67 let. Byl velmi agilní, zastával během života řadu funkcí. /7 [Agilní, to on vskutku byl – viz předchozí části této historie.] 15. srpna zemřela ve věku 79 let Anežka Nováková, vdova po truhláři z čp. 111. 23. srpna zemřela v domově důchodců v Rozsochatci ve věku 90 let Antonie Janáčková ze Ždírce čp. 127, 8. září Marie Růžičková z čp. 120, 62 let. 30. srpna ve věku 70 let zemřel Miloslav Křesťan z Nového Ranska, družný a veselý člověk, známý kapelník a malíř zdejší krajiny. 4. listopadu zemřela Marie Laštůvková z čp. 79, ve věku 78 let, 6. listopadu bývalý zdejší listonoš František Culek, 72 let. 5. prosince zemřela Marie Kovalevová-Chvátalová z čp. 101, 81 let, 18. prosince v domově důchodců Rozsochatec Alfréd Ressl, 90 let, pocházející ze Ždírce čp. 117. 15. září zemřel náhle při rekreačním pobytu v Jugoslávii zdejší rodák Jan Jakeš, ve věku 46 let. Působil v Ostravě jako krajský prokurátor a zastával řadu odborných a politických funkcí. 21. září zemřel pak bývalý československý prezident Ludvík Svoboda. [Soud nad ním a jeho konáním nechť vynese historie.] Kulaté razítko: Rada místního národního výboru Ždírec n. Doubr. okres Havlíčkův Brod. Podpis: Pospíšil Pokračování.
7
- Nemravný systém obsazuje přirozeným výběrem místa nejhoršími lidmi. Jiří Mucha: Studené slunce.
