VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
A n a l ý z a a p o ro v n á n í s t a v u c y k l o t u r i s t i k y v p ř í h r a n i č n í c h re g i o n e c h Č R a R a k o u s k a Bakalářská práce
Autor: Markéta Moulisová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2010
Copyright © 2010 Markéta Moulisová.
Anotace Práce pojednává o stavu cykloturistiky ve dvou přeshraničních regionech, jež jsou si podobné svými primárními předpoklady cestovního ruchu. Cílem je vzájemně porovnat podmínky pro cykloturistiku v Jihomoravském kraji a ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Ve druhé, praktické části, je navržen vlastní cyklistický zájezd, jež vychází z výsledků dotazníkového šetření a z osobních zkušeností.
Annotation The work deals with the status of cycling tourism in two cross-border regions, which are similar by its primar expectations of tourism. The aim is to compare conditions to cycling tourism in South Moravian region and in Lower Austria region. In the second, practical part of work, is designed own cyclist trip, which is coming-out from questionnaire-research and from personal experiences.
Za cenné rady a odborné konzultace bych na tomto místě chtěla poděkovat vedoucí své práce RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. Její názory, připomínky a doporučení mi velmi pomohly získat ten správný směr, jež mi dovedl k té pravé struktuře této práce. Rovněž mé poděkování patří Mgr. Ivaně Brychtové, která mi pomáhala se správným překladem dotazníku.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah Anotace ............................................................................................................................. 3 Annotation......................................................................................................................... 3 Obsah ................................................................................................................................ 1 1 Úvod .......................................................................................................................... 3 2 Cestovní ruch a rekreační cyklistika ......................................................................... 4 2.1 Základní kategorie cyklistické dopravy ............................................................ 4 2.2 Potřeby cyklistů: ............................................................................................... 5 2.3 Cyklobalíček jako produkt cestovního ruchu ................................................... 6 3 Cykloturistika v regionu Jižní Morava ..................................................................... 6 3.1 Základní informace o kraji ................................................................................ 6 3.2 Cykloturistika v kraji ........................................................................................ 7 3.2.1 Mezinárodní cyklotrasy ............................................................................ 8 3.2.2 Regionální cyklotrasy ............................................................................. 10 3.3 Brno- podpora cykloturistiky .......................................................................... 11 4 Cykloturistika v regionu Dolní Rakousko .............................................................. 13 4.1 Základní charakteristika regionu..................................................................... 13 4.2 Cykloturistika v regionu ................................................................................. 14 4.2.1 Cyklistická oblast Waldviertel: Cyklostezka Podyjím ........................... 14 4.2.2 Dunajská cyklostezka.............................................................................. 15 4.2.3 Eurovelo 9 ............................................................................................... 15 4.2.4 Cyklostezka krajem Triestingau ............................................................. 16 4.2.5 Weinviertel: Lichtenštejnská cyklostezka............................................... 16 4.3 Vídeň- podpora cykloturistiky ........................................................................ 16 5 Analýza spokojenosti se současným stavem cyklostezek ....................................... 18 5.1 Výsledky dotazníkového šetření v Brně a okolí ............................................. 19 5.2 Výsledky dotazníkového šetření ve Vídni a okolí .......................................... 27 5.3 Porovnání výsledků z provedených šetření..................................................... 34 5.4 Návrh doporučení............................................................................................ 35 6 Tvorba produktu: .................................................................................................... 37 Od Brněnského draka až k Vídeňskému Pratru na kole ................................................. 37 6.1 Charakteristika zájezdu ................................................................................... 37 6.2 Program [15.] ................................................................................................. 38 6.2.1 Čtvrtek..................................................................................................... 38 6.2.2 Pátek ........................................................................................................ 38 6.2.3 Sobota ..................................................................................................... 39 6.2.4 Neděle ..................................................................................................... 39 6.3 Ubytování ........................................................................................................ 39 6.4 Kalkulace ........................................................................................................ 40 6.4.1 Nepřímé náklady ..................................................................................... 40 6.4.2 Přímé náklady ......................................................................................... 40 6.4.3 Celková cena včetně marže..................................................................... 40 6.5 Podrobnosti k některým zajímavostem ........................................................... 41 6.5.1 Dolní Věstonice ...................................................................................... 41 6.5.2 Pavlov ..................................................................................................... 41 6.5.3 Mikulov ................................................................................................... 41 6.5.4 Laa an der Thaya ..................................................................................... 42 6.5.5 Asparn an der Zayaa ............................................................................... 43
1
6.5.6 Klosterneuburg ........................................................................................ 43 6.5.7 Vídeň ....................................................................................................... 43 7 Závěr ....................................................................................................................... 45 8 Použité materiály a zdroje ....................................................................................... 47 8.1 Použité zdroje.................................................................................................. 47 8.2 Seznam obrázků a jejich zdroje ...................................................................... 48 9 Přílohy ..................................................................................................................... 49 9.1 Seznam cyklokorydorů Jihomoravského kraje ............................................... 49 9.2 Dotazník- česká verze ..................................................................................... 50 9.3 Dotazník- německá verze ................................................................................ 52 9.4 Mapová dokumentace zájezdu ........................................................................ 54 9.4.1 Čtvrtek..................................................................................................... 54 9.4.2 Pátek ........................................................................................................ 55 9.4.3 Sobota ..................................................................................................... 56 9.4.4 Neděle ..................................................................................................... 57
2
1 Úvod Cyklistika a cykloturistika zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou a okolím. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové kategorie, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel. K jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostane tam, kde autem nikoliv, s kolem nemá prostorové problémy zaparkovat, dopravní zácpu může rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole je možné dojet od domu až do práce nebo školy, především ale provoz kola má minimální finanční nároky na jeho majitele. Volba tohoto tématu byla především ovlivněna mým čtyřměsíčním pobytem ve Vídni a mým kladným vztahem ke sportu. Během těchto zahraničních studií jsem byla uchvácena situací cykloturistiky v této oblasti. Jednoduše by se dala charakterizovat „cyklistickým rájem“. Na rozdíl od českých měst a krajů, kde po kole jako dopravním prostředku sáhne jen opravdový nadšenec, nemluvě o jeho využití za účelem trávení dovolené, zde, v hlavním městě Rakouska, je bicykl v těsném závěsu za osobními automobily. Lidé zde asi pochopili, že jako dopravní prostředek poslouží mnohdy více praktičtěji než automobil, jako smysl dovolené pak zpříjemní a zintenzívní chvíle strávené na čerstvém vzduchu. Cílem této práce tedy je porovnání a zhodnocení stavu cyklostezek v Jihomoravském kraji a ve spolkové zemi Dolní Rakousko, jež jsou si velmi podobné předpoklady pro cykloturistiku jako formu cestovního ruchu. Toto porovnání vychází jak z primárních zdrojů získaných dotazníkovým šetřením přímo v terénu, tak se sekundárních zdrojů informací uvedených v nejrůznějších publikacích, brožurách a podobně.
3
2 Cestovní ruch a rekreační cyklistika Cyklistiku můžeme spojit s volným časem a rekreací, čili rovněž s cestovním ruchem. Rekreační cyklistika je v současné době téma celosvětově velmi přitažlivé a aktuální. Lidé touží po co nejširším poznání, a to v co nejkratším časovém úseku a co nejlevnějším způsobem. K uspokojení všech těchto požadavků slouží právě cyklistika. V životním stylu dnešního moderního člověka hrají velmi důležitou roli dvě hodnotyčas a peníze, od čehož se odvíjí jeho další aktivity, tedy i způsob trávení volného času. A právě rekreační cyklistika splňuje jeho nároky. Jedná se o úsporné, časově nenáročné, ale také zdravé a příjemné trávení volných chvil, což je rozhodující. Na kole je člověk bytostně spjat s prostředím, kterým projíždí. Ať s městskou aglomerací nebo volnou přírodou. Přesouvá se mnohem rychleji než chůzí a přesto plně vnímá lokalitu, již si určil za cíl poznání. Na kole navíc poznává cyklista sám sebe, svoji fyzickou i psychickou kondici, svoji vůli. Také předpoklady pro rozvoj rekreační cyklistiky jsou v naší zemi skvělé. Máme krásnou krajinu s členitým reliéfem, lesy a vodními plochami, s nespočtem kulturněhistorických a technických památek a spoustou přírodních krás. Rekreační cyklistika má potenciál obohatit zážitky jedince v krátkém časovém úseku a k životnímu prostředí zůstává přátelská. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turisticky zajímavým místům v České republice a přispívá i k rozvoji zaostalejších regionů. K propagaci těchto zajímavých míst by měl aktivně přispět destinační management. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa v různých oblastech služeb cestovního ruchu a podporuje udržení životní úrovně střední třídy obyvatel České republiky.
2.1 Základní kategorie cyklistické dopravy •
jízda za prací, zaměstnáním, do školy.
Cyklisté v tomto případě využívají nejkratší trasy s pokud možno kvalitním povrchem. Jedná se o opakující se projíždění stejné trasy v pracovní dny, v krátkém časovém úseku. Nejdůležitějším prvkem je zde bezpečnost cyklisty. Tento pohyb však v současnosti je většinou v plném silničním provozu, a to i na komunikacích s vysokou intenzitou motorového provozu. Tento problém řeší oddělená cyklistická doprava na 4
cyklostezce (tj. cyklistický pás, vedený jako samostatná pozemní komunikace), cyklopruhu (tj. část pozemní komunikace, určená pro jeden jízdní proud cyklistů. Tento pruh je veden po komunikaci společně s ostatní dopravou, ale minimálně ve vodorovně odděleném jízdním pruhu, v části chodníku nebo vozovky) a cyklopásu (tj. pozemní komunikace nebo její část, která je složena z více cyklistických pruhů. Cyklistický pás může být jednosměrný nebo obousměrný), •
rekreační, turistická
Tento způsob jízdy ponejvíce využívá cykloturistické trasy, vyznačené na silnicích s nižší intenzitou provozu, na místních, lesních a polních komunikacích, jež vedou z města do vesnice, podél hradů, zámků a jeskyň, přibližují zajímavé přírodní památky. Část cyklistů využívá i komunikace nevyznačené jako cykloturistické trasy, část cyklistů jezdí i po stezkách, které nejsou považovány za komunikace. Významným prvkem je zde poznání, relaxace, a to, že člověk pohybem vlastními silami dělá něco pro své zdraví. •
kategorie sportovní
Jedná se o velmi odlišnou formu mající svá zvláštní specifika (zvláštní podmínky, uzavřené tratě a okruhy atd.). Rovněž umožňuje na vybraných trasách, drahách a v areálech věnovat se další formě tzv. adrenalinových aktivit, což umožní odreagování se bez vedlejších následků, pochopitelně při respektování zásad bezpečnosti.
2.2 Potřeby cyklistů: •
Služby:
infocentra, ubytování, stravování, mapy, propagační materiály, průvodce, půjčovny kol, servisy, úschova nebo odstavení a uzamčení kola, přeprava kol a zavazadel •
Infrastruktura:
dovybavení ubytovacích kapacit, dovybavení stravovacích kapacit, dovybavení turistických cílů (konkrétně stojany, koloviště, parkoviště pro kola, úschovny kol), značené cyklotrasy, zpevněné cyklostezky, přírodní stezky, návaznost na jiná sportovní zařízení (koupaliště, hřiště), infotabule, odpočívadla.
5
2.3 Cyklobalíček jako produkt cestovního ruchu Cyklobalíček je produkt a jako takový musí zahrnovat komplexní služby. Jeho základem vždy bude nabídka tras/okruhů ovšem s konkrétní specifikací, aby bylo hned zřejmé, které cílové skupině cyklistů bude tato nabídka určena. Podrobný rozpis tras a služeb na nich je nutností, další služby, jako ubytování či kontakty na informační centra jsou pak též povinnou součástí cyklobalíčku. Pokud chceme připravit kvalitní cyklobalíček, je nutné si vybrat cílovou skupinu z následujících: •
rodiny s dětmi,
•
běžní „pohodoví“ cyklisté,
•
dálkoví cykloturisté,
•
bikeři, terénní cyklisté
Mezi náležitosti kvalitně vytvořeného cyklobalíčku patří především nabídka ubytovacích a stravovacích možností na trase, popř. stravovacích zastávek (kiosky, odpočívadla, pítka,…), nabídka služeb pro cyklisty, především servisů, cykloprodejen, půjčoven kol nebo cyklobusů. Dále je velmi důležité charakterizovat v cyklobalíčku samotnou trasu, její náročnost, skupinu, pro níž je vhodná, délku, případně i zajímavosti nacházející se na trase.
3 Cykloturistika v regionu Jižní Morava 3.1 Základní informace o kraji Jihomoravský kraj se nachází v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem. Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojujícími západní Evropu s východní a severní s jižní. Letiště Brno-Tuřany se s více než půl milionem odbavených cestujících v roce 2008 řadí na druhé místo mezi letišti v ČR. Na vysoké úrovni je i jihomoravské zemědělství – zemědělská půda tvoří 60% výměry regionu, z níž 83% připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především 6
vinohradnictví evropské úrovně (v kraji je přes 90 % plochy vinic v rámci ČR), pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklepů. Pod ochranou UNESCO jsou na území kraje dvě biosférické rezervace – Dolní Morava (zahrnuje CHKO Pálavu, Lednicko-valtický areál a oblast soutoku řek Dyje a Morava) a Bílé Karpaty. Na území kraje leží rovněž jeden ze čtyř národních parků České republiky – Podyjí. Rozsáhlé komplexy krápníkových jeskyní včetně propasti Macocha nabízí návštěvníkům chráněná krajinná oblast Moravský kras. Jihomoravský kraj je regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny a cennými architektonickými památkami všech stavebních slohů. Dvě z nich, brněnská vila Tugendhat a kulturní krajina Lednicko-valtický areál, byly oceněny zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Světově proslulým pojmem je rovněž Slavkov – Austerlitz, místo bitvy tří císařů. Archeologické areály (Mikulčice a Pohansko) svědčí o slávě a bohatství slavné Velkomoravské říše. Nejznámější archeologické naleziště jsou Dolní Věstonice, odkud pochází světoznámá plastika Věstonické Venuše. Kromě zmíněných kulturních památek a přírodních krás lákají turisty na jižní Moravu také zdejší živé tradice a folklór, o čemž svědčí zápis mužského sólového tance, verbuňku, na seznam nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Stále oblíbenějším způsobem poznávání Jihomoravského kraje jsou cyklotrasy včetně populárních Moravských vinných stezek. [1] Podle statistik návštěvnosti můžeme v Jihomoravském kraji vytyčit tři hlavní oblasti, jež jsou nejvíce vyhledávány turisty: •
Moravský kras s obvyklými výchozími body Blansko, Jedovnice, Skalní mlýn
•
Lednicko-valtický areál a Pálava s výchozími body Břeclav, Lednice, Valtice,
Dolní Věstonice, Pasohlávky,… •
Národní park Podyjí s výchozími body Znojmo, Šumná, Vranov,…[2]
3.2 Cykloturistika v kraji Cyklistika je součástí dopravního systému, vyznačuje se však zcela odlišnými vlastnostmi. To předurčuje rovněž odlišné nároky na komunikace a další materiální zajištění, jako je značení, prostory pro odkládání kol nebo dostupnost jiných druhů 7
dopravy. Cyklista je při jízdě v přímém kontaktu s okolím, pohybuje se nízkou rychlostí a je tedy velkou měrou ohrožen okolní dopravou. Jihomoravský kraj má zpracovanou studii dobudování cyklistické infrastruktury a specifických forem cyklistiky s názvem „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“. Byla zpracována na jaře 2007 a jedním z jejích hlavních cílů je podpora rozvoje cyklistické dopravy a cykloturistiky na území kraje. Zejména se jedná o rozvoj základní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinace rozvoje krajských cyklokoridorů, nad kterými Jihomoravský kraj převzal koordinační záštitu. Její výsledky slouží především pro stanovení nejvhodnější strategie pro rozvoj cyklistické dopravy v kraji, navržení finančního rámce pro rozšiřování sítě cyklotras a pro zajištění financování jejich údržby a další. Dalším cílem je vybudování kvalitní základny cyklotras a poskytování informací o cyklotrasách pro cestovní ruch. Mezi významné připravované projekty kraje patří cyklostezka Brno – Hevlín (Wien) (95 mil. Kč) nebo cyklostezka podél Baťova kanálu (130 mil. Kč). [3] Cyklotrasy na území kraje lze podle významu rozdělit na dvě úrovně, a to mezinárodní nebo krajskou.
3.2.1 Mezinárodní cyklotrasy 1.
EuroVelo
Jihomoravský kraj počítá s podporou rozvoje mezinárodních cyklokoridorů a vytvářením lepších podmínek pro vedení mezinárodních dálkových tras EuroVelo, které procházejí krajem jako součást evropské sítě. Sledovaným cílem je postupně vyzvednout Jihomoravský kraj ve vnímání cyklistické veřejnosti jako jedno z nejatraktivnějších území pro provozování cyklistiky v České republice a město Brno jako významnou cyklistickou křižovatku. Jihomoravským krajem a Brnem prochází EuroVelo (EV) trasy: •
EV č.4 -východozápadní trasa, délka 4 000 km, vede z Roscoffu (FR) – Praha –
Brno – Olomouc - Krakov(PL) do Kyjev (UK), •
EV č. 9 - severojižní trasa Balt – Jadran, délka 1 930 km, vede z Gdaňska (PL) –
Wroclaw(PL) - Brno – Vídeň do Puly (HR). V městě Brně se kříží a prochází podél řek Svitavy a Svratky. [4] 8
2.
Greenways
Nadace Partnerství se v rámci svého programu Greenways zabývá právě cyklistikou jako důležitou formou šetrné dopravy a turistiky. Na jižní Moravě koordinuje Moravské vinařské stezky. Regionem prochází Greenway Praha-Vídeň a Greenway Krakov – Morava – Vídeň (Jantarová stezka). •
Jantarová stezka Krakow-Vídeň
Historicky patří tato stezka k jedné z nejstarších a nejlépe vybudovaných stezek v ČR. Prochází městy: Vídeň - Mikulov - Brno - Olomouc - Přerov - Český Těšín - Bielsko Biala - Oswiecim – Krakov a je dlouhá 550 km. O rozvoj, propagaci a oživení této stezky se stará Sdružení 'Cyklistická stezka Brno-Vídeň' se sídlem v Židlochovicích. V systému evropských dálkových cyklotras EuroVelo je cyklotrasa evidována jako součást EV č. 9 tzv. Jantarová stezka. To přispívá také k její využitelnosti. Cyklotrasa Brno-Vídeň se právě z těchto mnoha důvodů stala velmi oblíbenou využívanou cyklotrasou, a to pro dálkové i místní rekreační cyklisty.[5]
Obrázek 1
•
Zelená stezka Greenways Praha-Vídeň
Trasa prochází těmito městy: Praha – Nová Bystřice – Landštejn – Slavonice –Vratěnín – Vranov nad Dyjí – Šatov – Hevlín – Valtice – Lednice –Wien. Je to nejdelší souvislá cyklistická linie ČR, 456 km, a spadá pod EuroVelo c 4. Trasa jen málokde má nebezpečná místa, i když vede z větší části po silnicích, při hranicích pak po bývalých signálkách. Další silnou stránkou koridoru je velmi dobrá, soustředěná propagace, usilovně podporovaná Nadací Partnerství. V JMK navíc jsou na trase koridoru významné místní památky (zámek Uherčice, zámek Vranov nad Dyjí a starý mlýn – muzeum ve Slupi).[6] 9
3.2.2 Regionální cyklotrasy Tématické a poznávací cyklistické trasy představují ty, které jsou zaměřené na poznávání historických, kulturních nebo přírodních témat v území, jímž procházejí. Z toho důvodu se většinou jedná o trasy místního nebo regionálního charakteru, existuje však i několik dálkových tématických tras. V Jihomoravském kraji evidujeme na 3000 km tématických tras, přičemž více než třetinu z tohoto počtu tvoří zřejmě nejznámější
regionální
cykloturistický
produkt
Moravské
vinařské
stezky
spravovaný Nadací Partnerství.
Obrázek 2
Moravské vinařské stezky je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Od roku 1999 je postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími partnery. Každá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou. Návštěvníkům se tak nabízí možnost výběru z jednodenních i vícedenních výletů za poznáním folklóru, vína a památek, a to na trase celkem 1 200 km dlouhé sítě cyklistických stezek. Moravská vinná stezka patří spolu s Greenway Praha - Vídeň a Greenway Krakov Morava - Vídeň k nejznámějším stezkám Greenways ve střední Evropě, o čem svědčí i získání zvláštní ceny poroty Evropské asociace zelených stezek EGWA pro nejlepší projekty v Evropě.[7]
10
Další významné cyklostezky s tématickým zaměřením již jen jmenovitě: •
Cyklostezka „Srdcem Jižní Moravy“, jež spojuje města Blansko a Vyškov a
prochází převážně Moravským krasem. Je dlouhá 50km. •
Hornická cyklostezka, nachází se v mikroregionu Ivančičko a vede od údolí Oslavy
k Bílému potoku bývalým Rosicko-Oslavanským kamenouhelným revírem. Její délka je 25km. •
Pivovarská cyklostezka, vychází z Oslavanského zámeckého pivovaru a pokračuje k
Dalešickému pivovaru filmových Postřižin. •
Templářská cyklostezka, procházející kolem zřícenin hradů na Oslavě a Jihlavě za
pivem Templář. Jihomoravský kraj je doslova propleten dalším množstvím méně či více využívaných cyklotras, jež jsou uvedeny v příloze č.9.1.[8]
3.3 Brno- podpora cykloturistiky V Brně bylo s realizací cyklostezek započato v roce 1992. Byl vybudován, resp. vyznačen první úsek Komín/Sokolovna - Bystrc přístaviště. V současné době je systém cyklostezek ve městě založen na trasách podél řek Svratky a Svitavy se stejnojmennými názvy Svratecká a Svitavská cyklostezka. Tyto společně se stezkami Studentskou, Starobrněnskou a Průmyslovou v budoucnu vytvoří stěžejní síť cyklostezek. Na ně navazuje systém doplňkových tras, které zajišťují rovnoměrné pokrytí města. Schválený rozpočet města slibuje realizaci cyklostezek za celkem 26,618 miliónů korun. To je největší schválená částka na cyklistickou dopravu v dosavadní historii Brna. Už teď je ale pravděpodobné, že v nejbližší době se nepodaří naplánované akce plně realizovat. Může za to i pomalé tempo projednávání cyklistických staveb v předchozí letech. Vyjádření radních v městské části Brno – střed mluví za vše. Ti se totiž usnesli, že sice nebrání vzniku cyklotras centrem Brna, ovšem za předpokladu, že cyklista na kole nepojede, ale bude ho vést. Velký problém je také komunikace a ohleduplnost lidí využívajících cyklostezky. Na některých úsecích jsou vyznačeny pásy pro pěší a pro cyklisty, ale hlavně chodci se ještě nenaučili toto značení respektovat. To jsme pak svědky častých kolizí cykloturisty s paní venčící svého čtyřnohého miláčka nebo v horším případě ještě osoba na kolečkových bruslích. Z toho důvodu by měla být 11
pravidla o provozováni cyklostezek výstižnější a bezpečnost všech jejich účastníků by se určitě zvýšila. V současnosti je v Brně vybudováno cca 20 km cyklostezek a s další výstavbou a propojování jednotlivých částí města se postupuje velice pomalu, všechny stezky jsou ve výstavbě a na mnoha místech nejsou dokončeny.[9] Pro potřeby cyklistů ve městě se bude vycházet ze „Studie cyklistických tras a stezek na území města Brna“. Tato studie podrobně mapuje stávající stav cyklistické dopravy ve městě, aktualizuje propojení důležitých zdrojů a cílů cest, vymezuje soubor nejpotřebnějších opatření pro nejbližší etapu a v neposlední řadě nabízí příklady konkrétních opatření vedoucích ke zvýšení užívání kola jako dopravního prostředku na straně jedné a snižování nehodovosti cyklistů na straně druhé. Cílem studie nebylo realizovat síť samostatných cyklostezek, ale síť cyklotras, tedy souvislých propojení, s využitím nejrůznějších typů stavebních a organizačních opatření. Princip budování cyklotras byl založen na odstranění překážek a postupném zkvalitňování dílčích úseků.[10]
Obrázek 3
12
4 Cykloturistika v regionu Dolní Rakousko 4.1 Základní charakteristika regionu Tato spolková země leží v severozápadní části Rakouska a obklopuje tak Vídeň, jenž byla do roku 1921 jeho metropolí. Dnes jí je Sankt Pölten (Svatý Hyppolit). Země se dělí na 7 turistických regionů. Na severozápadě leží Waldviertel, zalesněná pahorkatina, stoupající do tisícimetrové nadmořské výšky. Severovýchod země zabírá oblast Weinviertel (vinařský kraj s vinnou stezkou a krásnou přírodou), na jihu přechází v March-Donauland. V údolí Dunaje, od Melku k městu Krems (Kremže) se rozkládá oblast Wachau s vinicemi a malebnými městečky, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Wienerwald (Vídeňský les), oblast zalesněných kopců a údolí, tvoří oblouk kolem Vídně a je oblíbenou rekreační oblastí pro obyvatele metropole. Zcela na jihu Dolního Rakouska se rozkládá hornatý region Süd-Alpin, jihovýchod zabírá úrodný Mostviertel, kterému věhlas i jména dala výroba moštu.
Obrázek 4
Protože se nejedná o nijak hornatou oblast zamíří sem většinou návštěvníci libující si v pěší chůzi či cykloturistice. Využít mohou kolem čtyř a půl tisíce značených turistických tras a cyklotras vedoucí například známou a k všemožným výletům hojně využívanou Podunajskou stezkou. Východně od Vídně leží Marchfeld (Moravské pole), nejrozlehlejší nížina v Dolním Rakousku. Mimořádně se tu daří vinné révě, z oblasti 13
Wachau pochází jedno z nejlepších vín v Rakousku. Lyžaři ale přesto ocení horská střediska v oblasti Ötscherland. Nejvyšší horou v regionu je v jižní části se nacházející Klosterwappen (2 076 m.n.m.). Krásy přírodních parků (Thayatal, Geras, Schwarzau, Hohe Wand nebo Leister Berge) doplňují lázně zbudované kolem nespočet přírodních pramenů vyvěrajících zde ze země. Nejnavštěvovanější jsou pak Baden bei Wien, Salcerbad, Bad Schönau nebo slatinné lázně Harbach. Hojně navštěvované jsou dolnorakouské jeskyně, především Hochkarschachthöhle v okolí Ybbsu. Dolní Rakousko je obdařeno bohatým kulturním dědictvím. Světoznámý klášter v Melku je díky svému monumentálnímu stavebnímu stylu, připomínajícímu palác, považován v celé Evropě za ikonu barokní architektury. Dalším příkladem dochovaného barokního dědictví v Dolním Rakousku je císařský zámek Festschloss Hof, vzdálený necelou půlhodinu jízdy autem směrem na východ od Vídně, nebo oblast Leopolfsdorf, kde si po léta stavěly své zámečky nejvýznamnější osobnosti rakouské šlechty. Bezpočet kulturních skvostů se ukrývá ve více než 650 sbírkách a muzeích a také ve 14 klášterech, z nichž k nejznámějším patří klášter Klosterneuburg. [11.]
4.2 Cykloturistika v regionu 4.2.1 Cyklistická oblast Waldviertel: Cyklostezka Podyjím Drsné podnebí, měkce zvlněné kopce, šťavnaté louky, hluboká říční údolí, rozsáhlá vřesoviště, temné zelené jehličnaté lesy, kultovní místa z dob pohanských, místa s obětními kameny a magickými silami – takový je Waldviertel, největší oblast pro horskou i turistickou cyklistiku v Rakousku. Kromě cyklostezky Kampa-Dyje-Morava se zde vine i celá řada menších cyklistických tras. Ke zvláštnostem Waldviertelu patří i možnost kombinovat jízdu na kole s cestováním vlakem, jak to dokazuje příklad kombinace cyklostezky s jízdou Waldviertelskou železnicí. Další podobné cyklistické výlety je možné spojit s jízdou železnicí Kampským údolím nebo Wachauskou železnicí. Rozsáhlá síť cyklostezek, které vedou převážně po asfaltových cestách a okresních silnicích s malým provozem, s mírným i strmějším stoupáním, kombinace jízdy na kole s cestováním vlakem je zvláště vhodná pro rodiny s dětmi.
14
4.2.2 Dunajská cyklostezka Dunajská cyklotrasa patří bezpochyby k nejoblíbenějším a také nejkrásnějším cyklostezkám v Evropě. Úsek Dunaje, který se vine Dolním Rakouskem, měří 260 kilometrů a stejně dlouhá je dolnorakouská část Dunajské cyklotrasy, která vede z Ybbsu/Persenbeugu na západě až do Hainburgu na hranicích se Slovenskou republikou. Dunajská cyklotrasa vede překrásným a velmi různorodým krajem po historických chodnících vybudovaných podél břehů, které sloužily k tomu, aby na nich tažná zvířata táhla proti proudu lodě s nákladem. Přejíždět ze severního břehu na jižní a zase naopak je možné po mostech nebo prostřednictvím přívozů. Návštěvníci najdou na trase například Wachau, světové kulturní dědictví UNESCO, kde jsou břehy Dunaje lemovány strmými terasovitými svahy porostlými vinicemi a ovocnými sady. Dunajská cyklotrasa je vhodná pro několikadenní cyklistickou dovolenou. Její terén je nenáročný, bez větších stoupání, vhodný i pro rodiny s malými dětmi. Náročnější terén lze očekávat u některých cyklostezek, které se napojují na Dunajskou cyklotrasu, jako je například cyklostezka k zámku Schallaburg. Délka v Jižním Rakousku je 258 km, celková délka Pasov-Budapešť je pak 650 km. Zajímavé výletní cíle na trase jsou například Umělecká míle v Kremsu, Archeologický park Carnuntum, hrady, zámky a kláštery – leží buď přímo na trase nebo v její blízkosti. Od poloviny dubna do konce října lze mimo bicyklu využít linkové a výletní lodě ve Wachau, které se plaví mezi Kremsem a Melkem. Na výletních lodích mezi Vídní a Wachau je samozřejmě možné přepravovat i kola. Stejně praktické jsou i přívozy, které v létě spojují například Klosterneuburg s Korneuburgem.
4.2.3 Eurovelo 9 Severojižní úsek Brno-Vídeň, cyklostezka Oblastí termálních pramenů, cyklostezka krajem Triestingau. Eurovelo 9 spojuje Baltské a Jaderské moře. Na trase z Gdaňsku do Puly protíná Dolní Rakousko. Tento, pokud jde o ráz krajiny velmi proměnlivý úsek v délce 180 km, vede přes Weinviertel, Vídeň, Oblast termálních pramenů ve Wienerwaldu a ve Vídeňských Alpách konečně zdolává pohoří Wechsel. Nejvíce využívaná část vede z Brna do Vídně a na Rakouské straně měří 84 km. Vede mimo silnice s velkým dopravním provozem.
15
Začíná v Reintalu a končí v Stammersdorfu. Fyzicky zdatní cyklisté ji zvládnou za den, kdo však dává přednost uvolněnému tempu, ten si může rozdělit trasu na dvě jednodenní etapy. Díky výbornému železničnímu spojení z Vídně do Břeclavi je možné kombinovat cestu na kole s cestou vlakem.
4.2.4 Cyklostezka krajem Triestingau Další půvabnou alternativou je 30 km dlouhá cyklostezka, která vede z Lanzendorfu do Schönau an der Triesting a vine se podél zmíněné říčky poetickým krajem lužních lesů. Samozřejmě, že je možné také kdykoli odbočit do věhlasných vinařských městeček a usednout za dubový stůl některého z mnoha vinných šenků. Cyklostezka Triestingau a s ní spojené cyklostezky podél Schwechatu směrem do Vídně a také cyklostezka Oblastí termálních pramenů, která vede podél historického vodního kanálu (Wiener Neustädter Kanal) dále na jih, vytvářejí důležitou severojižní osu. [12.]
4.2.5 Weinviertel: Lichtenštejnská cyklostezka Kromě „nejkrásnějších cyklostezek“ Kampa-Dyje-Morava a úseku cyklostezky Eurovelo 9 z Vídně do Brna či naopak nabízí kraj Weinviertel krásnou a skvěle vybudovanou síť tras v délce neuvěřitelných 1600 kilometrů. Cyklisté zde najdou velký výběr přehledných nenáročných tras s jen mírným stoupáním, které jsou vhodné pro absolvování 1-2denních výletů Víno a cyklistika patří ve Weinviertelu neoddělitelně k sobě. Cyklisté zde putují po cyklostezkách, které vedou malebnými vinohrady, vinařskými městečky a vesnicemi, krásnou přírodou kolem hradů, zámků a muzeí. Názvy 13 okružních tras v délce mezi 35 a 75 kilometry napovídají o víně, jež se zde produkuje. Je to například Burgundská cyklostezka, jež začíná a končí v Retzu, Zweigeltská pak vede kolem Wolkersdorfu, Veltlínská se vine kolem Poysdorfu, cyklostezka Chardonnay má rovněž start i cíl v Retzu... [13.]
4.3 Vídeň- podpora cykloturistiky Vídeň sice není hlavním městem Dolního Rakouska, jedná se o samostatnou spolkovou zemi s 1,7 miliony obyvateli, ovšem stát Niederösterreich město zcela obklopuje a hlavně leží na křižovatce nejdůležitějších dopravních tepen Rakouska, nejen silničních 16
nebo vlakových, zároveň i cyklistických. Městem prochází jedna z největších a nejoblíbenějších cyklotras Donauradweg, dále pak severojižní cyklotepna procházející Evropou s názvem Eurovelo.
Obrázek 5
Dne 1.ledna 2003 byla zahájena výstavba sítě cyklotras procházejícími jednotlivými městskými obvody, tzv.Beziky. Město si stanovilo za cíl do roku 2015 zvýšit podíl cyklistické dopravy ve městě ze stávajících 5% na nových 8%. Město se tohoto ujalo opravdu velmi efektivně, neboť z původní délky 190km cyklotras z devadesátých let došlo do roku 2006 k nárůstu na celých 1000km! Město k podpoře cyklistické dopravy přistupuje opravdu poctivě. Nespokojuje se pouze s vyznačením určitých tras po chodnících v centru nebo po parcích, ale buduje pečlivě velmi promyšlenou síť samostatných cyklo-koridorů, pro něž jsou typické i vlastní typy semaforů nebo extra přejezdy přes silnici nebo tramvajové koleje. Cyklisté zde mají tedy jistou autonomii, chůze po vyznačeném „cyklo-chodníku“ je zde naprosto nemyslitelná, v porovnání s ignorací chodců u nás. Navíc se magistrát snaží rozšiřovat možnost přesunu v centru města pomocí bicyklu i pro turisty, jež žádný nemají. Nabízí totiž bezplatnou službu City-bike, která spočívá v možnosti zapůjčení kola z uzamčeného stojanu, a to pouze na základě zaregistrování se na internetových stránkách a odeslání zprávy sms, s tím, že turista kolo vrátí do hodiny, a to do jakéhokoliv podobného stojanu, jež jsou po městě nejrůzněji rozmístěny. [14.],
17
5 Analýza spokojenosti se současným stavem cyklostezek Prostřednictvím osobního dotazníkového šetření bylo zkoumáno, jestli jsou uživatelé cyklostezek v určitých regionech spokojeni, zda tras je v místě vůbec potřeba. Cílem bylo zjistit slabá místa, jež považují cyklisté, tedy co jim konkrétně chybí, jaké cíle a podněty k cestování na kole mají, jak hodnotí poskytované služby v rámci svých výletů a podobně. Za cílové oblasti byly vybrány a následně porovnány tyto dva sousední kraje: •
Dolní Rakousko a Vídeň
•
Jihomoravský kraj a Brno
Konkrétní místa, v nichž byl průzkum prováděn byla zvolena náhodně, zaměřila jsem se spíše na rušnější oblasti, tedy větší města, kam cyklisté zavítají za památkami nebo přírodní rezervace, zajímavosti. V Jihomoravském kraji jsem zvolila samozřejmě Brno, dále převážně oblasti vinic, Znojma, Podyjí. V Dolním Rakousku pak hlavně Vídeň, okolní vinice a klášter Klosterneuburg. Respondenti, cyklisté, byli oslovováni přímo v terénu, tedy na místních stezkách, nelze je tedy jednoznačně označit za místní obyvatele, nýbrž převážně se jednalo o návštěvníky oblasti. V Čechách jsem častěji narazila na tuzemské cyklisty, ze zahraničních turistů jsem oslovila hlavně německy mluvící nebo Holanďany. V Rakousku to již bylo pestřejší, mnoho místních, ale také Němci, Slováci, Chorvaté nebo i Angličané, samozřejmě také Češi, ovšem ne v takovém poměru jako rakouští cyklisté u nás. Na vytipovaných hojněji využívaných úsecích, například na odpočívadlech nebo občerstvovacích stáncích, jsem osobně s oslovenými cyklisty procházela otázky, většinou ochotně odpovídali. Je patrné, že tato skupina turistů, jež tráví svoji dovolenou aktivním pohybem, si užívá opravdu každé chvíle, na rozdíl od masových turistů otrávených davovými tlačenicemi nebo dopravními zácpami. Dotazování probíhalo v měsíci červen 2008 v zahraniční oblasti a v červenci 2008 v tuzemsku. V dotazníku odpovídali cyklisté na 14 otázek. Vzhledem k mezinárodnímu šetření byly vyhotoveny dvě verze formulářů, viz příloha č.9.2 a č.9.3. Bylo osloveno 50 respondentů v každém regionu, dohromady tedy výsledky šetření vychází ze 100 dotazníků. 18
Cílem zjišťování především bylo: •
zda cyklisté stezky v oblasti využívají,
•
za jakým cílem se do oblasti na kole vydávají, jaké jsou důvody jejich návštěvy,
•
jak jsou spokojeni s počtem a kvalitou tras, stejně tak jako s jejich vybavením a
poskytováním dalších služeb pro cyklisty •
profil návštěvníků- cyklistů dané oblasti- jejich věk, pohlaví, místo bydliště a
zaměstnání
5.1 Výsledky dotazníkového šetření v Brně a okolí Tato podkapitola je věnována interpretaci a vyhodnocení získaných odpovědí z dotazníků. Data byla sečtena a pro lepší přehlednost zadána do grafů. 1.
Jak často využíváte kolo ve Vašem volném čase?
Vzhledem k místě dotazování přímo na cyklostezce se dalo očekávat, že většina respondentů tráví svůj volný čas na kole rádo. Konkrétně 46% jeden až dva dny týdně, 32% vyrazí na kole jednou do měsíce, pouze 16%, tedy 8 cyklistů, vyrážejí denně. Tři osoby sáhnou po kole ve svém volnu pouze výjimečně. 3 0
denně
8
1-2x týdně několikrát do měsíce výjimečně
16
nejezdím na kole
23
2.
Jaké trasy nejraději vyhledáváte pro Vaše výlety na kole?
To, že cykloturistika je spojována s pobytem na čerstvém vzduchu, dokazuje i nízký počet cyklistů využívající na výletech asfaltové silnice. Celkem jich bylo pouhých 9, tedy 18%. To však neznamená, že jízda po lesích bez cest je více oblíbená, naopak, tuto formu využívá dokonce jen 10% (5 osob). Zbylá většina preferuje střední možnost, tedy pěšiny (28%) a částečně zpevněné cesty (44%).
19
25
22
20 14
15
počet odpovědí
9
10 5 5 0 v přírodě bez cest
3.
nezpevněné pěšiny
částečně zpevněné cesty
asfaltové silnice
Na jak dlouhé trasy se na kole nejčastěji vydáváte?
Vzdálenosti, na které se cyklisté v Jihomoravském kraji nejčastěji vydávají, odpovídají charakteristice oblasti, v níž byl výzkum prováděn. Většinou se totiž vydávají z místa pobytu- hotelu nebo kempu- pouze na kratší vyjížďky po okolí, hlavně po vinných sklípcích nebo přírodních a kulturních památkách, jako jsou jeskyně, zámky a podobně. To svědčí o tom, že čeští turisté, jež převážně byli mezi oslovenými, považují bicykl spíše jako doplněk na dovolené než její hlavní smysl. Dálková cykloturistika v Čechách zatím moc rozšířená tedy není.
50
36
40
32
30 %
20 20 10 10
2
0 max 10km
4.
11-20km
21-50km
51-100km
101km a více
Využíváte při plánování trasy Vašeho výletu cyklostezky?
U této otázky se potvrzuje předchozí tvrzení, tedy že u nás cykloturistika není zatím považována za hlavní smysl trávení dovolené. Totiž pouze 22%, tedy 11 oslovených cyklistů, si plánuje trasu svého výletu po cyklostezkách. Naopak většina odpovědí nebyla zcela jednoznačná, položku „nevím“ si zvolilo 48%, 24 odpovědí. Celá třetina cyklistů se cyklostezkami při plánování trasy nijak nezabývá. Může to být způsobeno buď tím, že u nás cyklostezky nemají zatím velkou tradici a lidé je ještě nemají příliš zažité, nebo by o jejich využívání zájem měli, ale nemají k tomu dostatek možností, 20
jejich množství je v kraji nedostatečné. Spíše ale vzhledem k předchozí otázce jde o nezažitou „novinku“ v podvědomí českých turistů, což by se dalo vylepšit lepším marketingem a zlepšením úrovně doprovodných služeb pro cyklisty (více odpočívadel na stezkách, pítka, toalety podél tras apod.).
22%
30%
ano ne nevím
48% 5.
Myslíte si, že je počet cyklostezek v tomto regionu dostatečný?
I v tomto případě se potvrzuje myšlenka, že cyklisté u nás nejsou na cyklostezky příliš zvyklí. Odpověď „nevím“ si totiž zvolilo 21 dotázaných, což odpovídá 42%! Zbytek považuje množství cyklostezek za buď spíše dostačující (20%), zcela nedostatečné označilo 16% a spíše nedostatečné 22%. Nikdo z cyklistů není s množstvím cyklostezek zcela spokojen! Negativní spokojenost s množstvím stezek tedy projevilo celkem 38%, na rozdíl od spíše pozitivní jedné pětiny…To je důkaz toho, že kraj opravdu by měl zintezivnit výstavbu sítě cyklotras. 0 8
10
rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne
11
21
21
6.
Jste spokojeni s kvalitou cyklotras tohoto regionu?
To, že množství cyklostezek v Jihomoravském kraji neodpovídá potřebám cyklistů, se odráží i ve spokojenosti s jejich kvalitou. Opět nejvíce respondentů zvolilo střední možnost „nevím“(52%), což svědčí o tom, že Češi opravdu nejsou zvyklí na svých vyjížďkách volit trasy přímo určené pro cyklisty, což vyplývá z již dvou předchozích grafů. Nespokojeno bylo 36%, pouze 6 oslovených cyklistů považuje kvalitu cyklostezek této oblasti za vyhovující.
6
36
ano nevím ne 52
7.
Je pro Vás značení cyklotras dostatečně srozumitelné?
Tato otázka mnoho oslovených donutila ke krátkému zamyšlení, protože sami si hned nemohli vybavit, jak vlastně jsou cyklostezky značené. Nakonec odpovídali opět spíše negativně, tedy 26% uvedlo určitě ne, spíše nesrozumitelné je značení pro 32%. Neutrálně se vyjádřilo 22%, zbytek, tedy 20% rozumí značení alespoň částečně. Nikdo z oslovených cyklistů nebyl se značkami na cyklostezkách spokojen zcela.. Příčin tohoto negativního hodnocení může být více. Buď je vina spíše na straně uživatelů, tedy samotných cyklistů, kteří si nezjišťují podrobnosti o značení, nevědí, jak má vypadat, nebo bude chyba na straně kraje, který opomíjí značky umisťovat na dobře viditelná místa nebo cyklisty nedostatečně informuje o jejich podobě. 0
rozhodně ano
10
13
spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne 11
16
22
8.
Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ?
Vzhledem k charakteristice místa výzkumu by se dalo předpovídat, jaké podněty přivádějí turisty-cyklisty do Jihomoravského regionu. Navíc vzhledem ke způsobu poznávání, tedy na kole, výzkum potvrdil původní domněnku, že hlavní důvod, proč tuto oblast s kolem navštívit, je příroda, především vodní plochy, lesy, krajina. Dále pak samozřejmně přítomnost historických kulturních památek a možnost aktivního a rekreačního pohybu. Z pracovních důvodů místo s kolem nikdo nenavštívil, je však zajímavé, že i priority jako kulturní akce nebo dobře vybavená turistická zařízení byla za důvod návštěvy zvolena jen zřídka.
soukromé důvody aktivní pohyb rekreace
počet odpovědí
památky příroda 0
9.
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu doplňkových služeb v
tomto regionu, pokud s nimi máte zkušenost? Procentuální vyjádření odpovědí: hodnocení Srozumitelnost informací pro cyklisty (značení ap.) Množství odpočívadel Dostupnost a kvalita stravovacích služeb (bufet, restaurace) Možnost přenocování (kemp, penzion, hotel) Dostupnost dopravních komunikací, parkoviště Možnost navštívit kulturní, historickou zajímavost (hrad, zámek, muzeum) Upravenost cyklostezky Dostupnost sociálních zařízení (WC) Celková spokojenost s úrovní služeb
nejlepší
0% 0%
24% 30%
průměr
26% 38%
24%% 22%
nejhorší
12% 6%
nevím 4% 4%
10%
34%
18%
20%
6%
12%
10% 12%
18% 16%
32% 24%
16% 22%
8% 8%
16% 18%
24%
36%
22%
8%
0%
10%
8% 4% 6%
16% 12% 22%
20% 24% 32%
28% 22% 28%
22% 36% 12%
2%
6% 0%
Co se týče spokojenosti s jednotlivými doplňkovými službami, oslovení cyklisté se v odpovědích velmi lišili. Někteří hodnotili jednoznačně negativně, někteří ani nedokázali posoudit, ale většina, více jak třetina, volila převážně střední možnost. Spíše negativní ohodnocení získalo značení, cyklisté pravděpodobně těžko rozumí značkám, mapám a podobně. Velkou kritiku obdržel i stav a dostupnost sociálních zařízení a 23
upravenost cyklostezek. Naopak pozitivně hodnotili cyklisté možnost navštívit kulturní nebo jinou zajímavost. Z výsledků vyplývá, že cyklisté považují region za atraktivní, ovšem nejsou zcela spokojeni s úrovní základních služeb, jako je značení, upravenost a podobně. Kraj by se měl tedy v rámci budování cyklostezek zaměřit právě na tyto základní oblasti. Co se týče možností stravování nebo ubytování, zde problém pravděpodobně nebude… 10.
Doporučil byste svým přátelům a známým dovolenou na kole v tomto
regionu? Jihomoravský kraj by u dalších potenciálních zájemců získal celkem spíše kladná doporučení, určitě jej známým doporučí 14 respondentů, spíše ano 15. Naopak u známých získá kraj negativního doporučení od celkem 15 oslovených návštěvníků s bicyklem. Zbylých šest si nebylo jisto. Tento výsledek je však velmi ovlivněn množstvím přírodních a kulturních atraktivit, jež zde turisté vyhledávají 5 14
určitě ano spíše ano nevím
10
spíše ne určitě ne
6 15
11.
Napadá Vás, zda by se mělo něco na cyklostezkách tohoto regionu něco
změnit nebo vylepšit? Jak se dá z předchozích grafů vyčíst a předpokládat, mnoho návštěvníků-cyklistů Jihomoravského kraje je zde nespokojeno převážně s kvalitou cyklostezek, málo rozumí jejich značení a podobně. Proto návrhy na změny byly směřovány převážně tímto směrem. Respondenti by rádi více udržované trasy, kvalitnější cesty mimo silniční tahy. Mnoho cyklistů uvedlo, že cyklostezky buď vedou pouze po silnici nebo vyloženě v lese na bahnitých cestách, jen málokde se setkají s trasou vhodnou vyloženě pro jízdu na kole.
24
12.
Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město,
či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? Z celkového počtu padesáti oslovených byla téměř třetina právě z Jihomoravského kraje, 15 osob. Ze zbylých 35 respondentů bylo pouze 13 cizinců, hlavně rakouští občané (8), pak dva Němci, čtyři Nizozemci a dva Poláci. Dalších 22 oslovených Čechů pocházelo ze Středočeského (8), Karlovarského (4) a Jihočeského (4) kraje, zbytek z Vysočiny.
Jihomorav. kraj; 15
Zahraničí; 13
Vysočina; 6 Středočeský kraj; 8
Jihočeský kraj; 4 Karlovasrký kraj; 4
13.
Údaje o respondentovi
Pohlaví: muži-29 (58%), ženy-21 (42%) Bydliště: Česká republika-37 (74%), zahraničí 13 (26%); podrobnosti viz předchozí otázka Věk :
5
7 Do 17 let 6
12
18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let
11
56 a více let
9
25
Vzdělání:
18%
20%
ZŠ,vyučen Střední VŠ
62% Zaměstnání: 18
20 15
12 9
10 5
3
5
Počet odpovědí 3
0 Veř ejn á
Důc Vd Sou Nez Pod om am hod kro nik ácn ěst ate mý c spr e nan ost lúž sek áva ivn i/ m ý tor ost ate řsk ník á
26
5.2 Výsledky dotazníkového šetření ve Vídni a okolí 1.
Jak často využíváte kolo ve Vašem volném čase?
Během šetření v okolí Vídně a přímo v samotném městě bylo na první pohled zřejmé, že místní obyvatelé jsou zvyklí používat kolo nejen v rámci výletu, ale i během všedního dne k dopravě do školy nebo zaměstnání. Mnoho oslovených respondentů bylo totiž místních obyvatel, jež odpověděli na první otázku, že kolo užívají prakticky denně, a to nejen ve svém volném čase. Pouze 2 z celkového počtu 50 dotazovaných uvedlo, že na kole jezdí výjimečně, spíše převažovaly první dvě možnosti 20
denně
10
15
1-2x týdně několikrát do měsíce výjimečně nejezdím na kole
23
2.
Jaké trasy nejraději vyhledáváte pro Vaše výlety na kole?
Je vidět z grafu, uživatelé cyklostezek této oblasti jsou zvyklí nejčastěji využívat během svých vyjížděk asfaltové silnice, což svědčí o úrovni budovaných tras. Většina cest určených pro cyklisty je totiž právě asfaltová, ovšem nejedná se o silnice pro motorová vozidla, jsou samostatně vedené nebo se jedná o vyhraněný pruh silnice, kde auta nijak cyklisty neohrožují.
25
21
20 15 15 počet odpovědí
9
10 5 5 0 v přírodě bez cest
nezpevněné pěšiny
částečně zpevněné cesty
asfaltové silnice
27
3.
Na jak dlouhé trasy se na kole nejčastěji vydáváte?
Odpovědi na délku tras se velmi lišily, většinou oslovení cyklisté spíše mladšího věku, do 25 let, vyjedou převážně na cesty do 20km, naopak starší turisté se s kolem vydávají na trasy až kolem 50 km dlouhé. Pravděpodobně to způsobuje životní styl místních, kteří byli nejčastěji mezi oslovenými. Mladí se spíše zdržují ve městech mezi lidmi, naopak starší obyvatelé utíkají do přírody za klidem.
50
38
40
32
30 % 20
16
14
10 0 0 max 10km
4.
11-20km
21-50km
51-100km
101km a více
Využíváte při plánování trasy Vašeho výletu cyklostezky?
To, že spolková země Dolní Rakousko je doslova propletená velkým množstvím vzájemně navazujících cyklostezek jednoznačně dokazuje i níže uvedený graf, kde je patrné, že právě tyto stezky jsou velmi využívány jak místními obyvateli, tak i turisty, neboť dokonce 39
odpovědí byla pozitivní. Pouze 6 respondentů cyklostezky
nevyužívá a zbytek si nebyl jist.
10% 12% ano ne nevím
78%
28
5.
Myslíte si, že je počet cyklostezek v tomto regionu dostatečný?
I přesto, že oslovení cyklisté v předchozí otázce většinou uvedli, že užívají cesty určené právě pro ně, mnozí byli nespokojeni s jejich množstvím. Více cyklostezek by uvítalo celkem 24 oslovených, pouze 16 cyklistů bylo více méně s počtem tras spokojených. 18%
14%
rozhodně ano spíše ano 18%
nevím spíše ne rozhodně ne
30%
20%
6.
Jste spokojeni s kvalitou cyklotras tohoto regionu?
Oslovení cyklisté by sice uvítali větší množství cyklostezek, ovšem na druhou stranu je většina z nich spokojena s kvalitou těch stávajících. Pouze větší třetina se vyjádřila negativně.
36%
ano 52%
nevím ne
6%
7.
Je pro Vás značení cyklotras dostatečně srozumitelné?
S kvalitou cest úzce souvisí také srozumitelnost značení. Na rozdíl od situace v Jihomoravském kraji, úroveň značení v Niederösterreichu je na poměrně kvalitní úrovni, čemuž odpovídá i výsledek dotazování. Převážná většina odpovědí byla pozitivního rázu, celkem více jak polovina všech odpovědí. Jen 16 oslovených cyklistů se vyjádřilo negativně, s odpovědí pak váhalo 7 dotázaných. 29
5
9 rozhodně ano spíše ano nevím
11
spíše ne rozhodně ne
19
7
8.
Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ?
U této otázky docházelo k mnoha shodám v porovnání s šetřením v Čechách, ovšem i přes to se zde objevily dva zásadní rozdíly. Na rakouské straně totiž poměrně velká část respondentů uvedla jako důvod, proč se do oblasti s kolem vydala, kulturní a společenské události a také dobře vybavená ubytovací a turistická zařízení. Této odpovědi se na české straně dostalo je velmi zřídka. V případě Dolního Rakouska zvolilo tuto možnost dokonce 19 oslovených. Dobře vybavená zařízení pro cyklisty sem nalákala 12 cyklistů. Ostatní důvody byly velmi podobné těm v Čechách. Je zřejmé, že primární důvod je v této oblasti příroda, stejně jako v Čechách.
zařízení pro turisty kutlurní události soukromé důvody aktivní pohyb
počet odpovědí
rekreace památky příroda 0
10
20
30
40
50
30
9.
Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu doplňkových služeb v
tomto regionu, pokud s nimi máte zkušenost? hodnocení Srozumitelnost informací pro cyklisty (značení ap.) Množství odpočívadel Dostupnost a kvalita stravovacích služeb (bufet, restaurace) Možnost přenocování (kemp, penzion, hotel) Dostupnost dopravních komunikací, parkoviště Možnost navštívit kulturní, historickou zajímavost (hrad, zámek, muzeum) Upravenost cyklostezky Dostupnost sociálních zařízení (WC) Celková spokojenost s úrovní služeb
nejlepší
12% 8%
22% 24%
průměr
26% 46%
18% 12%
nejhorší
8% 8%
nevím 14% 2%
14%
30%
16%
28%
4%
8%
8% 16%
22% 18%
28% 22%
30% 18%
4% 10%
8% 16%
22%
38%
26%
8%
2%
4%
10% 8% 18%
20% 18% 24%
28% 22% 28%
18% 14% 22%
16% 12% 8%
18%
8% 0%
Tabulka ukazuje, že většina odpovědí směřuje ke středu, tedy k průměrnému hodnocení. V oblasti Dolního Rakouska jsou uživatelé cyklotras poměrně spokojení s dostupností dopravních komunikací, je vidět, že se na cesty rádi vydávají s vlastním vozem, pravděpodobně proto, že rakouská města jsou velmi rozsáhlá a je jednodušší přejet nejprve ven z města autem a poté se vydat na vlastní cykovýlet. V celkové spokojenosti převažuje pozitivnější hodnocení (42%) nad záporným (30%), i když rozdíl není moc výrazný. 10.
Doporučil byste svým přátelům a známým dovolenou na kole v tomto
regionu? I přes některá kritická hodnocení v předchozí tabulce by poměrně velká část dotázaných návštěvu této oblasti doporučila lidem ze svého okolí. Celkem 36 cykloturistů uvedlo odpověď pozitivního rázu, váhali 4 oslovení, zbytek pravděpodobně oblastí nijak nadšen nebyl. 4 12 6
určitě ano spíše ano nevím spíše ne
4
určitě ne
24
31
11.
Napadá Vás, zda by se mělo něco na cyklostezkách tohoto regionu něco
změnit nebo vylepšit? Možná vzhledem k celkové spokojenosti s kvalitou a úrovní cyklostezek této oblasti většina oslovených neměla žádné návrhy na zlepšení nebo změnu. Spíše by uvítali hustější síť, tedy lepší propojenost tras. Někteří by rádi více stravovacích zařízení, nějaké bufety a podobně. Celkově lze tedy říci, že cyklisté navštěvující oblast Dolního Rakouska jsou buď skromní v kritickém hodnocení nebo oblast je opravdu téměř bez problémů. 12.
Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte?
V porovnání s Jižní Moravou byl původ návštěvníků této rakouské oblasti více pestřejší. Z celkových 50 respondentů byla více než třetina zahraničního původu, celkem 19 cyklistů. Většinou se jednalo o občany z Německa, Holandska, také Slovenska, Anglie a Čech. Našich turistů bylo celkem 7, což je poměrně velká část (14% z celkového počtu). Zbylých 62% oslovených byli Rakušané, převážně ze spolkové země Niederösterreich, mnoho Vídeňanů, ale také například turisté z Linze.
Salzburcko; 3 Horní Rakousko; 2 Burgenland; 2 Zahraničí; 19
Dolní Rakousko; 7
Vídeň; 17
13.
Údaje o respondentovi
Pohlaví: muži-31 (62%), ženy-19 (38%) Bydliště: Rakousko -31 (62%), zahraničí 19 (38%); podrobnosti viz předchozí otázka
32
Věk :
6
6
Do 17 let 18-25 let 10
11
26-35 let 36-45 let 46-55 let 56 a více let
9
8
Vzdělání:
16% 38%
ZŠ,vyučen Střední VŠ
46% Zaměstnání: 19
20
13
15 10
8
5
Počet odpovědí
7 2
1
0
Veř ejn á
Důc Vd Sou Nez Pod om am hod kro nik ácn ěst ate mý c spr e nan ost lúž sek áva ivn i/ m ý tor ost ate řsk ník á
33
5.3 Porovnání výsledků z provedených šetření Dotazníkový průzkum proběhl v obou oblastech nad očekávání poměrně lehce. Až na pár výjimek odpovídali oslovení cyklisté bez jakýchkoliv námitek, často s nadšením a plni zájmu. Vzhledem k velmi blízké charakteristice obou regionů, jsem se během šetření setkávala s podobnými typy účastníků cykloturistiky, lidé spíše středního věku, zaměstnáni v soukromém sektoru, pouze v rakouské oblasti jich mělo více vysokoškolské vzdělání, což ovšem z hlediska mého zájmu výsledek šetření nijak neovlivňuje. Co se týče spokojenosti s celkovou úrovní cyklostezek v obou regionech, více spokojení jsou návštěvníci rakouské oblasti. Zdejší cyklisté jsou zpravidla zvyklí užívat cyklostezek, nemají problémy s porozuměním značení, jen by uvítali zvýšení počtu tras. Naopak oslovení respondenti v Jihomoravském kraji cyklotrasy moc nevyužívají, pravděpodobně v Čechách nejsme moc naučení jich vyhledávat, což dokazuje i to, že mnozí ani nedokázali zhodnotit, zdali je množství cest pro cyklisty v kraji dostatečné. Rovněž značení českým cyklistům činí poměrné potíže, protože mnohdy ani neví, jakých značek se v tomto případě užívá, jak vypadají a co znamenají. Češi jsou zkrátka spíše více zvyklí na bílo-barevné proužky na stromech, jež Klub českých turistů používá pro turistické cesty. Ovšem žluté tabulky s čísly a popisky jsou nám zatím ne moc známé. Příčinou však nemusí být nezájem o jízdu na kole, naopak, myslím, že v Čechách je cykloturistika velmi oblíbená, ovšem materiálně technická základna pro tuto formu trávení volného času je jen málo podporována a zkvalitňována. Kraj sice se snaží budovat nové cesty určené přímo pro cyklisty, ale samotní uživatelé o nich mnohdy ani neví, nemají možnost se seznámit s významem značení, protože nikde nejsou tyto informace dostupné. Naproti tomu v Rakousku najdete nespočet brožur, letáků, dokonce i billboardů upozorňujících na možnost výletu po cyklotrase, podněcují turisty, aby využili bicyklu pro svoji dovolenou opravdu lákavě, a to množstvím fotografií, nabídek a dalších lákadel. A to především viditelným způsobem, v novinách, v informačních materiálech. Z vlastní zkušenosti musím dodat, že po návštěvě infocentra ve Vídni jsem odcházela s přesvědčením, že na dovolenou do Rakouska se vyplatí vydat opravdu pouze na kole, jinak jde o zbytečný výlet… Rozdíl v šetření byl i v cílech cest a vůbec v motivaci pro dovolenou strávenou v této oblasti na bicyklu. V Jihomoravském kraji to byly převážně památky, příroda nebo 34
rekreace. V Dolním Rakousku vedle tohoto převažovala také možnost aktivního pohybu a návštěvy nějaké kulturní události. To opět vypovídá o tom, že správa Dolnorakouské spolkové země podporuje cykloturistiku opravdu ze všech možných směrů, nezaměřuje se tedy pouze na materiálně technickou základnu, jak je tomu v Čechách, ale také se snaží zatraktivnit oblast pro cyklisty i jinak, jako například chystáním nejrůznějších kulturních akcí, jako jsou soutěže, přehlídky, koncerty nebo jiné aktivity. I když je pravda, že už i v Jihomoravském kraji se tyto kulturní akce začínají pořádat, a však ne v tak hojném množství, zatím nebudí v cyklistech příliš podněty pro aktivní účast na cestovním ruchu. Jedná se převážně o nejrůznější vinařské akce nebo hudební festivaly. Akcí tedy pomalu přibývá, ovšem na druhou stranu chybí stále marketingová podpora, upoutávky na tyto události se objevují spíše jen přímo v místech konání, potenciální zájemci se o nich tedy často ani nemají šanci dozvědět. Kraj by se měl tedy zaměřit rovněž na jakoukoliv, například mediální propagaci, aby cyklisté získávali podněty pro trávení volného času na cyklostezkách s cílem účastnit se nějakého kulturního nebo i sportovního dění. Celkově tedy co se týče rozdílu mezi návštěvníky-cyklisty Jihomoravského kraje (převážně českého původu) a spolkové země Niederösterreich (opět převážně místní), rakouští sousedi jsou více zapáleni do cykloturistiky, tento způsob využití dovolené zde má lepší marketing, zázemí a hlavně kvalitnější a propracovanější materiálně technickou základnu, jež jejím uživatelům usnadňuje a zpříjemňuje trávení dovolené s kolem, dokonce až motivuje.
5.4 Návrh doporučení Je vidět, že s podporou cykloturistiky a vůbec s budováním tras určených přímo pro cyklisty se v Čechách začalo teprve nedávno, nemá zde tedy zatím silné zázemí, narozdíl od Rakouska, kde má tato forma turistiky již velkou a dlouholetou tradici. Hlavní problém, jež by měl být v Jihomoravském kraji řešen, je především provázání již vybudovaných cyklotras. Je hezké, že se města snaží podporovat cykloturistiku výstavbou nových stezek pro nadšené sportovce, když se pak na ně ale cyklista pln očekávání vydá a po pěti kilometrech narazí na konec a je nucen pokračovat dále po silnici nebo v lese bez jakýchkoliv značek, není se čemu divit, že je nespokojen.
35
Jihomoravský kraj má zpracované množství studií, jež se zabývají zlepšením podmínek pro cykloturistiku této oblasti. Jedná se především o plány propojení již stávajících tras, které však nejsou nijak komplexně provázané. V kraji chybí síť cest, pomocí níž mohou cyklisté projíždět oblasti bez komplikací způsobených přejezdy po silnicích, složitým hledáním náhradních tras v případech, kde cyklostezka najednou je ukončena bez navázání. Ovšem tyto projekty se všechny týkají poměrně daleké budoucnosti, převážně z finančních důvodů, se jedná o dlouholeté plány. Kraj se nechává inspirovat rakouskými sousedy, bohužel pravděpodobně z finančních důvodů je u nás realizace těchto projektů mnohem zdlouhavější, než tomu bylo v případě Dolního Rakouska. Naštěstí pomocí dotací z Evropské unie a díky vzájemné spolupráci a podpoře se cykloturistice v Jihomoravském kraji již začíná dařit lépe. Bohužel Češi jsou národem plným předsudků a kritiky, čili přihlížejí na již vybudované trasy s poněkud negativním pohledem. Jak by se měl tedy kraj zachovat? Především více motivovat české sportovní nadšence, pořádat nejrůznější kulturní události v místech nacházejících se přímo na cyklotrase, viz již reálná vinařská cykloturistika, jež se setkala s velkým úspěchem. Chtělo by to tedy pokračovat v podobném duchu, například propojit města s malebnými náměstími nebo hřbitovy židovského původu, vytvořit komplexní nabídku na trase, více možností zastávek na občerstvení, případně ubytování. Hotely a penziony sami by měly svoji nabídku zaměřit rovněž pro tento typ turistů, čili mít v nabídce úschovny kol, opravny, levné noclehárny, sušárny na mokré oblečení a podobně. Velký kámen úrazu je také v propagaci již připravených tras a akcí zaměřených především pro cyklisty. Obce se sice snaží, ovšem tato snaha zůstává bez ohlasu, neboť se o tomto dění cyklisté nedozví, neboť upoutávky na ně lze spatřit většinou jen v místě konání nebo nejbližším okolí. Potenciální zájemci ze vzdálenějších oblastí tudíž o akcích ani nevědí, nemají tedy důvod se do oblasti se svým kolem vydat a raději navštíví autem nějaký hrad nebo zámek. Proto by velkou pomocí pro zvýšení návštěvnosti rozhodně bylo větší množství informačních materiálů, letáků a reklam, na které cyklisté narazí ne pouze na infocentrech, ale i například v regionálních tiskovinách, plakátech nebo i například oblastním rádiu.
36
6 Tvorba produktu: Od Brněnského draka až k Vídeňskému Pratru na kole 6.1 Charakteristika zájezdu Termín: čtvrtek 05.05.2010- neděle 08.05.2010 Počet účastníků: 20 Cena: 7 170,-CZK, nezahrnuje vstupné do objektů, stravování (pouze snídaně), degustaci vín. Zájezd je určen pro všechny nadšené cyklisty, kteří rádi poznávají krajinu a památky ze sedla kola. Trasa i program jsou zaměřeny převážně na vinařství, jež je pro region Jižní Morava a Dolní Rakousko tak typické. Takzvaná vinařská turistika získává v poslední době velkou oblibu. Během putování budou účastníci projíždět vinicemi, program bude zpestřen zastávkami u historických památek nebo jiných zajímavostí. Co se fyzické náročnosti týče, vzhledem k denní délce přejezdů cca 40 km je zájezd doporučen částečně pokročilým cyklistům, na druhou stranu i méně zkušení účastníci by jej měli bez problémů zvládnout, neboť trasa vede převážně rovinatou oblastí. Celková délka trasy je cca 140 km (polovina na území ČR - Jižní Morava, a polovina na území Rakouska - oblast Weinviertel). Vyráží se z Brna od odpočívadla u mostu přes řeku Svratku, jež je označen jako „nultý kilometr“ cyklostezky Brno-Vídeň. Trasa vede nejen po silnicích nižší třídy a po bývalých signálkách, kolem trasy byla také vybudována četná odpočívadla s posezením a se stojany na kola. Je vhodná pro všechny typy kol, tedy jak horská, tak také silniční nebo závodní. Během cesty bude účastníkům k dispozici mikrobus se zavazadly, který bude přejíždět mezi předem domluvenými zastávkami, rovněž bude také sloužit jako pomocný odvoz v případě vyčerpání nebo technických problémů. Mezi povinnou výbavu každého účastníka patří cyklistická helma, osvětlení kola, hustilka a základní lepení, zámek, případně jiné zabezpečení kola v případě zastávky; cyklistická brašna na základní občerstvení během přejezdů a náhradní oblečení v případě zhoršení počasí jsou velmi praktické. Od průvodce dostane každý účastník 37
mapu, v případě individuální jízdy možnost zapůjčení GPS navigace. Doporučen je mobilní telefon. 6.2
Program [15.]
6.2.1 Čtvrtek 7.00-7.30: Sraz účastníků u odpočívadla na začátku trasy, u nákupního střediska AVION Shopping Park, Brno, Horní Heršpice; naložení zavazadel, organizační konzultace. 8.00:
Výjezd
na
trasu:
Brno-Rajhradice-Židlochovice-Vranovice-Pasohlávky-
Novosedly; celková délka 38km. 11.00-12:00: Dojezd do místa přenocování v Novosedlech, ubytování. 12:00-13:00: Oběd, konzultace odpoledního programu. 13:30: Individuální výlet: Dolní Věstonice, Pavlov, Mikulov, cca 34km. -nebo procházka po vinicích v okolí. 19:00: Večeře ve vinném sklípku v místě ubytování, menší degustace.
6.2.2 Pátek 7:00-8:00: Snídaně, naložení zavazadel do mikrobusu. 8:00: Výjezd na trasu: Novosedly-Hevlín-Laa an der Thaya, celková délka: 18km. 9:30: Návštěva aquaparku, vstup 13,50EUR/ 3hod. [16.] 12:00-13:00: Oběd, individuální program. 13:00: Výjezd na trasu: Hagendorf-Asparn an der Zaya-Mistelbach; celková délka 23km. 15:00-17:00: Zastávka ve městečku Asparn an der Zaya, prohlídka Weinlandmuseum. [17.] 18:00: Dojezd do místa noclehu, ubytování. 19:00: Večeře, individuální program. 38
6.2.3 Sobota 7:00-8:00: Snídaně, naložení zavazadel do mikrobusu. 8:00: Výjezd na trasu: Mistelbach-Ladendorf-Wolkersdorf-Klosterneuburg; celková délka 55km. 12:00-13:00: Dojezd do místa noclehu, ubytování, oběd. 14:00- 17:00: Prohlídka zámku, cena základního vstupného: 8 EUR, [18.]; procházka po městě. 18:00: Večeře, degustace vín, tradiční rakouská večerní zábava s kapelou v místě ubytování.
6.2.4 Neděle 7:00-8:00: Snídaně, naložení zavazadel do mikrobusu. 8:00: Společný přejezd do Vídně přes putovní kopec Leopoldsberg, projížďka vinicemi; celková délka 21km. 10:00-17:00: Možnost společné projížďky po městě nebo individuální program. Trasa projížďky: Rathaus (gotická radnice)- Burgtheater- HofburgMariahilferstrasse- Schönnbrunn- Donauinsel- Hundertwasserhaus- Prater. 17:00: Sraz na parkovišti Praterstern, naložení zavazadel a kol na vlek. 18:00-20:00: návrat do Brna k parkovišti u AVION Shopping park.
6.3 Ubytování 1.den: Penzion U Starého sklepa Novosedly 293, 69182, Novosedly Cena vč.snídaně: 430,-CZK/noc/osoba[19.]
39
2.den: Hotel Zur Linde Josef-Dunkl-Straße 8, 2130 Mistelbach Cena vč.snídaně: 46EUR/noc/osoba [20.] 3.den: Hotel Anker Niedermarkt 5, 3400 Klosterneuburg Cena vč.snídaně: 45,-EUR/noc/osoba [20.]
6.4 Kalkulace Směnný kurs: 1EUR= 25,-CZK [21.]
6.4.1 Nepřímé náklady Náklady na dopravu [22.]: Pronájem mikrobusu s řidičem (zahrnuto stravné a mzda řidiče+silniční poplatky; ubytování poskytnuto zdarma): 6400,-/den * 4= 25 400,-CZK Náklady na ujeté kilometry: 24,-/km * 350km= 8 400,-CZK Celkové náklady na dopravu: 8400,-+25400,-= 33 800,-CZK Náklady na průvodce: Smluvená mzda (zahrnuto stravné; ubytování poskytnuto zdarma): 1 000,-/den * 4= 4 000,-CZK
6.4.2 Přímé náklady Náklady na ubytování: 430,-+1150,-+1125,-=2 705,-CZK * 20 osob= 54 100,-CZK
6.4.3 Celková cena včetně marže Celkové náklady bez marže: 33 800,-+ 4 000,-+ 54 100,-= 91 900,- CZK+ 20% riziko neobsazenosti= 110 280,-CZK Marže 30%: 110 280,- * 0,3= 33 084,-CZK Cena zájezdu na osobu: (110 280,-+33 084)/20 os.= 7 168,2CZK, zaokrouhleno 7 170,-CZK 40
6.5 Podrobnosti k některým zajímavostem 6.5.1 Dolní Věstonice Dolní Věstonice leží na úpatí Pavlovských vrchů, na břehu Novomlýnských nádrží, v blízkosti chráněné krajinné oblasti Pálava. Dolní Věstonice proslavily nálezy z doby lovců mamutů, zejména Věstonická Venuše. K zajímavým architektonickým památkám obce patří kostel Archanděla Michaela z roku 1389, renesanční dům U Mitáčků a budova bývalé radnice ze 16. století v niž je v současné době umístněna archeologická expozice. Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde tvoří celé náměstíčko. [23.]
6.5.2 Pavlov Obec Pavlov ležící na východním úpatí nejvyššího vrcholu Pálavy Děvína (550 m n. m.) proslavilo především víno, památky a archeologie. Už v 15. století byl Pavlov největší vinařskou obcí mikulovského panství. O bohatství zdejších vinařů svědčí nejlépe výstavné vinné sklepy s barokními štíty. K dalším zajímavým památkám patří řada selských gruntů na návsi, kostel sv. Barbory nebo barokní hřbitov. Nad obcí se vypíná asi nejznámější místní památka - zřícenina hradu Děvičky. [24.]
6.5.3 Mikulov Městu vévodí zámek, který se vypíná na skále, kolem níž se rozkládá městská zástavba. Na východě se nad ním tyčí Svatý kopeček, ze severu vrch Turold, který je výběžkem Pálavy. K zámeckému komplexu patří i nedaleká předsunutá obranná věž zvaná Kozí hrádek. Ta v současné době slouží jako vyhlídka. Přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova byla vyhlášena v roce 1946 na rozloze 37,2 ha k ochraně bradla z jurských vápenců nad Mikulovem. Svatý kopeček je jeden z kopců Pavlovských vrchů o výšce 363 m. Tvoří spolu se zvonicí a kaplí Sv. Šebestiána významnou krajinnou dominantu nad Mikulovem. Pěstování vinné révy přinesli na Mikulovsko již Římané, jejichž legie tábořily v místech dnešního vodního díla Nové Mlýny. Po jejich odchodu se pěstování a zpracování hroznů rozvíjelo zejména v období Velkomoravské říše, kdy vinná réva získala své pevné místo v zemědělské produkci jižní Moravy a zejména Mikulovska. V období středověku se vinařství dále rozvíjelo, takže se Mikulov záhy stal díky 41
výborným viničním polohám v bezprostřední blízkosti města i v okolních obcích významným vinařským střediskem. [25.]
Obrázek 6
6.5.4 Laa an der Thaya Termální lázně v rakouském příhraničním městečku Laa an der Thaya představují víc než jen místo vhodné pro koupání. Centrem lázní je vnitřní prostorný bazén s čtyřiatřicetistupňovou termální vodou a vířivkami. Odtud se lze dostat i do prvního z venkovních termálních bazénů. Venku jsou celkem tři bazény, kde ani v mrazech teplota vody neklesá pod příjemných šestatřicet stupňů. Jeden z bazénů dokonce skýtá potěšení z koupele ve slané vodě a s podvodní hudbou. Pro nejmenší je připraven dětský bazének. Adrenalinovou jízdu poskytne devadesátimetrový vodní tobogan, jehož tubus je veden vnějškem areálu. Okolo bazénu je pak spousta možností, kde si v klidu vydechnout. Návštěvník může zůstat poblíž hlavního bazénu, nebo zvolí odlehlejší „zimní zahradu“, asijskou místnost s tlumenými světly a relaxační hudbou či termální kino. [26.]
Obrázek 7
42
6.5.5 Asparn an der Zayaa Centrum vinařské obce kdysi ohrazené tvoří hradní zámek s hradebním příkopem, farní kostel a minoritský klášter. Tento unikátní soubor se řadí mezi nejkrásnější stavební památky Weinviertelu. V barokním minoritském klášteře je umístěno muzeum vinařské krajiny i s hospodářským statkem. V hradním zámku je umístěno muzeum pravěku s exteriéry v zámeckém parku. Dolnorakouské prehistorické muzeum v Asparn an der Zaya patří k nejzajímavějším v Rakousku. Věnuje se experimentální archeologii a v prehistorických obydlích názorně dokumentuje způsob života našich předků od lovců mamutů až po keltskou kulturu. [27.]
6.5.6 Klosterneuburg Klosterneuburg je malé město, nacházející se na Dunaji severně od Vídně v její těsné blízkosti. Od města ho odděluje pouze kopec Kahlenberg. Největším turistickým lákadlem je skoro 900 let starý klášter se stejným jménem jako městečko Klosterneuburg, který v roce 1114 založil markrabě Leopold III. Za vlády císaře KarlaVI. pak došlo k barokní přestavbě tohoto kláštera – stavitelům byl inspirací španělský Escorial. Klášter Klosterneuburg láká svými sakrálními uměleckými poklady, především "Verdunským oltářem“, nejlépe zachovaným středověkým uměleckým dílem svého druhu. Jméno získal po Mikuláši z Verdunu, umělci, který koncem 12.století dokončil grandiózní emailérské a zlatnické práce na tomto klenotu (později byl oltář poněkud pozměněn). [28.]
Obrázek 8
6.5.7 Vídeň Vídeň je hlavní město Rakouska a zároveň nejmenší spolková země našeho jižního souseda, kde žije v současnosti asi 1,6 miliónu obyvatel. V mnohém se podobá našemu 43
hlavnímu městu, přesto je však spořádanější, upravenější a zřejmě i konzervativnější. Ne nadarmo získala statut jednoho z nejlepších měst s ohledem na kvalitu života. Návštěvníkům se zde nabízí na odiv především historie a tradice, ale i užijí si zde i multikulturnosti nebo extravagance. Především centrální část města je oseta budovami a monumenty připomínajícími jeho zlatou minulost. Vídeňské památky připomínají především císařské období, kdy město vládlo celé Rakousko-Uherské říši, jejich vznešenost a upravenost je patrná na první pohled. Zejména pěší turisty potěší, že většina z nich se nachází v centru a není problém je za jeden den obejít všechny. Nejvíce známých pamětihodností leží podél okružního bulváru Ringstrasse, který obepíná centrum města. [29.]
Obrázek 9
44
7 Závěr Cykloturistice se dostává v posledním desetiletí velkého zájmu, a to jak ze strany poptávky, tak i ze strany nabídky. Stále více účastníků cestovního ruchu se na své dovolené vydává právě na kolech. Vyhledávají cyklotrasy a cesty přímo jim určené, očekávají dobré podmínky pro pohodlnou a hlavně bezpečnou jízdu. Samosprávy krajů se snaží jim v jejich přáních co nejvíce vyjít vstříc, připravují nejrůznější projekty a plány na výstavby cyklostezek a zkvalitnění celkového stavu materiálně technické základny pro cykloturistiku. A právě na tento proces, na podmínky pro cyklisty a na spokojenost s tímto stavem z pohledu jejích uživatelů, je zaměřena moje práce. V teoretické části jsem se zaměřila na stranu nabídky, tedy na současný stav budování a zkvalitňování cyklostezek. Objektem mého zájmu byly dva sousední přeshraniční regiony, konkrétně Jihomoravský kraj a spolková země Dolní Rakousko. Tyto dvě oblasti totiž nabízí velmi podobné přírodní podmínky pro cykloturistiku, tedy rovinatou krajinu protkanou menšími říčkami, ale hlavně osázenou hektary vinic v blízkostech malebných vesniček. Tyto charakteristiky přímo vybízí pro vyjížďku na kole. Je však potřeba cyklistům tyto oblasti zpřístupnit, vybudovat jim potřebné zázemí v podobě stezek pro ně určených především, dále výstavbou obpočívadel, možností občerstvení, ubytování, poskytováním informací, dobrým značením a podobně. A právě to, na jaké úrovni se veškerá materiálně technická základna určená pro cyklisty nachází, se zaměřuje první, teoretická, část této práce. Ve druhém oddílu jsem se již zaměřila na stranu poptávky. Pomocí dotazníkového šetření, které jsem osobně provedla v obou regionech, jsem se snažila zjistit, jak jsou místní uživatelé s výše popsaným stavem cyklostezek spokojení. Celkem jsem vyhodnotila 50 dotazníků z oblasti Jižní Moravy, především Brna a okolí Znojma, a 50 dalších v Dolním Rakousku, hlavně ve Vídni a okolí, kde jsem pobývala čtyři měsíce na studijní stáži. Výsledky tohoto šetření, jež jsou podrobně rozepsány spolu s doporučením v kapitolách 5.3 a 5.4, více méně potvrdily moji prvotní myšlenku, a to že i přes velkou podobnost obou oblastí jsou zde velké rozdíly co se týče využití potenciálu pro cykloturistiku. V Jihomoravském kraji totiž trávení dovolené na sedle bicyklu nemá tak velkou oblibu jako u rakouských sousedů. Dotazníky ukázaly, že uživatelé cyklostezek na Jižní Moravě nejsou s jejich stavem a kvalitou příliš spokojeni, hlavně ale jsem zjistila, že mnoho respondentů jich ani v oblasti nevyhledává, nemají o 45
ně takový zájem, jako v Niederösterreichu, kde byli oslovení více méně spokojení, i když také trochu kritičtí. Ovšem na jejich užívání při dovolené byli zvyklí, bylo zřejmé, že je mají již zažité pro trávení své dovolené na kole. Je tedy především potřeba rozšířit síť cyklotras nacházejících se na Jižní Moravě, propojit již stezky stávající a hlavně na ně více upoutávat, motivovat potenciální uživatele, informovat je o možnostech, lákadlech a zajímavostech. Především informovanost cyklistů o nabídce pro cylkoturistiku v Jihomoravském kraji je velmi nedostatečná, zde by měl kraj nejvíce zapracovat, aby se vyrovnal vynikajícímu stavu informačních materiálů a nabídek u Rakouských sousedů. Druhá část praktického oddílu této bakalářské práce uvádí mnou zpracovaný návrh na cyklistický zájezd, jenž je veden po velmi populární cyklostezce Brno-Vídeň a nabízí možnost srovnání obou regionů. Účastníci projedou ve čtyřech dnech celou trasu po menších úsecích s nejrůznějšími zastávkami, aby byl program pestrý. Zpracování programu předcházelo podrobné prostudování obou oblastí z internetových map a informačních brožur, osobně jsem velkou část trasy sama navštívila. Důvodem výběru tohoto tématu byl můj studijní pobyt ve Vídni, kde jsem denně potkávala stovky lidí využívajících neuvěřitelně rozsáhlé sítě cyklostezek jak v krajině, tak přímo v centru samotného města. Všechny trasy byly velmi pečlivě upravené, značené, umožňující opravdu pohodlnou, rychlou a především bezpečnou jízdu na kole, a to i když vedou lesem nebo přes rušnou křižovatku velkoměsta. Jízda na kole má v Rakousku téměř stejný význam jako jízda autem, cyklisté jsou respektováni, například chůze v cyklopruhu ve městě je hodná v nejlepším případě napomenutím policisty. A právě tato zjištění mě motivovala k zjištění stavu cyklotras v Jižní Moravě, která je Niederösterreichu velmi blízká, a ke konečnému porovnání.
46
8 Použité materiály a zdroje 8.1 Použité zdroje 1. www.kr-jihomoravsky.cz, 7.3.2010 2. www.cyklo-jizni-morava.cz ,7.3.2010 3. www.strategie.cz , 7.3.2010 4. www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=43474&TypeID=2 , 9.3.2010 5. DAVID, Petr, SOUKUP, Petr. Velká turistická encyklopedie: Jihomoravský kraj. Banska Bystrica: Tlačarne BB, 2007. ISBN 978 80 242 20. s. 304. 6. www.prahawien.greenways.info/, 11.3.2010 7. GROMBÍŘ, Jan, GROMBÍŘ, Jakub. Průvodce sklepními uličkami Jižní Moravy. Juraj Flamik. Praha: Nadace Partnerství, 2007. s. 207-249 8. www.abchistory.cz/cyklostezky/jihomoravsky-south-morav.htm 9. http://www.brno.cz/youthzone/sport/cyklistika/cyklisticka-doprava-v-brne/, 12.03.2010 10. Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji, Zpracoval: CDV, 2007 11. http://www.svetadily.cz/za-poznanim/rakousko/dolni-rakousko/, 17.3.2010 12. http://www.dolni-rakousko.info/portal/cs/?tt=NOECZ_R60, 15.3.2010 13. www.niederoesterreich.at/rad, 15.3.2010 14. www.radfahren.wien.at ,19.3.2010 15. http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=48.83444|16.52172|13, 2.4.2010 16. http://www.therme-laa.at, 2.4.2010 17. http://www.asparn.at/system/web/gelbeseite.aspx?typ=3&bezirkonr=0&detailonr =217167742&menuonr=219010139, 2.4.2010 18. http://www.stift-klosterneuburg.at/besucherservice/fuehrungszeiten-preise/, 2.4.2010 19. www.vinarstvi-kovacs.cz, 17.4.2010 20. http://www.cykloserver.cz/ubytovani/, 17.4.2010 21. http://www.exchange.cz/?portal=novinky.cz&id=L_300x150&nakupMena=EUR 28.4.2010 22. http://www.pragotour.cz/cenik.php, 28.4.2010 23. http://dolni-vestonice.ceskehory.cz/, 4.5.2010 47
24. http://www.obec-pavlov.cz/index.php?sec=obec&lang=cz&start, 4.5.2010 25. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikulov, 4.5.2010 26. http://cestovani.idnes.cz/laa-an-der-thaya-vodni-raj-kousek-za-hranicemi-fn4/igsvet.asp?c=A070113_664126_ig_zima_tom, 4.5.2010 27. http://www.travel-eye.eu/view.php?cisloclanku=2009110001, 4.5.2010 28. http://www.wien.info/cs/sightseeing/excursions/klosterneuburg-abbey, 4.5.2010 29. http://www.mestasveta.cz/viden, 4.5.2010 30. DEDKOSTER J., SCHOELLAERT U. Cyklistika pro města, informace pro zástupce měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí, 2002, 2006, IBSN 80−7212−387−4
8.2 Seznam obrázků a jejich zdroje Obrázek 1: Jantarová stezka Krakow-Vídeň..................................................................... 9 http://www.topbicycle.com/Dalkovetrasy.htm, 11.3.2010 Obrázek 2: Moravské vinařské stezky ........................................................................... 10 http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/, 10.3.2010 Obrázek 3: Síť cyklostezek, jak by mělo vypadat pět hlavních tras v roce 2013 ............ 12 http://www.brno.cz/youthzone/sport/cyklistika/cyklisticka-doprava-v-brne/, 12.03.2010 Obrázek 4: Mapa spolkové země Dolní Rakousko .......................................................... 13 http://www.svetadily.cz/za-poznanim/rakousko/dolni-rakousko/, 17.3.2010 Obrázek 5: Značení cyklotras v centru Vídně ................................................................. 17 www.radfahren.wien.at ,19.3.2010 Obrázek 6: Panorama Mikulova z Kozího hrádku .......................................................... 42 http://www.mikulov.cz/fotogalerie/album/?contentId=81383 Obrázek 7: Termální lázně Laa an der Thaya ................................................................ 42 http://www.therme-laa.at/xxl/_lang/cs/_area/518530/_subArea/518580/index.html Obrázek 8: Barokní klášter Klosterneuburg ................................................................... 43 http://info.klosterneuburg.net/index-deutsch.html Obrázek 9: Vídeňská katedrála Stephansdom................................................................. 44 http://www.mestasveta.cz/viden
48
9 Přílohy 9.1 Seznam cyklokorydorů Jihomoravského kraje •
Brno - Vranovice – Dolní Věstonice – Lednice – Břeclav – Lanžhot
•
Brno – Tvarožná – Slavkov – Bučovice – Uherské Hradiště – Starý Hrozenkov
•
Brno – Tvarožná – Rousínov – Vyškov – Prostějov
•
Brno – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice – Svitavy - Česká Třebová –
Ústí nad Orlicí •
Česká – Lelekovice – Lipůvka – Černá Hora – Lysice – Skalice nad Svitavou
•
Předklášteří – Dolní Loučky – Katov – Velká Bíteš
•
Troubsko - Brno, Bystrc – Brno, Mokrá Hora – Brno, Soběšice – Adamov –
Bílovice nad Svitavou – Brno, Líšeň – Šlapanice- Velká Bíteš – Rosice – Modřice •
Tišnov – Rosice – Zbýšov – Oslavany – Ivančice – Moravské Bránice – Dolní
Kounice Pohořelice – Ivaň •
Moravský Krumlov – Hrušovany nad Jevišovkou – Hrabětice
•
Brno, Pisárky – Anenský mlýn – Moravské Bránice – Ivančice – Moravský
Krumlov – Znojmo •
Moravský Krumlov – Dukovany – Třebíč
•
Moravský Krumlov – Vémyslice – Jevišovice
•
Znojmo – Jevišovice – Jaroměřice nad Rokytnou - Třebíč
•
Skalice nad Svitavou – Boskovice – Šebetov – Velké Opatovice
•
Adamov – Býčí skála – Jedovnice
•
Skalní mlýn – Ostrov u Macochy
•
Ostrov u Macochy – Jedovnice – Rousínov
•
Jedovnice – Račice – Vyškov
•
Habrůvka – Křtiny – Hostěnice – Pozořice
•
Brno, Líšeň – Hostěnice – Kalečník
•
Brno, soutok Svitavy a Svratky – Lovčičky – Snovídky – Koryčany
•
U Slepice – Kyjov – Vracov – Bzenec – Veselí nad Moravou
•
Blučina – Klobouky u Brna – Mutěnice – Hodonín
•
Janův hrad – Mutěnice – Vracov
•
Valtice – Pohansko a krajský koridor Sedlec – U Tří Grácií 49
9.2 Dotazník- česká verze 1.
Jak často využíváte kolo ve Vašem volném čase?? denně výjimečně
2.
1-2 v týdnu nejezdím na kole
několikrát do měsíce
Jaké trasy nejraději vyhledáváte pro Vaše výlety na kole (možno více odpovědí)? v přírodě bez cest
nezpevněné pěšiny
přírodní, částěčně zpevněné cesty
3.
Na jak dlouhé trasy se nejčastěji na kole vydáváte?
4.
Využíváte při plánování trasy Vašeho výletu cyklostezky?
max.10 km
11-20 km
20-50 km
ano 5.
ne spíše ano
určitě ne
ne
nevím
Je pro Vás značení cyklotras dostatečně srozumitelné? spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) příroda kultura
sport, pohyb ostatní 9.
spíše ne
Jste spokojeni s kvalitou cyklotras tohoto regionu?
určitě ano 8.
nevím
nevím
ano 7.
100 km a více
Myslíte si, že je počet cyklostezek v tomto regionu dostatečný?? určitě ano
6.
50-100 km
asfaltová silnice
čisté životní prostředí
klidné prostředí bez lesy, krajina vodní plochy a toky hluku dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a historická města a památky turisty zábava výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace pracovní důvody soukromé důvody jiné……………………………
Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu doplňkových služeb v tomto regionu, pokud
s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení Srozumitelnost informací pro cyklisty (značení ap.) Množství odpočívadel Dostupnost a kvalita stravovacích služeb (bufet, restaurace) Možnost přenocování (kemp, penzion, hotel) Dostupnost dopravních komunikací, parkoviště Možnost navštívit kulturní, historickou zajímavost (hrad, zámek, muzeum) Upravenost cyklostezky Dostupnost sociálních zařízení (WC) Celková spokojenost s úrovní služeb
nejlepší
průměr
nejhorší
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
nevím nevím
1
2
3
4
5
nevím
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
nevím nevím
1
2
3
4
5
nevím
1 1 1
2 2 2
3 3 3
4 4 4
5 5 5
nevím nevím nevím
10. Doporučil byste svým přátelům a známým dovolenou na kole v tomto regionu? určitě ano
spíše ano
nevím
spíše ne
určitě ne
11. Napadá Vás, zda by se mělo něco na cyklostezkách tohoto regionu něco změnit nebo vylepšit? …………………………………………………………………………………………………………….. 12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………………………… 13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 201 až 400 km
11 až 50 km 401 až 800 km
51 až 100 km 801 až 1200 km
101 až 200 km 1201 až 1600 km
50
1601 až 2000 km
2001 až 3000 km
3001 až 5000 km
5001 a více
14. Údaje o Vás: pohlaví
muž
žena
ČR Slovensko Rakousko Holandsko do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis počet obyvatel bydliště do 17 let 18-25 26-35 36-45 věk základní/vyučen střední vzdělání zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec soukromý sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce
stát, ve kterém máte bydliště
Místo:
Tazatel:
Německo…. Jiný 100- 1 mil nad 1 mil 46-55 56 a více vysokoškolské podnikatel /živnostník nezaměstnaný
Datum:
51
9.3 Dotazník- německá verze 1.
Wie oft nutzen Sie das Fahrrad in Ihrer Freizeit?? täglich ausnahmsweise
2.
1-2 pro Woche niemals
mehrmals pro Woche
Welchen Weg bevorzugen Sie während Ihres Fahrrad-Tours ?(mehrere Antworten möglich) in der Natur ohne Straßen
Nicht befestige Wege
3.
Welche Entfernungen unternehmen Sie am häufigsten?
4.
Nutzen Sie bei der Planung Ihrer Reise Radwege aus?
max.10 km
11-20 km
ja
5.
20-50 km
Teilweise befestigte Wege
50-100 km
nein
Asphaltstraße
100 km und mehr
ich weiß nicht
Meinen Sie, dass die Anzahl der Radwege ausreichend ist?? definitiv ja
6.
eher ja
ich weiß nicht
eher nein
definitiv nein
Sind Sie zufrieden mit der Qualität der Radwege in der Region? ja
7.
nein
ich weiß nicht
Finden Sie Radwegbezeichnung verständlich? definitiv ja
8. Natur
eher ja
ich weiß nicht
eher nein
definitiv nein
Was waren Ihre Prioritäten bei der Auswahl dieser Region? (mehrere Antworten möglich) saubere Umwelt
Wälder, Flüsse, Wasserfläche Landschaft gut ausgestattete Einrichtungen für kulturelle Veranstaltungen Touristen Freizeitsport, Touristik aktive Erholung Privatgründe andere……………………………
ruhige Umgebung ohne Lärm
historische Städte, Sehenswürdigkeiten Sport, Bewegung Performance Sport andere Arbeitsgründe Kultur
9. Können Sie mit Hilfe von Wertskala die Qualität der begleitenden Dienstleistungen in dieser Region beurteilen, wenn Sie damit Erfahrungen haben? (kreuzen Sie Ihre Stufe der Bewertung an: 1 – das Beste, 5 – das Schlimmste) Durchsch Das Bewertung Das Beste nitt Schlimmste Klarheit der Informationen für Radfahrer (Bezeichnung, Karten usw.) 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht Menge der Rastplätze 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht Verfügbarkeit und Qualität der gastronomischen Betriebe (Buffet, 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht Restaurant) Übernachtungsmöglichkeit (Camping, Pension, Hotel) 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht Verfügbarkeit der Verkehrswege, Parkplätze 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht Möglichkeit eine kulturelle, historische Sehenswürdigkeit zu besuchen 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht (Burg, Schloss, Museum) Sauberkeit der Radwege 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht Verfügbarkeit der solchen Einrichtungen wie WC 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht Gesamtzufriedenheit mit dem Leistungsniveau 1 2 3 4 5 Ich weiß nicht 10. Können Sie Ihren Bekannten und Freunden einen Rad-Urlaub in dieser Region empfehlen? definitiv ja eher ja ich weiß nicht eher nein definitiv nein 11. Haben Sie eine Idee, ob es wichtig wäre, etwas an den Radwegen in dieser Region zu ändern oder zu verbessern? …………………………………………………………………………………………………………….. 12. Könnten Sie Ihren Wohnort angeben? (Stadt, Region oder nur Staat) …………………………………………………………………………………………………………………. 13. Details über Sie: männlich Geschlecht
weiblich Österreich Deutschland Tschechische Republik Niederlande bis 3 tausend 3-10 tausend 10-50 50-100 tausend tausend bis 17 Jahren 18-25 26-35 36-45 Grundschule /gelernt Mittelschule
Staat, wo sich Ihr Wohnort befindet Einwohnerzahl des Wohnortes Alter Ausbildung
Slowakei Andere 100- 1 Mill mehr als 1Mil 46-55 56 und mehr Universität
52
Beruf
Platz:
Angestellter im Haushalt/Mutterschaftsurlaub Fragesteller:
Unternehmer Rentner/-in
Student arbeitslos Datum:
53
9.4 Mapová dokumentace zájezdu 9.4.1 Čtvrtek Profilová mapa 1
Trasa 1
54
9.4.2 Pátek Profilová mapa 2
Trasa 2
55
9.4.3 Sobota Profilová mapa 3
Trasa 3
56
9.4.4 Neděle Trasa 4
Památky Vídně
57
