COPERNICUS V ČESKÉ REPUBLICE

3 /2013

DRUHÉ UŽIVATELSKÉ FÓRUM GMES/COPERNICUS V ČESKÉ REPUBLICE

VE DNECH 29. – 30. 5. 2013 PROBĚHLA V PROSTORÁCH MINISTERSTVA DOPRAVY ZA SPOLUPOŘADATELSTVÍ TC AV ČR UŽIVATELSKÁ KONFERENCE GMES/COPERNICUS. JEJÍM CÍLEM BYLO PŘEDEVŠÍM PŘEDSTAVIT AKTUÁLNÍ STAV PROGRAMU GMES/ COPERNICUS A VEŠKERÉ MOŽNOSTI PRO VYUŽÍVÁNÍ DATOVÝCH ZDROJŮ Z AKTUÁLNĚ PROVOZOVANÝCH SLUŽEB NAPŘ. V OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČI MONITORINGU POVRCHU ZEMĚ.

Chytrá města a obce – příspěvek ke zvyšování energetické efektivity v Evropě PPP partnerství Ekologická vozidla Česká účast v programu Galileo v prioritě Doprava 7. RP EuroNanoForum 2013

Stalo se… DRUHÉ UŽIVATELSKÉ FÓRUM GMES/COPERNICUS V ČESKÉ REPUBLICE VE DNECH 29. – 30. 5. 2013 PROBĚHLA V PROSTORÁCH MINISTERSTVA DOPRAVY ZA SPOLUPOŘADATELSTVÍ TC AV ČR UŽIVATELSKÁ KONFERENCE GMES/COPERNICUS. JEJÍM CÍLEM BYLO PŘEDEVŠÍM PŘEDSTAVIT AKTUÁLNÍ STAV PROGRAMU GMES/COPERNICUS A VEŠKERÉ MOŽNOSTI PRO VYUŽÍVÁNÍ DATOVÝCH ZDROJŮ Z AKTUÁLNĚ PROVOZOVANÝCH SLUŽEB NAPŘ. V OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČI MONITORINGU POVRCHU ZEMĚ. vlastní finanční rozpočet ve víceletém finančním rámci EU ve výši přibl. 3,7 mld. €. Evropská kosmická agentura (ESA) informovala o posunutí startu družice Sentinel 1 na únor 2014 a družice Sentinel 2 na září 2014. EUMETSAT zaměřil pozornost na data z družic Sentinel 3, 4 a 5, která budou primárně využívána v oblasti služeb souvisejících se sledováním atmosféry a mořského prostředí.

Panelisté úvodního bloku programu fóra GMES/ Copernicus

V úvodní části konference představil zástupce TC AV ČR O. Mirovský zkušenosti s účastí České republiky v projektech 7. RP GMES/Copernicus a také výhled pojetí celého oboru Earth observation v programu HORIZONT 2020. Představitelé národních sekretariátů GEOSS/GMES dále podali informace o aktuálním vývoji GMES/Copernicus a také o přidané hodnotě ve využívání SPACE technologií. Evropská komise vysvětlila změnu názvu programu jakožto zdůraznění přechodu iniciační fáze GMES na operační fázi Copernicus. Rok 2013 je přelomový s ohledem na změnu způsobu financování. Copernicus bude mít na rozdíl od předoperační fáze

Během praktického workshopu na téma krizové řízení se zájemci mohli seznámit s postupem aktivace této služby, která je nyní zdarma k dispozici všem evropským uživatelům. Druhý paralelní workshop byl věnován praktickému zapojování do programu Copernicus. Letos je možné se zapojit celkem v 9 oblastech mezinárodní soutěže Copernicus Masters, která již třetím rokem odměňuje nejlepší nápady na služby, obchodní případy a aplikace založené na družicových datech. Další diskutovanou oblastí byla příprava koncepce implementace GMES/Copernicus v ČR, když je nyní evidentní, že změna financování evropského programu GMES/Copernicus od roku 2014 přináší nutnost zajistit také národní financování. Podporu projektů se zřetelně vymezenou problematikou Copernicus bude důležité řešit v budoucnu koordinovaně a komplexně napříč státními institucemi v ČR. Pro úspěšnou implementaci Copernicus v ČR je podmínkou finanční podpora, například prostřednictvím zajištění dotačních titulů s důrazem na podporu podnikání a výzkumu. Nabízí se řešení propojit s již existujícími programy a dotačními

Při uživatelském fóru GMES/Copernicus bylo živo i u stánků s konkrétními příklady současného využívání kosmických technologií Foto: B. Koč (pokračování na straně 7)

Vážení čtenáři, jsme na prahu nového programu HORIZONT 2020, který přinese řadu změn proti stávajícímu 7. RP, a tedy přijde s nárokem změnit naše zvyklosti. Vstupujeme ale i do období hodnocení skončeného programu. Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER - jedno oddělení Technologického centra AV ČR) analyzuje, věřím, že kvalifikovaně, celou řadu otázek týkajících se účasti českých týmů v projektech 7. RP. Stále mu však chybějí informace o výsledcích projektů. To, že většina diskusí na mezinárodních fórech se téměř nezabývá hodnotou dosažených výsledků, nýbrž posuzuje smysl účasti pouze podle toho, zda se týmům daného státu daří kontrahovat z rozpočtu rámcového programu částky, jejichž úhrn je úměrný státnímu příspěvku do rozpočtu tohoto programu, svědčí jen o tom, že evropští daňoví poplatníci tolerují tu povrchnost, s níž národní administrativy a administrativa EU spravují přibližně 5 % evropského rozpočtu. Jednou z možností, jak NICER může získat údaje o hodnotě výsledků českých týmů, je dotazníková akce. Zkušenosti z 5. a 6. RP ukazují, že návratnost dotazníků nedosahuje 30 %, což platí i pro dotazník, který NICER začal rozesílat už před více než třemi měsíci. Předchozí dotazníky naznačily, že jednotlivé instituce vnímají rámcový program jako jeden z dalších veřejných finančních zdrojů pro svou výzkumnou kapacitu. Veřejné prostředky jsou ovšem „jen jedny“, nejde tedy o nějaký další veřejný zdroj, jde jen o možnost účastnit se programu, jehož rozpočet je financován z příspěvků členských (a některých dalších) států. Poněkud tajemný pojem „evropské přidané hodnoty“ (EPH) by mohl mít zcela jasný obsah: účastí v rámcovém programu bychom měli získat tak hodnotné výsledky, jichž bez mezinárodní spolupráce nemůžeme sami dosáhnout. Chce-li stát vystupovat jako dobrý hospodář, musí se aktivně podílet na vytváření tematické a následně tedy i rozpočtové struktuře rámcového programu.

Zatím se však setkáváme spíše s tím, že stát vystupuje jako mocnář, který sice má určité pochopení pro rozmary svých učenců (z nichž jedni žádají peníze na výzkum Alzheimerovy choroby a druzí na jaderné reaktory čtvrté generace), ale ke své vládě vlastně jejich objevy nepotřebuje. NICER dlouhodobě informuje i prostřednictvím tohoto časopisu, že se stále více stáváme plátcem evropského výzkumu, tj. že přispíváme na účast německých, britských, francouzských… týmů, místo abychom vyvíjeli snahu získat co největší EPH z našeho příspěvku do RP. Výše EPH se nepochybně odvíjí též od toho, jak často se nám v projektech RP daří spolupracovat s těmi nejlepšími evropskými týmy. Už minulý editorial informoval, že každoroční národní konference o evropském výzkumu bude zaměřena právě na to, jak posílit v nastávajícím programu HORIZONT 2020 spolupráci s prestižními evropskými výzkumnými institucemi. Vše nasvědčuje, že konference vytvoří příležitost k diskusi, v níž by představitelé zdejšího výzkumu, vývoje a inovací, tedy ti, kdo ovlivňují atmosféru ve svých institucích, mohli probrat tento aspekt evropské spolupráce s představiteli DG Research and Innovation. Je pohodlné a snadné interpretovat EU jako žalář národů, méně snadné, avšak o to nutnější, je dospět k energii získané z reaktorů čtvrté generace, či dokonce z fúzních místo štěpných reaktorů. Evropský výzkum se bez našich příspěvků patrně obejde, jestliže však i Německo připouští, že naprosto podstatná část jím užívaných nových znalostí a technologií vzniká jinde než na německých pracovištích, je tím víc zřejmé, že ani my se bez evropského výzkumu neobejdeme. Tak využijme zbývající období před zahájením programu H2020 a změňme náš vztah k evropskému výzkumu. S přáním pěkného léta VLADIMÍR ALBRECHT

ECHO

OBSAH

Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 – 7982 Tištěná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číslo MK ČR E 15277

str. 2

Druhé uživatelské fórum GMES/Copernicus v České republice Ondřej Mirovský

str. 3

Editorial Vladimír Albrecht

str. 4

Chytrá města a obce – příspěvek ke zvyšování energetické efektivity v Evropě Eva Hillerová, Veronika Korittová, Martin Škarka, Veronika Vlková

str. 7

PPP partnerství Ekologická vozidla Martin Škarka

str. 8

Rozhovor s Ing. Zdeňkou Pokornou ze společnosti ČEZ Distribuce, a. s., o evropském projektu moderních chytrých sítí Grid4EU

str. 10

Euronanofórum 2013 Eva Kudrnová, Petr Pracna

Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: [email protected] Vydávání je hrazeno projektem LM 2010010 CZERA (modul II) – Česká republika v Evropském výzkumném prostoru, podporovaným MŠMT z programu Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI. Redakční rada: Ing. Karel Aim, CSc. [email protected] RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda [email protected] Ing. Miloš Hayer, CSc. [email protected] Ing. František Hronek, CSc. [email protected] RNDr. Miloš Chvojka, CSc. [email protected] Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. [email protected] Ing. Miroslav Janeček, CSc. [email protected] Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA [email protected] Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: [email protected] Tisk: Art D Redakční uzávěrka 10. 7. 2013

3

Chytrá města a obce – příspěvek ke zvyšování energetické efektivity v Evropě Koncept Chytrých měst a obcí (Smart Cities and Communities – někdy též Inteligentní města a obce) úzce navazuje na klíčové cíle plánu SET (Evropského strategického plánu pro energetické technologie – The European Strategic Energy Technology Plan) schváleného Radou EU v březnu 2008 v oblasti energetické efektivity. Jde o snižování celkové primární spotřeby energie do roku 2020 o 20 % a v tom má významnou roli hrát propojení možností sektorů energetiky, dopravy a informačních technologií. Cíle jsou dále rozpracovány v zastřešující strategii pro udržitelný růst „Evropa 2020“. Koncept se v 7. rámcovém programu rozvíjel postupně. Původně šlo totiž o jednotlivá řešení dílčích prvků městského systému, typicky o energeticky účinné budovy (EeB – Energy Efficient Buildings). Financování a řešení takových projektů často vycházela z partnerství veřejného a soukromého sektoru (projekty PPP). Nyní se však už pozornost Evropy přesouvá ke komplexním řešením, jejichž prostřednictvím bude možné dosáhnout vyšší účinnosti při porovnatelném množství vynaložených prostředků. Tematice jsme se věnovali i v čísle 3/2012. OBLAST ENERGETIKY Již v pracovním programu pro energetiku 2012 (WP ENERGY 2012) byla jedna z výzev k podávání projektů zaměřena na Chytrá města a obce (FP7-ENERGY-SMARTCITIES-2012). Rozpočet této výzvy byl 40 mil. € a vyhlášená témata byla zaměřena na strategické udržitelné plánování (strategic sustainable planning) v návaznosti na screening městských plánů. Strategické udržitelné plánování se mělo zaměřit na energetickou efektivitu města jako celku s důrazem na klíčové aspekty, jako jsou renovace významného podílu stávajících staveb, energetické systémy nebo přizpůsobení změnám klimatu. Dalším tématem byly velkorozměrové systémy vytápění a chlazení pro městské oblasti. Města či obce z České republiky nebyla účastníky projektů předložených do části ENERGY. O rok později byla jedna z šesti výzev k podávání projektů opět výzva Chytrá města a obce FP7-SMARTCITIES-2013 (financovaná z priorit ICT – 95 mil € a Energy 114 mil. €), přičemž v části Energy se jednalo o návrhy demonstračních projektů optimalizovaných energetických systémů pro městské oblasti s vysokou energetickou efektivitou. I v této výzvě chybělo zapojení municipalit z České republiky. S úspěchem se v tematické prioritě Energetika České republice daří řešit problematiku chytrých sítí, kde je naše zapojení o to cennější, že probíhá formou aktivní účasti průmyslu. Firmy ČEZ Distribuce, a. s., a ČEZ, a. s., se podílejí na řešení projektu GRID4EU, což je rozsáhlý demonstrační projekt, jehož česká část je realizována skupinou ČEZ ve Vrchlabí. Firma ČEPS, a. s., je jedním z řešitelů projektu UMBRELLA, který je zaměřený na inovativní nástroje sloužící k podpoře metod a přístupů pro zajišťování bezpečnostních kritérií při provozování přenosových soustav v kontextu celoevropského systému přenosu elektřiny, a projektu eHighway2050, jehož výstupem bude plánovací metodika poskytující první verzi modulární a robustní expanze celoevropské sítě 2020-2050 v souladu s evropskými pilíři energetické politiky a s cílem umožnit spolehlivé dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů a celoevropskou integraci trhu. Koncept Chytrých měst zůstane zachován i v programu Horizont 2020, téma energetiky je nazváno Bezpečná, čistá a efektivní energie a je chápáno jako jedna ze společenských výzev. Evropská unie si stanovila cíle 4

v sedmi oblastech, přičemž jako první téma uvádí „snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy prostřednictvím chytré a udržitelné spotřeby“. Právě zde je výslovně zmíněna podpora chytrých evropských měst a obcí. Města jsou jak velkými spotřebiteli energie a znečišťovateli, tak potenciálními investory, jejichž cílem by mělo být zlepšování kvality ovzduší, a tedy přechod na nízkouhlíkovou společnost. Klíčovým prvkem je provázanost jednotlivých aspektů řešení energetické náročnosti a snižování znečištění, což by mělo vést k celému komplexu opatření v oblasti energetické efektivity, dodávek elektřiny, systémů vytápění a chlazení, ale i dopravních řešení, úspor v oblasti odpadů a čištění vody. Prostřednictvím informačních a komunikačních technologií budou vytvářeny chytré městské aplikace i nové organizační, plánovací a obchodní modely. OBLAST INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ (ICT) Mohou informační a komunikační technologie (ICT) přispět k udržitelnému rozvoji měst? Určitě ano. Svědčí o tom četné otevřené evropské iniciativy, které začínají jako dohoda několika měst a postupně se k nim přidávají další a společně hledají cestu vedoucí k lepšímu životu ve městech. Partneři přebírají dobré zkušenosti například při propojování dosud nezávisle běžících procesů. Tyto aktivity zpravidla vznikají na základě společných evropských politik, například již zmíněný plán SET nebo pro oblast ICT Digital Agenda for Europe uvedená jako jedna ze sedmi stěžejních iniciativ ve výše zmíněné strategii Evropa 2020. Příkladem malých iniciativ jsou EUROCITIES (www.eurocities.eu) a Green Digital Charter (www.greendigitalcharter.eu). V iniciativě EUROCITIES se spolu s desítkami dalších měst účastní čtyři česká města (Praha, Brno. Plzeň a Ostrava). Města Praha, Brno a Ostrava jsou součástí projektu NICE (Networking Intelligent Cities for Energy Efficiency), který podporuje implementaci Zelené digitální charty (Green Digital Charter). V ní se města zavázala užívat ICT jako hlavní prostředek pro zlepšení svého fungování. Dohodu postupně podepsalo více než 30 měst ze 14 zemí, ale žádné z ČR. Co je překážkou zapojení našich měst? V jednom z evropských projektů (www.smart-cities.eu) bylo porovnáno 70 evropských měst střední velikosti podle šesti vybraných charakteristik a 74 kritérií (charakteristiky: inteligentní ekonomika, mobilita, řízení, životní prostředí, lidé a život). Zástupci našich měst (Plzeň a Ústí nad Labem) se při hodnocení umístili na 42. a 44. místě, tedy až ve druhé polovině seznamu. Do výzkumu technologií a služeb bylo dlouhodobě investováno v jednotlivých oborech od sociálních a ekonomických věd přes medicínu, materiály, dopravu, energetiku až po ICT. Nyní je třeba změnit přístup, neboť udržitelný rozvoj měst je multidisciplinární záležitostí a je naprosto nutné, aby se na inovačních řešeních společně podílely prakticky všechny vědní disciplíny. Vraťme se k programu ICT (7. RP). Mnohé z podporovaných projektů, zejména v částech programu ICT zaměřených na udržitelný růst a internet, řešily problematiku, která je přímo využitelná pro zlepšení života v městských aglomeracích. Pro snadnější orientaci jsou na evropském serveru projekty ICT pro udržitelný růst seskupeny podle tematických oblastí na chytré budovy a jejich okolí, ICT systémy pro energetickou efektivitu, chytrá datová centra, na energeticky efektivní výrobu, inteligentní sítě, ICT – změny klimatu a ICT pro vodní hospodářství (http://ec.europa.eu/information_ society/activities/sustainable_growth/funding/projects/index_en.htm).

Velkou roli při fungování měst má internet, zejména pak chytré služby a propojení věcí (Internet of Things). Pro život ve městech budou mít význam i výsledky projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti zaměřené na služby internetu budoucnosti. Příkladem může být projekt SAFECITY (zaměřený na zlepšení pocitu bezpečí obyvatel měst) nebo např. projekt SUPERHUB, jehož se účastní dva české týmy – České vysoké učení technické v Praze a Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., a jehož cílem je zlepšit dopravu ve městech včetně zavedení odpovídajících nových služeb a snaha ovlivnit zvyky obyvatel prostřednictvím otevřené platformy. Letos v létě bude ukončen projekt IREEN, připravující ICT strategii (innovation roadmap) ke zlepšení energetické efektivity městských aglomerací. OBLAST DOPRAVY Evropská komise vyhlásila 10. července 2012 Evropské inovační partnerství Chytrá města a obce. Úkolem EIP je vytvořit jednotný rámec pro existující aktivity a platformu pro všechny zainteresované aktéry. V čele iniciativy stojí tzv. High Level Group, která ve spolupráci s odborníky na danou oblast („šerpy“) vytváří Strategický implementační plán, který by měl být dokončen a schválen během podzimu 2013. Jeho cíle začnou být naplňovány v roce 2014. Tématu jsme se věnovali v Echu 3/2012. Doprovodné tiskové sdělení (Smart Cities and Communities Communication, MEMO 12/538, viz http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12-538_en.htm), odpovídá na často kladené otázky k inovačnímu partnerství včetně problematiky dopravy. Poznamenejme však, že ve výzvě FP7-SMARTCITIES-2013 nebylo téma dopravy zahrnuto. Aktivity z oblasti Chytrých měst a obcí nebyly zmíněny ani v pracovním programu Doprava 2013 zveřejněném v červenci 2012. Uvedená problematika se v tomto dokumentu objevila až v jeho revidované verzi v květnu 2013. Nalezneme zde stručnou informaci o Smart Cities a dvě původně vypsaná témata jako příspěvek k cílům uvedeného partnerství: – GC.SST.2013-1: Feasibility analysis and technological development of on-road charging for long term electric vehicle range extension, – GC.SST.2013-4: Demonstration of electric buses as urban public transport. V revidované verzi WP 2013 z května 2013 se nově objevuje záměr vypsat tendr Support to the activities of the „Smart Cities and Communities“ European Innovation Partnership v druhé polovině roku 2013 s rozpočtem 2 mil. €. Všechny uvedené aktivity jsou v gesci DG MOVE. Přestože dosavadní aktivity v oboru dopravy jsou méně rozsáhlé než v druhých dvou zmíněných sektorech, je potěšitelné, že v jednom z předložených návrhů projektů (na druhé uvedené téma) nalezneme české zástupce. Projekt Zero Emission bUs Systems (ZEUS) je rozsáhlý demonstrační projekt s celkovým rozpočtem 22 mil. € a dobou trvání 42 měsíců, na kterém se podílí 40 řešitelů. Jeho cílem je získat zkušenosti z provozu plně elektrických bateriových autobusů ve městech Barcelona, Bonn, Münster, Řím a Plzeň a z provozu hybridních autobusů a autobusů se zařízením pro prodloužený dojezd ve městech Bonn, Londýn a Stockholm. Z českých řešitelů je zastoupena Západočeská univerzita, ŠKODA ELECTRIC, a. s., Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., a Plzeňská teplárenská, a. s. Projekt koordinuje belgická organizace Union Internationale des Transports Publics – UITP. V programu H2020 bude zřejmě uplatňováno pravidlo, že řešitelská konsorcia budou muset zahrnovat partnery minimálně ze tří členských

zemí spolu s minimálně dvěma městy. Na řešitelská města nebudou kladeny specifické požadavky s výjimkou požadavku přenositelnosti výsledků. V oboru dopravy se bude jednat o projekty zaměřené na městskou mobilitu, a to: – rozvoj infrastruktury pro dobíjení a provoz vozidel s alternativním pohonem ve veřejné dopravě, – otázky efektivní distribuce zboží, – pokročilé řízení provozu vozidel ve městech s využitím ICT s cílem optimálního využití infrastruktury, které povede ke snížení spotřeby energie a snížení emisí, – problematiku dodávek energie sektoru budov a vozidel včetně řešení výkyvů poptávky, – elektrická vozidla (trolejbusy, tramvaje, metro atd.) s rekuperací energie, – využití vodíku jako média pro skladování energie a vyrovnávání poptávky. CHYTRÁ MĚSTA A OBCE V EVROPSKÉM KONTEXTU O důležitosti a aktuálnosti konceptu Chytrých měst a obcí svědčí řada iniciativ na evropské úrovni, které jsou napojené na další uskupení fungující na úrovni členských států. Cílem všech iniciativ je zapojení různých typů aktérů do procesu vzniku „chytrých měst“ a podpora vzájemné spolupráce mezi nimi. V očích laika může být situace kvůli velkému množství sdružení, jejichž aktivity se často prolínají i překrývají, velmi nepřehledná. Většina iniciativ vznikla v několika posledních letech a jejich činnost se teprve rozvíjí. Dvě důležité iniciativy vycházejí z již zmíněného plánu SET. Jedná se o Evropskou průmyslovou iniciativu pro Chytrá města a o společný výzkumný program Chytrá města Evropského sdružení pro energetický výzkum (EERA). Evropské průmyslové iniciativy, v současnosti jich existuje devět, mají především podpořit spolupráci evropského průmyslu s akademickou sférou, členskými státy a EK. Cílem je vytvořit partnerství, jež pomůže se sdílením finančního rizika a urychlí vývoj klíčových energetických technologií v evropském měřítku. Společný program EERA pro Chytrá města usiluje o harmonizaci výzkumu významných evropských vědeckých center se strategickými cíli plánu SET, Evropského strategického plánu pro energetické technologie. Evropské sdružení pro energetický výzkum vzniklo v roce 2008 na základně iniciativy EK a deseti největších výzkumných energetických institutů. Od té doby již bylo spuštěno 15 společných výzkumných programů a další se připravují. Rozvoji měst a vytvoření dlouhodobého mezinárodního výzkumného programu se věnuje iniciativa Společného programování s názvem Urban Europe (http://ec.europa.eu/research/regions/index_en.cfm?pg=urban_europe&lg=en), k níž se Česká republika bohužel nepřipojila. Společné programování – Joint Programming (JP) – je koncept představený v roce 2008, jež má podpořit vytváření Evropského výzkumného prostoru (ERA). JP má umožnit lépe koordinovat národní výzkumné aktivity, sdružovat a efektivně využívat finanční zdroje, rozvíjet společné výzkumné agendy a vytvářet společné programy, a to dobrovolným zapojením členských států EU a asociovaných zemí, které následně financují vlastní týmy účastnící se projektů, více viz http://ec.europa. eu/research/era/joint-programming_en.html. Kromě těchto hlavních iniciativ vztažených ke konceptu Chytrých měst existuje i několik podpůrných programů zaměřených na zavádění 5

řešení do reálných měst a komunit. Mezi ně patří např. CONCERTO – iniciativa DG Energy podporující demonstrační aktivity vedoucí k optimalizaci stavebního sektoru, nebo CIVITAS – podobná iniciativa zaměřená na udržitelnou městskou mobilitu. Zavádění obnovitelných zdrojů energie a opatření pro energetickou účinnost podporuje program Intelligent Energy Europe, dosavadní součást programu CIP, která bude nově spadat do programu Horizont 2020.

Druhým důležitým dokumentem v daném kontextu je Sdělení EK Evropskému parlamentu z počátku května letošního roku zaměřené na energetické technologie a inovace Energy technologies and innovation, viz http://ec.europa.eu/energy/technology/strategy/strategy_en.htm. Dokument zmiňuje nutnost vytvoření koordinační struktury ustavené pod Řídicí skupinou plánu SET, která by měla mj. zahrnout i Evropské inovační partnerství Chytrá města a obce.

K této problematice proběhla celá řada setkání a informačních akcí. Pro české zájemce to byl např. dne 28. 5. 2013 seminář v TC AV ČR. Prezentace ze semináře lze nalézt na stránce http://www.fp7.cz/cs/spoluprace-cooperation/energie-energy. Dále je nutno zmínit mezinárodní konferenci Smart Cities and Communities, která se konala ve dnech 5. a 6. června 2012 v Budapešti (http://eu-smartcities.eu/content/smart-cities-annual-conference-budapest-5-6-june-2013).

V ČR zatím není vidět výraznější zapojení měst do nejrůznějších iniciativ v dané oblasti. Na základě údajů dostupných na webových stránkách zainteresovaných subjektů platformy Chytrá města a obce (Smart Cities and Communities Stakeholders Platform), http://www. eu-smartcities.eu/ můžeme konstatovat, že nejvíce zástupců zde má Itálie (365) následovaná Španělskem (263). Uveďme i počty účastí našich sousedů: Německo (63), Polsko (18), Rakousko (8) a Slovensko (3). Z ČR je zapojeno 5 měst: Praha, Ostrava, Havířov, Jeseník a Hlinsko.

Pro další orientaci o směřování EU v dané oblasti zmiňme alespoň dva dokumenty. Dosavadními výsledky finanční podpory v oblasti energetické efektivity v budovách se zabývá zpráva EK Evropskému parlamentu z dubna letošního roku Financial support for energy efficiency in buildings (http://ec.europa.eu/energy/efficiency/buildings/ buildings_en.htm). Zpráva vychází z toho, že téměř 40 % konečné spotřeby energie a zhruba 36 % emisí skleníkových plynů připadá na budovy, a analyzuje užití finančních prostředků vynaložených v této oblasti. V dokumentu zdůrazňuje EK úlohu členských států při zajištění nákladově efektivnějších investic a klade důraz na nutnost úzké spolupráce mezi orgány veřejné správy, poskytovateli financí a odvětvím stavebnictví. Problematika je dále analyzována v průvodním pracovním dokumentu EK, uvádějícím konkrétní údaje k jednotlivým členským státům. Česká republika je zde uvedena např. jako země s druhou nejvyšší mírou emisí CO2 na užitkovou podlahovou plochu; je tedy patrné, že zde existuje prostor pro zlepšování.

Moderní město představuje mimořádně složitý „organismus“ s obrovskou spotřebou energie. Proto budou v programu H2020 na financování nových kreativních řešení energeticky úsporného městského prostoru vynaloženy též obrovské částky. Současné zapojení subjektů z ČR do aktivit konceptu Chytrých měst a obcí však není dostatečné, chybí větší informovanost o možnostech a lepší koordinace činností. Aktivní úloha se nabízí např. pro Svaz měst a obcí. ČR by rozhodně neměla stát mimo tyto evropské aktivity, které prostřednictvím informačních technologií chtějí docílit výrazného snížení energetických nároků města. Na problematiku Chytrých měst a obcí je zaměřena webová stránka http://ec.europa.eu/energy/technology/initiatives/smart_cities_en.htm EVA HILLEROVÁ, VERONIKA KORITTOVÁ, MARTIN ŠKARKA, MICHAELA VLKOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

Je mnoho chytrého v Království dánském… Nelichotivou bilanci aktivit ČR ve výzkum, vývoji a inovacích v oblasti energetiky jsme v Echu již několikrát zmiňovali. A jak ukazují hned dva články tohoto čísla, k výraznému posunu nedochází. Základem konceptu chytrých měst je právě řešení problematiky energetiky a dopravy. Nemám-li jen teoretizovat, ale uvést konkrétní příklad města a země s porovnatelnou geografickou a demografickou charakteristikou nepříliš vzdálené od české kotliny, nezbývá než podívat se (v Echu nikoliv poprvé) do Dánska. Země má v porovnání s ČR zhruba poloviční rozměr rozlohou, počtem obyvatel i velikostí hlavního města. Jen životní úroveň má poměr opačný a v každoročně zveřejňovaných žebříčcích kvality života lidí a jejich spokojenosti porovnávat nelze – Dánsko a Kodaň se pravidelně vyskytují na stupíncích nejvyšších. Všechno souvisí se vším, tak jen dva příklady velkých projektů a dvou drobných řešení, produktů chytrých úvah. Kodaň má největší systém centrálního zásobování teplem na světě, na její teplárnu je napojeno 98 % domácností. Náhradou topných olejů a plynu biomasou (slámou) ve dvou nových kotlech došlo ke snížení 6

emisí CO2 o 20 %. Město, přesněji jeho obyvatelé, spoluvlastní od roku 2000 větrnou farmu dvaceti 2 MW elektráren v průlivu Oresund, které do městské sítě dodávají každoročně 90 GWh elektrické energie. U nás, kde se slovo „obnovitelné zdroje energie“ stalo takřka neslušným, něco nevídaného. V oblasti transportu jsou ve městě všestranně upřednostňováni cyklisté. Funguje systém městských bicyklů, přístupných stejně jako vozík v samoobsluze, Odemykají se dánskou dvacetikorunou, po zaparkování vypadne ze zámku zpět. Jezdí se po cyklostezkách, a drobnost: vlaky městského systému S-tog mají vagony s místy pro kola velmi výrazně označeny pro urychlení orientace a nástupu. České dráhy podobné výrazné označerí „objevily“ po deseti letech, kdy vůbec připustily spolujízdu kol ve vagonech. Závěrem pohled do dánských sfér nejvyšších: na vládní úrovni byla roku 2000 spojena energetika a životní prostředí do jednoho úřadu s jedním ministrem či ministrní. BŘETISLAV KOČ

Dokončení ze strany 2 tituly. V panelové diskusi byla podpořena varianta, která navrhuje vyčlenit dotační tituly přes Operační program životní prostředí (OPŽP) a programy Technologické agentury ČR. Na evropské úrovni pak také prostřednictvím programu Horizont 2020. Největší potenciál pro praktické komerční uplatnění je v současné době spatřován v tematické oblasti zemědělství. Uživatelské potřeby byly také tématem sekce individuálních prezentací, kde zaznělo několik požadavků např. na poskytování dat z družic o radiaci a vesmírném počasí nebo prohlubování spolupráce mezi dobrovolnickými komunitami a oficiálními složkami (např. OSN), zaměřené na koordinaci aktivit během krizových situací. Cílem není nahrazovat existující systémy, ale podpořit aktéry v inovačním řešení situací pomocí

„crowdsourcing“ lidské práce. Výzva českému publiku následovat finský model poskytování dat zdarma byla přijata bez výhrad. Druhý ročník konference úspěšně navázal na první, kdy se již stabilizuje uživatelská komunita GMES/Copernicus v ČR a zároveň se jasněji profilují i tematické potřeby institucí, firem, vědy, výzkumu a vývoje. Největší výzvou pro Českou republiku je maximálně využít nově dostupný potenciál dat a také nalézt prostředky k podpoře projektů, které na zdarma dostupných datech budou vytvářet specificky orientované služby pro potřeby obcí, krajů či státních institucí. ONDŘEJ MIROVSKÝ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, MIROVSKY@ TC.CZ

PPP partnerství Ekologická vozidla Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership) Ekologická vozidla (EGCI – European Green Cars Initiative, http://www.green-cars-initiative.eu/public/ bylo ustanoveno v rámci Evropského hospodářského plánu pro oživení (European Economic Recovery Plan) v listopadu 2008 spolu s dalšími dvěma partnerstvími: Energeticky efektivní budovy (Energy Efficient Buildings) a Továrny budoucnosti (Factories of the Future). Partnerství tvoří na jedné straně Evropská komise, zastoupená generálními ředitelstvími (DG Research and Innovation, DG Information Society and Media, DG Mobility and Transport, DG Energy, DG Environment a DG Enterprise nad Industry), a průmyslový sektor, zastoupený evropskými technologickými platformami (European Road Transport Research Advisory Coucil – ERTRAC, European Technology Platform on Smart Systems Integration – EPoSS Smart Grids) a dalšími partnery. Odborným orgánem je Industrial Advisory Group, jemuž předsedá Wolfgang Steiger z firmy Volkswagen. Tento orgán připravuje mimo jiné strategický dokument Multiannual Implementation Plan. Při jeho tvorbě vychází z dokumentů připravovaných jednotlivými technologickými platformami, Long-term Roadmap a Strategic Research Agenda. Rozpočet činí 4 mld. € na finanční nástroje Risk Sharing Finance Facility (RSFF) a European Clean Transport Facility (ECTF), realizované prostřednictvím European Investment Bank, a 1 mld. € na výzkumnou činnost. Ta je realizovaná v 7. RP v prioritách Doprava, Energie, Nanovědy, materiály a nové výrobní technologie, Životní prostředí a Informační a komunikační technologie. Výzkum je zaměřen na následující směry: – výzkum elektrických a hybridních vozidel (baterie s vysokou kapacitou, elektrické pohonné jednotky, inteligentní rozvodné sítě a komunikace s vozidlem, konstrukční materiály, materiály pro baterie, vzácné a nedostatkové materiály, bezpečnost...), – výzkum zaměřený na těžká nákladní vozidla pro dopravu na střední a dlouhé vzdálenosti (lepší využívání energie, snížení valivého odporu pneumatik a ztrát obecně, zlepšení spalovacího procesu, vyžití zkapalněného zemního plynu...), – logistika a optimalizace přepravních systémů (vytíženost, zpracování dopravních dat, optimalizace dopravních toků, návaznosti, překladiště, terminály...).

V období 2009 až 2012 byly publikovány čtyři série výzev ve výše uvedených prioritách – viz tabulku. Do jednotlivých výzev bylo předloženo kolem stovky návrhů, pro financování jich bylo vybráno asi třicet. Úspěšnost českých účastníků se postupně zlepšovala. V prvním kole výzev se ze sedmi českých zájemců nedostal nikdo do pořadí pro financování projektu, ve druhém kole se ze čtyř adeptů dostal jediný a ze sedmi zájemců ve 3. výzvě se do financovaného projektu dostal jeden český účastník a jedna organizace je v rezervním seznamu. V poslední, čtvrté výzvě, je v návrzích projektů 21 českých subjektů, z nich 7 je v projektech vybraných pro financování a 4 v rezervním seznamu. Žádná z českých organizací nepředložila vlastní návrh projektu. Mezi českými subjekty jsou zastoupeny akademická pracoviště i průmyslové podniky, například ČVUT Praha, VUT Brno, VŠB–TU Ostrava, CDV Brno, Škoda Auto, Kaipan, Inotex, Composite Components, Telematix Software. EGCI publikovala sborník abstraktů řešených projektů z prvních tří výzev „Project Portfolio European Green Cars Initiative PPP Call 2010-2012“ na stránce http://www.green-cars-initiative.eu/public/ documents/Project_Portfolio_June_2012_Web.pdf. V uvedeném katalogu je uveden jediný příklad projektu s českou účastí (ve výzvě FP72011-ICT-GC)Electric Vehicle Control of Individual Wheel Torque for On- and Off- Road Conditions (E-VECTOORC) s českým řešitelem Škoda Auto. Tento řešitel je zastoupen v dalším projektu vybraném pro financování, který není uveden ve zmíněném katalogu, a to v projektu E-COOPTIMISED – Advanced energy simulation and testing for Fully Electric Vehicles (FEV). V uvedeném sborníku jsou i příklady projektů, které přispívají k cílům iniciativy Green Cars, ale byly řešeny v jiných výzvách a aktivitách, tzv. Related projects. Zde nalezneme několik českých subjektů: – ve výzvě JTI – ENIAC-2008-1 byl řešen projekt Nanoelectronics for an Energy Efficient Electrical Car (E3Car) s českými řešiteli IMA a VUT Brno, – ve výzvě JTI ARTEMIS-2009-1 byl řešen projekt Process Oriented Electronic Control Unit for Electric Vehicles Developed on a MultiSystem Real-Time Embedded Platform (POLLUX) Institutem mikroelektronických aplikací a VUT Brno, 7

Rozpočet výzvy (mil. €)

Počet návrhů projektů

Výzva 2010 (publikována v létě 2009)

108

94

31

5x doprava, 2 x ICT

0

TRANSPORT, NMP, ENVI, ICT


96

87

23

1 x doprava, 3 x ICT

1 x ICT: E-VECTOORC, Škoda Auto

TRANSPORT, NMP, ENERGY, ENVI, ICT


117

112

36

4 x doprava, 1 x ICT, 2 x NMP

1 x doprava: E-COOPTIMISED, Škoda Auto; 1 x NMP v rezervě

44

4 x doprava: NGTC, AŽD Praha; LOWFLIP, Mecas Esi; CAPACITY4RAIL, 16 x doprava, OLTIS Group; FOSTER RAIL, Interoperabilita železniční infrastruktury, 3 x ICT, 4 x v rezervě; 2 x ICT: IMPROVE, ČVUT 2 x NMP Praha; iCOMPOSE, Škoda Auto; 1 x NMP: MAT4BAT, ÚMCH

Pořadí výzvy

Tematické priority 7. RP

Výzva

1. výzva

TRANSPORT, NMP, ENERGY, ENVI, ICT

2. výzva

3. výzva

4. výzva

TRANSPORT, NMP, ENERGY, ICT


117

Počet Počet návrhů financovaných s českými projektů řešiteli

188

Počet financovaných projektů s českými řešiteli

Tabulka – Přehled výzev a české účasti v projektech Green Cars – ve výzvě FP7-SST-2008-RTD-1 byl řešen projekt POWERtrain for Future Light-duty Vehicles (POWERFUL) českým řešitelem JBRC. Detailnější informace o projektech 4. výzvy zatím nebyly zveřejněny. V létě 2012 byl publikován záměr pokračovat v iniciativě EGCI pomocí nové iniciativy European Green Vehicles Initiative. Tento záměr je deklarován v dokumentu Multiannual Roadmap for the Contractual PPP European Green Vehicles Initiative (http://www.green-cars-initiative.eu/public/documents/PPP-EGVI-Roadmap-Final%202013_web.pdf). Navazující iniciativa bude pokračovat za obdobných podmínek se stávajícími partnery, bude zahrnovat finanční i výzkumnou část a bude zaměřena nejen na osobní auta, ale obecně na vozidla. Jedním z hlavních záměrů je co nejefektivnější využívání energie u vozidel a využití alternativních

pohonů. Výzvy k předkládání návrhů projektů budou implementovány v programu Horizont 2020, první výzva se očekává v lednu 2014. EK pořádá každý rok informační dny zaměřené na problematiku EGCI (EGVI). Jsou organizovány vždy v době publikování výzvy. Poslední proběhl v červenci 2012 v Bruselu, některé prezentace lze nalézt na stránce: http://www.green-cars-initiative.eu/news/ppps-information-days-2012-held-by-the-european-commission. Další informační dny byly zaměřeny na problematiku dopravy, poslední proběhl v Bruselu v létě 2012, informace jsou k dispozici na stránce: http://ec.europa.eu/research/transport/events/infodays/proceedings-infodays-2012_en.htm. MARTIN ŠKARKA, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Rozhovor s Ing. Zdeňkou Pokornou ze společnosti ČEZ Distribuce, a. s., o evropském projektu moderních chytrých sítí Grid4EU Projekt Grid4EU, jímž se ČEZ Distribuce, a. s., úspěšně zapojila do jedné z výzev 7. rámcového programu EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, je realizován ve spolupráci předních evropských provozovatelů distribučních soustav (PDS) z České republiky, Francie (ERDF), Německa (RWE), Itálie (Enel), Španělska (Iberdrola) a Švédska (Vattenfall). Na projektu se podílí více než 50 partnerů (včetně třetích stran) – kromě PDS jsou v projektovém konsorciu zastoupeni také dodavatelé (výrobci) a výzkumné organizace. Koordinací projektu byla pověřena francouzská distribuční společnost ERDF. Demonstrační projekt v České republice je koordinován společností ČEZ Distribuce, a. s. Zeptali jsme se tedy Ing. Zdeňky Pokorné z ČEZ Distribuce, a. s., na podrobnosti. 8

Ing. Zdeňka Pokorná

ECHO: Z jakého důvodu se zapojilo tolik PDS do jednoho projektu? Pokorná: Cílem zúčastněných PDS je realizace šesti velkých demonstračních projektů se zaměřením na koncept tzv. chytrých (někdy se uvádí inteligentních) distribučních sítí (smart grids). Výstupem by měl být soubor opatření pro rozvoj chytrých sítí v Evropě, založený právě na výstupech šesti demonstračních projektů, které pokrývají celou problematiku a zahrnují různé typy geografických regionů v Evropě. Do projektu Grid4EU vstoupila Skupina ČEZ s pilotním projektem Smart Region ve Vrchlabí, který je zaměřen na automatizované minimalizace dopadu poruch na úrovni vysokého a nízkého napětí (vn, nn) a testování tzv. ostrovního provozu.

ECHO: Co všechno koncept chytrých sítí zahrnuje v projektu Smart Region? Pokorná: Ve Vrchlabí řešíme nové funkce distribučních sítí na již zmíněných dvou napěťových hladinách (vn, nn). První novinkou je tzv. funkce „self healing“, tedy automatizovaná obnova sítě při poruše – upravená topologie sítě, automatizační prvky a nová komunikační infrastruktura umožní rychlé a adresnější vymezení poruchy, a tím kratší dobu výpadku elektřiny pro koncové odběratele. Druhou oblastí, kterou chceme ve Vrchlabí otestovat, je provoz části sítě v ostrovním provozu s využitím lokálního zdroje (kogenerační jednotky) – tím chceme ověřit technické možnosti pro snížení dopadů poruch v nadřazených napěťových hladinách na naše zákazníky. ECHO: Každý z šesti demonstračních projektů má svoje konsorcium, s kým spolupracuje Skupina ČEZ při realizaci Smart Regionu? Pokorná: Na projektu Smart Region spolupracujeme se třemi dodavateli z ČR: ABB, s. r. o., dodává automatizační silové a komunikační prvky; CISCO, s. r. o., odpovídá za komunikační infrastrukturu a Siemens, s. r. o., vyvíjí lokální řídicí systém pro provozování části distribuční soustavy ve Vrchlabí. V našem konsorciu je také švýcarská firma CTI, která pro nás vyvíjí zařízení, a to kvalitoměry s komunikací po silových kabelech pro monitorování parametrů dodávané elektřiny. Kromě partnerů, kteří jsou

členy konsorcia prokektu Grid4EU a se kterými na projektu Smart Region spolupracujeme, bych jmenovala ještě dvě organizace, které sice nejsou členy konsorcia projektu, ale pomáhají dosáhnout jeho cílů. Jsou to VŠBTUO, která pro projekt vypracovala důležité studie pro automatizaci nn. A EGE, která vyvíjí řešení pro ostrovní provoz. ECHO: Projekt je plánován na 51 měsíců, s ukončením v lednu 2016. Nyní jste tedy zhruba ve třetině. Co Skupině ČEZ až dosud zapojení do projektu přineslo? Pokorná: Pro nás je účast na projektu Grid4EU velmi prestižní, projekt je označen „štítkem EEGI“ – tedy projektem relevantním pro realizaci cílů celé EEGI (The European Electricity Grid Initiative, což je jedna z iniciativ SET Plánu zabývající se elektrizačními soustavami). Mimo to máme možnost sdílet znalosti a navazovat na zkušenosti našich projektových partnerů, zejména PDS, kteří řeší různé typy automatizace a zapojování rozptýlených zdrojů a zákazníků do distribuční soustavy. Největším přínosem je pro nás právě sdílení znalostí, možnost formovat distribuční soustavu nové generace a získávání nových kontaktů pro projekty v budoucnosti – třeba i s využitím programu Horizont 2020. (Více informací o projektu je k dispozici na www.grid4eu.eu) Za ECHO se ptala VERONIKA KORITTOVÁ

Česká účast v programu Galileo v prioritě Doprava 7. RP Součástí priority Doprava 7. RP jsou i výzvy k předkládání návrhů výzkumných projektů programu Galileo, jejichž témata a harmonogram výzev jsou každoročně aktualizovány v Pracovním programu priority Doprava. Během 7. RP byly vyhlášeny výzvy pouze v některých letech. Přehled výzev se základními údaji je uveden v tabulce. První výzva FP7-GALILEO-2007-GSA-1 s rozpočtem 25 mil. € byla publikována 15. 11. 2007 s uzávěrkou 29. 2. 2008, následující výzva FP7-GALILEO-2008-GSA-1 s rozpočtem 30 mil. € byla zveřejněna 19. 12. 2008 s uzávěrkou 31. 3. 2009. Třetí a poslední kolo výzev proběhlo v roce 2011, dne 20. 7. 2010 byly publikovány tři výzvy FP7-GALILEO-2011-ENTR-1 (s rozpočtem 3 mil. €, s uzávěrkou 5. 10. 2010), FP7-GALILEO-2011-GSA-1-a (s rozpočtem 17.5 mil. €) a FP7-GALILEO-2011-GSA-1-b (s rozpočtem 10 mil. €) s uzávěrkami 16. 12. 2010. Do první výzvy byl předložen jeden návrh s českou účastí a byl vybrán pro financování. Jedná se o projekt z oboru letectví EGNOS Services For Aerodromes. Navrhované řešení je určeno mj. pro navádění menších letadel na letištích, která nejsou vybavena přibližovacím systémem Instrument Landing System ILS kategorie Cat I. Mezi řešiteli projektu jsou i dva účastníci z CR, Honeywell International, s. r. o., a TL- Electronic, a. s. Do druhé výzvy v roce 2008 byly předloženy dva návrhy s českou účastí, z nichž jeden byl vybrán pro financování. Cílem projektu GRAIL-2: GNSSbased ATP (Automatic Train Protection) System for Railway Low Densuity Lines (http://www.application-days.eu/presentations/day2/social/12_alvaro_urech_galileo_application_days_grail-2.pdf) je vyvinout a ověřit aplikaci evropského vlakového zabezpečovacího systému European Train Control System ETCS, založenou na globálním satelitním navigačním systému GNSS na železničních tratích s nízkou hustotou provozu. Projekt navazuje na předchozí projekt 6. RP GRAIL (http://www.grail-project. com/GrailWEB/htm/home.htm). Českým řešitelem je AŽD Praha, s. r. o.

Do výzev 2011 bylo předloženo celkem osm návrhů s českou účastí, čtyři z nich splnily kritéria, dva byly navrženy na financování (projekty Easy-OBU a GSP) a zbývající dva zůstaly na rezervním listu. Cílem projektu v oboru silniční dopravy Easy-OBU – Enhanced (EGNOS/EDAS) Accuracy SYstem with GNSS Outage Bridging Unit (http://easy-obu.eu/index.php?id=8) je zpětně identifikovat polohu vozidla v místech, kde byl nedostatečný signál globální navigace. Na řešení tohoto projektu se podílejí ČVUT Praha a Sdružení pro dopravní telematiku. Projekt GSP – Galileo Signal Priority (http://www.galileosignalpriority.eu/) řeší problematiku preference veřejné dopravy pomocí priority dopravních signálů. Českým řešitelem je firma Telematix Services, a. s. Projekt na rezervním listu GIVEaHAND (http://beta.parlamentnilisty.cz/zpravy/Praha-Dopravni-podnik-se-zapoji-do-projektuGIVEaHAND-182837) byl zaměřen na problematiku usnadnění orientace osobám se specifickými potřebami ve městě. Česká republika zde byla zastoupena firmou Telematix Software a Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Druhý rezervní projekt s českým řešitelem ERA, a. s., GREG, byl zaměřen na problematiku navigace na letištích. Žádný z těchto projektů nezískal financování. Jak je patrné z uvedených informací, mezi řešiteli jsou zastoupeny české akademické i průmyslové organizace, které řeší problematiku letecké, silniční i železniční dopravy. Některé organizace jsou v návrzích zastoupeny vícekrát. Přestože žádný český subjekt nepředložil vlastní návrh projektu, čeští řešitelé se do programu Galileo zapojili poměrně aktivně a jejich úspěšnost je celkem příznivá. Pro úplnost uveďme, že EK v 7. RP publikovala i dvě výzvy Call for Tenders: 2009/S 98-140618 Implementation of a Centralised Access System to the European GNSS Simulation and Testing Infrastructure 9

CELKOVÝ ROZPOČET PROJEKTU

KOORDINÁTOR

ČESKÝ ÚČASTNÍK

POZNÁMKA

1 923 000,- €

Stichting Nationaal Lucht- en Ruimtevaartlaboratorium, Holandsko

Honeywell International s.r.o.; TL-ELECTRONIC A.S.

Návrh byl vybrán pro financování

GRAIL-2: GNSS-based ATP System for Railway Low Density Lines

2 918 000,- €

INGENIERIA Y ECONOMIA DEL TRANSPORTE S.A., Španělsko

AZD PRAHA SRO


GREG

Integration of Ground Handling and Aircraft Operations at Airport Airside Areas supported by EGNOS/GALILEO

3 211 000,- €

TSB Innovationsagentur Berlin GmbH,SRN

ERA

GIVEaHAND

Galileo and Indoor Positioning based Innovative Public Transport Applications for People with Handicaps

2 376 000,- €

ITS NIEDERSACHSEN GMBH,SRN

Telematix Software, a.s

Návrh v rezervě

Easy-OBU

Enhanced (EGNOS/EDAS) Accuracy SYstem with GNSS Outage Bridging Unit

1 128 000,- €

EFKON AG, Rakousko

ČVUT v Praze; Sdružení pro dopravní telematiku


Galileo Signal Priority

775 000,- €

pwp-systems GmbH, SRN

Telematix Services a.s.


AKRONYM PROJEKTU

NÁZEV PROJEKTU

FP7-GALILEO-2007-GSA-1 ESFA

EGNOS Services For Aerodromes

FP7-GALILEO-2008-GSA-1 GRAIL-2

FP7-GALILEO-2011-ENTR-1 FP7-GALILEO-2011-GSA-1-a

FP7-GALILEO-2011-GSA-1-b GSP

Tabulka – Projekty Galileo s českou účastí (dne 23. 5. 2009 s uzávěrkou 22. 7. 2009 a 2009/S 96-137211 Support to Galileo Standardisation (publikováno 20. 5. 2009 s uzávěrkou 22. 7. 2009). U těchto výzev však nemáme informace o případném zapojení českých subjektů.

priority Doprava 2014 na podzim tohoto roku. Zájemci o uvedenou problematiku naleznou další informace na webové stránce programu Galileo na adrese http://www.esa.int/Our_Activities/Navigation/ The_future_-_Galileo/What_is_Galileo.

O pokračování této aktivity v rámci programu H2020 zatím nebylo rozhodnuto. Tato informace se objeví až v návrhu Pracovního programu

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

MARTIN ŠKARKA,

[email protected]

EuroNanoForum 2013 s účastí českých firem VE DNECH 18.-20. ČERVNA PROBĚHLO V DUBLINU V POŘADÍ ŠESTÉ EURONANOFORUM JAKO JEDNA Z VELKÝCH NANOTECHNOLOGICKÝCH AKCÍ ROKU 2013. EURONANOFORA JSOU PODPOROVÁNA EVROPSKOU KOMISÍ, KONAJÍ SE PERIODICKY KAŽDÉ DVA ROKY V PŘEDSEDNICKÉ ZEMI EU A ZAHRNUJÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE, FIREMNÍ VÝSTAVY A TECHNOLOGICKÉ BURZY. NA LETOŠNÍM EURONANOFORU SE SEŠLO PŘES 1300 ÚČASTNÍKŮ Z VÍCE NEŽ 50 ZEMÍ. MEZI 30 ÚČASTNÍKY Z ČESKÉ REPUBLIKY BYLO ZASTOUPENO I TC AV ČR, CZECHINVEST, CZECHTRADE A DALŠÍ VÝZKUMNÉ ORGANIZACE, UNIVERZITY I FIRMY. Posláním konference bylo přehledně zachytit současný stav dynamicky se rozvíjejících oblastí nanotechnologií včetně jejich uplatnění v inovacích v Evropě i mimo ni a vytýčit hlavní směry budoucího rozvoje nanotechnologií, zejména v programu Horizont 2020. Nosným tématem byla komercializace nanotechnologií, chápaná 10

jako efektivní převod výsledků špičkového výzkumu přes průlomové technologie do každodenního života, který by přispěl ke zkvalitnění života i zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. V souvislosti s blížícím se zahájením programu Horizont 2020 bylo proto mnoho příspěvků zaměřeno na vysvětlení, jak významně budou

nanotechnologie propojovat všechny jeho tři priority – Vynikající věda, Vedoucí postavení průmyslu a Společenské výzvy. Význam nanotechnologií pro evropskou společnost podtrhlo i úvodní vystoupení komisařky EK pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn.

Společný stánek Technologického centra a firmy BIC Plzeň na Euronanofóru 2013 v Dublinu

Odborná část konference byla uspořádána do tří bloků plenárních přednášek, patnácti paralelních sekcí a pěti tematických workshopů, které pokryly všechny hlavní směry rozvoje nanotechnologií. Přednášky v plenárních sekcích jasně charakterizovaly nanotechnologie jako klíčovou součást průmyslových technologií, které musí nezbytně přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a řešení problémů evropské společnosti. Dvěma ústředními tématy byly komercializace nanotechnologií a jejich využití v každodenním životě. K nejzajímavějším příspěvkům patřily přednášky o technologiích budoucnosti (Future Emerging Technologies), o roli nanotechnologií v moderní medicíně pokrývající oblast diagnostiky, nových cílených léčiv a regenerativní medicíny a v neposlední řadě o nových materiálech pro elektroniku a fotoniku, ochranu životního prostředí a řadu dalších odvětví. Témata plenárních přednášek dále rozvíjely příspěvky v paralelních sekcích. Ty na konkrétních příkladech ilustrovaly propojení s tématy priority Společenské výzvy. Věnovaly se například otázkám biotechnologií, potravinářství, energetiky, dopravy, životního prostředí a čistoty vodních zdrojů. Ještě podrobnější diskuse o těchto tématech zazněly ve workshopech posledního konferenčního dne. Dalším zde zmiňovaným tématem byla bezpečnost nových nanomateriálů ve všech oblastech jejich využití a v neposlední řadě role technologických platforem v účinném převodu výsledků výzkumu do výrobní praxe. To názorně dokumentoval workshop věnovaný této translaci v oboru nanomedicíny

a opatřením Evropské technologické platformy pro nanomedicínu pro podporu tohoto procesu. Velká pozornost byla věnována také financování rozvoje malých a středních firem jako hlavního nositele technologických inovací a významnou součástí konference byly rovněž prezentace nanotechnologických firem a podpora jejich vzájemných jednání formou technologické burzy. V prostorách Convention Centre se takto na společném stánku Technologického centra a BIC Plzeň osobně představily firmy Advanced Materials JTJ, Kertak Nanotechnology, Nanotrade, Pardam, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov UK, firma Student Science a Ústav experimentální medicíny v Praze. Další firmy (např. NanoSPACE) byly zastoupeny pracovníky TC AV ČR. Samostatně se prezentovaly i další významné firmy v oblasti nanotechnologií, např. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů v Olomouci, Elmarco, Contipro, 2G a CzechInvest. Většina uvedených firem se zúčastnila rovněž technologické burzy Matchmaking event at the ENF 2013, kde navázala kontakty s dalšími firmami nejen z Evropy, ale též z Kanady, USA a dalších zemí. Technologické burzy pořádané sítí Enterprise Europe Network, jejímž spoluorganizátorem bylo i TC AV ČR, se zúčastnilo 147 firem z 28 zemí.

Návštěva velvyslance ČR v Irské republice Tomáše Kafky na stánku TC a BIC Plzeň

Na stánky českých zástupců firem zavítal v průběhu druhého dne konference velvyslanec ČR v Irské republice pan Tomáš Kafka. Při této příležitosti pozval všechny zúčastněné k neformálnímu přátelskému setkání na půdě českého zastoupení v Dublinu, které se konalo vpodvečer posledního konferenčního dne. EVA KUDRNOVÁ, PETR PRACNA, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, KUDRNOVÁ @TC.CZ, [email protected]

H2020 – TEERA 2013 LETOŠNÍ VÝROČNÍ KONFERENCE O EVROPSKÉM VÝZKUMU, KTEROU KAŽDOROČNĚ Z POVĚŘENÍ MŠMT POŘÁDÁ TECHNOLOGICKÉ CENTRUM, BUDE SAMOZŘEJMĚ ZAMĚŘENA NA ZAHÁJENÍ PROGRAMU HORIZONT 2020 (H2020). Jestliže dosavadních deset ročníků těchto výročních konferencí běželo pod zkratkou CZEDER (CZech Days for European Research – České dny pro evropský výzkum), zkratka 11. ročníku je uvedena v titulku a plný název konference zní The EU HORIZON 2020 Programme and Teaming for Excellence in the European Research Area. Jak zkratka, tak název naznačují, že půjde o dvě témata: jednat se bude nejen o struktuře programu H2020, který bude zahájen 1. ledna 2014 (první výzvy k předkládání návrhů projektů se však objeví patrně už koncem tohoto roku), ale též o způsobech, jak jeho vysoce náročných cílů dosáhnout. Je zřejmé, že program H2020 stěží dosáhne svých cílů, jestliže se na řešení projektů nebudou podílet excelentní týmy z prestižních výzkumných institucí. Současně by týmy z ostatních institucí neměly zůstat stranou. Zatímco o struktuře H2020 už jednaly předchozí ročníky CZEDER, konference H2020 – TEERA se chce zabývat i tím, jak v aktivitách nového programu efektivně rozvíjet spolupráci excelentních týmů s ostatními týmy. V lednu t. r. několik význačných západoevropských výzkumných institucí a univerzit podepsalo iniciativu: White paper on teaming for excellence (TfE), vyzývající k „transferu excelence“ z prestižních institucí, které ovšem sídlí nejčastěji v regionech s dlouhodobě vysokými výdaji na VaV, do regionů s nedostatečně financovanými aktivitami VaV. Zmíněná „Bílá kniha“ uvádí, jak prostřednictvím TfE vytvářet v „podkapitalizovaných“ regionech příznivé prostředí; jde o pomoc při budování center excelence z prostředků strukturálních fondů a o společné postupy v dalších projektových aktivitách, takže region snáze překoná překážky, jež mu jinak brání v dosažení vědecké excelence. Bílá kniha, kterou podepsala na prvním místě německá Společnost

Maxe Plancka, francouzské centrum CNRS, univerzita v Cambridge a řada dalších univerzit, uvádí několik příkladů úspěšného TfE. Jeden z cílů konference H2020 – TEERA je tedy rozvinout koncept TfE speciálně v aktivitách programu H2020. Představitelé Evropské komise seznámí posluchače s programem H2020, koncept TfE uvede H. Reul, bývalý předseda výboru ITRE Evropského parlamentu, o Bílé knize bude referovat P. Gruss, předseda Společnosti Maxe Plancka, o TfE v projektu Human Brain Research pohovoří W. Boch, o nárocích regionálních inovačních strategií pro „chytrou specializaci“ bude možné diskutovat s D. Corpakisem (oba posledně jmenovaní: DG Research, Innovation and Science), o zkušenosti, jak s nově vybudovanou infrastrukturu dosáhnout evropské špičky se podělí J. Kuznicki (ředitel polského Mezinárodního ústavu molekulární a buněčníé biologie), posluchači budou seznámeni s významnými evropskými infrastrukturami (ELI, SUSEN) a jejich uplatněním v H2020 a komisařka M. Geoghegan-Quinn přislíbila účast v závěrečné diskusi. Dosavadní diskuse o rámcových programech se velmi často stáčely k tématu, jak dospět k vyšší účasti nových členských států, jejichž investice do VaVaI většinou silně zaostávají za výší investic starých členských států. Organizátoři konference H2020TEERA věří, že implementace TfE v programu H2020 je „správný krok ve správném směru“, který zvýší zájem českých institucí podílet se na řešení projektů H2020. http://www.fp7.cz/cs/conference-teera http://www.mpg.de/6877962/WP_Teaming_for_ excellence.pdf

COPERNICUS V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents