COLOURS 2012 V DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVIC?

COLOURS 2012 V DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVIC?

ROČENKA 2012

zlata Holušová

Jan Světlík

www.ostravainfo.cz www.ostravainfo.cz

rozhovory

ilona Rozehnalová

Petr hruška

Eva Dřízgová

1

NAVŠTIVTE NÁS NA POBOČCE GE MONEY BANK.

Nabízíme bankovní produkty a služby pro občany i podnikatele. ■

běžné účty

■

platební karty

■

půjčky

■

hypoteční úvěry

www.gemoney.cz

infolinka: 844 844 844

Jeseník • Mohelnice • Zábřeh na Moravě • Šumperk • Olomouc • Uničov • Šternberk • Prostějov • Hranice • Přerov • Bruntál • Krnov • Hlučín • Opava • Ostrava • Frenštát pod Radhoštěm • Nový Jičín • Studénka • Bohumín • Havířov • Karviná • Orlová • Český Těšín • Frýdek Místek • Kopřivnice • Třinec

Redakce Obsah

OKNO se představuje

Na počátku bylo slovo... zakladatelky známého a  respektovaného Antikvariátu a  klubu Fiducia Ilony Rozehnalové. Na jaře nás přesvědčila, že Ostravě chybí seriózní noviny, které by se zabývaly kulturou. Samozřejmě včetně odborných recenzí, kritiky, rozhovorů se zajímavými lidmi a  inspirujícími diskuzemi. Na tak velký projekt se ale nepovedlo sehnat peníze. Myšlenka však byla na světě a začala žít vlastním životem. Nápad se velmi zalíbil Ostravskému informačnímu servisu (OIS), který dlouhodobě prodává vstupenky na všechny kulturní, společenské a sportovní akce. „Podpořit zájem občanů o kulturu ve městě větší informovaností je to pravé ořechové,“ shodlo se vedení OIS společně se svou dozorčí radou. Pořád ale chyběly peníze. A  tak vznikl projekt internetových novin OKNO – Ostravské kulturní noviny, které jsou na webových stránkách OIS: www. ostravainfo.cz. Minimálně s týdenním předstihem si v  rubrice Ostrava uvidí může každý přečíst, kdy a kde se děje něco zajímavého, ale hlavně, o  čem to bude, a  to včetně vyjádření hlavních protagonistů. Speciální rubriky Víkend a  Dětem nás pak navigují, kam o víkendu a co zajímavého mohou prožít naše děti. Pro dospělé máme také rubriky Stojí za to a Rozhovor měsíce. Bohužel, všichni Ostravané zatím den na našich kulturních webových stránkách OIS nezačínají, jak bychom si samozřejmě přáli. Redakční rada se proto rozhodla vydat ke konci roku i tištěnou ročenku OKNO 2012, kterou si právě prohlížíte. Věříme, že Vám OKNO zpříjemní nejen vstup do nového roku 2012, ale po celý rok Vás bude upozorňovat na nevšední a okouzlující zážitky.

Zlata Holušová ...................................................................................... 4 Jan Světlík .............................................................................................. 6 Ostravský informační servis ............................................................. 8 Pobočka Elektra .................................................................................... 9 Petr Kajnar ............................................................................................ 10 Ilona Rozehnalová .............................................................................. 12 Festival Ostrava Kamera Oko ......................................................... 14 Tipy na cyklovýlet .............................................................................. 16 Čtyři strany ostravské cykloturistiky ........................................... 17 S cyklokoordinátorem o nových trasách . .................................. 18 Janáčkův máj ....................................................................................... 19 Petr Hruška .......................................................................................... 20 O ostravských malých pivovarech ............................................... 22 Pobočka Přívoz .................................................................................. 24 Ost-ra-var ............................................................................................. 25 Eva Dřízgová-Jirušová ..................................................................... 26 Svatováclavský hudební festival .................................................. 28 Pobočka Svinov ................................................................................. 29 Dalibor Madej ..................................................................................... 30 O pivu a kultovních ostravských hospodách ........................... 32 Jiří Jůza ................................................................................................. 34 Pobočka Letiště ................................................................................. 36 Letní shakespearovské slavnosti . ................................................. 37 Norbert Lichý ........................................................................................38 Jiřina Kábrtová ................................................................................... 40 Pobočka Věž ....................................................................................... 43

Jen vše dobré v roce 2012 přeje Vaše redakce Redakce: (zleva nahoře): Martin Straka, externí fotograf, Táňa Korotkovová, zástupce šéfredaktora, Radim Chytka, šéfredaktor (zleva dole): Petra Sasínová, editorka, Jan Král, redaktor, Lucie Ochodková, redaktorka Vydal: Ostravský informační servis, s.r.o, Prokešovo náměstí 1803/8, e-mail: [email protected], tel: +420 599 443 096, Tisk: Repronis s.r.o, použité fotografie: Martin Straka, archiv ISBN: 978-80-260-1107-1

www.ostravainfo.cz

3

rozhovor

Zlata Holušová Na Colours of Ostrava 2012 je možné všechno

Už od podzimu cestuje Zlata Holušová po světě s jasným cílem. Najít muzikanty pro Colours of Ostrava 2012. Chystá se do Anglie, Dánska, Austrálie. Holušová si festival před jedenácti lety vymyslela, uskutečnila a od té doby ho také řídí. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Hodně jsem přemýšlela, ale největší kulturní zážitek nemám. Protože těch zážitků byla celá řada, musím jich jmenovat víc. Když jsem poprvé v  Austrálii viděla domorodého hudebníka Franka Yammu, byl ve fantastické formě. Byl v  domácím prostředí se všemi těmi Aboriginci v publiku i vším, co kolem něho vyzařovalo. To bylo pro mne velice silné. Ráda vzpomínám i na koncert Nicka Cavea, který jsem nejprve viděla ve Vídni. Vystoupení bylo nakonec úplně jiné než to, které později předvedl na Colours. Právě ve Vídni jsem se rozhodla, že Nick Cave musí v Ostravě na Colours vystoupit. Ten pocit z jeho hraní byl fantastický.

4

Pak musím zmínit především skupinu Swans. Tu jsem v  roce 2011 viděla dvakrát. Jednou ve Španělsku a  podruhé na Colours. Zážitek ve Španělsku byl ohromující. Kapela vtrhla na jeviště s  ohromnou silou a  opravdu mne uzemnila. Na konci koncertu jsem říkala, proboha, co já to těm lidičkám na Colours dělám, že zvu zrovna tuhle kapelu? Ale nemohla jsem na ni zapomenout. Hluboce mne zasáhla. Opravdu to byl veliký zážitek.

Kdyby takový sál Ostrava měla, pak by to bylo něco, čím může ostatní přesáhnout. Fabric je fantastický klub, ale nemůže zvládnout všechno.

Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybí? Dobrý sál, kde by se v  zimě daly dělat fajn koncerty. Když musí člověk na skvělém jazzovém koncertě v klubu Fabric stát a tlačit se s ostatními, není to ono. Chtělo by to kvalitní, dobrý sál tak pro dva tisíce lidí. To by se v Ostravě mohly dít ještě daleko lepší věci.

Neuvažujete o  změně místa konání festivalu? Letos uvažujeme naprosto o všem. Všechny možnosti jsou otevřené. Zvažujeme všechny druhy změn. Nejsme festivalem, který by stál na místě. Možné je všechno.

Myslíte si, že Ostrava v  tom ve srovnání s jinými městy zaspala? To si nemyslím. Jde o  obecnou bolest. V České republice není moc dobrých sálů.

Jaké budou Colours 2012? O  koho usilujete tentokrát? Na dalším ročníku pracujeme pilně, jednáme s agenty, ale zatím není nic dohodnuto natolik, abych to mohla zveřejnit. Ale myslím si, že se všichni budou mít na co těšit.

Jak hodnotíte uplynulý ročník? Pro mne byl hodně těžký. Lidé měli obrovská očekávání vzhledem ke kulatému, desátému výročí. Do programu jsme dali ohromnou spoustu peněz, daleko více než v jiných letech. Myslím, že kdo na Colours byl, nelitoval a program si mohl užít. Festi-

www.ostravainfo.cz

Rozhovor Zlata Holušová • zakladatelka a ředitelka hudebního festivalu Colours of Ostrava • předtím organizovala také festivaly Hudba k tichu a Dolnolhotský buben • narozená roku 1958 • žije v Dolní Lhotě

zvládnout navštívit festivaly v Anglii, Dánsku a také v australském Melbourne.

Ostravě chybí dobrý sál, kde by se v zimě daly dělat fajn koncerty. Chtělo by to kvalitní sál tak pro dva tisíce lidí. To by se v Ostravě mohly dít ještě daleko lepší věci. val byl tak kvalitní, jak jen mohl v daných možnostech být. Měli jsme problémy, měnili jsme Afričana jménem Youssou N´Dour za jiného Afričana Salifa Keithu, ale všechno jsme nakonec zvládli. Tento ročník byl hod-

www.ostravainfo.cz

ně těžký v  přípravě, ale dopadl výborně. A počasí nám přálo. Vyrážíte už do světa hledat účinkující příštího ročníku? Samozřejmě. Jen během podzimu chci

Město letos přispělo na Colours šesti miliony korun. S  takovou podporou jste asi musela být spokojená. Myslím, že je fantastické, že existuje symbióza města a festivalu, že vzájemně chápeme svoji užitečnost, abych tak řekla. Protože Ostrava jako město se pořád v rámci republiky musí rvát za uznání své jedinečnosti. Má obrovský, zcela výjimečný zdroj talentů a uměleckého potenciálu. Dokazuje to i každoroční udílení cen Anděl, kde pravidelně vítězí lidé z Moravskoslezského kraje. Možná i právě proto okolní svět Ostravě moc nepřeje. Nakonec je to svým způsobem dobře, protože vždy musíme bojovat o  své místo. Možná se to promítá i  do toho, že město spolupracuje s festivalem, že máme takovou podporu, za kterou jsme velmi vděčni. Jak se vám to přihodilo, že stojíte v čele takového festivalu? Byl to pozvolný vývoj. Festivaly pořádám už třicet let. Možná jsem dospěla k  nějakém vrcholu, ale kdo ví, třeba jsou ty opravdové vrcholy ještě přede mnou.

5

rozhovor

Jan Světlík Když si Jan Světlík nasazuje hornickou přilbu, vypadá šťastně a  rozjařeně. „Konečně po sedmnácti letech mají Pražáci pravdu, že se v Ostravě těží uhlí,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Vítkovice Holding. Právě otevírá novou hornickou expozici v  muzeu Landek Park v  Ostravě-Petřkovicích, která věrně napodobuje prostředí černouhelného dolu. Těžba skončila v  ostravské části ostravskokarvinského revíru v roce 1994. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Jednoznačně to byla architektura Josefa Pleskota. (Pleskot patří ke špičce českých architektů, v  Ostravě pracuje mimo jiné na proměně Dolní oblasti Vítkovic – poznámka redakce.) Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybí? Chybí mi Bílý stín. (Tak se nazývá plánovaná přístavba Domu umění podle návrhu architekta Josefa Pleskota – poznámka redakce.) Ostrava potřebuje další galerijní prostory nejen pro vzdělávací a  muzejní účely, ale také pro oživení centra města. Taková instituce, jakou se má v budoucnu stát Bílý stín, ve městě zatím vůbec není.

6

Bude Colours of Ostrava v roce 2012 v Nových Vítkovicích? Někteří lidé to už berou jako hotovou věc. K tomu se nemohu vyjádřit. Zatím vedeme s pořadateli festivalu jednání.

A  přál byste si, aby festival byl tam u vás? Celou oblast kolem Dolu Hlubina chceme upravit tak, aby se v ní daly dělat nejrůznější hudební představení a  festivaly. Jinými slovy, v oblasti by mohly znít všechny druhy hudby, které se nedají provozovat tam, kde stojí byty, protože horní limity povolené hlučnosti bývají pro každého pořadatele velkým problémem. Spousta klubů končí kvůli

V květnu 2012 se Ostrava úplně změní vadit. Myslím si, že z tohoto pohledu půjde o výjimečný prostor v celé České republice. Problémy s hlukem řeší spousta provozovatelů koncertů i v Praze. Kvůli tomu de facto skončila i hudba ve Stodolní ulici. Proto chceme Ostravě nabídnout vhodný prostor. Jak bude v  příštím roce pokračovat proměna Nových Vítkovic? Nejdůležitější bude 1. květen 2012. To bude ve Vítkovicích Den otevřených dveří. Lidé uvidí vše, co jsme už v Nových Vítkovicích změnili. Někdy v té době také zpřístupníme vysokou pec. A zatímco prvního května půjde jen o prohlídku, v  září celou upravenou oblast li-

Fabrika není v zásadě o strojích, ale je o lidech. A těm nejde jenom o to jít do práce, pak se zavřít do nějakého kutlochu a zase mazat do práce. hygienickým předpisům. Chceme v Ostravě vytvořit prostor, ve kterém by bylo možné pouštět hlasitou hudbu a nikoho přitom neobtěžovat. Z  jedné strany Dolu Hlubina je dálnice, z druhé strany budou administrativní centra a ze třetí stojí vysoká pec. Právě na Hlubině by díky tomu hluk neměl nikomu

dem zpřístupníme. Jsem přesvědčený, že to bude atraktivní pro lidi z  Ostravy i  pro turisty. Tahákem jistě bude pohled z nové rozhledny. Lidé vyjedou šikmým výtahem nahoru na vysokou pec a  dalším výtahem sjedou dolů. Vše bude prosklené, všude budou průhledy. Den otevřených dveří bude

www.ostravainfo.cz

Rozhovor

klíčovou událostí příštího roku. Tvrdím, že prvního května 2012 se Ostrava úplně změní.

Duisburgu. Příští rok asi ještě Duisburg nepřekonáme, ale i tak bude návštěvnost v Nových Vítkovicích velká.

O Nové Vítkovice, ale vůbec o  industriální památky, se dnes lidé zajímají více, než by se ještě nedávno dalo čekat. Před deseti lety převažoval názor, že vysoké pece a provozy kolem by se měly jako hromada nepotřebného šrotu jednoduše zbourat. Jak vidíte dnešní zájem lidí o průmyslové památky? Musím zdůraznit, že v  Dolní oblasti se zatím tvrdě pracuje – čtyřiadvacet hodin denně, sedm dnů v týdnu. Na výrazný nárůst návštěvníků si ještě chvilku počkáme, ale jsem přesvědčen, že lákadel bude opravdu mnoho. Vždyť dnes neukazujeme ani plynojem, ani šestou ústřednu, ani vysokou pec. Přesto jsme už nyní pro řadu lidí zajímaví. Chtěli bychom v  budoucnu přitáhnout až čtvrt milionů návštěvníků ročně. To bychom patřili ke špičce. Dvě stě padesát tisíc lidí ročně například navštíví industriální památky v  německém

Zrovna jste vyfáral. Jaký máte dojem z nové expozice? Můžeme tady současným i  budoucím generacím ukazovat, kdo to byl horník. Dnes už je tato profese v Ostravě neznámá. Uhlí se tady netěží už sedmnáct let. Interaktivní šachta bude velmi atraktivní hlavně pro lidi, kteří v normálním dole nikdy nebyli. Jaké máte další plány s tímto muzeem? Máme už hotovou studii, jak dál celý areál rozvíjet. Studie je rozdělená na tři části. Tou první, kterou chceme uskutečnit v příštích pěti letech, je hornická vesnička. Rádi bychom zde udělali co nejvíce

autentických hornických expozic. To bude specifikum tohoto muzea. Landek, Důl Michal i Nové Vítkovice by měly mít zase svou exkluzivitu. Stojí vám to jako průmyslníkovi za to, starat se i o kulturu? Fabrika není v zásadě o strojích, ale je o lidech. A těm nejde jenom o to jít do práce, pak se zavřít do nějakého kutlochu a zase mazat do práce. Nemůžeme všem naordinovat, aby chodili na Baník nebo na golf. Nabídka musí být bohatá. Může to být zásadní i při rozhodování lidí, o které stojíme, jestli u nás budou nebo nebudou chtít pracovat. Moc bych si přál, aby ti nejlepší lidé zůstávali a neutíkali pryč, aby byla Ostrava jednou natolik atraktivní, že přitáhne i špičkové odborníky odjinud.

Jan Světlík • předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vítkovice Holding, které patří strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group • narozen roku 1958 • od roku 1982 pracuje ve Vítkovicích • žije v Ostravě

www.ostravainfo.cz

7

O nás

ANKETA

Ostravský informační servis V našich pěti pobočkách – ELEKTRA, VĚŽ, PŘÍVOZ, SVINOV a LETIŠTĚ – nabízíme tradiční služby všech infocenter, ale také mnoho navíc:

Radíme

jak strávit volný čas, kam za kulturou, zábavou a  sportem. Vše o  dopravě, turistických zajímavostech, ubytování, stravování!

Nabízíme

průvodcovskou činnost, kopírování, směnárenskou službu bez poplatku, umístění placené reklamy.

Prodáváme

ostravské suvenýry, vstupenky na kulturní, sportovní a společenské akce v Ostravě, v  celé republice a  Evropě, jízdenky na městskou hromadnou dopravu, dálniční známky a mnoho dalšího.

Zajišťujeme

v pobočkách Elektra a Svinov pohodlný nákup vnitrostátních jízdenek Českých drah, v Elektře i mezinárodní jízdenky. Dlouhodobé jízdenky na městskou hromadnou dopravu a Ostravský dopravní integrovaný systém pro všechny zóny. Přes terminál Sazka nabízíme nákup vstupenek na kulturní akce i možnost zkusit štěstí v sázkových hrách a losech. V pobočkách Elektra a Svinov můžete platit kartou! Navštivte www.ostravainfo.cz nebo naše pobočky!

Soutěžte

s informačním centrem Stačí odpovědět na jednu ze tří jednoduchých otázek: 1. Jak se jmenuje kavárna na Stodolní ulici, jejíž interiér je vyzdobený texty písničkáře Jaromíra Nohavici? 2. Který ročník festivalu Colours Of Ostrava bude v roce 2012? 3. Kde najdete OKNO (Ostravské kulturní noviny)? Se správnou odpovědí přijďte do kterékoliv z našich poboček, za každou správně zodpovězenou otázku Vás odměníme buttonem Ostrava (přijďte, bo nebudou). Těšíme se na Vás.

8

1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Jiří Sovadina, šéfredaktor vzdělávacího portálu Moderní dějiny.cz 1. V kultuře jsem si plně vychutnal festival Colours of Ostrava. Koncerty veteránů Rottena, Cavea a Plastic People of The Universe zůstanou nezapomenutelné. Nečekaným zážitkem pro mě byla exploze Semi Precious Weapons. Na poli divadla jsem ocenil dramatizaci kultovního románu Pestré vrstvy Divadla Petra Bezruče v autentickém prostředí. V oblasti výtvarného umění vyzdvihuji výstavu Alfred Kubin/Josef Váchal ŠUMAVA v Galerii výtvarného umění v Ostravě. 2. Chybí Černá kostka a centralizace informací o všech typech kulturních akcí. Jiří Havlíček, starosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz 1. Na počátku tohoto roku to byl koncert patrně nejlepší tributní kapely na světě The Australian Pink Floyd Show v ČEZ aréně. Během koncertu zazněly v kvadrofonním ozvučení největší hity legendárních Pink Floyd, zahrané přesně do detailů podle svých hudebních vzorů, někdy možná i  lépe. Koncert byl zážitkem i pro oči díky velkolepé výpravě, laserovým projekcím a trojrozměrným vizualizacím. Rovněž velkým zážitkem byla návštěva výstavy v  Ostravském muzeu „Král, který létal“ věnované nejen sedmistému výročí od nástupu Lucemburské dynastie na český trůn, ale i  historickému a uměleckému kontextu Evropy a našeho regionu. Největším kulturním zážitkem poslední doby byla bezesporu divadelně i hudebně strhující opera Paula Hindemitha „Cardillac“ v  Divadle Antonína Dvořáka. Tomu, kdo má rád náročnou harmonii, melodické i nemelodické pasáže, skvělý sbor, doporučuji návštěvu. 2. V ostravské kultuře je pestrá nabídka, nechybí mi téměř nic. Myslím, že je zapotřebí trvale vytvářet podmínky pro její fungování. Umělci a jejich manažeři jistě připraví zajímavé projekty. Ostravské kultuře dlouhodobě a významně schází koncertní sál a  městská galerie výtvarného umění typu Kunsthalle. Město Ostrava to také mělo jako hlavní body pro doplnění kulturní infrastruktury v  Ostravě v  přihlášce do soutěže Evropské hlavní město kultury 2015.

www.ostravainfo.cz

o nás

ANKETA

1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Jiří Jung, odborný asistent Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Píšť 1. Nejde ani tak o  zážitek, ale o  naději v  to, že se v  projektech a  dílech architekta Josefa Pleskota navrátí do Ostravy kvalitní architektura veřejných budov. 2. Ostravě schází důstojné zázemí pro vědeckou knihovnu, momentálně je v naprosto nevyhovujících prostorech. Stanislav Rusnok, student, Ostrava 1. Velkým zážitkem byl pro mne koncert žesťového souboru Brass 6. 2. Chybí jazzový klub se zázemím pro amatérské muzikanty a  konzervatoristy, hrajícími bez nároku na honorář. Bohužel, klub Parník tím rozhodně není. Lenka Králová, nákupčí, Praha 1. Pokud bych měla v Ostravě vyzvednout nějakou kulturu, tak je to vynikající divadelní scéna, fenomén Stodolní a  Antikvariát a  klub Fiducia. Kéž by bylo více takových kulturních míst. 2. Nedostatky vidím v oblasti galerií. Vadí mi také malá informovanost o výstavách. Pokud už nějaká je, tak je to moderna, která nemá dobré public relation. Ocenila bych více drobných akcí ve stylu Fiducie. Stačí prostory a správní lidé s nasazením. Pro srovnání s  Prahou, kde momentálně žiji a navštěvuji mnoho kulturních akcí, tak tam je na spoustu akcí nulové nebo symbolické vstupné. Pokud si vybavím Ostravu a  vynechám Stodolní, tak jako jediné takové místo mě napadne Fiducia. Až v druhé řadě vidím akce v Librexu či Parníku. Ostravě by neškodila lepší propagace. Drobnějších akcí, například filmových festivalů, je hodně, ale málokdo o nich ví. Stále se mluví jen o Stodolní, ale Ostrava má potenciál nabídnout i jinou kulturu. Ještě si dovolím doporučení: Vytvořit více drobných kulturních center, ve kterých by se konal různorodý kulturní program – výstavy, čtení, promítání filmů. A samozřejmě jim udělat velmi dobrou propagaci. Bude chvíli trvat, než si vybudují jméno a lidé si je zažijí. Ale pokud se to podaří, bude to velmi dobrá devíza. Stálo by to ale hodně dobrovolnické práce.

www.ostravainfo.cz

Elektrou to začalo

Obyvatelé i mnozí návštěvníci Ostravy si již zvykli na první pobočku Ostravského informačního servisu, která je na jednom z nejrušnějších míst v centru města – u tramvajové zastávky Elektra na Nádražní ulici. Náš tým dělá vše pro to, aby poradil místním, mimoostravským i lidem ze zahraničí v mnoha věcech. Základní a nejčastější otázky, na které jsme připraveni co nejlépe odpovědět jsou, jak se ve městě nejsnadněji a nejrychleji dostanou na konkrétní místo, ulici, kde najdou určitou restauraci, firmu, úřad, instituci. Máme samozřejmě mapy a  mapky, které jim pomohou v  další orientaci. Poradíme s ubytováním ve městě i v okolí. Další významný okruh otázek je volný čas. U  nás lidé najdou kompletní programy kin, divadel, klubů, galerií a  dalších zařízení. A když si návštěvník našeho infocentra vybere konkrétní akci, prodáme mu nebo rezervujeme vstupenku. Zajistíme vstupenky i na akce v Praze, na Slovensku, v  Polsku či v  Rakousku – třeba na muzikály, koncerty, divadla, sportovní události. Prodáme jízdenku na vlak a pomůžeme

s  výměnou peněz na cestu do zahraničí. Řidičům prodáme naše i  zahraniční dálniční známky. Heslem našeho nadšeného týmu je hasit. Proč? Snažíme se ze všech sil a  možností, které Ostrava i okolí nabízí, hasit žízeň po informacích, přáních a kulturních touhách. A myslíme i na tu základní žízeň. V našem infocentru máme širokou nabídku chlazených nápojů. Někdy hasíme i  opravdový požár. Zvláště v létě vybíhá naše speciální požární hlídka občas uhasit doutnající odpadkový koš. Snažíme se, abychom profesionálně zvládli všechny otázky, i  když zrovna nezapadají do okruhu dotazů, na který jsme připraveni. Díky internetu si ale dokážeme se vším poradit. Lidé se nás ptají třeba na to, jaké bude zítra počasí, kdo se stane americkým prezidentem, kde se dá koupit nejlevnější salám, kde jsou noční kluby a  jaké služby nabízejí, nebo třeba kdo napsal předlohu k  pohádce Čarovné dědictví. Příchozí se u  nás dožadují i  takových věcí, jako jsou dětské pleny, krém proti celulitidě, nebo chtějí koupit petardy. Pokoušíme se správně nasměrovat i  tyto, leckdy zmatené, návštěvníky naší pobočky.

9

rozhovor

Petr Kajnar Petr Kajnar je ostravským primátorem již druhé volební období. V  oblasti kultury by si přál vidět ve městě vznikat kluby pro mladé a  doufá, že nově postavená Karolina přivede do centra města více lidí. Oceňuje práci Antikvariátu a klubu Fiducia, přestože na besedách konaných v těchto prostorách rozhodně neslyší jen chválu. Také drží palce změnám v Dolní oblasti Vítkovic a  je se svými dětmi častým a spokojeným návštěvníkem Divadla loutek. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Mým nejhlubším kulturním zážitkem byl postoj slovenské premiérky Ivety Radičové. Položila vládu kvůli tomu, že vnímala, že pokud je někdo členem Evropské unie, pak musí snášet dobré i  špatné. Není to totiž jako žít v rodině a brát jen to dobré, a  když je zapotřebí trochu něco odedřít, říct, že se mne to netýká. Iveta Radičová byla schopna kvůli myšlence spolupracující Evropy dát všanc svoji pozici. Myslím, že to je určitě kulturní počin. Jen málokterý český politik by něco takového dokázal. Co vám v Ostravské kultuře nejvíce chybí? Mně? Nic (smích). Vím, co chybí lidem, kteří se kulturou zabývají. Ale co já považuji za nejzásadnější a co se zatím nedaří změnit, je, že se málo investuje do mla-

10

dých lidí. Praha by nám mohla být vzorem v  tom, jak podporuje různé MeetFactory a  kluby, ve kterých se mladí lidé mohou seznámit s  kulturou, která odpovídá jejich věku a mentalitě, prostory, ve kterých mohou něco tvořit. Taková místa Ostravě chybí. To považuji za největší nedostatek. Přes kulturu získáte vztah k  městu. To je důvod, proč někde zůstávat. Řada lidí odchází do Prahy a říká, že Ostrava, to není ono, protože je právě kvůli tomu nedostatku pro ně málo atraktivní. Mně takové kluby nechybí, protože už dávno nejsem v  klubovém věku. Ale jako primátor bych byl rád, kdyby byli lidé v  Ostravě spokojeni a  neodcházeli pryč. Město bude muset na změnách tímto směrem zapracovat. Taková místa pro mladé by možná nemusela stát zase až tolik peněz. Mnohdy to tak může být. Záleží i na tom, jestli se nakonec najdou lidi, kteří dají něco dohromady. Musí se napřed najít nějaký organizátor. Já sám určitě nic zakládat nebudu. Jako příklad může sloužit sdružení Dream factory, které vzniklo během kandidatury Ostravy na Evropské hlavní město kultury 2015. Organizovali divadelní festivaly a  dnes už jsou zařazeni v rozpočtu města pod nějakou částkou. Pokud se najdou takoví lidé a začnou něco dělat, mohou přijít požádat o pomoc. Obdobné iniciativy by měly vzniknout spontánně a pak lze s nimi pracovat. Nebo si vezměte Fiducii a Ilonu Rozehna-

Dávali operu Cardillac a já byl nadšený lovou. Bez ní by žádná Fiducia nebyla. Jde o  velký kulturní počin, i  když mne tam na besedách všichni vždycky strašně zkritizují. V těchto týdnech se jedná o tom, zda se festival Colours of Ostrava v příštím roce nepřestěhuje do vítkovické Dolní oblasti. Myslíte si, že by taková změna Colours slušela? Uvažuje se o  tom a  myslím si, že v určité chvíli k  tomu i  dojde. Nechci mluvit za organizátory, ale pokud mají představu rozvoje, tak to znamená víc lidí na festivalu. A prostor, kde se Colours nyní koná, je z hlediska dalšího rozvoje už vyčerpaný. Není důvod, proč by festival nemohl fungovat na více místech Ostravy. Vždyť vzdálenost mezi Černou loukou a Dolní oblastí se dá pěšky ujít za dvacet minut. Navíc postupně se celý prostor bude kultivovat, bude dobře dostupný, povede tam i cyklistická stezka.

• • • •

Petr Kajnar od roku 2006 ostravským primátorem za ČSSD signatář Charty 77 narozený roku 1956 v Ostravě žije v Ostravě, je ženatý, má čtyři děti

www.ostravainfo.cz

Rozhovor Nakonec se může zapojit i městské Trojhalí na Nové Karolině. Myslím si, že festival se má rozrůst do oblastí, které nabízejí nové možnosti, kvalitní zastřešení a podobně. S  tím souvisí veškeré aktivity, které nyní v Dolní oblasti provádí vítkovický ředitel Jan Světlík. Myslíte si, že Ostravané se mohou těšit na výsledky toho všeho? Bezesporu ano. Jan Světlík dokázal připravit projekty, do kterých dal mnoho svých peněz. Mohl si za ně místo toho klidně koupit byt u Ženevského jezera nebo nějakou jachtu. To, co vložil do přípravy projektů, se mu nikdy nevrátí. Svým způsobem se ty peníze vrátí městu. Všichni tomu držíme palce. Jan Světlík maluje velmi správně osu spojující Landek, Komenského sady, Černou louku, Trojhalí, Novou Karolinu a  Dolní oblast. Tato osa by se měla stát páteří města. Myslím, že je to správný pohled.

kancelářských prostor. Musí tam být něco, co je hodně výnosné. A výnosná bývají nákupní centra. Centrum je daní za to, že se na Nové Karolině vůbec něco děje. Vzniká tak investice za zhruba pět miliard! Živí spoustu lidí a  znamená také, že Ostrava má důvěryhodnou pozici, když do ní někdo tolik investuje. To podle mne převáží i fakt, že na Karolině neroste přesně to, co by tam ideálně být mohlo. Město taky mohlo čekat, avšak je možné, že by se taky nedočkalo. Možná by se mezitím všichni odstěhovali. Druhou variantou je kompromis. Takové řešení nemusí některým lidem vonět, na druhou stranu, kdyby nevzniklo nákupní centrum na Karolině, vniklo by někde jinde na kraji města. Myslíte si, že otevření nákupního centra na Nové Karolině na jaře roku 2012 hodně ovlivní život městského centra?

„Nelze udělat developerský projekt jenom z bytů nebo kancelářských prostor. Musí tam být něco, co je hodně výnosné. A výnosná bývají nákupní centra. Centrum je daní za to, že se na Nové Karolině vůbec něco děje.“ Jestli něco nyní vyvolává rozpaky, pak právě stavba Nové Karoliny. Lidé se diví, co to tam roste za obrovské kostky. Myslíte, že se ten pohled časem, po otevření, změní? Myslím, že ano. Kdo pamatuje návrh polských architektů v  první soutěži, pak to, co nyní vzniká na Karolině, se mu velmi podobá, hlavně co se nových bytů a  kancelářských budov týká. Tehdy tam chyběl velký nákupní objekt. Jenže bez něj by projekt nikdo nerealizoval. Nelze udělat developerský projekt jenom z  bytů nebo

Zrovna včera večer jsem šel Ostravou. Po osmé hodině bylo všude úplně mrtvo. Strašné. A  nikdo si s  tím neví rady. Myslím, že město chybovalo při privatizaci, když prodalo domy v centru a ztratilo nad nimi kontrolou. Tak mohly být dnes v  těch domech instituce, které by v centru udržovaly život. To jsme v devadesátých letech opravu moc dobře nezvládli a dnes vidíme důsledky. Navíc z mnoha bytů jsou kanceláře a centrum se ještě víc vylidnilo. Nové byty a obchodní centrum vznikající na Karolině přitáhnou do středu města spoustu lidí. Jinými slovy,

že něco takového roste v centru města, ještě vůbec nemusí být chybou. Sám jsem na výsledek zvědavý. Ale opakuji, že když v případě Karoliny zvážím všechna pozitiva i negativa, myslím, že pozitiva převažují. Připravuje se v Ostravě nějaká kulturní událost, kterou si během roku 2012 nechcete nechat ujít? Tohle v  hlavě nenosím. Vím dobře, že si mohu v Ostravě prakticky kdykoliv zajít na dobré představení nebo na dobrý koncert. V  tom je Ostrava skutečně velkoměstem. Myslím, že řada větších měst třeba ve Spojených státech tak pestrou kulturní nabídku nemá. Díky tomu nepovažuji kulturní události za něco, co bych si musel plánovat rok dopředu. Kdy jste byl naposledy v divadle? Před týdnem v Praze na představení Národního divadla moravskoslezského. Dávali Hindemithova Cardillaca. Byl jsem nadšený. V době, kdy jsme usilovali o titul Evropského hlavního města kultury 2015, padlo rozhodnutí, že o sobě musíme dávat vědět, že nejsme poslední vesnice s věčně špinavou a zataženou oblohou, ale že tady něco umíme. Napadlo mne to už, když jsem slyšel argumenty, proč v  Ostravě pořádáme divadelní festival Ostravar. Přijedou kritici z  Prahy, uvidí šest představení během dvou dnů a potom o nich píšou. To byl další impuls k  tomu, abychom se prezentovali přímo v Praze. Jestli chceme změnit pověst špinavého města, kterému Pražáci říkají Asie, tak musíme dát o  sobě vědět. Taková iniciativa není jenom pro náš dobrý pocit. Má ekonomické dopady, protože pověst Ostravy souvisí s  tím, jestli získá investice nebo ne. Jde o marketing města. A kdy jste byl na nějaké kulturní akci v Ostravě? S  dětmi chodím hodně často do Divadla loutek. Je to teď tím pádem moje divadlo. Je pořád plné a  to je potěšující, protože tam chodí právě děti. Mám velmi dobrý pocit z toho, jak divadlo pracuje.

www.ostravainfo.cz

11

rozhovor

Ilona Rozehnalová

představuje nové trendy v umění a buduje komunitu

Ilona Rozehnalová vede jeden z největších moravských antikvariátů. V domě na Nádražní ulici provozuje také galerii Dole zaměřenou na současné výtvarné umění a v patře pak fotografickou galerii Fiducia. Organizuje literární čtení, přednášky, prohlídky, debaty k aktuálním problémům města. Například její angažovanost za záchranu lipové aleje v Komenského sadech výrazně přispěla k  tomu, že alej zůstala zachována. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Mým největším takovým zážitkem byly procházky lipovou alejí v Komenského sadech. Alej vypadá jako gotická katedrála. Když jí procházím, vždycky si říkám, jaký je to zázrak. Lidé si přáli, aby zůstala, a ona skutečně stojí. Asi víte, že jí hrozilo skácení. Alej nás dnes za to, že zůstala stát, odměňuje nádhernou duchovní atmosférou. Opravdu krásné.

12

Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybí? Městská galerie – to je věc, která ve městě chybí výrazně. Nemůžeme tady ve větší míře sledovat moderní trendy ve výtvarném umění. Takovou úlohu částečně sice suplují jiné galerie, ale pořádná koncepce, která by ukazovala, co se děje v  umění ve světě i  v  Česku, tady prostě není. K  tomu potřebujete nejen vizi, ale také adekvátní prostor. Ten ale Ostrava nemá. Kromě antikvariátu Fiducia provozujete dvě galerie – jednu zaměřenou na fotografii, druhou na výtvarné umění. To je v Ostravě docela odvážné. Můžete přiblížit, jak je takové podnikání obtížné? Těžké to je, myslím si, všude. Každý, kdo provozuje takovéto galerie zaměřené na současné trendy výtvarného umění i  fotografii tak jako my, zápasí o  existenci. To se netýká jen Ostravy, ale i  dalších měst. Myslím si ale, že v Ostravě je zajímavá výtvarná scéna a že je tady hodně lidí, kteří se

o současné výtvarné umění zajímají. Takže určitě existuje důvod takové galerie udržet. A jak je to s fotografy a jejich publikem? Fotografických galerií v Česku moc není. Ta naše je považována za jednu z těch lepších. Myslím si, že zájem o fotografii je ještě větší než o výtvarné umění. A to kvůli tomu, že fotografie je pro mnohé lidi srozumitelnější než současné výtvarné umění. Výstavu u nás měl například výtvarník Tomáš Skalík. Šlo o takovou elektroinstalaci.

• • • •

Ilona Rozehnalová narozená roku 1976 žije v Ostravě členka Umělecké rady NDM roku 1998 založila Antikvariát a klub Fiducia, je majitelkou a provozovatelkou

www.ostravainfo.cz

Rozhovor Tvořily ji různé zásuvky, dráty a  celé to vydávalo zvuky. Pro lidi, kteří nemají moc přehled o tom, jak také může vypadat současná umělecká instalace, je něco takového dost těžko stravitelné. A to je právě důležitá přidaná hodnota galerie – ukazuje, co se děje v současném umění. Lidé Fiducii oceňují také za to, že v ní organizujete debaty o  nejrůznějších společenských tématech, od divadla, přes architekturu až ke správě města. Nemáte pocit, že tak nahrazujete veřejný prostor? Jinde v Ostravě jsou podobné debaty velmi sporadické. Jasně. Veřejný prostor se tak utváří. Ne, že by byl nahrazován. Vytvořilo se místo pro setkávání lidí a tím vzniká i komunita. To znamená, že se ve Fiducii za roky jejího fungování podařila vytvořit komunita? Určitě ano. Sama to tak vnímám a myslím, že to tak vnímají i lidé, kteří k nám chodí. Že k nám jednoduše patří. Dostala jste se k návštěvnosti. Existuje nějaký recept, jak dostat do galerií co nejvíce lidí? Něco na způsob nějakého nekomerčního trháku? Takové recepty samozřejmě jsou. Ale vždycky říkám, že mne návštěvnost až tak moc nezajímá. Bývají i  špičkové události, na které přijde jen málo lidí. Mám potřebu a  také povinnost dělat věci, u  kterých je návštěvnost menší. Prostě doplňovat mozaiku. Měli jsme ve Fiducii Václava Jamka, kterého kupodivu dnes málokdo zná. Jde o špič-

kového literárního kritika, esejistu. Přišlo na něj možná čtyřicet lidí. Pak jsme dělali Máchovskou procházku na haldu Ema a lidí se sešlo mnohonásobně více. Obě akce jsou kvalitní stejně, ovšem návštěvnost je diametrálně odlišná. Vůbec největší návštěvnost v  dějinách Fiducie měla vycházka do Dolní oblasti Vítkovic. Byla to první návštěva, kterou nám tam tehdy Vítkovice umožnily. Přišlo přes tisíc lidí. Naproti tomu na čtení špičkových slovinských autorů přišlo jen patnáct návštěvníků.

kromé nadace. Ty hodně podporují debaty, akce ve veřejném prostoru nebo prohlídky.

Jak galerie funguje, když akce tam bývají zdarma? Je to vše díky grantům, především tedy ministerským dotacím. Důležité jsou také sou-

Co čeká návštěvníky Fiducie v  roce 2012? Nejvíce mne budou zajímat veřejné aktivity. Dál budeme dělat komentované prohlídky, ale netradiční formou. Chceme s  historikem architektury Martinem Strakošem například poukázat na situaci kolem obchodního domu Ostravica – Textilia. Venku postavíme provizorní kavárnu, budeme v  ní předčítat texty autorů, kteří chodili do kavárny hotelu Palace ve dvacátých letech minulého století. To totiž bývala slavná kavárna. Lidé by měli přijít oblečeni jakoby z  Ostravice – Textilie. Zúčastní se David Vávra, Radovan Lipus i herci z divadla Aréna. Uděláme takovou performanci, pomocí které poukážeme na to, jak významný prostor to byl. Náměstí u Divadla Antonína Dvořáka a  jeho okolí je dnes degradované tím, že na něm stojí, bohužel, ruiny. Jinak se to říct nedá. Další akci chceme uspořádat u vítkovického nádraží. Plánujeme udělat úklid. Vyzveme příchozí, aby si vzali úklidové i  ochranné pomůcky. Historik Martin Strakoš vysvětlí, v čem spočívá hodnota této kulturní památky, která kulturní památkou nakonec prohlášena nebyla. A to přesto, že odborná komise památkářů zařazení vítkovického nádraží do seznamu památek navrhla. Jde o  krásnou ukázku bruselského stylu. Nádraží je pověstné tím, jak je špinavé. Úklid bude asi nejvhodnější metodou, jak na celý problém poukázat.

Mým největším kulturním zážitkem byly procházky lipovou alejí v Komenského sadech. Alej vypadá jako gotická katedrála. Když jí procházím, vždycky si říkám, jaký je to zázrak.

www.ostravainfo.cz

To je samozřejmě dobrá zpráva, že soukromý sektor má zájem podporovat svými penězi takové věci… To určitě. Například Nadace Open Society Found či Nadace OKD je, myslím si, vzorem toho, jak mají profesionální nadace vypadat. Mají komise složené z odborníků, podporují projekty, které jsou dobře připravené, a myslím si, že za nimi stojí hodně kvalitní práce.

13

Pravidelně v ostravě

Festival Ostrava Kamera Oko 2012 už se rýsuje

„Chceme ještě více proniknout do zpřístupněných industriálních prostor,“ říká ředitel festivalu Deset dní, více než sto filmů a  šest tisíc návštěvníků. To jsou ve zkratce výsledky třetího ročníku festivalu Ostrava Kamera Oko, který se uskutečnil na podzim v Ostravě. Festival je zaměřen na kameramanskou tvorbu. „Návštěvnost v letošním roce vzrostla více, než jsme se odvažovali předpokládat,“ říká ředitel festivalu Jakub Felcman. Další, čtvrtý ročník připravuje na 21. až 27. září roku 2012. Letos se promítalo ve čtyřech ostravských jednosálových kinech, také v areálu Dolní oblasti Vítkovic, v tradičním festivalovém centru Stará Aréna nebo na fasádách domů na Hlavní třídě v  Porubě. „Záštitu nad festivalem letos přijala Asociace českých kameramanů a federace evropských kameramanských asociací IMAGO, což nám umožnilo také sestavení elitního soutěžního programu,“ říká Felcman. Během přehlídky byly některé sály ostravských kin několikrát zcela vyprodány. Tisíce lidí například viděly v kině Vesmír ještě před premiérou snímek Alois Nebel. Součástí festivalu byly různé semináře, besedy

14

s tvůrci, plno bývalo i při promítání v Dolní oblasti Vítkovic. „Cítím, že podpora diváků v Ostravě je jednolitá. Jakoby letos všichni poprvé uvěřili, že to má smysl. Ostrava se s tím festivalem sžila. Kamera Oko není podobná jiným filmovým festivalům jako například v Karlových Varech, kam přijedou většinou Pražáci, nebo v  Uherském Hradišti, na který nechodí zdaleka jenom místní,“ konstatuje Felcman. V roce 2012 by měl festival ještě více proniknout do již zrekonstruovaných částí Dolní oblasti, nebo možná také premiérově do hal v  Landek Parku v  Petřkovicích. Zvlášť Dolní oblast vidí Felcman jako ideální a originální festivalové místo. „Tím, jak se Dolní oblast rekonstruuje, je pořád na co se těšit do budoucna. Trochu se bojím, že až bude vše hotovo, už se na co těšit nebude. Teď je to nejkouzelnější období. Tak mimořádný přerod města by si měl každý Ostravák užívat,“ míní Felcman. Porotci budou v příštím ročníku opět posuzovat dvě tradiční kategorie. Udělí Cenu za

nejlepší kameru v Mezinárodní soutěži celovečerních snímků a Cenu za nejlepší kameru v  Národní soutěži krátkometrážních filmů. V  porotě letos seděli mimo jiných třeba Ivan Šlapeta nebo Martin Preiss. Festival obohacovaly různé sekce, nejvýraznější a  jedna z  nejnavštěvovanějších byla Ostrava ve filmu. I tato tradice má pokračovat. „V roce 2012 bychom na festivalu chtěli uvést filmy, ve kterých hráli ostravští herci, například Norbert Lichý,“ míní Felcman. Ostravu Kameru Oko nejvýrazněji finančně podporuje ministerstvo kultury a Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Peníze však stačí jen na to nejnutnější. Zatímco v roce 2010 měl festival rozpočet tři a  půl milionu korun, v  roce 2011 to bylo o  milion méně. Jakub Felcman zdůrazňuje, že i  jeden z  nejmenších českých filmových festivalů – Fresh film fest, což je festival debutů a  studentských filmů v  Praze, má rozpočet šest milionů korun. Pro Ostravu Kameru Oko tak stále pracuje spousta dobrovolníků za velmi malé peníze, či dokonce úplně zadarmo.

www.ostravainfo.cz

samolepka_148x28:Layout samolepka_148x28:Layout 1 20.10.08 13:54 1 20.10.08 Page 1 13:54 Page 1

INZERCE

Pomoc nezaměstnaným – regionální individuální projekty pro uchazeče o zaměstnání v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost Od jara 2010 do jara 2012 probíhají v Moravskoslezském kraji včetně statutárního města Ostrava regionální individuální projekty, realizované Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v Ostravě. Cílem projektů je návrat uchazečů o zaměstnání zpět na trh práce, a to prostřednictvím vzdělávacích, motivačních a rekvalifikačních kurzů. Základním principem projektů je individuální přístup k jednotlivci a využití poradenských a vzdělávacích aktivit projektů tak, aby pomocí nově získaných vědomostí a dovedností bylo možno co největšímu počtu účastníků nalézt nové pracovní uplatnění. Dodavatelem služeb projektu je společnost COFET, a.s., pobočka Ostrava.

Projekt START – rozvojem měkkých dovedností k získání zaměstnání Celkový počet účastníků vstupujících do projektu je 800.

Projekt PŘÍPRAVA+ Celkový počet účastníků vstupujících do projektu je 1200.

Projekt ZMĚNA VČAS Celkový počet účastníků vstupujících do projektu je 800.

Součástí projektů je podrobný monitoring trhu práce, pomocí kterého jsou průběžně analyzovány potřeby zaměstnavatelů (specifikace žádaných profesí). Pro účastníky projektů je vytvářen informační servis o aktuální nabídce volných pracovních míst, což zvyšuje jejich šanci najít odpovídající zaměstnání. Dále jsou realizována výběrová řízení pro zaměstnavatele a zároveň jsou poskytovány informace zaměstnavatelům o možnosti přijmout účastníka projektu a získat mzdový příspěvek. Tyto příspěvky byly poskytovány zaměstnavatelům, kteří přijmou účastníky projektů do pracovního poměru ve výši až 11 000 Kč měsíčně (včetně odvodů). Pro velký zájem zaměstnavatelů byly do konce měsíce října 2011 všechny mzdové příspěvky vyčerpány. Uchazečům o zaměstnání nabízíme: • Vzdělávací aktivity a školení • Osobního poradce při hledání zaměstnání • Rekvalifikační kurzy • Motivační a poradenský program, efektivní techniky hledání zaměstnání • Individuální přístup každému účastníkovi projektu • Zajištění pracovní praxe pro úspěšné absolventy rekvalifikačních kurzů • Přímou podporu formou proplácení nákladů na jízdné, stravné a další Zaměstnavatelům nabízíme: • Motivované žadatele o zaměstnání • Potencionální zaměstnance s jasně definovanými schopnostmi • Spoluúčast při realizaci výběrových řízení • Nabídku lidských zdrojů a výběr vhodných kandidátů Kontaktní místa projektu: • Ostrava-Hrabůvka I. Hasičská 545/44, tel.: 725 184 511

• Bruntál Dukelská 1501/2, tel.: 725 184 523

• Ostrava-Hrabůvka II. Hasičská 545/44, tel.: 725 184 514

• Nový Jičín Bohuslava Martinů 1994/4, tel.: 725 184 524

• Ostrava-Hrabůvka III. Hasičská 545/44, tel.: 725 184 516

• Havířov Junácká 1632/3, tel.: 725 184 525

• Opava Horní náměstí 49, tel.: 725 112 671

• Karviná – Nové Město Na Vyhlídce 1079, tel.: 725 184 526

• Frýdek-Místek Prokopa Holého 400, tel.: 725 184 522

• Třinec nám. Svobody 527, tel.: 725 778 772

Realizátorem projektu je Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Ostravě. Dodavatelem služeb projektu je společnost COFET, a.s. Tyto projekty jsou financovány z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

www.ostravainfo.cz

15

Tipy na cyklovýlet Od radnice kolem tří řek

Radnice – hornické muzeum Landek Park – Třebovice – Děhylov a zpět

Tato cyklotrasa je určena pro lidi, kteří se vyhýbají jízdě po silnici a  někdy se raději projdou vedle kola, než aby riskovali srážku s  agresorem za volantem. Je také vhodná pro ty, kteří se moc nehrnou do kopců. Tedy minimálně její první půle. Trasa začíná u Nové radnice, ze které se po cyklostezce v  Komenského sadech vydáme až na konec parku směrem po proudu řeky. Tam zahneme doprava a  přejedeme přes most. Rušnou Muglinovskou čtyřproudou silnici buď opatrně projedeme, nebo podjedeme most. Po štěrkové cestě pokračujeme dále, řeku Ostravici už máme po levé ruce. Podjíždíme železniční trať vedoucí do Bohumína a vlevo vidíme typickou ostravskou scénérii – koksovnu Odra, většinou kouřící. Tam se nabízejí dvě varianty. Buď můžeme

16

pokračovat po silnici přes chudinskou čtvrť s Riegrovou ulicí v jejím středu, nebo se budeme držet řeky. Kdo zvolí druhou variantu, uvidí hned poté, co i s kolem tak trochu podleze dálnici, působivý soutok Ostravice s Odrou. Chvílemi je třeba kolo po šikmém dálničním náspu vést, ale útěchou by mohlo být, že cyklostezku vedoucí těmito místy má už město v plánu. Potom je zapotřebí pomocí hrušovského mostu překonat řeku a  za mostem, u  trolejbusové smyčky, prudce odbočit doleva zpět k Odře. Projížďka k hornickému muzeu v Petřkovicích těmito místy je jednou z nejkrásnějších v Ostravě. Po sedmi kilometrech jsme v muzeu, a kdo se chce občerstvit, má ideální možnost. Pak na chvíli čekají cyklisty nepohodlné kočičí hlavy. Opravdu to ale netrvá dlouho. Těsně před blížící se křižovatkou je třeba odbočit doleva. Potom po dobře viditelné cyklotrase pokračovat směrem k Odře a k mostu vedoucímu do Přívozu. Za mostem se stočíme pod něj, abychom zbytečně nemuseli překonávat rušnou komunikaci. A čeká nás několik kilometrů krásné jízdy po vyvýšeném valu – držíme se červené turistické značky. Odru, tekoucí proti nám, máme po pravé ruce. Je to ideální cesta zejména pro děti, ony ani rodiče se nemusí bát aut. A znovu je nutné

podjet dálnici. Pak narazíme na lávku pro pěší přes Odru. Tam už jsou značené cyklotrasy. Ty cykloturisty spolehlivě zavedou do Třebovic k řece Opavě a dál směrem na Děhylov a Hlučín. Jedinou nevýhodou této stezky zvané Jantarová a  označené číslem 5 je, že na ní bývá zvláště o hezkých víkendech až moc lidí. V Děhylově u řeky Opavy čekají na cyklisty další příjemná osvěžení. Kdo nemá chuť vracet se stejnou cestou, může pokračovat do Hlučína a cyklotrasou s číslem 6185 se vrátit přes Bobrovníky zpět do Petřkovic. Tady už je třeba počítat i s kopci, ovšem trasa je to opět exkluzivní. Tedy pro toho, kdo má rád přírodu a venkov. Celý okruh měří asi třicet kilometrů a jeho neobyčejnou výhodou je, že člověku dává docela často zapomenout, že rozsáhlá průmyslová aglomerace je tak blízko.

www.ostravainfo.cz

Čtyři strany ostravské cykloturistiky Kam se vydat z Ostravy na kole? Rozhodování to může být těžké, protože všechny světové strany nabízejí příjemné vyjížďky. Jen vědět kudy. Sever: Příjemně do Slezska na golf Cyklista, který chce vyrazit na sever do kultivovaných oblastí Opavska, se u Nové radnice dá směrem k řece Ostravici, pokračuje kolem Odry přes Hrušov do Koblova. Tam pak zabočí doprava směrem na Antošovice, poté pojede doleva pod viadukt, ulicí Podsedliště projede kolem sdružení Nová šance. Pak už cyklistu čeká Černý les a značená cyklistická trasa 6093. Krásná projížďka po zelené značce vede až do Šilheřovic. Projet se dá i golfovým hřištěm. Kdo podle pokynů turistických značek zahne včas doleva, dojede kolem nejrůznějších bunkrů do Areálu československého opevnění v Darkovičkách. A pokračovat může i dál západním směrem, a  to po modré značce. Místy vede trasa poli a lesy a pokračuje až do Bohuslavic. Po trasách 554 a 552 lze dojet přes Bolatice a Štěpánkovice až do Opavy. Pro lidi, kteří tuto trasu neznají, bude jistě příjemným překvapením, že z Ostravy do Opavy mohou dojet na kole zcela mimo hlavní a rušné cesty. Odtud se lze pohodlně vrátit moderními klimatizovanými vlaky, které mezi Opavou a Ostravou jezdí velmi často. Místa pro kola v těchto vlacích jsou, s dopravou bicyklů nebývá nejmenší problém. Jih: Přes Poodří třeba až do Břeclavi Od Nové radnice je zapotřebí vyjet směrem na Fifejdy. Odtamtud pojede po značené trase F přes Mariánské Hory k areálu Benátky. Nutným zlem je rušná křižovatka u vodárny. Pak už se cyklista napojí na ulici U Boříka. Cesta začne být příjemnější. Nedaleko stejnojmenné restaurace překoná most pro pěší a cyklisty přes řeku Odru a odtamtud už vedou dobře značené trasy napříč Svinovem do Polanky nad Odrou. Je to jakási cyklovýpadovka z Ostravy dál do světa nádherné kra-

jiny Poodří. Teď už záleží jen na cyklistovi, kde se zastaví, jestli už někde v Jistebníku, v  Kuníně, nebo bude pokračovat dál a  dál přes Hustopeče k Hranicím a Přerovu, aby se zde stočil třeba na jih a přes Kroměříž dojel podél řeky Moravy klidně až do Břeclavi. Za Hranicemi už není žádný kopec, krajina je otevřená a lákavá. Západ: Přes Porubu až do Hradce Od Nové radnice je dobré jet úplně stejně jako v předchozím případě. Jenom ve Svinově se cyklista nestočí na Polanku, ale bude pokračovat dál na Porubu. Nabízí se svým způsobem luxusní projížďka po cyklostezce s  označením W napříč Hlavní třídou až k  areálu Vysoké školy báňské – Technické

univerzity Ostrava. Odtud může například pokračovat přes Vřesinu do restaurace Mexiko s vyhlášenými tvarůžky. Cesty jsou dobře značeny. Nebo se nabízí možnost pokračovat západním směrem pořád dál. Po trasách 6140 a pak 6141 se pěkně jede až do Hradce nad Moravicí. Z Hradce vede opět pohodlná trasa do Opavy. Tam může unavený cyklista naložit sebe i kolo do vlaku a do Ostravy se vrátit po kolejích. Východ: K Žermanické přehradě Východní směr nabízí cyklistovi z  Ostravy například cestu k  Žermanické přehradě. Tentokrát musí jet od Nové radnice po trasách F a V přes pěší lávku na Slezskou Ostravu, přes Muglinov do Michálkovic a pak po trase B přes Petřvald do Šumbarku. Možná budou turisté překvapeni, že část trasy je velmi přírodní a vede lesem, že i cesta mezi Ostravou a Havířovem může být příjemná. Pak přichází trochu komplikovaný úsek – známý kruhový objezd v Havířově. Po jeho překonání lze klidnými částmi Havířova pokračovat po trase 56 a 6099 až k Žermanické přehradě. Tu je možné celou objet a vydat se zpět do Havířova a pak vlakem do Ostravy, nebo pokračovat od přehrady po dobře značených trasách třeba do Českého Těšína. I odtamtud je spojení zpět vlakem do Ostravy velmi dobré. Potřebné cyklomapy zakoupíte na všech pobočkách Ostravského informačního servisu. Šťastnou cestu!

www.ostravainfo.cz

17

S cyklokoordinátorem o nových trasách, pruzích i půjčovně kol Česká republika se stává cyklistickou velmocí. I v Ostravě přibývá lidí, kteří používají kolo jako dopravní prostředek do práce, školy. O  tom, že i  Ostrava začala brát cyklisty vážně, svědčí funkce cyklokoordinátora města. Zastává ji Martin Krejčí a jeho úkolem je mimo jiné prosazovat bezpečnější pohyb cyklistů po městě. Ostrava, stejně jako celé Česko, se zatím, co se potřebné infrastruktury týká, nemůže měřit s Amsterodamem nebo Berlínem. Jak jsme na tom v porovnání s jinými českými městy? Ostrava nebude nikdy vzhledem k velkým vzdálenostem mezi jednotlivými čtvrtěmi a  částečně kopcovitému terénu supercyklistickým městem, jakým jsou například Pardubice nebo Hradec Králové. Na druhé straně byl při loňském sčítání evidován takový počet cyklistů, o jakém by si například v Praze nebo Brně mohli nechat zdát. Co město Ostrava dělá pro zvýšení bezpečnosti cyklistů? Letos začal pilotní projekt úprav křižovatek řízených semaforem, kdy je před takzvanou stopčáru pro motoristy vyčleněný prostor pro cyklisty. Na třech křižovatkách tak už máme značení, které umožní cyklistům jet přímo v pruhu, který je jinak určen pro vozidla odbočující vpravo, takže se nemusí tísnit v prostoru mezi dvěma jízdními pruhy. V  příštím roce se cyklisté mohou těšit na výstavbu trasy podél Ostravice, která by měla být do roku 2013 zprovozněna celá. Další akce jsou závislé buď na dotacích, o  které město bude žádat, nebo na ochotě městských radních vložit peníze do výstavby cyklistických stezek. Jaký povrch budou mít nové úseky cyklostezek? Bude to hlavně asfalt, nebo počítáte i  s  alternativními materiály? Záleží na konkrétním úseku. Trasy v  chráněných územích budou štěrkové. Tam, kde ochranáři tento požadavek neuplatňují a počítáme i s částečným využitím pro bruslaře, bude živice. Dlažba se používá jako nouzové řešení v husté zástavbě, kde je pod stezkou příliš mnoho inženýrských sítí. Nově se ve

18

městě budou budovat také stezky s  povrchem z  betonu, který by měl odolat tlaku kořenů stromů.

Ano. Firma Garáže Ostrava připravuje takový projekt. Bude však záležet na samosprávě města, jestli na to uvolní peníze.

Mnozí cyklisté se těší na cyklotrasu podél Ostravice. Kdy bude průjezdná celá, z Landeku až do Beskyd? V Ostravě, jak už jsem říkal, by měla být hotová do konce roku 2013. Stejný nebo dřívější termín mají i další stavby mezi Řepištěm a  Sviadnovem a  mezi Baškou a  Ostravicí. Bohužel, vzhledem k  tomu, že stále není připravený k výstavbě úsek mezi Frýdkem-Místkem a  Baškou, je to spíše otázka pro někoho, kdo umí předpovídat budoucnost.

Jaká je vaše nejoblíbenější cyklistická trasa? Tak tou je asi cyklotrasa L, která vede po hrázi podél Odry, odkud se otevírají zajímavé pohledy na řeku. Povrch stezky je sice štěrkový, ale jede se pěknou přírodou mimo jakoukoli jinou dopravu.

Bude město pokračovat ve vyznačování cyklistických pruhů přímo na vozovce? Dobrým příkladem je třeba úprava ulice 1. máje. Ano. Letos přibyly vyhrazené cyklistické pruhy na Polské ulici v Porubě a na některých dalších komunikacích, kde je dostatečně široká vozovka, se tak stane v  budoucnu. Tyto úpravy jsou ve stádiu projekčních prací. Společnost Ostravské komunikace zkoumá také možnost vyznačení společných pruhů pro cyklisty a autobusy. Ty jsou běžné v Paříži nebo Praze, ale záměr zatím komplikuje nečekaný odpor ze strany Dopravního podniku. Velkým problémem Ostravy je fakt, že chybí bezpečné napojení z centra města na síť cyklotras. Kdy se dočkáme nějakého zlepšení? Obvod Moravská Ostrava a  Přívoz hodlá zpřístupnit centrum pomocí vyhrazených tras pro cyklisty, které jim umožní v některých jednosměrných ulicích jízdu v  protisměru. Součástí projektu bude také zpřístupnění pěší zóny cyklistům. To ale stále neřeší propojení centra města se sídlištěm Fifejdy a  Mariánskými Horami. Proč se během plánování nových mostů na Českobratrské ulici zapomnělo na cyklostezku? Projekt mostů se začal připravovat v  době, kdy se o cyklistech vůbec neuvažovalo. Pokud se nepodaří vybudovat cyklostezku do centra od západu jinde, možnou alternativní trasou jsou chodníky na mostech. Musely by se ale upravit. Jednou z možností, jak nalákat více lidí k  využívání kol k  dopravě po městě, je také zřízení půjčoven, které známe z  některých evropských velkoměst. Uvažuje Ostrava o  podobném kroku?

Chcete-li si projet některou z  ostravských cyklostezek s  odborným komentářem průvodce, můžete se zúčastnit 29. dubna 2012 cykloprohlídky. Více informací najdete na www.ostravainfo.cz.

Zajímavosti • 15. července 2011 bylo v  Ostravě v provozu 203 km cyklistických tras a stezek • jeden kilometr nové stezky mimo souvislou zástavbu stojí asi milion korun, v zástavbě i dvakrát až čtyřikrát více • v  Ostravě je 8 světelně řízených přejezdů pro cyklisty • neřízených cyklistických přejezdů je více než 50 • cyklistických informačních tabulí je 66 • zastupitelstvo má v plánu vybudovat v Ostravě celkem 416 kilometrů cyklistických stezek a tras • v  každém městském obvodu bude alespoň jedna cyklistická mapa • nově budované cyklistické stezky budou převážně v červené barvě • na okraji města trasy navazují a navážou na trasy mimoostravské • prioritu má budování stezek podél hlavních komunikací a řek • se svolením řidiče a mimo dopravní špičku je možné přepravovat kolo v  tramvajích, autobusech i trolejbusech

www.ostravainfo.cz

Pravidelně v ostravě

Slavnostní zahájení Janáčkova máje bude v plynojemu

Dvanáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj začne v Ostravě 17. května. Slavnostní zahájení bude v prostoru, který byl ještě na podzim jedním velkým staveništěm – v obrovském plynojemu ve vítkovické Dolní oblasti. Podle

www.ostravainfo.cz

návrhu uznávaného českého architekta Josefa Pleskota se mění v obrovskou multifunkční halu. „V  Ostravě bude festival probíhat ještě na několika dalších místech. Kromě těch obvyklých, jakými jsou Janáčkova konzer-

vatoř, Dům kultury města Ostravy nebo Divadlo Antonína Dvořáka, budeme hrát i v hornickém muzeu Landek Park v Petřkovicích,“ říká o plánech na příští rok ředitel festivalu Jaromír Javůrek. Koncerty Janáčkova máje budou až do 8. června v  Ostravě i  v  dalších městech a  vesnicích Moravskoslezského kraje – například v Opavě, Kravařích, Orlové nebo Ludgeřovicích. „Ludgeřovice jsme vybrali i z toho důvodu, že jsou tam ty nejlepší varhany z  celé Ostravsko-opavské diecéze,“ vysvětluje Javůrek. Již nyní je jasné, že festival opět nabídne řadu hvězd klasické hudby. Účast přislíbil například světově proslulý italský bas Ferruccio Furlanetto. „Vokální složka festivalu bude příští rok významnější. Ferruccio Furlanetto se představí v  reprezentativních operních áriích Wolfganga Amadea Mozarta, Antonia Vivaldiho a  dalších,“ upřesňuje Javůrek. Italský operní pěvec vystoupí v Ostravě vůbec poprvé. Organizátoři festivalu budou pokračovat ve spolupráci s  Národním divadlem moravskoslezským. Součástí festivalu budou i některá operní představení tohoto divadla  – například Armida Antonína Dvořáka, jejíž premiéra bude 3. května 2012. Javůrek dodává, že exkluzivním zážitkem jistě bude opět koncert prezidenta festivalu dirigenta Zdeňka Mácala. Vystoupí na něm další slavný světový sólista, jehož jméno organizátoři zatím tají. Janáčkův máj si získal za roky trvání stálé posluchače. Podle Javůrka v pevném jádru publika převažují lidé starší čtyřiceti let. Struktura návštěvníků se však stále vyvíjí. „Jiné publikum přijde na hudbu dvacátého století či avantgardu, jiné zase na klasickou operu. Ale jádro, to zůstává stejné,“ říká ředitel. Návštěvnost všech akcí Janáčkova máje je zhruba devadesátiprocentní.

19

rozhovor

O tom, co chybí Ostravě, i o tom, proč je asi básníkem

Petr Hruška Osobní tajná přání básník Petr Hruška jen tak nevyzrazuje. Ostravě a lidem, kteří v tomto městě hledají kulturu, však přeje pořádný koncertní sál, novou knihovnu, městskou galerii výtvarného umění a také velké nakladatelství, které by mohlo konkurovat těm brněnským a  olomouckým. Radost mu dělá festival nové hudby Ostravské dny a také Měsíc autorského čtení. „Už teď se těším na příští ročník,“ říká v rozhovoru. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Zážitky nemám srovnány od největšího po nejmenší. Ale ty nepochybně velice silné byly spojeny s  Ostravou. Určitě mezi ně patří už šestý ročník Ostravských dnů nové hudby. Mám je velmi rád, jsou dělány opravdu profesionálně a  přitáhly zde výkvět nové hudby z celého světa. Hlavně mne naučily té hudbě propadnout. Vůbec jsem netušil, že se mnou budou dělat takové zázraky. Nevěděl jsem o nové hudbě nic a dodneška vlastně ani nic moc nevím. Ten týden na konci srpna, kdy se jednou za dva

20

roky festival odehrává, je pro mne zvláštním druhem blaha, koncentrace a zároveň jistého uvolnění. Ta zvláštní hudba – nehudba, ty hluchy a ruchy se mnou úžasně dobře nakládají. Vždycky mne rozházejí, ale takovým dobře inspirativním způsobem. Takže si to užívám. A protože je festival organizován opravdu dobře, tak nejsem rozptylován ničím, kdy by to drhlo. A  druhý zážitek, moc se mi líbila opera Cardillac Paula Hindemitha. Šel jsem na ni s jistou nejistotou a obavou. A byl jsem doslova smeten jak provedením, tak předlohou i  libretem. Režii měl Jiří Nekvasil. Myslím, že jde o  kromobyčejnou věc a  že se na ní znovu ukazuje, jak velké možnosti má opera. A  že může být i  v  dnešní době živým naléhavým tvarem, který člověka prostě škrábne.

desát procent dolů. Co bych chtěl, tak aby stejné nadšení pro kulturu tady bylo pořád, ať už Ostrava kandiduje nebo nekandiduje. Ostrava by se měla snažit být městem kultury. A  ne hlavním městem kultury nějakého roku. To znamená, že by měla cítit permanentní absenci koncertního sálu, nové knihovny i  kunsthalle pro výtvarné umění. Myslím také, že Ostrava by měla mít pořádné velké nakladatelství. Na to má náběh nakladatelství Protimluv. Ale zatím velkým nakladatelstvím není. Jsou úžasní, jak si všímají zahraničních autorů, zejména polských, slovenských a maďarských. Při-

Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybělo? Řekl bych, že setrvalé nadšení radních, které měli v době, kdy Ostrava kandidovala na Evropské hlavní město kultury 2015. Když jsme kandidovali, zdálo se, že jsou schopni udělat pro ten titul nebývalé věci. Když jsme o titul přišli, zaujetí šlo o sedm-

www.ostravainfo.cz

Rozhovor

•

•

• •

Petr Hruška básník, literární historik, pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky v Brně napsal básnické sbírky Obývací nepokoje, Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Zelený svetr, Auta vjíždějí do lodí Narozen roku 1964 žije v Ostravě

tahují jména, která jsou důležitá a zajímavá. A často jsou spjata s místy jen nedaleko od Ostravy, kde se nacházejí výborní autoři, o kterých jsme dosud neměli páru. Řada takových autorů je dostupná v  celé republice jen díky tomu, že je vydal právě Protimluv. Nakladatelství se však zatím stále málo otevírá domácím autorům. Ono to také není jednoduché, když nakladatel Jiří Macháček je na tu práci téměř sám. Ostrava by se mohla z  hlediska nakladatelství nekomerční literatury stát konkurenční vůči Brnu nebo Olomouci. A  také doplňovat vydavatelské aktivity v  Praze, kde pochopitelně nemají tolik možností si všímat, co se děje kousek od nás na Slovensku nebo v Polsku. My na to, v tom našem vinklu, máme výbornou polohu. Existuje vůbec něco jako ostravský literární život? Píše ještě v  tomto městě někdo? Literární život zde jistě nějaký je. A má pořád svoji sympatickou neučesanost nebo nezavedenost, svým způsobem i  drobnou nenápadnost. Už zmíněný Protimluv vydává literární časopis, který funguje léta a je rok od roku lepší. Je tady Fiducia, která nabízí prostor pro literární čtení. Ve Fiducii se odehrála celá řada křtů publikací autorů z celé republiky. V Ostravě pořád autoři jsou. I poté, co mezi námi není Jan Balabán. Je zde řada lidí, kteří – bůh sám ví proč – stále píší básně i prózu a mají chuť publikovat. Od těch starších jako Jakub Chrobák, Ivan Motýl, Milan Krupa, Marek Pražák nebo Jaroslav Žila, až po ty nejmladší jako jsou Monika Kubicová, Matěj Antoš, Karel Střelec nebo Roman Polách. A další začínají. Šustí svými rukopisy nad hospodskými stoly, píší do sborníčků, občas vyjdou v nějakém časopise. Vím o nich, jsou tady. V tomto ohledu nejsem nijak skeptický. Skepse člověka nejspíš přejde také, když v Ostravě navštíví Měsíc autorského čtení. Na některých čteních si diváci letos pomalu neměli kam sednout a  autoři, pro množství diváků, pořádně ani kam stoupnout a  číst. Takový J. H. Krchovský zaplnil klub

www.ostravainfo.cz

Atlantik k  prasknutí. Nepřekvapilo vás to? Buďme objektivní. Ne vždy bylo tak narváno jako zrovna na Krchovského. Ale je pravda, že překvapený jsem byl. Vůbec mne překvapuje celý ten projekt Měsíc autorského čtení. Dodneška nevím, co je to za záhadu, že v tom nejmrtvějším a nejteplejším letním měsíci, v červenci, se nabízejí po celý měsíc každý den hned dva autoři. A lidé jsou ochotni chodit a navíc vnímavě naslouchat. Ostrava měla štěstí, že ten krásný nápad, který v Brně funguje deset let, se zde zrodil právě loni. Tedy v  době, kdy Ostrava kandidovala na evropský titul a kdy se každý snažil být tím pádem kulturní. Za kulturní projev se považovalo cokoli, i když se někdo projel s kačerem po náměstí. Do této atmosféry přišel nový festival. Bylo pro něj snadněj-

chvíli poté, co Honza zemřel. První svazek zahrnoval jeho povídky, druhý vyšel letos v květnu a zahrnoval romány a novely. Někdy začátkem příštího roku má vyjít svazek třetí, ve kterém budou také hry. Spolu s Ivanem Motýlem napsal divadelní hru Bezruč?!, je autorem rozhlasové hry Posedlí. Ovšem podstatnou část svazku by měla tvořit Honzova publicistika, která je stejně kvalitní jako jeho povídky a romány. Jan Balabán psal výtvarné recenze, eseje pro řadu literárních časopisů, vynikající sloupky pro Respekt. V  tom posledním svazku se tedy ukáže ještě jinak. Zatím je znám spíše jako povídkář, případně romanopisec. Méně se ví, že to byl esejista i  vynikající novinář. Jeho sloupky nebo výtvarné recenze jsou vrcholem svého žánru.

A další začínají. Šustí svými rukopisy nad hospodskými stoly, píší do sborníčků, občas vyjdou v nějakém časopise. Vím o nich, jsou tady. ší potkat se se zájmem. Ostravané si ho zapamatovali a zájem přenesli i do letošního ročníku. I  ten byl na ostravské poměry velmi dobře navštívený, což není tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Na co se těšíte v roce 2012? Těším se na to, o čem už jsme mluvili – na další Měsíc autorského čtení. Zatím není ani jisté, v  jakém bude prostoru a  jací přijedou hosté. Udržovat pozornost ostravské veřejnosti ke knize a  současné literatuře je velmi důležité. A Měsíci autorského čtení se to dobře daří. Těším se také, že vyjde poslední svazek sebraného díla Jana Balabána, jehož jsem editorem. Začalo vycházet už loni,

Jak jste se stal básníkem a literárním vědcem? Přivedla vás k  lásce k  literatuře rodinná výchova, nebo nějaká shoda náhod? To je obtížná otázka. Beze zbytku samozřejmě nevím. Ale vím, co se na tom podílelo. Jistě to bylo rodinné prostředí s velkými a dobře zásobenými knihovnami, ale především se vzdělanými a  laskavými rodiči. Ale asi je to i něco v mentalitě. Nějaká potřeba pomalosti. Nebo vlastně i  nejistoty. Jsem člověk hodně pochybující, zmatený, ne-li přímo zneklidněný a  každou chvíli různě rozrušený a  rozjitřený. Co pro takovou letoru jiného než právě literatura, která má povahu podobnou?

21

Nezvyklé druhy piva vaří v Ostravě dva malé pivovary. Minipivovar Pikard je na Zámku Zábřeh, další ve sklepě pod restaurací Hobit v Přívozské ulici v centru města.

Pivo z pivovaru Pikard nepijí hosté jako o závod, ale ochutnávají

„Kromě pivních speciálů nabízíme paletu čtyř čepovaných piv,“ říká manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka mezi ocelovými válci pivních tanků. „Základní nabídku tvoří klasická světlá jedenáctka Pikard a tmavá jedenáctka puškvorcová Pikard. Jak už název napovídá, při vaření se do ní dává kořen puškvorce,“ vysvětluje Koudelka. Velice oblíbená je podle

22

něho i pšeničná jedenáctka. „Ta výrazně chutná ženám, i proto dostala název Ženské pivo,“ dodává Koudelka. Hosté už měli šanci vyzkoušet na zámku piva medová, kopřivová, čokoládová, jantarová a další. Novinkou letošního podzimu byl třináctistupňový medovošípkový speciál. „Surovinami, které dodávají tomuto pivu výjimečnost, jsou čtyřicet kilogramů lučního medu z Jeseníků a lesního medu z Beskyd, dalším

přídavkem jsou pozdně letní byliny šípku. Várka tisíc litrů moku prošla na spilce spodním kvašením za použití speciálního druhu kvasnic s dobou zrání čtyřiceti dnů,“ vysvětluje Koudelka. Medovošípková třináctka je pětadvacátým speciálem zábřežského pivovaru. Klíčovým mužem je sládek. Provozem minipivovaru Pikard prošla řada mistrů. Například Václav Baron, který vařil první bezlepkové pivo v  České republice, dále Tomáš Hub, který jako sládek pracoval v  Japonsku, ve Vietnamu, na Filipínách, v Austrálii, Rusku, Azerbajdžánu, v Belgii, Anglii a ve Švýcarsku. Na zámku v Zábřehu se podepsal pod první svrchně kvašená piva uvařená v regionu, pšeničný Weizenbier a pivo belgického typu ALE. Rostislav Řehulka potěšil pivaře na tradičních zářijových Svatováclavských slavnostech černým pivem irského typu s názvem Stout. „Začal jsem jej vařit v  průběhu své sládkovské mise v Austrálii. Tamním pijákům skvěle chutnalo,“ vykládá Řehulka. Klientela zámku nepije pivo o závod. „Nechodí k nám klasičtí pivaři, kteří denně vypijí svých deset či dvanáct piv,“ říká Radovan Koudelka. Spíše než opít se, chodí lidé na zámek pivo ochutnávat. Koudelka už má vypozorované, kdy ochutnavači přicházejí ve velkém. „Nejlepší je, když venkovní teplota je tak 23 až 24 stupňů. To mají lidé na pivo největší chuť,“ dodává Koudelka.

www.ostravainfo.cz

Oba pivovary vznikly v roce 2007 a získaly si mnoho příznivců. Nabídka se mění i podle ročního období.

Qásek či Hořící pes se vaří pod nohama hostů restaurace V restauraci Hobit Club na Přívozské ulici v centru Ostravy jsou pravidelně na čepu čtyři druhy piva. Majitel hospody a  sládek v  jedné osobě Jiří Štverka je vaří ve sklepě přímo pod výčepem. Je to světlá desítka Kunětický Hejkal, Qásek tmavá jedenáctka, světlá dvanáctka a  třináctka polotmavá speciál Qásek. Jednou za měsíc restaurace nabízí i jedenáctku polotmavou, což je medový Qásek. „Byli to vlastně štamgasti, kteří mne k vaření piva přinutili,“ vzpomíná Štverka. Vyučený automechanik si nechal říct, nakoupil technologii a  pustil se do pivovarnické alchymie. První místní pivo ochutnali hosté Hobita poprvé v červnu 2007. Bylo to na Štverkově svatbě. „V porovnání s tím dnešním pivem to nebylo nic moc. Praxe je důležitá a u vaření piva to platí dvojnásob,“ říká Štverka. Ve sklepě pod hospodou je nyní schopen uvařit až dvě stě devadesát litrů piva za den. Zavedenou nabídku občas zpestřuje různými speciály. Několikrát do roka vaří Firedog – tedy Hořícího psa, kdy do piva přidává chili papričky. A na Vánoce nabízí černou čtrnáctku Blackdog. V listopadu se hosté mohou těšit na Svatomartinské pivo, což je polotmavá třináctka. Pod Hobitem vzniká i pivo Garážmistr, které Jiří Štverka dodává do restaurací Rock and Roll Garage v centru města a v Martinově. Jako hrdý a  pečlivý otec připravuje Štverka speciální druhy také o  narozeninách svých dětí. U příležitosti říjnových narozenin dvouleté dcery Dory uvařil slavnostní světlou dvanáctku, a protože se mu letos v červenci narodilo druhé dítě – syn Vendelín, bývá v létě na čepu zase černá třináctka zvaná Venda.

www.ostravainfo.cz

Hobit ale není jen obyčejný výčep. Osazenstvo restaurace se kromě pití piva věnuje také kultuře. Sám majitel hospody je výtvarníkem, divadelníkem, také zpěvákem a baskytaristou v kapelách Olgoj Chorkoj a The Firedog. Štverkovým spoluhráčem a jedním ze štamgastů je také Jan Holuša zvaný Horror, kterého provází pověst, že naučil Radka Pastrňáka z kapely Buty hrát na kytaru. Radek Pastrňák taky k Hobitovi občas zajde na pivo. K dalším stálým hostům patří ostravský básník Milan Andrassy. Tento potomek slavného šlechtického rodu je záro-

veň i šéfredaktorem občasníku Hobitimes. V hospodě nesedají jen stálí hosté. „Za pivem přijíždějí lidé z  celé republiky. Pivní turistika je v Česku stále oblíbenější,“ tvrdí Štverka. Když se svým minipivovarem před pěti lety začínal, patřil, co do množství uvařeného piva, k  nejmenším v  zemi. „Dnes je v Česku podobných minipivovarů okolo sto dvaceti, mnozí vyrobí ještě méně piva než já,“ říká Štverka. Dodává, že sice moc nechápe proč, ale kromě zábřežského pivovaru je v  Ostravě zatím jediným známým malovýrobcem.

23

O nás

Pobočka Přívoz

První místo na Hlavním nádraží, kde stojí za to se zastavit Pobočka společnosti Ostravský informační servis v Přívoze je druhá, jejíž existence vyplývá z  provozu vlakového nádraží. Přívozská pobočka je přímo ve vestibulu nádražní haly Hlavního nádraží Ostrava u pravého bočního vchodu. Infocentrum nabízí širokou škálu služeb, nejčastěji informace o dopravě, turistických zajímavostech nebo o  ubytování. Zájemci si zde mohou koupit suvenýry, publikace o městě a jeho okolí. Rovněž tato pobočka poskytuje směnárenské služby, k dispozici je i kopírka. Informační centrum na Hlavním nádraží je poznamenáno koloritem lidí žijících v této lokalitě i  návštěvníků, kteří přijíždějí vlakem. Specifičtí jsou jak místní lidé, tak turisté. Mnohdy tedy nesloužíme pouze jako informační a  kulturní základna, ale setkáváme se s různorodými požadavky. Pokud to je možné, snažíme se jim vyhovět. Byli jsme například nuceni diskutovat s Argentinci, kteří k nám přijeli, o politické situaci v České republice a jejím vztahu k Evropské unii. Britové nám téměř denně umožňují, abychom se procvičili v komunikaci s  rodilými Angličany. Poláci, kteří se k nám mohutně hrnou za zábavou, mnohdy i  nelegální, nás často zahrnují záludnými

otázkami. A  Slováci nás pokládají za pracovní agenturu, která má přehled o  tom, v  jakých firmách a  fabrikách pro ně bude místo. Místní využívají našich služeb podstatně více a  nápaditěji. Každý týden sledujeme Babicovy dobroty a hned v pondělí vyhlížíme paní, která se pídí po nových receptech. Muži, který prahne po fotkách s celebritami, zjišťujeme, zda se některá z nich momentálně nevyskytuje někde poblíž. Pravidelně nás navštěvuje starší pán, který patří do Klubu lysařů a za každého počasí chodí na beskydský nejvyšší vrchol – Lysou horu, jež je pro ně kultovní. Jeden podomní prodejce se zastavuje pravidelně a žádá zjištění přesného času podle radiofrekvence. Zákazníci se v  našem infocentru cítí tak dobře, že se u  nás dokonce i  převlékají. Sloužíme též jako psychologická poradna, úschovna zavazadel, jako cestovní agentury hledáme ubytování v  různých zemích, tiskneme jízdenky, letenky. Díky internetu jsme tou nejkomplexnější službou, jakou jen můžeme být. A ve chvíli, kdy se blíží zavírací hodina a  děláme uzávěrky, naši klienti nám dopřávají oddech tím, že v pobočce půl hodiny beze slova stojí a nic nechtějí.

ANKETA

1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Aleš Zářický, děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Ostrava 1. Mezi mé největší kulturní zážitky patří projekce plánované revitalizace Dolní oblasti Vítkovic, kterou představoval architekt Pleskot na Rotschildově zámečku ve Vítkovicích. 2. V  Ostravě mi schází pestrá nabídka piva. Město je baštou Ostravaru a Radegastu, ale rozhodně chybí i širší nabídka především z produkce minipivovarů. Je smutné, že zanikají stará pohostinská zařízení s dlouhou tradicí, která dávala centru Ostravy určitou kulturní úroveň, a místo nich vznikají podniky bez duše a bez kvalitní nabídky. Karel Krajča, počítačový expert, Ostrava-Poruba 1. Evžen Oněgin v  Divadle Petra Bezruče byl pro  mne  jeden  z  největších  divadelních  zážitků. Líbilo se mi moderní a  magické  zpracování Puškinovy klasiky.  2. V  Ostravě mi chybí přístupná místa k  uskutečňování mladých uměleckých směrů jako je třeba zeď na mostech v  Ostravě-Svinově. Street art totiž nejsou jen čmáranice na zdech. Veronika Zelená, učitelka, Nový Jičín 1. Navštívila jsem hudební festival Colours of Ostrava. Svou atmosférou a  výkony účinkujících se pro mne stal největším kulturním zážitkem. 2. Myslím si, že kulturní život města Ostravy je momentálně dostačující. Během roku nabízí bohaté spektrum představení od divadel po koncerty, performance a výstavy. Oceňuji, že správci technických památek otevřeli pro kulturní účely Důl Michal či Dolní oblast Vítkovic. Toto industriální prostředí dodává vystoupením na atraktivitě. Vladimír Prstecký, podnikatel, Slezská Ostrava 1. Nejvíce se mi líbil novoroční koncert v  Domě kultury města Ostravy a  Shakespearovské slavnosti s Bolkem Polívkou. 2. V Ostravě je podle mne málo koncertů světových kapel typu George Michael.

24

www.ostravainfo.cz

Pravidelně v ostravě

Ost-ra-var – šestnáct ukázek z tvorby ostravských činoherců

Festival ostravských činoherních divadel OST-RA-VAR je příležitostí předvést bohatou domácí tvorbu a její specifika i zbytku republiky. Divadelníci jako vždy doufají, že přinese i nějakou nominaci na prestižní ceny. Samotná existence festivalu rovněž nastoluje otázky, které se týkají vztahu centra k periferii a její produkci. Přehlídka je určená především divadelním pedagogům, kritikům a teoretikům, kulturním redaktorům, samotným hercům, režisérům a  dalším lidem, kteří se podílejí na vzniku představení, také studentům vysokých divadelních škol. Hlavním pořadatelem je Národní divadlo moravskoslezské, které spolupracuje s Komorní scénou Aréna, Divadelní společností Petra Bezruče a  Divadlem loutek Ostrava. Patnáctý ročník získal také další nový prostor – multižánrové centrum na Černé louce COOLTOUR. „Smyslem festivalu je nabídnout jeho účastníkům v  několika dnech reprezentativní průřez tvorbou ostravských profesionálních divadel za poslední rok,“ uvedl šéf činohry Národního divadla moravskoslezského Petr Šimák. Důležitou součástí jsou semináře, na kterých mohou účastníci říci své názory na jednotlivá představení. A právě semináře byly tentokrát i na Černé louce. O  přízeň publika a  kritiků se ucházeli například protagonisté představení Gottland,

www.ostravainfo.cz

které v  režii Jana Mikuláška nastudovalo Divadlo Jiřího Myrona. Z  tvorby Divadla loutek Ostrava to byl velký příběh o  lásce autora Josteina Gaardera Dívka s  pomeranči. Stejný soubor reprezentovala hra slavného amerického dramatika Israele Horovitze Lebensraum – fiktivního příběhu postaveného na tom, že německý kancléř pozve do země šest milionů Židů a nabídne jim občanství. Premiéra hry, kterou režíroval Slovák Marian Pecko, byla na letošním loutkařském festivalu Spectaculo Interesse a z Ameriky se na ni přijel podívat

i autor. Soubor Komorní scény Aréna předvedl například Konec Masopustu v  režii Janusze Klimszy, který rovněž nastudoval s  herci Divadla Jiřího Myrona nejnovější představení – Marat-Sade. Divadlo Petra Bezruče se představilo hrou Pornohvězdy nebo představením Bluesmeni 1890–1940 v režii Jana Pitínského. Festival, který byl až po uzávěrce Ročenky – od 30. listopadu do 4. prosince, nabídl celkem šestnáct představení z  produkce ostravských činoherních souborů. Jak zaujala, to můžeme zhodnotit až příště.

25

rozhovor

Eva Dřízgová-Jirušová

Naším úkolem je zvyšovat laťku touhy po kráse

Pro vyhledávanou sopranistku Evu Dřízgovou-Jirušovou byla osudová role Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě. Poprvé ji zpívala jako jednadvacetiletá v  opeře v  Olomouci, zpívá ji dodnes. Od roku 1985 je sólistkou opery Národního divadla moravskoslezského v  Ostravě, kde tato rodačka z  Blanska v mládí zakotvila. Stala se z ní patriotka a jedna z nejznámějších osobností kulturního života v Ostravě. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? V  Ostravě máme skvělé festivaly, jakými jsou například Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival, Ostravské dny soudobé hudby a  nebo Colours of Ostrava. Děje se zde mnoho kulturních událostí a  nejen hudebních. Leckteré velkoměsto může Ostravě závidět. Za všechny zmíním alespoň koncerty Barokního orchestru Collegium

26

1704, který je v posledních letech pravidelným hostem Svatováclavského hudebního festivalu a  přináší ostravskému publiku zcela mimořádné zážitky. Nedávný koncert vynikající pěvkyně Magdaleny Kožené ve spolupráci s tímto špičkovým tělesem patřil bezesporu k  tomu nejlepšímu, co lze dnes v tomto oboru slyšet. Jaká představení byste doporučila návštěvníkům vašeho domovského prostoru – Národního divadla moravskoslezského? Určitě bych vyjmenovala Janáčkovu Její pastorkyňu. Ta má vždycky velký ohlas. Mají z  ní zážitek nejenom posluchači, ale i účinkující. Dojem z takového představení si lidé dlouho nesou v sobě. Velmi zajímavý je Hindemithův Cardillac. Jde o  zvláštní a  málo známé dílo, na které jsem se velmi těšila. Zároveň jsem měla jisté obavy z  toho, jak takovou náročnou věc přijme ostravský divák. Inscenace se velmi zdaři-

la a zdá se, že přesvědčila i konzervativnější část publika. Cardillac se mi hodně líbí hudebně, režijně a  především pak po výtvarné stránce. Nadšeni jsou výtvarníci, se kterými jsem o tomto představení hovořila. A nejdůležitější je, že z představení jsou nadšeni diváci. Z toho má člověk radost.

•

• • •

Eva Dřízgová-Jirušová česká sopranistka, přední sólistka Národního divadla moravskoslezského, host mnoha českých a slovenských scén držitelka prestižního ocenění Thálie za rok 1996 a 1998 narozená roku 1962 žije v Ostravě

www.ostravainfo.cz

Rozhovor Jenůfa – Její Pastorkyňa

Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybí? Bolavým místem je už dlouho diskutovaná stavba nové koncertní síně. Ta chybí. I když se říká, že filharmonie má velký sál, není úplně adekvátní. Není to sál konstruovaný

Janáčkově konzervatoři a  na Ostravské univerzitě. Vidím v  tom smysluplné pokračování mé kariéry. Postupně se hodiny budou přesypávat. Takže se na to připravuji a právě v práci se studenty vidím svoji budoucnost.

Chodila jsem na hudební školu umění, pak mne inspirovala kamarádka, abych šla na konzervatoř. Byla jsem holka z malého města, ani jsem nevěděla, že něco takového jde. přímo pro vážnou hudbu. A ještě mi chybí sál pro komorní hudbu. Jeden je sice na konzervatoři, ale akusticky není povedený. Ve městě jsou i další menší sály, ale žádný není úplně ideální. Komorní sál by si Ostrava určitě zasloužila. A potom, o Ostravě se říká, že je tvrdší, ráznější. A tvrdší život s sebou možná nese i  níže položenou laťku touhy po kráse. Odráží se to trochu v tom, jak se lidé starají o vzhled města. Přijedete někam do české vesnice, vidíte květiny v  oknech, všechno je vlídnější. Je to v  lidech. Nechci se dotknout všech, ale je úkolem každého jednotlivce, aby si laťku zvyšoval. Protože život je tím kvalitnější. Prostředí, které nás obklopuje, na nás má veliký vliv.

Koncertovala jste už na velkých evropských scénách stejně jako v  Japonsku. Nikdy vás nenapadlo se už do Ostravy nevracet a  zůstat v  nějakém řekněme příjemnějším prostředí? Že bych šla úplně někam do zahraničí, to mne nikdy ani nenapadlo a  nikdy bych to nechtěla. Bylo období, kdy jsem

měla hodně nabídek z Národního divadla i Státní opery a zvažovala jsem, jestli by to nebylo lepší. Nakonec jsem dospěla k  názoru, že do Prahy budu jezdit hostovat a  v  Ostravě zůstanu doma. Dnes jsme ráda, že tomu tak je. Ale na druhé straně mě v poslední době straší kvalita ovzduší. Nepamatuji, že by byla situace tak hrozná, jako za poslední dvě, tři zimy. Nevěřím tomu, že za špatný vzduch mohou například auta. Jsou města, která jsou auty narvaná mnohem víc. Možná, že se na této situaci podílí i  blízkost polského průmyslu a  že se tady sbíhá více faktorů. Ale jsem přesvědčena, že největší díl odpovědnosti na tristní kvalitě ovzduší nesou místní velké podniky v čele s ArcelorMittal. Mám děti, jedno je ještě malé. A zvlášť při inverzích člověka napadne, že by se měl z  tohoto důvodu odstěhovat jinam. Mám však velkou naději, že se snad něco musí stát. Na kvalitu ovzduší se v Ostravě tlačí stále víc. Tento tlak podpořím, jak jen budu moct. Jaký je teď v Ostravě zájem o operu? Mám naději, že obliba jde nahoru. Opera má velmi zajímavou dramaturgii a kvalitní inscenace. Na jevišti jsem moc spokojena. Mám kolem sebe vynikající kolegy a to je velmi inspirující. Myslím, že to musí cítit i publikum. Mám dost známých, kteří opět začali chodit do divadla a chodí s radostí. Jak jste se stala operní zpěvačkou? Moji rodiče měli rádi hudbu, ale nijak aktivně ji neprovozovali. Zpívala jsem si odmalička. Chodila jsem na hudební školu umění, pak mne inspirovala kamarádka, abych šla na konzervatoř. Byla jsem holka z  malého města, ani jsme nevěděla, že něco takového jde. Neměla jsem cíl stát se operní pěvkyní. Až na konzervatoři jsem začala chodit do divadla a objevovat operu a strašně jsem se zamilovala.

Jak se vám plní diář na rok 2012? Co vás v příštím roce čeká? Všechno zatím nemám smluvně potvrzeno. A  protože jsem v  těchto věcech pověrčivá, nerada bych něco prozrazovala předem. Ovšem v  divadle na mne čeká nádherná opera. Je to Dvořákova Armida. V  Ostravě se nehrála už jedenadvacet let. Já už ji tenkrát hrála. Moc se na ni těším. Jsem vděčna za každou krásnou roli. Ale jasně si uvědomuji, že je povinností kumštýře, který nějakou dobu sbíral zkušenosti, aby je začal předávat dál. Stále více se tedy věnuji pedagogické činnosti, a  to na

www.ostravainfo.cz

27

Pravidelně v ostravě

Měsíc duchovní hudby příště zahájí operní hvězda Martina Janková je opravu velice atraktivní program,“ řekl Františák. Dodal, že opět jedná s Pražskou filharmonií, Janáčkovou filharmonií Ostrava a dalšími ansábly a sólisty. Ambicí festivalu, kterou se roky daří naplňovat, je vrátit duchovní hudbu do jejího přirozeného prostředí, pro které ji autoři skládali - do kostelů. Františák a  další lidé si všimli, že koncerty v kostelích mají mimořádnou atmosféru, a  na tom stavěli, když festival vymýšleli. Putují postupně po různých městech kraje a podle velikosti a akustiky kostelů připravují koncerty. Do katedrál s velkým dozvukem plánují velká oratorní díla, do menších sakrálních prostor komorní skladby. Festival získává stále větší popularitu a  prestiž. Vstupenky jsou mnohdy vyprodané předem. „Vždy se velmi těšíme a jsme zvědavi, jaká bude tentokrát dramaturgie festivalu,“ uvedla přední ostravská pěvkyně Eva Dřízgová-Jirušová, která velmi ocenila Od Dne české státnosti po Den vzniku Československa byly kostely Moravskoslezského kraje otevřené duchovní hudbě. Letošní Svatováclavský hudební festival přinesl třicet čtyři koncertů ve třiceti dvou kostelích a vidělo je skoro deset tisíc lidí. K vrcholům festivalu, na které přijíždějí věhlasné soubory i sólisté z Česka i zahraničí, patřily například Janovy pašije v  podání mezinárodně uznávaného souboru Collegium 1704 s  Václavem Luksem, který se specializuje na barokní hudbu, nebo koncert české sopranistky Magdaleny Kožené v  ostravském Evangelickém kostele. Pěvkyni doprovodil stejný soubor, jenž výjimečně dirigoval Ital Andra Marcon, který Koženou provázel na jejím českém turné. „Mimořádné bylo také provedení Válečného requiem od Benjamina Brittena v  podání České filharmonie, komorního orchestru a dvou pěveckých souborů, kterým jsme festival zahájili. Bylo to první vystoupení České filharmonie na našem festivalu. A  Válečné requiem patří k  největším vokálně instrumentálním dílům vůbec, a proto se neprovádí moc často. Na

28

improvizovaném pódiu bylo skoro dvě stě účinkujících,“ uvedl ředitel festivalu Igor Františák. Dávno před zahájením osmého ročníku plánoval jeho ředitel příští rok. „Vše samozřejmě závisí na penězích a  vzhledem k  tomu, jak nepříjemná je situace v oblasti kultury, nevíme, jak se nám podaří zabezpečit nezbytné granty a dotace a také sponzorskou pomoc,“ zdůraznil ředitel na úvod. „Mohu snad prozradit, máme v  jednání zahajovací koncert s  Collegiem 1704 Václava Lukse se snad největší českou pěveckou hvězdou – sopranistkou Martinou Jankovou, která je sólistkou curyšské opery. Jedná se o koncert, který kvůli onemocnění pěvkyně loni odpadl na festivalu Pražské jaro. Jde o bachovské kantáty, což

například Janovy pašije v  podání Collegia 1704. „Festival je na podobně vysoké umělecké úrovni jako Colours of Ostrava a mimořádným způsobem Ostravu povznáší,“ uvedl také ostravský zastupitel Miroslav Svozil.

www.ostravainfo.cz

o nás

ANKETA

1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Josef Streichl, bluesman, Ostrava 1. K  mému největšímu kulturnímu zážitku roku 2011 patří obyčejný malý koncert Honzy Spáleného a jeho kapely ASPM v ostravském klubu Parník na začátku roku. Pak jsem byl potěšen aktivitou Milana Kaplana, organizátora bývalých porubských Folkových kolotočů. Koncem března, ve stejném termínu dávných Kolotočů, pořádal malinkou, dvoudenní obdobu s názvem Malá Ostrava, taky v klubu Parník. Mé srdíčko pamětníka bylo potěšeno mladými nadějemi českého folku. Z jiných oblastí oceňuji kulturní aktivity v  historických vysokých pecích. Líbí se mi spojení industrialu s  kulturou a  nějak vnitřně cítím, že to byla a je opravdová tvář Ostravy. Kultura Ostravy dýchala a dýchá vůní ocele. 2. V Ostravě mi v oblasti kultury nechybí nic. Teda přál bych si koncerty těch kapel a sólistů, co mě zajímají, ale vyznělo by to moc sobecky. Jinak nemám dojem, že by Ostrava byla v kultuře nějak ošizena oproti zbytku republiky, a  to včetně Prahy. Ale to může být jen můj pohled. Mám přece jen výhodu, že pořád koncertuji a tím pádem cestuji a mám šanci vidět hodně z kultury i v jiných městech. Petr Šimíček, středoškolský učitel a redaktor portálu Moderní dějiny. cz, Ostrava 1. Určitě nezapomenutelný koncert legendární skupiny Zloději uší v Hudebním Bazaru. Brněnští performeři a multiinstrumentalisté, rodem Ostravané, konečně po letech potulek mezi Amsterodamem a ruskými pláněmi odehráli staré i nové kusy v neskutečné formě. 2. Nechybí mi nic, nestačím kulturní akce obrážet a je mi vždy líto, co všechno mi proklouzlo mezi prsty. Tímto bych regoval na památná slova mladého televizního kritika, který vysvětloval v  nedávné besedě o  hudebních festivalech v  pražském studiu celostátní úspěch Colours of Ostrava. Pravil, že kvalita festivalu je dána tím, že kolorsy jsou v  Ostravě za celý rok vlastně jedinou pořádnou „kulturou“ a  proto se všichni místní kulturotvorci vybíjejí v  jejich přípravě a  konání... Tož, synku, dojeď i v jinou roční dobu než letní a pak mudruj.

www.ostravainfo.cz

Pobočka Svinov

První kontakt s lidmi, kteří přijedou do Ostravy vlakem

Pobočka Ostravského informačního servisu ve Svinově je v  bezprostřední blízkosti vlakového nádraží Ostrava – Svinov. V budově z  červených cihel naproti prosklené nádražní hale. Usměvavé informátorky ochotně pomůžou příchozím s vyhledáním vlakového spojení včetně prodeje jízdenky, s nalezením adres firem, doporučí zajímavé akce a  atraktivní místa v  Ostravě, která stojí za to vidět. V prodeji jsou suvenýry a také mnoho publikací o Ostravě, například o industriálních památkách, máme i  slovník ostravského dialektu. Poradíme si téměř s  každým dotazem, ale občas se setkáváme s požadavky, kterým bohužel nedokážeme vyhovět. Jeden klient se

například ptal na vzdálenost letiště od autobusového nádraží v Kyjevě, jiný nás překvapil otázkou, jestli nevíme, jak dlouho ještě bude pršet. Občas si nás lidé spletou s lékárnou a požadují vitamín C nebo lék na recept. Takových případů, které nás však nerozladí, spíše pobaví, není mnoho. Ani běžný kontakt s návštěvníky naší pobočky není žádná rutina. Denně se setkáváme se zajímavými lidmi, kterým je opravdu radost vyhovět. Jsme moc rádi, když jim pomůžeme. Díky poloze se naše pobočka obvykle stává prvním místem, kam zamíří čeští i  zahraniční turisté při příjezdu do Ostravy, nebo naopak posledním zastavením, když z města odjíždějí. A pokaždé s drobnými suvenýry pro svou rodinu a blízké.

29

rozhovor

Dalibor Madej Moc dobře vím, co by si Ostrava zasloužila Dalibor Madej je velký fanda festivalu Colours of Ostrava, má rád tvrdý rock, ale nepohrdne ani italskou operou. Mrzí ho, že Ostrava neuspěla v soutěži Evropské hlavní město kultury 2015. „Dodnes mám z  toho neúspěchu trpký pocit. Už jenom kvůli tomu, jak lidé kandidaturu podporovali. A  další věc jsou peníze, které mohla Ostrava získat,“ říká Madej. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Byl jím festival Colours of Ostrava. Má evropskou úroveň, obdivuji jeho organizátory. Velmi si cením lidí, kteří začnou z ničeho a  vybudují něco geniálního. A  to je případ Colours. Městu se jen a jen vyplatí, když tento festival podporuje. Je to navíc přesně můj šálek kávy. Co všechno jste tam letos viděl a slyšel? Vždycky se mi líbily rockové kapely. Jazz nebo nějaké experimenty moc nemusím.

30

Například z českých kapel mě na festivalu zaujaly Monkey Business, úžasní byli The Plastic People of The Universe, příjemné bylo vystoupení skupiny Mig 21 s  Jiřím Macháčkem. Organizátoři festivalu vyjednávají, zda se festival v příštím roce nepřestěhuje do vítkovické Dolní oblasti. Myslíte si, že by taková změna Colours slušela? Myslím si, že atmosféra Dolní oblasti uchvátí každého. Prestiž festivalu by tím ještě vzrostla. To místo je opravdu excelentní. Pár akcí jsem už v  Dolní oblasti zažil. Lidé jsou často překvapeni, že průmyslové objekty mohou být tak působivou kulisou kulturních akcí. Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybí? Velmi dobře vím, že si Ostrava zaslouží špičkový koncertní sál a  že si zaslouží prestižní galerii. Ale je to otázka peněz. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí výběr daní, velké finanční injekce městu nehrozí. Bo-

Dalibor Madej • od roku 2002 městský zastupitel za Občanskou demokratickou stranu • od roku 2006 náměstek primátora Ostravy pro životní prostředí • před vstupem do politiky důlní inženýr • narozený v roce 1962

hužel, prohráli jsme soutěž o  Evropské hlavní město kultury 2015, což je veliká škoda pro celý region. Jsem přesvědčený, že Ostrava měla projekt geniálně připravený. Dodnes mám z  toho neúspěchu trpký pocit. Už jenom kvůli tomu, jak lidé svému městu fandili a  kandidaturu podporovali. Prohra mne mrzí i z ekonomického hlediska. Mohli jsme mít peníze na galerie, koncertní síně i další věci.

www.ostravainfo.cz

Rozhovor mezi zaměstnaností a životním prostředím. Navíc ekologická zařízení se již dostávají na technické limity. To znamená, že dalším krokem už může být jen uzavření průmyslových podniků. Nemyslím si, že je to správná cesta. Mělo by to dalekosáhlé důsledky pro život Ostravy a celého regionu.

„Velmi si cením lidí, kteří začnou z ničeho a vybudují něco geniálního. A to je případ Colours of Ostrava. Městu se jen a jen vyplatí, když tento festival podporuje.“ Městský rozpočet je teď napjatý. Musíme zajistit především základní potřeby obyvatel. Až potom se můžeme pouštět do dalších akcí, i když všichni dobře víme, že jsou třeba. Kulturní dům máme sice hezký, ale je to už spíše historická památka, která úplně nevyhovuje potřebám krajské metropole.

minulého století a dneškem je nebetyčný. Každý, kdo tehdy v  Ostravě žil, musí ten razantní rozdíl vidět a cítit. Vedení města nyní neustále tlačí na firmy, aby investovaly do zařízení, která budou šetrnější k  životnímu prostředí. Ale takové investice, zvláště v  době krize, nejsou jen tak. Je třeba volit rozumný kompromis

Takže není naděje na zlepšení? Ale ano. Lidé si málo uvědomují, že problém s ovzduším neplyne jen z průmyslu. V  Ostravě máme různé vlivy včetně znečištění ze sousedního Polska. Především by si měl také každý zamést před vlastním prahem. Kolik lidí pálí v kotli to, co nemá? Když jedu v sobotu po Hlučínsku, vidím, že tam lidé zametají i cesty. Nečekají na nějakou městskou firmu, až uklidí. Je to všechno hodně o  mentalitě lidí, jak jsou ochotni pečovat o své okolí. Pokud jde o  město, to je limitováno rozpočtem, a  jestli nepomůže stát, pak se moc věcí změnit nedá. Jsou opatření, která dělat můžeme a  také je děláme. Mám na mysli čistění města nebo vysazování zeleně. Ale abychom odstraňovali ekologické škody, na to městský rozpočet nestačí. Musí s  tím pomoci stát, už proto, že právě z našeho regionu má velkou část hrubého domácího produktu. Je nějaká kulturní akce, kterou si příští rok v Ostravě nenecháte ujít? Kromě Colours of Ostrava jsou to například Letní shakespearovské slavnosti, které se s  roky stávají stále významnější kulturní událostí města. Prozraďte, jakou hudbu máte nejraději? Vyrůstal jsem v  době, kdy začínal metal. Stále poslouchám AC/DC a podobné kapely. Ale mám rád i  klasickou hudbu, třeba Vivaldiho nebo některé italské opery.

Na co se Ostravané mohou těšit v roce 2012? Očekáváme otevření Nové Karoliny, zpřístupnění Dolní oblasti. Jak moc lidi potěší otevření Karoliny, to nevím. Pro mne to moc slavná událost nebude. Ale Dolní oblast, to je něco jiného. Myslím si, že právě to bude ta opravdu velká událost. Myslíte, že časem se lidé s  podobou Nové Karoliny smíří? Jistě si zvyknou. Také jsem měl o  tomto prostoru jiné představy. Ale to je pláč nad rozlitým mlékem. Ke kultuře města patří i  jeho ovzduší a čistota. Bude se v Ostravě někdy v dohledné době lépe dýchat? Nejsem lhář ani populista, snažím se vysvětlovat, jaká je realita. Pokud někdo tvrdí, že ovzduší se zlepší za měsíc nebo za rok, je to absolutní nesmysl. To nejde. Průmysl v  Ostravě funguje už dvě stovky let. A  jen rozdíl mezi osmdesátými léty

www.ostravainfo.cz

31

Kdo nezná pivo, neví, co je dobré Jedno sumerské přísloví říká: Kdo nezná pivo, neví, co je dobré. Právě v  Mezopotámii, což je zhruba oblast dnešního Iráku a Sýrie, zřejmě pivo před devíti tisíci lety vzniklo. Tak jako při objevech mnoha jiných dobrých věcí pomohla náhoda. Lidé kdysi skladovali obilí v  hliněných nádobách a  díra ve střeše jednou způsobila, že do některých natekla voda a začal proces kvašení. Existuje i  jiná teorie. Ta se líbí především ženám. Zrní se kvůli uchovávání předžvýkávalo, mísilo se přitom s lidskými slinami obsahujícími enzymy a  kvasinky. Takto upravené zrno v teplé nádobě rychle kvasilo. A  protože semena sadily, sbíraly a předžvýkávaly ženy, dají se s trochou nadsázky považovat za objevitelky piva. Pivo se pije už devět tisíc let, ale zlaté časy hospod nastaly až v osmnáctém a devatenáctém století. Vznikaly hostince různého typu a  kvality. Zařízení se začala dělit na hostince, výčepy, hotely, vinárny, kavárny a herny. V devatenáctém století se hospody staly i centrem kulturního a  společenského dění. Nastupuje ženská obsluha. Do té doby počestná žena do hospody dobrovolně nevkročila. První ženskou obsluhu v  Ostravě měl kabaret u  Haberfeldů. Budova stála vedle Ostravského muzea, tam kde je dnes parkoviště. Z hospodského slangu se vyvinula i různá přísloví, která lidé dodnes používají. Tak například „máš u  mě vroubek“. Vychází to z  toho, že pravidelní hosté některých hospod mívali každý svou dřevěnou tyč nebo pravítko, do kterého hostinský dělal za každé pivo zářez. Účet dostal až po několika návštěvách. Někdy byly vroubky to jediné, co po hostovi zbylo. Patrně nejstarším výčepem v  Ostravě je hospoda U  Dlouhých. V  Sokolské ulici, nedaleko sadu Boženy Němcové v  Pří-

32

www.ostravainfo.cz

voze, funguje nepřetržitě od roku 1892. Posledním majitelem je již pátý nástupce rodu Dlouhých. Během dlouhé historie ji navštívili i  slavní lidé. Roku 1924 to byl například Tomáš Garrigue Masaryk. Během hospodářské krize to už vypadalo, že ji majitelé zavřou. Byly dny, kdy v lokále seděli jenom dva lidé. Pili pivo při svíčce a majitel protopil více, než vydělal. Krach visel ve vzduchu. Hostinci pomohla až výstavba kuželny, na kterou stavbaři použili krev z jatek. Smíchali ji s celinou, a tím vytvořili směs podobnou betonu, kterou rozlili jako povrch kuželny. Během osvobození v roce 1945 se stal hostinec průchozím místem. Rudoarmějci brali z domu všechno, snědli veškeré maso a  vypili všechno pivo, včetně parfémů paní Dlouhé, které obsahovaly alkohol. Další kultovní hospodou ve městě je Spolek. Založilo ji roku 1902 Společenstvo řemeslné a nazvalo ji Na společenstvu. Společenství sdružovalo v  Moravské Ostravě malé řemeslníky. Mezi ně patřili stolaři, pekaři nebo kolaři. Ti potřebovali nové místo pro kanceláře, zdravotní pokladnu a nocležnu pro své tovaryše a pomocníky, kteří nebyli z  Ostravy. Společenstvo tak otevřelo v levé části budovy, v místě dnešního pivního baru, nocležnu pro čtrnáct lidí a v pravém traktu budovy hospodu. Dnešní padesátníci znají Restauraci Na společenstvu především jako lidovou hospodu, chodili tam dělníci a  havíři, stejně tak jako veksláci nebo odpůrci komunistického režimu. Hospoda byla oblíbeným cílem umělců, rád tam sedával třeba Miroslav Holub, Petr Čepek, z mladší generace muzikant Radek Pastrňák. Po revoluci využil nový majitel zkratky, která se mezi lidmi vžila, a hospodu nazval jednoduše Spolek. Dnes je hospoda zvláště atraktivní v  létě, a to kvůli velké letní zahradě pro sto padesát lidí, která je největší v centru Ostravy.

www.ostravainfo.cz

INZERCE FUNGOLF Ostrava - Adventure minigolf Zveme Vás do zábavního centra FUNGOLF v Ostravě. Adventure golfové hřiště, obrovské dětské hřiště, kavárna se salónky pro rodinné či firemní akce. To vše Vám nabízíme na více než 1000 m2, v centru Ostravy a pod jednou střechou. Otevřeno máme denně od 10.00 do 21.00 hodin. FunGolf, Novinářská 7, Ostrava - Mariánské Hory (vedle OC Futurum) Email: [email protected], tel.: 737 665 125

www.fungolf.cz

33

rozhovor

Jiří Jůza Jiří Jůza řídí třetím rokem nejreprezentativnější výstavní prostor v Ostravě – Galerii výtvarného umění. Ta se pod jeho vedením více otevřela lidem. Návštěvníky přitáhly mimořádné výstavy slavných umělců, koncerty, semináře i bezplatné neděle. Do světovosti má ale galerie ještě daleko. Mimo jiné kvůli nedostatku prostoru a technickému zázemí. Jaký byl váš největší kulturní zážitek minulého roku? Nejsilnějším zážitkem pro mne byla výstava Karla Škréty v Národní galerii v Praze. Staré umění mám velmi rád. Mimořádná byla v  našich poměrech také výstava Dekadence Now! v  pražském Rudolfinu. K těmto výstavám bych přiřadil i letos připravovanou výstavu Černá slunce, která bude mít vernisáž v  Domě umění na začátku prosince. Jde o  pokračování velmi úspěšné výstavy Sváry zření, která byla v naší galerii v roce 2008.

34

O nedělích zadarmo, Černých sluncích a Bílém stínu

Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybělo? Vše se odvíjí od peněz. Ale myslím, že tady chybí stabilizace, koncepce a  také pevná ruka. Bohužel věci, které se otevřely při ostravském kulturním jaru – jak přezdívám kandidaturu Ostravy na Evropské hlavní město kultury 2015 – tak jejich linie se přesně nedrží. Protipólem je Dolní oblast Vítkovice a projekty, za kterými stojí generální ředitel společnosti Vítkovice Holding Jan Světlík. Má svoji koncepci, dílčí kroky, které podniká, vedou k zřejmému výsledku. Více takových věcí v ostravské kultuře postrádám. Nyní rekapitulace: Co nabídla Galerie výtvarného umění Ostrava návštěvníkům v roce 2011?

Je to třicet výstav. Z  toho nejvýznamnější byla velmi reprezentativní přehlídka Alfonse Muchy, výjimečná byla i výstava Motor and Art a  pak Černá slunce, o  které jsem již mluvil. Mimořádná byla také výstava Jakuba Špaňhela. Tento malíř přivezl největší plátna, jaká kdy byla v  Ostravě vystavena – pětimetrové obrazy. Něco podobného vídáme jen ve velkých světových galeriích. Takto pohromadě ještě nikdo Špaňhelovy velkoformátové věci nevystavil. Je něco, co byste Ostravě rád nabídl, ale zatím na to nejsou peníze nebo podmínky? Máte nějaký sen, který byste jako ředitel galerie chtěl uskutečnit? Dá se říct, že si sny, které vycházejí z reality, plníme. Samozřejmě jsou věci, které jsou pro nás v tuto chvíli nedostižné. A to

V Domě umění bude na tři sta těch nejskvostnějších obrazů

www.ostravainfo.cz

Rozhovor roce nejprve ve Vídni. Chceme také konečně udělat výstavu Stanislava Kolíbala. V plánu je i výstava Jana Švankmajera. Během roku uděláme zase dohromady přibližně třicet výstav. Prostor opět dáme i  architektuře a podobně. Jak pokročí v  příštím roce příprava přístavby galerie? Pracujeme na ní neustále. Není to zrovna malý projekt. Těch otázek, které se musí vyřešit, aby vše dobře dopadlo a aby stavba byla nejen z  provozního hlediska funkční minimálně sto let, je celá řada. Samozřejmě včetně financování. Přípravy trvají mnohem déle, než samotná stavba. A ekonomická krize nám příliš nenahrává. Spolu se zřizovatelem, Moravskoslezským krajem, se ale snažíme připravit vše tak, aby se mohlo stavět co nejdříve. Jaký je tedy alespoň orientační termín, kdy by se Bílý stín, jak architekt Josef Pleskot přístavbu nazval, mohl začít stavět? Naší vizí je rok 2015 nebo 2016.

nejenom z  ekonomických důvodů, ale zejména kvůli našim prostorovým možnostem a  technickému zázemí. Věřím, že až se jednou postaví přístavba Domu umění, podaří se udělat i  další věci, o  kterých se nám dnes může jen zdát. Jsou přehlídky umění evropského významu, které by dnes bylo možné do Ostravy dostat, byly by na ně i  peníze. Jsme však seriózní instituce, víme, že máme nějaké limity. Omezuje vás tedy hlavně to, že je galerie malá? Ano. A jde i o kvalitu toho prostoru a celé technické zázemí. Mění se v  poslední době struktura návštěvníků? Jak ji ovlivnily novinky jako třeba výstava automobilových veteránů na Motor and art nebo koncerty elektronické hudby v galerii? Snažíme se budovat dobrou značku, změny jsou znát, ale je to pozvolné. Alternativní hudba, přehlídky moderního umění, ale také přehlídky architektury přivádějí nové návštěvníky a nabízejí jim možnost znovu se vracet. Zavedli jsme bezplatné neděle a  začaly chodit celé rodiny s  dětmi. To je průlom. Třeba ve vídeňských galeriích je normální, že tam chodí rodiny s  dětmi. A u nás se začínají objevovat také. Z toho mám velkou radost.

táhnout do centra Ostravy lidi a  přitom jsme jim nechtěli stavět bariéry. Nevylučuji, že se nedělní vstupné časem změní, nebo budou návštěvníci platit či neplatit podle jednotlivých výstav a akcí. Ale zatím vidím volný nedělní vstup velmi pozitivně. Co uvidí návštěvníci galerie v  roce 2012? Nejvýznamnější bude výstava Černá slunce. Troufám si říct, že to bude zimní výstava sezóny v celé České republice. Představíme výkvět umění z let 1927 až 1942. Vystavíme řadu obrazů od Toyen nebo Jindřicha Štýrského, které se v  poslední době dražily za neuvěřitelné částky. Díla nám půjčí mnoho soukromých sběratelů. V Domě umění bude na tři sta těch nejskvostnějších obrazů. Připravujeme i poctu pro Johna Cage. Je to mezinárodní projekt, který začne v příštím

Jak jste se dostal k výtvarnému umění a  jaká byla vaše cesta do pozice ředitele Galerie výtvarného umění Ostrava? Měl jsem to velmi jednoduché. Oba rodiče byli historici umění, navíc velmi úzce spjati právě s  touto galerií. Odmalička jsem pobýval mezi stěnami Domu umění, všechno šlo nějak přirozeně. Osud to asi tak chtěl.

• • • •

Jiří Jůza kunsthistorik ředitel Galerie výtvarného umění Ostrava od roku 2008 narozen roku 1973 žije v Ostravě

Hraje tak velkou roli, že v neděli lidé nemusí platit vstupné? Je to asi motivace. V  Ostravě je to, bohužel, zřejmé. Konkurence v podobě různých obchodních center a  jakoby jednodušších atrakcí je veliká. Chtěli jsme v  neděli při-

www.ostravainfo.cz

35

O nás

Pobočka Letiště

nejmladší, nejblíže cizincům

ANKETA

1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Petr Jonák, student, Ostrava 1. Největším zážitkem byla divadelní hra Gottland v  Národním divadle moravskoslezském. 2. Chybí mi nová vědecká knihovna, která se měla stavět, ale nestaví. Jiří Vrtný, důchodce, Ostrava 1. Největším zážitkem byl film Habermannův mlýn. 2. Největším zklamáním hra Baníku Ostrava a nerealizovaná lávka od architektky Evy Jiřičné na Karolíně.

Nejmladší pobočka Ostravského informačního servisu na letišti Leoše Janáčka v Ostravě je specifická tím, že má sídlo přímo v  prostorách příletové haly mezinárodního letiště. Díky tomu jsou nejčastějšími zákazníky zahraniční cestující z celého světa, kteří přilétají do našeho regionu kvůli obchodním záležitostem, za příbuznými, za zábavou i odpočinkem. Stálé zákazníky jsme si získali mezi obyvateli z okolních obcí Mošnova jako je Příbor, Kopřivnice, Štramberk, Studénka, Stará Ves nad Ondřejnicí,  Petřvald a  také přímo mezi zaměstnanci letiště. Zejména pro zahraniční zákazníky je naše pobočka prvním záchytným bodem v cizím prostředí. Poradíme jim, jak se dostat na místo svého pobytu, informujeme je o  cenách dopravců, poskytujeme směnárenské

36

služby, doporučujeme zajímavá, atraktivní místa, která mohou během pobytu navštívit, vybavujeme je propagačními materiály – mapami, průvodci, informačními letáčky, které jim přiblíží náš region. Ostatní zákazníci využívají hlavně naši nabídku propagačních materiálů a suvenýrů. I přesto, že má letiště své vlastní informační centrum, zákazníci získají i u nás potřebné informace o provozu letiště i odletových časech. Obsluha zahraničních klientů bývá i zábavná. Turisté ze Španělska nám třeba jednou chtěli poděkovat v  českém jazyce. Naše zaměstnankyně jim tedy řekla, že anglické „thank you“ je česky „děkuji“. Z úst Španělů to znělo jako „kvikvi“. Kvikvi je jistě bavilo během celého pobytu u nás. I nám z toho bylo veselo.

Ida Šimonová, na mateřské dovolené, Ostrava 1. Největším zážitkem je japonský film Průvodce a  Kulturní odpoledne: Konec prázdnin. 2. Mrzí mne, že na kulturu nemám moc času. Mám totiž čtyřletou dceru a ještě se nám letos narodila dvojčata. Radovan Šťastný, fotograf, Ostrava 1. Velkým zážitkem byl barokní koncert v Holešově. 2. Vadí mi, že v Ostravě je o víkendech tak mrtvo. Věra Vahalíková, galerista Slezskoostravské galerie, Ostrava 1. Největším kulturním zážitkem roku 2011 se pro mě stal koncert houslisty Ivana Ženatého pod secesními lustry obřadní síně slezskoostravské radnice. Dva dny před tím jsem stejného umělce slyšela na závěrečném koncertě Janáčkova máje, kde s Českou filharmonií interpretoval Dvořákovu a  Mahlerovu hudbu. Bylo obdivuhodné, jak se Ivan Ženatý dokázal přizpůsobit komornímu prostředí a  náladě stovky posluchačů ve Slezské Ostravě. Nebylo to jen výběrem repertoáru. Byl hravý, uvolněný a velmi empatický, i když ani trochu neslevil ze své preciznosti a virtuozity. 2. Domnívám se, že v Ostravě, městě s festivaly jako Colours of Ostrava, Folklor bez hranic nebo Spectaculo Interesse, množstvím kvalitních výstavních síní a divadel máme všechno. Vlastně jediné, co nám opravdu schází je čas této nabídky využít.

www.ostravainfo.cz

Pravidelně v ostravě

Shakespearovské slavnosti: Silné zážitky i v dešti Letní shakespearovské slavnosti Ostrava, organizované produkční a uměleckou agenturou Pas de Theatre, tvoří zavedenou součást ostravské letní kulturní dramaturgie. Každým rokem si festivalová představení získávají stále více příznivců. Důkaz? Veselé paničky windsorské s Bolkem Polívkou a Simonou Stašovou v hlavních rolích byly vyprodány během několika hodin. Letní shakespearovské slavnosti Ostrava jsou v  době divadelních prázdnin v  červenci a srpnu na Slezskoostravském hradu. Pro příští rok, u příležitosti pátého ročníku divadelní přehlídky, plánují organizátoři jako jednu z doprovodných akcí tematickou výstavu velkoformátových fotografií. „Velmi úspěšný je také vzdělávací projekt, který vznikl díky spolupráci s Londýnskou metropolitní univerzitou. Premiéru měl v  tomto roce, má ambice se dále rozšiřovat a zahrnout také workshopy, například na téma kulturní produkce,“ upřesňuje za pořadatele Andrej Harmečko. „Obecně mohou příznivci přehlídky očekávat, že nadcházející ročník přinese podobný festivalový formát, na který jsou zvyklí,“ dodává Harmečko. Diváci se mohou opět těšit na komedii Veselé paničky windsorské, tedy ti, na které se dostanou vstupenky. Znovu bude na programu hit letošního ročníku – přestavení Zkrocení zlé ženy s Taťánou Vilhelmovou a Romanem Zachem v hlavních rolích. Slovenská produkce bude zastoupena ne moc často uváděnou hrou Oko za oko. Organizátoři připravují jednu novou inscenaci, která bude mít v Ostravě

www.ostravainfo.cz

premiéru. Naopak hra Romeo a  Julie byla loni na přehlídce naposledy. Souboje s počasím Divadelní festival pod širým nebem je hodně závislý na rozmarech počasí. Déšť však logicky neznamená zkažený večer bez zážitků. „Mezi hledištěm a  jevištěm vzniká vzácné spojení. Je to až magické. Člověk by předpokládal, že diváci i  herci se v  dešti zvednou a  naštvaně odejdou. Jenže najednou se z  herců i  diváků stává jedna komunita. Přestože prší, přeskakují jiskry. Je vidět, jak diváci hercům fandí,“ popisuje ředitel festivalu Petr Sýkora.

Organizátoři nicméně diváky vybízejí, aby při oblékání mysleli na možnost deště a chladu. Ke koloritu festivalu patří i deky, které si mohou diváci před představením půjčit. K lidem, kteří se zasloužili o to, že divadelní festival našel cestu do Ostravy, patří ostravský herec Vladimír Polák: „S mým hereckým kolegou Petrem Sýkorou jsme oba potkávali v  létě v  Ostravě známé, kteří si stěžovali, že nemají kam jít do divadla. Přišlo jim, že je špatně, že když mají konečně trochu volného času, divadla jsou zavřená a  není kam jít,“ popisuje Polák, jak přišel na nápad organizovat po Praze, Bratislavě a Brnu festival i v Ostravě.

37

rozhovor

Norbert Lichý

Můžu lidem zahrát představení. Jde jen o to, jestli mají na vstupné S jedním z nejznámějších a nejobsazovanějších herců z Ostravy, Norbertem Lichým, se potkáváme v  jeho domovském prostředí. V  podniku jménem Ali Baba v  centru Ostravy, do kterého často zajde, protože bydlí nedaleko. Štamgasti ho nadšeně zdraví. Povídáme si, zatímco z reproduktorů zní písně Michala Tučného. Někteří hosté si zpívají s ním. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Oceňuji, že se konečně rozhýbala rekonstrukce Divadla Petra Bezruče. Oceňuji to moc. Vůbec si ani neumím představit objem té práce. Viděl jsem nějaké fotky z  rekonstrukce a  dostal z  nich šílenou depresi. Není tam nic, jak bylo. Všechno bude jinak a  vlastně ani nikdo nedokáže říct, jak. Nevím, jestli si v  tomto novém divadle vůbec ještě najdu svoje místečko, jestli rekonstrukcí náhodou nevyvane i  duch Bezruče, který v divadle vždycky byl. Ale doufám, že ne. Protože toho ducha v sobě nesou lidé. To je dobrá odpověď, ne? Jasně. Není to špatné. Ale přesto, nějaký kulturní zážitek by se nenašel?

38

Kulturní zážitek, to nevím. Přiznám se, že letos jsem měl tolik práce, že ostatní věci jsem ani nedokázal vnímat. Byl jsem v  jednom kole. Neměl jsem žádné prázdniny, nic. Měl jsem velké nabídky, štěstí hrát role v několika filmech a  dohrával jsem druhým rokem šňůru na Shakespearovských slavnostech. Připadám si hrozně unavený. Hned několik filmů? Které to byly? Byl to film Signál s  mladým režisérem Tomášem Řehořkem. A točil jsem také Okresní přebor. V  Signálu hraju starostu města, v Okresním přeboru zase majitele kolotočů. Oba filmy jsou komedie. Pak Hranaři s  režisérem Zelenkou, Ve stínu koně s  panem Ondříčkem a  před tím Czech made men zase s panem Řehořkem. Mezitím ještě několik drobností. No, bylo toho dost. Teď se z toho otřepávám. Poznal jsem během natáčení spoustu bezvadných lidí, jako je Bolek Polívka nebo Jiří Menzel, Karel Roden, Ondřej Vetchý, Miroslav Krobot, Postránecký, Kňažko, Dlouhý. Bože, těch velikánů je tolik! Setkání s Luďkem Sobotou pro mne bylo půvabné. Jsou to pojmy, s  tím se nedá nic dělat. O to je cennější, vezmou-li vás , pokud to nepředstírají, mezi sebe. Pak taky potkáte dušičky, se kterým je vám milo, lehce gene-

račně – Pavlu Beretovou, Kryštofa Hádka, Jardu Plesla. Nejsou o moc mladší? Setkání s osobností vás prostě obohatí. Nebo potěší. Na jevišti Honza Dolanský, Honza Teplý, Martin Preiss. Prostě nádhera. Nebo setkání s Ladislavem Mrkvičkou! Stihnete ještě sledovat, jak hraje Baník? Stejně jako politiku, i  Baník jsem přestal sledovat, když to začalo spět do pekel. V jakési neprůhlednosti budoucnosti, myslím. Nevěděl jsem, co na to říct. Baníku samozřejmě fandím, v  Ostravě se to bere jako jakási povinnost. Ale když se mě v  Praze ptali, jaký je rozdíl mezi trojúhelníkem a  Baníkem (trojúhelník má více bodů – poznámka redakce), tak jsem to sledování trochu opustil. Ale znám to. I v divadle se někdy daří a  někdy ne. Vadí mi spíš, jak Ostrava přistupuje k výstavbě nového působiště Baníku. Ale moc tomu nerozumím, takže mne neberte vážně. Na podzim uvedlo Národní divadlo moravskoslezské premiéru Divotvorného hrnce, kde hrajete vodníka Čochtana. Všichni jsou z  vašich výkonů unešení.

www.ostravainfo.cz

Rozhovor Tento klasický americký muzikál přepsali pan Werich s panem Voskovcem. A Werich přepsal roli Čochtana, což je v originále zlý skřítek, pro sebe. Tedy převedl ji do naší divácké krajiny. Čochtan je typicky werichovská role. Hrát ji je obrovská zodpovědnost i  radost zároveň. Člověk se samozřejmě zamýšlí nad tím, co už je staré, co by potřebovalo zkrátit. Ale ta hra je prostě klasika. Myslím, že je pohádkově nadčasová, stará nebude nikdy. Klasika krásná a  poetická. Je to muzikál se vším všudy, s  hity, které všichni známe. Na nastudování jsem měl málo času, myslím, že i  teď po premiéře mám hodně co dohánět, abych to hrál s jistotou. Kolegové byli ale velmi vstřícní a já jim to nezapomenu. Jak žije Divadlo Petra Bezruče bez budovy? Jak ztrátu domovského prostoru řešíte? Díky tomu, že v Divadle loutek se každý večer nehraje, tak v  něm máme zázemí. Zázemí máme i v kulturáku v Michálkovicích, zázemí máme také v  amfiteátru u  Domu kultury města Ostravy. V  amfiteátru máme improvizované ředitelství i  zkušebnu. V létě jsme v amfiteátru dokonce hráli Pornohvězdy. Bylo to moc fajn. Jenomže hrát se tam dá jen v létě. Takže jezdíme hodně po zájezdech. Do Prahy, Nového Jičína, Valašského Meziříčí i Prostějova. Lepíme to, jak to jde. Odehraná představení totiž být musí. Ale

Hodně jsem si sliboval od Karoliny. Ale z toho, co zatím vidím, vůbec nevím, k jakému účelu to má sloužit. Takové podivné krychle. To tam měl být raději park. Zatím jsem ve velkých rozpacích. A  myslím, že řada z nás, co Ostravu známe, říkáme: Doprčic, co to má znamenat? Raději bych viděl nějaké krásné domy, zajímavou architekturu, hezké prostory. Anebo opravdu raději ten park, třeba s opičíma dráhama pro děcka. Vždyť to už snad ani není možné, tyhle

Máme ve městě dvě veřejnoprávní instituce, proč v nich nevznikají pracovní příležitosti? Proč v nich nevzniká dabing? Jestli jsou v Ostravě regionální televize a regionální rozhlas, měly by dávat regionálním hercům práci. vše teď děláme s  vědomím, že budeme mít ve výsledku krásné divadlo. Improvizujeme a snažíme se neztratit ani víru, ani odvahu. Jak se plní váš diář pro rok 2012? Zatím se neplní vůbec. Chci si odpočinout a  diář na rok 2012 pro mne nemusí být až tak zaplněný. Chtěl bych být s rodinou a odpočívat. Přemýšlet. A  nebo jen tak hledět. Ale to asi není moc zajímavé. A  co hudba, které se také věnujete? Složil jste něco nového? Měl jsem premiéru v Olomouci. Jde o muzikál pro děti s  názvem My se vlka nebojíme. Je to hodně hektické, protože kvůli mé vytíženosti jsem nesplnil úplně všechno, jak bych měl. Teď zrovna mám nabídku z Kladna. Uvidíme, jak dopadne. Muziku píšu moc rád. Dělám tak alespoň něco jiného než normálně. Což je velmi příjemné. Je o vás známo, že jste doma v centru Ostravy a  máte to tam moc rád. Jak se vám líbí změny ve městě?

www.ostravainfo.cz

šílené krabice, těch snad máme na okrajích měst už dost. A zeleně ubylo. A moc. Letos jste hrál i  v  Pestrých vrstvách Ivana Landsmanna. Jak se vám hrálo v prostředí bývalého Dolu Hlubina? Je to krásná inscenace a  já si těch chlapů v  Ostravě vážím. Vím, že zde nikdo nemá nic zadarmo, že práce na vás kouká odevšad a že je tady všechno těžce vypocené. Lichý poroučí jednomu ze starších štamgastů u vedlejšího stolu zelenou. „Přijdeš zítra? Budu mít pro tebe dárek,“ říká muž Lichému. „To víš, že přijdu,“ směje se Lichý. Zrovna tohle je člověk, který prožil celý život na dole. Je to na něm vidět. Teď je rád, že z důchodu zaplatí pár piv. Dělal pro „společnost“, co mohl. Teď se cítí ošizený. Takových udřených a  zklamaných lidí je tady hrozně moc. Je nějaké východisko? Jestli je východisko, nevím. To není otázka na mne. Můžu těm lidem zahrát představení. Teď jde jen o to, jestli vůbec mají na vstupné.

Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybí? Máme ve městě dvě veřejnoprávní instituce, proč v  nich nevznikají pracovní příležitosti? Proč v nich nevzniká dabing? Jestli jsou v  Ostravě regionální televize a  regionální rozhlas, měly by dávat regionálním hercům práci. To mi přijde tak logické, že o tom snad ani nemůže být sporu. A vidíte je! Jenže je všude tolik nezaměstnaných, že nějací herci samozřejmě nikoho nezajímají. Když člověk žije chvilku v  Praze, uvědomí si, že rozdíly jsou opravdu velké. O  kolik větší tam mají příležitosti moji kolegové! Jak se uživí i herci na volné noze! Člověk se pak nemůže divit tomu, že když přijde do Ostravy někdo mladý a  talentovaný, chce rychle odejít pryč. Je mi to moc líto, ale nedivím se. Vraťme se k  příštímu roku. Bude rok 2012 pro Norberta Lichého rokem odpočinku? To by bylo krásný! Ale tak to nebude. Bohužel. Ale víte, jak to je. Když člověk moc pracuje, tak si stěžuje, a  když nic nedělá, tak si stěžuje taky. Jak jste se stal hercem? Zcela logicky. Jsem z herecké rodiny a jen jsem prostě převzal žezlo. Naprosto kontinuální vyústění mého života. Nic jiného neumím. Jestli umím vůbec to. Toť otázka.

Norbert Lichý • herec, hudební skladatel • od roku 1987 v Divadle Petra Bezruče • v roce 2009 získal cenu Thálie v oboru činohra za roli Mendela Singera ve hře Job • narozen roku 1964 • žije v Ostravě 39

rozhovor

Jiřina Kábrtová

Už za Lucemburků jsme něco znamenali Jiřina Kábrtová pracuje téměř pětatřicet let v Ostravském muzeu, od roku 2000 jako ředitelka. Prací je stále nadšená. Raduje se z povedených výstav, na které chodí lidé, lituje těch, které nemůže uskutečnit kvůli nedostatku peněz. Jako ostravská patriotka se s odporem dívá na špatnou architekturu a se smutkem hledí na chátrající skvosty. Jaký byl váš největší kulturní zážitek roku 2011? Nebudu chodit daleko. Pochválím svoji instituci. V muzeu jsme udělali výstavu s názvem Král, který létal. Zaměřili jsme ji na sedmisté výročí nástupu Lucemburků na český trůn. K výstavě jsme udělali i publikaci, která má více než tisíc stran. Zaplnili jsme tak mezeru, která o  době Jana Lucemburského, a to zvláště tady, na Moravě a  ve Slezsku, byla. Tato výstava pro mne byla kulturním počinem roku. Při této příležitosti mne také pozval prezident Václav Klaus na slavnostní večeři na Pražský hrad.

40

A tam jsem si mohla podat ruku s Henrym I., lucemburským velkovévodou. Co je pro mnohé kulturní a  politické špičky v  Praze vcelku běžná věc, bylo pro mne nezapomenutelným zážitkem. Co vám v  ostravské kultuře nejvíce chybělo? Na to je jen jasná odpověď – finance. Daly by se dělat mnohé skvělé projekty, ale bez peněz to nejde. Muzeum je instituce, která se neobejde bez příspěvků zřizovatele, na mimořádné akce oslovuje sponzory, žádá o granty. Musím ale uznat, i když je situace kritická, tak město prozatím kulturní organizace podporuje a jejich práce si váží, takže zatím fungujeme normálně. A zvláště když jde o projekty, které mají nadnárodní charakter, peníze se získat dají. Jsem ráda, že jsem mohla spolupracovat se společností ArcelorMittal, jejíž vedení shodou okolností sídlí v  Lucemburku. Část peněz na výstavu o Lucemburcích tvořily právě peníze této firmy. Ostravská kultura je výborná a její struktura je tak rozložená, že není třeba nic

měnit. Byla bych moc ráda, kdyby zůstala zachována tak, jak je. Muzeum prošlo před dvěma roky významnou rekonstrukcí. Přitáhly změny nové návštěvníky? Ano, to rozhodně. Zvlášť patrné je to u  školáků. Máme atraktivní interaktivní program, který chceme ještě zintenzivnit tak, aby k nám školy chodily přímo na doplnění výuky. Když si pomyslím, v  jakém stavu jsou ve školních kabinetech někdy pomůcky týkající se například geologie… Děti se nyní v  muzeu in natura dozvědí, že všecko není jenom kámen. Jde o to, aby se naučily vnímat neživou přírodu stejně jako živou. Nebo třeba historie města. Zkuste si zajít na náměstí a  zeptat se lidí na letopočet založení Ostravy. Kolik lidí ho bude znát? Ostrava je právem hrdá na svoji historii. To je potřeba lidem hodně často zdůrazňovat. Myslím, že výstavou Král, který létal jsme dokázali, že už v době Jana Lucemburského jsme v Ostravě a okolí nebyli

www.ostravainfo.cz

Rozhovor nibald Deininger a  nedat území kolem ní do pořádku? Vždyť je to hrůza.

žádnými ořezávátky, ale že už tehdy jsme hýbali dějinami. Co všechno se v muzeu změnilo? Změny se dotýkají dětských i  dospělých návštěvníků. Velkou oblibu si získaly interaktivní počítače. Obrovský úspěch mají vitríny. Lidé zmáčknou tlačítko a slyší hlasy konkrétních ptáků. Já sama poznám jen

Jakou výstavu byste rádi udělali, kdyby do muzea nějakým zázrakem doputovala opravdu hodně velká suma peněz? Měli jsme jednu takovou výstavu v plánu. Souvisela s kandidaturou Ostravy na Evropské hlavní město kultury roku 2015. Výstava měla dohromady spojovat asi patnáct států a měla být o Jantarové stezce. Mnozí to nevědí, ale Ostrava opravdu byla důležitou součástí té stezky, která spojovala Evropu od Itálie po Pobaltí. Na tu výstavu jsem se hodně těšila. Počítali jsme s penězi z Evropské unie, výstava byla naplánovaná v celém městě. Centrem by bylo muzeum, zúčastněné státy měly postavit své samostatné stánky. Byla by to výstava s velkým V. Možná ještě bude, jenom menší. Budu se snažit tomu pomoci vší silou.

Ostravu miluji a jsem ráda, že mohu trošku přispět k jejímu renomé. špačka, kosa, nanejvýš drozda. Návštěvníci jsou mnohdy překvapeni, jak krásné zvuky ptáci vydávají. A o to právě v muzeu jde. Hravou formou zprostředkovat odborné informace. Podobně je to i s historií města. Máme velmi dobře zpracovanou část expozice o městské architektuře. Někteří návštěvníci si třeba až tady uvědomí, že chodí kolem budov, které tady stojí třeba dvě stě let. Zajímají se pak i o to, kdy byly které budovy dostavěny, opraveny. V této souvislosti je zvlášť smutné slyšet o osudu domu, který projektoval slavný vídeňský architekt Wunibald Deininger. Dům chátrá a  majitelé dávají najevo, že ho chtějí zbourat. Myslíte ten šedý dům vedle módního domu Ostravica? Ano. O  Wunibaldu Deiningerovi jsme v muzeu také dělali výstavu. Když přijedete například do Salzburku a vyslovíte jeho jméno, je hned jasné, že si tam jeho práce nesmírně váží. Už jsem se nějak vyrovnala s  tím, že by mohl zmizet Deningerem vyprojektovaný hotel Palace, ten nakonec prošel mnohými necitlivými přestavbami. Ale nikdy se nesmířím s tím, že by se zbořila právě ona šedá budova naproti. Vůbec celý areál kolem hotelu Palace a  bývalé Textilie Ostravu doslova hyzdí. Na Karolině se zatím stavějí krychle, které se mi, a nejen mi, ani trochu nelíbí. Když se přijíždělo od Frýdku-Místku k  městu, bylo vidět katedrálu Božského spasitele a  radnici. Teď nevidíte nic. Jenom prosklenou krychli. To podle mne není žádný architektonický počin. Na to se nikdo jezdit dívat nebude. Ale nechat si vzít takovou budovu od architekta, jakým byl Wu-

www.ostravainfo.cz

Jak řešíte otvírací dobu, a  to zejména o víkendech, kdy do centra města moc lidí nechodí? Když děláme speciální akce, míváme o víkendech otevřeno od deseti do pěti odpoledne. Informujeme o  tom prostřednictvím novin i našeho webu. Pokud jde o tak mimořádnou výstavu jako byl Král, který létal, kromě pondělního dopoledne jsme měli otevřeno do šesti a dvakrát týdně až do osmi večera. Dobře jsme udělali, protože muzeum bylo plné návštěvníků od rána do večera. Co uvidí návštěvníci v Ostravském muzeu v roce 2012? Ještě na konci roku 2011 chceme otevřít výstavu s  pracovním názvem Třítisíciletí kultury na korejském poloostrově. V Os-

• • • • •

Jiřina Kábrtová ředitelka Ostravského muzea od roku 2000 od roku 1990 zástupkyně ředitele narozená roku 1953 žije v Ostravě v březnu 2012 oslaví 35 let práce v muzeu

travě je spousta Korejců, mnoho lidí tady v  korejských firmách pracuje. Myslím si, že se lidé budou chtít dozvědět, pro jakou zemi oni sami nebo jejich blízcí pracují. Spolupracujeme i  s  firmou Hyundai. Pak přijde na řadu příroda, na kterou se moc těším. Výstava ponese název Léčivé rostliny a jejich zlí dvojníci. Lidé si stále pletou rulíky s borůvkami nebo heřmánek a rmen. A  o  prázdninách bychom rádi uspořádali výstavu o nejznámějším letopočtu v české historii – o roce 1212 a Zlaté bule sicilské. Ta by mohla zajímat hodně i cizince, kterých k  nám chodí během prázdninových měsíců docela hodně. Pravidelnými návštěvníky jsou třeba Poláci. Jaká byla vaše cesta do funkce ředitelky Ostravského muzea? Myslím, že byla taková, jaká být měla. K takové práci jsou třeba zkušenosti. A já jsem začínala v  ostravském muzeu už na škole, když jsem dodělávala diplomovou práci. Příští rok v březnu oslavím kulaté výročí – budu tady pětatřicet let. Začínala jsem jako mineralog. Ještě před listopadem 1989 jsem se stala vedoucí oddělení. Na místo zástupce ředitele jsem neměla šanci, protože jsem nebyla ve straně. Po listopadu jsem byla deset let zástupkyní, ředitelkou jsem od roku 2000. Měla jsem velké pracovní štěstí. Ostravu miluji a jsem ráda, že mohu trošku přispět k jejímu renomé.

41

INZERCE

KMO – KLIMAMONTÁŽE Ostrava, s.r.o. tel.: 596 237 378–9 e-mail: [email protected] Sídlo: Blokova 3, 719 00 Ostrava 19 Pobočka:Vrázova 35, 703 00 Ostrava 3 www.kmoklima.cz

Nákup, prodej, projekce, montáž, servis klimatizačních a chladicích jednotek, tepelných čerpadel, vzduchotechnických zařízení – od bytových, kancelářských, skladových prostor, až po velké výrobní haly, obchodní centra, hotely, nemocnice…

Vinotéka & Alkotéka STYLE Ing. Jana Glattová Tyršova 26, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava Prodejní doba Po–Pá 9.00–18.30 hodin So 9.00–12.00 hodin V ostatní dobu dle dohody Špičková vína z Moravy a zahraničí Portská vína Doplňky k vínu Sklípek Řízené degustace Posezení u vína a kávy Firemní a soukromé akce Vína s firemní etiketou Zabezpečení návštěv moravských sklípků Široký výběr alkoholu Slivovice – moravský fenomén

mobil: 605 524 305 • www.vinoteka-style.cz

42

www.ostravainfo.cz

o nás

ANKETA

1. Jaký byl Váš největší kulturní zážitek tohoto roku? 2. Co Vám v ostravské kultuře chybí? Ivo Schammánek, Art Director, Ostrava 1. Věřím, že nejeden zážitek ještě do konce roku přijde, ten nejsilnější už asi nic nepřekoná. Jednoznačně John Lydon alias Johnny Rotten na letošních Colours of Ostrava. Neuvěřitelný nářez! Jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl… I když těch kulturních zážitků bylo moc a moc, ať už šlo o Bezruče, skvělé koncerty nebo výstupy dětí přátel při sjíždění Vltavy, tak letos jasný vrchol. 2. Nabídka je opravdu bohatá a  spíš je problém vše stihnout a  občas to i  „ufinancovat“. Vůbec mě nemrzí, že Ostrava prohrála souboj s Plzní a že si musí jako vždy vše vybojovat sama. Pro mě je třeba před Plzní minimálně o Parník. Jana Ottová, vedoucí průvodcovského servisu Národní kulturní památky Důl Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren, Jistebník 1. První místo u mne zaujímá Colours of Ostrava. Lidé často na Colours napoprvé jedou přesto, že je v Ostravě, ale pak se vrací i kvůli Ostravě. Colours of Ostrava vylepšily renomé Ostravy lépe, než různé kampaně. Také je skvělé, jak místní soubor technických památek ožívá. V  loňském roce se několikrát staly atraktivním jevištěm. Připravovaný projekt Zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky Vítkovice má šanci vyzdvihnout Ostravu na úroveň Porúří, kde dokázali pro industriální památky nalézt skvělé využití. Těší mě, že si do Ostravy našly cestu workshopy jako Pecha Kucha Nights nebo že tu nadšenci uspořádali festival nezávislé módy a designu Fashion Crossroad. 2. Ostravě schází důstojná a  funkčně vyhovující budova vědecké knihovny. Věřím, že pozitivní inspirace z míst, kde se to podařilo, spolu s  neutuchajícím zájmem mnoha obyvatel převáží a brzy se knihovny dočkáme nejen na papíře. Je také smutné, že Ostrava promarnila šanci obohatit centrum kvalitní architekturou a projekt lávky na Karolinu od Evy Jiřičné byl smeten se stolu. Centrum nežije. V  podvečer či o  volných dnech se z něj vytrácí život. Také jsou tady smutné milníky ostravské kultury jako bývalá městská jatka, Módní dům Ostravica, Hotel Palace, Kavárna Elektra.

www.ostravainfo.cz

Pobočka Věž To je báječný, že? Architektonicky vysoce ceněná Nová radnice v srdci Ostravy a její věž, díky které je to nejvyšší radniční budova v Česku, přímo vybízí k turistickému využití. Elegantní, za nocí vždy osvětlená konstruktivistická dominanta Ostravy je vysoká pětaosmdesát metrů. Vyhlídková terasa je ve výšce třiasedmdesát metrů a za příznivého počasí je z ní nádherný výhled do okolí. Trvalo však roky, než se věž otevřela veřejnosti. „Nejenom Ostravané, ale i návštěvníci z různých jiných míst republiky se divili, někteří si i  klepali na čelo, proč není věž zpřístupněna lidem. Ještě po pádu komunismu trvalo mnoho let, než se tam člověk, který měl zájem, dostal,“ vzpomíná pamětnice, zároveň pracovnice Ostravského informačního servisu (OIS) Jana Ottová. Myšlenku nabídnout turistům atraktivní výhled na Ostravu z výšky město konečně uskutečnilo roku 2000. Kromě vyhlídky na terase tehdy rovnou zřídilo v  šestém patře radnice informační centrum. Návštěvníci, které přiláká výhled, se tak cestou nahoru na věž mohou dozvědět další informace o městě a jeho zajímavostech. Provoz na vyhlídkové věži byl od začátku celoroční, návštěvníků rychle přibývalo. Roky stála práce průvodců především na tom, že prodávali vstupenky na vyhlídku, na ochozu vyprávěli o historii věže a o tom, co všechno je z ní vidět. A navíc prodávali suvenýry s ostravskou tematikou a nabízeli propagační materiály.

„Dnes už u nás mohou lidé koupit vstupenky na kulturní, sportovní i jiné akce pořádané po celé republice, dálniční známky nebo dobíjecí kupóny na mobilní telefony,“ říká vedoucí pobočky Lucie Ochodková. Vyzdvihuje, že se podařilo zavést také směnárenské služby. „Už nemusíme cizince posílat směnit peníze jinam. Mnozí zahraniční návštěvníci to vítají a  my máme dobrý pocit z  toho, že nabízíme komplexnější služby,“ vysvětluje Ochodková. Provádění návštěvníků je pořád hlavní práce lidí z  tohoto infocentra, ale přibývají k  ní další. „Kromě klasických výkladů na ochozu věže jsme od roku 2009 začali zájemce provázet po různých částech Ostravy. Hodně oblíbené jsou procházky po industriálních památkách, bývalých kavárnách a nevěstincích, jsme schopni trasy i různě kombinovat. Děláme i okružní jízdu Ostravou a  jejím okolím autobusem,“ říká vedoucí pobočky. Informátoři se setkávají s  různými lidmi i s různými druhy dotazů. Mnohé se pochopitelně opakují, některé překvapí, jiné pobaví. „Jeden Ostravák přivedl kamarády z  Čech a snažil se jim přetlumočit nápis Fajne, no ni? Nakonec z toho vzešla věta Hele, to je báječný, že mám pravdu?“, líčí Ochodková. O  vstřícnosti personálu, ale hlavně o  krásném výhledu na Ostravu se můžete přesvědčit denně od devíti rána do sedmi večer. Pouze v době zimních měsíců končí prohlídky v pět hodin.

43

Vyhlídková věž připravuje... 19. února

Procházka Moravskou Ostravou

18. března Komentovaná procházka Porubou 1. dubna

Židovská Ostrava

15. dubna

Po schodech na věž

29. dubna

Cykloprohlídka

19. května

Muzejní noc

2. června

Den dětí

17. června

Jeden den v životě ostravského horníka

30. června

Přivítejte léto a prázdniny z Vyhlídkové věže

19. srpna Komentovaná procházka Mariánskými Horami 2. září

Po stopách vůně kávy

16. září

Po schodech na věž

7. října Ostravská divadla 28. října

Den otevřených dveří

17. listopadu Kdyby nebyl listopad... 5. prosince

Mikuláš na věži

24. prosince Vánoční tradice na věži 1. ledna 2013 Novoroční přípitek

ISBN: 978-80-260-1107-1

www.ostravainfo.cz