Co s kinem? Zbourat, rekonstruovat, přestěhovat, zavřít?

Město si vyšláplo na média Čtěte na straně 9

NEZÁVISLÉ NOVINY

ROČNÍK III / ČÍSLO 8 září 2013

ZDARMA

Co s kinem? Zbourat, rekonstruovat, přestěhovat, zavřít? O nevyhovujícím stavu budovy kina se ví již několik let. Zatímco před několika lety se velmi jasně hovořilo o vybudování víceúčelového kulturního centra za desítky milionů, dnes je situace odlišná. Vedení města chce kino postupnými kroky zvelebovat. Mezi zastupiteli se ale objevuje i názor, že nazrál čas zvážit, zdali kino nezavřít úplně. Nejen kvůli jeho stavu, ale i kvůli tomu, že prodělává. Ekonomika města je i přes skutečnost, že je zatížena stomilionovým úvěrem, zdravá. Žádné velké investice si ale město dovolit nemůže. I proto pomalu jeho vedení opouští od myšlenky, že kino zbourá a místo něj vybuduje víceúčelové kulturní centrum za více než sto milionů korun. I přes to, že by se podobný projekt re-

Proto jsme se rozhodli přihlásit do výzvy a začneme postupně opravovat plášť, střechu, dojde na elektroinstalaci, dojde na sociální zařízení.“

Krůček po krůčku

Rožnovské kino jako jediné v kraji každoročně uvádí filmový festival Jeden svět, který se mezi diváky těší velké oblibě. Foto: TKA

alizoval z dotací, by spoluúčast města byla pravděpodobně v řádu desítek milionů. „Megalomanské vize už jsme opustili, protože reálně víme, že na

takovou částku peněz si nemůžeme sáhnout,“ připouští starostka města Markéta Blinková (ODS) a dodává: „Neustále jsou otevřené výzvy na zateplení a výměny oken, střech apod.

Kino prošlo poslední větší rekonstrukcí v polovině 70. let a jeho stav je tak nevyhovující. Nejkritičtějším místem je asi střecha nad vestibulem, která volá po rekonstrukci. „Výměnu by potřebovaly i rozvody elektřiny a vody. A časté jsou i problémy s odpady. Diváci také pociťují nepohodlí v sále, protože sedačky jsou poměrně nepohodlné a návštěvníkům kina znepříjemňují sledování filmů,“ je si problémů vědom vedoucí kina Pavel Jakubík. Pokračování na straně 5

Výkup zlata za nejvyšší ceny v zastavárně na Lázu. Zástava zlata za nejnižší úrok v regionu. Tel.: 608 888 908.

rožnovský prostor – nezávislé noviny

www.roznovsky-prostor.cz

Turisté pořádají na rozhlednu nájezdy, zakázka na výstavbu pod drobnohledem policie i ÚOHS O tom, jestli bude Jurkovičova rozhledna pouze obřím lapačem prachu, nebo se stane skutečným lákadlem pro turisty, je zřejmě rozhodnuto. Během více než roku si pohled z ní vychutnaly desítky tisíc lidí. Ani to ale neobměkčilo státní zastupitelství a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby se okolnostmi výběrového řízení na její zbudování nezabývali. Město už kvůli tomu přišlo o část dotace. Už v průběhu srpna hlásila rozhledna stejný počet návštěvníků jako za celý loňský rok. Na vysoké návštěvnosti se zřejmě podepsala spolupráce s Valašským muzeem, které umožnilo vstup na rozhlednu ze svého areálu i opačně. Pro lepší orientaci přibylo také nové značení z parkoviště u Mlýnské doliny a z Horních Drah v Tylovicích. „Nyní jsme obdrželi prostředky na vybudování naučné stezky Jurkovičova rozhledna, což znamená, že po sezóně budeme řešit úpravu komunikací – zpevnění lesních chodníčků, budování odpočinkových míst a budování informačních tabulí, které budou návštěvníky seznamovat s Dušanem Samo Jurkovičem a jeho působením v našem regionu,“ nastínil další plány tiskový mluvčí města Tomáš Gross. Město stále usiluje o to, aby mu Regionální rada přiznala celou výši dotace. K ponížení dotace se rozhod-

la poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) označil výběrové řízení na výstavbu rozhledny za diskriminační. „Dostali jsme doplatek, který je skutečně o částku zhruba 2 miliony nižší, ale my se v žádném případě nechceme smířit s tím, že bychom byli považováni za nějakého viníka nebo že bychom způsobili my ten problém. Proto jsme na jaře podali žalobu na společnost Justitia (organizovala pro město výběrové řízení – pozn. red.),“ uvedla starostka města Markéta Blinková (ODS) a dodala: „Jestli je někde nějaký viník, určitě to není nikdo z města ani město, ale firma, která nezodpovědně přistoupila k výběrovému řízení. Tato stavba si nezaslouží problémy, které ji provází.“ Policie prověřovala i postup vítězných tří firem. Státní zástupce Petr Bareš na základě zajištěné elektronické pošty vyjádřil podezření, že všichni tři uchazeči postupovali v průběhu soutěže ve vzájemné shodě v úmyslu umožnit vítězství společnosti Commodum s.r.o. Případ pro podezření ze správního deliktu předal na ÚOHS. „Protože jsme věděli, že rozhledny slouží jako prostředek pro ukradení peněz, logicky jsme se začali zabývat tím, proč rozhledna stála 12 milionů, když podle rozpočtářů i konkurenčních firem by měla stát maximálně šest. Tím pádem někde lítá 50 pro-

cent investice. Šlo o zmanipulované řízení. Zbývající firmy byly vyloučeny pod naprosto nesmyslnou záminkou,“ upozornil bývalý zastupitel Tomáš Hradil (VV). ÚOHS ale pro zahájení správního řízení v této věci po přezkumu materiálu neviděl důvod. „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověřoval možné porušení zákona o veřejných zakázkách v zadávacím řízení Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm v několika správních řízeních, správní řízení kvůli možnému porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže zahájeno nebylo,“ uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda. „Samozřejmě mě obliba rozhledny mezi turisty těší. Já nikdy nebojoval proti rozhledně jako stavbě, ale jen proti podivnostem a nezákonnostem, které doprovázely samotnou realizaci. Když město vyžaduje dodržování předpisů po občanech, tak přeci samo nemůže předpisy ignorovat. Je to výsměch občanům, když jim radnice vzkazuje – vy nemůžete nic, my můžeme všechno,“ nechal se slyšet Ivo Jelínek (SNK ED). O tom, že by v možné kartelové dohodě hrálo úlohu i město, starostka odmítá. „To, jestli si někdo s někým upekl rozpočet, to se k nám vůbec nedostane. Všechny nabídky šly na Justitii,“ má jasno Blinková. (lum)

Diváky místo deště zkropila hudba Letošní 24. Valašské folkrockování potěšilo svým programem hlavně diváky, ale příjemnou atmosféru si užily také kapely. V neposlední řadě se radovali také pořadatelé z T klubu – kulturní agentury, protože avizovaný déšť nepřišel a místo něj dorazila na amfiteátr Na Stráni téměř tisícovka návštěvníků. Jejich uši potěšila Marta Kubišová, trio Michala Pavlíčka, Gang Ala Basta a Mig 21 s Jiřím Macháčkem. Foto: TKA

Sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Radhošti je v rekonstrukci Krátce po cyrilometodějské pouti na Radhošti, která se nesla v duchu připomínky 1150. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu, bylo jejich sousoší od frenštátského rodáka akademického sochaře Albína Poláška z roku 1931 kvůli prasklému žulovému podstavci demontováno. Přitom byla nalezena zkorodovaná kovová schránka, ta však neobsahovala žádný kronikářský zápis, jen knížku Františka Horečky: O památném 2

Radhošti a plakát ke slovanské pouti. Na místě, kde se dnes nachází sousoší věrozvěstů, stál od roku 1735 dřevěný kříž. Ten byl 26. 7. 1805 nahrazen křížem kamenným; větrem poražen byl později postaven vlevo od vstupu do kaple. Sousoší Cyrila a Metoděje je duté, vytvořené z bronzové slitiny, 2,60 m vysoké, váží 800 kg. Je umístěno na 1,60 m vysokém podstavci ze žuly. Základy jsou nově vytvořeny současnou technologií,

která by měla zajistit trvalou stabilitu artefaktu. Schránka v podstavci bude z mědi, vloženy do ní budou kopie nalezených i současné dokumenty, týkající se i rekonstrukce pomníku. Celkové náklady na rekonstrukci se odhadují na 140 tisíc Kč. Sousoší věrozvěstů by se mělo vrátit zpět na své místo do 7. září 2013, kdy v kapli na Radhošti bude sloužit slavnostní mši pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. (sb)

Pro motorkáře letěl vrtulník

Nehoda se stala ve čtvrtek 8. srpna o půl páté odpoledne v katastru Horní Bečvy. Sedmnáctiletý řidič z Ostravy jel na motocyklu zn. Yamaha od obce Bílá ke křižovatce se silnicí I/35. Z dosud nezjištěných příčin přejel s motorkou v levotočivé zatáčce vpravo mimo komunikaci, kde narazil do dopravní značky a následně spadl na silnici. Utrpěl zranění, které si vyžádalo letecký transport do ostravské nemocnice. Jeho dvacetiletá spolujezdkyně vyvázla s lehkým zraněním. Dechová zkouška u řidiče byla negativní. Podle dopravních policistů mohlo řidiče oslnit slunce. (pčr)

Okradl i vlastní babičku

Z trestného činu krádeže obvinil v pátek 2. srpna policejní komisař třiadvacetiletého muže ze Stříteže nad Bečvou, který se během čtyř měsíců dopustil šesti trestných činů. S krádežemi začal v březnu, kdy postupně očesal rodinný dům ve Valašském Meziříčí o měděné okapy, roury a svody, čímž způsobil majiteli škodu za 6 500 korun. Měď kradl i z kostela ve Valašském Meziříčí. Z oken strhl devět metrů římsového parapetu a způsobil škodu za bezmála 4 500 korun. Během července pak dvakrát zavítal do zahradní chatky v Poličné, kterou vlastní jeho babička. Poprvé jí ukradl necelých 1 000 korun a při druhé nezvané návštěvě vzal stan a karimatku, protože neměl kde spát. Dále se vloupal do stánku s občerstvením v Zašové, kde vzal padesátilitrový sud s kofolou, dvacetilitrový sud s pivem a k tomu přibral ještě několik krabiček cigaret a sklenici s utopenci. Dalším jeho protiprávním jednáním je krádež přepravek od piva v obchodě ve Valašském Meziříčí, za které dostal ve stejné prodejně 200 korun. Mladý muž už byl v minulosti za majetkovou trestnou činnost stíhán, teď mu za krádeže hrozí až tříletý trest odnětí svobody. (pčr)

Rožnovanka je mistryní světa

Ve dnech 13. – 20. července se v belgickém Gentu uskutečnilo Mistrovství světa v psaní na PC. Silné a početné zastoupení měla na tomto mistrovství Česká republika, kterou reprezentovali také žáci rožnovské ZŠ Pod Skalkou a Gymnázia Rožnov. Gymnazistka Karolína Foukalová získala titul mistryně světa, její spolužačka Bára Stejskalová skončila celkově třetí a Alexandra Pavelová si odvezla třetí místo v kategorii textové korekce. Na čelných příčkách ve svých kategoriích skončili i žáci ZŠ Pod Skalkou Jonáš Vala, Michal Rak a Lenka Vašenková. (red) září 2013



Spící rekreanti přišli o peníze V Prostřední Bečvě řádil na přelomu července a srpna zloděj, který využil otevřených oken na chatkách a okradl spící návštěvníky. Rekreantům během noci zmizely peníze a věci v hodnotě bezmála 35 000 korun. Zloděj využil tropických dní. Ty nutily lidi k neustálému otevírání oken a větrání místností a to především v noci, kdy se alespoň trochu ochladilo. Vymstilo se to obyvatelům celkem tří chatek v Prostřední

Bečvě a Kněhyni. „Do chatek zloděj vnikl v době, kdy návštěvníci spokojeně spali. Z kempu v Prostřední Bečvě – části Kněhyně zloději stačilo sáhnout rukou otevřeným oknem a vzít ze stolku a židle, která stála pod oknem taštičku na toaletní potřeby s holicím strojkem, dále peněženku s platební kartou a 1500 korunami a rovněž fotoaparát za 20 000 korun. Muži z Jičína, který se přijel do kempu rekreovat, vznikla škoda za 26 500

korun,“ vypočítala Lenka Javorková, tisková mluvčí vsetínské policie. Stejnou noc kradl zloděj v rekreačním středisku v Prostřední Bečvě, kde byl zrovna dětský tábor. Zloděj ovšem okradl pouze vedoucí, kterým vzal ze dvou chatek peníze, stravenky a sportovní boty. „Lapka vnikl do chatek otevřeným oknem v době, kdy poškození z Kopřivnice spali. Krádeží získal zloděj peníze a věci za necelých 8 000 korun. V těchto případech pa-

chatel vlezl oknem až dovnitř, protože zmizelé věci měl okradený muž a dvě ženy na různých místech uvnitř chatek,“ uvedla mluvčí. Po zloději nebo zlodějích, kteří se dopustili trestných činů: krádež, porušování domovní svobody a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku policie pátrá. „Co doporučit? Okna umístěna nízko nad zemí na noc otevírat pouze na ventilaci,“ uzavřela Javorková. (lum)

Konec jedné zašovské legendy V závěru měsíce června 2013 se uzavřela historie více než sto let staré budovy ve středu obce, která poslední dobou sloužila jako restaurace a v minulosti představovala záchytný bod zašovské kultury. Počátkem roku ji obrovské mechanismy začaly rozebírat a mour vyvážet na skládku. Na „hrubou“ zašovskou pouť počátkem července už to byl volný prostor pro pouťové atrakce – později se promění v pěknou náves. Konec staré budovy byl definitivně zpečetěn rozhodnutím o stavbě nového Kulturního a informačního zařízení, jeho stavba byla dokončena v prvé polovině roku 2013. Po úpravě návsi získá střed obce úplně novou podobu. Likvidace staré budovy se neděla bez jisté nostalgie pamětníků. Ve „velkém“ sále se odehrávaly všechny společenské události, plesy i divadelní představení. Pro Zašovjany to byla jakási vstupní brána do společenského života i do kultury velkého světa. Pravidelně s divadelními inscenacemi v sále vystupovalo Beskydské divadlo. Hráli zde nacvičené inscenace i místní ochotníci a někteří byli tak skvělí, že byli přibíráni na hostování do již zmíněného Beskydského divadla.

září 2013

Více než sto let stará budova má nevšední historii. V závěru 19. století sloužila jako výrobna lan a provazů, proto byla tak dlouhá. Podnikatelem byl jistý Reich, blízký příbuzný majitele krásenských skláren. Dílnu měl také

Posléze byla budova přestavěna na sál Osvětové besedy a pohostinství. V jižní části byl časem zřízen nevelký byt, později změněný na prodejnu. V 50. letech 20. stol. byla v budově i kancelář místního JZD.

Valašský kroužek v roce 1952 (úplně vlevo paní učitelka Marie Janišová- Kubešová). Foto: archiv

v místě „Na panštici“. Traduje se, že Reich přidával do konopných vláken, z nichž se lana vyráběla, levně vykupované ženské vlasy. Nekvalitní výrobek prý způsobil ztroskotání lodi, při kterém zahynulo mnoho lidí, za což byl Reich sice odsouzen k trestu smrti, ale vysokou kaucí vykoupen bohatým příbuzným. Nepoctivec však údajně musel až do smrti nosit za trest kolem krku konopnou smyčku.

V sále Osvětové besedy se činil Valašský kroužek, ale také místní divadelní ochotníci. V prosinci 1952 to byl pod vedením legendární paní učitelky Janišové (Kubešové) pořad „Vánoce vánoce, skoro-li budete...“ Účinkovali v něm staří i mladí, všichni ve valašských krojích, všem dobře „sekl“ a nikdo se za něj nestyděl. V roce 1953 bylo v sále Osvětové besedy na tamních divadelních prk-

nech sehráno několik ochotnických představení. Ve vzpomínce utkvěl například kus „Grand hotel Nevada“ s legendárními postavami místních divadelníků, na jejichž jména si dnes lze jen těžko vzpomenout. Sál někdejší OB, který při bourání vypadá tak malý, stejně jako divadelní pódium, byl v čase neexistující televize (kromě filmových představení v místním kině na historických promítacích strojích), jedním z mála míst pro kulturní vyžití v obci. Dosluhující budova počátkem roku 2013 ještě zabezpečila všechny plánované plesy a společenské události. Rozlučkový Valašský bál se uskutečnil začátkem ledna 2013 sice při smuteční výzdobě, nálada však byla úžasná. Garantem zašovské kultury se ve druhé polovině roku stane Kulturní a informační zařízení. V třípodlažní budově s celkovou užitnou podlahovou plochou úctyhodných 2053 m čtverečních bude nejen kulturní sál a veškeré zázemí, také zrcadlový sál, místní knihovna, rovněž zázemí pro výuku hudební výchovy, zkušebna pro dechovku a pro pěvecký sbor, prostě multifunkční prostor, aby budova sloužila co nejlépe kulturním potřebám obce. (sb)

3



Téměř utajený závod: Mistrovství ČR ve skocích na trampolíně Bez větší publicity a zájmu se v závěru letošního června konalo ve víceúčelové sportovní hale Synot Tip Hall v Rožnově pod Radhoštěm Mistrovství české republiky 2013 seniorů a juniorů ve skocích na trampolíně. V kategorii žen zvítězila Kateřina Solanská, Štěpánka Matuštíková, Zuzana Havelková a Veronika Vozáková, všechny z TJ Rožnov pod Radhoštěm. V kategorii mužů se rožnovský Adam Sült umístil na druhém místě se ztrátou pouhých 0,7 bodu. V v synchronu žen zvítězily Zuzana Havelková a Kateřina Solanská, v synchronu mužů Martin Pelc a Adam Sült, všichni z TJ Rožnov p. R. Závody se neobešly bez legendárního rožnovského trenéra Jindřicha Kozubka. Superiorem jury byl Vladimír Zeman, předseda komise skoků na trampolíně České gymnastické federace. „Vůbec první celostátně organizované závody ve skocích na trampolíně se v roce 1964 uskutečnily v Rožnově pod Radhoštěm,“ uvedl Jindřich Kozubek. „Dalo by se říct, že Rožnov se stal líhní závodníků trampolínového sportu, ale v poslední době zájem o trampolíny poněkud uvadl. V kategorii juniorů nemáme žádnou závodnici, bohužel nám tato kategorie uniká. Za těch padesát let trampolínového sportu, které si v příštím roce připomeneme, se generovalo nejvíce závodníků ve skocích na trampolínách z Rožnova. I tento sport se vyvíjí. Právě při Mistrovství ČR v Rožnově má svou premiéru nejnovější trampolína z Německa. Skáče se na ní výš, což je dáno konstrukcí rámu, velikostí plachty, trampolíny a její výšky. Přišla na 350 tisíc a máme starosti, jak ji zaplatit.“

Trampolínami žije také předseda komise skoků na trampolíně České gymnastické federace Vladimír Zeman (nar. 1958). Kdy jste naposledy skákal? „Naposledy jsem stál na trampolíně na podzim minulého roku. Nedá se mluvit o dvojných a trojných saltech a tak dále, bylo to jen takové po-

„Trampolíny přibližně stejně, jak vypadají dnes, protože v určité základní podobě je pamatujeme už několik desítek let. Dnes je trampolína větší, vyšší, širší, delší, robustnější, ale hlavně získává více a více bezpečnostních prvků. Když jsem ještě závodil, tak se nám mohlo nechat jen zdát o podobných stolech, o bezpečnostních molitanech, o tlustých žíněnkách

Jindřich Kozubek a Vladimír Zeman. Foto: R. Sobotka

houpání. Ale v minulosti jsem závodil, dokonce i v Rožnově. V roce 1980 jsem se tady stal přeborníkem republiky, takže mám na Rožnov dobré vzpomínky.“ Jaký jsou trampolíny ve skutečnosti sport? „Představte si pocit, že letíte. Navíc určitý stav beztíže, ve kterém se po určitou dobu během skoku také nacházíte. Hlavně je to pocit, že vy ovládáte to, co se děje. Čili to jsou ty vnitřní síly v těle. A hlava, která to řídí. Prostě je to na vás. A jak vy to dokážete zvládnout dobře technicky, tak to bude.“ Jak bude vypadat tento sport za deset let?

kolem trampolíny a podobně. Mívali jsme na okraji trampolíny švédskou bednu a žíněnku. Na rámu ležel úzký proužek molitanu. Takže vývoj směřuje k většímu výkonu trampolíny, ale i k většímu bezpečí pro závodníka. To znamená, že výrobci se snaží vyrábět trampolínu tak, aby byla stabilnější. A když závodník skáče výše, aby ho to samo nevyhodilo ven. Výrobci se snaží hlavně montovat do svých výrobků více a více bezpečnostních prvků.“ V pravěku trampolín byly skoky vysoké kolem pěti metrů, jak vysoko se skáče dnes? „Pro závody Mistrovství světa dnes hala 8 m vysoká zdaleka nestačí. V pravidlech sice máme obecně

napsáno, že musí být minimálně 8 m, ale pokud chce pořadatel pořádat třeba Světový pohár, Mistrovství světa, Mistrovství Evropy a podobně, musí být hala vyšší. Doporučuje se 12 m. Totiž platí, že skoky nejsou a nemohou být omezeny výškou haly. Trend je dnes takový, že výběr haly se musí přizpůsobit účelu. Na žákovský a lokální závod 8 m stačí. Je otázka, jestli 8 m stačí na Mistrovství republiky. Pro nejlepší závodníky vždycky požadujeme rezervu. Stejně tak to platí pro vrcholné evropské a světové soutěže, kde je třeba vybrat halu dostatečně vysokou.“ V Rožnově má premiéru nová trampolína z Německa, budou na ní skoky vyšší a bude toto nářadí bezpečnější? „To teprve ukáže život, protože zmíněnou trampolínu máme v republice a v Rožnově teprve 2 dny (poznámka: konec června 2013). A kromě toho, že se náš závodník účastnil jejího testování v loňském roce, tak o ní nemáme žádné bližší zprávy. Když jsem měl možnost mluvit s výrobcem, tak cílem je za prvé větší bezpečnost, to znamená větší stabilita. Ale je to i o té dynamičnosti a o snazší cestě závodníka do výšky, která paradoxně bezpečnost zvyšuje. Totiž závodník, který chce udělat trojné salto půl metru nad trampolínou, tak má samozřejmě problém. Závodník, který je 8 m vysoko, tak to trojné salto zvládne s daleko větší kontrolou. Navíc bylo od roku 2010 doplněno do hodnocení závodů ve skocích na trampolíně v soutěži jednotlivců také hodnocení výšky. Takže závodník, který skáče výš, získá více bodů, a tudíž se může stát mistrem světa nebo olympijským vítězem.“ R. Sobotka

Jen tak si létat

Trampolinista Adam Sült. Foto: R. Sobotka

K předním rožnovským závodníkům ve skocích na trampolíně patří Adam Sült (nar. 1994), úspěšný absol4

vent Obchodní akademie ve Valašském Meziříčí. Po prázdninách nastupuje na vysokou školu v Praze. „Na trampolínách skáču třináct let,“ řekl Adam Sült a vypočítává své sportovní úspěchy: dva tituly žactva z Mistrovství republiky i ze synchronu, v roce 2010 vyhrál juniorské Mistrovství republiky a také Mistrovství republiky mužů. Účastnil se závodů Mistrovství Evropy 2012, kde se v synchronech dostali až do finále, ve stejném roce to byla také účast na Světových pohárech a Mistrovství světa. V závěru července se Adam Sült zúčastnil Světových her v kolumbijském městě Cali. Kromě trampolín se

věnuje také jízdě na kole, plavání a tenisu. Časem chce dělat trenéra trampolín, protože „trampolíny jsou fajn sport.“ Jak vysoko se létá na trampolíně? „Tak pět až šest metrů, ti nejlepší do osmi metrů.“ Není z té výšky trampolína pro návrat malá? „Ani ne.“ Jakou ideální postavu by měl závodník na trampolínách mít? „Určitě je lepší, pokud není obézní, líp se mu ovládá váha.“

Jde o ovládání vnitřních sil a vůle, je to snadné? „Závodník se postupně učí ovládat jednotlivé prvky, pak to funguje automaticky. Je to záležitost tréninku, skáčeme šestkrát týdně. Když se týden vysadí, je to hned poznat, ty hluboké svaly strašně rychle ochabují.“ Procestoval jste s tímto sportem téměř celý svět, není vám pak Rožnov trochu malý? „Vždycky se rád vracím domů. Ono je to super cestovat, ale domů se rád vracím. Doma je doma.“ (sb) září 2013



Co s kinem? Zbourat, rekonstruovat, přestěhovat, zavřít? pokračování ze strany 1 „Už několik let se dalo tušit, že na zcela nový areál kina prostě peníze sehnat nepůjdou. To, jestli postupné opravy budou lepší cestou, si ale nejsem jistý, protože nám doposud nikdo nepředložil, jestli půjde opravdu jen o opravy, nebo i o aspoň částečnou změnu plochy, podoby a dispozice. S tím samozřejmě souvisí i požadovaná výše financí, které si opravy vyžádají. Nerad bych se opět dožil situace, kdy se sliby o možných budoucích dotacích pro kino stanou stejnými jako nenaplněné sliby o desítkách miliónů dotací na zastřešení zimního stadionu, který se navíc stane multifunkční koncertní halou,“ upozornil Petr Jelínek (Strana zelených). Kromě výstavby zcela nového kulturního centra mělo město ještě záložní variantu. S Povážskou Bystricou vyjednalo, že podá žádost o dotaci na zrcadlový projekt. V obou městech tak měla vyrůst prakticky stejná zařízení. „Na zrcadlový projekt dost omezili finance. V Povážské Bystrici

navíc neměli úplně adekvátní lokalitu, která by se dala srovnat s tou naší,“ prozradila starostka důvody, proč i tato vize ztroskotala a doplnila: „Nejsnazší cesta je nyní opravdu jít na výzvy na zateplení a postupně opravovat.“ „I když je to pro Rožnov cesta méně elegantní, může být pro Rožnov funkční. Osobně jsem rád, že město upustilo od další megalomanské stavby a své záměry poupravilo tak, aby více odpovídaly realitě Rožnova jako malého města,“ sdělil Karel Gardaš (Zdravý Rožnov).

Kino do muzea

Někteří zastupitelé nastiňují další možné varianty. „Pro Rožnov je rekonstrukce kina finanční luxus, který si nemůžeme dovolit. Abychom o filmová představení nepřišli, zejména školní a dětská představení, mohla by se využívat Janíkova stodola, která má zázemí i pro divadelní představení. Tím by se mohly opustit i pro-

story Společenského domu, za které musíme platit paušální nájem,“ řekla Drahomíra Koňaříková (VV). Stejného názoru je i další zastupitelka. „Je nepochopitelné, že již tato spolupráce nevznikla. Domnívám se, že je oboustranně výhodná. Jiné město s takovou možností, atraktivitou by již toho dávno využilo,“ nechala se slyšet Libuše Rousová (SNK ED), podle které by měla vzniknout analýza, zdali má vůbec existence kina ve městě ještě smysl. „Doufám a očekávám, že ještě před možnou generální opravou kina nám bude předložena analýza udržitelnosti a efektivnosti investice, vývoj návštěvnosti a předpověď stability v čase,“ přidal se Petr Jelínek.

Rožnov bez kina?

Vedení města v loňském roce investovalo do digitalizace kina dva miliony korun. I proto zřejmě není otázka úplného zavření kina aktuální. „Rožnov je městem kultury,

takže návštěvníci kina si opravy zaslouží i navzdory tomu, že kino bude vždy ztrátovou záležitostí,“ je smířena starostka. „Pokud po důsledné analýze bude třeba do provozu řezat, pak je možné začít s omezováním nejméně navštěvovaných dní v době mimo hlavní turistickou sezónu. Tady prostor určitě je a nemusí to být ani příliš bolestivé,“ myslí si Gardaš. „Právě nabídka kulturního a společenského vyžití je to, co z Rožnova dělá centrum mikroregionu. A kino Panorama je jedním z míst, které takovou možnost nabízí každý den. Město jako je Rožnov pod Radhoštěm musí mít kino a věřím, že zde kino bude fungovat i nadále. Zvládli jsme již přechod na digitální projekci a dále obyvatelům města nabízíme filmy. Věřím tedy, že zvládneme i rekonstrukci budovy a budeme v tom pokračovat i nadále,“ uzavřel Jakubík. (lum)

Do sportovní haly pohodově v létě i v zimě a za každého počasí

Josef Kramoliš. Foto: R. Sobotka

Ve sportovním areálu u výpadovky na Dolní Bečvu je mimo dalších sportovišť už čtvrtým rokem nepřehlédnutelným objektem víceúčelová sportovní hala Synot Tip Hall. Jejím majitelem je Josef Kramoliš, absolvent VŠE Praha.

„Halu jsme postavili v roce 1999 za rekordních necelých osm měsíců, třebaže šest týdnů téměř nepřetržitě sněžilo,“ uvedl Josef Kramoliš. „Podařilo se získat dotaci z programu EU a Regionální rady Východní Morava na podporu sportovních ak-

tivit a cestovního ruchu. Takže termín dokončení stavby byl daný, nakonec se vše podařilo.“ Uvnitř haly jsou tři tenisové kurty, venku další dva a sportoviště pro děti. V interiéru lze také hrát badminton a v patře je jediný kurt v Rožnově pro squash tennis. „Podmínkou bylo, že hala bude sloužit také akcím společenského charakteru a turistickému ruchu,“ upřesnil Josef Kramoliš. „Takže jsme zainvestovali poměrně velké prostředky do možnosti pokrytí celé haly velmi kvalitní ochrannou folií. Předloni zde měli svůj sraz karavanisté při Dahlie rallye, pořádají se tady akce Family day, firma ON Semiconductor zde měla svou akci, konají se zde závody trampolín. Jsou to rozmanité akce i s různými atrakcemi, což je výhoda této haly.“ A povzdechl si. „Přesto jsem měl představy o lepším využití

haly. V létě různé veletrhy, autosalony a podobně. Ale Rožnov je na tyto akce poněkud mimo, lépe jsou na tom Valašské Meziříčí a Vsetín. Takže hala je víc využitá v zimě, kdy tady trénují děti, tenisové kluby, halu využívají různé firmy, chodí sem i rekreanti a dopoledne i důchodci se slevou. Co se hodně podařilo a čemu jsem rád, že jsme do zdejší haly dostali pořádání nejvyšších evropských turnajů. Čili Mistrovství Evropy družstev, mladších žákyň, nebo starších žákyň, i profesionální turnaj mužů. Dobré hodnocení od hráčů je velké vyznamenání pro naši halu. Takže tři čtyři podniky přes zimu jsou tady na vysoké evropské úrovni.“ Součástí haly je restaurace. Ubytování poskytuje Sporthotel a do budoucna také někdejší turistická ubytovna Beskyd, která se rekonstruuje. (sb)

Pranostiky na měsíc září Podzim na strakaté kobyle jezdí. Pěkné růže v zahradách věští pěkný podzimek a pozdní zimu. Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá Jasné dni na Matouše, v zimě vítr silně kouše. Na svatého Václava každá pláňka dozrává. Září vínečko vaří.

září 2013

Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení. Touží-li září po rose, je v říjnu bláta po ose. Po svatém Matouši čepici na uši. Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc. O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu. Kresba: Mikoláš Aleš. 5



Moje letošní podivuhodné prázdniny Obchody se školními pomůckami mají žně (na rozdíl od zemědělců, kteří už mají po nich a spíše sčítají ztráty), a své dožínky budou mít teprve za pár týdnů, až rodiče zjistí, co všechno jejich dítka potřebují ke vzdělávacímu procesu a jakou díru jim to udělá letos v rodinném rozpočtu. Mnozí dospěláci si už předem zoufají, že prostředky hromadné dopravy se opět přeplní halekající mládeží bezohledně mlátící spolucestující okolo sebe brašnami a baťohy, ranní ulice zase zaplní malí školáci vlekoucí na zádech obří aktovky naplněné nesmysly, které dávají těmto malým capartům anatomický tvar postav z dob, kdy se lidi zapřahali do pluhů místo zvířat, nebo co by „burlaci“ vláčeli čluny po Volze, jak známe z obrazu malíře Repina, který kdysi zdobil nejednu školní budovu. No a výuka mateřského jazyka na všemožných školách začne tradiční slohovou prací na téma „jak jsem si užil(a) prázdniny“. Nevím jak vy, ale já jsem si užil o letošních prázdninách hlavně hodně údivu. Pokud to byl údiv nad krásami

naší vlasti, bylo to fajn. Stejně tak cesta autem s rodinou do Jižních Čech mimo naši „dálnici“ byla jedna velká udivující pohoda. Jiný údiv nastal, když jsem zjistil, že v řadě tuzemských turisticky velmi frekventovaných lokalitách plných „devizových cizinců“ (na rozdíl od Rožnova) jsou ceny v restauracích nižší a porce větší (zase nedopnu některé části oděvů), dokonce i parkování v některých centrech měst je levnější a snažší a ke všemu i ceny potravin v místních obchodech jaksi pokulhávaly za rožnovským standardem. Ochutnal jsem letos asi nejlepší jahodovou zmrzlinu ve svém životě, která byla v poháru, jehož avizovanou cenu jsem předpokládal v eurech vzhledem k lokalitě tamní cukrárny, ale byla kupodivu v českých korunách. Nějak jsem si doposud neuvědomil fakt, že asi bydlím v takovém českém Svatém Mořici či Aspenu. Teda pouze podle místních cen. Lidská hloupost mě naopak udivuje stále a ani letošní prázdniny nebyly výjimkou. Ono se říká, že lidská blbost je k smíchu, když kvete, ale k pláči, když

Severovýchodní část rynku. V popředí je dobře patrný gloriet, kde koncertovala lázeňská hudba. Největší budova na pozadí historického snímku je někdejší „Hotel Radhošť“, zvaný také „Panský šenk“. Na město se 3000 obyvateli byl komfortně vybavený kinem, tanečním sálem, garážemi. Postaven byl na čísle popisném 136, které vyměnil statkář za mandlovnu. Roku 1859 byl hotel zvýšen na jedno poschodí. V závěru druhé světové války byl zničen.

V současnosti stojí na jeho místě polyfunkční dům. Proměny města Rožnova pod Radhoštěm zaznamenal srovnáním pohlednic a fotografií, pořízených před sto lety a současných fotografií, pořízených ze stejného místa v roce 2009, rožnovský fotograf Zdeněk Kolomazník. Tyto dvojice jsou významným dokumentem pro současníky i následující generace. Snímky doprovodným textem opatřil Richard Sobotka.

6

nese své plody. Jak jinak mám pochopit, že v našem domě se našlo pár nájemníků, kteří odmítli rekonstrukci domovního vytápění, které jim mohlo ušetřit několik stovek měsíčně na nájemném a nota bene by je to nic nestálo, neboť na to máme v domovní kase našetřeno? Naopak se našli pomatenci, kteří raději chtějí zbudovat v našem čtyřpatrovém domě výtah a kupodivu jim nevadí odhadované náklady ve výši několika miliónů, na což by všichni nájemníci museli zatnout sekeru v bance pěkně hluboko na mnoho let nemluvě o budoucích nákladech na jeho provoz… Asi byly letos opravdu extrémní prázdninové teploty a některé mozky přestaly normálně fungovat. Nebo si opravdu myslí, že bydlí v tom Sv. Mořici či Aspenu a tváří se, že finance nejsou jejich problém. Což je u lidí bydlících v obyčejném paneláku nanejvýš nevěrohodné… Mockrát jsem slyšel pošklebek, že Valaši jsou nejhloupější národ u nás. Něco jako Záhoráci u našich východních sousedů. Pokud je to v rovině anekdot, nic proti tomu. Ale když

se podívám na letošní vládní „horké prázdniny“, tak na tom pošklebku vážně něco bude. Ať vstoupil v minulosti kdykoliv do české politiky nějaký Valach, dopadlo to katastrofou a ostudou. Né, že by jiní národové byli lepší, ale nad jejich politikařením kroutí nevěřícně hlavou i největší pesimisti. Nabývám dokonce podezření jakého původu je asi stávající hlava státu… Dost indicií by to potvrzovalo. No holt máme, co jsme chtěli, že. A to nechci mluvit o letošních veselých prázdninových „dobrodružstvích“ jisté vypatlané popové hvězdy z Frenštátu, které vytrvale plní titulní strany pokleslých plátků či televizních zpráv. Už bych se asi ani nedivil, kdybychom se po prázdninách dočkali filmového či lépe seriálového ztvárnění jejího pohnutého života. A pak že prázdniny a léto jsou na události „okurkovou sezónou“! Přesto všechno přeji všem školákům, aby i příští rok v červnu psali po školních tabulích ono prastaré radostné „Hurá prázdniny!“. Na to jejich prázdninové „divení se“ mají ještě v životě času dost a dost. Petr Liška

září 2013



Město uvažuje o převodu majetku TJ pod sebe Do sportovišť by se mohlo investovat více peněz Do sportovních areálů v Rožnově se příliš neinvestuje, TJ je udržuje v provozuschopném stavu. Město se proto rozhodlo sestavit odbornou skupinu, která posoudí, jestli by pro rozvoj areálů nebylo výhodnější, pokud by se převedly do majetku města, které by se o ně staralo z vlastních prostředků. Jasno by mělo být koncem roku. „Jsou dvě možnosti, jak tělovýchovná zařízení provozovat. Buď budou TJ, fotbalový klub a další, kteří sportoviště vlastní, každý rok žádat z rozpočtu určitou částku. To je situace riskantní, protože mohou přijít hubená léta, nebo se objeví jiné priority ve městě. Druhou variantou je, že vlastníkem tělovýchovných zařízení bývají obce, municipality a tělovýchovné spolky provozují jen sportovní činnost. Myslím, že tam to i spěje, jelikož takto to funguje v podstatě v celé Evropě,“ nastínil pravděpodobný vývoj místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). Situace sportovišť se výrazně zkomplikovala poté, co finance ze společ-

nosti Sazka a.s. nejdou přímo do sportu, ale peníze z hazardu přerozdělují samy obce podle svých vlastních potřeb. „Proto jsme v červnu na zastupitelstvu schválili největší dotaci pro TJ na sportoviště, protože TJ si nikdy nevytvoří rezervu na spoluúčast v projektech. I kdyby TJ chtělo rekonstruovat sportoviště, tak se bude vždycky potýkat s minimálně 15procentní spoluúčastí,“ domnívá se starostka města Markéta Blinková (ODS). Jsou to ale právě dotační tituly, které mohou převod do majetku města zkomplikovat. „Jde o to, jestli město je tím, kdo si na ně může sáhnout, protože na některé z nich si mohou sáhnout pouze občanská sdružení. Skupina má za úkol vypracovat i strategii, kde získávat peníze, proto je složena z lidí, kteří se kolem sportu pohybují. Jsou tam samozřejmě i ekonomové a projektoví manažeři, protože je vše směřováno k tomu, aby sportoviště zůstala zachována,“ dodala Blinková. „TJ Rožnov provozuje pestrou nabídku sportovních areálů a budov.

Rožnov se stal sídlem děkanátu

Děkan Kamil Obr. Foto: archiv

Podruhé v porevoluční historii Rožnova pod Radhoštěm se město a zdejší farnost stalo sídlem děkanátu. Ve čtvrtek 11. července si rožnovský farář otec Kamil Obr převzal listiny pověřující ho správou děkanátu. „V čele diecéze stojí biskup, v případě olomoucké arcidiecéze pak arcibiskup, který deleguje své pravomoci na farnosti. Ty jsou sdruženy do celků, kterým se říká děkanáty. V čele děkanátu stojí děkan, který koordinuje život ve farnostech,“ popsal církevní hierarchii nový děkan Kamil Obr. „Pro mne to znamená trošku více práce, protože kromě své farnosti v Rožnově musím koordinovat práci v ostatních farnostech. Těch mám nyní na starosti 15. Náplň činnosti je samozřejmě administrativní, budu ale také sledovat život okolních září 2013

farností a činnost kněží, kteří v nich působí. A koordinovat věci duchovní, vzdělávání kněžích a také předávání informací od arcibiskupa do jednotlivých farností. Pravidelně každé dva měsíce se budeme potkávat s monsiňorem Janem Graubnerem na setkání děkanů, kterých je v olomoucké arcidiecézi 21,“ doplnil děkan Obr. „Věřím, že přestože se v souvislosti s mým jmenováním děkanem rozšíří mé povinnosti, na rožnovskou farnost najdu stále dostatek času tak, aby pro rožnovské farníky tato změna nebyla změnou negativní,“ uzavřel Kamil Obr. Zatím posledním děkanem sídlícím v Rožnově pod Radhoštěm byl otec František Petrík, který spravoval rožnovskou farnost v 80. a 90. letech minulého století. (tg)

Jejich převzetí do majetku města by samozřejmě přineslo i plnou odpovědnost za jejich provoz, opravy a další investice. Zde je podobná situace jako u kina. Převzít sportovní areály TJ by město mělo až po vypracování analýzy, která zhodnotí současný stav jednotlivých sportovišť, jejich využití, potřebu nákladů na opravy a kde vezmeme peníze na provoz. Nevím, kolik velkých sportovních areálů v Rožnově potřebujeme, v každém případě jsem větším příznivcem menších anebo víceúčelových sportovišť pro mládež a veřejnost obecně. Zatím však nemám dostatek informací,“ přiznává Petr Jelínek (Strana zelených). „Pro nás jako město je to v mnoha případech majetek zbytný, ale když například mladí skokani mají takové výsledky, můstky přeci zavřít nemůžeme. Všichni víme, v jakém stavu je sokolovna, přitom tam je hodně šikovných kluků, co hrají stolní tenis, cvičí tam senioři a další. Potřebovali bychom peníze na rekonstrukci tribuny u fotbalového hřiště. Je poptávka po levněj-

ších tipech dovolených. Máme tady sice několik čtyřhvězdičkových hotelů, ale nemáme kvalitní kemp pro rodinu s dětma, která přijede s koly a chce si v chatce sama vařit a mít tam vlastní sociální zařízení. To všechno stojí peníze,“ zmiňuje jen několik problematických oblastí starostka. „Pokud však není učiněn relevantní rozbor celé situace, je těžké se vyjadřovat zcela jasně a přiklonit se na nějakou stranu, přestože si myslím, že je třeba situaci rázně řešit, a to s jedinou myšlenkou – zachování kvality a množství sportu na území města. Sport patří do oblasti zdravého vývoje mladé populace, která je budoucností města,“ připojila svůj názor Libuše Rousová (SNK ED). Základní zmapování by mělo být hotovo v průběhu tohoto roku. Věc pak budou projednávat orgány města. Pokud se na řešení usnesou, k samotnému převodu by mohlo dojít v příštím roce. (lum)

Kulturní výročí září Od úmrtí va la šského pá nbíčk a A loise Mik yšk y uplyne 4. září 110 let. Narodil se roku 1831 v Olbramovicích u Moravského Krumlova a zemřel 1903 ve Valašském Meziříčí – Brňově. Roku 1863 si otevřel ve Valašském Meziříčí kancelář jako vůbec první vystudovaný advokát na východní Moravě. Podílel se na založení celé řady spolků, stál u zrodu Gymnázia, Odborné školy pro zpracování dřeva, muzea i Měšťanské besedy. Roku 1873 byl poslancem zemského a roku 1879 říšského sněmu. Roku 1889 se stal starostou města. Byl váženým občanem, doslova Valašským pánbíčkem, jak jeho historii popisuje ve skvělé knize „Sláva a pád Valašského pánbíčka“ spisovatel Oldřich Šuleř. Úskalím se mu stala Občanská záložna, kterou založil roku 1864 a jejíž krach v roce 1903 měl tragický dopad na velkou část obyvatel chudého Valašska. Nenávist ožebračených střádalů byla tak velká, že byl Alois Mikyška tajně a za policejní asistence pohřben na hřbitůvku ve Veselé. Jeho neoznačený hrob však někteří vypátrali a otevřeli rakev, aby se na vlastní oči přesvědčili, že se skutečně zastřelil. Mikyškův hrob podnes kryje nepopsaná kamenná deska. Jen nepatrnou zmínku je možné objevit o Michalu Skalíkovi – spisovateli narozeném na Valašsku (6. 9. 1893 Dolní Bečva – 6. 12. 1948 Valašské Meziříčí). Letos v září uplyne 120 let od jeho narození a v prosinci 65 let od smrti. Za první svě-

tové války byl legionářem, potom pracoval ve Valašském Meziříčí jako podúředník berní správy. Je autorem prózy Tetka Rozina. Před pětapadesáti lety zemřel malíř Alois Schneiderka (24. 12. 1896 Valašské Meziříčí – Křivé – 7. 9. 1958 Velké Karlovice – Soláň). Svým malířským dílem se významně zapsal do povědomí Valašska. „Moje obrazy voní chlévem, jsou malovány hnojem, mlékem a krví,“ řekl za svého života, který od dětství neměl nijak snadný. Z cest po Evropě se v listopadu roku 1941 usadil na Soláni, kde si postavil dům s ateliérem a pořádal v něm Soláňské salóny. Soláň se mu stal nakonec osudný. Zpráva o jeho smrti se rozletěla po celém Valašsku. Krojovaní Valaši ho doprovodili na poslední cestě. Pohřbený je ve Velkých Karlovicích. Pro všechny natrvalo zůstal ve svých neopakovatelných obrazech, které po sobě zanechal. Dne 8. září uplyne 130 let od narození hudebníka Augustina Sochy (8. 9. 1883 Štramberk – 5. 12. 1952 tamtéž). Po absolvování dřevařské školy ve Valašském Meziříčí pracoval jako úředník. Jeho životním údělem se stala hudba. Založil kapelu, upravoval lidové písně pro dechový orchestr, účinkoval se svou muzikou ve Štramberku, ale také při promenádních koncertech v lázeňském Rožnově. Se svou kapelou se také účastnil natáčení filmu Děvčica z Beskyd. (sb) 7



Kulturní přehled Út 3.9. až St 2.10

ŚREMANÉ NA STARÝCH FOTOGRAFIÍ ANEB… SVĚT V DOCELA STARÉM STYLU Galerie Na Radnici - výstava fotografií z partnerského polského města Śremu

Út 3.9. 08.15 h

SKÁLY MEDŮVKA sraz na AN

Po 9.9. 09.00 h

Měření glykémie klubovna Seniorcentra

Út 10.9. 08.40 h

TAKÉ S ROZHLEDNOU sraz na vlakovém nádraží

NEDĚLNÍ ODPOLEDNE S JAVOŘINOU Hudební altán - vystoupení folklorního souboru

St 11.9. 15.00 h

Právní poradna JUDr. Milana Matuly kancelář KS

Čt 12.9. 15.00 h

Martin a Venuše kino pro seniory. Vstupné 50 Kč.

Klub cestovatelů MEXIKO – země, kde se narodili bohové T klub - uvádí amerikanista Lukáš Perutka

Po 16.9. 09.00 h

Optik do domu - optická poradna, drobné opravy a čistění brýlí.

Út 17.9. 08.15 h

KRÁTKÁ VYCHÁZKA sraz na AN

Čt 19.9. 19.00 h

JIŘÍ ČERNÝ - ROCKOVÁNÍ T klub

Čt 19.9. 15.00 h

Pá 20.9. 19.00 h

VÝPRAVA BEAR LOVE (UK) ONDŘEJ SMEYKAL (CZ) Společenský dům - nejstarší nástroje světa, gongy a didgeridoo, ve společném vystoupení

Dámský klub, ohlédnutí za létem klubovna Albert

Út 24.9. 08.40 h

DRUHÝ POKUS sraz na vlakovém nádraží

Čt 26.9. 17.00 h

Čaj o páté restaurace Brasserie - taneční odpoledne pro seniory

Čt 4.7. až Po 30.9.

Ne 1.9. 15.00 h

Čt 12.9. 19.00 h

Čt 29.8. až St 4.9.

ŠMOULOVÉ 2 18.00 h

Čt 29.8. až St 4.9.

LÍBÁNKY 20.00 h

Čt 5.9.

FK: PŘED PŮLNOCÍ 18.00 h

Pá 6.9. až Ne 8.9.

ELYSIUM 18.00 h

Pá 6.9. až Ne 8.9.

jOBS 20.00 h

Po 9.9. až St 11.9.

OBCHODNÍCI 18.00 h

Po 9.9. až St 11.9.

KICK-ASS 2 20.00 h

Čt 12.9. až St 18.9.

LETADLA 18.00 h

Čt 12.9. až Ne 15.9.

MILLEROVI NA TRIPU 20.00 h

Po 16.9. až NEJVYŠŠÍ NABÍDKA 20.00 h St 18.9. Čt 19.9.

FK: ÚNOS 18.00 h

Pá 20.9. až OGGY A ŠKODÍCI 18.00 h Ne 22.9.

MĚSTO V MÉ PAMĚTI podkroví knihovny - o historii Dolních Pasek s Michalem Chumchalem

Čt 5.9. 15.00 h

VYHODNOCENÍ PRÁZDNINOVÉ SOUTĚŽE oddělení pro děti a mládež

St 11.9. 15.00 h

S-klub: ŽENA Z BRAŽISK podkroví knihovny - povídání s Evženií Dudíkovou Buksovou

Út 17.9. 17.30 h

LITERÁRNÍ IKONY KALIFORNIE: KŘEST KNIHY PETRA KOPECKÉHO podkroví knihovny

Pá 27.9. 18.30 h

XVIII. PODZIMNÍ PUTOVÁNÍ S BROUČKY hudební altán v parku - Lampiónový průvod pro děti. Symbolická cesta Karafiátových Broučků z knihovny.

Ne 29.9. 09.00 h

Po 23.9. až MORTAL INSTRUMENTS: MĚSTO Z KOSTÍ St 25.9. 20.00 h Čt 26.9. až Ne 29.9.

JUSTIN: JAK SE STÁT RYTÍŘEM 18.00 h

Čt 26.9. až Ne 29.9.

DIANA 20.00 h

Po 30.9. až DONŠAJNI 18.00 h St 2.10. Po 30.9. až HRA NA HRANĚ 20.00 h St 2.10.

8

MUŽ ZAHOŘÍ A JDE, ŽENA TRPĚLIVĚ ŽHNE chodby a podkroví - výstava obrazů Milana Farného a básní Marie Farné - vernisáž výstavy proběhne v Pá 6.9. v 17.00 h

Po 2.9. 16.00 h

Pá 20.9. až RIDDICK 20.00 h Ne 22.9. Po 23.9. až ONE DIRECTION: THIS IS US St 25.9. 18.00 h

Pravoslavná panychida Čt 5.9. 12–14.00 h VMP – Dřevěné městečko, kostel sv. Anny - po ukončení pietní akt u symbolického hrobu ThDr. V. Petřeka. Ne 8.9. 15.00 h

Muzicírování se Soláněm VMP – Dřevěné městečko - SOLÁŇ a Varmužova cimbálová muzika z Mistřína

So 14.9.

Myslivosti zdar! VMP – Dřevěné městečko - pořad k 90. výročí založení Československé myslivecké jednoty.

Dú Valaši dů, So 14.9. 10–17.00 h hore dědinů aneb Karpatský redyk 2013 VMP – Valašská dědina - mezinárodní projekt zaměřený na tradiční pastevectví ovcí So 21.9.

Pá 27.9. Po 2.9. až St 30.10.

S KNÍŽKOU V BAŤŮŽKU PO PAŠERÁCKÝCH STEZKÁCH odjezd autobusu od knihovny - za starými příběhy se vydáme po nejkrásnějším obydleném hřebeni Beskyd, z Gruně na Bílý kříž

Světlo a zvuk VMP – budova Sušáku - 10. ročník mezinárodní soutěže o tradiční hračku pro hluchoněmé a nevidomé

So 28.9.

Běh rodným krajem Emila Zátopka VMP – Dřevěné městečko - 11. ročník memoriálu olympijského vítěze Podzimní putování s broučky Valašským královstvím VMP – Dřevěné městečko - dětský lampiónový průvod s programem Valašsko a jeho muzikanti: FRENŠTÁTSKO, FRÝDECKO VMP – Dřevěné městečko - multimediální pořad o folkloru z pomezí Valašska

Svatováclavské hody So 28.9. 10–17.00 h VMP – Dřevěné městečko

Z druhé strany Radhoště VMP – Dřevěné městečko - ozvěny frenštátského folklorního festivalu

Čt 5.9. 17.30 h

DIKŠA – DEEKSHA - meditace: Barbora Šebečková, Petr Vlček.

St 11.9. 17.30 h

VYŠŠÍ JÁ - přednáška: Martin Kola

Čt 12.9. 17.15 h

ECHOŠOU - workshop: Josef Červienka

Pá 13.9. 17.30 h

JSTE SOUČÁSTÍ DUŠEVNÍ EVOLUCE ? - přednáška: Vladimír V. Červený

So 14.9. až KRESLENÍ PRAVOU HEMISFÉROU – TUŽKA Ne 15.9. 10–16.00 h - kurz: Bára Selan Opelková TAI CHI CHUAN, QI GONG Po 16.9. 09–10.30 h - relaxační a zdravotní cvičení: Monika Kašparová Po 16.9. 18.15 h

MEDITAČNÍ SKUPINY MATKA MEERA - meditace: Mgr. Lenka Balášová.

St 18.9. 17.30 h

DIKŠA – DEEKSHA - meditace: Barbora Šebečková, Petr Vlček.

Čt 19.9. až Ne 22.9.

ŠKOLA SVÉPOMOCNÉHO STAVĚNÍ - přednášky, workshop na stavbě: Ing. D. Grmela a Ing. arch. P. Hájek

Po 23.9. 11–17.00 h

SVĚTLO LÁSKY - skupinová terapie: Ing. arch. Petr Hájek

Út 24.9. 17.30 h

LÉČIVÁ MEDITACE - František Mazura

MISKOHRANÍ PRO DĚTI St 25.9. 16–17.30 h S DOSPĚLÁKEM - hudební setkání: Jana Remerová „NA KŘÍDLECH HUDBY St 25.9. 18–20.00 h LÉTÁ DUŠE“ s tibetskými mísami (od 18 let) - interaktivní meditační koncert: Jana Remerová Pá 27.9. 17.30 h

So 14.9. až BACHA! FESTIVAL Ne 15.9. DIVADLA 2013 14–20.00 h Společenský dům sobota 14.9. 17.00 – ŘEKNU TI TO V ŘÍJNU divadlo DiGoknu, R. p. R. 19.30 – MARTIN EDEN Jack London, Divadelní společnost Františka Kreuzmanna, Praha neděle 15.9. 16.30 – MISANTROP Šotkovský, Zetel a Buranteatr Kroužek divadelních ochotníků ve Hvozdné 18.30 – TULÁK PO HVĚZDÁCH Jack London, Alfred Strejček, Praha Více informací na: www.bachadivadlo.cz

Ne 1.9.

TAI CHI CHUAN, QI GONG Po 2.9. 09–10.30 h - relaxační a zdravotní cvičení: Monika Kašparová

So 17.8. až Valašský salón Út 8.10. IC Zvonice Soláň

VÝTVARNÁ DÍLNA: DOTEKY PŘÍRODY - workshop pro děti od 12 let a dospělé: Mgr. Martina Fojtíková Kopáčková.

So 28.9. až OZDRAVNÝ SEMINÁŘ HLUBINNÉ REGENERACE Ne 29.9. 10.30–18 h MAMILA, ZŠ 5.května, Rožnov p.R. - seminář: Jitka Alexová Seidelová Po 30.9. 09–10.30 h TAI CHI CHUAN, QI GONG - relaxační a zdravotní cvičení

každý Čt

program vždy od 9–11.30 hod. Hrátky, cvičení, kafíčko MC Domeček

Út 3.9.

Setkání po prázdninách MC Domeček

Út 10.9.

Drátkování MC Domeček

Út 17.9.

Hrátky s papírem MC Domeček

Út 24.9.

Pohádka: O červené Karkulce MC Domeček

září 2013



Město chce přitlačit na média, která o něm píšou negativně. Najalo právníka Odborník žasne, laik se diví. I tak by se daly parafrázovat reakce na jeden z posledních kroků města. To se totiž rozhodlo najmout právníka, který pro město zpracuje strategii, jak se v médiích bránit negativním zprávám. Představitelé města tvrdí, že chtějí jen zabránit dalším finančním ztrátám, které v souvislosti s kritickými články údajně vznikají. Postup radnice se nesetkal mezi opozičními zastupiteli s přílišným pochopením. „Jsem přesvědčen, že by se paní starostka měla podívat na to, jaký je rok. Cítím se jako v 80. letech minulého století a ne jako v roce 2013,“ řekl Radim Janča (VV).

Závan totality

Podobně situaci vnímá Petr Jelínek (Strana zelených): „Vůbec nechápu smysl a důvod, proč máme mít další právničku, navíc na dohled pro „vhodný“ mediální obraz města. Za komunistů se určovalo, kam mají sochy vzhlížet a kam hrozit. Rožnov bude mít dvacet let od revoluce právního cenzora, který bude kontrolovat, kdo a jak o městě mluví, aby pak rozdával žaloby na občany, nebo média, která nepůjdou s názorovým proudem vedení radnice?“ Podle oslovené odbornice snaha ovlivňovat obsahy médií nepatří do totality, ale jde o celorepublikový

a velmi současný jev. „Také politici na komunální úrovni si uvědomují moc médií. Řeší to různě a podle mého názoru nepříliš ideálním způsobem – založením obecního zpravodaje, který se stává jakousi protiváhou a publikuje informace často jen z pohledu radnice, či neposkytováním informací médiím, jejichž agenda se jim nelíbí,“ konstatovala Lenka Waschková Císařová, odborná asistentka na katedře mediálních studí a žurnalistiky Masarykovy univerzity, která se specializuje na lokální média.

Pohár přetekl

Podle vyjádření nejvyšších představitelů města ale situace zašla tak daleko, že je třeba ji začít řešit. Proto najala právničku Janu Zwyrtek Hamplovou. „Najali jsme advokátní kancelář paní doktorky Hamplové, která je specialistkou právě na to, jak funguje samospráva a jak by mělo být město v médiích prezentováno, pokud nedochází k žádným pochybením a já jsem přesvědčena, že k nim nedochází. Proto paní doktorka vypracuje jakýsi právní náhled na to, jak je město na mediální úrovni posuzováno, jak je hodnoceno a dá návrh na možná opatření. Nic víc, nic míň. Tady nejde o žádnou šikanu, o žádnou cenzuru,“ obhajuje postup města

starostka Markéta Blinková (ODS). Dalším důvodem, proč město vyhlásilo válku médiím, je snaha přilákat do politiky nové tváře. Současná situace, kdy jsou zastupitelé očerňováni, tomu prý příliš nepřeje. „Spousta lidí má chuť něco pro město udělat, ale vystavovat se takovému riziku nikdo nechce. Když ale bude mít každý jistotu, že se město umí bránit a že se za něj postaví, v tom případě kandidovat půjde. Takže to má jakýsi širší podtext,“ myslí si místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL).

Právníka nebo mediálního analytika?

„To že vedení města najalo na takovou práci právníka, je naprostý výsměch běžnému občanovi. Není to tak dávno, kdy jeden z aktivních občanů tohoto města byl veřejně očerněn při otevírání Jurkovičovy rozhledny. Po tlaku ze strany občanů a po interpelaci na Zastupitelstvu se k činu přiznal pan Mikušek, ale s tím, že se na takovém postupu ve vedení shodli. Takže město samo o sobě může očerňovat občany, ale současně když se cítí “dotčeno” hodlá se právními kroky bránit? To je naprosto postaveno na hlavu,“ podivuje se Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Podle Waschkové Císařové nepostupuje město správně. Veřejnost,

Hážovice Říká se: Jak přijde člověk do Hážovic v zimě, jako když vejde do staré jizby. Obec je na severní straně lemována návrším Horečky, kopci Dlouhou a Vysokou, které ji chrání před severními větry. Na jižní straně pak šumným věncem lesnatých hor, zvaných Hážovské díly. Od prvé písemné zmínky v listině Lacka z Kravař, majitele panství Rožnovského, datované na Helštýně na den sv. Jana Křtitele roku 1411, byly Hážovice obcí samostatnou. V červnu 1960 byly sloučeny s Tylovicemi v jednu obec pod názvem Rysová. Ta byla v roce 1980 přičleněna k Rožnovu pod Radhoštěm, jako místní části pod původními názvy Hážovice a Tylovice. V původně zemědělské obci otevřel roku 1878 hážovský rodák Jan Vašek na pozemcích Jana Plandora v Horečkách kamenolom. Kámen byl velmi dobré jakosti. Opracované schody, dláždění, žlaby, pomníky, hrubé a polní kříže a jiné předměty byly září 2013

Rodina Fiurášková u kapličky v Končinách. Foto: R. Sobotka

rozváženy pomocí koňských povozů do Frýdku, Místku a do Moravské Ostravy. Roku 1890 byl tímto kamenem vydlážděn také chrám v Rožnově. Největší památkou v obci je dřevěná zvonice s křížem na návsi, zbudovaným v roce 1864. Zvon oznamoval smrt sousedů, bil také na poplach při požáru. Téměř symbolicky má proto o kousek dál své místo hasičská zbroj-

nice. Památečná je také dřevěná chalupa číslo popisné 28. Na Hážovských dílech je v nadmořské výšce 743,5 m kaplička z roku 2000, kterou zhotovil pan Karel Fiurášek. V Končinách, cestou kolem Studeného potoka k domkům na samotě, vznikl zásluhou rodiny Fiuráškovy z nedaleké usedlosti přírodní areál, zasvěcený Panně Marii

z jejichž peněz bude právnička placena, má podle ní právo na informace. Mělo by být na čtenářích, aby si úsudek udělali sami. „Chápu, že radní trápí mediální obraz města. V takovém případě bych ale rozuměla tomu, aby zadali mediální analýzu Rožnova mediálnímu analytikovi. Na základě takových zjištění a pomocí nástrojů například tiskového zákona by pak dalším krokem mohlo být najmutí právníka. Rozhodnutí radních tedy chápu spíš jako jistý druh tlaku na lokální média, aby se chovala podle představ rožnovských politiků,“ sdělila Waschková Císařová.

Rožnov vzkvétající

Jestli město podnikne proti médiím právní kroky, není zatím jasné. Právní analýza by měla být zpracována a vyhodnocena na přelomu srpna a září. Vedení města si od tohoto kroku slibuje i větší klid na práci pro veřejnost. „My tady nejsme od toho, abychom přemýšleli nad tím, co o nás kdo napíše a vymýšleli protitahy. Časem se naučíte tyhle bláboly házet za hlavu, ale městu to ubližuje. Z ohlasů na různých diskuzích a návštěvních knihách je pro nás neuvěřitelnou protiváhou převládající názor, že Rožnov strašně vzkvétá,“ uzavřela Blinková. (lum)

Hostýnské. Vysvěcený byl 13. července 2002. „Vždycky jsem snil o tom, že nějaká kaplička by tady někde mohla být. Nedělal jsem to pro sebe. Kolem chodí turisté a jezdí cyklisté na Hážovské díly, takže je to odpočinkové místo i pro ně,“ uvedl pan Karel Fiurášek. Pamětní kniha Hážovic byla založená roku 1837 za fojta Michala Vaška. Po zemřelém kronikáři Janu Dobešovi (1886–1941) kroniku nadále psal a také kresbami doplňoval Miloš Kulišťák (1896–1970), místní rodák, národopisec, lidový spisovatel a dramatik. Čeněk Kramoliš míní, že obec je nazvána podle říčky Hážovky, která osadou protéká „... je to bystrá, rychle tekoucí voda, která sebou hází, šplouchá.“ Kdysi samostatná obec Hážovice si v roce 2011 připomněla 600 let od první písemné zmínky. Při této příležitosti byla vydána publikace „Hážovice, moja dědina“ a také pamětní medaile, což svědčí o vzácné sounáležitosti obyvatel k místu, kde se narodili a které je jejich domovem. (sb) 9



Martina Hingisová uvedena do tenisové Síně slávy

Týdeník ELEKTRON koncernového podniku Tesla Rožnov otiskl 28. 11. 1984 ve sportovní rubrice fotografii a text: „Na snímku Josefa Holáska je nejmladší členka rožnovské tenisové přípravky čtyřletá Martina Hingisová.“ Foto: repro

Téměř každý Rožnovan jistě ví, o kom je řeč. I když se 30. září 1980 narodila v Košicích, sportovní dětství prožila v Rožnově, kde jí na tenisových kurtech v městském parku dávala základy tenisu a trénovala její matka Melanie Molitorová. V roce 1987 obě emigrovaly do Švýcarska. O pět let později vyhrála Martina juniorskou soutěž French Open (1993). V roce 1994 začínala tenisovou kariéru na 399. místě žebříčku WTA, o rok později už byla uváděna v elitní dvacítce a v roce 1997 se v šestnácti letech stala nejmladší

světovou jedničkou a zároveň byla zvolena nejlepší sportovkyní roku. Dne 13. 7. 2013 byla tato patnáctinásobná grandslamová šampiónka uvedena ve dvaatřiceti letech v Newportu (USA) do tenisové síně slávy, jako nejmladší z těch, kterým se té cti dostalo. „Děkuji tenisu. Dal mi celý svět,“ řekla při ceremoniálu Martina Hingisová, která hovoří plynně česky, švýcarskou němčinou, anglicky a částečně francouzsky. Kromě tenisu patří mezi její oblíbené sporty fotbal, lyžování, basketbal, plavání a také ráda jezdí na koni. (sb)

Putování za romantikou Hostýnských vrchů V turistickém diáři by neměla chybět hora Hostýn (718 m n.m.). Je i z Rožnova snadno dostupná početnými vlakovými spoji a autobusem z Bystřice pod Hostýnem. Procházku po vrcholu si mohou turisté zpestřit túrou přes Obřany, Skalný a Bukovinu zpět na Hostýn (cca 6 km), nebo se vrátit k vlakovému spoji po svých (cca 4 km). K Hostýnu se váže legenda ze 13. stol. o zázraku, který zaplašil zle dotírající Tatary. Prvou kapli na Hostýně postavili havíři, kteří zde kolem r. 1544 kutali železo a stříbro. Tradice poutí sahá až do 17. století. Majitel panství Jan hrabě z Rottálu je podporoval. Jeho manželka Marie objednala v r. 1655 v Německu obraz P. Marie Vítězné, stojící s Ježíškem v náručí na půlměsíci, ten byl v 17. stol. doplněn reliéfem znázorňujícím zázračné pobití Tatarů blesky, které srší z ruky Jezulátka. 10

Hostýn. Foto: R. Sobotka

Původní malou kapli hrabě Rottál rozšířil a opatřil zvonem. Jeho vnuk František Antonín položil r. 1721 základní kámen k velkolepému chrámu. Přenesen do něj obraz P. Marie Vítězné a slavnostně vysvěcen 28. července 1748 za účasti více než třiceti tisíc poutníků. V září 1769 uhodil do klenby chrámu blesk, oheň zničil stře-

chu i věž, silný žár rozpustil všechny zvony s výjimkou jednoho, který se bez poškození skutálel po schodech dolů. Kostel byl během následujících dvou let opraven. Skutečnou zkázu Hostýna znamenal patent císaře Josefa II. z 21. dubna 1784 o zákazu poutí. Chrám byl 4. ledna 1787 zrušen, odsvěcen, zbaven veškerého vnitřního zařízení, dokonce i střechy. Povolení k obnově chrámu bylo vystaveno r. 1840, jeho benedikce se uskutečnila 2. července 1845. Roku 1895 vznikla Matice svatohostýnská, zakoupila celý areál od barona Laudona, vybudovala hostinec, noclehárnu, zřídila Vodní kapli a upravila cesty. V r. 1898 byla na nejvyšším bodě postavena rozhledna. V r. 1909 postaveno schodiště od Vodní kaple až k samotnému chrámu. V r. 1912 byla zahájena stavba nové křížové cesty podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče a s mo-

zaikovými obrazy podle návrhu Joži Úprky. V r. 1932 byla na Hostýn vybudována nová silnice. Těžká doba nastala pro Hostýn po únoru 1948. V dubnu 1950 byly kláštery a řeholní domy obsazeny příslušníky ozbrojených složek, řeholníci internováni ve sběrných a pracovních táborech. Poutní dům předán ústavu sociální péče. Teprve v únoru 1990 se mohli duchovní na Hostýn vrátit. Hostýn je i dnes hojně navštěvován poutníky, je také oblíbeným cílem turistů. Od rozhledny je výhled na městečko Bystřici pod Hostýnem. Dostupnost Hostýna usnadnila doprava autobusy, které zajíždějí téměř až na vrchol. Turisté přicházejí také přes Hostýnské vrchy. Typická procesí se zbožnými písněmi poutníků pod vlajícími korouhvemi však už nevidět, i zbožnost se zmodernizovala. (sb) září 2013



Společnosti Městské lesy Rožnov s.r.o. navýšili nájem, hledá se jednatel Celkem 4,5 milionu korun odevzdá jako nájemné společnost Městské lesy v letošním roce do pokladny města. Důvodem navýšení ale není důslednost opozice, která výši nájmu v minulosti kritizovala. Další novinkou je výběrové řízení na pozici jednatele této městské společnosti. Josef Fojtášek odchází do důchodu. „Ke zvýšení nájemného nedošlo v důsledku zvýšené těžby nebo změny lesních hospodářských plánů. Důvod je velice jednoduchý. Už dříve jsme jednali o tom, že zprivatizujeme prodejnu Stihl. K tomu došlo a byly odkoupeny i zásoby, které tam byly. Půl milion korun je hodnota těch zásob,“ vysvětlil navýšení nájmu místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL).

Navýšení nájmu přivítal i bývalý zastupitel a současný předseda rožnovského klubu VV Tomáš Hradil, který kauzu téměř před třemi lety otevřel. Na jeho popud vznikla analýza, která poukázala na špatné hospodaření společnosti a mj. i na to, že prodejna Stihl byla dlouhodobě ztrátová. „Jsme rádi, že konečně zrušili pracovní místo, které účelově vytvořili pro jednoho z příbuzných pana Fojtáška, prodejnu Stihl prodali a výnos z prodeje zakalkulovali do nájmu. Nicméně stále nikdo nevysvětlil, jak je možné, že předtím, než jsem kauzu otevřel, byl nájem z Městských lesů 1,5 – 2 miliony korun, když od té doby jsou to minimálně 4 miliony,“ konstatoval Hradil.

O tom, kolik bude činit nájem v příštím roce, zatím město mluvit nechce. „Nájem bude schválen na základě hospodářského plánu i podle toho, jak bude probíhat těžba v letošním roce. Důležitým faktorem je i výkupová cena dřeva. Zatím je cena dobrá a těžíme podle plánu,“ upozornil Mikušek. Od příštího roku už nebude společnost spojována se jménem jednatele Josefa Fojtáška. Ten svůj odchod podle vedení města avizoval již dříve. „Jednak má zdravotní potíže, kvůli kterým je pro něj už docela obtížné se pohybovat po lese, a jednak dosáhne důchodového věku. A pokud mohu přidat osobní názor, tak si myslím, že k jeho odchodu trošku přispělo i to,

jak se někteří zastupitelé sprostě vyjadřovali na jeho adresu a šířili o něm pomluvy,“ uvedl Mikušek. Fojtášek končí k 31. lednu 2014, přihlášky do v ýběrového řízení mohli zájemci posílat do konce srpna. „Řízení proběhne v měsíci září. Uvidíme, kolik zájemců se přihlásí, na kolik zapracuje i medializace kolem Městských lesů, zdali budou mít lidé odvahu se přihlásit na tak viditelné místo,“ neskrývá obavy starostka města Markéta Blinková (ODS). „Je důsledkem činnosti vedení města, že došlo k medializaci celého toho nepořádku. Kdyby byl nájem čtyři miliony a Městské lesy by nefinancovaly volební kampaně, nebylo co řešit,“ dodal Hradil. (lum)

Zloděj odevzdal věci dívce, která jej doběhla Dvaadvacetiletý zloděj z Rožnova skončil v policejní cele v neděli 11. srpna navečer. Důvodem jeho zadržení a umístění do policejní cely bylo vniknutí do rodinného domku na Dolních Pasekách. Mladý zloděj procházel kolem domku asi v pět hodin odpoledne. Uviděl otevřené dveře, a tak šel dovnitř. V přízemí se zamkl v jednom z pokojů a vybíral si věci, které odcizí. Zaujal ho notebook, mobilní telefon, oblečení a drogerie. „Když si věci dával do svého batohu, uslyšel, jak někdo bere za kliku. Chvíli počkal, odemkl dveře, protáhl se mezi lidmi, kteří stáli za dveř-

mi, a utekl ven. Při útěku ztratil svoji levou botu. Přítomní se vydali za mužem, jedna z dívek dokonce zloděje po chvíli dohnala a řekla mu, ať vrátí ukradené věci. Lapka jí dal svůj batoh s kradenými věcmi a utíkal dál,“ uvedla Lenka Javorková, tisková mluvčí okresní policie. Mezitím přítomní oznámili událost na linku 158. Na místo přijela policejní hlídka a posléze i psovod se psem, který zjistil popis zloděje a začal po něm pátrat. V nedalekém lesíku pes mladíka našel. Psovod mu nasadil pouta a muž pak skončil v policejní cele. Následovalo zjišťování a do-

kumentování další trestné činnosti zadrženého muže. „Zjistili jsme, že mladý muž nemá na svědomí jen krádež věcí z rodinného domku, ale téhož odpoledne vnikl ještě do dvou kůlen na Dolních Pasekách, kde ukradl vzduchovku a elektrický gril. Tyto věci se našly v trávě u rodinného domku, kde si je

zloděj přinesl, ovšem po vyrušení při krádeži a následném útěku neměl čas si věci odnést,“ doplnila Javorková. Mladého Rožnovana policejní komisař po sdělení obvinění z trestných činů krádež a porušování domovní svobody propustil na svobodu. Hrozí mu až tříletý trest odnětí svobody. (lum)

Mikoláš Aleš – malíř svého lidu Český malíř, kreslíř, dekoratér, ilustrátor Mikoláš Aleš se narodil 10. 7. 1852 v Miroticích. Letos 10. července uplynulo sto let od jeho úmrtí. Byl nejvýznačnější osobností tak zvané „Generace Národního divadla“ a je považován za klasika českého výtvarného umění 19. století. Kreslit začal ve čtyřech letech a jeho kreslířské umění posléze dosáhlo takové dokonalosti, že obraz „překresloval“ z paměti jako by psal rovnou na papír a při tom hovořil s přítomnými a popíjel víno. V roce 1869 absolvoval v Praze Akademii výtvarných umění. Jeho život nebyl nijak snadný. V rozpětí let 1865 až 1874 zemřeli oba jeho bratři, matka i otec. Dvaadvacetiletý Mikoláš zůstal zcela sám a bez prostředků. Usadil se v Praze. Roku 1879 spolu s Františkem Ženíškem zvítězil s cyklem Vlast v konkurzu na výzdobu Národního divadla. Radost z úspěchu zkalily pozdější neshody. Z jeho olejomaleb jsou nejznámější obrazy „Jan Žižka“ a „Setkání Jiřího září 2013

z Poděbrad s Matyášem Korvínem“. Později se věnoval ilustrační tvorbě českých lidových písní, pohádek, přísloví a knih. Vytvořil také četné kartony pro výzdobu průčelí domů. Jeho tvorba byla oceněna až na sklonku života. V roce 1896 vydal spolek Mánes vůbec první samostatnou publikaci o jeho díle. K šedesátým narozeninám byl pak jmenován pražským měšťanem a byl mu udělen titul inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých. Příliš pozdní ocenění ho zastihlo krátce před smrtí. Zemřel ve věku šedesáti let 10. července 1913. Mikoláš Aleš, tento ryze národní umělec, měl vztah i k Valašsku. Restaurace Libušín na Pustevnách je vyzdobena podle jeho předlohy. Traduje se, že při výletu do hor vhodil hůl valašku směrem do tehdejších Uher a symbolicky tak připojil Slovensko k zemím Koruny české. Měsíčník Rožnovský prostor v jubilejním roce Mikoláše Alše používá jeho kresby k ilustraci pranostik pro jednotlivé měsíce. (sb) 11



Co dělá, jak se má... sdruženář, biatlonista a Mistr sportu Bohuslav Maleňák Dne 13. září si připomene (už? teprve?) 80. narozeniny. Toto je malé ohlédnutí za časem, který (největším dílem) prožil v Rožnově pod Radhoštěm. „Otec byl hajný lesní na Hradisku, kde jsme také bydleli. Matka pocházela ze Zubří, a protože doktorů nablízku nebylo, chodila rodit do Zubří, tam jsem se také narodil,“ vysvětluje Mistr sportu Bohuslav Maleňák zcela neformálně a s úsměvem. „Hájenka na Hradisku, kterou jsme obývali, byla postavena na katastrech tří obcí, takže záchod jsme měli na Zubersku, kuchyň ve Vidči a obývák v Rožnově.“ Od tří let na podomácky vyrobených lyžích pomáhal v zimě rozvážet krmení pro zvěř po krmelcích. Později se věnoval závodu sdruženému (běh a skok), kde získal řadu ocenění a v roce 1960 titul Mistra sportu. Pak se věnoval biatlonu, který se stal jeho životní disciplínou. Sečteno a podtrženo, po gymnáziu ve Valašském Meziříčí absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu na vysoké škole v Praze, v Olomouci si učitelské vzdělání doplnil o zeměpis a dějepis. Jako kantor nastoupil v roce 1959 na Střední zemědělskou technickou školu v Rožnově pod Radhoštěm

a učil na ní do svých 63 let. V důchodu pak dodnes technicky i organizačně zajišťuje provoz sportovní haly.

Mistr sportu Bohuslav Maleňák. Foto: R. Sobotka

Hlavní náplní jeho života se stal sport, ovšem i cílevědomé a úspěšné vedení dalších mladých lidí ke sportu a také budování sportovišť v Rožnově. A je za čím se ohlížet. Spolu s Láďou Šimkem vybudovali skokanský lyžařský můstek na Hradisku. Byla to také stavba venkovního hřiště a sportovní haly u zemědělské školy, většinu z toho svépomocí. Jak hodnotíš letošní Mistrovství světa v Novém Městě na Moravě?

„Vynikající! Organizačně i sportovně to byl doslova koncert. Biatlon se dostal do povědomí lidí jako zajímavý sport. Kde jsou ty časy, kdy jsme stříleli velkorážní zbraní na tři sta a pět set metrů. Dnes ví jen málokdo, že zavedení malorážky u biatlonu je český vynález. Rychle se ujal po celém světě a díky tomu dosáhlo toto sportovní odvětví značné obliby.“ Když porovnáš tehdejší sport s dnešním, jak by to dopadlo? „Je to nesrovnatelné. Například Emil Zátopek dostal za své vynikající výkony červené tepláky. Když mi v období nejvyšší výkonnosti dali na přilepšenou jako stravné osmdesát korun na měsíc, byli jsme z toho celá rodina vyšinuta, co si za ty peníze koupit. Jinak jsme nedostávali nic. Přitom dobře dělat biatlon znamenalo dřinu, pot a někdy i krev. Museli jsme podávat výkony a vcelku nic za to nebylo. Takže ty dvě etapy jsou nesrovnatelné.“ Změní se nějak biatlon? „Biatlon se jako jeden z mála sportů vyšvihl skutečně hodně vysoko, i v popularitě. Běh prostřídaný různými variantami střelby je zajímavý

pro závodníky i pro diváky. Zasahovat do něj je zbytečné. Domnívám se, že klasický biatlon nás přečká.“ Osmdesátka je svým způsobem start do dalšího života, přece jen, když se ohlédneš... „Ani jednoho dne života nelituji. Každý z nich jsem prožil naplno. I teď, kdy denně od časného rána v sobotu i v neděli připravuji sportovní halu pro ty, kteří ji přijdou využít. Pořád mám pocit jako tenkrát před sedmdesáti lety, kdy jsme spolu s Karlíkem Umlaufen rajtovali na Hradisku jako kluci na malých koních, které Němci zrekvírovali Rusům. Jsem za celý život zvyklý na všemožnou zátěž, fyzickou i psychickou. Nevadí mi, pořád se s ní dokáži vyrovnat. Svět se pořád mění a nikdy se nevrátí k tomu, co už kdysi bylo. Každý den je pro mne něčím novým a věřím, že to takto zůstane napořád“ Náš rozhovor se uskutečnil časně po páté hodině ráno, protože jindy nebyl na takovou „prkotinu“ čas. Tak ať Ti, sportovní šampióne a Mistře sportu, vydrží elán, vitalita a životní optimismus i do dalších let. Za rozhovor poděkoval Richard Sobotka

Proč utrácím svůj čas, energii a peníze pro Svobodné Předminulý týden jsem se vrátil z rumunských Karpat. Na horách jsem nefotil, nešahal na elektroniku a jedl jen to, co jsem si nesl na zádech. Týdenní pochod pročistí duši a dá člověku nadhled. Oči se celé dny dívají do dálek, na další hory, které za pár hodin nohy vyšlapou. Kdo nezkusil týden jen jít a sledovat hory, nést si s sebou vše co potřebuje a každý den spát na neznámém místě, tak ať to zkusí! Politická scéna se však nezastavila. Budou předčasné volby. Nyní je třeba zahájit přípravy a energii vrhnout tam, kde je ji třeba. Po horách je to velká změna. Proč tedy vlastně utrácím, čas, energii a peníze snahou dostat Svobodné do pozice, kde mohou ovlivnit naši politiku? Protože svět by byl lepší, kdyby politici nebrali lidi jako své ovce. Ovce, které stříhají, dojí a „moudře“ jim vybírají pastvu. Občané jsou danění, zpoplatněni a je jim vtloukáno do hlav, co si mají o tom či onom myslet. Co hůř vtloukáno je to do hlavy dětem pomocí tisíce podpůrných programů. Lidé nejsou dobytek. Každý máme své názory, své potřeby, své tužby. Své právo na štěstí. Nikdo nemá právo za nás rozhodnout, co je pro nás dobré. Nejen, že to je nemorální, ale také to nikdy nefungovalo, neboť vládnoucí velmi rychle rozhodují tak, jak se to líbí

12

právě jim. Někdy se zlým úmyslem, jindy s čistým, ale právo na to nemají. Voláme „Nechte nás být!“ Část společnosti, která aktivně pracuje, vytváří hodnoty a přináší štěstí sobě a svým blízkým je čím dále tím více utlačována těmi, kteří nevytváří hodnoty žádné nebo jen takové, co po nich vlastně nikdo nechce. Dokud nevrátíme do společnosti selský rozum, dokud nebudeme vytvářet to, co ostatní nebo my chceme, tak budeme dále chudnout a to není hezká perspektiva. Chci, aby mé děti vyrůstaly ve společnosti, kde lidé chtějí být kosmonauty, techniky, učiteli, tesaři či popeláři, ale ne v takové, kde je jediným stabilním povoláním úředník a rozdělovač dotací (zda evropský, či český to je zcela fuk). Proto se angažuji a proto kandiduji do parlamentu za Svobodné. Nevidím nikoho jiného, kdo by myšlenku „Nechte nás být!“ prosazo-

val. Jistě, nejsme dokonalí, ale reprezentujeme zdravý rozum a svobodu. Své angažmá vidím jako sebeobranu proti absurdním zákonům, nařízením, velkým daním a snaze mocných okrást bezmocné, skrze zákony ušité jim na míru. Rád odpovím na Vaše dotazy. Kontakt: [email protected] 721 225 333 www.svobodni.cz zk.svobodni.cz

předseda krajského sdružení Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk

září 2013



Po firmách kradli trezory Policisté dopadli čtyři muže, kteří mají na svědomí několik krádeží trezorů z různých firem nejenom ve vsetínském okrese. Všichni byli obviněni a skončili ve vazební věznici. Čtyři muži ve věku od 32 do 35 let vyjížděli ze sousedního státu do České republiky za účelem krádeží peněz z firem. Během dubna, května a června vykradli například firmy ve Vyškově, Rožnově, Valašském Meziříčí, Vysokém Mýtě a Zubří. Zaměřovali se především na trezory a příruční pokladničky. Jednou

ale ukradli i fotoaparát, notebook a platební karty. Skupina zlodějů jezdila do České republiky především svými auty, ale někdy si brali i vozidla z půjčoven. Do firem vnikali za pomocí násilí a šli vyloženě po penězích ukrytých v uzamknutých pokladničkách či příručních trezorech. Role měli většinou rozdělené, jeden hlídal u auta a ostatní „pracovali“ v objektech. Lup pak urychleně naložili do vozu a z místa činu zmizeli. Do zamčených trezorků či příručních pokladen se dobývali až

pár kilometrů od místa činu na odlehlejších místech. Při jejich posledním výjezdu počátkem června do Zubří, kde se vloupali do firmy, byli zřejmě zklamaní, protože v ukradené příruční pokladničce našli pouze 60 korun. Vloupání v Zubří bylo jejich poslední. Ten večer policisté muže zastavili v Jablůnce a zadrželi je. „V jejich autě jsme našli krumpáč, planžety, pracovní rukavice, páčidlo, šroubováky a další věci. Ukradených trezorů se muži po vybrání finan-

cí zbavovali, většinou je vyhodili při jízdě autem. Některé trezory a pokladničky našli náhodní svědci. Pánové způsobili celkem škodu za bezmála 230 000 korun. Obvinili jsme je z krádeže vloupáním, poškození cizí věci a neoprávněné opatření a padělání platebního prostředku. Hrozí jim až pětiletý trest odnětí svobody. Jsou stíháni vazebně,“ informovala tisková mluvčí okresní policie Lenka Javorková. (red)

Víkend plný divadla už klepe na dveře! Rožnovské divadlo DiGoknu pořádá druhý ročník divadelního festivalu, tentokrát pod názvem „BACHA! FESTIVAL DIVADLA“. Festival proběhne v sobotu a neděli, 14. a 15. září 2013 ve Společenském domě v Rožnově pod Radhoštěm. Letos na něm vystoupí dva amatérské soubory – rožnovské divadlo DiGoknu a Kroužek divadelních ochotníků ve Hvozdné – a dva profesionální herci – Alfred Strejček a František Kreuzmann. V sobotu vše zahájí v 17:00 hodin divadlo DiGoknu. „Pro diváky jsme připravili autorskou hru Řeknu ti to v říjnu. Jedná se o poněkud absurdní příběh dvou lidí. Divadlo DiGoknu letos slaví 10 let od svého vzniku a touto hrou se tak trochu „vrací ke kořenům“. Ale jen v tom smyslu, že první hra, kterou před 10 lety uvedlo, byla také autorská. Tehdy to byla adaptace pohádky. Příběh, který máte možnost vidět nyní, vychází ze života. Je vtipný, smutný, absurdní, překvapivý, uvěřitelný i neuvěřitelný. Tak jako život sám,“ předesílá Marek Španihel z pořádajícího divadelního spolku. V 19:30 pak mohou diváci vidět Františka Kreuzmanna ve hře Martin Eden. „Jde o příběh prostého námořníka, který nesmírnou houževnatostí dosáhne vzdělání a začne tvořivě pracovat, aby nakonec získal bohatství a uznání svého talentu. Současně se však dočká krutého rozčarování, když zjistí, že příslušníci tzv. vyšší společnosti – včetně dívky, kterou miluje – jsou malicherní, plní přetvářky a klamu…“ To je stručný popis rozsáhlého světově známého románu Jacka Londona, který František Kreuzmann zpracoval do působivého celovečerního divadelního představení. František Kreuzmann vystudoval herectví na pražské DAMU. Je herec, scenárista, režisér, a také autor divadelních her. Je již čtvrtou generací slavného hereckého rodu. Působil v divadle v Mostě, Realistickém divazáří 2013

dle v Praze, hostoval v Národním divadle, Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v divadle v Mladé Boleslavi, v Divadle Na Prádle v Praze. Patnáct let spolupracoval s divadelním spolkem Kašpar. Přes deset let působil v Lyře Pragensis. Začátkem devadesátých let založil skupinu Invektiff, která se věnovala pohybovému divadlu.

ší místo. Když vidí, jak se Celimena i Filint v pracovním kolektivu chovají, nenechá to bez odezvy… Ochotnické divadlo ve Hvozdné bylo založeno již v roce 1909. První divadelní představení – Palackého třída číslo 27 – bylo uvedeno v hostinci u pana Staňka. Tak se začala psát historie ochotnického divadla ve Hvozdné. V roce 1929 zde

profesionálních umělců v uměleckém přednesu. Je držitelem nejvyššího ocenění v tomto oboru – Křišťálové růže. Přednáší též v latině, angličtině, němčině, španělštině a italštině. Má za sebou řadu filmových a televizních rolí. Spolupracuje s našimi nejvýznamnějšími hudebními tělesy i sólisty – např. Česká filharmonie, Janáčkovo kvarteto, Štěpán Rak,

V současné době působí v Divadle Bez Hranic v Praze jako herec, scenárista a režisér a se svojí divadelní společnosti hraje nejen v Praze, ale navštěvuje různá místa po celé republice. Spolupracuje s filmem, rozhlasem a dabingem. Diváci jej mohou znát z několika televizních inscenací a především z dnes již téměř kultovního seriálu Chlapci a chlapi, kde vytvořil postavu nadporučíka Ráže. V neděli se jako první v 16:30 představí Kroužek divadelních ochotníků ve Hvozdné, který uvede hru Misantrop. Umělecký fotograf a moralista Alcest přijíždí na teambuildingový víkend reklamní agentury, ve které pracuje jak jeho kamarád Filint, tak i jeho přítelkyně Celimena. Brzy zjistí, že si k odpočinku od zkažené společnosti nevybral to nejlep-

bylo postaveno kamenné divadlo, které slouží dodnes. A jedna zajímavost – obec Hvozdná má něco málo přes tisíc obyvatel, z nichž více jak 130 je členů Kroužku divadelních ochotníků! Jako poslední vystoupí na přehlídce v 18:30 Alfred Strejček. V jeho podání mohou diváci vidět scénické zpracování slavného románu Jacka Londona o nepokořitelnosti lidského ducha – Tulák po hvězdách. Alfred Strejček vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Je stálým hostem Lyry Pragensis a dlouhá léta vystupoval i v pražské poetické vinárně Viola. Pět let působil jako pedagog uměleckého přednesu na pražské konzervatoři. Patří mezi špičkové interprety poezie a prózy a je několikanásobným laureátem soutěží

Václav Hudeček, Jaroslav Svěcený a další. Jeho hlas se vepsal do povědomí posluchačů rozhlasu i televize. Společně se Štěpánem Rakem je nositelem ceny UNESCO za koncertní projekt Vivat Comenius, se kterým oba umělci vystoupili na více než šesti stovkách koncertů ve dvaatřiceti zemích čtyř kontinentů. Vstupenky na jednotlivá představení nebo i celý festival bude možno zakoupit v předprodeji v knihkupectví Nohavica v Rožnově p. R. nebo si je mohou diváci zarezervovat na tel. čísle 604 834 845. Samozřejmě prodej vstupenek bude probíhat i na místě. Veškeré informace k festivalu jsou na webových stránkách festivalu www.bachadivadlo.cz. Srdečně zveme všechny fanoušky divadla a těšíme se na shledanou!!! Divadlo DiGoknu 13



Kostel Českobratrské církve evangelické existuje 60 let Rožnovský Evangelický kostel představuje jednu z mála církevních staveb v České republice zbudovaných v době tvrdé komunistické represe vůči církvím. Kostel vznikl podle návrhu architekta Bohumila Bareše s citem pro charakter a tradice Valašska. V roce 1994 byl prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky. O vybudování kostela nebo modlitebny se v Rožnově uvažovalo od roku 1928, kdy byl pro budoucí stavbu zakoupen pozemek. Stavět se mělo v roce 1941, ale za války byl vydán zákaz stavby všech církevních staveb na území protektorátu. K novému jednání došlo až o deset let později a souhlas ke stavbě musely kromě církevních představitelů vydat i městský a okresní národní výbor, městské organizace Komunistické strany Československa a Akční výbor Národní fronty. V roce 1952 byla stavba dřevěného roubeného kostela povolena a 5. července 1953 byl kostel posvěcen synodním seniorem Viktorem Hájkem. O kostel v současné době pečuje Jan Surý. „Každý evangelický sbor má kromě faráře volenou skupinu presbyterů (staršovstvo), která rozhoduje o činnosti sboru. Vedoucí staršovstva (kurátor) je spolu s farářem statutárním zástupcem sboru. Dvanáctičlenné staršovstvo s ostatními členy sboru se podílejí i na běžném provozu (úklid, opravy, zajišťování různých služeb, akcí a pod.) Protože jsem už v důchodu a nejsem časově

vázán na pracovní dobu, byla mně dána důvěra a svěřeny klíče, abych v případě potřeby kostel otevřel a zavřel a nemusel vždy jezdit farář ze

nekvalitní hřebíky zrezivěly a břidlice začala padat dolů. Aby kostel zapadl do sousedství areálu Valašského muzea, bylo nařízeno pokrýt střechu

Kostel Českobratrské církve evangelické v Rožnově pod Radhoštěm. Foto: R. Sobotka

Stříteže. Držitelem klíčů jsem už 12 let,“ vysvětlil Jan Surý. „O stavbu kostela rožnovští evangelíci (v současnosti je jich něco přes 300) usilovali od roku 1878, chtěli mít vlastní modlitebnu, aby nemuseli docházet na bohoslužby na Velkou Lhotu nebo později do Stříteže. To se nakonec podařilo až v roce 1953. Za dobu své existence prošel kostel několika proměnami. Původně plánované teplovzdušné topení bylo nahrazeno elektrickým pod lavicemi. Po skončení jeho životnosti tam bylo instalováno teplovodní topení, plynový kotel je umístěn ve sklepě. Kostel byl původně pokryt štípanou břidlicí, ale

šindelem. Životnost této krytiny není příliš dlouhá, asi před pěti lety musel být šindel znovu vyměněn. Jelikož je kostel ze dřeva, musí být čas od času ošetřen proti červotoči. Původní nedostatečné osvětlení interiéru zavěšeným lustrem uprostřed a světly na bočních žebrech bylo nahrazeno čtyřmi kruhovými věnci na bočních žebrech, také v předsíni a na kruchtě. V roce 2008 bylo instalováno ozvučení kostela. Varhany zprvu v kostele nebyly, zpěv písní byl do-

Cyklista nedal přednost. Neuvědomil si, že cyklostezka skončila

Ve dnech 12.–14. července se konalo mistrovství světa ve stolním fotbale na stolech Garlando v rakouském Salzburgu. Českou republiku, mimo jiné, reprezentovali chlapci z okolí, konkrétně Radek Drda z Valašské Bystřice, Michal Pavlačka z Vidče, Daniel Kraus a Michal Chlevišťan ze Stříteže nad Bečvou. A byli vidět. Daniel s Michalem vy-

Nehoda se stala v červenci v Horní Bečvě. Sedmasedmdesátiletý muž jel na jízdním kole po cyklostezce, která končila dopravní značkou. Za pár metrů sice znovu pokračovala, ale mezitím ji křížila místní komunikace, na kterou z hlavní silnice I/35 odbočila řidička ve vozidle VW Caddy. Došlo ke střetu kola s osobním vozidlem. Cyklista upadl na zem, přičemž kolo zůstalo zaklíněno pod autem. „Řidička měla rozhodně při odbočování vpravo dbát zvýšené opatrnosti, jak jí ukládá zákon a cyklista si měl uvědomit, že při vyjíždění ze stezky pro cyklisty na jinou pozemní komunikaci, dává cyklista přednost v jízdě, což si většina cyklistů neuvědomuje,“ konstatovala tisková mluvčí okresní policie Lenka Javorková. Cyklista z Mořkova utrpěl lehké zranění, se kterým byl převezen do nemocnice. Dechová zkouška u jedenačtyřicetileté řidičky z Horní 14

Bečvy byla negativní, cyklista nadýchal 0,15 promile. Paragraf 23 zákona o provozu na pozemních komunikacích ohledně vjíždění na pozemní komunikaci říká, že při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci. V letošním roce policisté evidují několik desítek dopravních nehod s účastí cyklistů. „První se stala v lednu, ale nárůst evidujeme od dubna, kdy začala cyklistická sezona,“ uzavřela Javorková. (lum)

provázen harmoniem. Později se podařilo sehnat a opravit staré varhany z rozpadajícího se kostela v Rybníku u Plzně. Tyto varhany jsou rovněž kulturní památkou. Kostel v Rožnově je postaven v duchu švýcarské reformace. Na účastníka bohoslužeb má především působit slovo, zbytečné ozdoby by jeho pozornost rozptylovaly. V kostele se kromě pravidelných nedělních, nebo svátečních bohoslužeb konají také pohřby a svatby. Občas koncerty komornějšího charakteru, neboť akustika je v kostele pro takový účel velice příznivá.“ Ke zdárné realizaci stavby rožnovského kostela napomohl člen rožnovské kazatelské stanice Josef Urban, který byl tehdy předsedou MěNV v Rožnově pod Radhoštěm. Dřevo bylo řezáno na pile bratří Solanských na Prostřední Bečvě. Veškerý materiál byl navážen do Stříteže ke kostelu na farskou zahradu. Interiér kostela vyrobil člen sboru stolař Kraus ze Stříteže. Na farské zahradě ve Stříteži tesaři z Ratiboře a Kateřinic sroubili na zkoušku celý kostel i s krovem, teprve pak bylo hotové dřevo převezeno do Rožnova a kostel postaven. Na stavbě pracovalo mnoho ochotných členů nejen z rožnovského a střítežského sboru, ale i z Velké Lhoty, Valašské Bystřice, Růžďky, Valašského Meziříčí i z dalších dosti vzdálených míst a sborů. (sb)

Valaši vládnou foosballu hráli společně s juniorkou z FrýdkuMístku soutěž Juniorských národů. Pro Českou republiku získali zlatou medaili přesto, že měli neúplné družstvo (chyběl jim jeden hráč) a museli pro vítězství vyhrát každý souboj. Kromě toho se přihlásili coby junioři do amatérské soutěže mužů (Rookie Doubles), kde rovněž zvítězili. (red)

září 2013



Co nového na „starém“ hřbitově? Aneb hřbitov plný života Během orientačního výzkumu, který probíhal po 3 noci s pomocí ultrazvukového detektoru, bylo na „starém“ hřbitově zjištěno 13 druhů netopýrů (resp. dvojic druhů – druhy obtížně rozlišitelné touto metodou). Druhová pestrost je na tak malé území mimořádná a řadí zdejší lesní hřbitov

mezi výjimečné lokality v ČR, třeba v rozsáhlých parcích Olomouce, obklopených starými středověkými stavbami, bylo zjištěno 10 druhů (resp. dvojic druhů). Kromě běžných druhů městského prostředí (netopýr večerní, netopýr rezavý, netopýr hvízdavý), zde běžně loví

Letní ráno v lánu pšenice čekající na žatvu V závěru měsíce srpna už léto vkročilo do své druhé poloviny. Pšenice, stará kulturní plodina, pěstovaná více jak šest tisíc let, čeká na žatvu. Zatím jejího příhodného vzrůstu a zbarvení využívá časně ráno k pastvě a k úkrytu srnec. V srpnu vrcholí srnčí říje a kromě starosti o potravu je také třeba vyhlížet pískající srnu. Srnčí je naší nejrozšířenější a nejdůležitější zvěří spárkatou. Potěší lovce i náhodného pozorovatele. Až pšenku sklidí kombajny, jakmile začne foukat ze strnišť, stáhne se srnčí do remízků a v zimním období k dobře zásobeným krmelcům. Srnčí zvěř neodmyslitelně patří k naší venkovské krajině, dotváří její kolorit

září 2013

i druhy vzácnější (netopýr pestrý, netopýr stromový, netopýr parkový, netopýr nejmenší, netopýr ušatý/netopýr dlouhouchý). Určitým překvapením je zastoupení lesních druhů (netopýr velký, netopýr černý, netopýr vousatý/ netopýr Brandtův) a horského druhu (netopýr severní). Zajímavostí je také zjištění lovících netopýrů vodních, kteří jsou jinak výrazně vázáni na lov nad vodní hladinou (řeka, rybníky). Co si ale s touto mimořádnou lokalitou počít? Na lesním hřbitově by měl být proveden biologický průzkum ke

stanovení vhodného postupu obnovy lipové aleje. Je totiž možné (a relativně snadné) stromy vykácet v době, kdy v nich zrovna netopýři nebudou, jak ale zajistit, aby se netopýři měli kam vrátit a nezanikla cenná přírodní lokalita uprostřed města? Příroda nám někdy život nečekaně „zkomplikuje“, ne nadarmo je ale člověk tvor vynalézavý, který si dokáže poradit s různými výzvami. Jak vynálezaví budeme v tomto případě se ukáže brzy, hřbitovní zeleň čeká výrazná revitalizace. P. Wolf, A. Valasová

Oko kamery se zaměří na dům na Koryčanských Pasekách

Srnec časně ráno v lánu pšenice, čekající na žatvu. Foto: R. Sobotka

tak samozřejmě, jako zajíci, koroptve, bažanti a další volně žijící zvířata. (sb)

Někteří obyvatelé domu na ulici Moravská č. p. 1443 v místní části Koryčanské Paseky se vlastním přičiněním zasloužili o to, že jejich okolí bude pod dohledem kamery. Město tak chce řešit přetrvávající potíže s problémovými nájemníky. V domě s 80 malometrážními městskými byty panují poměrně komplikované vztahy mezi jednotlivými nájemníky. „Jsou tam slušní nájemníci a neslušní nájemníci. A my chceme těm slušným pomoct a s těmi problémovými udělat pořádek,“ zjednodušeně vysvětlil podstatu problému místostarosta města Václav Mikušek (KDU-ČSL). „Pravděpodobně půjde o jednu kameru na dohled před tento dům, nikoli vnitřních prostor. U tohoto domu dochází k opakovanému po-

škozování majetku a narušování veřejného pořádku a občanského soužití,“ přiblížil situaci ředitel Městské policie Daniel Vašut. Město chce do výměny oken v tomto domě investovat zhruba 2 miliony korun. I díky kameře tak chce svůj majetek lépe chránit. „Když tam budeme mít kameru a ona incident zachytí, tak se bude mnohem lépe vyhodnocovat, jestli tomu či onomu nájemníkovi nájemní smlouvu prodloužit či nikoli. Je to jen proto, aby se v dané lokalitě nastavil větší pořádek a klid. Jiným způsobem to udělat nejde. Kolizní situace se slušnými nájemníky, kterých je tam většina, by ti problémoví vyhledávali dále,“ poznamenala starostka Markéta Blinková (ODS). (lum)

15



Čtvrtý ročník sršního florbalového svátku Již čtvrtý ročník mezinárodního florbalového turnaje Hornets cup, který pořádá místní florbalový klub 1.FbK Rožnov pod Radhoštěm, proběhl ve třetím červencovém víkendu v Rožnově. Do města přijelo 68 florbalových týmů, tedy zhruba osm stovek florbalistů a florbalistek působících v klubech v ČR, na Slovensku, ale také v dalších evropských státech. Florbal jako relativně mladý sport si vytvořil silnou tradici letních turnajů, kdy si hráči zpříjemňují pauzu do začátku následující sezóny. Na mapě Evropy tak vznikly desítky míst, kam zavítají jednotlivé florbalové ekipy. Specifikem turnajů bývají skládané týmy, kdy hráči z nižších lig na turnajích mohou potkat týmy poskládané z hráčů extraligy či dokonce legionářů hrajících v elitních soutěžích ve Švédsku, Finsku nebo Švýcarsku. Za pouhé čtyři ročníky se rožnovský Hornets cup zapsal na florbalovou mapu velmi tlustým písmem. Velikost turnaje i jeho kvalita rok od roku roste. V týmech nastoupili hráči a hráčky většiny týmů české florbalové extraligy a nechyběli také zástupci naší reprezentace i reprezentace Slovenska. S lehkou nadsázkou můžeme říci, že se Rožnov stal na několik dní hlavním florbalovým městem středu Evropy. Rožnov do bojů nasadil několik týmů. V ženské kategorii nechyběly

domácí hráčky. Turnaje se zúčastnilo 12 týmů a Sršnice byly jedním z nich. V základní skupině nejdříve porazily KOBABY 3:0, následně Citrus Ladies Team 3:1 a až v závěrečném zápase podlehly v minulém roce ještě prvoligovému Slavičínu těsně 1:2. V tabulce měly nakonec stejný počet bodů jako Slavičín, který taktéž 1x prohrál, ale vzájemný zápas byl ve prospěch Slavičína, a tak Rožnovačky skončily druhé. V předkole play-off tak narazily na tým Blondýnky 90-60-90, které přehrály poměrem 4:0 a ve čtvrtfinále se opakoval jejich souboj s děvčaty ze Slavičína. V něm po prvních inkasovaných brankách hru otevřely, ale výsledkem nakonec byl výprask 0:5. Samozřejmě nejvíce sledovaný byl elitní tým Rožnova, který na turnaj navázal z probíhající letní přípravy a měl připraveny kompletní tři pětky, kterými chtěl své soupeře fyzicky udolat. V základní skupině nezaváhal a při nasazení do turnajového pavouka byl prakticky hned druhý za Citrus Teamem. Tím však výčet úspěchů končí, neboť svůj první osmifinálový vyřazovací zápas stejně jako minulý rok nezvládl, vypadl identicky na nájezdy – tentokrát se soupeřem vyšších kvalit než v loňském roce, který měl ve svých řadách i extraligové hráče a nesl respektující název JINEJ LEVEL. Ke konečnému výsledku 2:3pn i celému turna-

ji se vyjádřil jeden z hráčů, Martin Pavlica: „Turnaj se pro nás vyvíjel docela dobře, základní skupinu jsme docela přejeli. Stopku nám bohužel vystavil kvalitní soupeř hned v osmifinále. Možná jsme byli až moc přemotivováni, chtěli jsme se na domácím turnaji ukázat a uhrát co nejlepší výsledek. Myslím, že jsme nevyužili plnohodnotně potenciál týmu, ale možná kdyby se přiklonilo štěstíčko v nájezdech, hodnotil bych celý turnaj jinak.“ Do turnaje nastoupily také další týmy s rožnovským zastoupením. Do hlavního turnajového pavouka ještě z posledního možného místa postoupili P.S.I. Rožnov, ale hned v předkole jim vystavili stopku pozdější finalisté z týmu Amatéři.cz by 4teams v poměru 3:6. Zbylé 2 týmy nepostoupily do hlavního turnajového pavouka, a tak si zahrály tzv. play-off útěchy – nazvané O pohár starostky. V něm většího úspěchu dosáhl tým The Backyardigans, který prakticky sahal po finále v pavouku útěchy, ale to mu nakonec uniklo o jedinou branku. Působení týmu shrnul brankář Honza Kučera: „Do turnaje jsme nastoupili s cílem si dobře zahrát, ale také si užít atmosféru letního turnaje. Pohoda týmu se v bojích v play-off útěchy ukázala jako výhodou. Nejen, že jsme si užili florbalu a srandy, ale týmovost nás dovedla téměř do finále.“

Rožnovské kotáry Na historii motokrosu Rožnovské kotáry vzpomíná pan Milan Mareček. „V roce 1959 byl uspořádán 1. ročník motokrosových závodů Rožnovské kotáry v areálu na Bučiskách. Jezdily se půllitry a dvěstapadesátky, každá kubatura měla dvě jízdy. Trať byla v členitém terénu více než kilometr dlouhá. Zdánlivě nezajímavý úsek na louce patřil za deště k nejobtížnějším. Nejnáročnější byl stoupák hned po startu. Zajímavý úsek byl také na vrcholu stoupání, pak i následující prudký padák. Na této náročné trati jsme uspořádali také tři ročníky kategorie sajdkár. Pro ověření jsme pozvali dvě posádky ze Šumperka. Chlapi se podívali na trať a řekli: To půjde. Sedli na motorky a do vozíků, trať projeli. Vyvinula se z toho docela zajímavá disciplína. Start byl původně odmávnutím praporkem. Až pak bylo svépomocí vy-

Záběr z trati Rožnovských kotárů. Foto: archiv Autoklub Rožnov

robeno startovací zařízení. V tom Rožnov předstihl okolní autokluby a motokrosy. Divácky nejzajímavější byl po startu výjezd do svahu. Nejvíc diváků bylo nad startovní rovinkou, potom v lese. Diváci byli všude. Svého času byly na motokrosu dost pěkné návštěvy.

Hlasatel Tonda Kubiš si v prostoru startu vymohl hlásicí věž, měl odtamtud rozhled po celé trati, ta byla ozvučena, takže diváci měli o průběhu závodu neustálý přehled. Především jsme se snažili o maximální bezpečnost a nevzpomínám si, že by byl nějaký divácký úraz. Že

Součástí turnaje byla také nezávislá soutěž v dovednostní soutěži – nájezdech. Tady musíme pogratulovat sršní dvojici Josef Rýpar/Petr Holčík, které se podařilo dojít až do semifinále, kde vypadli s pozdějšími vítězi celého klání. Vítězství v turnaji si v mužské kategorii letos opět připsal Citrus team. Jedná se o tým kolem nejproduktivnějšího hráče florbalové extraligy Matěje Jendrišáka a je složený výhradně z extraligových hráčů a hráčů hrajících ve Finsku a Švýcarsku. Citrus team tak zůstává stále jediným vítězem Hornets cupu v jeho čtyřleté historii. Ženskou kategorii v napínavém finále nakonec stejně jako loni ovládly Alfasamice – tým složený převážně z hráček Brna. Zdatným soupeřem jim byl Citrus team žen, poskládaný z hráček ze severní Moravy. Finálové utkání skončilo těsně 4:3. Ihned po ukončení turnaje začali organizátoři plánovat jubilejní pátý ročník. K dispozici by měla být další hala v Rožnově, a tak existuje potenciál turnaj opět trochu posunout, případně rozšířit počet týmů, které do Rožnova zavítají a počet účastníků by se mohl přiblížit tisícovce. Třeba se podaří udělat Rožnova rovnou hlavní město světového florbalu – tedy aspoň na jeden víkend. Jan Kučera

se vykoulel nějaký závodník, to ano, ale nic vážného se nikdy nestalo. Vymezení trati jsme zajišťovali mléčnou dráhou, což byly igelitové pásky ze sáčků na litrové mléko. Úzkoprofilový materiál se těžko sháněl. Po každém závodě jsme igelit prali, sušili, smotávali a pečlivě uschovávali pro příští ročník. Při zabezpečení trati nám pomáhali silničáři, lesáci i vojáci z posádky ve Valašském Meziříčí. Hodně nám pomohli z Tesly. Materiálně nás podporovala Rudá hvězda Ostrava. Rožnovský motokros byl i mezinárodní závod, jezdili k nám Němci (NDR), Rakušané, Rusi. Celkem bylo na Bučiskách uspořádáno třicet ročníků. Poslední závod se jel roku 1988. Po uzavření motokrosové trati na Bučiskách uspořádal AMK Rožnov ještě čtyři ročníky motokrosu ve spolupráci se Zašovou pod názvem Valašské kotáry.“ Závody přenášela televize v přímém přenosu, večer pak ve sportovním výběru. (sb)

Rožnovský prostor – měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Petr Liška, Vladimír Bartošek. Grafická úprava a sazba: Jakub Vémola. Články označené jako (pr) jsou placenou inzercí. Tiskne SAMAB Brno Group a.s. Zdarma do všech schránek v Rožnově. V obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru na obecních úřadech a v prodejnách. Vychází vždy první den v měsíci. Náklad 7300 ks.

16

září 2013

Co s kinem? Zbourat, rekonstruovat, přestěhovat, zavřít?

Recommend Documents