Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Proč se vír vody točí na severní polokouli doprava a na jižní doleva? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu
Co rozhoduje o barvě podzimních listů? Odpovídá Mgr. Jan Kolář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Barvu listů určují látky, které jsou v nich obsaženy. Některé se na podzim odbourávají, jiné se naopak nově vytvářejí. V zelených listech jsou především barviva důležitá pro fotosyntézu – tedy pro výrobu cukrů z vody a oxidu uhličitého za pomoci energie ze slunečního záření. Klíčová jsou zelená barviva chlorofyly. Chlorofyl a je pro fotosyntézu zcela nezbytný, chlorofyl b slouží jako „pomocný lapač“ světla. Stejnou pomocnou funkci mají také žlutá až oranžová barviva nazývaná karotenoidy. Ty navíc chrání listy před škodlivými účinky příliš silného osvětlení.
Za všechny odstíny žluté, oranžové a červené pak vděčíme různým kombinacím karotenoidů s antokyany. Evropská květena je na červenolisté dřeviny ještě poměrně chudá. Zato lesy Severní Ameriky hrají na podzim barvami od zlaté po ohnivě rudou. Listy některých stromů, třeba dubů nebo buků, se zbarvují do hněda. Hromadí se v nich totiž hnědé látky nazývané melaniny. Zvláštním případem jsou zářivě žluté listy jinanu dvoulaločného. Obsahují speciální sloučeninu, která funguje jako optický zjasňovač. Látky s podobnými vlastnostmi se používají třeba do zvýrazňovacích fixů.
Zelené listy obsahují chlorofyly a také poměrně velké množství karotenoidů. Zelená barva chlorofylů ovšem zcela překryje žluté karotenoidy, které tak vlastně „nevidíme“. S příchodem podzimu se chlorofyly ve všech listech opadavých dřevin rozkládají na bezbarvé látky. Podzimní listí potom získává své pestré barvy. Povězme si jak. Ve žlutých listech se kromě chlorofylů částečně odbourávají i karotenoidy. Zbyde jich však dost na to, aby vynikla jejich žlutá barva. Listy tedy vlastně nežloutnou; spíš se odzeleňují. Červené listy se vybarvují odlišným způsobem. Současně s mizením chlorofylů a karotenoidů se v nich vytvářejí antokyany. Tyto červené až červenofialové sloučeniny často zbarvují také plody a květy – například borůvky nebo růže.
Chloroplast s chlorofyly Zdroj obrázku: http://scienceblogs.com/pharyngula/files/2013/09/Chloroplasts.jpg
Přírodovědci.cz jsou podporováni projektem OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
IQLANDIA_1 - Copy.indd 1
11.12.2014 11:14:10
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Proč se vír vody točí na severní polokouli doprava a na jižní doleva? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu
Mohou ryby nějak vyjadřovat emoce? Odpovídá Mgr. Radek Lüftner, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Podíváme-li se do očí štice obecné, můžeme tam spatřit jistou chladnokrevnost či zlost, naopak z úhoře říčního můžeme mít pocit, že se stále usmívá. Jde však o jakousi permanentní „masku“, kterou tyto druhy nikdy neodkládají. Prostě se tak tváří pořád. Ryby nemají moc dobře vyvinuté svaly v obličejové části hlavy, musí se tedy projevovat trochu jinak. Například někteří sumci z čeledi krunýřovcovitých (Loricariidae) dokážou měnit barvu těla, a to možná podle své aktuální nálady. Podobné vlastnosti jsou přisuzovány také naší rybičce hořavce duhové. Ta má po stranách těla modrozelený pruh, který bývá buď sytější, nebo naopak bledší až neznatelný.
V případě agresivity může jít o pouhé instinktivní chování. Ale co složitější emoce? Vědci v současné době intenzivně studují, zda jsou ryby vůbec schopné střídat nálady či emoční stavy. Zatím u nich nebyly prokázány vědomé procesy, které jsou předpokladem k tomu, aby se u živočicha mohly vyvinout složitější emoční prožitky. Nové poznatky snad přinese výzkum v oblasti vzájemného rozpoznávání jedinců a schopnosti interagovat s ostatními v různých situacích. Jeho výsledky jsou však zatím u ryb mnohdy rozporuplné.
Změny barvy jsou u sumců i hořavek opakovaně pozorovány. Není ovšem jasné, zda se opravdu jedná o projev nálady živočicha. Rybáři a akvaristé se domnívají, že ano – ale kontrolované vědecké pokusy zatím nikdo neprovedl. Asi nejlépe se dají na rybách rozpoznat projevy agresivity. Rybka často naježí a roztáhne ploutve, aby vypadala opticky větší. Může také zploštit hlavu a roztáhnout skřele. Agresor výstražně plave v kruzích, před útokem na nepřítele se zastaví nebo lehce „couvá“. Následný útok je buď nepřímý, kdy agresivní jedinec jenom zastrašuje oponenta svými pohyby, nebo přímý. Při něm do sebe oba soupeři narážejí rypcem, koušou se, eventuálně se tlučou ocasem.
Trnucha perlová, Dasyatis margarita
Foto: Petr Jan Juračka
Přírodovědci.cz jsou podporováni projektem OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
IQLANDIA_1 - Copy.indd 2
11.12.2014 11:14:12
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Proč se vír vody točí na severní polokouli doprava a na jižní doleva? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu
Které zvíře nejvíc prdí? Odpovídá Mgr. Vojtech Baláž, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Jan Kolář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Když se na prdění podíváme vědecky, tak je to uvolňování plynu metanu z trávicí soustavy zvířat. Metan vlastně nevytvářejí samotná zvířata, ale mikroorganizmy v jejich zažívacím traktu, které živočichům pomáhají trávit potravu. Rekordmani ve výrobě metanu jsou přežvýkavci. V jejich bachoru totiž žije velké množství mikroorganizmů. (Bachor je jeden ze tří takzvaných předžaludků, kde u přežvýkavců začíná trávení.) Podívejme se nejdřív na skot. Každá kráva nebo býk uvolní do vzduchu úctyhodných 45 kilogramů metanu ročně. To je celosvětový průměr. Ovšem dobře živené krávy chované pro mléko se můžou dostat až na 95 kg.
Protože na světě žije dohromady asi 1,4 miliardy krav a býků, vyrobí skot ročně kolem 60 miliónů tun metanu! Někteří další přežvýkavci se můžou pochlubit podobnými výkony. Odhady pro velbloudy jsou 58 kg metanu ročně na jedno zvíře, pro buvoly a žirafy 50 kg, pro losy 31 kg. Mezi nepřežvýkavými savci vynikají sloni (26 kg na jedince za rok), koně (18 kg) nebo hroši (17 kg). Lidé se svým průměrem 0,05 kg metanu na osobu a rok zůstávají v tomto žebříčku daleko vzadu. A pokud se chcete někdo dále zeptat, tak ANO, hadi také prdí :-)
Přírodovědci.cz jsou podporováni projektem OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
IQLANDIA_1 - Copy.indd 3
11.12.2014 11:14:12
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Proč se vír vody točí na severní polokouli doprava a na jižní doleva? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu
Je pravda, že hlemýžď má modrou barvu krve? Odpovídá RNDr. Jan Mourek, Ph.D., Katedra učitelství a didaktiky biologie PřF UK Ano, je to pravda. Hlemýžď má, stejně jako většina ostatních plžů, modře nebo modrofialově zbarvenou “krev”. Správně se jí říká krvomíza (hemolymfa), protože plži a další měkkýši mají otevřenou cévní soustavu a krev tedy není oddělena od mízy. Modré zbarvení je způsobeno krevním barvivem hemocyaninem, který má v sobě vázaný atom mědi. Hemocyanin na sebe váže rozpuštěný kyslík, v oxidovaném (okysličeném) stavu je modrý, v redukovaném (neokysličeném) stavu je bezbarvý.
Někteří vodní plži (například okružáci), stejně jako my lidé, obsahují krevní barvivo hemoglobin s navázaným atomem železa a jejich krvomíza je tedy červená. Pokud tento příspěvek čte nějaký pedagog, máme na toto téma pro něj nabídku praktického cvičení pro studenty z našeho katalogu.
Přírodovědci.cz jsou podporováni projektem OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
IQLANDIA_1 - Copy.indd 4
11.12.2014 11:14:12
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Proč se vír vody točí na severní polokouli doprava a na jižní doleva? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu
co bylo dřív - vejce nebo slepice? Odpovídá prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., Katedra filosofie a dějin přírodních věd PřF UK O stovky milionů let dříve bylo vajíčko – kladou ho i bezobratlí. Jestli máte na mysli vajíčko, ze kterého se už vylíhla slepice, potom i to tu bylo dříve. Ovšem nesnesla ho slepice, ale (mutaci nesoucí) příslušník druhu, ze kterého slepice v evoluci vznikla.
Dospělý jedinec určitého druhu se nemůže změnit na příslušníka jiného druhu, může se mu však po vhodné mutaci v buňkách zárodečné linie (vajíčku či spermii) narodit natolik odlišný potomek, že už ho budeme muset zařadit do nového druhu.
Přírodovědci.cz jsou podporováni projektem OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
IQLANDIA_1 - Copy.indd 5
11.12.2014 11:14:12
