CO OBNÁŠÍ PRÁCE V ZAHRANIČÍ

19 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 20. KVĚTNA 2010, DATUM VYDÁNÍ: 28. KVĚTNA 2010, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Proč jít volit? (Jsou před námi důležitá rozhodnutí) – str. 2 z Dnes smaží a dobře radí vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc (recept na Boží milosti) – str. 4 z Daňová odpovědna: Máme zaplatit daň z nemovitosti?

Příloha – str. I až IV: z O čem svědčí fakta: Předvolební rozbor ekonomiky 1990 – 2010 (dokončení z minulého čísla)

Milan Scheer, předseda ZO OS KOVO ve Witte Nejdek, líčí na workshopu v Plzni okolnosti vzniku evropské podnikové rady v jeho firmě (na snímku uprostřed)

Říkáte ve škole? A já, sklerotik, myslel, že tu volevní urnu mají tady…

Přívalové deště připomínají: KDO JSTE ZAPOMNĚLI PŘISPĚT NA SVAZOVÉ KONTO? Dnes nám příroda často ukazuje, co umí. Není to již jen tzv. velká voda, ale neočekávaně přicházejí větrné smrště, tím pády stromů, krupobití, letos se i zima ukázala, pokud se týká množství sněhu. Nyní v květnu jsou opět na pořadu přívalové deště a následné povodně atd. Tento vývoj v posledních letech byl důvodem ke zřízení „konta na pomoc členům OS KOVO postiženým živelní pohromou“. Rada OS KOVO o tom rozhodla na zasedání v říjnu 2009 a současně stanovila, jak bude konto naplňováno.

Jaromír Endlicher

Zdrojem konta je dobrovolný příspěvek jednotlivých ZO OS KOVO v minimální výši 10 Kč za člena dle § 12 odst. 2 Stanov OS KOVO (ten, který platí 1 % z čisté mzdy) a částka z OS KOVO ve stejné výši. Zasedání Rady OS KOVO konané letos v březnu schválilo podmínky pro

(Pokračování na str. 2)

CO OBNÁŠÍ PRÁCE V ZAHRANIČÍ Projekt EURES se snaží pomoci zájemcům o zaměstnání Usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil má síť EURES, jejíž součástí se stala Česká republika vstupem do Evropské unie. Síť EURES (EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti) se rozprostírá na území všech 27 členských států EU, ale také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska. Jejím hlavním úkolem je poskytovaní služeb pracovníkům, uchazečům o práci a zaměstnavatelům. Děje se tak prostřednictvím databáze volných pracovních míst, ale také databáze životních a pracovních podmínek v jednotlivých zemích zveřejněných na EURES, evropském portálu pracovní mobility, a dále díky poradenským a informačním službám poradců a kontaktních pracovníků EURES, kteří působí na úřadech práce a u sociálních partnerů.

městnavatelské organizace a další partneři, kterých je celkem 28, mezi nimi i univerzity z obou stran hranice. V současnosti dojíždí denně za prací do Bavorska asi 3600 Čechů, zaměstnaných hlavně v odvětvích pohostinství a zpracovatelského, zvláště kovozpracujícího, průmyslu. Němců jezdí opačným směrem za prací do Čech asi 400 a jedná se převážně o střední a vyšší manaPartnerství BavorskoJediná žena na semináři v Plzni - gement, ale také o zaměstnance, Čechy kteří zaučují své české kolegy ve Marika Vargaová z IG Metall (SRN) V ČR působí v návaznosti na firmách s německými vlastníky. tuto iniciativu Evropské unie příhraniční EURES Celkově je v Bavorsku zaměstnáno 6500 Čechů. partnerství Bavorsko-Čechy, jehož účastníky jsou úřady práce v Plzeňském a Karlovarském kraji, Jak spolupracuje OS KOVO? V rámci EURES velmi aktivně spolupracuje v Prachaticích a na německé straně v Hofu, Weidenu, Deggendorfu, Schwandorfu a Pasově, dále Odborový svaz KOVO. Na hodnocení jeho úlohy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Centrála v tomto projektu se Kovák zeptal koordinátora zahraničního a odborného zprostředkování práce EURES Bavorsko-Čechy PETRA ARNICANA: Tato výborně fungující spolupráce má dlouv Bonnu (ZAV), regionální ředitelství Spolkového úřadu práce Bavorsko, regionální rady ČMKOS Pl(Pokračování na str. 2) zeňského a Karlovarského kraje, odbory DGB, za-

1

KOVÁK číslo 19 — 28. května 2010

CO OBNÁŠÍ PRÁCE V ZAHRANIČÍ (Dokončení ze str. 1) holetou tradici. Za všechny společně realizované projekty bych zde rád vyzdvihl jeden. Proběhl pod názvem „Dobrá práce“. Cílem tohoto projektu bylo mj. pouká zat na neopodstatněné předsudky možnosti pracovního uplatnění v sousední zemi, tedy v příhraPetr Arnican ničním regionu Bavorska pro české lidi a pro německé zaměstnance v Plzeňském, Karlovarském či Jihočeském kraji. Šlo o dotazníkové šetření, pro které bylo na bavorské straně vybráno 25 podniků ze správních obvodů úřadů práce Hof, Weiden, Schwandorf, Deggendorf a Pasov. Na české straně se dotazníkové akce zúčastnilo 22 podniků z Karlovarského, Plzeňského a Jihočeského kraje. Jednalo se výhradně o firmy s úplnou nebo převažující kapitálovou účastí německých firem (Witte, Weiler, CML, MD Elmond, Eissmann, Mitras, AFL, Groz Beckert CZ, Bosch atd.). Většina podniků je činná ve strojírenském a zpracovatelském průmyslu. Do vybraných firem byly zaslány dotazníky, které byly zaměstnancům rozdány prostřednictvím odborových organizací ve firmách. Na české straně byl sběr dotazníků organizován přímým kontaktem s respondenty. Zpět bylo získáno celkem 270 vyplněných dotazníků (54 %) za německou stranu a 325 vyplněných dotazníků (74 %) za českou stranu. Výsledky projektu nám ukázaly, že se zaměstnanci na obou stranách hranice „potýkají“ s podobnými „radostmi“a „problémy“. Zde se zaměstnanci v ČR a v Německu moc neliší – v popředí jejich zájmu stojí otázky pracovní doby, výše mezd, klimatu ve firmě a na pracovišti, podnikové kultury a vlivu na chod firmy, možnosti dalšího profesního vzdělávání a pracovního postupu a jistoty zaměstnání. Nemalá část dotazovaných například pozitivně hodnotila přítomnost a angažovanost podnikových rad či základních organizací v podnicích, které v Německu a v České republice hájí zájmy a práva zaměstnanců, a spolurozhodují tak o rozvoji a chodu firmy. Motivace pracovat v sousední zemi vykazuje rozdíly mezi oběma stranami hranice. Pouze 9 %

dotázaných zaměstnanců v Bavorsku si dokáže představit, že by pracovali v České republice, zatímco 63 % tuto představu odmítá. Jiná je situace v České republice. Téměř polovina respondentů vyjádřila kladný postoj k myšlence najít si práci v Bavorsku. Mezi nejčastěji jmenované překážky pro bavorské pracovníky patří jazykové znalosti, chybějící jistota pracovního místa a nízký příjem. Rozdílná platová úroveň (v průměru 1 : 3 až 1 : 4) je pro 73 % bavorských respondentů největší bariérou. Ke změně tohoto názoru by mohlo přispět pokračující srovnávání platové úrovně. Kladný přístup českých respondentů k práci v sousední zemi se dá vysvětlit tím, že část dotazovaných již má zkušenosti s prací v Bavorsku. Podrobné výsledky projektu naleznete na: h t t p : / / w w w. e u r e s - b y - c z . e u / i n d e x . php?id=176&L=1

Hodnocení projektu v Plzni Hodnocením projektu EURES se zabýval také workshop Síť zástupců podnikových rad a expertů EURES Bavorsko–Čechy, který se uskutečnil 11. května v hotelu Purkmistr v Plzni Černicích. „Spolupráce mezi německými a českými odbory probíhá už 20 let, a v roce 2002 jsme začali s projektem EURES, aby zaměstnanci dostávali informace, co to obnáší pracovat v cizí zemi,“ uvedl na semináři prezident EURES Bavorsko–Čechy a představitel německých odborů DGB Helmut Fiedler. „Bez Odborového svazu KOVO by nebylo vůbec možné projekt uskutečnit,“ přiznal H. Fiedler. MARTIN BENEŠ Snímky autor

Místopředseda OS KOVO J. Endlicher a člen Předsednictva OS KOVO J. Švec na semináři v Plzni

PROČ JÍT VOLIT? JE TO ZÁSADNÍ VĚC! Neztrácejme paměť, jsou před námi důležitá rozhodnutí Ve dnech 28. a 29. května tohoto roku se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Každé volby jsou pro život občanů v naší zemi velmi důležité. Tak jako v případě krajských voleb si dovolím konstatovat, že také tyto volby jsou však naprosto zásadní. Nemusím snad zdůrazňovat, že jsou někteří politici a politické strany, které by nejraději udělali ze zákoníku práce cár papíru a ze zaměstnanců s prominutím jakési nevolníky. V současnosti výrazně pociťujeme, že hlavně pod obezličkou ekonomické a finanční krize je oklešťování práv odborů a zaměstnanců stále razantnější. Neztrácejme paměť a vzpomeňme si, kolik nevratných kroků napáchal

2

bývalý nesourodý koaliční slepenec ať již v ekonomice nebo ve zdravotnictví. Jsou před námi důležitá rozhodnutí, jakým způsobem bude například realizována důchodová a zdravotní reforma, jakou podobu budou mít pracovněprávní předpisy nebo v jakém znění budou další významné zákony. Pevně věřím, že lidé využijí této velké možnosti, přijdou k volbám a zodpovědně rozhodnou o své budoucnosti. Mgr. ALOIS MAČÁK, MBA, předseda ZO OS KOVO Železárny Prostějov

Přívalové deště… (Dokončení ze str. 1) výplatu sociálních podpor z tohoto „nového“ konta. Jednotlivé sociální podpory se podle kategorie pohybují od maximální částky 25 000 Kč při poškození bytu nebo domu do částky až maximálně 75 000 Kč dle míry poškození a majetkového vztahu k poškozenému bytu nebo domu člena. Z uvedeného je zřejmé, že kromě rozšíření četnosti a rozsahu případů, kdy lze žádat o sociální podporu, došlo i k navýšení základní a nejčastěji vyplácené částky sociálních podpor o téměř 50 % oproti pravidlům dosud platným. Základní organizace zaplatí za člena 10 korun a ten může získat sociální podporu ve výši několika desítek tisíc korun. Toto by mělo být i jedním z důvodů, proč je dobré být členem OS KOVO. Vždyť pokud vezmu průměrnou mzdu, a tím průměrný členský příspěvek, tak na částku 25 000 budete „šetřit“ několik let. Pokud si vezmeme, že počet členů dle § 12 odst. 2 Stanov OS KOVO se v jedné základní organizaci v průměru pohybuje okolo 300 – 400, znamená to, že ZO přispěje částkou 4000 Kč, ale už jeden člen dostane od OS KOVO 25 000, a to nehovořím o tom, že těchto členů postižených živelní pohromou může být v jedné ZO i více. Nebo ještě výrazněji za člena zaplatíte 10 Kč a tento může dostat sociální podporu až v řádu desetitisíců. Je proto zarážející, že do 13. května evidujeme příspěvek pouze od 278 ZO z celkového počtu 700 organizací. Podle usnesení Rady OS KOVO z října loňského roku měly ZO OS KOVO zaslat svůj příspěvek do konce března 2010. Všechny ZO byly o usnesení Rady OS KOVO informovány dopisem z prosince 2009 a dále byla informace v Kováku č. 11 z března tohoto roku. Nechce se mi ani věřit, že by to, na čem byly zakládány odbory, to, co se táhne prací odborů jako červená nit, to je solidarita, se stávalo v OS KOVO prázdným slovem. Již dnes evidujeme dva případy, které se staly v letošním roce. Odborový svaz KOVO přispěl členům sociální pomocí a shodou náhod v obou případech při požáru rodinného domu to znamená již podle nových pravidel. Členové měli „štěstí“, že obě ZO OS KOVO, ve které jsou evidováni, příspěvek na konto zaslaly. Dnes, kdy pravidelně čteme o přívalových deštích, evakuaci obyvatel, silných krupobitích, pádech stromů vlivem silného větru atd., nikdo neumí odhadnout, kdy bude sociální podporu z OS KOVO potřebovat. Připomínám tuto skutečnost hlavně členům a funkcionářům těch základních organizací, které výše uvedený příspěvek dosud neposlaly. Pokud si chcete ověřit, zda jste příspěvek zaslali, máte dvě možnosti. Podívat se na intranet OS KOVO, kde jsou zveřejněny ty ZO OS KOVO, které příspěvek zaslaly (samozřejmě bez uvedené částky), nebo se obrátit na příslušné regionální pracoviště OS KOVO. Jednotlivým členům doporučuji zeptat se přímo svého předsedy nebo člena výboru základní organizace. Pokud jste v ZO zapomněli číslo účtu, kam příspěvek poslat (tato informace byla zaslána do ZO OS KOVO v prosinci 2009 a otištěna v Kováku č. 11), zde je číslo účtu: 576754243/0300. Jako variabilní symbol uveďte čtyřčíslí následující po čísle 03 v organizačním čísle ZO OS KOVO. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

KOVÁK číslo 19 — 28. května 2010

Graf J

Vývoj průměrného reálného starobního důchodu v ČR

20

celkový nárůst reálného důchodu za vlád ČSSD +19 %

15 10 5 %

7,6

5,9

6,9 %

4,5

5,0

4,2

0,8

0,4

4,0

3,1

3,1

2,1

4,4

0

-5

-2,1

-1,9 -5,2

-10

-0,7

celkový pokles reálného důchodu za vlád ODS -11 %

-15

-16,6

-20

-0,6

-0,5

-2,2

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ODS

Tošovský

ČSSD

ODS

Fischer

14,2

13,9

12,8

12,6

11,4

11,1

11,0

10,7

10,6

10,4

10,4

10,0

9,5

9,5

8,6

8,5

7,7

7,4

7,2

7,2

6,8

6,7

6,6 4,0

16 14 12 10 8 6 4 2 0

Výdaje státních (veřejných) důchodových systémů k HDP v EU v roce 2005

3,6

% HDP

Graf K

13,4

Pramen: vlastní výpočet na základě dat ČSÚ

Pramen: Eurostat

Graf L

Veřejný dluh ČR (v % HDP)

40 35

28,5

30

30,1

30,4

29,7

29,4

2004

2005

2006

29,0

35,2

30,0

25,1 % HDP

25 20 15

14,6

13,1

12,5

16,4

15,0

18,5

10 5 0

1995

1996

1997

ODS

1998

1999

2000

2001

2002

Tošovský

2003

ČSSD

2007

2008 2009*

ODS

Fischer

Pramen: 1995 – 2008 ČSÚ (20. 3. 2010), 2009 Konvergenční program (leden 2010) KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

72,9

67,4

66,3

65,9

63,8

62,6

61,5

58,2

52,0

48,4

47,2

44,1

39,7

38,0

34,1

33,5

30,0

27,7

19,5

15,6

14,1

13,6

13,5

40 20

22,5

80 60 4,6

% HDP

100

89,8

Veřejný dluh v EU v roce 2008 (v % HDP)

120

105,8

Graf M

99,2

KOVÁK číslo 19 — 28. května 2010

0

Pramen: Eurostat (20. 3. 2010) Problém č. 3 – Kdo zaplatí veřejný dluh? z Lídři koaličních stran rádi mluví v souvislosti s dluhy o zátěži pro další generace, které budou postiženy údajně nezodpovědnými dluhy vytvořenými za vlád ČSSD. z O tom, jak vznikly tyto dluhy a kde mají původ, jsou uvedena konkrétní fakta výše. Je dosti pravděpodobné, že napravovat situaci a splácet dluhy po „geniálních“ kapitánech českého průmyslu, úvěrových milionářích, „světových“ bankéřích a po skvělých ekonomech z líhně ODS,ODA, US/DEU, KDU/ČSL, SZ (a nové expozitury TOP 09) budou opravdu ještě naši vnuci. z Dluhy vznikly nezodpovědnou transformací v bankovním sektoru a podnicích, splácet je však nebudou ti, kteří je zavinili, ale prostí občané. O tom je také mimochodem tzv. reforma veřejných financí a hlavně masívní snižování daní nejsilnějším příjmovým skupinám:

- zaplatí zdražením základních potřeb (jako důsledek přesunu zdanění od daně z příjmu ke zvýšení DPH a spotřebním daním) - zaplatí redukcí sociálních transferů (podpor v nezaměstnanosti, důchodů, rodinných dávek) - zaplatí stále silnějším zpoplatněním veřejných služeb (poplatky ve zdravotnictví a výhledově vyšší spoluúčast, připravované zavedení školného, tzv. deregulací – tedy zvýšením nájemného atd.). z Základní otázky však zní takto – jak to, že na umoření dluhu měla v podstatě mizivý vliv funkční aktiva z privatizace národního majetku? Jak je možné, že se zde privatizovalo státního majetku přes bilión (cca 1,2 biliónu Kč, z toho cca 1 bilión Kč do konce roku 1997 Kč – oceněno navíc ještě v zastaralých cenách), kdejaký spekulant na tom vydělal a státu zůstaly dluhy? Takto vypadá zodpovědná péče o svěřený majetek? A občané, kteří si ani nenakradli, ani nanaprivatizovali, to mají všechno zaplatit?

RECEPT NA BOŽÍ MILOSTI Dnes smaží a dobře radí vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc Pečivo je jedlé i pro ateisty a typické zejména na Moravě pro konec masopustu a Velikonoce, mlsalové však smaží kdykoli bez ohledu na roční období, třeba i ve volebním čase. Ingredience (přiměřeně): z na těsto: cca 500 g hladké mouky, cca 60 g mletého cukru, cca 150 g másla, 3 vejce, drbeček soli, pár lžic mléka (zbohatlíci dávají i polotučné) a hlavně cca 2 lžíce bílého vína (může být i lžíce rumu), někdo přidává i trochu kypřicího prášku – ale není nutné, olej na smažení z na obalování: moučkový cukr s vanilkovým cukrem řádně promíchaný Postup: z ochutnáme, zda víno nebo rum nejsou zkažené (ochutnávka je samozřejmě průběžná)

z zkusíme ručně vypracovat těsto tak, aby bylo vláčné (chvíli, cca 10 - 15 minut, to trvá), a rozválíme je na cca 0,5 cm silný plát, ze kterého vykrajujeme rádlem či nožem tvary různé (čtverečky, trojúhelníčky, někteří z nás i kosočtverečky), které uprostřed či tak nějak poblíž nařízneme (pozor – nikoli k okraji výkroje), vložíme do rozpáleného oleje a smažíme do růžova či mírně oranžova, vzniknou mírně nafouknuté tvary, které ještě teplé obalujeme v moučkovém cukru promíchaném s vanilkovým cukrem. Dobrou chuť! JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc Snímek Martin Beneš

Daňová odpovědna

Máme zaplatit daň z nemovitosti? JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO

Přišla nám složenka na zaplacení daně z nemovitosti na náš nově postavený dům. Nevíme, zdali to máme zaplatit, protože když jsme dům postavili, bylo nám řečeno, že je od placení daně na dobu 15 let osvobozen. J. S., Pelhřimov Ve stejné situaci jako vy je i mnoho dalších majitelů nových domů a stejně jako vás to pro ně bylo velkým překvapením – aspoň podle množství dotazů, které máme. Osvobození, o kterém hovoříte, bylo v roce 2008 zrušeno, takže je bylo možné uplatnit naposledy v roce 2009 a týkalo se staveb, které byly dokončeny do roku

4

2007, tzn. u kterých byl nárok na osvobození uplatněn v daňovém přiznání do konce roku 2008. Jediné osvobození, které trvá i nadále v plné míře, je osvobození u staveb, které přešly na vytápění z obnovitelných zdrojů, tzn. na vytápění biomasou, popřípadě solární energií apod. Kromě zaplacení daně ale nemáte žádnou další povinnost, takže nemusíte podávat žádné nové daňové přiznání.

KOVÁK číslo 19 — 28. května 2010/příloha

PŘEDVOLEBNÍ FAKTA: EKONOMIKA 1990 – 2010 Ing. MARTIN FASSMAN, oddělení makroekonomických analýz a prognóz ČMKOS

2. Pravicové ekonomické experimenty vyvolávají nezaměstnanost!

jakýchkoli prorůstových impulsů v hospodářské politice předchozí vlády ODS (jako reakce na znírnění dopadů světové krize) způsobila v roce 2009 prudký nárůst nezaměstnanosti. z Pokud ODS a spol. dostane příležitost pokračovat ve svých experimentech, tak lze klidně očekávat na konci letošního roku přiblížení mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti k hranici 10 % (národní míra sledovaná MPSV přes 12 procent).

Komentář ke grafům C a D: z Celé předchozí volební období vyčítala ODS tehdejší vládě vysokou míru nezaměstnanosti. z Stejně jako u veřejného dluhu se však jednalo ve skutečnosti o neblahé dědictví nepodařené transformace české ekonomiky, které se v první polovině 90. let odehrávalo pod taktovkou ODS (tzv. léčba Klausem). Tento předvolební materiál je ne- 3. Ekonomická opatření pravice vyvolávají inflaci! z Příslušný graf zcela jasně ukazuje, že trend vysokého tradičně dokončen mimo přílohu Komentář ke grafům E a F: z Grafy jasně ukazují, že nástup pravice k moci znanárůstu míry nezaměstnanosti byl založen již za vlády na str. 3 a 4. To proto, že příští mená prakticky okamžitě nárůst inflačních tlaků v ekonoODS a souvisel s výraznou recesí, do které ekonomické Kovák již vyjde po volbách. experimenty ODS uvrhly českou ekonomiku. (redakce) mice. z Je také naprosto zřejmé, že vlády pod vedením ČSSD z To potvrzuje vývoj jak v období 1990 - 1997, tak i od tento nárůst nevyvolaly, ale naopak ho utlumily, zastabiliroku 2007. Po nástupu ODS do vlády se ČR v rámci EU přezovaly a ve spojení s výrazným oživením ekonomiky v kombinaci s výrazně sunula z pozice nízkoinflační země mezi země s nejvyšší inflací (v roce 2008). z Na nárůstu inflace v roce 2008 měla vedle vnějších faktorů výrazný poaktivnější politikou zaměstnanosti tento zděděný trend zvrátily. z Pokles nezaměstnanosti v letech 2006 - 2008 byl jen pokračováním díl i neuvážená reforma veřejných financí (zvýšení DPH a spotřebních daní trendu založeného předchozími vládami. kompenzující výrazné snížení přímých daní u vysokopříjmových skupin z Restriktivní reforma veřejných financí spuštěná v roce 2008 a absence a u firem).

Míra nezaměstnanosti v ČR (obecná míra nezaměstnanosti)

Graf C 9

8,7

8,8 8,1

7,8

8

8,3 7,9

7,3

ODS

%

7

7,1

6,5

6,7

6

5

4,3

4,3

1993

1994

4,0

3,9

1995

1996

4

5,3

ČSSD

4,8

4,4

3

ODS

1998

1999

2000

2001

2002

Tošovský

2003

2004

2005

2006

2007

ČSSD

2008

ODS

17,6 14,0

13,8

11,9

11,8

10,0

9,6

9,4

8,9

8,3

8,2

8,2

7,9

7,7

7,6

7,5

7,0

6,8

6,7

6,7

6,0

5,8

5,7

5,3

5,0

3,4

6,0

Míra nezaměstnanosti v EU v roce 2009

%

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Fischer Pramen: ČSÚ

Poznámka: Jde o mezinárodně srovnatelnou míru dle definice ILO

Graf D

2009

18,0

1997

Pramen: Eurostat (20. 3. 2010), údaje pro Řecko, Itálii a Rumunsko jsou za rok 2008

I

KOVÁK číslo 19 — 28. května 2010/příloha

z Výrazné zdražení, které předčilo veškerá očekávání a ubezpečování vlády, kompenzuje ve veřejných rozpočtech výpadky způsobené poklesem přímých daní – nižší a střední příjmové skupiny tak vyplňují mezeru ve veřejných financích, která vznikla poskytnutím daňových úlev vysokopříjmovým skupinám obyvatelstva, podnikům a bankám. z Tato politika má neblahý vliv na vývoj veřejných financí a je jednou z příčin současných rozpočtových potíží. z Pokles inflace v minulém roce je jedním z průvodních projevů ekonomické krize, nicméně při případné volbě ODS a spol. se dá předpokládat další nárůst cenových impulsů vyvolaných administrativními rozhodnutími, a to jak avízovaným přesunem zdanění ve prospěch nepřímých daní – tj. zvýšením DPH a spotřebních daní, tak zvláště pak tzv. zvýšením spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví (což není nic jiného než spotřební daň za nemoc působící proinflačně).

4. Pravice není schopna zajistit plynulý a dlouhodobý růst reálných mezd a platů! Komentář ke grafu G: z Před minulými parlamentními volbami se velmi často ozývalo ze strany ODS (a možná, že se to bude opakovat), že se ČSSD nemá ve mzdové oblasti čím chlubit, protože za jejích vlád údajně rostly reálné mzdy mnohem rychleji.

z Skutečný vývoj reálných mezd a platů je znázorněn grafem, který nepotřebuje hlubšího komentáře. z Za osm let pravicových vlád pod vedením V. Klause (1992 – 1997), či s jeho vládní účastí jako místopředsedy vlády, ministra financí a hlavního architekta ekonomické reformy (1989 - 1992) vzrostly reálné mzdy a platy o 4,2 procenta. z Za osm let vlád pod vedením ČSSD vzrostly reálné mzdy a platy (díky nastartovanému plynulému růstu HDP a produktivity práce) o 41 % - tedy 10x rychleji než za pravicových vlád. z Není bez zajímavosti, že ve stejném období (1998 - 2006) vládli na Slovensku pravicoví souputníci ODS (M. Dzurinda a spol.) a nárůst reálných mezd a platů se za jejich vlády až tak od růstu za ODS nelišil - dosáhl necelých 7 procent. z V důsledku „reformních“ snah ODS (redukce platů kombinovaná s vyvolanou inflací) došlo v roce 2008 k celkovému výraznému zpomalení nárůstu reálných mezd – šlo o nejnižší růst od krize v roce 1998. V rozpočtové sféře došlo v roce 2008 po deseti letech poprvé k reálnému poklesu platů o -1,8 procenta. z Slibované redukce ve veřejném sektoru slibované ODS a TOP 09 by nesporně dále zpomalily mzdový nárůst v celém národním hospodářství (v segmentu rozpočtové sféry by došlo nesporně ve většině případů k poklesu reálných platů).

56,6

Graf E

Míra inflace v ČR

20,8 20

15

%

10,7 10

9,1

11,1

9,7

8,8

10,0

6,3

8,5

5

2,1

3,9

4,7 1,8

2,8 0,1

1,9

2,5 2,8 1,0

0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Graf F

4,2

4,0

4,0 2,5

2,2

1,9

1,8

1,6

1,3

1,1

1,0

1,0

0,9

0,9

0,8

0,6

0,4

0,2

0,2

0,2

0,1

0,0

0,0 -0,3

-0,9

-1,7

Pramen: Eurostat (20. 3. 2010)

II

ODS Fischer

Míra inflace v EU v roce 2009

%

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 -1,0 -2,0 -3,0

ČSSD

3,3

Tošovský

5,6

ODS

Pramen:ČSÚ

KOVÁK číslo 19 — 28. května 2010/příloha

5. Pravice záměrně destruuje minimální mzdu! Komentář ke grafům H a I: z Do roku 1998 nízká, záměrně nevalorizovaná minimální mzda sloužila pouze určité skupině zaměstnavatelů jako nástroj ke snižování plateb pojistného na sociální a zdravotní pojištění a vytvářela příhodné podmínky pro výplatu černých mezd. z To samozřejmě mělo velmi negativní dopad na hospodaření veřejných rozpočtů, a to jak na příjmové, tak i na výdajové straně. Na příjmové straně to především snižovalo příjmy v oblasti daně z příjmu fyzických osob a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. z Česká republika se za vlády pravice stala státem, který dovolil, aby zaměstnanci s nízkými mzdami byli zároveň příjemci sociálních dávek (do roku 1998 přestala minimální mzda plnit svoje základní funkce). z Tím se zvýšily nároky na sociální výdaje státního rozpočtu. To znamená, že odměna za práci byla doplněna ještě další, specifickou „nezdaněnou mzdou“ od státu z peněz všech daňových poplatníků. Jednalo se tedy ve skutečnosti o naprosto netransparentní formu státní podpory některým firmám. To byl opravdu svérázný postup jak řešit ekonomické obtíže některých firem a specifický příspěvek ODS na prosazování rovného přístupu k podnikání. z Po nástupu k moci v roce 2006 navázala ODS za podpory svých (staro) nových koaličních partnerů na politiku let 1991 - 1997. Od nástupu k moci vláda ODS/KDU-ČSL/SZ nevalorizovala minimální mzdu a vyslala signály, že ji do budoucna ani valorizovat nehodlá. z Za období vlády ODS poklesl podíl minimální mzdy na průměrné mzdě o 6,5 procentního bodu z 39,5 % - kam se dostal na sklonku vlád pod vedením ČSSD na 33 % v roce 2009.

6. Pravicové koalice nejsou schopny zajistit dlouhodobý plynulý nárůst reálného starobního důchodu! Komentář ke grafům J a K: z Nepodařená reforma ODS v prvé polovině 90. let končící hlubokou ekonomickou krizí způsobila mimo jiné výrazný pokles kupní síly reálných starobních důchodů. z Za osm let pravicových vlád pod vedením V. Klause (1992 – 1997), či s jeho vládní účastí jako místopředsedy vlády, ministra financí a hlavního architekta ekonomické reformy (1989 - 1992) poklesly reálné starobní důchody o 10 procent. z Za osm let vlád pod vedením ČSSD vzrostly reálné důchody (díky nastartovanému plynulémů růstu HDP a produktivity práce) o 19 procent. z Vzhledem k hlubokému propadu kupní síly důchodů a tím i životní úrovně důchodců při Klausově ekonomické transformaci se i přes výrazný reálný růst důchodů za vlád ČSSD podařilo vyrovnat kupní sílu důchodů z roku 1989 až v roce 2003. z Není bez zajímavosti, že ve stejném období (1998 - 2006) vládli na Slovensku pravicoví souputníci ODS (M. Dzurinda a spol.) a narostly reálné důchody za 8 let mírně nad 4 procenta! z V důsledku „reformních“ snah ODS a spol. v roce 2008, které způsobily výrazný cenový růst zvláště u základních potřeb (ty jsou v rodinných rozpočtech důchodců mnohem více zastoupeny), došlo v roce 2008 k reálnému poklesu průměrného starobního důchodu o 0,7 %, a to přesto, že v srpnu 2008 došlo k mimořádnému zvýšení důchodů! Šlo o největší pokles reálného důchodu za posledních 10 let!

Graf G

z Důchodci byli jednou z hlavních obětí reformy veřejných financí z dílny ODS/KDU-ČSL/SZ. z Evidentně se jich dotknou problémy veřejných rozpočtů (důsledek ekonomického poklesu a extrémního snížení daní nejbohatším skupinám). z Přesto ODS a její souputníci nestoudně tvrdí, že důchodci na probíhající ekonomické krizi vydělají! z Jak ukázal průběh voleb, jsou to právě tyto věty, které v kombinaci s údajnou „nefinancovatelností důchodů“ šíří ve společnosti – zvláště mezi mladými – mezigenerační nenávist ústící do hesel „nechceme platit vaše dluhy“! Připravují půdu pro obchod století – privatizaci důchodového systému v České republice.

7. Nárůst veřejného dluhu v České republice je důsledkem nepodařené ekonomické transformace prováděné ODS a spol. v prvé polovině 90. let! Komentář ke grafům L a M: Problém č. 1 – Výše veřejného dluhu z Sdělovací prostředky při často až hysterickém zveličování rozsahu veřejného dluhu ČR záměrně matou veřejnost. z Výše veřejného dluhu se uvádí zásadně v absolutních částkách, pro drtivou většinu občanů je bilión korun (neboli tisíc miliard či milión miliónů), což je zhruba aktuální výše veřejného dluhu (v roce 2009 – 1,3 biliónu Kč), naprosto nepředstavitelné číslo. Nelze se jim proto divit, že ochotně souhlasí s permanentně jim vnucovaným názorem, že dluh je nepředstavitelně vysoký. Za správného (národo)hospodáře je pak vydáván každý, kdo chce tento údajně neúnosný veřejný dluh snížit, přestože tím jen zaštiťuje (jak si ukážeme dále) většinou úplně jiné záměry. z Dalším oblíbeným trikem je přepočet výše dluhu v absolutních hodnotách na jednotlivce či rodinu. Tím se vyvolá u normálních lidí podvědomá obava, že jde o jejich osobní dluh a že někdy u nich jednou někdo zaklepe na dveře a bude po nich chtít peníze. z Veřejnosti se systematicky vnucuje pohled patologického střádala, pro kterého jsou jakékoli dluhy (o to více dluhy nějakého státu, který vydává peníze bůh ví za co) morálně i jinak nepřijatelné. z Veřejný dluh je však nutno posuzovat zásadně v poměru třeba k HDP (tedy k ročnímu objemu mezd, platů a zisků firem v ČR - v roce 2008 30 procent). Samotná výše dluhu ve skutečnosti nic neříká. Neříká nic o jeho splatitelnosti. Je to obdobné jako při posuzování zadlužení mezi lidmi. Stejná absolutní výše dluhu, která znamená pro jednoho vzhledem k jeho příjmům riziko akutního ekonomického zhroucení, může být pro jiného naprosto zanedbatelná. z Veřejný dluh České republiky vždy patřil a patří k nejnižším v celé Evropské unii, v letech 2002 - 2003 došlo k jeho stabilizaci a od té doby až do roku 2007 klesal, jeho výše a struktura poskytují prozatím šanci pro jeho bezproblémové splácení (podrobněji v části k otázce 3). z Zpravodajství sdělovacích prostředků a zachmuřené obličeje vládních politiků a s nimi propojených tzv. nezávislých analytiků totiž neříkají to, co je pro celkové hodnocení zadlužení podstatné (což mimochodem ví každý občan, který někdy měl nějaký úvěr či půjčku). Totiž: - že stát (veřejný sektor) má kromě dluhů také příjmy, - že stát (veřejný sektor) disponuje značným množstvím movitého i nemovitého majetku, finančních prostředků apod. (aktiva), - že dluhy se skládají z jednotlivých (většinou dlouhodobých) půjček a mají nestejnou dobu splatnosti.

Reálná mzda v ČR (v %)

40 celkový nárůst reálných mezd za vlád ČSSD +41 %

30 20

10,2 5,2

7,8

8,7

8,7 6,2 2,2 3,6

%

10

6,0

6,1

3,7

3,1

3,8

4,3

1,9

2,4

0

1,3

-5,5

celkový nárůst reálných mezd za vlád ODS +3 %

-10

-1,3

+9%

-20

-26,3 -30

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ODS

Tošovský

ČSSD

ODS Fischer

Pramen: vlastní výpočet na základě dat ČSÚ

III

KOVÁK číslo 19 — 28. května 2010/příloha

z Podstatné však je, že při hodnocení dluhu je nutno vždy jasně posuzovat nejen jeho absolutní výši, ale (a to v prvé řadě) jeho splatitelnost, důvody, proč se stát v minulosti musel zadlužit, a účelnost a efektivitu vynaložení vypůjčených peněz. Problém č. 2 – Nárůst veřejného dluhu za levicových vlád z Povrchní pohled na vývoj veřejného dluhu u nás, který je uveden v grafu, naznačuje oprávněnost tvrzení, zdůrazňované neustále pravicovými politiky a po nich i některými sdělovacími prostředky, že zatímco za pravicových vlád se veřejný dluh pohyboval na velmi nízké úrovni, po nástupu sociální demokracie (po roce 1997) se tento dluh více než zdvojnásobil. ČSSD tedy podle tohoto tvrzení zadlužila české domácnosti. z Odhlédněme od faktu, že se po celé období „levicového“ vládnutí ČSSD na vládě nemalou měrou podílela jak ODS (v rámci tzv. opoziční smlouvy v I. volebním období), tak i KDU/ČSL (společně s US/DEU ve II. volebním období), a podívejme se na ekonomická fakta. z Vlády pod vedením ČSSD převzaly vládní zodpovědnost se dvěma zásadními problémy vyvolanými nepodařenou ekonomickou transformací počátku 90. let: - prvním byla vleklá recese ekonomiky vrcholící na přelomu let 1996 1997 krizí a útokem na českou korunu (a to přes pokračující konjunkturu v okolních zemích), - druhým byl problém obrovských transformačních dluhů, které byly Klausovými vládami dlouho skrývány v různých „Konsolidačních agenturách“, fondech aj., ale také, a to především, v bilancích bank, v nedobytných (klasifikovaných) úvěrech, bezprostředně spojených s páteří ekonomické transformace a´ la ODS, s privatizací na úvěr. z Tento skrytý dluh se pohyboval minimálně v rozsahu dluhu zjevného. z Podle dat zveřejněných Ministerstvem financí ČR (Analýza transformačních nákladů v letech 1991 – 2004) činily přímé transformační náklady v letech 1992-2004 380 miliard Kč, z toho 308 miliard Kč náklady související

Graf H

s krachem celé řady bank s „čištěním“ portfolií bankovního sektoru se státní majoritou od špatných úvěrů před privatizací. (Jedná se o přímé náklady, které lze jednoznačně připsat na konto ekonomické transformace, celkové náklady vyčísluje MF ČR v letech 1992 – 2004 na úrovni 692 miliard Kč. Dodatečných 136 miliard Kč souviselo podle MFČR s náklady na řešení problémů podniků a bank řízených státem, které mají původ v období centrálně plánované ekonomiky, na dalších 135,1 miliardy Kč byly vyčísleny náklady na vymáhání pohledávek, správní náklady apod.) z Většina nákladů spojená s řešením problémů v letech 1990 - 1997 byla vynaložena až v letech 1998 – 2004, tedy za vlády ČSSD. z Z celkové částky 380 miliard Kč byla do roku 1997 vyčerpána jen zhruba třetina. z O tom, že tyto náklady nevznikly až za vlády ČSSD, ale že jsou důsledkem předchozí politiky, svědčí i vývoj roku 1997. Ke konci pravicových vlád v roce 1997 byly vzniklé problémy natolik zřejmé, že v daném roce ještě pravicové vlády vydaly na sanaci transformačních dluhů cca 54 miliard Kč, tedy plnou třetinu nákladů vydanou do roku 1997 (z toho na sanaci bank 44,9), a téměř třikrát více než v předchozích letech. z Teprve tento rok a enormní nárůst těchto „sanačních“ výdajů státu ukázal skutečný rozměr problému, který ČSSD bude muset řešit. z Menší část dluhu vzniklého za působení ČSSD lze připsat na vrub nutným opatřením na oživení ekonomiky. Nastartovaný stabilní ekonomický růst pohybující se nad úrovní 5 % (který vlády pod vedením ODS nedokázaly zajistit v mnohem mezinárodně přiznivějších podmínkách) a s ním spojený výrazný nárůst reálných příjmů mezd, důchodů a životní úrovně obyvatelstva ukazují, že se tato investice více než vyplatila. z Je velmi zajímavé, že v roce 2008, v roce, kdy se naplno projevilo působení „Topolánkova batohu“ reformních opatření, které měly za cíl „ozdravění veřejných financí“, došlo poprvé po zhruba pěti letech k opětovnému nárůstu veřejného dluhu a to hned o bod, tedy 37 miliard Kč.

Minimální mzda v ČR (v Kč)

9000 8000 7000

5700

6000 5000 4000 3000

2500 2500 2650 2000 2200 2200 2200 2200

3250

3600

4000

4500

6200

6700

7185

7570

7955 8000 8000

8000 8000

5000

2000 1000 0

Pramen: MPSV ČR

ODS

Graf I

ČSSD

ODS

Fischer

Podíl minimální mzdy na průměrné mzdě v ČR (v %)

60 50 40 %

Tošovský

30

52,7 47,4 37,3 31,4 26,5

25,4

23,1 22,5

25,4

28,1

29,4

33,1 33,9

37,9 35,8 36,7 37,2

37,6 39,5

37,0

34,1 33,0

20 10 0

ODS Pramen: vlastní výpočty z údajů MPSV ČR a ČSÚ

IV

Tošovský

ČSSD

ODS