CO (NE)LZE UDĚLAT S VEŘEJNÝMI ZAKÁZKAMI Pavel Kohout 1
Rozsah problému
• V rámci veřejných zakázek jsou ročně vynakládány prostředky v rozsahu 17,5 % HDP (635 mld. Kč v roce 2009) • Z toho z veřejných rozpočtů 14 % HDP (508 mld. Kč v roce 2009) • Jakékoliv zlepšení přináší velmi významné úspory (zvýšení efektivnosti o 1 % = úspora v rozsahu 6,3 mld. Kč). • Velká část připadá na infrastrukturní investice
2
Poměrové ukazatele indexů cenových úrovní (PLI) ve stavebnictví upravené o rozdílnou skladbu nákladů mezi státy a sektory stavebnictví, EU27=100
3
Problematika velkých infrastrukturních staveb
• Inženýrské stavby jsou o 45 % relativně dražší (oproti bytové výstavbě) a o 25 % vyšší oproti cenám výstavby celkem • V ČR je oproti Německu o 81,25 % vyšší poměr cen inženýrského stavebnictví vůči bytovému
4
Problematika velkých infrastrukturních staveb Doporučení: – Dokončení strategického dokumentu definujícího dopravní potřeby a priority (vynucení jeho střednědobé závaznosti) – „SeStra II“ – Externí expertní analýzy projektových řešení (externí audit a oponentura nutnosti projektu) – Schvalovací proces obsahuje mnoho slabých míst – Důsledky: monstrózní a zbytečné projekty
5
Obchvat obce Sulec
– Na mapě ještě není, ale kolem obce Sulec vede nyní OBCHVAT!!! 6
Příběh o třech bagrech Skutečný příběh vyprávěný majitelem malé stavební firmy: – Na stavbě pražského okruhu fakturuji tři bagry – Jeden vydělává mně – Druhý stavbyvedoucímu – Třetí skutečně existuje a pracuje
7
Problematika velkých zakázek obecně Příčiny problémů: – Schvalovací proces – Zákon o veřejné soutěži nerespektuje pravidla 3E (hospodárnost, účelnost a efektivnost) – Formulace kvalifikačních kritérií je „LEGO“, ze kterého lze postavit cokoli (kritéria, kterými projde předem vybraný kandidát) – Malá pozornost je věnována využití aukčních mechanismů – Nedostatečná míra transparentnosti – Limity pro veřejné zakázky jsou neobyčejně velkorysé (2, resp. 6 mil. Kč) 8
Další problémy – Rozhodování o potřebnosti nákupů není spojeno s kvalitní ex-ante analýzou hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Výsledkem je nákup nepotřebných statků. – Při přípravě veřejných zakázek a jejich kontrole nejsou aplikovány ekonomické postupy při definici předmětu plnění, stanovování kvalifikačních kriterií a dílčích hodnotících kriterií. (možnost „ušít“ zakázku na míru určité firmě) – Trh veřejných zakázek vykazuje nízkou míru transparentnosti. V roce 2009 prošlo pouze 45 % trhu veřejných zakázek přes otevřená řízení. Značná část prostředků prochází přes zakázky malého rozsahu. – Na straně nabídky je nízká míra konkurence. Průměrný počet podaných nabídek do soutěží o veřejné zakázky je v ČR nižší než v zemích EU. – Nedostatečně fungující kontrolní mechanismy (pouze 30 % kontrolovaných subjektů nějak reaguje na kontroly NKÚ a pouze 40 % kontrolovaných subjektů nějak reaguje na kontroly ÚOHS.
9
Kontrola ve veřejném sektoru - návrhy – –
– – –
Zavést povinnost zveřejňovat výsledky všech kontrol (včetně interního auditu) na webu organizace a dále způsob provedení regresu (v případě udělení pokuty) a způsob provedení nápravy. Osoby navrhované za členy vrcholných orgánů kontrolních institucí (NKÚ, ÚOHS apod.) budou muset splňovat určité kvalifikační předpoklady (vzdělání, např. praxe v instituci kontrolního charakteru, apolitičnost vyjádřenou časovým testem atd.). Při opakovaně negativních výsledcích kontrol zavést automatické snižování dotací (obce, kraje) či výdajových limitů na nemandatorní výdaje (kapitoly státního rozpočtu). Změnit podobu rozpočtové dokumentace. Zavést na všech úrovních rozpočtové výkonnostní indikátory. Zvýšit tlak na provádění auditů výkonnosti. U velkých projektů (např. nad 500-1000 mil. Kč) provádět externí nezávislou oponenturu účelnosti a efektivnosti. Zvážit roli uvažované národní rozpočtové rady v tomto procesu.
10
Legendy o multiplikátorech –
– –
–
– –
„Stavebnictví je nesmírně důležité, protože každá koruna investovaná do infrastruktury se několikrát vrátí díky působení výdajového multipliktátoru.“ Legenda. Skutečnost: všechny ekonomiky, které masivně investovaly do infrastruktury s cílem „rozhýbat ekonomiku“ skončily s masivními státními dluhy: Japonsko, Belgie... Japonsko: 6300 miliard USD vynaložených za období 1991-2008; výsledkem nic než dluh šplhající ke 200 % HDP Poučení: má smysl stavět jen takové projekty, které jsou SKUTEČNĚ POTŘEBNÉ... ... přičemž o potřebnosti nemá rozhodovat stavební průmysl. 11
Úvěrová expanze
–
Úvěrový boom z let 2003-2008 se již nikdy nevrátí 12
Nadějné vyhlídky? – – – – –
Ministerstvo dopravy zavádí KPI pro efektivitu zakázek v rámci podřízených organizací (ČD, ČD Cargo, SŽDC, ŘSD, SFDI) Novela zákona o veřejných zakázkách omezí kreativní nástroje pro manipulaci kvalifikačními kritérii Rozmáhá se využití elektronických aukcí, výsledky jsou někdy až šokující (pozitivně) Tlak na transparentnost postupně přináší výsledky Největší problém: města a kraje – jsou mimo zájem hlavních médií, objem i počet zakázek dosahují obrovských rozměrů, propojení businessu s politikou na této úrovni je mnohem těsnější než na úrovni centrálních institucí
13
DĚKUJI ZA POZORNOST www.hospodarskymechanismus.cz
14
