Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Co nejvíc řeší... druháci Druhý díl volného seriálu. Podněty od studentů 2. ročníku shromáždil Adam Láznička. Autorem ilustrací je Adam Kalina. Redakce webu text doplnila o vyjádření kompetentních osob – děkujeme všem za ochotu odpovědět a za rychlé reakce. A proč jsme se nyní rozhodli požádat garanty předmětů a další zástupce fakulty o komentáře? Studenti 6. ročníku pojali úvodní díl série s nadsázkou a humorem, jejich koncept tedy nevyžadoval oslovovat kohokoli kvůli případné reakci. Ukázalo se však, že studenti 2. ročníku mnohem víc řeší konkrétní záležitosti týkající se výuky, a tak jsme považovali za přínosné dát prostor k vyjádření těm, kterých se jednotlivé body týkají.
● Pro lékaře je velice důležité znát i mikroskopickou stavbu tkání a samozřejmě i jejich vývoj, obzvláště na 2. LF, která vždy inklinovala k pediatrii. Loni došlo ke
sloučení předmětů histologie a embryologie do jednoho, čímž se z původně tří výukových semestrů staly dva. Bohužel máme pocit, že kvůli časovému presu jsou některé kapitoly z předmětu probírány jen okrajově. Proč došlo k této změně, když stávající systém snad fungoval? Reaguje MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D., vedoucí Ústavu histologie a embryologie 2. LF UK „Ke sloučení předmětů histologie a embryologie a vývojová biologie do jednoho předmětu nedošlo proto, že bychom se najednou rozhodli zlikvidovat dobře fungující systém. S oddělenými předměty jsme naopak byli velice nespokojeni, protože ve výuce histologie jsme jen obtížně mohli použít vývojový aspekt a naopak při výuce embryologie už chyběl morfologický základ. Tato naše nespokojenost se odrážela i v nespokojenosti studentů. Stačí, když si studenti vyšších ročníků vzpomenou na leckdy úmorné a neúměrně nabité semináře o vývoji některých systémů. Při spojení předmětů rozhodně nedošlo ke zkrácení výuky. Ze tří semestrů se sice staly dva, ale výuka se velice zintenzivnila. Celkový počet vyučovacích hodin se dokonce zvýšil. V původním rozložení byla praktika v zimním semestru jen jednou za dva týdny. Nyní jsou každý týden a rovněž počet přednášek stoupl. Díky tomu jsme mohli některá témata rozdělit na kratší úseky, které můžeme probrat podrobněji. Rozhodně zatím nemáme pocit, že bychom některá témata museli probírat jen okrajově. Doporučuji ponechat hodnocení nově založeného předmětu až na jeho závěr. Pak se můžeme společně sejít a vymyslet nějaké úpravy. Třeba načasování náročné přednášky o vývoji kardiovaskulárního systému na poslední týden letního semestru nebylo šťastné, ale snad jsme to napravili zařazením náhradní přednášky, kdy bylo vše důležité zopakováno.“ ● Praktické stáže v předmětu ošetřovatelství jsou každopádně přínosné a zajímavé. Také přístup zaměstnanců ústavu je vstřícný a přátelský. Je technicky možné zvýšit počet stáží na klinikách v rámci předmětu?
Reaguje PhDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA, vedoucí Ústavu ošetřovatelství 2. LF UK a FN Motol „V akademickém roce 2016–17 probíhají klinická praktická cvičení v rámci předmětu ošetřovatelství II v šesti výukových týdnech. Oproti předchozím ročníkům došlo k navýšení počtu výukových týdnů praxe o 1–2 týdny, a zároveň byla praxe přesunuta z nevhodných termínů těsně před Vánocemi do jiných vhodnějších týdnů. Rádi bychom počet hodin klinické ošetřovatelské praxe ještě zvýšili, ale v rámci přidělené hodinové dotace na předmět to možné již není. Děkujeme, že považujete klinická praktická cvičení v předmětu ošetřovatelství II za přínosná a zajímavá.“ ● Obvykle začíná ráno výuka v 8.00. V minulých letech se však praktika z biochemie vyučovala již od 7.30, letos se u osmi kruhů začátek posunul na klasickou 8. hodinu. Proč nebylo možné takto posunout začátek i u dvou bývajících, tedy 5. a 6. kruhu? Reaguje Marie Havlová, vedoucí Studijního oddělení „Nejedná se o 10 kruhů, nýbrž o 14 kruhů, včetně zahraničních, které se musí do rozvrhu umístit. Výuka ve čtvrtek začíná v 7.30 proto, že po ní v 11 hod. následuje výuka zahraničních studentů (kruhů 3 a 4) a ihned následuje další výuka zahraničních studentů (kruhů 1 a 2) ve 14.25. Výuka praktických cvičení je čtyřhodinová. Pro kruh 5 a 6 výuka vychází buď ve čtvrtek, tak jak je uvedeno v rozvrhu, nebo je mezera v rozvrhu v pátek od 14.25 do 17.55. Vyučující biochemie na rozdíl od studentů začínají výuku v 7.30 a končí v 17.55 bez přestávky.“ ● Učiva je na 2. LF mnoho a největší nápor bývá klasicky těsně před a během
zkouškového. Bohužel se stává, že ústavy vypíší termíny zápočtových testů anebo zkoušek na stejný týden, někdy i na den po sobě. Lze zlepšit komunikaci mezi ústavy, aby se mohly domluvit a rozplánovat termíny logičtěji? Reaguje prof. MUDr. Roman Kodet, CSc., proděkan pro studium a přednosta Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol „Každý semestr má čtrnáct výukových týdnů. Poslední týden bývá týdnem zápočtovým, a to od nepaměti. Za této situace se v tomto týdnu nelze vyhnout souběhům zápočtů ze všech oborů, které jsou v tom období uzavírány zápočtem nebo kombinovaně zápočtem a zkouškou. Student lékařské fakulty by se s tímto systémem měl umět vypořádat. Dokladem toho, že to jde, jsou generace studentů, kteří systémem prošli bez problémů. Alternativně v rámci přátelského postoje fakulty k našim studentům je možné aplikovat systém, který využívá naše pracoviště, tedy Ústav patologie a molekulární medicíny. Studenti třetího ročníku píší tři zápočtové testy v průběhu letního semestru. Tyto testy pokrývají průběžně přednášenou problematiku. Kdo však nenaplní požadovaná kritéria, má ještě šanci na opravu, ale jen již v zápočtovém týdnu, a test pak pokrývá celý obor. Můžeme sdílet s kolegy na ústavech vyučujících ve druhém ročníku naše zkušenosti, a zkusit tak rozředit tlak na zápočet v posledním týdnu. Pokud jde o zkouškové období, je dané a závazné opatřením rektora UK. Končí zpravidla v prvních červencových dnech, záleží na tom, jak vychází kalendář s posledním týdnem zkouškového období. Pak následují vysokoškolské prázdniny a měsíc září je pak považován za období, kdy je možné rovněž zkoušet. Dlouhodobá praxe je taková, že pracoviště naší fakulty vypisují i zkoušky během prázdnin, tedy v červenci a v srpnu, aby umožnila studentům využít i opakované termíny. Je třeba, aby si studenti uvědomili, že vypisování termínů zkoušek je dané možnostmi zkoušejících věnovat se studentům v tomto období. V červnu řada učitelů plní další povinnosti, například se podílí na přijímacím řízení nebo na odborných akcích, např. kongresech. Termínů ke zkoušení by však mělo být na každém pracovišti vypsáno dostatečné množství tak, aby se například na řádný termín v červnu
(resp. zpravidla konec května – začátek července) mohli dostat všichni studenti. Obvykle se tak děje, dokonce s 10% převisem nabídky termínů. Předprázdninové zkouškové období není dlouhé, zpravidla pět týdnů. Je proto možné, že někteří studenti mají v tomto období časový interval mezi jednotlivými zkouškami relativně krátký. Tento problém jsem řešil na svém pracovišti již před mnoha roky tak, že si studenti mohou termín zkoušky vybrat, a následně zapsat co nejdříve v semestru. Pokud je zkouška v letním semestru, jako u nás, tak vypsané termíny ke zkoušce nabídneme v dubnu a do čtrnácti dnů studenty necháme zapsat. V souladu s předpisy může student odstoupit bez ztráty termínu, ale to je na zvážení každého jednotlivce. Musí počítat s omezenou následnou nabídkou. V našem systému mají tak studenti přinejmenším část května na to, aby si již ke známému termínu své zkoušky z patologie mohli přiřadit další termín z jiného oboru. Můžeme k tomu stimulovat i ústavy zapojené ve druhém ročníku. Zkušenosti s tímto systémem máme obecně příznivé. Uspokojena bude většina studentů, ale předpokládám, že se vždy najde nějaký student, kterému řešení nebude vyhovovat, ale s tím se dá těžko něco udělat. Nepokládám za šťastné, aby studenti vyžadovali první termíny během prázdnin. Mají mít ukončeno v řádném termínu zkouškového období a měli by pak mít možnost si odpočinout, aby mohli s plným nasazením studovat další ročník. Obecně se připouští, že výjimečné první termíny lze vypsat počátkem září. Při případném opakovaném termínu však student stihne pouze jeden opravný termín, na druhý opravný termín již pak není čas. Zářijový první termín využívají nejčastěji studenti nemocní v předchozím období, případně na zahraničních stážích. Rád bych zdůraznil, že vždy před obtížnými zápočty a zkouškami roste tenze. Je však vhodné připomenout, že předpokládáme, že studenti studují průběžně a ne těsně před ukončením semestru nebo těsně před zkouškou. Pak vznikají nepříjemné situace a volání po změnách, které nemají příliš mnoho řešení. Při píli a vytrvalosti s průběžnou znalostí není problém zápočet i zkoušku složit za běžných rutinních podmínek naší fakulty. Mohu však slíbit, že uvedené zkušenosti našeho pracoviště budu doporučovat vedoucím příslušných oborů ve druhém ročníku. Je pak na nich,
zda jim systém používaný naším pracovištěm bude vyhovovat, či ne.“ ● Vzhledem k rekonstrukcím se část přednášek odehrává v Karolinu, část v Pelouchově posluchárně. Poslední jmenovaná ovšem svou kapacitou pro celý ročník nestačí, přenos obrazu a zvuku do přilehlých prostor není kvalitní. Spoustu studentů to od návštěvy přednášek odrazuje. Není možné tuto situaci nějak změnit? Reaguje Ing. Martina Mudrová, Ph.D., tajemnice fakulty „Je to možné a pracujeme na tom. Nekvalitní přenos zvuku by měl být vyřešen přímým napojením na příslušný audio kanál. Vždy mě mrzí situace, kdy rigidita vítězí nad pružností. „Míru tuhosti“ určují někdy finance, někdy lidské zdroje, někdy kombinace obojího. Přenos z Pelouchovy posluchárny jsme zvolili jako součást nouzového řešení nedostatečné kapacity poslucháren po dobu běžících přestaveb a byl v provozu již v loňském roce. I když současná kvalita přenosu je od špičkové asi daleko, jde stále jen o dočasné řešení. Po připomínkách v tomto roce se snažíme i toto dočasné řešení co nejrychleji zlepšit.“ ● Výuka sestává z přednášek a seminářů či praktik. Očekávali bychom, že na přednášce bude zmíněn nějaký základ, na který se na seminářích naváže. Ovšem u biochemie je realita spíš taková, že na semináři se jen opakuje to, co bylo řečeno na přednášce, a výuka tak nemá další přínos. Dá se změnit třeba náplň nebo forma seminářů? Reaguje prof. MUDr. Richard Průša, CSc., přednosta Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a FN Motol „Výuka biochemie ve 2. ročníku na 2. LF UK probíhá formou přednášek,
seminářů a praktických cvičení. Náplní zimního semestru je studentům přiblížit všechny metabolické dráhy. V průběhu zimního semestru je naplánováno celkem 6 seminářů. Semináře slouží k hlubšímu vysvětlení, pochopení a procvičení problematiky, která se nevešla do přednášek (viz sylabus výuky). První seminář slouží k rekapitulaci potřebných znalostí ze střední školy a nastavení stejné úrovně pro všechny studenty. Jsme rádi, že se mezi studenty nachází i skupina biochemicky nadaných, kteří mají pocit, že naši pomoc nepotřebují. Na druhé straně výsledky průběžných a zápočtových testů potvrzují opak. Vždy je však v ročníku skupina velmi nadaných studentů, která by měla být tolerantnější a která by si měla uvědomit, že pro většinu studentů se jedná o předmět velmi náročný.“ ● Vyučující anatomie před zkouškou tvrdili, že v případě nesplnění zkoušky ve třech řádných termínech nebude nutné opakovat průběžná zkoušení a testy, zápočet bude uznán a postačí splnit samotnou zkoušku v letním zkouškovém období příštího roku. Tato pravidla se po posledních možných termínech zkoušky změnila a nikdo z těch, kteří zkoušku nesplnili, o tom nebyl informován. Proč? Reaguje prof. MUDr. David Kachlík, Ph.D., vedoucí Anatomického ústavu 2. LF UK „K tomuto rozhodnutí nás vedly dva důvody: Zaprvé, na základě zásadně nedostatečné hloubky a rozsahu znalostí studentů, kteří neuspěli u zkoušky z anatomie, jsme se rozhodli, že jedinou možností, jak si mohou studenti dostatečně dobře a trvale prohloubit svoje znalosti tak, aby pro ně byly dobrým základem pro studium preklinických a klinických oborů, je pouze intenzivní průběžné studium anatomie včetně rovněž průběžné kontroly dosažených znalostí. Proto považujeme za jediný úspěšný model této přípravy opakování předmětu v plném rozsahu. Toto nové rozhodnutí tedy vyšlo ze zkušenosti zkoušení posledních termínů v polovině září, proto je velmi čerstvé,
nicméně známé od začátku tohoto akademického roku. Vyučující anatomie před zkouškou v loňském roce informovali studenty o pravidlech výuky anatomie platných v akademickém roce 2015/2016. V té době byla platná původní pravidla a vyučující nemohli vědět, že se pravidla změní. Druhým důvodem je srovnání přístupu k opakujícím studentům v rámci zásadních preklinických oborů obecně, tedy srovnání podmínek s výukou patologie ve 3. ročníku.“ ● Chceme ocenit předmět lékařská biologie. Jsou zde zajímavá témata, kvalita přednášejících je nesporná, semináře jsou pro nás velkým přínosem. Děkujeme tedy ÚBLG, že má výuku předmětu opravdu propracovanou! Reaguje prof. Ing. Zdeněk Sedláček, DrSc., vedoucí předmětu lékařská biologie „Děkujeme studentům za pochvalu, a hlavně za jejich zájem, který celý tým vyučujících předmětu těší a motivuje.“
URL zdroje (přijato 28. 1. 2017 - 14:35): http://www.lf2.cuni.cz/fakulta/clanky/prohlaseni-nazory-eseje/co-nejvic-resi-druhaci
