Co jsme podědili
aneb čísla a data z historie psychiatrické péče
Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha
Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského císařství) 1790 ústav pro choromyslné v Praze, 57 lůžek, součást c.k. všeobecné nemocnice, „ústav byl pouhým útulkem, opatrovnou duševně nemocných“ 1846 samostatný ústav pro choromyslné v Praze, s 500 lůžky, pracovními dílnami, zahradami, vinicemi, divadlem, orchestrem a knihovnou 1886 zřízena česká psychiatrická klinika Univerzity Karlovy v Praze 1871-1909 výstavba ústavů (Brno-Černovice, Dobřany, Opava, Šternberk, Kosmonosy, Jihlava, Bohnice, Kroměříž)
Československá republika 1918 - 1938 rozvoj odborného a akademického života, časopisy, učebnice, česká terminologie 1918/1919 Purkyňova společnost pro studium duše a nervstva 1919 psychiatrická klinika při nově zřízené univerzitě v Brně výstavba dalších ústavů: první dětská léčebna Opařany, Horní Beřkovice, Havlíčkův Brod s kapacitou 1200 lůžek od r. 1919 do r. 1937 vzrostl počet ústavních zařízení z 11 na 15, počet lůžek z 9347 na 15101, počet lékařů z 82 na 115 (o 40 %), počet propuštěných pacientů se zdvojnásobil průměrná ošetřovací doba 224 zvýšení efektivity léčby, 2/3 z celkového počtu pacientů mohly být propuštěny
1938-1947 – 2. sv. válka a poválečné období konec prosperity (v předválečnému období bylo české zdravotnictví srovnatelné s rozvinutými západoevropskými zeměmi) 15.3.1939 Protektorát Čechy a Morava, ztráta samostatnosti, zavření vysokých škol 1940-1941 Hitlerův plán T4 na eliminaci duševně nemocných (229 pacientů ze Šternberku a okolo 900 pacientů z Opavy deportováno do koncentračních táborů) 1943 léčebna Dobřany bombardována, vypukla tyfová epidemie (až do r. 1945), zahynulo více než 1000 pacientů 1942/43 publikována práce o elektrokonvulzivní terapii, Purkyňova společnost vydává řady učebních textů po válce nové psychiatrické kliniky v Olomouci, Plzni a Hradci Králové 1948 – počet lůžek jen 71 % stavu z r. 1937
1948-1989 socialismus zrušení soukromého sektoru, orientace průmyslu na těžké strojírenství, kolektivizace zemědělství, orientace zahraničního trhu na socialistické země od 60. let viditelné zaostávání za rozvinutými zeměmi západní Evropy v ekonomických i zdravotních indikátorech spádový systém bez svobodné volby lékaře a finanční spoluúčasti, zákaz neformálního sdružování → nerozvíjí se svépomocné hnutí psychiatrická péče zahrnuje léčebny, psychiatrická oddělení a psychiatrické ambulance vysoký počet lékařů, malé zastoupení ostatních profesí, řešení problémů zdravotnickými prostředky („v socialismu neexistují sociální problémy“) občané nebyli podporováni v přebírání odpovědnosti za své zdraví
Vývoj střední délky života v ČR od r. 1920 90
80
70
muži
60
ženy
50
40
30 1920 1925 1930 1935 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2008
1948-1989 - úspěchy tradice klinické psychologie nebyla přerušena tak, jako v jiných zemích východního bloku úspěchy české farmakologie v 50. a 60. letech (výzkum lithia, vývoj Prothiadenu) léčba alkoholiků kombinující režimovou léčbu, behaviorální terapii a léčebnou komunitu první linka telefonní pomoci v socialistických zemích (1964) využití terapeutické komunity v léčbě (Denní sanatorium v Horní Palatě, Opava, PK Ke Karlovu Praha)
Trendy před r. 1989 snižování dlouhodobých pobytů v ústavní péči zvyšující se počet lékařů; v PL pracovalo v r. 1989 o 60% psychiatrů víc než v r. 1960, v PO o 319 %, v ambulancích o 479 % více nárůst počtu kontaktů v ambulantní péči: v r. 1960 méně než 4 kontakty na 100 obyvatelů → v r. 1989 15 kontaktů, zvýšení o 431 %
Vývoj počtu lůžek PL
PON
2008
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
Vývoj počtu lékařských míst PL
PON
550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50
2008
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
0
Vývoj počtu lůžek na 1 lékařské místo PL
PON
2008
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0
Vývoj průměrné ošetřovací doby PON
2008
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
280,0 260,0 240,0 220,0 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 1955
[počet dní]
PL
Vývoj počtu propuštěných a zemřelých v psych. lůžkových zařízeních PL
PON
45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000
2008
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
0
Systém psychiatrické péče v r. 1989 • • • • • • •
dostatečná síť tradičních lůžkových a ambulantních zařízení vysoký počet lékařů vysoká spotřeba péče nedostatek odborných pracovníků nelékařů nedostatečná rehabilitační a preventivní péče převažuje biologický přístup, psychologická a sociální složka zdraví je opomíjena paternalistický přístup – pacient nemá možnost péči ovlivnit
1960
1989 /1990*
2008
počet PL (z toho dětských)
15 (3)
20 (6)
19 (3)
- počet psychiatrů (na 100 tis.)
239 (2,5)
383 (3,7)
515 (4,9)
- počet lůžek (na 10 tis.)
14 131 (14,8)
13 494 (13,02)
9 540 (9,1)
- průměrná ošetřovací. doba
212,5
108,5
81,5
- počet hospitalizací (na 100 tis.)
23 586 (244,2)
34 364 (331,6)
39 138 (375,3)
počet PO
12
25
32
- počet psychiatrů (na 100 tis.)
36 (0,4)
115 (1,1)
163 (1,6)
- počet lůžek (na 10 tis.)
887 (0,9)
1726 (1,67)
1396 (1,3)
- průměrná ošetřovací. doba
34,1
34,1
20,0
- počet hospitalizací (na 100 tis.)
8 326 (86,2)
14 123 (136,3)
18 258 (175,1)
ambulantní zařízení
121
220
948
- počet psychiatrů (na 100 tis.)
84 (0,9)
398 (3,9)
721 (6,9)
- počet vyšetření (na 1000)
344 814 (35,7)
1 595300 (154)
2 550180 (244)
- počet vyšetřených osob
-
318030*
466 352
Z TOHO
F20-29 (na 10 tis.) -
-
41 558 (39,8)
F30-39 (na 10 tis.) -
-
89 523 (85,8)
F40-59 (na 10 tis.) -
-
181 242(173,8)
Psychiatrická péče v r. 2008 přibývá ambulantních zařízení (948 -o 15 zařízení více než v 2007) stoupá počet osob vyšetřených v ambulancích (466 352 – nárůst pacientů od r. 2000 více než o třetinu, z toho 60 % ženy) po r. 1990 výrazné snížení lůžek v PL - nyní 19 % gerontopsychiatrických lůžek, 13 % alkohol a závislosti počet hospitalizací se nezvyšuje – nyní 550 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel v lůžkových zařízeních (PL a PO dohromady) pětina všech hospitalizací je pro dg. F20-29 (105,5 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel) 18 % pro dg. F10 (99,3 hosp. na 100 tis) ve stacionářích léčeno 6704 dospělých pacientů s „psychiatrickým postižením“
