J a r o - l é to 2012
Co j e nov é ho v e šk olc e „ M a lum “ n a šk ol ní za hr a dě Př ípr ava n a šk olu NO C k o s t e lů Z j e dnot l i v ýc h t ř íd H u r Á d o di va dl a P ok u s o zá c hr a n u pa lo u k u A ng l ičt in a n Á s bav í Př ípr ava r odič ů n a 1 . t ř íd u Pe r l ič k y
Co je nového ve školce K obsahu letního Provázku 2012 Vydáním tohoto čísla našeho občasníku Provázku vlastně završujeme celý školní rok 2011/2012. Byl to dobrý rok. Do konce mu zbývají v tuto chvíli necelé tři týdny. Čeká nás ještě něco výletů, tradiční akce „Rozloučení s předškoláky“ (v úterý 19.6. 2012 v kapli Českobratrské církve evangelické, U Pošty 6, Praha 8 od 17.30 hodin), rozloučení se s kamarády, kteří odejdou do školy a v jednotlivých třídách rozloučení před prázdninami. Toto číslo je jiné než předcházející. Není pouhým výčtem akcí jednotlivých tříd, akcí, kterých se děti zúčastnily, s čím se setkaly v průběhu vzdělávání a života v Mateřské škole Sokolovská v tomto pololetí, ale je v něm několik příspěvků od našich paní učitelek a pana učitele. Díky jim přibylo v obsahu tohoto čísla více zamyšlení a postřehů, rad do života rodičům, zejména těm, jejichž děti odejdou po prázdninách do první třídy základní školy, názorů a přání na životní prostředí, které se týká nás všech, a také názorů na řešení co s územím nedaleko od budovy MŠ. Od června 2012 budeme náš občasník Provázek zveřejňovat na našich webových stránkách: www.mssokolovska.cz. Přeji všem čtenářům našeho Provázku, který vás provází životem naší školy, příjemné počtení, trochu zamyšlení, úžasnou dovolenou o prázdninách prožitou společně s dětmi a těším se po prázdninách na naše setkání při začátku nového školního roku 2012/2013.
„Malum“ na školní zahradě V zimním Provázku jsem v příspěvku Školní zahrada se těší a my s ní psala o proměně, která čekala naši školní zahradu v souvislosti s instalací herní sestavy Malum. V dubnu tuto sestavu přivezla plzeňská firma Eibe Česko s.r.o.. Vzápětí přijel bagr, za jehož pomoci byla odstraněna stará sestava a zrušeno
„Malum“ na školní zahradě
jedno pískoviště. Na vzniklém prostoru byla nainstalována sestava „Malum“. Dopadovým materiálem je drobný „kačírek“, jak se říká malým oblázkům. Vše trvalo dva dny. Sestava dobře „zapadla“ do ostatního vybavení školní zahrady. Děti si nový prvek školní zahrady okamžitě oblíbily. Sestava nabízí široký výběr pohybových aktivit od vystupování po pohyblivých příčkách nahoru, chůzi přes mostky, lezení na horolezeckou stěnu či provazový žebřík, sklouznutí po skluzavce či tyči, atd. Odpoledne, když se většina dětí rozejde k domovu, se schází ostatní děti právě na této sestavě, aby si ji ještě užily, než pro ně přijdou i jejich rodiče. Mám radost, že si děti tuto sestavu tak rychle oblíbily a často ji využívají k pohybu, k rozvoji své obratnosti, koordinace pohybu, posilování a prožívají při tom radost. Příprava na školu V letošním školním roce bylo v mateřské škole celkem 47 dětí s docházkou posledního roku před vstupem do základní školy. Z toho 39 dětí odchází do první třídy základní školy. Odcházejí do těchto základních škol: Základní a mateřská škola, Praha 8, Lyčkovo náměstí 6, Základní škola Bohumila Hrabala, Praha 8, Zenklova 52, Základní škola, Praha 8, Palmovka 8. Celkem 8 dětí dostalo od ředitelů základních škol rozhodnutí o odkladu školní docházky o rok. Z těchto dětí 2 nastoupí do přípravného ročníku v Základní a mateřské škole Petra Strozziho, Praha 8, Za Invalidovnou 3, která bude otevřena od 1. září 2012. V posledním roce docházky do mateřské školy, rok před nástupem do první třídy základní školy, připravujeme děti na budoucí život školáka. Samozřejmě, že pracujeme s dětmi tak, aby prožívaly přítomnost plně a hodnotně. Zároveň je však tím i připravujeme pro budoucnost. Všechny tyto děti jsou v průběhu měsíce září „pasovány“ na předškoláky. Cílem tohoto tradičního rituálu je přijetí role „předškoláka“ těchto dětí. Jsou vedeny k pochopení, že jsou ve skupině dětí ve třídě nejstarší, jsou vzorem chování pro mladší děti, pomáhají jim, mají odpovědnost za svoje chování a jsou povinny účastnit se řízeného vzdělávání, kterým je výuka anglického jazyka, cvičení tchaj-ťi (jako přípravy na psaní. Podrobně viz kniha Táni Svatošové: „Písmo jako vědomá stopa pohybu“, kterou vydalo DYS-centrum Praha v roce 2009). Mají své povinnosti a plní již i svěřené úkoly. Samozřejmě vše přiměřeně jejich schopnostem, vývojovým předpokladům a individuálním vzdělávacím potřebám. Tyto potřeby zjišťujeme u všech těchto dětí v průběhu měsíce října. Pracujeme s publikací Brigitte Sindelářové: „Předcházíme poruchám učení“ (vydalo nakladatelství Portál, Praha v roce 1996). Tím zjistíme, která cvičení které dítě potřebuje. 2
O všech dětech vedeme grafické záznamy ve tvaru stromu. Je žádoucí, aby si rodiče na začátku listopadu domluvili konzultaci s třídní učitelkou a s touto diagnostikou se seznámili. Mohou pak rozvíjet dovednosti svého předškoláka v potřebných oblastech ve spolupráci s učitelkami i doma. Na jaře, před zápisem do základní školy, k nám přichází paní psycholožka Mgr. Hana Imloufová z Křesťanské pedagogicko psychologické poradny, Praha 8, Pernerova 8. Se souhlasem rodičů vyšetří předběžně školní zralost u budoucích školáků. Předškoláci již po obědě nechodí odpočívat do ložnice, mají relaxaci ve třídě na patýrku. Poslouchají relaxační muziku, přednes náročnějšího textu, většinou na pokračování, po čtení si vyprávějí o čteném. Někdy provozují i dechová a relaxační cvičení. Využívají času, kdy jsou mladší děti v ložnici, a v malé skupince mohou dělat činnosti, které směřují k jejich rozvoji, případně řešit různé „úkoly“. Velkou výhodou věkově smíšených tříd je v tomto směru možnost rozdělení dětí na předškoláky a ty ostatní v případě „zdvojených služeb“ třídních učitelek. Organizaci pracovní doby mají učitelky tak, že se minimálně dvakrát v týdnu dopoledne překrývají. Tento čas využívají buď k vycházce do vzdálenějšího okolí mateřské školy s celou třídou, nebo si jedna vezme skupinu předškoláků a jede s nimi na návštěvu národní galerie, muzea či výstavy. Ta pak má s sebou zhruba 10 dětí a těm se může plně věnovat. Je to úplně jiná situace než kdyby jich bylo dvacet. Má možnost dětem vše vysvětlit a každému odpovědět. To velice oceňují pracovnice Národní galerie, Anežského kláštera, kam s dětmi chodíme na výukové akce.
Noc kostelů V pátek 1. června byl nejen Mezinárodní den dětí, ale i Noc kostelů. V této souvislosti mě oslovil pan farář Mazur z Českobratrské církve evangelické s žádostí o zapojení naší mateřské školy do Noci kostelů, kterou u nich v kapli organizovali letos druhým rokem. Na Noci kostelů jsme se prezentovali výsledky řady projektů, které realizovaly jednotlivé třídy. Předškoláci zahájili výstavu koncertem. Přišlo si je poslechnout mnoho rodičů.
Příprava na školu Byla jsem mile potěšena, když jsem výsledky projektů viděla nainstalované pohromadě v prostorách kaple. Dokazují, čeho všeho jsou děti ve svém věku schopny, jak dokáží vnímat dnes již globální svět, že jsou jeho součástí, že ani ony nejsou odtrženy od problémů lidstva, chápou je a dokáží pomoci vhodným, způsobem přiměřeným svému věku. Bílá třída představila svůj projekt „Co všechno umí jaro“. Děti si všímaly změn v přírodě v rozmezí od 15.3. do 30.4. a postupně zakreslovaly všechno, co se změnilo v přírodě kolem nich. Do tohoto projektu zařadily i návštěvu Národní galerie – Anežského kláštera s programem „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři“. Při projektu Afrika děti hledaly rozdíly mezi dětmi v Africe a v Česku. Nakreslily a oblékly evropské děvče a afrického chlapce. Děti dospěly k závěru, že jsme vlastně všichni bohatí, a tak z toho, co máme, můžeme něco dát těm potřebným. Z peněz, které vydělaly na vánočních trzích, zakoupily v nadaci UNICEF panenku a jednu ještě vyrobily. Přispěly částkou 1.200 Kč na očkování pro dvě děti. Zelená třída připravila pro rodiče divadelní představení pohádky O veliké řepě. Vstupným na představení byl sáček dětských piškotů a nepotřebná deka. V květnu se pak třída vypravila na celodenní výlet do Tróje. Tam děti v místním útulku pro kočky a psy odevzdaly piškoty a deky a podívaly se, jak se o opuštěná zvířata starají pečovatelé. V projektu Poznáváme pražské kostely děti ukázaly na posteru fotografie všech navštívených kostelů, a nebylo jich málo! Při polodenním výletu do Národní galerie – Anežského kláštera děti zhlédly výstavu „Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice“. Představily svoje knížky, ve kterých výtvarně zpracovaly tuto tématiku. Červená třída představila svůj projekt Tajemný vesmír očima červeňáků. Po zhlédnutí představení Anička a Nebešťánek v pražském Planetáriu se zabývaly vesmírem. Po návštěvě Planetária pak děti na velkém obrazu namalovaly ilustraci k Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka. Na obrázku jsou kočička a pejsek, jak hlídají před deštěm pověšené prádlo. Tato knížka je krásnou inspirací pro červeňáčky. Žlutá třída představila kočky z krabic a dřevěných kuláčů jako svůj projekt pomoci Kočičímu útulku v Jahodnici. Na vánočních trzích utržili 2.100 Kč. Tuto částku věnovali kočičkám. Modrá třída přestavila své dva veliké projekty. Prvním byla Motýlí nemoc. V měsíci říjnu děti navštívily výstavu na Kampě. Seznámily se s problémem „motýlí nemoci“. Zapojiliy se do projektu sdružení DebRA, které hledá pomoc pro lidi postižené touto chorobou. Vytvořily z papíru ohromného motýla. Nádherného. Vyrobily dárkové předměty, prodaly rodičům, vydělaly 1.402 Kč. Za ně pořídily dva kalendáře s fotografiemi význačných umělců,
Noc kostelů
kteří se nechali vyfotografovat, aby prodejem kalendářů sdružení získalo potřebné peníze. Jeden kalendář, který děti zakoupily, visí v přízemí, druhý v prvním patře. Podrobněji o tomto projektu píše paní učitelka Lenka v Provázku Zima 2012. Citace z textu paní učitelky Lenky k druhému projektu: V období 9. 1. - 29. 2. 2012 probíhal v modré třídě projekt Skutečný dárek. Ten vycházel z projektu Skutečný dárek společnosti Člověk v tísni. Ta se dlouhodobě orientuje na oblasti, kde se mají lidé podstatně hůř než my v České republice. Děti tak měly možnost pochopit a ujasnit si, že dárkem je pro někoho možnost chodit do školy, mít základní prostředky k zajištění obživy, přístup k pitné vodě a zajištění nejzákladnější zdravotní péče. Úměrně svému věku pochopily hodnotu dárků. Tedy to, co do té doby považovaly za dárky ony a co je skutečným dárkem. Principem Skutečného dárku Člověka v tísni je, že každý, kdo se rozhodne darovat peníze, si může vybrat, jak a kde jeho peníze pomohou. Jsou nabízeny čtyři oblasti, do kterých je možnost směřovat peníze. Jsou to Zdraví, Školství, Obživa a Pitná voda. V každé oblasti si je možno vybrat konkrétní věc. S dětmi jsme každou oblast podrobně probrali, a některé „ Skutečné dárky“ děti ve třídě na „vlastní kůži“ prožily. Čistily vodu, sázely semínka, zjistily rozdíl v rychlosti šití pytlíku v ruce a na šicím stroji, přenášely vodu, převážely náklad pomocí vozíku… Modráci na vánočním trhu utržili 1300 korun, touto částkou byli při výběru limitovaní. Při závěrečném výběru jednoznačně zvítězil nákup Veselé kozy a Dvaceti kuřat. Do sídla společnosti Člověk v tísni na Vinohradech jsme se na nákup společně vydali 29. 2. 2012 Z nakoupených certifikátů a velkého plakátu kozy, kterou nám v kanceláři společnosti darovali, děti měly velkou radost. Hrdě si plakát i certifikát (s naší pomocí) vy-
3
věsily ve vstupu do třídy. Možná i pro Vás bude toto alternativou pro dárek, který běžně někomu dáváte, nebo námět pro to, co si můžete přát za dárek Vy. Nákupem Skutečného dárku pomůžete v jednom ze 17 států světa, kde Člověk v tísni působí. Během projektu Skutečný dárek děti ve třídě toto téma i výtvarně zpracovávaly. K vidění byly kresby, andělé z vánočního trhu, kuřata a Veselá koza Lízinka. Ta byla delší dobu umístěna v ložnici dětí, kde měla k dispozici i seno a vodu. Program školství: Nauč učitele učit! Sešity a tužky pro 10 dětí. Tabule do školy. Program zdraví: Ošetření nemocného. Bezpečný porod. Kojenecká výživa pro dítě v Namibii. Program obživa: Veselá koza. Oslík s povozem. Bioplynárna. Ovocné stromy. Dvacet kuřat. Báječný šicí stroj. 100% kráva. Program pitná voda: Čtyři kanystry na vodu. Pumpa na čistou a zdravou vodu. Skutečný dárek.cz, www.clovekvtisni.cz Konec citace. Závěrem: K textu paní učitelky Lenky není co dodat. Celou výstavu projektů považuji za úžasnou. Dokazuje kvalitní práci pedagogů této školy, ukazuje na výsledky vzdělávání u dětí. Abyste se o příjemné zážitky mohli podělit s námi, mohli si výstavu prohlédnout, přestěhujeme ji do prostor mateřské školy. Od 3. září, kdy začíná školní rok 2012/2013, ji budete moci zhlédnout v prostorách chodeb Mateřské školy Sokolovská. Lída Šprachtová
Z jednotlivých tříd
Červená třída nizoo. Je v ní plno domácích zvířátek. Také velmi kamarádské a drzé kozy, z nichž nám jedna vlezla do batohu a sežrala dvě housky a jablíčko. Přestože jsme ji vyhnali, zase se neurvale vrátila a dožadovala se přídavku. Móóóc jí ta svačinka našich kuchařek šmakovala.
V rámci spolupráce se Základní školou jsme byli pozváni na každoroční vernisáž a divadlo, které pro nás připravily děti této školy. Bylo vydařené. V závěru pořadu jsme se setkali a povídali si s bývalými spolužá-
Tak nám to zase uteklo .... brzy nastanou prázdniny a my se ohlédneme trochu zpátky, co všechno jsme od zimy stihli. Na jaře jsme v rámci pobytů venku vyjížděli na hřiště v okolí mateřské školy: na Invalidovnu (nové a staré hřiště), Prosek, do Vysočan, do Holešovic na Sedmikrásku. Proběhlo i mnoho narozeninových oslav. Jako každý rok, tak i letos proběhl předplavecký výcvik pro předškoláky, kterého se zúčastnili i někteří středňáci. Plavali jsme tentokrát v bazénu AXA. Děti si plavání užívaly. Jezdily rády, s elánem, a to zejména díky profesionálnímu a milému přístupu všech plavčíků k dětem. Začátkem května skončila poslední lekce plavání. Děti obdržely mokré vysvědčení. Měly z něj velikou radost. Den matek jsme oslavili v Ďáblickém háji. Společně jsme opékali špekáčky, hráli hry, rodiče dostali za úkol nakreslit své dítko, Z jednotlivých tříd
které pak hádalo, na kterém obrázku je. Maminky, ale i tatínkové, pak na oplátku měli poznat obrázek se svým portrétem. Užili jsme si hodně legrace.
V měsíci květnu jsme absolvovali celodenní výlet na Vyšehrad. Děti hledaly Horymírův poklad. Za velkého jásotu ho našly ve studni. Také jsme byli za medvědy v Berouně a ve svíčkárně v Šestajovicích . Děti měly možnost vyrobit si svíčku a projít ve statku mi4
ky mateřské školy. Také jsme se byli ve škole podívat na vyučovací hodinu – Co už umí školáci. Tam spolupracovali s učitelkou základní školy naši předškoláci. Užívali si svoji roli školáka, cítili se jako opravdoví školáci, byli důležití. Co nás ještě čeká? Mezinárodní den dětí na naší školní zahradě, též ve spolupráci se školáky ZŠ Palmovka. Další celodenní výlety do Roztok, na hrad Jenštejn, do ZOOparku Radonice a na Gutovku. Na co se těšíme? Na závěrečné červnové rozloučení s dětmi a rodiči - opět v Ďáblickém háji, na které si pro děti a učitelky připraví program rodiče a naopak děti s učitelkami program pro rodiče. Červená třída
Modrá třída
„…to můj táta by ho uzvedl jednou rukou….to můj by ho vyhodil do vzduchu…..to moje maminka je tak krásná….“ – takto děti komentovaly sochy Bivoje a Libuše na výletě na Vyšehradě. Je to jen malá ukázka toho, jak jste pro vaše děti to nejlepší na světě – ti správní hrdinové. Jste jejich vzorem, i když si někdy myslíte, že je to Petr Čech, Messi nebo princezna Koloběžka. Jaký teď dáváte vašim dětem vzor, tak ony budou vychovávat své děti. Teď, právě teď, asi do šesti let, se vytváří osobnost člověka. Využijte toho! Čas běží rychle a za pár let by pro vaše dítě mohl být hrdinou třeba ten, který se nebojí něco ukrást, nebo nemá strach někomu ublížit. Teď je také ideální doba naučit děti psychické odolnosti. Když si prožijí napětí nebo i strach s vámi, posílí je to do budoucna. Nemyslím tím, že je budete seznamovat s problémy dospělých, ale třeba v pohádkách je plno napětí
a děti se dokáží do hrdinů vžít, prožijí s nimi dobrodružství a oni je vlastně učí zacházet se strachem. Prázdniny jsou ideální příležitostí, kdy dětem můžete vyprávět, číst, povídat své vlastní zážitky z dětství, být stále s nimi, u hry i sportu a zapomenout na televizi. Byl to krásný školní rok, vaše děti jsou plné ideálů a zdravé zvídavosti, dokázaly v rámci třídních pravidel, že umí držet slovo a vztahy mezi nimi byly opravdu hezké. My vám, rodičům, děkujeme za letošní spolupráci, buďte k nám i nadále otevření -jen tak budeme moci “táhnout za jeden provaz“. Vám, co budete vyprovázet děti do školy, přejeme mnoho trpělivosti a nadhledu. Nám bude při loučení moc smutno, protože to byla opravdu „prima parta“. Přejeme všem krásné prázdniny a s vámi mladšími se těšíme v září zase v MODRÉ.
Kde jsem byli: 10. 1. Národní galerie – Veletržní palác – program V dálce svítí 17. 1. Návštěva Polikliniky Vysočany – Kde pracuje maminka? 19. 1. Návštěva ZŠ Palmovka – Co umí prvňáci 26. 1. Národní zemědělské muzeum – Les 27. 1. divadlo Jiskra – Trojlístek pohádek 29. 2. Člověk v tísni – zakoupení skutečného dárku 6. 3. divadlo Jiskra – Žabák Žak a rak Jak Z jednotlivých tříd
5
3. 4. Staroměstké náměstí – radnice a velikonoční trhy 24. 4. Planetárium – Anička a Nebešťánek 25. 4. Prašná brána
10. 5. celodenní výlet – Vyšehrad 15. 5. Zahradní slavnost na oslavu Dne rodiny
17. 5. celodenní výlet – z Velké do Malé Chuchle 18. 5. Nemocnice pro plyšáky 22. 5. Muzeum hl. m. Prahy – program Domovní znamení 23. 5. Důlek na školní zahradě 24. 5. ZŠ Palmovka – Svět očima dětí 29. 5. celodenní výlet – Prokopské údolí 31. 5. palác Kinských – Život pod hladinou Vltavy 1. 6. Noc kostelů 7. 6. celodenní výlet – Vinoř, hrad Jenštejn a ZOOpark Radonice Modrá třída
Žlutá třída Prázdniny se kvapem blíží a naše předškoláky čeká další životní etapa – opravdové školní povinnosti. Dříve než je pošleme „do světa“, užijeme si společných chvil s našimi menšími kamarády, teď již také samostatnými dětmi.
30.1. Klášter sv. Jiří – program Tajemné bytosti 9.2. Masopust ve třídě 2.3. Veletržní palác – program Modro modrá 9.3. divadlo Jiskra – Žabák Žak a rak Jak 13.4. Nemocnice pro medvídky
Hry v přírodě
Pohodové a přátelské vztahy mezi dětmi sledujeme na celodenních výletech, kde třída funguje jako celek se svými zvyky a pravidly. V průběhu roku vedeme děti k samostatnosti, aby se učily hledat vlastní řešení, užívat svůj úsudek a učit se prožitkem, kde jim odpovědí bývá zpětná vazba. Když si nevědí rady, mohou požádat o radu či pomoc kamaráda nebo paní učitelku. Nutno říci, že přirozené učení dětí probíhá, jak má. Pokroky Žlutásků jsou patrné, zejména když se na konci roku ohlédneme zpět. Děti ve skupině cítí jistotu, a tak se mohou radovat s ostatními, prožívat humorné situace a je jim spolu hezky. Abychom si s předškoláky ještě dosyta užili, chystáme se s nimi přespat v MŠ, kam pozveme i loňské předškoláky – letošní prvňáčky. Už se všichni těšíme!
Zkusili jsme párkrát vyměnit výjezdy na hřiště s herními zařízeními za hry ve volné přírodě. Děti v první chvíli nevěděly, čemu se vlastně věnovat, když tu není nic na hraní“. Jakmile se však rozkoukaly, zaujala je hra s přírodninami – stavěly pro zvířátka domky z klacků a proutí. V Libeňském parku zkoumaly toky potůčků a hrály námětové hry. Takže si vystačily samy se sebou a nic jim nechybělo.
24.4 .Planetárium – Anička a Nebeštánek 14.5. celodenní výlet Stromovkou 16.5. Lesní slavnost v Ďáblickém háji ke dni maminek
Otužování vodou V horkém počasí užíváme sprchy, hadice, malé bazénky a také jsme si užili dopoledne na vodním hřišti Guttovka. Dovolili jsme dětem pustit si sprchy i při teplotách, které byly sice vysoké, ale ne přímo tropické. Bylo vidět, jak děti dokážou posoudit situaci. Samostatně se šly sušit, pokud již měly potřebu. Tím, že jsme jim dali možnost rozhodování, využily ji a správně odhadly, kdy s otužováním skončit. Naše putování :
21.5. celodenní výlet – Z Velké Chuchle do Malé Chuchle 22.5. Muzeum hl. m..Prahy – program Domovní znamení 24.5. ZŠ Palmovka – Svět očima dětí 30.5 celodenní výlet Čimickým a Ďáblickým hájem 1.6. Den dětí a Noc kostelů
5.12. výstava Betlémů – Jungmanovo náměstí 8.12. divadlo Jiskra – Pohádka o vánočním kapru Karlovi 12.12. Staroměstské náměstí – Prohlídka vánoční výzdoby 15.12. Návštěva kočičího útulku – Předání finančního daru 26.1. Veletržní palác – program V dálce svítí Z jednotlivých tříd
6
Žlutá třída
Zelená třída
Letošní jaro jsme (předškoláci) navštívili v rámci poznávání Pražského hradu a tématu „naše poklady“ exkluzivní výstavu Svatovítský poklad v kapli Sv. Kříže na II. nádvoří Hradu. Dále jsme zhlédli (předškoláci) mezinárodní výstavy Národní galerie „Rembrandt and Company“ ve Šternberském paláci a výstavu „Anežka Česká, princezna a řeholnice“, která byla pořádaná k 800. výročí od narození této neobyčejné princezny z dynastie Přemyslovců. Na výstavě obrazů nizozemského malíře Rembrandta a jeho žáků jsme se zaměřili na téma ovoce, jídlo, rytířské erby a na dobové oblečení. V lektorském a hracím oddělení děvčata oblékla panenku, kluci sestavili puzzle a složili kostky s motivy obrazů, které jsme vyhledali dle průvodce a pomocných otázek. V nádherném gotickém areálu kláštera Sv. Anežky České jsme zhlédli dokument o životě a díle princezny, prohlédli místa, kde Anežka bydlela, pracovala a starala se o nemocné a opuštěné lidi. Nejvíce nás zaujaly královské pohřební insignie a další cenné předměty z doby života této královské rodiny. V klášterní kapli, kde je pochována královská rodina Anežky, jsme malovali do knížek své zážitky na náhrobcích. To byl pro nás velmi silný zážitek. Tyto knížky spolu s domečZ jednotlivých tříd
ky pro opuštěné pejsky a kočičky aj., budeme vystavovat na celorepublikové výstavě ke Dni kostelů v nedaleké kapli ČCE dne 1. 6. 2012. Již podruhé jsme letos navštívili zákulisí divadla ABC. Průvodcem nám byl Michal, který nás provedl technickým zázemím divadla. Každý si vyzkoušel několikrát osvětlit hlediště a jeviště, dále měnit barvy světel osvětlení pomocí barevných fólií. Prohlédli jsme si také výstavu ženských kostýmů.
O tento psí útulek se starají pečovatelé velmi pěkně, s láskou a čistotně. Průvodkyně nás provedla celým areálem, který je ve velmi dobrém stavu. Pro tento útulek jsme nakoupili piškoty v hodnotě 1200 Kč, které jsme utržili na adventních trzích ve školce. Pro rodiče jsme zahráli hudební pohádku „O veliké řepě“. Některé děti hrály, jiné byly jako diváci a jiné vybíraly jako vstupné piškoty. Vybrané piškoty jako vstupné na divadlo a deky jsme předali na výletě psímu útulku. Toto sponzorství nás těší dvojnásob, protože byla naše pomoc zcela nezištná, nejen po stránce finanční, ale i materiální. Také jsme si to prožili v dramatické podobě. Přesvědčili jsme se, jak dobře se tu o pejsky starají. Uvažujeme, že se budeme i v budoucnu nadále věnovat této charitativní činnosti, protože máme radost z této konkrétní a viditelné pomoci opuštěným pejskům. Zelenáčci
První celodenní výlet jsme věnovali útulku pro opuštěné psy v Troji.
7
Zelená třída
Projekt Afrika
Bílá třída dost, a svět se s nimi stane lepším. Zuzana
Až kam paměť sahá, historie lidstva je plná válek, hladomorů, útlaku atd. Značná část Evropy je těchto problémů za posledních 60 let ušetřena. Téma, které jsme s dětmi probírali, se zabývá africkými dětmi a jejich životní úrovní v porovnání s naší. Děti si nakreslily a oblékly evropské děvče a afrického chlapce. Při této práci docházelo k poznání, co všechno má modrooké děvčátko nejen na sobě, ale jak žije. Má domov, rodinu, má co jíst, co pít, má spoustu hraček, krásné oblečení, chodí do školy, na různé kroužky, jezdí s rodiči na dovolenou, je zdravé. A co má chlapec ze zemí zmítaných občanskými válkami a obdobím sucha? Děti samy dospěly k závěru, že jsme vlastně všichni bohatí, a tak z toho co máme, můžeme i něco dát těm potřebným. Bylo úžasné pozorovat, jak je toto téma zaujalo. Když se nad daným tématem zamyslíme zeširoka: Máme právo na vzdělání, které by nám mělo poskytovat vědění a poznání, a tak by z nás měly vyrůst bytosti po všech stranách chytré a moudré. Společnost oceňuje hlavně učebnicové vědomosti spojené s dravostí. Takový člověk ví, jak si zaopatřit vše, po čem touží, a nehledí na nějaké zachování rovnováhy mezi braním a dáváním. Moudrý člověk ví, že blahobyt nemusí trvat věčně, a umí se dívat dál než jen na svoji blízkou rodinu. Ví, že ke spokojenému životu potřebuje ještě něco navíc a to je klid a mír někde hluboko v sobě. Je to přesně to, po čem všichni touží a mnohdy to Z jednotlivých tříd
ani neumí pojmenovat. Materiální věci člověk ke svému životu potřebuje, ale ty mu tento vnitřní klid neposkytnou. To něco nám přinese moudré nazírání na svět s láskou a soucítěním a vše, co konáme s tímto záměrem. Děti se seznámily s černým kontinentem, s jeho klimatem a obyvatelstvem. Mnoho z nich o problémech s nedostatkem vody a potravy i lékařské pomoci vědělo. Pochopily, že vše, co potřebujeme ke svému životu (suroviny, ze kterých se vyrábějí věci), nám dává „Matka Země“ a ne každý má to štěstí, že jeho část Země není postižena živelnými katastrofami, jak přírodními, tak vyvolanými nerozumnou činností člověka. Před Vánoci vyráběly vaše děti dárečky na trhy, kde jste si je mohli koupit. A za tyto peníze jsme se s dětmi rozhodli pomoci těmto dětem finančně, a to na lékařskou péči apod. Tak jsme si koupili panenku UNICEF a jednu jsme sami vyrobili. Tak se nám podařilo i díky vám, milí rodiče, přispět částkou 1200 Kč. Dozvěděli jsme se od dětí, že i značná část z Vás pomáhá potřebným a tak ukazujete dětem vlastním příkladem, co je to soucit, všímavost, ohleduplnost a vnímání nejen svých potřeb, ale i těch ostatních. Tím v nich rozvíjíte právě ten vnitřní rozměr moudrého člověka, který ví a umí dělat správné věci ve správný čas. Takový člověk cítí sounáležitost s celou Zemí a žije spokojeným naplněným životem. Nakonec to budeme my všichni, kteří z těchto lidí budeme mít ra8
Program bílé třídy od Vánoc jsme navštívili: leden: NG - Veletržní palác – V dálce svítí pobyty na okolních hřištích, Rokytka, Alej – loď, Invalidovna návštěva ZŠ Palmovka s předškoláky návštěva Masarykova nádraží – prohlídka a jízda do Vysočan Předškoláci divadlo Jiskra – Trojlístek pohádek únor: exkurze do světa vlaků – Smíchov návštěva Muzea hudby na Smíchově karnevalová hostina březen: plavání divadlo Minor -Myška z bříška vycházky do okolí – pozorování přírody hřiště – Vysočany Invalidovna návštěva Náprstkova muzea NG - Anežský klášter – Velikonoce trochu jinak - děti si příběh Velikonoc vyslechly v expozici na ukázkách výtvarných děl středověku, kde si osvojily význam atributů a jejich spojení s určitou postavou. Ve výtvarné dílně děti vytvářely koláž s ptáčkem stehlíkem (který se snažil ulehčit Ježiši v jeho utrpení) duben: divadlo Jiskra – Čertův švagr hřiště Vysočany, Invalidovna, Rokytka NG – Anežský klášter - Na Sv. Jiří vylézají hadi a štíři – děti zaujala hlavně část příběhu s drakem a v expozici si osvojily rozdíl mezi obrazem, reliéfem a sochou. Ve výtvarné dílně vymodelovaly kachel s drakem. Závěr výkladu byl věnován jaru a jeho významu pro naše předky. květen: návštěva Vojanových sadů celodenní výlet do ZOO setkání s maminkami v Ďáblickém háji návštěva Muzea hl. m. Prahy – model Prahy vycházka na Pražský Hrad, Nový Svět a zahrady u letohrádku královny Anny vycházka na Kampu a Karlův most celodenní výlet na Vyšehrad celodenní výlet do Ostré – Botanicus – stará řemesla, zahrady, typy zahrad, vzácné dřeviny červen: oslava dne dětí ve školce vystoupení dětí a jejich prací k příležitosti Noc kostelů (Evangelická kaple) loučení s předškoláky na školní zahradě Brumla a pes (Policie ČR) celodenní výlet do Roztok u Prahy – výstava Ferda mravenec celodenní výlet z Velké do Malé Chuchle dopolední vycházka na Gutovku vycházky na okolní hřiště rozloučení s předškoláky ve třídě
Zuzana, Zdenka a Líba Bílá třída
Hurá do divadla!
Angličtina nás baví
V září se ve školce adaptujeme a v říjnu, kromě jiných pravidelných aktivit, začíná naše školková divadelní sezona. Trvá až do dubna. To proto, aby ji v květnu a červnu vystřídala doba výletů a častějších pobytů v přírodě.
Od října do dubna k nám každý měsíc zavítají kočovní herci. A nutno říci, že děti jsou s nimi rády. Baví se, smějí se, někdy mají jen krůček k slzičkám, prostě emotivně prožívají každý příběh. A to je na tom to nejkrásnější. Vidět, že umí rozlišit dobro od zla, pravdu od lži, fandit svým hrdinům.
Kroužek angličtiny pro předškoláky pracuje v naší mateřské škole více než pět let. Naše děti se seznamují s prvními anglickými slůvky a frázemi již od pěti let. A díky učitelkám Jindřišce Černé a Evičce Švrčkové, které děti tomuto jazyku učí zábavnou formou, získávají kladný vztah k cizímu jazyku.
rážejí za kulturou i do místních divadel pražských. Divadlo určitě hlavně pobaví, ale také rozvíjí slovní zásobu, vychovává, rozvíjí charakter. Nenásilnou formou přináší nové vědomosti. Před dětmi se otevírají nové neznámé obzory. A tak hurá do divadla! A nejen toho školkového. Mamko, taťko nebo i babičko s dědou, vyražte někdy se svými dětmi do divadla. Není nad společné prožité zážitky. Na ty se nezapomíná celý život. Co jsme letos viděli v naší MŠ: Jak medvědi vařili (divadlo Krab) O tureckém rybáři (divadlo Basta fidli) Zlatovláska (divadelní agentura Ulbertova) Kvak a Žbluňk (M. Zimová a M. Matejka - herci z divadla V Dlouhé) O kohoutkovi a slepičce (D. Pnutí) Aladinova lampa (divadelní agentura Ulbertova) Vánoční příběh (divadlo Krab)
Největší úspěch mají divadla, která se snaží děti aktivně zapojit, vtáhnout je ještě více do děje. A tak se děti často poprvé tzv. otrkají, poznávají, co s nimi udělá tréma, když mají vystoupit před ostatními. Předškoláci pravidelně vy-
Protože obě učitelky anglického jazyka pracují s předškoláky, kteří ještě neumějí číst ani psát, dávají učitelky přednost aktivitám poslechovým (listening skills) a rozhovorům, mluvení (speaking skills) a pohybovým, které děti upřednostňují. Jedinečným materiálem jsou různé básničky, hádanky a jazykolamy. Vše, co má rytmus, rýmy, upoutává pozornost dětí, velice dobře si pamatují slova, fráze, písničky si prozpěvují také u jiných činností. Učitelky využívají řadu nahrávek, které jsou na našem trhu k dispozici. Do výuky se učitelky snaží zapojovat všechny smysly.
Hodně nápadů nacházejí učitelky v knížkách: Angličtina plná her Angličtina pro nejmenší Cookie and friends 9
Příprava rodičů na 1. třídu
Máme s Modráky takový zvyk. Když jdeme kolem základní školy, máváme do oken našim kamarádům, kteří předchozí rok z Modré třídy odešli do školy. Vzpomínáme na ně a předškoláci vždy říkají, do které školy půjdou oni. Jedináčci a starší sourozenci se většinou na školu velmi těší. Děti, které už mají ve škole staršího sourozence, někdy tuší, že se školou není vždy vše růžové a zalité sluncem. Někteří už zažili, že příprava na vyučování neprobíhá vždy v klidném a příjemném prostředí. Předsevzetí nás dospělých, že domácí úkoly proběhnou v klidu, často vezmou za své, když čárky a kličky v písance mají stále k ideálu daleko, když se opětovně nedaří spočítat puntíky v početníku a četba řádků v slabikáři připomíná naši mateřštinu jen velmi vzdáleně. Po stresu v zaměstnání, sprintu pro dítě do družiny, zastávce v obchodě a při vaření večeře jde někdy klidné a příjemné studijní prostředí vytvořit jen s velkým úsilím. Zvláště, když se mu (jí) ta přece „triviální“ činnost stále nedaří! Pak přijdou na řadu (v lepším případě pouze v duchu, v horším případě i nahlas) věty typu: To děláš schválně? Fakt to neumíš líp? Co je na tom těžkého? Seď aspoň rovně a nevrklej se! Proboha nebreč a čti! Pak často následuje hodnocení inteligence dítěte atd. Právě v těchto momentech se upevní, vybuduje či ztratí studijní sebevědomí dítěte. Právě těmito větami, které pronesete často ve vzteku, srážíte či budujete jejich osobnost. Tyto věty už nevezmete zpět a dítě si je bude pamatovat už vždy a v hlavě si je ponese celý život. V lepším přípa-
dě se jich ze svého podvědomí zbaví v dospělosti na lehátku u psychologa. Před časem jsem si přesně vybavila situaci, kdy jsem před šesti lety ve vzteku bouchla rukou do jídelního stolu, u kterého se dcera snažila vytvořit „úhledné“ čárky do písanky. Což jsem doprovodila i nějakou „povedenou“ větou. Dcera se lekla, převrhla na sešit pití, tužka jí sjela přes celou stránku, začala plakat a mě dost bolela ruka. Že jsem ničemu nepomohla, asi nemusím dodávat. Než jsem dceru, sešit, stůl i sebe dostala do stavu možného pokračování, trvalo dost dlouho. Prostě „vzorové poklidné prostředí“. Tuto situaci jsem si naprosto reálně uvědomila před rokem na jednom školení. Paní přednášející nás nejprve posadila k nízkým stolkům a na malé židličky. V levé ruce (jsem pravák) jsem měla krátkou (asi 10 cm dlouhou) tužku. Pak začala dosti rychle diktovat diktát. Jeho obtížnost odpovídala zlomyslné
10
a vyhaslé profesorce střední školy a rychlost byla na hranici přežití. K tomu pronášela hodnocení našeho výkonu (za ně se nám později omluvila, ale k dosažení výsledného efektu bylo nutné), servítky si rozhodně nebrala. Tempo stále stupňovala a komentář také. Po ukončení diktátu se nás ptala na pocity. Byly strašné, její komentáře, tempo i obtížnost nám nepomáhaly a fyzické nepohodlí přispělo k tomu, že jsme měli pravopisné chyby naprosto zásadní a vyžádali jsme si přestávku. Po ní nám sdělila, že toto byla simulace toho, jak se často cítí prvňáček. Prvňáček sedící u jídelního stolu, který nevyhovuje jeho tělesným proporcím a píšící úkoly v prostředí, které nevyhovuje jeho psychice. Musím říci, že zážitek to byl pro mě zásadní a mám ho stále v mysli. Až budete v příštím školním roce se svým prvňákem podstupovat každodenní přípravu do školy, vzpomeňte si, prosím, na tyto řádky. Nebo lépe, udělejte si s vaším životním partnerem malý experiment, „jak se cítí prvňák“. Tak vám přeji hezké prázdniny, vzorové klidné a příjemné prostředí při domácí přípravě na školu. A až budete každý den kontrolovat aktovku a ostrouhávat stále se nepochopitelně lámající tužky, myslete na to, že je lépe své dítě raději pohladit a pochválit i za drobné úspěchy. Nezlobte se, když se mu ve škole něco nedaří a snažte se mu s pochopením pomoci. Budete mít život jednodušší vy a hlavně i váš prvňák. Lenka
Pokus o záchranu palouku
Pokus o záchranu palouku, aneb co by nás nemělo nechávat klidnými. Vedle naší mateřské školy se nachází palouk, který by mohl, mimo jiné, sloužit naším dětem v létě i v zimě k herním aktivitám. Je to pro nás nejbližší kousek volné přírody, kam bychom si s dětmi mohli chodit hrát. Do přírody máme daleko. Musíme za ní dojíždět MHD, což vždy není možné. Bohužel,musím konstatovat, že onen palouk slouží v současné době lidem, kteří nevědí, jak by se měli k životnímu prostředí chovat!!! Velice mě to znepokojuje a nenechává mě to klidnou. A tak jsme se s dětmi rozhodli, že pro to, aby palouk vypadal opět jako palouk a ne jako smetiště a shromaždiště psích exkrementů, něco uděláme. Věnovala jsem na to jeden tematický celek. Podotýkám, že jsem to dětem nepředložila jako hotovou věc, ale že děti k tomu, co pro záchranu palouku mohou udělat, dospěly samy. Nakreslily obrázky toho, jak se správně v přírodě chovat, a ty jsme pak společně nainstalovali na strom na začátku cesty. A čekali jsme, co se stane, bude–li to mít nějaký smysl. A stalo se! Dva obrázky zmizely (nechť jsou někomu inspirací!) a přibyl vzkaz: „TAKTO SE TO NAPRAVÍ , ASI TĚŽKO! Dotyčnému, který vzkaz napsal, DĚKUJI!!! Našel se někdo, kdo se nad tím alespoň pozastavil, nenechalo ho to chladným a klidným a uvědomil si, že je opravdu co napravovat! Už když jsme tam ty obrázky s dětmi instalovali, šli kolem dva mladí muži a říkali: „Tak je to správně, pani!“ Těm dospělákům, kteří z palouku udělali smetiště, už těžko někdo vštěpí pravidla správného chování k životnímu prostředí, ale my bychom je měli vštěpovat od nejútlejšího věku našim dětem! A jak? No třeba tím, že jim
půjdeme příkladem. Nebo tím, že jim budeme pozitivně komentovat stav životního prostředí v blízkém okolí, říkat jim, co by se mělo (odpadky se vyhazují do košů a popelnic, majitel pejska by si měl po něm uklízet, atd.). Oceňujme před dětmi přírodní prostředí, kde je vše, jak má být! Popovídejme si s dětmi o tom, proč je dobré chránit životní prostředí, o tom, že to má nějaký smysl! Protože dítě potřebuje k tomu, aby provádělo nějakou činnost, hlavně smysluplnost! To platí obecně. A ochrana životního prostředí přeci smysl má! Zdůrazňujme dětem to správné chování, protože to, co se zdůrazňuje a opakuje, se upevňuje!! A my bychom měli chtít, aby se naše děti chovaly správně. Hezká hra, která se dá využít i na toto téma, je CO BY SE STALO, KDYBY...? (děti při ní mohou logickým uvažováním samy dospět k poznání ...). Nakonec ještě postřeh, zkušenost a zážitek na toto téma: Při odpoledním trávení času na školní zahradě přišla jedna maminka a povídala si přes plot s paní učitelkou. Měla s sebou své dva pejsky, přičemž si jeden z nich bez jejího vědomí, ale mnou zpozorovaný, vykonal kousek od branky velkou potřebu. Upozornila jsem ji na to, a když jsem odcházela od branky, slyšela jsem jen: „No jo, ale ony tady nejsou koše!?“ Můj postřeh: Je snad potřeba k tomu, aby pejskař uklidil po svém psovi, nainstalovaný
11
koš se sáčky?! Podle mého názoru město zbavilo lidi zodpovědnosti uklízet po svém psovi, když sáčky a koše na psí exkrementy nainstalovalo. Musely by být totiž na “každém rohu“. Nejsou tady koše ani sáčky, tak to uklízet nebudu!? Pokud jde o to jít dětem příkladem, mám osobní zkušenost z dětství, kdy mi byl velkým příkladem můj otec, který si nedovolil vyhodit na zem ani nedopalek od cigarety, kterých je v současné době na zemi tisíce, protože si někdo myslí, že se tak malý kousek na zemi ztratí a přehlédne...Bylo mi to takovým příkladem, že i já bych si už v době, kdy jsem byla malé dítě, házet odpadky na zem nedovolila. Byli jsme s dětmi na celodenním výletu. Šli jsme proti proudu Vltavy. V batohu jsem měla zbylé rohlíky od svačiny, že jimi nakrmíme kachny. V dálce jsme viděli plout na řece něco velkého a bílého. Všichni jsme měli za to, že je to labuť a že ji nakrmíme. K našemu překvapení to nebyla labuť, ale velký kus polystyrenu. Komentovala jsem to slovy, že ten kdo to tam hodil, to měl vyhodit správně do žluté popelnice, načež mi náš malý Kryšpín odporoval slovy: „To ne, Dano, to tam lidé házejí pro štěstí !“ Zasmáli jsme se a v duchu jsem byla ráda, že tento způsob, jak přijít ke štěstí, nefunguje! Nedovedu si totiž představit, kdyby fungoval! Dana ze zelené třídy
Perličky Po návštěvě Prašné brány. Míša Č: „ My jsme byli až v nebíčku a pohladili jsme si mráček.“ Lucka: „Bublá mi v břiše, asi budu mít miminko.“ Stázka: „Ne, ne, děti nemají miminka, maminky jsou větší než děti. To ti jenom hlady kručí v břiše.“ Berník: „ Nejde mi zapnout bunda, protože si mi utrhl zub(zip).“ Lucka: „ Já jsem měla spálenou angínu (spálovou).“ Michal: „ Byli jsme na výletě a šli jsme z Velké Mušle do Malé Mušle (Chuchle).“
Co je to KAKABUS? O tom, co je to kakabus diskutovaly děti během odpolední svačiny. děti: „Strašidlo!“ „Druh kokosového ořechu.“ „Nějaký pták.“ „Asi to je zvíře.“ „Já myslím, že kytka.“ „Hovínko.“ A co myslíte vy? Učitelky se denně setkávají s řadou podobných otázek. Je to někdo zamračený, škarohlíd, morous, bručoun, mrzout. A původ slova je v latině: caccabus znamená hrnec, pánev a rendlík, v řečtině je pak kakkabos začazený hliněný hrnec. Zní to možná trochu divoce, ale v tomto případě se etymologové shodují: zamračeným, zakaboněným lidem se říká kakabus podle začouzeného hrnce. Kakabus prostě vypadá stejně nevlídně jako ten hrnec a třeba zakaboněná obloha s tmavými mraky.
Ondra šlápnul p. učitelce na nohu. Eva: „Au, to bolí! Včera jsem si vyšla ven ve střevíčkách a mám tam puchýře.“ Tom: (reakce na Eviny puchýře, ze střevíčků): „ Někdy je lepší ze sebe nedělat krásku a vzít si normální boty.“
Perličky Veronika: „S kým si se posledně fotografovala ve skupině?“ Verča: ,,S panem fotografem.“
Stázka: „Já nevím, kdy se máma narodila, asi byla opice, co vypadá jako člověk nebo od pánaboha.“ Káta: „Já jsem se narodila od pánaboha.“ Julča: „ Já od babičky.“ Tom: „ Doufám, že dělníci na zahradě nepřestavějí to fotbalové hřiště, to pak bych přestavěl já je.“
12
Ondra: „Na klice byly bakterie a Franta je všechny spolykal.“
Franta (Při vybarvování not na flétnu): „ Já sedím vzhůru nohama a barvím to dobře.“ Před výletem na Staroměstské náměstí si povídáme, co uvidíme na věži a na orloji. Tom: „Bude tam papež.“ Míša: „Péťa cestuje s houskou po třídě.“
