Co je dobré vědět o kojenecké mléčné výživě. Co obsahuje, jak se správně připravuje a další zajímavosti.
1
Základní výživa Výživa: Děj, při kterém organismus přijímá živiny potřebné pro vývoj, růst a obnovování potřebných tkání. Potraviny obsahují rozdílné množství živin a dle jejich zastoupení poskytují organismu příslušnou výživovou hodnotu. O výživě se dá hovořit i jako o vědě o potravinách, nutrientech (živinách) a dalších substancích v potravinách, o jejich účinku, interakcích, vyváženosti ve vztahu ke zdraví a nemoci a procesech, pomocí kterých organizmus potraviny tráví, absorbuje živiny, transportuje je, využívá a o exkreci zbytků potravin. Základní živiny: Makroživiny • bílkoviny • sacharidy • tuky • voda
Mikroživiny • vitaminy • minerální látky • stopové prvky
Vyvážená strava: • přiměřené množství živin ve vhodném poměru, které zajistí požadovanou potřebu organismu • žádná potravina nemá živiny ve správném poměru, proto je třeba potraviny kombinovat • při nesprávné (zejména dlouhodobé) nevyvážené skladbě stravy dochází k malnutrici (podvýživě) či k nadváze a obezitě • je tedy nutné zachovávat rovnováhu mezi potřebou živin a jejich příjmem
2
Energie Energie neboli energetická hodnota: množství tepla/energie, které vyvine spálením/rozkladem látek obsažených v potravině (bílkovin, sacharidů, tuků, vlákniny). Vypočítá se použitím přepočítacích koeficientů pro 1 gram živiny: Je velmi důležitá, ukazuje na to, jak je potravina z energetického hlediska významná. Díky znalosti této hodnoty můžeme upravovat jídelníček Energetická hodnota se vypočítá s použitím těchto přepočítacích koeficientů pro 1 g látky: vyjadřuje v joulech nebo kaloriích (10 kJ = 2,4 kcal; 1 kcal = 4,2 kJ) Makroživiny • sacharidy
17 kJ = 4 kcal
• bílkoviny
17 kJ = 4 kcal
• tuky
37 kJ = 9 kcal - nejvyšší obsah energie
• alkohol
29 kJ = 7 kcal – vysoký obsah
• vláknina
8 kJ = 2 kcal
• Potraviny s vysokým obsahem energie by měly být omezeny zejména při redukční dietě – např. omezení či vyloučení konzumace plnotučných jídel, alkoholických nápojů (alkohol samozřejmě u dospělé populace)
Mikroživiny • vitaminy • minerální látky • stopové prvky
nemá vliv na energetickou hodnotu nemá vliv na energetickou hodnotu nemá vliv na energetickou hodnotu
3
Požadavky na příjem energie Dle doporučení WHO Novorozenec nízký a omezený výdej energie, novorozenec spí, má málo pohybu. s věkem se potřeba energie zvyšuje – růst, pohyb, metabolismus…. • Donošené děti 0+6 • 6+ • Dospělý
116 kcal/kg/den 105 kcal/kg/den 25 - 40 kcal/kg/den
• 0 – 3 měsíce • 3-5 měsíců • 6-8 měsíců • 9-11 měsíců • 12-23 měsíců
116 kcal/kg/den 99 kcal/kg/den 95 kcal/kg/den 101 kcal/kg/den 106 kcal/kg/den
4
Růst a růstové grafy Růst je dynamický proces Začíná v děloze a pokračuje až do dospělosti Rychlost růstu je různá v různém věkovém období Při růstu se mění i tělesné proporce antropologické výzkumy dlouholetou tradicí začátky se datují od roku 1895 pravidelně se sledují základní parametry: tělesná výška a hmotnost, obvod hlavy, paže, břicha a boků výsledky slouží především jako růstové standardy, ke kterým přirovnáváme naměřené hodnoty sledovaného dítěte můžeme posoudit, zda jeho růst a vývoj je přiměřený. při včasném rozpoznání odchylek od standardů můžeme předejít některým zdravotním komplikacím. odchylky růstu nás mohou upozornit např. i na chybné výživové návyky
Zajímavosti ohledně růstu: kojenci zdvojnásobí hmotnost ve 4. měsících ztrojnásobí hmotnost v 1 roce Jedním z paramertů, které se často používají jako měřítko obezity je tzv. index BMI. Tato hodnota možňuje statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky: Používá se u dospělé populace, u kojenců a dětí jsou to růstové grafy.
5
Růst a růstové grafy antropologické výzkumy dlouholetou tradicí začátky se datují od roku 1895 pravidelně se sledují základní parametry: tělesná výška a hmotnost, obvod hlavy, paže, břicha a boků výsledky slouží především jako růstové standardy, ke kterým přirovnáváme naměřené hodnoty sledovaného dítěte můžeme posoudit, zda jeho růst a vývoj je přiměřený. při včasném rozpoznání odchylek od standardů můžeme předejít některým zdravotním komplikacím. odchylky růstu nás mohou upozornit i na chybné výživové návyky Vzhledem k rozdílné tělesné konstrukci se sleduje odděleně chlapci a dívky Tělesná výška 0 - 18 let Tělesná délka 0 - 24 měsíců Obvod hlavy 0 - 36 měsíců – do 3 let Obvod hlavy 0 - 18 let BMI 0 - 18 let (Body mas inddex) Hmotnostně-výškový poměr 50 - 100 cm – tělwsné proporce Hmotnostně výškový poměr 100 - 160 cm Hmotnost 0 - 18 let Obvod levé paže 0 - 36 měsíců Obvod levé paže 0 - 18 let Obvod boků 0 - 18 let Obvod břicha 0 - 18 let Obvod břicha k tělesné výšce 50 - 190cm
6
Kde získat informace o růstových grafech V současné době je přílohou Zdravotního a očkovacího průkazu i Informace pro rodiče. V této Informační brožurce najdete kromě jiného také: Očkovací kalendář Novorozenecký laboratorní screening – sledují se některé možné vrozené poruchy, které probíhají skrytě a mohly by ohrozit miminko Preventivní prohlídky u pediatra Kojení a vše kolem něj jako nejlepšího způsobu výživy kojenců Informace o výživě v kojeneckém věku, zejména v prvním roce a stručné informace k některým významným vitaminům a minerálním látkám (Vitamin D, K, jod, fluorid Jak pečovat o první zoubky Jak se chovat a jak pomoci v případě úrazu Růstové grafy, podle kterých lze snadno zjistit odchylky od standardů a včas tak upozornit na možný problém Percentilové grafy krevního tlaku dítěte Grafické vyobrazení vývoje dítěte v prvním roce života
7
Růst a růstové grafy Ukázka výživového grafu Chlapci, hmotnost k tělesné výšce
Pásmo „normálního rozmezí – mezi 3-97 percentilem Pásmo mezi 25-75 percentilem – pásmo středních hodnot Pásmo mezi 75-90 percentilem – pásmo vyšších až vysokých hodnot Pásmo nad 90 percentilem – pásmo velmi vysokých hodnot Pásmo pod 10 percentilem – pásmo velmi nízkých hodnot Pokud je dítě poměrem hmotnosti a tělesné výšky např. na 25.percentilu, znamená to, že zhruba 25 procent dětí jeho pohlaví a věku má menší poměr hmotnosti a tělesné výšky než ono a 75 procent má větší poměr hmotnosti a tělesné výšky než ono. Většina dětí se svými rozměry pohybuje od 25. do 75. percentilu. 8
Kojení a banky mateřského mléka Kojení – nejlepší způsob výživy kojence Indikace pro podávání náhradní mléčné výživy zdravotní důvody (užívání léků, fyziologické obtíže s kojením, onemocnění kojence např. metabolické nedostatečný příjem mateřského mléka – ukazatelem je nedostatečný růst kojence z vlastního rozhodnutí matky nekojit Pokud je to možné, mělo by být snahou pokračovat v kojení i při dokrmu náhradní mléčnou výživou. Omezování kojení vede k postupné zástavě laktace. Dnes jsou jako další alternativa k dispozici tzv. banky mateřského mléka Od roku 1987 je v ČR zakázáno dle doporučení WHO kojit dítě cizí matkou či krmit dítě cizím neošetřeným mateřským mlékem, vzhledem k možnému přenosu HIV. V takových případech je nutné cizí mateřské mléko před podáním pasterizovat. Pasterizace Na prvním celosvětovém kongresu s názvem "Human Milk Banking" v Hradci Králové v roce 1981 byla pasterizační teplota stanovena na 62,5°C po dobu 30 min. Tato teplota inaktivuje viry a ničí bakterie, přičemž zachovává imunoglobuliny, laktoferin a lyzozym v MM. První, kdo formuloval myšlenku o konzervaci mateřského mléka byl pražský pediatr Epstein. Bylo to v roce 1907 a za 2 roky na to vznikla banka lidského mléka ve Vídni. V současné době je v ČR 5 bank mateřského mléka, většinou při perinatologických centrech (Hradec Králové, Most, České Budějovice, Česká Lípa, PrahaÚPMD). Dárkyně MM se získávají na porodnicích nebo ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost. Dárkyně musí být zdravá (potvrzení od obvodního či závodního lékaře)a vyšetřena na HIV, HBsAg, BWR, AST, ALT, výtěry - krk, stolice, vyšetření moče. Mléko je pravidelně kontrolováno a vyšetřováno: na přítomnost bakterií, přítomnost bílkoviny kravského mléka je stanovena jeho tučnost. Ročně Mléčná banka přijme kolem 30 dárkyň mateřského mléka, některé byly dárkyněmi opakovaně. Průměrně se v Mléčné bance zpracuje 250 litrů mateřského mléka měsíčně. 9
Hlavní složky kojenecké mléčné výživy První dostupné informace o pokusech a začátcích náhrad MM se datují do roku 1838 Nejčastěji se vycházelo z kravského mléka, kukuřičného sirupu a vody. Problémem byl vysoký obsah bílkovin, nasycených mastných kyselin, nedostatečné množství esenciálních mastných kyselin Současné mléčné formule: Bílkoviny - z nich jsou tvořeny buňky, tkáně, svaly. Jsou tedy nezastupitelné. Jejich nadměrný příjem však zatěžuje organismu, proto je snahou výrobců Sacharidy – jsou významným zdrojem energie, některé (prebiotika) přispívají ke správnému růstu probiotických bakterií ve střevě Tuky – zdroj energie, více než dvojnásobný. Zdroj potřebných (esenciálních) nenasycených mastných kyselin pro rozvoj mozku a nervové tkáně. Vytváří prostředí pro vitaminy rozpustné v tucích – A, D, E, K. Dětem alespoň do 2 let by měla být podávána plnotučná strava Vitaminy – 13 vitaminů rozpustné ve vodě: skupina vitaminů B (B1, B2, B6, B12), C, kys. pantothenová, kys. listová, niacin, biotin rozpustné v tucích – A. D. E. K Minerální látky – vápník, fosfor, železo, měď, draslík, chlorid, hořčík, zinek, jod, mangan, selen, fluorid Další látky: - cholin, taurin, L-karnitin, inositol nukleotidy
10
Co je důležité vědět při přípravě kojeneckého mléka Při přípravě je třeba dodržovat maximální hygienu, aby nedošlo k případné kontaminaci mléka či prášku Hygienické požadavky vždy si pečlivě umýt ruce používat vždy čisté nádobí – lahve, dudlíky, nádobu na vodu, lžičky, vidličku Požadavky na přípravu používat kojeneckou vodu otevřený sáček vždy dobře uzavřete, je hydroskopický – snadno pohlcuje pachy a vlhkost a znehodnocuje se pokud prášek přesypáváte do dózy, vždy ji vyprázdněte, pečlivě vymyjte, vysušte raději se nedoporučuje u prvních mlék Návod na přípravu Vodu před přípravou vždy převařit – alespoň po dobu 10 min. Následně nechte vodu ochladit na cca 40 st. C. (vysoká teplota by znehodnotila nutriční hodnotu – vitaminy atd.) Podle návodu na obale nalijte požadované množství vody do kojenecké lahve přidejte požadované množství zarovnaných odměrek lahev dobře uzavřete a zamíchejte, až se prášek rozpustí před podáváním si ověřte teplotu mléka na hřbetu ruky Co se zbytky mléka již připravené a nesnědené mléko znovu neohřívejte a nepodávejte připravené mléko neuchovávejte na další použití v chladničce
11
V jakých poměrech správně mléčnou výživu připravovat? Změna poměru vody a prášku:
Jak míchat prášek a vodu: 1 odměrka 2 odměrky 3 odměrky 4 odměrky 5 odměrek 6 odměrek
30 ml vody 60 ml vody 90 ml vody 120 ml vody 150 ml vody 180 ml vody
33 ml mléka 66 ml mléka 100 ml mléka 133 ml mléka 166 ml mléka 200 ml mléka
Méně prášku: nedostatek energie a živin pro správný růst a vývoj dítěte Více prášku: koncentrovanější roztok, zbytečné zatěžování ledvin, nadměrný příjem živin a energie
Jaké dávky podávat Jaké dávky podávat Věk 0-14 dní 2-8 týdnů 2 měsíce 3-4 měsíce 5-6 měsíců 6-8 měsíců 8-10 měsíců 10 -12 měsíců
hmotnost
počet dávek
do 3 kg 3-4,5 kg 4,5-5,5 kg 5,5-7 kg více než 7 kg
6 6 5 5 5 4 3 2-3
12
doporučené množství 600 ml 670 ml 840 ml 1000 ml 1200 ml 1000 ml 750 ml min. 500 ml
A nyní ještě navíc stručně nejnovější informace v oblasti alergií a výživy
13
Alergie – co možná ještě nevíte Současný stav: narůst dětí s alergickým onemocněním, nejčastěji atopickým ekzémem. Typy alergenů a jak se dostávají do těla: potravinové - s jídlem inhalační alergeny (pyly, prach) – dýcháním, nosní sliznicí a ústní dutinou kontaktní - kontaktem z kůží a sliznicemi. Propustnost střeva v prvních měsících života dítěte je vyšší, tudiž i výskyt potravinové alergie je několikanásobně vyšší Potravinovou alergií trpí asi 6-8% dětí. Z některých dítě časem vyroste ( alergie na kravské mléko, pšenici), některé jsou celoživotné (např. ořechy, ryby).
Projevy alergií: Kožní projevy
Atopický ekzém, kopřivka, otoky
Dýchací cesty
Chronická rýma, laryngitidy, astma
Trávící trakt
Zvracení, chronický průjem, krev ve stolici, koliky
Celkové projevy
Celkový otok a šokový stav, neprospívání, chudokrevnost
14
Preventivní opatření pro kojence s rizikem alergie Kojení či náhradní mléčná výživa
Výhradné kojení minimálně 4 měsíce, lépe 6 měsíců – nejlepší prevence. V případě, že není možné, je vhodné jako náhradu použít v prvním pololetí života dítěte a po poradě s pediatrem tzv. HA. hypoalergenní formule se štěpenou mléčnou bílkovinou.
Bílkovina před štěpením s vyšší alergenicitou
Bílkovina po štěpení s nižší alergenicitou
15
Co nového v oblasti alergií a výživy Evropská společnost pro výživu velmi bedlivě sleduje vývoj alergií v souvislosti s výživou Výzkum alergie za poslední roky prodělává obrovské změny. Ukazuje se, že konzervativní přístup s omezením velkého množství potravin pro těhotné, kojící ženy a pro kojence s rizikem alergie není nejsprávnější cestou k prevenci vzniku alergie. Současná doporučení evropských i amerických odborníků se shodují se v uvedeném: Strava těhotné • není dostatek důkazů o tom, že tzv. hypoalergenní dieta těhotné ženy s atopií je smysluplnou prevencí vzniku alergie u dítěte. • naopak přísná dieta, například nepití mléka připravuje těhotnou o významný zdroj vápníku • těhotná by měla konzumovat mořské ryby 1-2x týdně, zejména tučné (losos, makrela, hering). Jsou zdrojem DHA, který je velmi • významný pro vývoj mozku a zraku kojence • těhotná žena má vynechat ve stravě pouze alergeny, na které je sama alergická. • nemá smysl v těhotenství vynechávat potraviny, na které je alergický otec dítěte. Strava kojící matky dítěte s rizikem alergie • nejsou jednoznačné důkazy o tom, že hypoalergenní dieta KOJÍCÍ matky je prevencí vzniku alergie u kojeného dítěte • je žádoucí, aby kojící matka nejedla potraviny s alergeny, na které je sama alergická • výhradné kojení po dobu 4-6 měsíců je nejistější ochranou proti vzniku alergie • vynechání klíčových potravin ze stravy kojící matky ( mléko a mléčné výrobky, pšenice, vejce, ryby) by mělo být konzultováno • s lékařem specialistou a mělo by být určeno pouze pro případy, kdy se alergie projevila, ne preventivně. Strava kojence s rizikem alergie • výhradné kojení po dobu 4-6 měsíců je nejjistější prevencí vzniku alergie. • hypoalergenní (tzv HA ) náhradná umělá výživa v případě nemožnosti kojit do 6 měsíce • není důvod pro opožděné zavádění tzv. rizikových potravin. • v malých množstvích je možné po 6. měsíci zavádět příkrmy stejně u všech kojenců. • rozdíl je, že u rizikových kojenců je nutné přísněji sledovat výskyt projevů alergie a zavádět v průběhu 3-5 dnů pouze jednu potravinu. Teprve v případě objevení se projevů alergie se potraviny vysazují. • nejčastějším projevem je atopický ekzém. Ostatní jsou uvedeny v tabulce.
16
Doporučení společnosti ESPGHAN ESPGHAN - Evropská společnost pro pediatrii, gastroenterologii, hepatologii a výživu • žádaným cílem je plné kojení po dobu 6 měsíců • komplementární strava - příkrmy (pevné potraviny a tekutiny jiné než mateřské mléko nebo počáteční kojenecká výživa a pokračující kojenecká výživa) by neměla být zaváděna do věku 17 týdnů a ne později než od věku 26 týdnů • neexistuje žádný přesvědčivý vědecký důkaz, že vynechání nebo opožděné zavedení potenciálně alergických potravin (vejce, ryby) omezuje riziko alergií, nebo zvyšuje riziko vývoje alergie u kojenců • během období komplementární výživy musí být více než 90 % požadavků na železo zabezpečeno komplementární výživou prostřednictvím železa v biologicky dostupné formě; kravské mléko je chudé na zdroje železa a nemělo by být používáno jako hlavní nápoj před dosažením věku 12 měsíců • je prozíravé vyhnout se jak předčasnému (do 4 měsíců) tak pozdnímu (po 7 měsících) zavádění potravin s lepkem a zavádět je postupně, když jsou ještě kojenci kojeni, vzhledem k tomu, že to může snížit riziko onemocnění celiakií, diabetu mellitus 1. typu a alergii na pšenici. Kojenci a malé děti na vegetariánské dietě by měli dostávat dostatečná množství (asi 500 ml) mateřského mléka nebo mléčné výživy a mléčných výrobků a měli by se vyhnout zcela veganské dietě. Včasné zavedení komplementární výživy v průběhu kojeneckého věku je nutné jak z hlediska nutričního i z důvodů vývojových, a také pro umožnění přechodu z mléčné stravy na stravu rodinnou. Schopnost mateřského mléka splnit požadavky na makronutrienty i mikronutrienty se s rostoucím věkem snižuje. Kojenci si postupně vyvíjejí schopnost žvýkat a začínají projevovat zájem o jiné potraviny než je mléko. Komplementární výživa: - veškerá strava mimo mateřské mléko, náhradní mléčnou výživu
17
Otázky pro Ambasadorky Jaké je základní dělení živin? Jaký je energetický obsah bílkovin sacharidů tuků vitaminů
Co jsou růstové grafy a k čemu slouží?
Kolik vody a odměrek mléčného prášku je třeba k přípravě 100 ml kojeneckého mléka?
Jaká je správná teplota vody pro přípravu kojeneckého mléka a proč by neměla být vyšší
18
Otázky pro maminky Kde nejčastěji čerpáte informace o výživě nejmenších?
Jaké informace Vám poskytuje pediatr a jak jsou pro vás užitečné
Jsou informace od pediatra dostatečné tak, abyste již nemusela po informacích pátrat dále? ANO NE
Jaké téma by pro Vás na další ch přednáškách bylo zajímavé?
Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru mléčné výživy – zaškrtněte křížkem doporučení pediatra doporučení kamarádky dle jejích zkušeností výhodná cena na obchodech zkušenost od prvního dítěte (pokud máte) 19
