CLIL nový směr ve výuce

CLIL – nový směr ve výuce Marie Hofmannová, Jarmila Novotná V evropském výchovně vzdělávacím kontextu lze poslední léta charakterizovat novou vlnou zvýšeného zájmu o metodologii výuky cizích jazyků. Jde o jev, který přímo souvisí se společensko-ekonomickou integrací a globalizací. Nové trendy, které čerpají jak z evropské, tak zámořské tradice, vedou k využívání cizího jazyka jako nástroje, prostředku výuky, nikoli cíle. Stále častěji se setkáváme s výrazy bilingvismus a plurilingvismus. Pokud jde o úroveň kompetence, jsou dnes tyto pojmy chápány volněji než dřív1. Nejde již o úplnou rovnováhu mezi jazyky, ale i částečné užívání dvou nebo více jazyků. V r. 1996 přijala Rada Evropy základní programový dokument o výchově a vzdělání s názvem „Teaching and learning. Towards the learning society“. Jako primární cíl deklaruje plurilingvismus, tj. zvládnutí tří jazyků Evropské unie. V seznamu metod, které mají přispět k dosažení tohoto cíle, je uvedena i výuka vybraného odborného předmětu v cizím jazyce. Brzy nato byl publikován dokument „Výuka prostřednictvím cizího jazyka“. V něm byl poprvé, a to ve vztahu k funkčnímu bilingvismu, použit termín CLIL - Content and Language Integrated Learning2. V následujících letech se na toto téma uskutečnila celá řada akcí. Z nich uveďme alespoň workshop č.12 B Rady Evropy „Vyučování nejazykových předmětů pomocí cizího jazyka“ a publikace tří titulů: “Aspekty uvádění CLIL do praxe“, „Budoucí scénáře CLIL“ a „Iniciativy CLIL pro příští tisíciletí“. CLIL je široký termín, který označuje výuku některého z nejazykových všeobecně vzdělávacích předmětů prostřednictvím cizího jazyka (např. matematika v anglickém jazyce). Obsah daného předmětu je rozvíjen v cizím jazyce a naopak, cizí jazyk se procvičuje a zdokonaluje pomocí obsahu příslušného předmětu. Za formu CLIL se považuje již takové vyučování, kde se minimálně 25 % výuky odehrává v cizím jazyce. Postupně se obsah a jazyk dostávají do rovnováhy, obě složky se integrují. Výuka má dva cíle, jeden se vztahuje k příslušnému tématu či předmětu, druhý se váže k cizímu jazyku.

1

V současném pojetí lze bilingvismus rozlišit na řadu typů: ambilingvismus, equilingvismus, dominantní bilingvismus, semilingvismus, funkční bilingvismus atd. Další kategorie se vymezují jednak vzhledem k věku, kdy člověk začne užívat dva jazyky, jednak vzhledem k tomu, na kterém místě v levé hemisféře mozku jsou tyto jazyky uloženy. 2 Různé jazyky používají vlastní zkratky v závislosti na překladu názvu. Pro češtinu byl navržen název Integrace jazykové a odborné výuky. Odborným předmětem rozumíme v tomto kontextu předmět nejazykový.

Ve výchovně-vzdělávacím procesu CLIL představuje inovaci. Má sjednocující charakter, snaží se překlenout omezení, která přinášejí tradiční osnovy a učební plány. V dnešní době probíhá výuka formou CLIL paralelně s běžným cizojazyčným vyučováním. Neklade si za cíl je nahradit, ale obohatit. Nelze však vyloučit, že v budoucnu CLIL připraví cestu pro změnu. Výzkumy potvrdily (Teaching with Foreign Languages. Video, 1998), že i malý rozsah CLIL má pozitivní výsledky, pokud jde o postoje, motivaci a schopnost učit se jak cizím jazykům, tak odborným předmětům. Vyučující mohou experimentovat v různých předmětech, s různými jazyky, metodami a metodickými postupy. Zkušenosti ze škol, které již s formou CLIL pracují, ukazují, že nejlépe se osvědčuje interaktivní styl výuky. To znamená, že žáci a studenti mají více příležitostí zapojit se do výuky, klást otázky, reagovat na podněty učitele a spolužáků v cizím jazyce. Pro mladé lidi je CLIL dynamickou, motivující formou výuky, znamená pro ně příležitost používat cizí jazyk jako prostředek komunikace přirozeným způsobem. Čas strávený s cizím jazykem je až několikanásobně delší v porovnání s běžným jazykovým vyučováním. Učení je bezděčné, a tedy velmi efektivní, s dlouhodobými výsledky. V (Hejný, 1990, str. 26) se jazykem rozumí libovolný systém znaků, jejichž prostřednictvím se uskutečňuje myšlení a komunikace. Například pro didaktiku matematiky je užitečné zkoumat vztah představy a myšlenky ve vazbě na jejich jazykové vyjádření, a to jednak na základě jejich geneze (procesy abstrakce, upřesňování, systematizace a formalizace), jednak na základě případných deformací a komunikačních šumů. Vazba mezi představou a myšlenkou a jejich jazykovým vyjádřením může být narušena třemi způsoby: - slovům a znakům je přiřazena chybná představa, - slovům a znakům není přiřazena žádná představa, - k myšlenkám a představám chybí jazykové vyjádření. CLIL nepodporuje jen rozvoj jazykových vědomostí a dovedností. Cizí jazyk se ve vztahu k poznávacím procesům stává nástrojem zpracování a uchování informací. Používání cizího jazyka vyžaduje jiný, hlubší způsob zpracování informací a vede tak ke zdokonalenému osvojování jazyka i nejazykového učiva. Vzhledem k odlišnosti „myšlenkových horizontů“, které jsou odrazem práce v cizím jazyce, má CLIL také vliv na tvoření pojmů, doslova na to, jakým způsobem myslíme. V praxi se dá CLIL uplatnit různým způsobem. Využívá rozmanité formy výuky, které závisí mj. na věku žáků. V některých evropských zemích začíná CLIL již v předškolním věku. Má většinou podobu krátkých herních činností v cizím jazyce (Novotná – Hofmannová – Petrová, 2001), tzv. jazykových sprch, jimž se vyhradí část denního rozvrhu. Na základní škole se v cizím jazyce buď provádějí různé mezipředmětové projekty, nebo dochází k postupnému zavádění výuky vybraných předmětů v některém cizím jazyce.

Pro výuku ve formě CLIL se dají využít všechny předměty. Je ale třeba mít neustále na paměti nejen výhody, ale i nevýhody, které s sebou tento způsob výuky přináší. Především bychom měli rozlišovat mezi předměty, které více spoléhají na verbální komunikaci, a těmi, v nichž se více využívá názorných pomůcek a jiných prostředků na podporu verbálního projevu. Do první skupiny můžeme zařadit např. dějepis nebo filosofii, do druhé např. matematiku, biologii, zeměpis, ale i tělesnou výchovu. První skupina předmětů vyžaduje od studentů již poměrně vysokou jazykovou úroveň. Dosáhnout jí je obtížný úkol zejména tehdy, pokud se cizí jazyk značně liší od jazyka mateřského. Další rozdíl vyplývá z povahy jazyka. Zatímco jazyk společenských věd se podobá řeči, kterou můžeme slyšet ze sdělovacích prostředků, přírodovědné, příp. technické předměty se vyznačují typickou odbornou slovní zásobou. Mají exaktní charakter a více méně vylučují možnosti různého chápání a interpretace dílčích problémů. Druhá skupina předmětů je vhodná pro nižší věk žáků nebo pro skupiny žáků s nižšími jazykovými schopnostmi. Vyučující pak doplňuje učivo probírané v cizím jazyce souběžně o informace v mateřském jazyce. Pro CLIL se dá využít i velmi omezená znalost jazyka. Učitel tělesné výchovy může např. pomocí názorného předvedení naučit žáky celou řadu slov. CLIL v ČR V České republice je bilingvní program realizován jednak v rámci projektu MŠMT ČR, jednak plně nebo částečně také na dalších školách, kde je bilingvní výuka MŠMT ČR tolerována. V letech 1990 až 1995 probíhalo bilingvní vzdělávání ve formě pětiletého studia na čtyřech školách (dvě v Čechách, dvě na Moravě), a to pouze ve francouzštině. Od r. 1996 je toto vzdělávání organizováno formou šestiletého studia. Nejde o čistě jazykovou průpravu, ale o vzdělávací typ všeobecně až přírodovědně zaměřený, ve kterém je několik všeobecně vzdělávacích předmětů vyučováno v jiném než mateřském jazyce. Studium je obvykle organizováno podle následujícího rámce: V prvních dvou letech studia je zařazena intenzívní výuka cizího jazyka. Od třetího ročníku probíhá výuka vybraných předmětů v cizím jazyce. Osnovy a učební plán jsou vypracovány ve spolupráci se zahraničními partnery a odborníky ze zahraničních a českých univerzit. Používají se zahraniční i české učebnice a výukové materiály. Dokonalé zvládnutí české terminologie daného předmětu umožňují souběžné výběrové semináře pro studenty a intenzivní český program připravený

pro dané předměty v šestém ročníku. Většina škol spolupracuje se zahraničními partnery. Výuku zajišťují zahraniční a čeští učitelé plně kvalifikovaní pro výuku daného předmětu. Čeští učitelé procházejí zdokonalovacími jazykovými a metodickými kursy při zvláštních studijních pobytech v zahraničí, které většinou připravuje partnerská instituce. V únoru 2000 byla na Univerzitě Karlově v Praze, Pedagogické fakultě zahájena výuka ve volitelném semináři. Je určen především pro studenty 3. až 5. ročníku magisterského studia, garantem jsou katedry anglického jazyka a literatury a matematiky a didaktiky matematiky. Náplní semináře byla zpočátku pilotáž mezinárodního projektu SOCRATES - LINGUA A, TIE CLIL (Trans-Language in Europe: Content and Language Integrated Learning). Od roku 2001 čerpá seminář finanční podporu z prostředků přidělovaných v rámci programu Podpora rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit. V příštím roce se počítá s rozšířením obsahu semináře o další předměty a jazyky. Literatura Hejný, M. a kol.: Teória vyučovania matematice. Bratislava, SPN 1990. Implementing Content and Language Integrated Learning. Eds. D. Marsh and G. Langé. Continuing Education Centre, University of Jyväskylä, Finland 1999. Novotná, J. – Hofmannová, M. (2000). CLIL and Mathematics Education. In: Mathematics for Living. The Mathematics Education Into the 21st Century Project. Ed. A. Rogerson, 226-230. Novotná, J. – Hofmannová, M. – Petrová, J. (2001). Using games in teaching mathematics through a foreign language. In Bazzini, L. CIEAEM 53, Mathematical Literacy in the Digital Era. Verbania: Ghisetti e Corvi Editori, 129-131. (Nezkrácený text v tisku.) Teaching with Foreign Languages. Video. Produced and directed by J. Twitchin, devised by D. Marsh and co-developed with B. Marshland, A. Maljers and D. Wolff. Continuing Education Centre, University of Jyväskylä, Central Bureau, 1998. Resumé: In the European educational context, the last decade can be characterized by an increased interest in methodology of teaching foreign languages. New trends are rooted in both European and overseas tradition. They lead towards using a foreign language as a tool and instrument of instruction, not the aim. As regards the level of competence, even partial usage of two or more languages is now accepted. In 1996 Council of Europe adopted the white paper

entitled “Teaching and learning. Towards the learning society“. It declares proficiency in three Community languages as a prior objective. In a list of methods, teaching content in a foreign language as a way to contribute to achieving this objective. Content and language integrated learning (CLIL) is a broad expression used to refer to any teaching of a non-language subject through the medium of a second or foreign language (L2). CLIL suggests an equilibrium between content and language learning. In the Czech Republic bilingual programmes are partly realised as a grassroots movement and partly supported by the Ministry of Education. Since 1996 it takes the form of 6-year study. The teachers are both native speakers and Czechs qualified in the non-language area. Since 2000 Charles University in Prague, Faculty of Education organises special optional seminar in CLIL (Mathematics in English) aimed at future teachers. Adresa: PaedDr. Marie Hofmannová, Doc. RNDr. Jarmila Novotná, CSc. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta M.D. Rettigové 4, 116 39 Praha 1 e-mail: [email protected], [email protected]