LÉTO 2006
STRANA 1
2006
Příloha Listů Lanškrounska č. 13/VI
Léto 2006
Při samostatném prodeji cena 15 Kč
C í r k e v n í pa m á t ky n a L a n š k r o u n s k u
Kostel v Horních Heřmanicích, foto: Pavel Maňka Vážení čtenáři, v letošní letní příloze najdete první šestici vý− znamných sakrálních staveb našeho regionu. V dalších letech se postupně dostane na všechny místní kostely i nejvýznamnější malé církevní objekty. Sluší se poděkovat těm, kteří nám umožnili přístup do památek a poskytli cenné kontakty a infor− mace o budovách. Mile mě pře−
kvapil vřelý zájem ze strany sta− rostů obcí i představitelů kato− lické církve. Bez jejich obětavé pomoci by náš záměr nebylo mož− né tak rychle realizovat. Poděkovat chci i týmu fotogra− fů a spolupracovníků v čele s pa− nem Dušanem Šlahorou, který připravil podstatnou část textů. Osud mnohých kostelů je ne− zřídkakdy pohnutý stejně tak,
jako osud lidský. Přes všechnu nevyzpytatelnost přírody má však rozhodující podíl na obou osu− dech člověk sám. Posoudit to mů− žete sami na stránkách 4 − 9. František Teichmann Text: Dušan Šlahora a František Teichmann, foto: Kateřina Koke− šová, Petr Macháček, Pavel Maň− ka a František Teichmann
UVNITŘ NAJDETE: Prázdninové tipy (letní akce v regionu, rozhledny, koupaliště a jiná sportoviště) str. 2 − 3 Kostely regionu str. 4 − 9 Naučná stezka Lanškrounské rybníky str. 10 − 13 Naše křížovka str. 14 Muzea − tip na horší počasí str. 15
STRANA 2
PRÁZDNINOVÉ TIPY
Letní akce v Lanškrouně a okolí 1. − 2. 7. 2006 Lanškrounský pohár v agility (Hala B. Modrého Lanškroun) 1. 7. − jumping zkoušky A1, A2, A3, 2. 7. − agility zkoušky A1, A2, A3. Vyhlášení vítězů ve všech kategoriích v součtu jumpingu a agility za oba dny. 1. 7. 2006 14. ročník Letního turnaje v odbíjené smíšených družstev kurty v Žichlínku od 9 hod. 1. 7. 2006 Bystřecký pohár (Bystřec) V. ročník soutěže hasičských družstev mužů a žen Místo konání: od 11 hod. před hasičskou zbrojnicí. Pořádá: SDH Bystřec. 1. 7. 2006 10. LETNÍ SETKÁNÍ S UMĚNÍM A ŘEMESLY (Bystřec) − prodejní módní přehlídky od 13 a 19 hod. 2. 7. 2006 O putovní pohár SDH Bystřec (Bystřec) II. ročník v požárním útoku mladších žáků a VI. ročník soutěže v požárním úto− ku starších žáků; místo konání: u koupaliště. Pořádá: SDH Bystřec od 13 hod. 5. 7. 2006 Oslava 120. výročí založení SDH Horní Třešňovec od 14 hod. ve sportovním areálu v H. Třešňovci bohatý program: dechovka, mo− dely letadel, taneční zábava, show s ohni a meči... 15. 7. 2006 Voříškiáda (Lanškroun, areál hotelu Starý mlýn) − výstava kříženců, psů bez průkazu původu spojená s přehlídkou psů s PP. 15. 7. 2006 Pouťová zábava v Lukové − pořádá SDH od 20 hod. K tanci a poslechu hraje skupina SORY. 16. 7. 2006 Oslava 125. výročí založení hasičského sboru (Bystřec) Po přivítání hostů a okolních sborů hasičů bude slavnostní průvod od hasičárny ke koupališti, kde bude předvedena stará a moderní požární technika, ukázka požárních útoků dětí, žen a mužů. Vystoupí imitátor Václav Faltus. Do průvodu zveme děti v národních krojích. Začátek ve 13 hod. 27. – 28. 7. 2006 REGIONEM ORLICKA (Lanškroun) cyklistický závod juniorů s mezinárodní účastí, součást Českého poháru. SKP Duha Fort Lanškroun, tel.: 465 324 304 28. − 30. 7. 2006 Oslavy 120. výročí založení SDH v Albrechticích 28. 7. − Den otevřených dveří v Hasičské zbrojnici v Albrechticích. 29. 7. − Oslavy na hřišti v Albrechticích od 13. 00 hodin, koňské spřežení, vy− stoupení hostů, od 17. 00 hodin veselice, hudba Náglovi. 30. 7. − Soutěž v požárním útoku od 10 hod. na cvičišti u motorestu. 28. − 29. 7. 2006 Pouť v Bystřeci (Bystřec) od 20 hod. pouťová taneční zábava. Hudba: 28. − Menhet, 29. − Radek Urban se svou skupinou. 30. 7. 2006 Koncert Chrámového pěveckého sboru pod vedením paní Jarmily Uhlířové od 16 hod. v kapli sv. Anny v Albrechticích. 3. – 6. 8. 2006 Reprezentační soustředění chovatelů psů Hala B. Modrého – zimní stadion Lanškroun. 5. 8. 2006 Myslivecký táborák v Kypuši (Lanškroun) Dopoledne zkoušky loveckých psů z vodní práce na rybníku Olšový, od 16 hod. na chatě Lesanka myslivecká kuchyně. 5. 8. 2006 BENÁTSKÁ NOC (Bystřec) V prostoru u koupaliště − ohňostroj, lunaparky, občerstvení,... od 20 hod. 12. 8. 2006 BYSTŘECKÉ KILOMETRY (Bystřec) Start a cíl pochodu: hostinec „U Špičáků“ − koupaliště. Trasy od 6 do 50 km. Čas startu: 6 − 12 hodin. Startovné dobrovolné. Občerstvení je na startu i v cíli. Další informace získáte u Jaroslava Vaníčka, Bystřec čp. 378 26. – 27. 8. 2006 Lanškrounská prda – volejbalový turnaj Volejbalový klub Lanškroun, tel.: 465 322 403 2. a 3. 9. 2006 MISTROVSTVÍ ČR V ZÁVODECH AUTOMOBILŮ DO VRCHU 2006 Laudon – Albrechtice. Trénink: 9.00 – 12.00; závod: 13.30 – 17.00 hod. 9. 9. 2006 38. ročník: LANŠKROUNSKÁ KOPA Zároveň probíhá kulturní program celoměstských slavností Trasy: pěší − 5; 10; 15; 25; 35; 60 a 100 km; cyklo − 20; 30; 45; 55; 60; 70 a 100 km TJ Lanškroun – Klub českých turistů, tel.: 465 322 404
LÉTO 2006
Bezmotoroví piloti ČR míří nad region Na sportovním letišti ve Starém Měs− tě pokračují přípravy otevřeného 13. mistrovství České republiky v bezmotorovém létání. Nejvyšší republikovou plachtařskou soutěž pořádá Aeroklub Moravská Třebová v době od 5. do 19. srpna. Mistrovství bude slavnostně zahájeno v sobotu 5. srpna v 10 hodin. Ke vzletu všech větroňů na první disciplinu dojde po poledni podle aktuálního počasí. Do soutěže se přihlásilo již šedesát pilotů. Utkají se ve dvou třídách, klubové se 43 a kombinované se 17 účastníky. Umístění mezi nejlepšími bude obhajovat i lanškrounský rodák Jiří Štěpánek, plachtařský mistr republiky 2004 a člen širšího reprezentačního výběru létající v barvách Aeroklubu Moravská Třebová. Na startovní rošt se spolu s ním postaví kompletní reprezentační tým ČR, v němž jsou v současné době čtyři držitelé titulu mistr světa a tři mistři Evropy. Příznivci plachtění budou mít možnost po dva týdny sledovat jak umění českých a moravských plachtařů, tak i špičkové větroně, se kterými soutěží. Slavnostní zahájení doplní vernisáž výstavy výtvarných prací školáků. Ti v soutěži o ceny vytvořili motiv na plakát 13. plachtařského mistrovství, který půjde do celé republiky. Ing. Eva Maixnerová, tisková mluvčí PMČR 2006
AKCE CIHELNA 2006 – Termín konání akce se posunul! Ve dnech 11. – 13. srpna 2006 proběhne akce MOBILIZACE – CIHELNA 2006 – KRÁLÍKY letos s podtitulem „Chtěli hájit svobodu“. Akce se koná pod záštitou Pardubického kraje. Zahájení pro veřejnost – v pátek 11. 8. 2006 8.00–12.00 spanilá jízda historické vojenské techniky obcemi a městy kolem Králík 14.00–17.00 veřejná generálka hlavního programu na předváděcí ploše u Vo− jenského muzea Králíky a pěchotního srubu K – S 14 „U Cihelny“ 18.00–22.00 kulturní program na Velkém náměstí v Králíkách Hlavní program pro veřejnost – v sobotu 12. 8. v době od 10 do 16 hod. na před− váděcí ploše u Vojenského muzea Králíky a pěchotního srubu K – S 14 „U Cihelny“: − Statické a dynamické ukázky historické a současné vojenské techniky z expozic muzeí a sbírek soukromých sběratelů a z výzbroje AČR − Statické a dynamické ukázky příslušníků Celní správy České republiky − Ukázka výcviku aktivních záloh − Historické spojenecké polní vojenské ležení − „Na cestě do Říše…“− ukázka přepadení a boje spojenecké kolony − Ukázka bojového cvičení techniky Vojenského muzea Králíky − „Tak to bylo…“ a „Tak to mohlo být…“ – dvě bojové ukázky s námětem historické bitvy v prostoru československého pevnostního pásma – časově zasazené do léta a podzimu roku 1938 DYNAMICKÉ, BOJOVÉ A STATICKÉ UKÁZKY NA PŘEDVÁDĚCÍ PLOŠE SE KONAJÍ JEN V PÁTEK 11. 8. 2008 (GENERÁLKA, NÁCVIKY) A V SOBOTU 12. 8. 2006 (HLAVNÍ PROGRAM PRO VEŘEJNOST). V rámci akce budou ve dnech 11. až 13. 8. zpřístupněny vojensko−historické expo− zice v pevnostních objektech z let 1935–1938 na Králicku. Na dělostřeleckou tvrz Bouda bude v sobotu 12. 8. zřízena speciální autobusová linka Králíky – tvrz Bouda. Aktuální informace, upřesnění, detaily a informace o případných změnách budou k dispozici na internetové adrese http://www.armyfort.com/cihelna/
Rozhlédněte se po kraji Lázek − rozhledna nedaleko Lanškrouna, 5 km od Horních Heřmanic Soukromý majitel, v sezóně přístupná Andrlův chlum − vrch s rozhlednou („Stříbrnou krasavicí“) u Ústí nad Orlicí Kozlovský kopec − rozhledna u České Třebové Suchý vrch (995 m n. m.) Největší rozhlednu Orlických hor naleznete na Suchém vrchu (995 m. n. m.). Vznikla v letech 1931−1932 jako vodárna pro sousední turistickou chatu. Bufet a rozhledna na Suchém vrchu funguje od pátku do neděle. Je možné po telefonické domluvě (603 853 254, 777 288 075) rozhlednu navštívit i v týdnu. Toulovcova rozhledna poblíž Budislavi na Svitavsku − dřevěná stavba posky− tuje ojedinělý pohled na okolní pískovcové město Toulovcovy maštale.
LÉTO 2006
PRÁZDNINOVÉ TIPY
MLADĚJOVSKÁ PRŮMYSLOVÁ DRÁHA Termíny jízd pro veřejnost v roce 2006 Vlaky vedené historickými parními lo− komotivami budou vypravovány z pro− storů Průmyslového muzea Mladějov o všech prázdninových sobotách. Doprovodné akce: 8. 7. − Historie v pohybu 5. 8. − Mladějov − Blosdorf 1915 16. 9. − Ukončení sezóny V termínech veřejných jízd budou pořá− dány doprovodné akce − v sobotu 8. čer− vence výstava starých strojů (parních stro− jů, stabilních motorů a traktorů) v provozu a v sobotu 5. 8. proběhne vzpomínková akce na boje v 1. světové válce s bojovými ukázkami „Mladějov−Blosdorf 1915“. Další akce budou prezentovány na internetu. Na objednávku je možno vypravit zvláštní osobní nebo i nákladní vlak mimo výše uvedené termíny. Kromě svezení na úzkorozchodné železnici mohou návštěvníci shlédnout expozice Průmyslového muzea Mladějov, kde uvidí mnoho unikátních historických strojů, z nich některé v provozu. Další informace naleznete na inter− netové adrese www.mladejov.cz a na tele− fonním čísle +420 603 142 796 JÍZDNÍ ŘÁD VEŘEJNÝCH JÍZD: 101 103 105 107 MPD 9.20 11.40 14.00 16.20 Mladějov 9.45 12.05 14.25 16.45 Veksl 9.56 12.16 14.36 16.56 N.Ves − zast. 10.08 12.28 14.48 17.08 Nová Ves Doprava t.č. zastavena Hřebeč doly
102 104 106 11.10 13.30 15.50 10.50 13.10 15.30 10.34 12.54 15.14 10.20 12.42 15.02 Doprava t.č. zastavena
108 18.10 17.50 17.34 17.22
Lanškrounská sportoviště Minigolf u koupaliště (Dlouhý rybník) Otevřeno denně za příznivého počasí od 13 hod. do tmy. Dříve po předchozí domluvě. Vstupné: 20,− Kč; děti 10,− Kč Hala B. Modrého v Lanškrouně (plastový povrch pro in−line bruslení) Provozní doba pro veřejnost a pořádané akce jsou aktuálně uváděny na interne− tových stránkách www.tslan.cz/hala/idex.php Beachvolejbalové kurty – kemp Knoflík u Dlouhého rybníka Rezervace na tel.: 774 258 256 Fitness centrum; solárium, 465 321 516; B. Němcové 127; 563 01 Lanškroun červenec − srpen: Po−Pá: 9 – 15, 17 – 21, So: 9 – 12, 16 – 20 , Ne: 16 – 20 Sportovně střelecký klub – Střelnice 603 500 785; 603 499 541; Luková u Lanškrouna (za objektem JZD) Pá: 14.00 – 18.00, So: 9.00 – 16.00 hod. Možnost návštěvy i bez zbrojního pasu Plavecký bazén Lanškroun na ZŠ Dobrovského 465 322 400; Dobrovského 630; Lanškroun; http://www.zslado.cz/ O letních prázdninách otevřen pro veřejnost od 10. 7. do 4. 8.: Po – Pá: 10 – 17 Více informací na internetových stránkách či telefonu. Rozměry bazénu 6 krát 12,5 m; hloubka 90 – 130 cm. Protiproud, masážní trysky, podvodní světla Vstupné: 50,− Kč – celodenní; 30,− Kč – 4 hodiny
Informace poskytlo Infocentrum, nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun, tel.: 465 320 007, 385 257− 8, e−mail:
[email protected], www.infobaze.cz Aktuální informace z regionu najdete na internetové adrese: www.mesto−lanskroun.cz
STRANA 3
Koupání v širším okolí AQUAPARK, LETNÍ KOUPALIŠTĚ S TOBOGÁNEM Ústí n/O 465 527 898, 608 553 305; ulice V Lukách; http://www.tepvos.cz Provozní doba (VII , VIII): PO – NE: 9 – 20 , ST, PÁ: 9 – 21 (za pěkného počasí) Možnosti areálu: bazén rekreační a plavecký (25 m), dětské bazény s kaskádami a skluzavkou, 6 masážních lůžek, vodní chrliče, podvodní osvětlení bazénů, vodní hřib, skluzavka, skluzavka kamikadze s převýšením 6,8 m, velký tobogán s délkou 101 m, dětský skákací hrad, dětské prolézačky, beach volejbalový kurt, kuželky, noční koupání, bezbariérový přístup, občerstvení v areálu Provoz krytého plaveckého bazénu v Ústí n/O byl přerušen z důvodu jeho rekonstrukce. Předpokládaný termín zahájení provozu je září 2006.
MORAVSKÁ TŘEBOVÁ – AQUAPARK Kontakt: tel. 461 310 524; mobil 731 151 771; www.tsmt.cz/koupaliste.htm Aquapark vznikl komplexní rekonstrukcí bývalého koupaliště nákladem 62 mil. Kč. Rekonstrukcí zde vznikl plavecký bazén, který má 4 samostatné plavecké dráhy. Dále rekreační bazén − zahrnuje vodní atrakce jako vodní hřib, chrliče a stěnové trysky, sedací lavice s celoplošnou vzduchovou masáží, dnový vzdu− chovač a houpací bazén. Nesporným lákadlem aquaparku je tobogán o délce 51 m a skluzavka o délce 29m. Voda v bazénech je vyhřívaná tepelnými čerpadly. V rámci rekonstrukce došlo i na převlékací boxy, kabinky a sprchy, ale také na bezbariérový přístupový chodník. Pro lepší pohodu návštěv−níků je zde v pro− vozu občerstvení s příjemným posezením pro všechny generace. Provozní doba − červen, červenec, srpen: 8.00 – 21.00 Ceník: od 8 hod od 12 hod od 19 hod vstupné dospělí 55,− 35,− 25,− vstupné děti, důchodci 40,− 30,− 20,− ZTP/P + doprovod 20,− 20,− 20,− Předplatné vstupů – bez časového limitu
Koupaliště Žamberk Pod Černým lesem Provozní doba červenec−srpen: denně: 9.00 – 20.00 hodin Noční koupání − středa, sobota: 21.00 – 23.00 hodin Maximální vstupné: děti 45,− Kč, dospělí 60,− Kč Snížené vstupné: od 15.00 hod. a od 17.00 hod. V ceně vstupného jsou zahrnuty atrakce – jízda na toboganu a použití masážní vany Provozovatel: Jan Kulhánek; 608 356 665
KRYTÝ PLAVECKÝ BAZÉN Česká Třebová Provozní doba pro veřejnost v měsíci červenec 2006 Letní provoz – návštěvní doba prodloužena na 180 min. Pozor na změny provozní doby! 3. 7. ZAVŘENO, 5. a 6. 7. OTEVŘENO 9 00 – 2100 hod. (bez kondičního plavání) Ranní kondiční plavání v úterý a ve čtvrtek od 530 do 800 hod. Po, St, Pá 1000– 2100 hod. Út, Čt 530– 800 a 1000– 2100 hod. So, Ne 800– 2100 hod. Provozní doba solária: út, pá, ne 1000 – 2000 hod., po, st, čt, so ZAVŘENO tel. solárium: 465 530 370
Turnaje Beach Klubu Tajm Lanškroun 2006 Poštovní Spořitelna Cup 2006 Termíny: 1. − 2. 7. 2006 muži, junioři Vzhledem k rostoucí oblibě beach volejbalu v celé ČR se ABV (Asociace beach volejbalu) rozhodla vytvořit příznivější podmínky pro využití hráčského poten− ciálu v regionech. ABV se chce orientovat především na mládež ve věku do 20 let a dovést v letních měsících každoročně na plážové kurty v celé ČR přibližně 1300 mladých lidí tohoto věku, zabezpečit všem kvalitní sportovní aktivity a zvláš− tě talentovaným pak odborné trenérské vedení a další růst.
Open Tajm turnaje 2006 29. 7. 2006 muži, ženy 6. 8. 2006 mixy Otevřených turnajů se letos pořádá pouze po jednom v každé kategorii. Prezentace je vždy v době od 8.30 do 8.50 hodin v den turnaje. Přihlášky se přijímají na telefonu 608 85 44 55. Vklad je 150,− Kč na dvojici. Systém turnaje závisí na počtu přihlášených dvojic. Termíny:
Nereg. Tajm turnaje 2006 5. 8. 2006 muži, ženy 2. 9. 2006 mixy Turnajů pro neregistrované se letos pořádá pouze po jednom v každé kategorii. Turnaje se mohou zůčastnit pouze neregistrovaní hráči volejbalu nebo registro− vaní v OP mužů či KP žen za předpokladu, že ve dvojici je aspoň jeden hráč neregistrovaný. Prezentace je vždy v době od 8.30 do 8.50 hodin v den turnaje. Přihlášky se přijímají na telefonu 608 85 44 55. Vklad je 150,− Kč na dvojici. Systém turnaje závisí na počtu přihlášených dvojic. (Více na www.tajm.cz) Termíny:
STRANA 4
SAKRÁLNÍ STAVBY NA LANŠKROUNSKU
Kostel sv. Anny v Lanškrouně Kolem roku 1700 se v Lanškrouně horečně stavělo. Na nevysokém kopci u Rudoltic se zvedal do výše obrovský nový zámek , který si jeho majitel Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna nechal vyprojektovat od samotného císař− ského architekta D. Martinelliho. Ne− malou stavební aktivitu projevovala v té době i katolická církev a její lanš− krounská farnost, navrácená roku 1696 do správy augustiniánskému řádu z Olomouce. Augustiniáni v čele s děkanem A. A. Eugelmanem si v Lanškrouně začali stavět velkou barokní faru a pustili se i do stavby filiálního kostela sv.Anny, na kterou použili rozhodující peněžní prostředky z odkazu svého předchůdce lanškrounského děkana F. V. Zimpri− cha. Nový kostel měl odlehčit přetí− ženou funkci kostela sv.Václava, měl sloužit farníkům okolních obcí (D. Třeš−ňovec, Albrechtice, Sázava) a pl− nil i roli kostela pohřebního, čemuž sloužil i nevelký hřbitov, vzniklý na okolním pozemku. Augustiniáni si jako duchovního tvůrce nového kostela pozvali z Olo− mouce vynikajícího barokního archi− tekta G. P. Tencallu, stavitele olomouc− kého arcibiskupského paláce či pout− ního velechrámu na Svatém Kopečku. Pro Lanškroun vyprojektoval Tencalla rozlohou nevelký kostelík s půdorysem ve tvaru jednoramenného kříže. Tohoto stavu dosáhl tím, že ve východní části kostela přistavěl v patře dvě empory či tribuny, neodborně bychom řekli bal− kony; byly určeny pro vzácnější hosty či návštěvníky kostela. Vnější zdi chrámu rozčlenil stavitel toskánskými pilastry. Čtyři tyto pilas− try vidíme i na vysokém průčelí koste− la, nad nimi se zvedá trojboký štít a v po− lích mezi nimi jsou umístěny tři vý− klenky (niky) se sochami patronky kos− tela sv. Anny (uprostřed), po její levici stojí socha jejího otce sv. Josefa a po pravici jejího manžela sv. Jáchyma. Dokonale je řešen i vstupní portál,
v odborné literatuře popisovaný jako nejkrásnější barokní portál našeho města. V jeho rozeklaném frontu je umístěna okrouhlá kartuše s korunkou a nápisem Heilige Anna, bitte für uns (Svatá Anno, pros za nás). Vzhledem k tomu, že kostel už neslou− ží k církevním obřadům, je jeho vnitřní zařízení zredukováno, ale hlavní oltář zůstal zachován. V jeho středu je sochař− ská skupina sv. Anny Samotřetí, tedy dvou žen (sv. Anny a Panny Marie) a ta− ké malého Ježíška. Stejný význam jako kostel má i okolní hřbitov s početnou řadou náhrobků, za− sazených do vnějších zdí kostela i hřbi− tova. Nacházíme tu zejména rokokově upravené náhrobky bývalých starostů (Ohnsorg, Deml, E. Erxleben), vrchnos− tenských hejtmanů (Schultschik, Rieder, Müller), kněží, lékařů, obchodníků aj. Jako obchodník a poštmistr je tu po− chován i Vincenz Pernikarz, kterého dnes oceňujeme víc jako prvního kro− nikáře a nejlepšího městského historika. Nejvzácnější hrob se nachází v malém polokruhovitém výklenku levé hřbitovní zdi. Zde odpočívá jedna z nejvýznam− nějších osobností Lanškrouna: podni− katel, učenec a lékárník Christof Poly− karp Erxleben. Jeho hrob se nápadně liší od ostatních svou evangelickou prosto− tou v souladu s jeho náboženským vy− znáním. Za pozornost stojí i vstupní brána hřbitova, na jejímž oblouku stojí zjed− nodušená skupina soch Kalvárie, u− prostřed pod křížem klečí sv. Máří Mag− dalena, vpravo je Panna Marie a vlevo sv. Jan. Za bočními sloupy brány uvi− díme ještě poškozenou sochu sv. Anto− nína z Padovy a krásnou sochu Panny Marie Bolestné (Dolorosy). Hřbitov byl už dávno zrušen a r.1915 byl přeměněn v park a skanzen církev− ních skulptur. Leží tu v tichu oddělen zdí od rušné ulice jako ostrůvek klidu a váž− ného zamyšlení i jako otevřená kniha lanškrounské historie a našeho života. Foto: K. Kokešová
Expresivní barokní náhrobky bývalého hřbitova najdeme v okolí kostela.
LÉTO 2006
LÉTO 2006
SAKRÁLNÍ STAVBY NA LANŠKROUNSKU
Kostel sv. Jiří v Dolní Čermné Nejstarší, ještě malý a dřevěný kos− telík si postavili první osadníci obce Čermné hned po jejím založení. Určitě to bylo před rokem 1350, kdy je Čerm− ná poprvé uváděna jako jedna ze 16 far− ností lanškrounského děkanátu. Z tohoto dřevěného kostela se do− choval krásný a veliký zvon (váží 800 kg), který byl ulit „ke cti a chvále sva− tého Jiří roku 1536 od Mistra Jiříka z Litomyšle“. Roku 1559 byla pro tento zvon postavena k dřevěnému kostelu kamenná čtyřboká věž. Ze 16. století pocházejí i vzácné opukové náhrobní desky, které kdysi dávno kryly kostelní hroby pánů Blíživských z Blíživa na Petrovicích a jež jsou dnes umístěny jako pozoruhodná památka v síňce bočního vchodu do kostela. V druhém, nepoužívaném vchodu se nalézají pů− vodní náhrobní desky dcery a syna dal−
ších majitelů petrovického panství Lic− ků z Rýzmburka, a sice Elišky Lickové a Mikuláše Jetlebíčka. V pobělohorské době dochází k cel− kovému zvelebování církevních sta− veb, a tak i v Čermné, jako největší ob− ci lanškrounského panství, se v letech 1687−1690 mění dosud dřevěná kos− telní loď na kamennou. K další přestav− bě a rozšíření došlo v letech 1859−1860, kdy bylo pořízeno i nové vnitřní za− řízení, zejména byl opatřen nový oltář s obrazem sv. Jiří. Cenné a krásné boč− ní rokokové oltáře z roku 1770 zůstaly zachovány. Roku 1893 byly postaveny pěkné velké varhany a další zařízení i výzdoba kostela byly neustále dopl− ňovány zbožnými farníky. Např. boční novogotický oltář Panny Marie Lurdské pořídila r. 1900 paní Marie Křivohlávková, později provda− ná Štyrská, matka malíře Jindřicha Štyrského, slavného čermenského ro− dáka. Mariánská socha na tomto oltáři byla dovezena přímo z Lurd. Vedle kostela stojí i původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory z let 1735− 1740, v jejímž průčelí je vzácná socha jmenované světice. Nevelký okolní hřbitov uchovává hroby mnoha zná− mých i neznámých občanů například prvního čermenského lékaře MUDr. Valocha, ale i hrob démonického pod− nikatele Frant. Tschepena, zvaného Čípa. Celý areál kostela a hřbitova, včetně kaple sv. Barbory i soch a křížů stojí− cích v nejbližším okolí, je registrován mezi kulturně historickými památkami našeho regionu. Foto: K. Kokešová
STRANA 5
STRANA 6
SAKRÁLNÍ STAVBY NA LANŠKROUNSKU
Kostel sv. Jiří v Horních Heřmanicích Jedním ze tří barokních kostelů postavených na Lanškrounsku italským stavitelem Antoniem Sallou je kostel sv. Jiří v Horních Heřmanicích. Vznikal v letech 1708 −1712, tedy ve stejné době jako Nový zámek u Rudoltic (Zámeček), kvůli kte− rému si stavebník Zámečku Jan Adam Ondřej z Lich− tenštejna Antonia Sallu do Lanškrouna přivedl. Hornoheřmanický kostel sv. Jiří je veliká, krásná, zdaleka viditelná stavba s vysokou věží, završená štíhlou bání s lucernou. Kostel je obklopen hřbitovem obehnaným vysokou zdí, na jižní straně přerušenou vstupní předsíní s pů− vabnou cibulovitou vížkou pobitou šindelem. Na se− verní straně hřbitova stojí okrouhlá barokní kostnice ze 17. stol., která pravděpodobně pamatuje ještě starší, dřevěný kostelík, jenž tu stával před kostelem sou− časným. Z tohoto starého kostela se zachovalo i několik kusů vnitřního zařízení, zejména pak veliký zvon s nápisem: „Létha Panie MDLXXVIII (1578) slit jest zvon tento ke cti a k chvále Buozi od Adama Taraby v Hradcy Kra− lowy nad Labem“. Ještě starší je originální gotický kalich, pocházející z konce 15. století. Současný kostel má původní bohatou barokní vý− zdobu, zejména hlavní oltář s reliéfem kostelního patrona sv. Jana Nepomuckého. Pozoruhodná je i kazatelna z r. 1756, křtitelnice a velké zdobené varhany z r. 1749. Pečlivě udržovaný okolní hřbitov připomíná jmé− na, zaměstnání a někdy i tváře lidí, kteří tu žili před námi. Je jako mnohé venkovské hřbitovy obdařen neobyčejně silným kouzlem, působí jako něco, co je člověku drahé, co je součástí tradice lidského sídla i součástí obzoru naší krajiny, našich osudů a dějin. Na přístupové cestě ke kostelu stojí velká farní bu− dova z r. 1749, postavená zásluhou místního rodáka Pavla Bernarda Lyera, děkana kapituly v Hradci Krá− lové. V současné době je obydlená. Foto: P. Maňka a F. Teichmann
Heřmanický kostel má původní bohatou barokní výzdobu, zejména hlavní oltář s reliéfem kostelní− ho patrona sv. Jana Nepomuckého. Pozoruhodná je i kazatelna, křtitelnice a velké zdobené varhany z poloviny 18. století, které jsou plně funkční.
LÉTO 2006
LÉTO 2006
SAKRÁLNÍ STAVBY NA LANŠKROUNSKU
Kostel sv. Petra a Pavla v Rudolticích Regionální historikové Lanškrounska často tvrdili, že knížecí rod Lich− tenštejnů, kterému lanškrounské panství od roku 1622 až do roku 1850 patřilo, našemu kraji příliš nepřál, že se o něj nestaral a že se omezoval jen na stavbu kostelů a Nového zámku u Rudoltic. Dnes už tak přísně Lichtenštejny neposuzujeme a to, že stavěli pěkné kostely a jiné potřebné budovy, oprávněně oceňujeme. Zvláštní přízeň prokazovali tito vládci právě Rudolticím. Kolem roku 1700 tu začal nejaktivnější stavebník jejich dynastie Jan Adam Ondřej stavět velkolepý barokní zámek, jehož torzo zde dodnes stojí, i když měl špatný osud, neboť dvakrát vyhořel. O sto let později stanul v čele lichtenštejnského rodu jiný velký ctitel architektury a stavební mecenáš. Jmenoval se Alois I. Josef, vládl v le− tech 1781−1805 a byl to on, kdo přinesl do našeho kraje empírový staveb− ní a životní styl. Kníže Alois si přivedl z Vídně vynikajícího architekta Josefa Hardtmutha a svěřil mu nejdříve stavbu kostela sv. Jakuba Většího v České Třebové. Kolem roku 1797 dostal Hardtmuth za úkol postavit i kostel v Rudolticích. Obec osobně navštívil i kníže Alois, rozhodl, že na Zámeckém vrchu bude zachována a opravena jedna ze čtyř věží původního zámku a že vhodný materiál z rozbourané stavby bude použit na stavbu nedalekého kostela v Rudolticích. Ta proběhla v letech 1804−1809, když byl předtím zbourán starý dřevěný kostelík připomínaný již r.1677 a ještě starší dřevěná zvonice z r.1542. Do no− vého kostela byl přenesen z této zvonice i starý zvon z r.1456. Rudoltice tak získaly svou trvalou dominantu. Je to velká sálová stavba s nevysokou empírovou věží zakončenou helmicí vybíhající v jehlan. Pod věží uprostřed trojstranného tympanonu je umístěn lichtenštejnský znak na hermelínovém plášti se zlatým rounem a knížecí korunkou. Pěkné a původní je i vnitřní vybavení kostela, zejména hlavní oltář s obrazem kostelních patronů sv .Petra a Pavla od málo známého malíře Wigena. Obrazy Křížové cesty pocházejí od Dominika Umlaufa, naro− zeného v Mlynickém dvoře u Červené Vody. Umlauf se později pře− stěhoval do Letohradu (Kyšperka), kde se kostelní malbě věnoval i jeho syn Jan, nejplodnější malíř sakrálních obrazů našeho regionu. Kostel byl průběžně doplňován a restaurován, velká oprava proběhla roku 1859, kdy dostal kostel svůj dnešní vzhled. Poslední větší oprava se uskutečnila v r. 1992 za finanční pomoci bývalých rudoltických ob− čanů, dnes usazených v SRN. Foto: P. Macháček
STRANA 7
STRANA 8
SAKRÁLNÍ STAVBY NA LANŠKROUNSKU
LÉTO 2006
Kostel sv. Jana Křtitele v Tatenici Strohost a z hlediska baroka i jedno− duchost vnější stavby kostela bohatě vyvažuje vnitřní výzdoba, které se ne− mohou vyrovnat žádné jiné svatostán− ky v okolí. Překrásné řemeslně zdařilé malby a řezby činí tento kostel velmi cenným dokladem zručnosti regionál− ních barokních umělců. Původní dřevěný kostel nahradil ny− nější zděný v letech 1716 − 1723. Plán kostela navrhl a snad i začal stavět pro− slulý italský stavitel Dominik Marti− nelli. Náklady na stavbu byly čerpány nejprve z farní pokladny, potom z po− kladny obecní a nakonec i z pokladny majitele zámečku, když byly první dva finanční zdroje úplně vyčerpány. Na západní straně přiléhá těsně ke kos− telu věž vysoká 50 m. Na věži jsou dva zvony: menší − umíráček a větší zvon nesoucí jméno sv. Jana Křtitele a vážící 539 kg. Kostel byl vymalován na náklad Vác− lava Seidla, občana z Krasíkova (dříve Budigsdorf). Výmalbu provedl malíř z Moravské Třebové Juda Tadeáš Sup− per. Malíř se narodil v Mohelnici roku 1712, ale žil a pracoval v Moravské Třebové až do své smrti roku 1771. Bě− hem svého života vymaloval několik kostelů v Moravské Třebové a v okolí. Jedním z nich je i farní kostel sv. Jana Křtitele v Tatenici. J. T. Supper vyzdobil tatenický kostel nástěnnými freskami. Šest obra− zů znázorňuje hlavní události ze života sv. Jana Křtitele, který je zvláštním o− chráncem tatenického kostela a tate−
nické farnosti. Nástropní malby před− stavují navštívení P. Marie, korunová− ní P. Marie, narození Páně a oslavu Je− žíše Krista. Totéž činí i troubící andělé na kruchtě. Nejdůležitější ozdobou kostela je oltář. Uprostřed oltáře stojí mohutný svatostánek a na něm socha P. Marie Neposkvrněné. Vedle svatostánku jsou dva klanějící se andělé. A pak o něco dále sochy dvou nejpřednějších apo− štolů, Petra a Pavla. Přední stranu ol− táře zdobí ze dřeva vyřezané a pozla− cené antepedium (ozdobný kryt přední strany oltáře). Nad hlavním oltářem je velký obraz sv. Jana Křtitele na plátně od J. T. Suppera. Kromě hlavního oltáře jsou v kostel− ní lodi ještě dva oltáře boční. První je oltář sv. Jana Nepomuckého s jeho so− chou uprostřed oltáře. V postraních vý− klencích jsou sochy sv. Valentina a sv. Blažeje. Druhý boční oltář znázorňuje snímá− ní Kristova těla z kříže. Tento oltář byl vytvořen podle obrazu proslulého vlám− ského malíře Van Dycka. Co Van Dyck namaloval na plátně, to neznámý u− mělec v tatenickém kostele vyřezal ze dřeva. Je to ojedinělé dílo u nás a prav− děpodobně i v celé Evropě. Tento oltář je myšlenkově spojen s malbou nad ol− tářem, která znázorňuje následné uklá− dání Krista do hrobu. V postraních výklencích jsou sochy P. Marie Bolestné a sv. Josefa. Kostel obklopuje udržovaný hřbitov s kaplí P. Marie. Foto: F. Teichmann
Pozoruhodný boční oltář znázorňující „Snímání z kříže“ byl vyřezaný nezná− mým umělcem podle obrazu proslulého vlámského malíře Van Dycka.
LÉTO 2006
SAKRÁLNÍ STAVBY NA LANŠKROUNSKU
Kostel sv. Jana Křtitele v Žichlínku Na jižním konci obce na břehu Mo− ravské Sázavy stávala zděná tvrz Kro− tenful (v překladu žabí močál). Ve 14. století patřila k Lanšperku, ale později ji daroval Petr Jelito lanškrounskému klášteru. Po skončení husitských válek v roce 1438 ji mniši opustili a hrad o− vládla skupina bojovníků, kteří ještě téhož roku přepadli a vydrancovali ne− daleký moravský klášter Koruna Panny Marie u Krasíkova. Zda se jednalo o skupinu husitů, kte− rá i po Lipanech chtěla pokračovat v bo− ji proti církvi, či zda šlo jen o loupežní− ky, jak jsou označováni v soudobých pramenech, nelze jednoznačně určit. Neblahé pověsti zbavil Krotenful až udatný Zdeněk Kostka z Postupic, kte− rý se svou družinou lapky rozprášil a ve− litele posádky Trnávku dal uvěznit na Potštejně. Zříceniny zdiva se v těchto místech dochovaly do poloviny 19. sto− letí, kdy vzaly za své při stavbě želez− ničního náspu. Stavba původního kostela sv. Jana Křtitele v Žichlínku spadala s největší pravděpodobností do stejného období jako Krotenful a poprvé se zmiňuje roku 1380. Podle zprávy z konce sedm− desátých let 17. století byl kostel v Žich−
línku dřevěný a jeho současná barokní podoba pochází z roku 1725. V roce 1769 byla ve vsi zřízena loka− lie, která byla teprve roku 1859 povýše− na na farnost. Farní budova byla posta− vena roku 1769. Od roku 1795 se v o− kolí kostela začal budovat hřbitov obe− hnaný zdí. Samotný kostel je tvořen hlavní lodí a zakrnělou lodí křížovou. Vnitřní výbava působí ve srovnání s ji− nými kostely stroze a převážná část by− la pořízena v 2. polovině 18. století a ve století 19. Kromě hlavního oltáře s mariánským motivem stojí za pozor− nost i oltář ukřižování a zajímavý ma− lovaný oltář sv. Františka Xaverského křtícího na obraze mladé indiány. Mezi církevní památky v obci patří i dvě sochy stojící před kostelem, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755 a mladší sv. Jana Evangelisty z ro− ku 1769. Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1778 se nachází poblíž silnice do Rychnova na Moravě. Barokní budova fary byla rekon− struována během let 2004 – 2005 a dnes slouží spolu s přístavbou jako Domov pro děti s mámou a tátou, kde žijí dvě pěstounské rodiny. Foto: K. Kokešová
Malebnost žichlíneckého hřbitova spoludotváří drobné nábožensky motivo− vané obrázky, ale i stará, za léta sešlapaná schodiště.
Sochy před kostelem zpodobňují sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Evangelistu.
STRANA 9
STRANA 10
LÉTO 2006
NAUČNÁ STEZKA LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY
Lanškrounské rybníky a jejich okolí
Blatouch bahení
Bublinatka obecná
Zmenšování hladiny v horní části Dlouhého rybníka způsobují mokřadní rostliny. Soustava sedmi rybníků v blízkosti Lanškrouna není svou rozlohou vodní plochy nijak výjimečná. V širokém regionu najdeme celou řadu větších nádrží. Ani kvalitou koupání se nelze pyšnit a po− měřovat ji s těmi nejlepšími přírodními koupališti. Vy− zvednout ale chci dvě základní skutečnosti, které už zdaleka nejsou samozřejmostí. Lanškrounské rybníky se stávají téměř ukázkovým pří− kladem toho, jak lze skloubit přírodní prostředí plné vzác− ných živočichů a rostlin s běž− ným životem člověka. Uvědomil jsem si to napo− sledy včera navečer, když mě v bezprostřední blízkosti míjel letící čáp černý. To, že máme v oblasti ochra− ny přírody i v možnostech lid− ského využití prostředí rybní− ků nemalé rezervy, ví každý sám ze své zkušenosti. Ale právě i v tom vidím významný poten− ciál a druhou zásadní výhodu. Můžeme se rozhodnout, ja− kými kroky a kam budeme vý− voj lokality směřovat. Existuje více odpovědí. Myslím si do− konce, že více správných od− povědí. Ať už ale vrhneme svoje úsilí na rozvoj rekreač− ních, sportovních nebo moder− ně atraktivních aktivit, měl by se zachovat dostatek prostoru samotné přírodě a její schop− nosti přetvářet, „vymýšlet“ a měnit. O tom, co jsme za posled− ních 400 let stihli ve spolupráci i boji s přírodou, vypráví ten− hle článek. Při jeho koncepci jsem ve zkrácené formě využil své texty a část obrázků z naučné stezky instalované letos v oko− lí Lanškrounských rybníků.
Krajina i lesy se proměňují Pokud bychom se vrátili o nějakých 800 let nazpět, do období před zakládáním měst a obcí v oblasti lanškrounské kotliny, asi jen těžko bychom se v místech dnešních rybníků orientovali. A to i přes to, že se tvar reliéfu krajiny téměř nezměnil. Co ale prošlo zásadní změ− nou, je charakter vegetace. Kromě letitých buků zde ur− čitě prospívaly i habry, javory a břízy a v podmáčených mís− tech olše, duby a vrby. Bylinný podrost zahrnoval celou řadu mokřadních rostlin, z nichž se nejspíše větší část udržela až do současnosti. Lesy v okolí rybníků se od své původní podoby liší téměř tolik, jako se liší přírodní louka od pole s pšenicí. Bukové porosty mizely při výrobě dřevěného uhlí i stavbě domů a postupem času je na− hradily hospodářsky výhod− nější dřeviny. Na místech pra− lesů se od 19. století vysazoval smrk. Rostl rychle a jeho dře− vo se dalo dobře využít ve sta− vebnictví, k výrobě nábytku i na topení, což převážilo nad ostatními vlastnostmi této jinak velmi citlivé a zranitelné dřeviny. Dnešní hospodáři si ale možná úskalí smrku naštěstí již uvědomují, a proto se v rám− ci obnovy lesa vrací i k původ− ním listnatým druhům. Mokřady, bažiny a rákosiny Mokřady byly zaplaveny už v 15. století vodou prvních ná− drží a původní vegetace ustou− pila na jejich okraje. Právě zde se ale ukázala a ukazuje její síla a schopnosti. Dokáže totiž zatopeným úze− mím při procesu obnovy po−
stupně vracet jejich původní tvář. Mokřadní i vodní rostliny se neuvěřitelně rychle rozrůs− tají a vytvářením silných ko− řenových soustav spolu s ob− rovskou produkcí biomasy snižují výšku hladiny a za− topené oblasti přetváří zpátky v bažinu. Dobře je to patrné v horní části většiny rybníků, které se činností rákosů, skřípin, ostřic, orobinců, stolístků a řas po− stupně zmenšují. Tento proces je natolik vitální, že bez neu− stálých zásahů člověka by se převážná část kulturní krajiny vrátila do původního stavu již v průběhu 150 – 200 let. Druhově velmi bohatá sku− pina mokřadních rostlin si mu− sela najít způsob, jak se vyrov− nat s minimální přítomností vzduchu v podmáčených pů− dách. Mnohé proto mají pro− vzdušňující pletiva nebo duté stonky. Na březích a v mokřadech jich najdeme stovky druhů. Mnohé vytváří těžko pronik− nutelná společenstva o desít− kách tisíc kusů (rákos, ostři−
ce, třtiny, přesličky, skří− piny, orobince), jiné jsou mi− mořádně vzácné (ďáblík ba− henní, vachta trojlistá, prst− natec májový, bradáček vej− čitý apod.). Hned od jara začíná v ba− žinách boj o světlo. Statné dru− hy se ještě nestačily zotavit ze zimy, a tak dříve než je zastíní, vykvétají drobnější typicky jarní druhy (blatouch, sasan− ka, prvosenka, křivatec a orsej). S příchodem léta pře− vezmou pozice na slunci mo− hutnější vlhkomilné druhy (kostival, tužebník, netý− kavky, sítiny), doprovázené všudypřítomnými kopřiva− mi, lipnicemi, bršlicemi, pcháči a dalšími invazivními druhy rostlin. Přehled nejdůležitějších místních mokřadních rostlin by nebyl úplný bez v červnu kvetoucího kosatce žlutého. Slunná místa vyhledává i kyp− rej obecný, stejně jako vrbina obecná a stařinec potoční. Pod hladinou rybníků Stojaté vody představují oproti prostředí suchozem−
Kosatec žlutý
Stolístek klasnatý
Kyprej obecný (vrbice)
Společenstvo ostřic, sítin, skřípin a rákosu způsobuje zmen− šování hladiny rybníka.
Leknín bílý
LÉTO 2006
Netýkavka žlaznatá
Kostival lékařský
Orobinec širolistý
Kalina planá
STRANA 11
NAUČNÁ STEZKA LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY skému mnohem stabilnější e− kosystém. Teplota vody se během roku sice mění, ale změny jsou po− zvolné a k výraznějším výky− vům dochází jen ve vrchních vrstvách vodního sloupce. Obecně lze místní vodní ná− drže označit za eutrofní – tedy s velkou produkcí organické hmoty i dusíkatých látek a re− lativně nízkou hloubkou vod− ního sloupce (většinou 1 až 3 m). Vodní rostliny Rostliny trvale žijící pod hladinou patří často mezi tzv. kosmopolitní druhy, což zna− mená, že rostou na příslušných stanovištích po celém světě v různých podnebných oblas− tech. To jim umožňuje velká stabilita vodních ekosystémů. Společné jsou i další znaky – slabě vyvinutý kořenový sys− tém, převládající vegetativní typ rozmnožování, vzdušné kanálky v pletivech a schop− nost vytvářet velmi silná jed− nodruhová společenstva za− růstající hladinu. Vodní rost− liny se svému prostředí přizpů− sobily různě. Některé zůstávají trvale po− nořené pod hladinou (sto− lístek klasnatý), jiné rozpro− stírají své listy na hladinu (lek− nín, rdest, okřehek). Většina z rostlin však kvete nad hla− dinou, neboť k opylení potře− bují službu hmyzu. Zajímavost místních rybníků představuje často masivní výskyt vodní masožravé rostliny bublinat− ky obecné. Na jejích bočních stoncích jsou patrné měchýř− kovité útvary o velikosti ně− kolika milimetrů. Jsou to la− pací pasti, které fungují na prin− cipu podtlaku. Dotkne−li se
Ostřice štíhlá
Křivatec žlutý
Vraní oko čtyřlisté
Podbílek šupinatý
Potoční luh s převahou olše se na jaře rozzáří nepřeberným množstvím barevných odstínů.
nějaký drobný vodní tvor jeho okraje, je nemilosrdně vtažen dovnitř a rozložen trávicími enzymy. Bublinatka se roz− množuje především vegetativ− ně, ale čas od času vykvete drobnými žlutými květy nad hladinou. Většina rybníků se využívá k hospodářskému chovu kapra a v menší míře i dalších druhů ryb. Proto se pravidelně při vý− lovech vypouští a pouze nádr− že sloužící ke sportovnímu rybolovu si zachovávají větší druhovou pestrost ryb i ostat− ních živočichů. Tím se zacho− vává klasický potravní řetězec nejlépe popisující vztahy mezi jednotlivými organismy. Potravní řetězec rybníka Jeho základem jsou různé vodní rostliny produkující při fotosyntéze množství bio− masy, která slouží za potravu živočichům. Dobře prohřátá voda spolu s rostlinami umož− ňuje množení silných populací planktonu. Ten tvoří organis− my vznášející se ve vrchním prostoru vodního sloupce. Kromě živočichů se do této skupiny zařazují i řasy a si− nice. Plankton nebývá druhově příliš bohatý. Najdeme v něm především drobné larvy hmy− zu, mikroskopické korýše a primitivní řasy. Počet planktonních organis− mů během roku kolísá, ale v lé− tě dosahuje až několika tisíc jedinců na litr vody. Bentos představují živoči− chové a rostliny dna. Nejpoče− tnější jsou zástupci drobných kroužkovců a mlži živící se filtrací vody. Častěji se setkáme pouze s chráněnou škeblí rybniční. Jiné druhy jsou vzácné.
Lecha jarní (hrachor)
Lýkovec jedovatý
Krušina olšová
Kakost luční
Smrkový les s bujným podrostem ostružiníku.
STRANA 12 Všudypřítomné bakterie, prvoci a kroužkovci patří do skupiny rozkladačů. V potravním řetězci mají nezastupitelnou úlohu, neboť do něho konzumací mrtvých těl vrací minerální látky nutné k existenci rostlin. Planktonem, vodními rostli− nami a bezobratlými obyvateli dna se živí většina ostatních tvorů. Dominantní postavení zde má skupina označovaná jako nekton. To jsou vodní ži− vočichové schopní samostat− ného pohybu odolávajícího proudu vody. Kromě plovou− cích bezobratlých a larev oboj− živelníků sem zařazujeme pře− devším ryby. Část nektonu tvoří býlo− žravci – plži, spásající vodní rostliny a řasy z povrchu ka− menů a ponořených částí dře− va (plovatka bahenní, o− kružák ploský). Ostatní bez− obratlí nektonní živočichové jsou dravci z říše hmyzu (kleš− těnka obecná, splešťule blátivá, znakoplavka obec− ná, potápník vroubený, lary vážek apod.). Ryby Ryby jsou největšími nek− tonními živočichy. Velká část místních rybích druhů se ve sportovních rybnících i přiro− zeně rozmnožuje. Při rozdě− lení ryb do skupin si můžeme pomoci třeba složením jejich jídelníčku. Býložravé ryby Nejsou v našich vodách pů− vodní, většinou pocházejí z a− sijských veletoků. Dorůstají často značných rozměrů a ži− ví se výhradně vodními rost− linami. Běžně se zde vyskytuje amur bílý a tolstolobec, jenž dosahuje v místních vodách váhy přes 20 kg. Všežravé ryby Konzumují obvykle velmi pestrou, během roku proměn− livou stravu. Spásají řasy, vod− ní rostliny, plankton, ale i ml− že, plže a jiné bezobratlé. S příchodem zimy a na jaře převládá u těchto ryb strava ži− vočišná, v létě a na podzim na− opak rostlinná. Dominuje jim hospodářsky nejvýznamnější kapr obecný. Kromě něho lze mezi všežravé ryby zařadit cej− na velkého, lína obecného, plotici obecnou apod. Dravé ryby Největšími, i několik desí− tek kilogramů těžkými predá− tory jsou sumci velcí. Každo− ročně se zde uloví několik je− dinců. Někteří přesahují i dél− ku 150 cm. Častěji se však vyskytuje šti− ka obecná, candát obecný a okoun říční.
NAUČNÁ STEZKA LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY Specifickým dravcem ryb− níků je úhoř říční. U nás se vyskytují pouze samice, neboť samci žijí po celý život v moři. Jejich výskyt je v současnosti závislý pouze na umělém vy− sazování. Vrchol potravního řetězce zaujímají spolu s dravými rybami i statní ptáci požírající velký hmyz, ryby, obojživel− níky a hlodavce. Nejběžněji se zde vyskytuje volavka pope− lavá a čáp černý i bílý. Potravní řetězec není v tom− to popisu jistě přesný, ale ale− spoň v základních rysech vy− světluje složitost přírodních vztahů, jejich provázanost i hlavní aktéry. Živočichové v okolí rybníků Tato početná skupina orga− nismů se váže na vodní pro− středí různým způsobem. Nejpočetnější skupinu před− stavují ptáci, kteří zde hledají potravu i prostor pro hnízdění. Většině výborně vyhovují při− lehlé mokřady a potoční luh, protože v bujné vegetaci nac− házejí spolehlivý úkryt a vyvá− dějí zde mláďata. To platí jak pro typicky vodní druhy, tak i hmyzožravé a semenožravé ptáky. Pro celou řadu z nich se nabízí v okolí rybníků výborné životní podmínky. Jedním z nejběžnějších ptá− ků místních vodních hladin je lyska černá. Hnízdí jak na vel− kých rybnících, tak v okolí ma− lých polních nádržích. Stačí jí k tomu jen trochu vodní hladi− ny a pár metrů čtverečních rákosu. Dalším častým druhem pta− čí populace je kachna divoká. Svým specificky utvořeným zo− bákem procezuje vodu a živí se zachycenými organismy. Nápadná je výrazná barevná rozdílnost mezi pestrým sam− cem a velmi skromně zabar− venou samicí. Málokdo ví, že kachny obecně patří k nejlep− ším a nejrychlejším ptačím let− cům. Najdeme zde ještě něko− lik desítek druhů, ale ty nej− běžnější jsou: polák chocho− lačka, čírka obecná, labuť velká, slípka zelenonohá, bekasina otavní, rákosníci, cvrčilka říční, pěnice hnědo− křídlá a další. V přilehlých lužních poros− tech hnízdí i mnoho druhů pěv− ců. Nápadní jsou po kmenech stromů šplhající brhlíci, statní lovci ťuhýci i pestré červenky. Obojživelníci vyhledávají jezírka a kaluže mokřadů pře− devším na jaře, v době roz− množování. Přímo ve vodě, nebo i v jejím okolí loví drob− né bezobratlé živočichy. Spíše než je vidět, můžeme poslou− chat hlasové projevy samců
skokanů zelených, kteří se ozývají od konce března do září. Celoročně se ve vodě zdržuje pouze on, skokan hnědý i ro− pucha obecná využívají vodu jen v době rozmnožování. Další část roku tráví podobně jako užovka obojková. Buď na břehu rybníku, nebo v přileh− lých ekosystémech. Savci doplňují ekosystém jen několika druhy. Převládají bý− ložraví hlodavci, hmyzožravci a netopýři. Břehy spojovacích vodních kanálů mezi rybníky i přímo u lidských sídel obývá robustní hlodavec − ondatra pižmová. Nory, které jsou přístupné z ně− kolika míst najednou, si hloubí hluboko do břehů. Nedávno se v lokalitě lanškrounských ryb− níků usadil i největší evropský hlodavec bobr evropský. Jeho přítomnost dokazuje mnoho specificky pokácených i poško− zených stromů, jejichž větvič− kami se bobři v zimně živí. V okolí vod běžně žije také drobný hmyzožravec rejsek obecný a celá řada netopýrů chytající poletující hmyz. Text a foto: F. Teichmann, kresby: L. Melicharová
LÉTO 2006
Štika obecná Candát obecný
Čáp černý
Lyska černá
Sumec velký
Okoun říční Slípka zelenonohá Skokan hnědý
Bobr evropský
Topol poškozený okusem bobra na břehu přítoku Dlouhého rybníka.
Kachna divoká
LÉTO 2006
NAUČNÁ STEZKA LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY − MAPKA
Trasa naučné stezky s vyznačenými stanovišti
Rybník Dlouhý slouží k chovu ryb i rekreaci.
Sluneční rybník je využíván ke sportovnímu rybolovu.
STRANA 13
STRANA 14
NAŠE KŘÍŽOVKA
Vážení čtenáři, i pro letošní letní pohodu jsme pro vás připravili oblíbenou křížovku. Pokud budete chtít být zařazeni do slosování, pošlete nám nejpozději do 30. srpna správné znění tajenky jako obvykle na adresu:
LÉTO 2006
Redakce LL, TG TISK s.r.o., 5. května 1010, 56301 Lanškroun, na e−mail:
[email protected], popř. lístek vhoďte do stříbrné schránky na budově TG TISKu proti Penny marketu. Pro vylosované luštitele jsou připraveny ceny od firmy TG TISK. Přejeme vám příjemnou zábavu při luštění a hodně štěstí při losování. Redakce
LÉTO 2006
KAM PŘI HORŠÍM POČASÍ? DO MUZEA
LANŠKROUN: Městské muzeum Lanškroun, nám. A. Jiráska 1− Zámek, tel.: +420 465 324 328, http://www.mesto−lanskroun.cz, ÚT − PÁ: 9.00 − 11.00, 13.00 − 16.00; SO − NE: 13.00 − 17.00 Historie města Lanškouna − Historie sklářství na pomezí Čech a Moravy − Kabinet mincí a medailí akademického sochaře Zdeňka Kolářského − Pamětní síň Jindři− cha Pravečka, mezinárodně uznávaného pedagoga a skladatele dechové hudby ÚSTÍ NAD ORLICÍ: Výstavní síň, nám. čp. 7, tel.: +420 465 524 687, http://www.ustinadorlici.cz: Střípky ústecké minulosti − Ústeckými uličkami JABLONNÉ NAD ORLICÍ: Výstavní síň − Stálá expozice dějin města, nám. 5. května 30, tel.: +420 465 641 371, www.orlicko.cz; www.jablonneno.cz PO − PÁ: 9.00 − 17.00; SO, NE: 9.00 − 12.00, 13.00 − 16.00 Dějiny města − rodák Petr Figulus Jablonský − předměty z hospodářství, domác− nosti, spolkové činnosti a života občanů KRÁLÍKY: Městské muzeum, Velké nám. 365, te.: +420 465 631 117, www.orlicko.cz/Muzea/Kraliky, ÚT − SO: 9.00 − 11.30; 12.30 − 16.00; NE: 12.30 − 17.00 Dějiny města: spolky, řezbářství, varhanářství − Přírodovědná expozice − Příro− da Králického Sněžníku − Historická expozice PROSTŘEDNÍ LIPKA: Vojenské muzeum Králíky, tel.: +420 604 407 901, http://www.armyfort.com, PO − NE: 10.00 − 16.00 Bojová technika, tanky, obrněné transportéry, děla, munice, ruční zbraně, uni− formy, fotografie, dokumenty − Stálá výstava Armádní generál Ludvík Krejčí TĚCHONÍN: Muzeum čs. opevnění, dělostřelecká tvrz Bouda, tel: +420 777 647 114, www.atc.cz/bouda/welcome.htm, Součást linie těžkého opevnění, budovaného v letech 1935−1938. 1100 m dlou− há prohlídková trasa s elektrickým osvětlením − Historie československého opev− nění a jednotlivé prostory tvrze (I. trasa 1100 m, II. trasa cca 2000 m) LETOHRAD: Mikcentrum − Městské muzeum, Václavské náměstí 77, tel.: +420 465 622 255, http://www.mu.letohrad.cz Historie města − Napoleonovy saně − Petr Jilemnický − Sirkařství − Sklo a porce− lán − Vojáčkova galerie − Originální obrazy A. Muchy − Portrétní galerie malířů bratrů Umlaufových − České, moravské a slovenské národní kroje − expozice „Jak se žilo“ (lidový život v 19. století) Muzeum řemesel Nový Dvůr Letohrad, Nový Dvůr 143, tel.: +420 465 622 160, http://www.muzeumremesel.cz, PO − NE: 9.00 − 17.00 Stará řemesla − kompletně vybavené dílny s výrobky: truhlář, kovář, sedlář, kolář, paramentář, tkadlec, krejčí, pletař, švec, knihař, pradlena, kamnář, kupec, kartáčník, vlásenkář, hodinář, řezbář, pekař, mlynář, rolník, bednář, šindelář, fotograf, kame− ník, cihlář, sirkář, včelař, perníkář − Expozice je umístěna na ploše 720 m2 a je svým rozsahem unikátní v celé ČR − Řemesla jsou doplněna expozicemi staré školní třídy, světnice a hasičství, četnické stanice ŽAMBERK: vše otevřeno: ÚT − PÁ: 9.00 − 12.00, 13.00 − 16.00, SO − NE: 14.00 − 17.00 Městské muzeum, Čsl. arm. 472, tel.: +420 465 611 678
STRANA 15
Stálá expozice se věnuje dějinám města a dokladuje vývoj lidových a umělec− kých řemesel podhůří Orlických hor − Pozornost je věnována pro zdejší kraj ty− pickému paličkování krajek − Unikátní sbírku z oblasti historické farmacie před− stavuje Erxlebenova novogotická lékárna − Expozice přináší údaje o významných rodácích − vynálezci zemněného bleskosvodu Václavu Prokopu Divišovi, za− kladateli české chirurgie Dr. E. Albertovi, žamberskému rodáku Petru Ebenovi, ak. sochaři Františku Rousovi ml. a jeho bratru řezbáři Josefu Rousovi − Nově jsou v muzeu připomenuty památky na žamberské Židy Rodný domek P. Diviše, Helvíkovice č. 483, tel.: +420 465 612 937 Žamberk je rodištěm osobnosti světového významu V. P. Diviše, stálá expozice je umístěna do roubenice, jíž dominuje maketa jeho slavného vynálezu − zemně− ného bleskosvodu − V expozici je chudě vybavená světnice připomínající dobu, ve které Diviš žil, v další místnosti jsou zpracovány nejdůležitější okamžiky Di− višovy cesty za vzděláním a dráha premonstrátského kněze a vědce VYSOKÉ MÝTO: vše otevřeno: ÚT − NE: 9.00 − 12.00, 13.00 (SO, NE : 13.30)− 17.00 Regionální muzeum, Šemberova 125/I, tel.: +420 465 422 850, http://www.muzeum.myto.cz Archeologie, sklo, porcelán, cín, etnografie, cechy, řemesla, živnosti, měšťanský portrét, Smutkův kašírovaný betlém, kupecký krám, pracovna A.V. Šembery Litomyšlská brána, Tůmova ul. Pražská brána, Pražská ul.− architektonický a urbanistický vývoj města ve fotografiích LITOMYŠL: není −li uvedeno jinak: ÚT − NE: 9.00 − 12.00, 13.00 − 17.00 Regionální muzeum v Litomyšli , Jiráskova 9, tel.: +420 461 615 287, Historie a kultura Litomyšlska − Zámecké návrší − Zámek Litomyšl, piaristický chrám Nalezení Sv. Kříže − budova muzea je v sousedství Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110 , tel: +420 461 614 765, ÚT − NE: 10.00 − 12.00, 13.00 − 17.00; krátkodobé výstavy výtvarného umění Rodný byt Bedřicha Smetany, Zámecký pivovar, tel.: +420 461 615 287; +420 731 841 156, ÚT − NE: 9.00 − 17.00 II. patro zámku Litomyšl , Zámek Litomyšl, tel.: +420 461 615 287, ÚT − NE: 9:00 − 17:00; městská obrazárna, stálá expozice výtvarného umění Muzeum antického sochařství a architektury, Jiráskova 133, tel.: +420 461 614 649 Odlitky antické plastiky − Sochy z období archaického, klasického, helénistic− kého a římského sochařství − Doplněno architektonickými články − Každoročně sezónní tématické výstavy originálů − zápůjčky z různých institucí Portmoneum, Terézy Novákové 75, te.: +420 461 612 020, Unikátní nástěnné malby a vyřezávaný nábytek Josefa Váchala − grafika, spiso− vatele a mystika − Interiér vyzdobil Váchal ve 20. letech na přání svého přítele Josefa Portmana − litomyšlského bibliofila a amatérského tiskaře POLIČKA: Městské muzeum a galerie, Tylova 112, tel.: +420 461 725 769, www.muzeum.policka.net, ÚT − NE: 9.00 − 17.00 Muzeum (čp. 112−114): Památník Bohuslava Martinů − Hudební sál − Rodná svět− nička B. Martinů na věži kostela − Gotické opevnění města. Galerie (radnice): Staré umění na Poličsku − Obrazová galerie rodu Hohenemsů ze zámku Bystré u Poličky − Moderní umění na Poličsku − Bohuslav Martinů ve výtvar− ném umění MORAVSKÁ TŘEBOVÁ: Městské muzeum, Svitavská 18, tel.: +420 461 311 203, ÚT − PÁ: 9.00 − 12.00, 14.00 − 17.00; SO − NE: 14.00 − 16.00 Holzmaisterova sbírka (mimoevropské umění) − vznikla na začátku 20. stole− tí, předměty z Indie, lamaistické oblas− ti, Barmy, Japonska, Číny, starověké− ho Egypta − Grafická sbírka MUDr. Ladislava Loubala Zámek, Zámecké nám. 1, tel.: +420 461 311 203, ÚT − NE: 9.00 − 17.00 Geologické poměry Moravskotřebov− ska − "Et in Hollandia ego..." (holand− ské malířství 17. a raného 18. století ze sbírek Národní galerie v Praze, do− plněno grafikou, delftskou fajánsí) − Humanismus a renesance v Moravské Třebové − Památky moravskotřebov− ského baroka a rokoka. Galerie umělecké fotografie, ul. Br− něnská č. 32, tel.: +420 461 315 103, +420 732 700 482, http://www.mtrebova−city.cz/galerie/, ST: 14.00 − 17.00; SO − NE: 14.00 − 16.00 Fotografie z regionu, díla předních čes− kých fotografů, současné a historické fotoaparáty, autorské výstavy Expozice je na nám. T.G.M. v budo− vách č. 2, 6, 19.
STRANA 16
INZERCE
LÉTO 2006
LÉTO NA LANŠKROUNSKU, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, Lanškroun, 563 01, tel.: 465 322 270, mobil: 605 20 66 35, tel/fax: 465 322 271. E−mail:
[email protected]. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová.
