Cílová páska: bezbariérová knihovna a rovný přístup aneb Kdy už konečně budete mít metodiky a standard? Mgr. Helena Selucká
Počet medailí?
http://kuc.cz/xfzkvr
http://http://kuc.cz/rak33t
Kategorie • Cena pro instituci veřejné správy za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch občanů se zdravotním postižením • Cena pro nestátní subjekt za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch občanů se zdravotním postižením • Cena pro osobnost hnutí osob se zdravotním postižením • Zvláštní cena udělovaná za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch občanů se zdravotním postižením
Mosty 2003-2011 • Krajská knihovna Karlovy Vary za veřejné aktivity oddělení pro handicapované zpřístupněné neslyšícím osobám a za speciální vzdělávací aktivity v českém znakovém jazyce
• http://www.nrzp.cz/projekty/cena-mosty.html
MOSTY 2011 • Správa Krkonošského národního parku za mapování bezbariérovosti Krkonoš • Globus ČR k.s. za projekt „Cesty k lidem“ – předání 16 vozů neziskovým organizacím • Alena a Jaromír Krpálkovi za 20letou organizaci národních abilympiád • Mgr. Miroslav Výmola za zpřístupnění Katedrály sv. Václava v Olomouci osobám se zrakovým postižením a pořádání haptických výstav liturgických předmětů
Retrospektiva KKS I. • • • • • •
1991 ? 1992 ? 1993 1994 1995 1996: Služby veřejných knihoven – Kulturní a informační středisko pro zdravotně postižené
Retrospektiva KKS II. • • • • • • • •
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Retrospektiva KKS III. • 2005: Nové možnosti internetu – Přístupnost webových stránek pro handicapované uživatele
• • • • •
2006 2007 2008 2009 2010
Retrospektiva KKS IV. • 2011: On-line služby knihoven a digitální svět (Garant: Ing. Jan Kaňka) – Bez bariér: eLearning, webináře a virtuální světy. Bc. Helena Selucká, Bc. Jan Zikuška, PhDr. Petr Škyřík, Ph.D., Masarykova univerzita
• 2012: Bezbariérová knihovna - její prostor a lidé – 7 lektorů, samostatný blok Převzato z: http://www.svkos.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti/
Legislativa • Knihovní zákon 257/2001 Sb. http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg /01_LegPod/01_index.htm • Koncepce rozvoje knihoven ČR 2011-2015 http://knihovnam.nkp.cz/docs/koncepce201114/Koncepce_PIK_Rozp.doc • Normy o přístupnosti a službách
Aktivity • Naplnění koncepce – práce v metodické skupině • Tvorba metodického a informačního portálu http://bezbarierova.knihovna.cz/ • Příprava a realizace standardu Handicap Friendly • Tvorba metodiky ke standardu • Vzdělávací semináře pro knihovníky • Setkání s uživateli se specifickými potřebami • Vytvoření prostoru pro spolupráci • Propagace knihoven a jejich služeb • Optimální přístup uživatelů ke knihovnickým službám
Standard Handicap friendly • • • • •
Zrakově znevýhodnění Mentálně znevýhodnění Tělesně znevýhodnění Sluchově znevýhodnění …
Standard na první pohled • • • • • • • •
Obecné požadavky Personál Fondy a služby Technické a materiální požadavky Webové stránky knihovny Spolupráce a propagace Akce Integrační aktivity Více na bezbarierova.knihovna.cz
Standard na druhý pohled aneb Metodika • Návrat k typologii standardu pro 4 druhy znevýhodnění… (pro začátek) • Základ v lokálních možnostech a potřebách knihovny, její struktuře, výstavbě, vztazích… • Rozdělení metodiky na body nezbytné, vhodné, nadstandardní (různé možné aplikace) • Konzultace – Tvorba - Konzultace
Bod 2.: Personál • Všichni pracovníci služeb (+management, oddělení zpracování fondů) mají základní znalosti o životě osob se specifickými potřebami – v jakých organizacích, v jakém rozsahu, s jakým obsahem… • Průběžné zvyšování kvalifikace „pracovníků v přímém kontaktu“ – jakými formami • Zařazení tématu do výuky (děti – studenti – dospělí) • Odkazy na relevantní zdroje
Bod 2.: Personál • • • •
Základy ovládání speciální techniky Vhodné typy dokumentů Asistenční služba Všechny možné formy komunikace – Elektronická (tam, kde to jde) – Osobní (různé způsoby) – Písemná (různé formy)
• Zaměstnávání lidí se SP v knihovnách
Personál – metodika pro zrakové postižení (garant E. Cerniňáková) •
•
•
•
Každý zaměstnanec knihovny si uvědomuje si základní rozdíly mezi slabozrakým a nevidomým klientem a problémy spojené s jejich vadami (potíže se čtením, orientace v prostoru ad.). Knihovna má alespoň jednoho zaměstnance, který disponuje hlubokými znalostmi o problematice jednotlivých zrakových dat, jejich funkčních důsledků. Dokáže určit formáty vhodné pro jednotlivá omezení zraku, orientuje se v kompenzačních pomůckách, má povědomí o organizacích, které přímo pracují s klienty se zrakovým postižením. Management knihoven soustavně usiluje o integraci zrakově znevýhodněných klientů do knihoven, podporuje dostupnost knihovnických a informačních fondů a služeb všem skupinám zrakově znevýhodněných klientů. – Úvod do problematiky postižení Úvod do problematiky postižení získávají zaměstnanci z literatury a školení, které pořádá knihovna ve spolupráci s lokálními organizacemi (TyfloCentrum, TyfloServis ad.).
- Základy komunikace s osobami s postižením • Všichni zaměstnanci knihovny znají základy komunikace s uživateli se zrakovým znevýhodněním, znají zejména Desatero komunikace s pacienty se zrakovým postižením (Národní rada osob se zdravotním postižením ČR). • Hlubší komunikační dovednosti a vyšší stupeň specializace mají pracovníci ve službách, zejména pracovníci hudebních a zvukových oddělení, nebo specializovaných oddělení pro handicapované. Jsou si vědomi chyb, nepřesností a omylů, které mohou v komunikaci se zrakově znevýhodněným klientem nastat, znají strategii i doporučení kontaktu s takto znevýhodněnými klienty. Zároveň znají základy průvodcovství. – Ústní komunikace a její pravidla – Písemná komunikace a její pravidla – Elektronická komunikace a její pravidla
– Základy ovládání speciální techniky a vybavení • Všichni pracovníci ve službách znají základní ovládání techniky a vybavení, které knihovna nabízí pro uživatele se zrakovým znevýhodněním, především počítače vybaveného čtecím zařízením a softwarem ZoomText a obsluhu skeneru. Pracovník se specializací na zrakově znevýhodněné klienty zná podrobněji možnosti softwarového vybavení, kromě programu ZoomText perfektně ovládá také další programy na předčítání souvislého textu. Orientuje se v metodice Blind Friendly a problematice přístupnosti webových prezentací knihovny. – Vhodné typy dokumentů pro danou skupinu uživatelů • Všichni zaměstnanci mají obecné znalosti o alternativních formátech vhodných pro slabozraké a nevidomé uživatele. • Pracovníci knihoven mají povědomí o pořádaných knihovnických seminářích a školeních, které se na toto téma v ČR organizují a pravidelně se jich účastní. Zaměstnanci služeb pravidelně absolvují speciální školení Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP zaměřené na bezbariérovost knihoven s ohledem na jednotlivá znevýhodnění.
•
Pravidelné semináře pro pracovníky zvukových knihoven probíhají každoročně v Městské knihovně v Třebíči. Pořádají se i specializované semináře, např. Asistenční služba knihovníka při práci nevidomého a zrakově postiženého klienta v knihovně, který v r. 2002 společně s TyfloCentrem Brno, o.p.s. organizovala Moravská zemská knihovna v Brně. Semináře Bezbariérová knihovna, které několikrát ročně pořádá Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP, bývají rovněž pořádány několikrát ročně.
•
Asistenční služba V každé knihovně, která usiluje o logo Handicap Friendly s ohledem na uživatele se zrakovým znevýhodněním, by měla fungovat kontaktní osoba, zaměstnanec se specializací na zrakově znevýhodněné klienty . Tento pracovník vykonává funkci knihovníka-asistenta a je uživatelům se zdravotním znevýhodněním k dispozici po celou dobu otevírací doby knihovny (nebo alespoň jejího specializovaného oddělení ). Knihovník zajišťuje všechny běžné služby knihovny a to s ohledem na zdravotní znevýhodnění klienta. Umožňuje mu přístup k fondům, službám, asistuje nejen při výběru dokumentů, ale také např. při vyhledávání v katalogu a práci na PC.
•
•
Př. Krajská knihovna Karlovy Vary disponuje přímo oddělením pro handicapované klienty. Kontaktní osoba a vedoucí oddělení, Jitka Tichá, pracuje nejen jako knihovnice-asistentka, ale vede také certifikované a oblíbené vzdělávací programy, např. Kurz trénování paměti pro seniory a handicapované.
Personál – metodika pro mentální postižení (garant H. Selucká) •
Vybraní pracovníci pracující přímo s cílovou skupinou mají hlubší znalosti a dovednosti týkající se skupiny uživatelů s mentálním postižením. Ti zároveň vytváření optimální prostředí pro tyto uživatele v knihovně. Tyto znalosti mohou získat např. – – – – –
pravidelným kontaktem s danou skupinou uživatelů při společných programech účastí na seminářích věnovaných této problematice návštěvami škol, domovů, stacionářů a dalších zařízení pracujících s mentálně postiženými studiem literatury s touto problematikou navázáním spolupráce s dalšími knihovnami pracujícími s touto cílovou skupinou a vzájemnou výměnou zkušeností – možností stáže ve vybraných organizacích pracujících s klienty s mentálním postižením, pod vedením odborníků, kteří na konci stáže práci knihovníka s klienty zhodnotí a upozorní na případné chyby či nedostatky – Dalším způsobem, jak získat praxi v komunikaci s mentálně handicapovaným uživatelem, jsou schůzky knihovníků přímo s jejich rodiči či pečovateli.
•
Takto proškolení zaměstnanci by své získané zkušenosti pak měli předat všem svým kolegům, a to nejen těm, kteří přijdou přímo do styku s uživateli, ale i zaměstnancům oddělení jako jsou např. katalogizace, zpracování fondu apod.
•
Základy komunikace s osobami s mentálním postižením (zdroj?): –
– – – – – – –
Komunikace mezi personálem a handicapovaným uživatelem by měla být jasná a výstižná. Je důležité, aby se handicapovaní uživatelé cítili v knihovně natolik dobře, aby se tam vždy rádi vraceli. Zaměstnanci by měli mít na paměti, že osoby se zdravotním postižením nepřekonávají jen tělesné překážky, ale také psychické bariéry, aby vůbec do knihovny přišli a mluvili o svých potřebách. Lidé s mentálním znevýhodněním stejně jako zdraví lidé vnímají stres, zlobu a ponižování. Proto je v komunikaci s nimi nutné jednat přirozeně jako s rovnými partnery a je dobré dodržovat pravidla slušného chování – vždy se představit, podat ruku a vstřícně se zeptat, jak můžeme pomoci. Při komunikaci je nutná trpělivost, a pokud je to možné, vymezit pro komunikaci klidné prostředí. Zaměstnanci by s těmito lidmi měli umět komunikovat přímo, ne pouze prostřednictvím jejich asistenta nebo rodinného doprovodu Otázky pokládat co nejjednodušeji, ale zase ne příliš. I mentální znevýhodnění má různé stupně a projevy, proto musí vše vycházet ze setkání s konkrétním klientem. Klienta je dobré povzbuzovat zájmem, porozuměním, klidným chováním a pozitivním výrazem. Je dobré používat mimiku, haptiku (kontakt hmatem) a udržovat oční kontakt. S kým je vhodné spolupracovat při školeních – další tipy? • •
• • • •
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice - http://www.spmpcr.cz/ http://www.helpnet.cz/
Knihovna na svých www stránkách i v prostorách knihovny informuje své uživatele o možnostech asistenční služby pro lidi s konkrétním postižením, ale i o nabídce služeb a aktivit dostupné pro tyto osoby po celou dobu provozní doby knihovny. Tento pracovník má hlubší znalosti o problematice lidí s tímto typem handicapu Pokud se jedná o menší knihovnu (?) je možné uvést, že je možné proškolenou osobu kontaktovat a domluvit si s ní na čase návštěvy knihovny. Pracovník vykonávající asistenční služby pomáhá čtenářům v orientaci v knihovně, jejím fondu a službách. Zároveň pomáhá těmto čtenářům řešit případné vzniklé problémy.
Personál – metodika pro sluchové postižení (garant Z. Houšková) •
Neslyšící lidé se nám zdají být bezproblémovou skupinou, co se čtení týká, neboť recepce psaného textu není vázaná na akustické informace. Je důležitá osvěta a popularizace problémů, se kterými se neslyšící lidé setkávají. Teprve pochopení důvodů nedostatku hlubšího čtenářského zájmu nás může dovést k dalším formám práce, které by mohly přispět k prohloubení zájmu neslyšících o služby knihoven. Jak přilákat neslyšící do knihoven.
•
osoba pověřená (a znalá) komunikací se SP/N osobami (asistenční pomoc)
•
Všichni pracovníci ve službách musí absolvovat alespoň minimální školení komunikace s neslyšícími (3 hodinové); povinné je pravidelné zvyšování kvalifikace personálu v problematice (komunikace ve ZJ (služby tlumočníka) v knihovnách od velikosti???; videotelefony (využití centrálního tlumočení): pravidla komunikace, sluchové postižení a jeho specifika, doporučený fond, doporučené aktivity, kurz ZJ… Pro prelingválně neslyšící je obtížné komunikovat v češtině a odezírat. Taková komunikace může vést k vzájemnému nepochopení. Komunikace všemi způsoby – zeptat se, jak, tužka, papír, ZJ, tlumočení Vstřícnost, poučenost, empatie
• • •
Standard na první pohled • • • • • • • •
Obecné požadavky Personál Fondy a služby Technické a materiální požadavky Webové stránky knihovny Spolupráce a propagace Akce Integrační aktivity Více na bezbarierova.knihovna.cz
Vraťme se na začátek • Mosty 2012 • http://www.nrzp.cz/projekty/cena-mosty.html
Děkuji za pozornost. Mgr. Helena Selucká SKIP Sekce služeb osobám se specifickými potřebami http://bezbarierova.knihovna.cz/
[email protected]
