CÍL URČUJE VÝVOJ! Když je cíl chybný, vyvíjí se i vše ostatní chybně. Když cíl změníte, změní se automaticky i váš vývoj. Prof. Wolfgang Mewes Strategie Journal 05-07, str. 8 - 12 ve svých provozech jako hospodářské resp. technické pracovníky. Věřili, že tím mají "vystaráno". Jak léta běžela byli v rámci podniku opakovaně přesunováni sem a tam do různých provozů, funkcí a působišť. Upřímně řečeno, nechali sebou více méně vláčet. Nevytyčili si vlastní cíle a aktivity a následkem toho ani nezískali specifické schopnosti. Před rokem, v říjnu 2006, se BenQ stal insolventním. Všichni tři byli do měsíce propuštěni a převzati specializovanou společností při zachování dosavadních platů. Společnost jim pomáhala s hledáním nového zaměstnání a organizovala rekvalifikace. Nikoliv však se zaměřením podle jejich individuálních silných stránek nýbrž "jednotně". Novou kvalifikaci doposud žádný z nich nevyužil.
V tomto textu, určeném exkluzivně pro Strategie Journal, objasňuje Prof. Mewes důležitost cílů: co je vlastně úspěšný cíl a jak takový cíl přispívá k účinnosti faktorů, podmiňujících úspěch. Je to smutný příběh: včera jsem měl rozhovor se třemi bývalými zaměstnanci firmy BenQ. Pamatujete? Jedná se o výrobce mobilních telefonů, který původně patřil společnosti Siemens, potom byl prodán tchajwanskému koncernu BenQ a o rok později upadl do platební neschopnosti. Velmi úspěšný otec jednoho ze zmíněných zaměstnanců nedávno zemřel. Ve své závěti si přál, aby syn absolvoval kurz EKS a velmi mu to leželo na srdci. Syn to však nepovažoval za důležité.
S respektem k památce otce (se kterým jsem byl v přátelských vztazích) jsem souhlasil s rozhovorem. V rámci přípravy jsem jim rozeslal článek, zabývající se "případem Schaupensteiner" (viz Strategie Journal 03/07). - V čem spočívá rozdíl mezi nim a jimi? - Všichni tři se doposud pasivně nechali řídit shora, věřili v moudrost vedení Siemens a nesledovali žádnou vlastní strategii. Uklidňoval je pocit jistoty, že se Siemens o ně nějak postará. Podobnou "jistotou" se dnes nechávají ukolébat i mnozí další. Nejen u Siemensu. Místo toho, aby se sami zabezpečili pro případ krize a na stáří, věřili v solidaritu, vyžadovanou a slibovanou politiky a dalšími: Pokud to nezajistí zaměstnavatel, postará se o nás přeci stát. (Motto:
Životní dráhy mých třech partnerů, se kterými jsem hovořil, jsou podobné: Všichni jsou ve věku 45 až 52 let. Po vyučení resp. absolvování vysoké odborné školy je Siemens zaměstnal
1
"Důchody jsou jistota".) Osud naší trojice ukazuje opačnou stranu solidarity: ve víře v klamnou jistotu promarnili roky, ve kterých (jak ukazuje "případ Schaupensteiner") je snadno možné samostatně řídit svůj profesní vývoj. Avšak když dojde na solidaritu, ukáže se, že sociální síť je dost vetchá. Na rozdíl od naší trojice začal Schaupensteiner velmi brzy sám určovat svoji orientaci. A to trpělivě ale vytrvale a proto prakticky bez rizika! "Zarytě" ("bohrend"), jak to nazývá EKS. Při zpětném pohledu se dost překvapivě ukázalo, že cílená specializace, kterou si sám našel, a s ní automaticky spojený nárůst výkonnosti, byla i v zájmu jeho zaměstnavatele a dokonce (protože se jednalo o potlačování obecně škodlivého problému korupce) i v zájmu veřejnosti. To je automatický a proto většinou nepozorovaný účinek této strategie.
Podobně jako v destilačním zařízení se z bohaté směsi surovin dají "vydestilovat" informace, potřebné k dosažení cíle.
žádný cíl nemá a nechá se jen více méně pasivně unášet. V prvním případě se procesy učení, schopnosti, kontakty, vztahy atd. kumulují téměř sami od sebe ve zřetelný náskok, zatímco v ostatních případech dochází k narůstajícímu tříštění sil a k dezorientaci rezultující v průměrnost. Rozdíl účinkuje jako nastavení vyhybky. Vývoj a úspěchy člověka (nebo též podniku) se ubírají jedním nebo druhým směrem. (Mimochodem, tuto "dominanci cílů" odhalil již starořecký filozof Aristoteles a spojil ji s pojmem "Entelechie".)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Každý člověk absolvuje v životě statisíce jednotlivých procesů učení. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tento účinek vede k narůstajícímu souladu zájmů, k odstraňování případných počátečních konfliktů, k narůstající vzájemné podpoře … krátce řečeno k "synergii". To je v protikladu k tomu, jak se dnes vyvíjí vše, počínaje podniky a konče světovou politikou.
Můžeme tedy shrnout: O vývoji a úspěchu člověka nerozhodují výchozí podmínky, se kterými vstupuje do života. Rozhodující je, zda informace, inspirace, ideje, procesy učení, sociální kontakty, investice atd., nashromážděné v průběhu života mají nějaký cíl a pokud ano, jaký cíl to je. Z moderního výzkumu mozku je stále jasnější, že to platí "komplexně". To znamená nejen pro vývoj finančních a materiálních poměrů, nýbrž i pro vývoj duševní (psychický), zdravotní a sociální. Není to tak, jak to
Statisíce procesů učení Každý člověk projde mezi narozením a smrtí statisíci malých a proto většinou nezaznamenaných jednotlivých procesů učení. Učí se tedy nikoliv jen ve škole. Sbírá zkušenosti, znalosti, vstupuje do sociálních kontaktů, rozvíjí vztahy, inspirace, ideje, koncepty atd. Rozhodující otázkou je, zda při těchto statisících procesů učení, probíhajících po celý život, sleduje stále stejný cíl nebo zda cíl stále mění nebo zda vůbec
2
Nikoliv pro školu, nýbrž pro život … Všechny odtažité věci se člověk naučí ve škole. To co potřebuje nejnaléhavěji, tj. jak co nejúspěšněji hospodařit se svými silami, jej však škola nenaučí. To však není vina učitelů, nýbrž těch nahoře, kteří jsou vzdáleni realitě ale rozhodují o tom, co se má vyučovat na našich školách. - "Přejete si dobro, stvoříte chaos", profesor psychologie Dietrich Dörner v práci "Die Logik des Misslingens" Logika nezdaru.
Současná situace není dobrá: Všude na světě dochází ke konfliktům a narůstá napětí. Připomíná to situaci jako bychom pomalu zahřívali sud prachu. Stále více prozíravých volá po změně. Politické tahanice a žabomyší války tomu však stojí v cestě. Ústřední úzký profil, který určuje jak se náš svět bude v budoucnosti vyvíjet, spočívá ve státním vzdělávacím systému. Již staří Římané věděli: "Non scholae sed vitae discimus" (Učíme se nikoliv pro školu nýbrž pro život). Avšak náš státní vzdělávací systém nevychovává mládež k životaschopnosti nýbrž spíše k pravému opaku. - To nejdůležitější, co se člověk musí naučit aby se stal životaschopným, je umění co nejúčinněji vynakládat své síly. Jinak řečeno: Jak nejúspěšněji hospodařit. EKS tisíckrát prakticky prokázala a vědecky doložila, že každý člověk může být stokrát úspěšnější a pro společnost užitečnější než momentálně je (srov. "Die acht Ursachen für die außerordentliche Wirkung der EKS" - Osm příčin mimořádného účinku EKS.)
3
Jedná se o problém, jehož řešení již po desetiletí naznačuje bajka o dvou žabkách: Dvě žabky spadly do misky s mlékem. Jedna z nich usilovně plavala pořád dokola až se vysílila a utopila. Druhá "šlapala vodu" stále na stejném místě. Po určité době začala cítit stále pevnější půdu pod nohama a nakonec se jí podařilo z misky vyskočit. - K čemu došlo? V místě, kde žabka "šlapala vodu", se zprvu neviditelné částice mléka spojily v máslo. Zhutnily se v pevnou únosnou hmotu. A to navzdory všem předchozím očekáváním žabky! Stejně je tomu s informacemi, které každý během života získává a s profesními dovednostmi, znalostmi, kontakty, vztahy, procesy učení, nápady atd., které se během života vyvinou. Samy o sobě jsou sotva uchopitelné, skoro bezcenné a prchavé. Čím důsledněji je však zhutňujeme směrem k trvalému cíli, tím více stoupá jejich profesní použitelnost a hodnota.
pořád ještě straší v hlavách již od dob Karla Marxe, tedy tak, že naše "bytí" (tj. aktuální životní poměry) určuje vývoj našeho uvědomění. Je to ve skutečnosti jinak: cíl je tím, co určuje vývoj našeho uvědomění a jeho prostřednictvím naše "bytí" (tj. aktuální životní poměry).
Problematika cílů Čím dříve začneme mít před očima svůj vlastní cíl a čím dříve jej začneme zpřesňovat, tím lépe. (Pro útěchu však lze již teď říci: nesčetné případy EKS mezi tím ukázaly, že i ve vysokém věku je ještě možné se odlišit od šedé masy a vyvinout špičkovou schopnost, která je jedinečná, naléhavě žádaná a skvěle honorovaná. Počítače a internet to rok od roku usnadňují. Stačí jen strategicky zacíleně začít.) -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Volba cíle určuje vývoj uvědomění a jeho prostřednictvím životní poměry. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak bylo řečeno: O vývoji a úspěchu člověka (a ostatně i podniku) rozhoduje, zda má nebo nemá před očima trvalý, pevný cíl. Problémem nyní je toto: Jaký musí takový cíl být aby navzdory stále rychlejším a obtížněji předvídatelným technickým, personálním, ekonomickým, sociálním, ekologickým a politickým změnám zůstal důležitým nebo aby jeho důležitost dokonce narůstala? Nesmí být formulován příliš úzce nebo jednostranně tak jak to předurčují mnohé z dosavadních plánovacích technik, nesmí však být ani mlhavý, idealistický, vzdálený realitě a nejasný. Cíl musí být srozumitelný aby mohl být jasným vodítkem spletitostmi přinášenými životem a zároveň natolik nadčasový, aby ve věku 20 nebo 30 let získané vědomosti, schopnosti, kontakty, vztahy, investice atd. měly hodnotu a relevanci ještě v osmdesáti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čím důsledněji zhutňujeme informace směrem k trvalému cíli, tím více nabývají na hodnotě. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Zhodnocují" se navzájem. Jejich celková hodnota však narůstá rychleji než hodnota jednotlivých izolovaných komponent. Jinak řečeno: Nízké hodnoty, které tyto informace, nápady, kontakty atd. jednotlivě mají, se při zaměření na cíl nesčítají, nýbrž násobí. Je to důsledek jejich narůstajícího vzájemného propojení. Úhrnná hodnota "částic" roste, jak ukázal rakouský ekonom Joseph Schumpeter, v důsledku jejich vzájemného propojení progresivně. (Viz "Die acht Ursachen für die erstaunliche Wirkung der EKS" - Osm příčin podivuhodného účinku EKS.)
4
Metodika EKS vede k systematickému směřování k cíli První krok:
Charles Darwin to demonstroval na pěnAnalýza individuálních vlastností a sil- kavách, které studoval v souostroví ných stránek (individuálního profilu Galapágy. V takových neobsazených místech jsou nejen nejlepší podmínky způsobilosti). pro vývoj, lze tam najít i podporu vývoje Druhý, třetí a čtvrtý krok: a vyváženosti celku. Přírodní vědy se stále soustředěnější koncentrace (za- stále více přiklánějí k názoru, že tento princip má zásadní význam. ostření) na a) oblast úkolů, odpovídající individuálnímu profilu způsobilosti b) cílovou skupinu a dílčí cílové skupiny, které slibují největší vyhlídku na úspěch c) problém, který cílová skupina pociťuje jako aktuálně nejpalčivější
Naši vědci z oblasti vzdělávání však tento princip nemají v lásce. Lidstvo se ve své povznesenosti od tohoto principu, daného evolucí, stále více vzdaluje. A to je základní příčinou narůstající bídy. (Srov. mimo jiné: laureát Nobelovy ceny Hannes Alfven, "Atome, Mensch und Universum" - Atomy, člověk a vesmír, laureát Nobelovy ceny Konrad Lorenz, "Der Abbbau des Menschlichen" - Konec humanity, laureát Nobelovy ceny Werner Heisenberg, Der Teil und das Ganze" - Část a celek, biolog Hans Hass, "Energonlehre …" - Teorie "energonů"…, fyzik Hermann Haken, "Die Erfolgsgeheimnisse der Natur …" Tajemství úspěchů přírody …
Pátý krok: Sledování uvedeného měnícího se nejpalčivějšího problému cílové skupiny "cestou objektivně nejvyššího možného úspěchu".
Šestý krok: Prohlubování vztahů s kooperujícími partnery, umožněné předchozími kroky.
Sedmý krok: Orientace na stálou základní sociální úlohu (základní potřebu). V pozadí těchto sedmi kroků EKS je princip "Klíč-zámek", rozpoznatelný všude v přírodě. Můžeme jej pozorovat v každém lese: Každé individuum vrůstá vždy do nejbližšího neobsazeného místa (niky).
5
Co je nejúspěšnější cíl?
Je EKS prakticky použitelná za Lze si představit bezpočet cílů, jejich každých okolností? "potenciál úspěšnosti" se však velmi liší. Problémem proto není jen prostě sledovat nějaký cíl, je třeba najít cíl, jehož hodnota (jak již bylo uvedeno) nejen nebude klesat následkem rozmanitých nepředvídatelných životních situací, nýbrž bude narůstat. Je zapotřebí mít cíl, který zajistí, že v mládí získané znalosti, vztahy, kontakty atd. nezastarají, nýbrž vzájemným propojením budou postupně nabývat na ceně a i v sedmdesáti nebo osmdesáti zůstanou profesně přínosné. (To je ostatně možnost, jak řešit problémy stáří a důchodu.)
"Případ Schaupensteiner" ukazuje, že vyvinutí vlastní samostatné strategie je možné dokonce i tehdy, když se jedná o úředníka, omezovaného velmi těsným profesním rámcem. Tento "případ" dále ukazuje, že to může být v souladu i se zájmy zaměstnavatele. Vlastní zájem může být "synchronizován" nejen se zájmy zaměstnavatele ale i se zájmy veřejnosti. Schaupensteiner se takto vyčlenil ze skupiny desetitisíců právníků (navzájem podobných a proto snadno nahraditelných) a stal se jedinečným "řešitelem problémů". Postupně se již nepotřeboval nabízet a začal být vyhledáván.
Existují takové cíle? Americký profesor Simon obdržel před lety za rozpracování této problematiky Nobelovu cenu (srov. EKS aktuell 4, 19, 106). I on již rozpoznal, že se nemůže jednat o jeden jediný cíl, nýbrž že to musí být po krocích navazující řetěz cílů. EKS vyřešila tento problém svoji metodou sedmi kroků. Jen nemnozí to však doposud zaznamenali (viz rámeček na předchozí straně).
A přesně to je cíl a též (při dostatečně důsledném počínání) praktický výsledek EKS. Předpoklad: nesoustředit se na své vlastní problémy nýbrž na co možná nejpalčivější problém současného světa (tj. je třeba chovat se sociálně, nikoliv egocentricky). -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čím lépe řeším úzký profil okolního světa, tím lépe se sami od sebe řeší mé vlastní problémy. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nicméně zpět k mé trojici. Velmi jsem se snažil: Jejich myšlenky se znovu a znovu vracely k jejich vlastním problémům jako např. že zůstávají odkázáni na podporu v nezaměstnanosti, jak se vypořádat s hypotékami, jak vysvětlit manželkám nutná omezení vynucená situací, co řeknou jejich děti, sousedé atd. Na čtyřech příkladech (stejně starý konstruktér, pracovník banky, předseda představenstva, zkrachovalý výrobce plastů) jsem demonstroval, že jejich problémy jsou řešitelné a jak. Tito čtyři lidé, které jsem použil jako příklad, se rovněž stali v pokročilém věku
Důležité: zůstat trvale zaměřen na cíl, ale vyhnout se nebezpečnému "pohledu tunelem"
6
o svém nynějším velkém profesním úspěchu. - Co se přihodilo? Po několika dalších neúspěších se teď přeci jen specializoval na zdokonalování návodů k použití. Když takto zaměřil své úvahy, podařila se mu některá přesvědčivá zlepšení a vyvinul výukový program. (To je vždy snazší než si člověk zpočátku myslí). Ve spolupráci s jedním technickým odborným nakladatelstvím nabízel příslušné semináře a individuální poradenství.
nezaměstnanými avšak dokázali změnit své cíle a posléze se stali úspěšnějšími než dříve. Avšak nic nepomáhalo. Rozhodující rozdíl spočíval v tom, že se jejich myšlenky znovu a znovu vracely k jejich vlastním problémům, zatímco EKS vyžaduje zaměření na co možná nejpalčivější problém současného světa. EKS mezi tím prokázala (prakticky, ekonomicky a přírodovědecky): Čím lépe řeším palčivý problém (úzký profil) okolního světa, tím lépe se sama od sebe vyřeší většina mých vlastních problémů a usnadní se řešení zbývajících. Motto: "Zasej užitek - sklidíš zisk". Již od Platona to mnozí tušili, bez důsledné strategie to však nefunguje.
Později se při přednášce na EKS kongresu v Bad Kissingen ukázalo, že zásluhou náskoku, který v dané oblasti mezi tím získal, má nanejvýš uspokojivý příjem navzdory tomu, že mu bylo již přes sedmdesát. Mezi tím jsme zaznamenali četné podobné případy. Nakladatelství má doplňkové příjmy a specialista díky tomuto věrohodnému příznivci pravidelné příjmy ze seminářů, poradenství, prodeje pomůcek a (odnedávna) i z internetového portálu. Začít lze s nízkým rizikem pro obě strany kooperací s limitovanými náklady. Mám "na skladě" bezpočet podobných případů. Až po příznivce EKS, kteří se mezi tím stali milionáři a miliardáři. Je to vše jen otázkou správného cíle a důsledné specializace.
Naděje přesto zůstává. Již vícekrát vedly zdánlivě marné argumenty, příklady a odkazy nakonec ke změně myšlení a konání. Zjevně proto, že utkvěly a dále působily v podvědomí. Příkladem je případ Gerharda Richtera (jméno změněno, případ je však ověřitelný). Richter byl hyperaktivní. Vzhledem k tomu, že se mu po desetiletí nedařilo dosáhnout vysněného úspěchu věřil, že si takový úspěch může vynutit hyperaktivitou. Prostřednictvím ZKBs (internetová inzerce?) nalézal stále nové a úžasně atraktivní pozice. Na počátku byl vždy velký úspěch, potom však pokaždé nový krach. Svoji hyperaktivitou šel svým představeným a kolegům na nervy. Po analýze jeho silných stránek a slabin jsem mu doporučil, specializovat se na zdokonalování návodů k použití. V souvislosti s narůstající složitostí techniky a komplikovanosti záručních podmínek se tyto návody stávaly stále palčivějším problémem. To se mu však očividně zdálo být příliš triviálním. Místo toho rozvíjel stále větší plány, které vždy z nějaké příčiny zkrachovaly. Celých deset let jsem o něm pak neslyšel. Jednoho dne (mezi tím mu bylo už přes šedesát) napsal
Velmi vyhledávaný obrat spočívá ve změně cíle! Ekonomická věda směruje lidi a podniky stále více a silněji na cíl, představovaný zvyšováním vlastního zisku (maximalizaci výnosů). Vzhledem k tomu, že se to tak učí již více než sto let, všichni věří, že by to tak mělo být. Je to však krátkozraké a chybné. Se zaměřením na jiný cíl, na zvyšování své užitečnosti pro okolní svět, lze dosáhnout mnohem většího úspěchu. Výsledkem je sice také maximalizace
7
vlastního zisku ale oklikou přes užitečnost pro okolní svět. Čím větší je užitečnost (prospěšnost), tím větší je poptávka, obrat, počty výrobků, pokles kusových cen, zisk, schopnost získat úvěr a psychická a finanční svoboda, dovolující dále a dále zvyšovat svoji užitečnost pro okolní svět až po dosažení vedoucí pozice na světovém trhu. Již od Platona to mnozí tušili. Metodicky spolehlivou cestu k tomuto cíli však vyvinula teprve EKS.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kvalita cíle je to, co někomu dovoluje stát se tak úžasně úspěšným na rozdíl od masy ostatních. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přes sto let jsme byli vychovávání ke zcela jinému myšlení a jednání (jak říká profesor informatiky Karl Steibuch "chybně naprogramováni"). Proto to je na jedné straně podivuhodně snadné, na druhé straně však těžké neboť je to spojeno s nutností změnit způsob myšlení. EKS ukazuje, jak nezbytné změny cíle dosáhnout. Mnozí si bohužel myslí, že stačí se s EKS povrchně seznámit. Je to však jako ve sportu: pro zlepšení výkonu je třeba trénovat, trénovat a opět trénovat. Útěchou budiž, že budeme lepší a lepší. A to zcela jistě.
V odlišnosti cílů spočívá vysvětlení, proč se jen někteří nemnozí lidé a podniky (např. Würth, Kärchner, Belimo, ASWO, Logitech, ALDI, Gates, zakladatelé Googlu, Town & Country atd. atd.) vyvíjejí tak úžasně úspěšně na rozdíl od masy ostatních. Nestačí ovšem vyvinout jakoukoliv užitečnost (prospěšnost) pro okolí. Musí to být užitečnost, která je pro cílovou skupinu tak důležitá, že ji cílová skupina musí považovat za podmínku nabytí a udržení konkurenceschopnosti a musí být zároveň ochotna ji tomu odpovídajícím způsobem honorovat.
Ve změně cíle lze nalézt tolik hledaný obrat v hospodářství a společnosti. Je tomu tak proto, že hospodářství a společnost, ve kterých jsou všichni zaměřeni na zvyšování své užitečnosti pro okolní svět (neboť vědí, že touto cestou sami dosáhnou největšího úspěchu), se budou úspěšně vyvíjet v úplně jiné hospodářství a společnost než jsou ty stávající. Přeji Vám vše dobré Váš Prof. h.c. Wolfgang Mewes
Správně zvolený cíl pomáhá (podobně jako fixní lano ve skalní stěně) s orientací v nepřehledném terénu.
8
