Chvilka života Na světě je člověk jenom chvilek pár,
Jsme mu jako nazí,
nadechnout se k životu,
dívajíc se na nás Bůh.
jak motýl co vyklubal se z kukly,
Hříšní a přeci milující, toužebně tak
letíc světem života a smrti.
hledající, tu lásku svého života.
Jak blízko jsme jí, my lidé smrtelní.
Poznaje ji, dělaje psí kusy, se slzami
Jeden život končí a druhý začíná,
v očích, maje tak srdce v krku,
narodíš se a zemřeš, jako tráva
s odvahou zápasníka, vrhajíc se vpřed.
na louce, jež vzroste a uvadne,
Vrhajíc se do náruče lásky co naplnila svět.
tak jako květ.
Do té náruče světa, toužící, milující Jaký je to svět, svět hřícha.
a hříšné zároveň.
Kde slovo má jen lidská pýcha,
Buďme mu věrni, až do konce,
která všechno krásné kolem kazí.
on je naší lásky pochodeň. Autor: Radek Antoš
Červen s příslibem léta a radosti může začít...
Milé sestry, milí bratři, usedám dnes k počítači s úkolem napsat úvodník, do červnového čísla časopisu Poutník. Venku je krásné slunečné počasí, nádherná příroda, ale já jsem přesto smutná a ztrápená. Květen – měsíc lásky, byl pro mne mimořádně bolestivý v mnoha směrech, uvědomuji si ale, že náš nebeský Otec mne neopustil, a je stále se mnou. Drží mne ve své náruči a objímá mne, svou nekonečnou láskou a dává mi vědomí, že náš život je jako kniha, která není nikdy uzavřena. A tak můžu s Jeho pomocí vstát a začít zase znovu. Život je neustálým studiem a poznáváním. V našem životě nenastane nikdy taková situace, kdy budeme konstatovat, že už víme všechno, že jsme poznali všechna tajemství lidského života a vesmíru. Každým rokem lidstvo něco nového objeví, na něco přijde a to v různých oblastech našeho žití, jako třeba výzkum, věda, technika, atd. To co ještě např. včera bylo pro lidí nemožné anebo záhadou, dnes se vyřeší a také oznámí všem ve sdělovacích prostředcích jako naprosto jasná záležitost. Navíc každý z nás chodí stále do školy, kde máme každého dne příležitost stávat se více člověkem. Víte o jakou školu se jedná ? Je to přece škola Ježíše Krista!! Neustále můžeme v sobě zdokonalovat potenciál dobra a také dary, talenty, které nám dal Bůh. Kromě toho má každý z nás bohatý vnitřní svět, svět emocí, ve kterém objevíme touhu po lásce, po štěstí, dobru a kráse. Každý z nás je před Bohem jedinečný a neopakovatelný, proto si znova uvědomme, že náš život je velký Boží dar a že stoji za to ho žít dobře. Každý den je takovou nepatrnou částečkou v mozaice. Jenom když všechny tyto částečky spojíme, vznikne nádherné dílo. V opačném případě obraz bude neúplný a nebude krásný. Přejí nám všem, dětem ale také nám dospělým, aby každý den našeho života byl sice drobným ale důležitým kamínkem, z kterého vznikne časem nádherná mozaika našeho života. Radujte se z přicházejícího léta a hlavně nezapomínejte, že náš milující Otec nám dává šanci začít každý den znova…. Za redakční tým šéfredaktorka – Kateřina Švancarová
KVĚTY Ať tato píseň tobě Pane zní, kdo slovům mým, ach kdo jim rozumí? Ten, který skrývá před lidmi svou tvář, tam, kde je chrám i trůn i svatozář. Očisti mne, prosím, a vytrhni z mých pout, Již dlouho volám, dál neumím se hnout, okovy těla jsem k zemi připoután, lepší je zemřít, než bez tebe žít sám. Už musíš přijít, k sobě nás přivinout, musíš nás láskou, můj Bože ovinout, láska je všechno, co chybí lidem tvým, bez tebe zmírám, o lásce jenom sním. Ty, který svět jsi stvořil, lidem dal, který jsi Pán a vládce, Králů Král, Ty sám jsi láska, ty sám jsi život náš, Ten život věčný toužícím rozdáváš. Když květy stromů u jara zavoní, když znovu spatřím ty květy jabloní, tak silná touha se ve mně probouzí, kéž srdce mé se lásce nevzpouzí. Živote věčný, tys nejkrásnější květ, já nechci jenom, si k tobě přivoňet, té vůně lásky chci stále plný být, proto ti zpívám a chci tě poprosit. Prosím Tě, prosím o vůni něžných květů, Prosím Tě, prosím o krásu věčných světů. Prosím Tě, prosím, buď v nás, jako ten květ, kdo bude chtít, ať smí si přivonět. Dovětek: Už Král všech živých k nám z nebes přichází, Už vidím konec, konec všech nesnází, zmizela smrt a víc se nevrátí, však vůně květů se nám již neztratí.
PROČ VĚŘÍM ? – TENTOKRÁT NÁM NAPSAL SVOU ODPOVĚĎ NÁŠ SPOLEČNÝ KAMARÁD, KAZATEL – TOMÁŠ SEDLÁK Jsem ve své podstatě velice emocionálně a zároveň prakticky založený člověk. Snažím se věci a události vidět tak jak jsou, řešit je tak jak přicházejí a opustit je, když odcházejí. Jedno je jisté, zanechají ve Vás svůj otisk kterého se už nikdy nezbavíte. Takový je ostatně život. Vepíše vám do tváře a do srdce, co jste v něm prožili. Nikdy nezapomenu na výlety do přírody s mým tátou, zamilované chvíle s mou stále krásnější ženou, ani na moji pozvolnou a pestrou cestu životem vstříc k poznání Boha Stydím se za své veřejné trapasy, coby někdejší moderátor společenských akcí. Sypu si popel na hlavu jako otec, který chybuje ve výchově svých dětí. Lituji chvílí, kdy jsem morálně neobstál jako člověk. Ať už šlo o taháky ve škole, ukradenou tyčinku v obchodě (asi v 8 letech), či rvačku s automechanikem, který mi odmítl uznat reklamaci opraveného, byť nepojízdného vozu (krátce na to jsem zjistil, že mi došel benzín). Život nás staví před různá rozhodnutí. Je jen na nás, zda z nich vyjdeme s čistým štítem, nebo se necháme sem tam „umáznout“, vždyť nejde o život, nic mi to neudělá, a nikoho tím neovlivním. To říká matka dvou bystrých dětí, která spí s jiným mužem, než s vlastním. Tak přistupuje k řešení rodinných problémů otec, který při jakékoliv snaze své manželky promluvit si, odchází za kamarády. Jedna sklenička denně nikomu neublíží! Zaznívá z úst lehce připitého muže, aby vzápětí jeho syn – zapřisáhlý abstinent vypověděl, jak se stydí za svého otce – alkoholika. Skuteční lidé, skutečné příběhy. Nejsou ojedinělé. Jistě byste mohli také vyprávět. Co mají společného? Absenci vůle zapojit se a vytrvat v udržení nejvyššího stupně morálky, která jim byla kdy představena i za cenu vlastní oběti! Jinými slovy: „nechce se mi nic dělat, ono to nějak dopadne.“ Pochopitelně takto smýšlející člověk spláče nad výdělkem, a s ním i celá společnost. Připomíná mi to příběh o jednom šlechtici, který pozval své přátele na hostinu. O vše je postaráno, napsal v dopisech. Vyzval je pouze k donesení jedné láhve toho nejlepšího vína, které ve svých sklepech mají. Víno mělo být slito do jedné velké kádě a z ní pak rozléváno hostům. Možná tušíte, jak příběh končí. Ano, na hostině byla v číších voda, protože pozvaní si řekli, že jedna láhev vody, se přece v tak velkém množství vína ztratí! Vysmívám se, a zároveň pláču nad těmi, kteří takto uvažují! Nakonec budou oni či jejich děti jíst nechutné výdobytky své “vlažnosti“. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? Nyní se dostáváme k úvodní otázce článku. Věřím v Morálku tak silnou, čistou a neposkvrněnou, která každému kdo na Ni pohlédne „vytře zrak“. Věřím v Zákon tak neměnný a dokonalý, že jakákoliv státní ústava mu může závidět. Věřím v Lásku tak obětavou, že každý kdo ji skutečně pozná si ji „musí“ zamilovat. Proč věřím? Snad se vážený čtenář nebude zlobit když neodpovím.....věřím ale, že rozpozná moji odpověď tehdy, pocítí-li stejnou touhu po změně jako já, nahlédne-li do našich vládních budov, složení výrobků v marketech, školních osnov a „školních“ mobilních videí na internetu, nejnavštěvovanějších internetových stránek svých dětí, tváře člověka v posledním stádiu rakoviny, domů lidí z vyšších vrstev společnosti, domů lidí na pokraji životního minima, zešeřelých obývacích pokojů – svatyň s pravidelnou „dávkou emocí“, do slovníku našich teenagerů, do našich domovů – draze vytopených, ale přesto „chladných“.
Prosím, vezměme naše životy do svých rukou a převezměme za ně odpovědnost, a možná ještě lépe, vložme je do rukou toho nejlepšího Chirurga, podstupme dobrovolně transplantaci srdce i tváře. Nejsme stvořeni k tomu, abychom přežívali, byli vlečeni a nenáviděli, ale k tomu, abychom žili, vládli a milovali. „Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Vezmu vám z těla srdce z kamene a dám vám srdce z masa. Vložím vám do nitra svého Ducha a způsobím, abyste se řídili mými pravidly, dodržovali mé zákony a jednali podle nich... Budete mým lidem a já budu vaším Bohem. Ode vší vaší nečistoty vás zachráním... Nedopustím už na vás hlad... Pak si vzpomenete na své zlé cesty a nesprávné jednání a budete se sami sobě ošklivit kvůli svým vinám a své zvrhlosti.“ (Bible, Ezechiel 36,26-31) Doufám, že až se jednou potkáme, dá-li Pán, budeme moci s úspěchem říci, že se operace zdařila a pacient (konečně) žije! :-)
Tomáš Sedlák B.Th.
Někam patřit Namáhavě otvírám víčka a zdlouhavě si uvědomuji, co se vlastně děje. Pomalu se probírám z narkózy. Netrvala dlouho, byl to jen krátký předoperační zásah. Přesto zvedám ruku, abych si horkou dlaň zchladila o železný rám postele. Ještě rozmazaně zahlédnu bílý proužek na zápěstí a v šeru pooperačního pokoje na něm čtu své jméno a „Onkologické oddělení nemocnice…“. Místo, kam teď patřím. Pár dnů na to mě propouštějí neboť výsledky krve neodpovídají možnosti další operace. Vybavena spoustou léků odjíždím na 14 dnů domů. Při východu z areálu nemocnice na mě dýchne normální svět. Lidé, auta, nákupní centra a všudypřítomný spěch. Nastupuji do přeplněné tramvaje a snažím se za jízdy přidržet tyče. Rukáv mi sklouzne k loktu a bílý proužek mi připomene, že sice jsem venku, ale patřím jinam. Zabolí to. Po příjezdu domů se snažím žít jako dřív, jdu nakoupit, starám se o rodinu, posedím s přáteli. Jen každé ráno po probuzení mi padne pohled na ten uzoučký bílý proužek na zápěstí. I po krásném snu přichází ráno, které mi připomíná, kam se musím vrátit a…nevím, co bude dál. A tak se ve chvílích přemýšlení toulám kolem svého Boha, kterému jsem uvěřila a který mi dává i do těchto dnů smysl a naději. Přemýšlím nad příběhem starozákonního izraelského národa, kterému Bůh skrze Mojžíše dává rady i zaslíbení do jejich života. Protože ví, jak často na Něj zapomínali a o Něm pochybovali, přikazuje jim, aby si to všechno zapsali a uvázali kolem zápěstí a tím si neustále připomínali, že patří Bohu. „ Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima.“ /5. Mojžíšova 6; 8/ Jak moudrá rada. Na co se člověk dívá, o čem přemýšlí, na to se proměňuje.
Moc silně jsem to pocítila právě v těchto dnech. Najednou jsem pochopila, jaký je rozdíl otevřít oči a soustředit se na vizitku nemocnice nebo Boží slova: „Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.“/Izajáš 41; 10/ Tak jsem se začala obklopovat slovy Pána Ježíše, kterého jsem sice vyznávala, druhé ujišťovala o jeho pomoci a blízkosti v jejich životech, ale ve své bolesti jsem jakoby zůstávala sama. Jakoby to, čím jsem povzbuzovala druhé, nepatřilo i mně. V tichu jsem se modlila, aby ta slova nebyla jen “slova“, ale stala se „živou vodou“ pro mé ustrašené srdce. A nebylo to poprvé, kdy se mě Boží láska dotýkala, něžně a přitom silně, abych Jí přemožena vyznala: “Ty jsi můj Bůh. Ke komu jinému bych šla?“/Jan 6; 68/. Vždyť v době, kdy jsem žila podle svých představ, „úspěšně“ spěchala cestami, které nevedli k cíli, slovo hřích mi bylo k smíchu a přesto bylo mou součástí, tehdy jsem ohromena přijala víru v Boží existenci. To i o mně platila slova : „Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali, dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali. Řekl jsem: „Hle, tady jsem, jsem tady,“/Izajáš 65,1/ Tenkrát jsem začala tápat po Božích stopách. Bylo to něco neznámého, překvapivého a úžasného, ale za čas jsem zjistila, že, i když nechci, každý den dělám špatná rozhodnutí, vyřknu urážlivá slova, dělám to, co druhé zabolí. Bůh mě však pomaloučku učil poznávat Jeho charakter. Věděl, že moje srdce je tvrdé, sebejisté a že mám vychozené chodníčky za jinými „bohy“. Trvalo to několik let, než jsem pochopila ten propastný rozdíl mezi vírou v Boha a důvěrou Bohu. Co mi byl platný Bůh, který je někde v nekonečnu a já jen potácející se človíček mezi miliardou dalších. Ale pak jsem pročítala Žalm 139: 2
3
„Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě . Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. Sleduješ
mou stezku i místo , kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy.4Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno.5Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě.6Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.7Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří?8Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.9I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,10tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.11Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem. 12 Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.13Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal. 14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom. 15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země. 16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal“ Tato slova jsou o důvěrném vztahu k člověku. Jsou o tobě, o mně, o každém, kdo se kdy narodil na této zemi. Není to tedy neosobní energie, ale Bůh Stvořitel toužící po pozornosti svého stvoření. Jen můj nezájem o Něj Mu bránil přijít blíž. Čím víc jsem toužila poznat i já Jeho, tím víc se mi přibližoval. V Jeho slovu – bibli jsem nacházela odpovědi na spoustu mých otázek. Kolik pisatelů bible se ptalo stejně jako já, pochybovali, ale přesto hledali. A Bůh jim odpovídal. Dal jim i mně, i každému, kdo hledá, objevovat nový rozměr poznání života. Že člověka stvořil k obrazu svému, aby všechno další-příroda, zvířata, vůně, barvy sloužilo právě jemu. Obklopil ho bezpečím a nádherou části země zvané Eden. Byl v jeho blízkosti. Přál si jen, aby Mu člověk důvěřoval. Málo nebo moc? Denně se přesvědčuji, že jednám naprosto stejně jako Adam. Věřím svým úsudkům, názorům jiných lidí, upřednostňuji „myslím si“ před „psáno jest“.
Člověk tedy zklamal, sám se rozhodl, uvěřil protivníku Boha a už neměl místo v zahradě. Jeho údělem by byl jen krátký mnohdy těžký život a pak smrt. Kdyby takto skončil příběh o Bohu a člověku, stačila by na to první kapitola bible a dnes by už nikdo nepátral, jaký to vlastně mělo smysl. Ale jestliže je Bůh láska, jak se mnohokrát představuje, pak stále platí: “Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ /Jan 3; 16/ V Jeho synu, Ježíši Kristu, v Jeho obětování se za každého člověka na této zemi nabývá smysl i můj život. A právě i můj, protože Ježíšovo pozvání „Pojď za mnou" platí všem, kteří na cestě životem zakoušejí prohry, bolesti, pochybení, viny, neví kudy dál a přitom se motají v kruhu svých neosvědčených představ. Ježíš jim řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale
hříšníky.“ /Marek 2:17/ Je to pozvání, které je označováno jako Evangelium – radostná zvěst o lásce až na kříž a vítězství nad smrtí. Zpráva o tom, že se nemusím plahočit v potu a strachu, abych se zalíbila nějakému bohu, ale že Bohu se zalíbilo ve mně, v tobě! Jak nádherné a jednoduché! Víra tedy není nějakým náhlým citovým skokem, ale změnou směru celého způsobu života. A důvěra v Boha? Ta stále bojuje se strachem o přízeň lidského srdce. Jsem vděčná Pánu Ježíši, že mi ukazuje, jaký je Bůh, že upokojuje mé bázlivé a rozechvělé srdce, že mi odpouští mou pýchu, se kterou se snažím být lepší, že mi dává radost z Jeho blízkosti i z blízkosti jiných lidí, že mi dává pokoj i do těchto dnů a obrovskou naději, že se zase vrátí na tuto zem, aby „tam, kde je on, byli jsme i my“ /Jan 14; 3/. „ A slyšel jsem veliký hlas
od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo. /Zjevení 21;3-4/“ Vracím se do nemocnice. Tichý svět bolesti a úzkostného čekání a halasný svět plný spěchu. Na čas jsem okusila dvojí občanství tohoto viditelného světa. Díky, Pane Ježíši, že ani jedno ani druhé není konečné. Díky, že můj skutečný domov je u Tebe. Přesto i na této zemi žiji opravdově, plně, někdy pláču jindy žasnu nad radostmi, které jsou mi dopřány. Ale přitom všem nechci zapomínat na to, kam patřím. Kéž bílý úzký proužek obváže mou mysl i mé srdce. Budou na něm tři slova“ Jsem Boží dítě“.
Autor: Libuška Máselníková
JEŽÍŠ ŽEHNÁ DĚTEM Marek 10 Lidé rádi vodili své děti k Ježíšovi, aby jim požehnal. Ježíš je přijímal s otevřenou náručí. Ale Ježíšovým učedníkům se to nelíbilo. „Neobtěžujte ho se svými dětmi!“ říkali učedníci maminkám a tatínkům, kteří s dětmi za Ježíšem přicházeli. Ježíš to zaslechl a na učedníky se rozzlobil: „Nechte děti chodit za mnou! Nebraňte jim v tom! Moje království patří lidem, kteří jsou jako tyto děti. MODLITBA PÁNĚ Pán Ježíš se jednou modlil na osamělém místě a když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky.“ Řekl jim: „Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohani. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni, když toho mnoho namluví. Váš nebeský Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.
Vy se tedy modlete takto:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Odpustíte-li totiž lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec. Ale když lidem neodpustíte, ani váš nebeský Otec vám neodpustí vaše poklesky.“ V modlitbě Páně prosíme, aby lidé Boha poznali, aby ho uznávali za svého Pána a aby ho poslouchali jako andělé a svatí v nebi. Dále ho prosíme, aby nám dával vše potřebné, aby nám odpustil hříchy, vzdálil od nás pokušení a zbavil nás od zlého, zvláště zlého ducha.
CIBULE V minulém čísle Poutníka jsme psali o česneku. Dneska se trochu podíváme na zoubek cibuli, která má, pokud se týká léčebných účinků, k česneku velmi blízko. Z tohoto pohledu je totiž stejně jako v česneku i v cibuli nejvýznamnější látkou alicin. Jeho antibiotické účinky jsme již podrobně zmiňovali v článku o česneku. V cibuli vedle alicinu najdeme také velké množství vitamínů a minerálů. Cibule je bohatá na kyselinu listovou, která je velmi důležité při plánovaném početí. Obsahuje ale i vitaminy B, C, E a karoteny. Pokud jde o minerály, v cibuli jsou zastoupeny železo, zinek, síra, fosfor, hořčík, draslík, vápník, sodík, měď a jód. Cibule původně rostla v Asii jako planá rostlina. Potom, co místní obyvatelé objevili její léčebné účinky, přestěhovala se i do jejich zahrádek a postupně také do celého světa. V současné době již existuje mnoho různých speciálních odrůd cibule (bílé, žluté, červené - malé i velké, pálivé i sladké). Díky velkému obsahu alicin se cibule používá jako vydatný pomocník v léčbě nachlazení, angíny či chřipky. Šťáva z cibule posypaná cukrem je jedním z nejstarších a stále velmi účinných receptů na kašel. Další možností s podobným účinkem je odvar z cibule, tzv. cibulový čaj. Pokud budeme v době nemoci pít tuto šťávu či čaj třikrát nebo čtyřikrát denně, kašli se velmi výrazně uleví a nemoc postupně odezní. Na rýmu je zase dobré vdechovat páry z čerstvě nakrájené cibule. Je pravda, že si trošku pobrečíme, ale účinek za to stojí. Výpary z cibule si totiž poradí s viry, které nás obtěžují na sliznici a v dutinách. Vitaminy a minerály obsažené v cibuli zase posílí imunitu našeho organismu a dobu léčby tím výrazně zkrátí. Cibule také prospívá našemu trávení. V žaludku a střevech pomáhá udržet zdravou mikroflóru. Díky tomu se zlepšuje chuť k jídlu, ale i trávení potravy díky stimulaci produkce žluče a žaludečních šťáv. Dalším léčebným účinkem cibule je redukce vysokého krevního tlaku. Při pravidelném užívání cibule dokáže, u méně závažných případů pacientů s vyšším krevním tlakem, úplně nahradit chemické léky. Tento účinek lze rozpoznat už malou chvíli po konzumaci cibule, kdy je pacientovi naměřen nižší krevní tlak. Další vynikající vlastností cibule, která rozhodně stojí za zmínku, je snižování hladiny cholesterolu v krvi. Cibule pomáhá předcházet takovým problémům, jak jsou křečové žíly, poruchy prokrvování rukou či nohou, hemoroidy, ale i infarkt. Cibule podporuje činnost srdce a čistí náš cévní a žilní systém. Užívají ji také diabetici, protože snižuje hladinu krevního cukru. Tímto nekonečným výčtem léčebných účinků cibule, ale její schopnosti stále ještě nekončí. Cibule je také lékem na bodnutí nebo štípnutí hmyzem a to velice účinným. Na dotčené místo přikládáme plátek cibule, která omezí otok i případné zarudnutí nebo svědění. Dále se cibule díky svým antibiotickým a desinfekčním účinkům používá také k léčbě plísní nebo bradavic. Na místo zasažené plísní nebo bradavicí se přikládá kaše z rozdrcené čerstvé cibule a nechává se zde několik hodin každý den až do úplného vyléčení.
Turistické okénko Tip na výlet Výlet vhodný pro všechny věkové kategorie je výlet na sopku Velký Roudný. Přístupová cesta není dlouhá, ale chodník prudce stoupá strání vzhůru do kopce a proto jedinou podmínkou jsou dobré nohy a zdravý dech. Tvarově výrazný, kuželovitý kopec sopečného původu, je viditelný z nejrůznějších míst svého blízkého i vzdáleného okolí a opakovaně se vám ukáže již na trase Vrbno pod Pradědem – Světlá Hora - Bruntál. Z Bruntálu pojedete ve směru na Olomouc, za Valšovem odbočíte na Novou pláň a budete pokračovat do obce Roudno (z Vrbna 41 km). Na začátku Roudna pojedete rovně do kopce a zaparkujete na úpatí hory u informační tabule asi pět set metrů nad vesnicí. Odtud vede k vrcholu žlutě značená turistická trasa, dlouhá málo přes jeden kilometr. Převážná část cesty vede rozkvetlou zatravněnou strání, teprve vrcholek hory je zalesněný. Na něm, v nadmořské výšce 780 metrů, najdete teprve čtyři roky starou dřevěnou rozhlednu, kapličku, ohniště a stolový kámen, o kterém si na místě můžete přečíst pověst. Po zdolání sedmdesáti dvou schodů na rozhlednu se můžete rozhlédnout po vrcholech Hrubého i Nízkého Jeseníku nebo očima zabloudit do Oderských vrchů. Nejvyšší vrchol Nízkého Jeseníku, Slunečnou, poznáte podle vysílače na jejím vrcholu. Nebudete ochuzeni o pohled na Praděd a celý hřeben Hrubého Jeseníku s Petrovými kameny. Dobře rozeznatelná je také Vysoká hora nad Vrbnem a v nejvyšším viditelném vrcholu ve stejném směru poznáte Medvědí vrch. Krásný je pohled na obec Roudno s kostelíkem přímo pod rozhlednou nebo na vodní hladinu Slezské Harty, v jejímž sousedství stojí osamoceně kostel Sv. Jana Nepomuckého jako jediný pozůstatek po zaniklé obci Karlovec. Fascinující je pohled na obec Rázovou, která tu úchvatným způsobem šplhá od vodní hladiny do kopce. Nezapomeňte dětem dopřát rozdovádění malého zvonečku, visícího nad ochozem rozhledny. Po návratu na vrchol můžete dětem zadat úkol k nalezení návštěvní knihy, do které se jistě rády podepíší. Na cestě zpět, jen pár km odtud, lze doporučit příjemnou zastávku v rekreační obci Nová Pláň, na břehu západní části přehrady. Kousek za mostem se nachází půjčovna loděk. V její blízkosti se dá zaparkovat (dále je zákaz vjezdu) a udělat si přesně dva km dlouhou procházku k výše zmíněnému kostelíku na katastru bývalé obce Karlovec. Stavba, jediná tady u vody, budí respekt. Když sestoupáte pod kostelík nad hladinu přehrady, můžete pohledem do zdejší krajiny potěšit oko i duši. Snad odnikud neuvidíte tak okouzlující obraz Velkého Roudného, hrdě se tyčícího na pozadí vodní nádrže. V Nové Pláni upoutá vzhledem penzion U Jelena. V bývalé kapli, ve které toto zařízení sídlí, se nabízí občerstvení za přijatelné ceny, příjemné završení výletu. Autor: Helena Rusková
Centrum ŽIVOT a ZDRAVÍ pro Vás v ČERVNU 2012 připravuje: Název přednášky: KDY: ČTVRTEK KDO: MARTA
CESTA Z DEPRESE
7. června 2012
KRÁLOVIČOVÁ
Přednáška je zpracovaná podle seminářů světově známého vynikajícího lékaře a vědce Neila Nedleyho. Seznamuje s nejnovějšími vědeckými poznatky o léčbě a prevenci deprese. Představuje funkce mozku v závislosti na životním stylu a ukazuje, jak je možno skrze životosprávu přirozeným způsobem zlepšit funkce mozku a získat tak odolnost proti depresím. Zabývá se jednoduchými principy, jak dosáhnout zvýšení emoční inteligence a získat tak odolnost proti stresu a zlepšení i fyzického zdraví.
Název přednášky:
Nenechte se sebou manipulovat...
a nemanipulujte s druhými. KDY: POZOR
ZMĚNA TERMÍNU!!!
středa 20. června 2012 KDO: Mgr.
LIBOR VOTOČEK
Mnozí lidé se domnívají, že ve skutečnosti neexistuje nic jiného, než manipulace a že všechno, co se na tomto světě děje, jsou jen různé formy manipulace. Budeme odhalovat "tajné" praktiky všech manipulátorů. Podíváme se také na nejčastější nástrahy a pokušení v oblasti mezilidských vztahů a zaměříme se na obecné principy úspěšného života, ve kterém manipulace nemá žádné místo.
Na závěr obou přednášek bude jako obvykle připravena ochutnávka zdravých pokrmů spolu s recepty na jejich přípravu.
Uvedené přednášky o. s. CENTRUM ŽIVOT a ZDRAVÍ se konají ve Středisku chytrých aktivit STŘECHA, Vrbno pod Pradědem.
Začátek přednášek je v 18 hod. Vstup volný.
Rozpis sobotních bohoslužeb na měsíc červen : příběh pro děti
třída přátel
02.06. – Šimáková Janička 09.06. – Gruntová Vlaďka 16.06. – Stavárková Dája 23.06. – Hoff Petr 30.06. – Šimáková Janička
třída klasická
Švancarová Katka Keilingová Andrejka Wagenknecht Olda Keilingová Andrejka Švancarová Katka
Gryczová Olinka Škodák Jirka Gryczová Olinka Svobodová Renatka Gryczová Olinka
Přehled západů slunce ve dnech pátek – sobota červen 2012 : 01.06. 2012 – 20:47 hod. - 02.06. 2012 – 20:48 hod. 08.06. 2012 – 20:53 hod. - 09.06. 2012 – 20:54 hod. 15.06. 2012 – 20:57 hod. - 16.06. 2012 – 20:58 hod. 22.06. 2012 - 20:59 hod. - 23.06. 2012 – 20:59 hod. 29.06. 2012 – 20:59 hod. - 30.06. 2012 – 20:59 hod.
Rozpis kázání na měsíc červen: 02.06. – Stejskal Jar. 09.06 – Krynský Pavel 16.06. – Wagenknecht Olda 23.06. – Sedlák Tomáš 30.06. – Bukur Mirek
Rozpis učitelů sobotní školy a školky pro mládež Školáci
předškoláci
02.06. – Gruntovi , Krausová 09.06. – Gruntovi , Krausová 16.06. – Gruntovi , Krausová 23.06. – Gruntovi , Krausová 30.06. – Gruntovi , Krausová
I. I. I. I. I.
Bukurová Jolanka Bukurová Jolanka Hoffovi Hoffovi Hoffovi
mládež Bukur Bukur Bukur Bukur Bukur
Mirek Mirek Mirek Mirek Mirek
mimiškolka Galleová Galleová Galleová Galleová Galleová
Modlitby za členy/rodiny sboru CASD Vrbno p.Prad.
Narozeniny v měsíci červen :
27.05. – 02.06. – Svobodová Renatka
02.06. – Antoš Radek
Lenička Lenička Lenička Lenička Lenička
03.06. – 09.06. – Šimáková Iva + Jana 10.06. – 16.06. – Škodák Jirka 17.06. – 23.06. – Švancarová Katka 24.06. – 30.06. – Tománek Míša 01.07. – 07.07. – Wagenknecht Olda + Evička
Přehled vaření v Centru Zdraví : 02.06. – 09.06. – 16.06. – 23.06. – 30.06. –
Bukurová Jolanka Krausová Ivetka Keilingová Andrejka Galleová Lenička Bukurová Jolanka
www.vrbnopodpradedem.casd.cz
