Chudoba na venkově. 1. Na jaké oblasti by se měla prioritně přidělovat rozvojová pomoc na venkov nebo na městské chudinské čtvrtě? Proč?

Partners Czech

Chudoba na venkově Délka aktivity: 90min Věk skupiny: studenti SŠ, dospělí Počet studentů: 20-30 Zaměření na rozvojové cíle tisíciletí: 1 Odstranit extrémní chudobu a hlad Materiál/vybavení: Fotky výrobků z plodin, fotky plodin, nastříhané informace o plodinách, nastříhané informace pro aktivitu Procenta, řešení zemědělské reformy v praxi pro každého studenta, flipchart, mapa světa, fixy. Cíle aktivity: Cílem activity je pochopit význam zemědělství pro rozvoj, porozumět provázanosti zemědělské reformy a odstranění chudoby, poukázat na komplikace zemědělství v rozvojových zemích a také na to, jakým způsobem je možné přispět k odstranění chudoby na venkově. Výstup pro studenty SŠ: Studenti chápou význam zemědělství pro rozvoj státu a umějí vysvětlit základní principy, které ovlivňují zemědělskou politiku a následně i chudobu na venkově. Studenti si zkusili vyřešit rozvojové problémy na modelových situacích, což prohloubilo jejich schopnosti analytického a kritického myšlení. Popis aktivity krok za krokem: 1.Evokace V rámci evokační faze si učitel může vybrat jednu z aktivit A, B nebo C. A) Zemědělské produkty (10min) Studenti sedí v kroužku. Uprostřed je mapa světa. Okolo mapy jsou volně položené fotky plodů a výrobků z plodin, které jsou pro nás někdy exotické, ale v rozvojových zemích hrají zásadní roli pro obživu obyvatel. Každý student si vybere jednu plodinu a tipuje, kde se nejvíce pěstuje. Další student si vybere fotku a připojí ji k plodině. Příloha 1. B) Brainstorming (10min) Ptejte se studentů Co říká studentům zemědělství? Jak se liší život v ČR na vesnici a ve městě? Jak se liší život ve městě a na vesnici v rozvojových zemích? Když si kupujete potraviny, sledujete místo původu potravin? Popř. brainstorming na flipchart. C) Diskuze (10min) Je možné vybrat si jednu ze dvou variant. 1. Na jaké oblasti by se měla prioritně přidělovat rozvojová pomoc – na venkov nebo na městské chudinské čtvrtě? Proč? Info pro učitele: Argument ve prospěch venkovských oblastí: 75% lidí žijících v extrémní chudobě obývá zemědělské oblasti (Světová banka). Problém je do velké míry řešitelný zajištěním vlastnických práv k půdě a kultivací půdy.

1

Partners Czech

Pokud se nevyřeší problém na venkově (u zdroje), budou se lidé stále více stěhovat do slumů a bude vzrůstat nezaměstnanost a kriminalita ve městech. Venkovské oblasti produkují zemědělské produkty, na kterých jsou závislá i města. Argument ve prospěch městských chudinských čtvrtí: V roce 2050 bude celkově 64.1% a 85.9% lidí z rozvojových zemí bydlet ve městech. Slamy podporují sociální vyloučení obyvatel. ............ 2. Jaká je podle Vás souvislost mezi zemědělstvím a rozvojem země? Info pro učitele : Existuje mnoho spojitostí, ale jedna z nich vystupuje do popředí. Pokud dojde k rozvoji zemědělských oblastí, zemědělci mohou zásobovat města. Když slyšíme o velkých celosystémových reformách, které si kladly za cíl (ať už úspěšně nebo neúspěšně) zlepšení socioekonomického vývoje společnosti, velká část z nich začínala právě u zemědělství – např. Tchaj-wan, Čína, Brazílie, ale i SSSR. Zemědělská reforma může vést např. k nastartování celkového ekonomického rozvoje a může umožnit postupný přechod k silné ekonomice zaměřené na obchod a technologie namísto závislosti na zahraničních investorech. Podobně tomu bylo např. na Thajwanu nebo v Jižní Korei. Špatně provedená zemědělská reforma, potlačení motivace obchodovat a produkovat vlastní zemědělské produkty a potlačení schopnosti pružně reagovat na poptávku naopak může vyústit v ekonomický propada a výrazné navýšení počtu chudých lidí. Pokud by lidé na vesnici byli schopni sami se uživit na vlastním pozemku, výrazně by ubylo hladomorů. Někteří zemědělci by mohli exportovat do zahraničí. Zlepšení socioekonomické situace zemědělců by představovalo i velmi pozitivní stimul pro vytvoření občanské společnosti – základu demokracie a pro potlačení extremismu. 2. Uvědomění si významu A) Procenta (10min) Studenti pracují ve dvojicích. Vytištěné otázky jsou nastříhané do proužků a odpovědi (procenta) také. Úkolem je připojit procenta k otázkám. Na poslední otázku odpoví buď žena, nebo muž. Příloha 2. Kolik procent lidí celosvětově žije na venkově? 55% 55 % celkové populace, 3,1miliardy Kolik procent lidí na venkově žije pod 1,25USD na den, tj. pod hranicí chudoby podle definice Světové banky? 75 % Kolik procent domácností na venkově pracuje v zemědělství? 80 % Kolik procent chudých dětí žije na vesnici ? Okolo 60 %

2

Partners Czech

Děti a mladiství představují 35 až 60 % obyvatel rozvojových zemí, ve venkovských oblastech je jich pravděpodobně ještě víc. Kdo víc pracuje v zemědělství – ženy nebo muži? Ve všech venkovských oblastech ženy vykonávají většinu práce v zemědělství. Zdroj: FAO (Rural poverty report, 2011) B) Reformátor (20min) Studenti se rozdělí do týmů po minimálně šesti. Společně dostanou popis situace, kterou budou řešit. Studenti si vylosují role v týmu. Příloha č. 3 a shrnutí pro učitele viz Příloha č.4. Prezentace každého řešení by měla trvat maximálně 5min.  Popis situace v Brazílii 

Popis situace v Indii

 Popis situace ve Francii  Popis situace v Barmě, stát Wa C) Prezentace práce v týmu (10 min) D) Reflexe hry (3min) Myslíte si, že Vaše řešení by se dala využít v praxi? Proč ano? Proč ne? Jak ovlivnil hráč, který měl být nejvlivnější, výsledné řešení? Jak ovlivnili řešení spotřebitelé? Myslíte si, že spotřebitelé mohou v reálném životě skutečně ovlivnit podmínky chudých zemědělců? Jak? V čem je podobná a v čem se liší situace v jednotlivých státech? V čem je stejné a v čem se liší Vaše řešení v jednotlivých státech? Změnila hra Váš pohled na význam zemědělství? Chtěli byste být reformátorem? E) Čtení a reálný průběh reformy (5min) Studenti dostanou krátké shrnutí toho, jak zemědělskou reformu vyřešila vláda každé zmíněné země. Viz. příloha 5. F) Diskuze (5min) Jak hodnotí studenti reálná řešení? Vidí nějaké shodné rysy? Můžeme z reálných řešení odvozovat, že jedna nebo více zájmových skupin mělo převahu? Přispěly navržené reformy k omezení chudoby? 6. Shrnutí (10min) Společné shrnutí. Učitel vždy napíše jednu větu na tabuli. Kriticky ohodnoťte tvrzení: Bez zajištění přístupu chudých lidí k půdě není možné dosáhnout odstranění chudoby na venkově. Např. Souhlasím

Nesouhlasím

Lidé pracující na cizích půdě často pracují ve velmi špatných podmínkách. Vlastnictví půdy dává

Pokud budou chudí lidé pracovat na velkých statcích, mohou využívat moderní techniky, která

3

Partners Czech

příležitost vypěstovat si vlastní potravu a nejen spoléhat na mzdu, která se mění podle ekonomické situace a úmyslů nadřízeného. To souvisí i s prevencí hladomorů.

produkci zefektivní. Problém není ve vlastnictví půdy ale v chování k zaměstnancům, v nízké minimální mzdě atd.

Odstranění chudoby na venkově by mělo být prioritou pro dosažení prvního Rozvojového cíle tisíciletí – odstranění extrémní chudoby a hladu. Např. Souhlasím

Nesouhlasím

Odstranění chudoby na venkově je prioritou, protože vesnice musí produkovat zemědělské produkty pro města. Odstranění chudoby na vesnici je také prioritou pro omezení rychlé urbanizace a s tím souvisejícím vznikem slamů.

Odstranění chudoby na venkově je stejně důležité jako odstranění chudoby ve městech. Vždy se nakonec jedná o konkrétní lidi.

7. Evaluace (5min) Co jste si z dneška zapamatovali? Co jste si odnesli? Je něco, co Vás zajímalo a během programu jste se to nedozvěděli? Co se Vám líbilo a co bychom měli naopak zlepšit? Rady: Libovolné aktivity je možné vynechat. Prezentace k situacím v různých státech jsou k dispozici na Příloha č. 4 Brazílie

http://prezi.com/nybzl1dv4jct/tym-brazilie/ Indie

http://prezi.com/91aoyyicudlm/tym-indie/ Čína

http://prezi.com/13y0mfgbl1za/edit/#93_3976234

Přílohy: Příloha 1: Nastříhané papírky k aktivitě Zemědělské produkty. Příloha 2: Nastříhané papírky k aktivitě Procenta. Příloha 3: Role na losování pro studenty k aktivitě Reformátor. Příloha 4: Shrnutí pro učitele k aktivitě Reformátor. Příloha 5: Jak vyřešily vlády zemědělskou reformu

4

Partners Czech

Časový harmonogram lekce: 1.

První vyučovací hodina

Aktivita

Časová dotace

Evokace

15min

Reformátor a prezentace aktivity

30 min

2. Druhá vyučovací hodina Aktivita

Časová dotace

Reflexe hry

5min

Reálný průběh reformy

5min

Diskuze

15min

Shrnutí

10min

Evaluace

5min

5

Partners Czech

6

Příloha č. 1

Zemědělský produkt

Země

Poznámka

Batáty

Čína

Batáty neboli sladké brambory patří mezi velmi důležité užitkové rostliny tropů a subtropů. Jejich hlízy obsahují hlavně škrob, ale i cukr, díky kterým mají sladkou chuť. Stejně jako obyčejné brambory jsou mnohostranně použitelné, jak k vaření, tak i k pečení, ale i k produkci škrobu nebo alkoholu

Kukuřice

USA

Domestikace kukuřice seté začala už v pravěku, pravděpodobně mezi léty 10000 př. n. l. – 5500 př. n. l. Dnešní genetické experimenty naznačují, že domestikace kukuřice začala někdy kolem roku 7000 př. n. l. v centrálním Mexiku.

Rýže

Čína (Thajsko)

Rýže je nejdůležitější obilovinou světa. Jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatelstva zeměkoule. Rýže se dále zkvašuje a vyrábí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno; z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.

Pšenice

Čína

Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.

Partners Czech

7

Juta

Bangladéš

Jutové textilní vlákno, zkráceně juta, se získává z různých druhů jutovníku. V kontinentální Evropě a v USA došlo od konce 19. století k jistému rozvoji ve zpracování jutových vláken (a konstrukci výrobních strojů), na začátku 21.století se však v této oblasti zpracovávalo už jen asi 1,5 % jutových vláken, prakticky celá výroba jutových textilií se odtud přesunula na indický subkontinent.

Palmový olej

Indonésie

Levný, avšak zdravotně problematický palmový olej je součástí mnoha potravinářských výrobků. Přesto se čeští spotřebitelé o jeho přítomnosti v potravinách nedozvědí. Ve složení na etiketách je schovaný za povšechným označením rostlinný olej.

Soja

USA

Sója je považována za jednu z nejstarších kulturních plodin. Pochází ze severní a střední Číny. První zmínky o sóji nacházíme v knihách známých jako „Pen-Cao-Kong-Mu“ datovaných př. 2838 lety.

Proso

Indie (2.místo Nigérie, 3.místo Mali)

Proso je důležitou složkou potravy např. v Číně, Barmě, Koreji. V Rusku se používá na kaši, v Africe se z něj vaří pivo.

Partners Czech

Příloha č. 2

Kolik procent chudých lidí žije na venkově? 55% Kolik procent extrémně chudých lidí žije na venkově? 75% Kolik procent domácností na venkově pracuje v zemědělství? 80 % Kolik procent chudých dětí žije na vesnici ? Okolo 60-ti% Kdo víc pracuje v zemědělství – ženy nebo muži?

8

Partners Czech

Příloha č.3

Brazilský premiér

Cíl: Zajistit prosperitu země. Brazílie je třetím největším vývozcem zemědělských produktů na světě a zemědělství představuje významnou část brazilské ekonomiky. Brazílie má vedoucí postavení v produkci masa, kávy, cukru a soje. Klíčem k úspěchu jsou velké farmy, které si mohou dovolit produkovat zemědělské výrobky za nízkou cenu. 1% Brazilců vlastní 50% hospodářsky využitelné půdy Tyto farmy mají i velký politický vliv. Úspěch brazilské vlády je často závislý na podpoře místních zemědělců. Zejména v severovýchodní části země je zemědělská produkce pouze velmi málo mechanizovaná a velké farmy spoléhají na manuální práci dělníků, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách. Mnoho chudých rodin přežívá na neúrodných pozemcích, zatímco některé úrodné pozemky velkých zemědělských magnátů leží ladem. Více než 1,5 milionu lidí se zúčastnilo Hnutí bezzemků (Movimento dos Sem Terra, dále MST), které požadovalo po vládě pozemkovou reformu.

Bohatý brazilský zemědělec

Cíl: Zbohatnout. Brazílie je třetím největším vývozcem zemědělských produktů na světě a zemědělství představuje významnou část brazilské ekonomiky. Brazílie má vedoucí postavení v produkci masa, kávy, cukru a soje. Klíčem k úspěchu jsou velké farmy, které si mohou dovolit produkovat zemědělské výrobky za nízkou cenu. 1% Brazilců vlastní 50% hospodářsky využitelné půdy Tyto farmy mají i velký politický vliv. Úspěch brazilské vlády je často závislý na podpoře místních zemědělců. Zejména v severovýchodní části země je zemědělská produkce pouze velmi málo mechanizovaná a velké farmy spoléhají na manuální práci dělníků, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách. Mnoho chudých rodin přežívá na neúrodných pozemcích, zatímco některé úrodné pozemky velkých zemědělských magnátů leží ladem. Více než 1,5 milionu lidí se zúčastnilo Hnutí bezzemků (Movimento dos Sem Terra, dále MST), které požadovalo po vládě pozemkovou reformu.

9

Partners Czech

Chudý brazilský zemědělec

Cíl: Zbohatnout. Brazílie je třetím největším vývozcem zemědělských produktů na světě a zemědělství představuje významnou část brazilské ekonomiky. Brazílie má vedoucí postavení v produkci masa, kávy, cukru a soje. Klíčem k úspěchu jsou velké farmy, které si mohou dovolit produkovat zemědělské výrobky za nízkou cenu. 1% Brazilců vlastní 50% hospodářsky využitelné půdy Tyto farmy mají i velký politický vliv. Úspěch brazilské vlády je často závislý na podpoře místních zemědělců. Zejména v severovýchodní části země je zemědělská produkce pouze velmi málo mechanizovaná a velké farmy spoléhají na manuální práci dělníků, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách. Mnoho chudých rodin přežívá na neúrodných pozemcích, zatímco některé úrodné pozemky velkých zemědělských magnátů leží ladem. Více než 1,5 milionu lidí se zúčastnilo Hnutí bezzemků (Movimento dos Sem Terra, dále MST), které požadovalo po vládě pozemkovou reformu.

Běžný brazilský spotřebitel

Cíl: Zajistit lepší podmínky pro zemědělce a nakupovat odpovědně. Brazílie je třetím největším vývozcem zemědělských produktů na světě a zemědělství představuje významnou část brazilské ekonomiky. Brazílie má vedoucí postavení v produkci masa, kávy, cukru a soje. Klíčem k úspěchu jsou velké farmy, které si mohou dovolit produkovat zemědělské výrobky za nízkou cenu. 1% Brazilců vlastní 50% hospodářsky využitelné půdy Tyto farmy mají i velký politický vliv. Úspěch brazilské vlády je často závislý na podpoře místních zemědělců. Zejména v severovýchodní části země je zemědělská produkce pouze velmi málo mechanizovaná a velké farmy spoléhají na manuální práci dělníků, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách. Mnoho chudých rodin přežívá na neúrodných pozemcích, zatímco některé úrodné pozemky velkých zemědělských magnátů leží ladem. Více než 1,5 milionu lidí se zúčastnilo Hnutí bezzemků (Movimento dos Sem Terra, dále MST), které požadovalo po vládě pozemkovou reformu.

10

Partners Czech

Běžný brazilský spotřebitel

Cíl: Ušetřit. Brazílie je třetím největším vývozcem zemědělských produktů na světě a zemědělství představuje významnou část brazilské ekonomiky. Brazílie má vedoucí postavení v produkci masa, kávy, cukru a soje. Klíčem k úspěchu jsou velké farmy, které si mohou dovolit produkovat zemědělské výrobky za nízkou cenu. 1% Brazilců vlastní 50% hospodářsky využitelné půdy Tyto farmy mají i velký politický vliv. Úspěch brazilské vlády je často závislý na podpoře místních zemědělců. Zejména v severovýchodní části země je zemědělská produkce pouze velmi málo mechanizovaná a velké farmy spoléhají na manuální práci dělníků, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách. Mnoho chudých rodin přežívá na neúrodných pozemcích, zatímco některé úrodné pozemky velkých zemědělských magnátů leží ladem. Více než 1,5 milionu lidí se zúčastnilo Hnutí bezzemků (Movimento dos Sem Terra, dále MST), které požadovalo po vládě pozemkovou reformu.

Brazilský prezident

Cíl: Zajistit dobré podmínky pro chudé zemědělce. Brazílie je třetím největším vývozcem zemědělských produktů na světě a zemědělství představuje významnou část brazilské ekonomiky. Brazílie má vedoucí postavení v produkci masa, kávy, cukru a soje. Klíčem k úspěchu jsou velké farmy, které si mohou dovolit produkovat zemědělské výrobky za nízkou cenu. 1% Brazilců vlastní 50% hospodářsky využitelné půdy Tyto farmy mají i velký politický vliv. Úspěch brazilské vlády je často závislý na podpoře místních zemědělců. Zejména v severovýchodní části země je zemědělská produkce pouze velmi málo mechanizovaná a velké farmy spoléhají na manuální práci dělníků, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách. Mnoho chudých rodin přežívá na neúrodných pozemcích, zatímco některé úrodné pozemky velkých zemědělských magnátů leží ladem. Více než 1,5 milionu lidí se zúčastnilo Hnutí bezzemků (Movimento dos Sem Terra, dále MST), které požadovalo po vládě pozemkovou reformu.

11

Partners Czech

Indický prezident

Cíl: Zajistit dobré podmínky pro indické zemědělce. Indie je jedna z nadějně rozvíjejících se zemí, která by mohla zaujmout významnou roli v celosvětové ekonomice, a to především díky službám. V Indii ale přežívají velké rozdíly mezi bohatými a chudými, přibližně třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vláda investuje většinu finančních prostředků do produktivních odvětví průmyslu, jako např. IT nebo výzkum, zatímco pouze 18% HDP připadne na zemědělství. Více než 60% obyvatel žijících na venkově je ale závislých na práci v zemědělství. Na venkově je velká nezaměstnanost, protože není jednoduché sehnat práci v zemědělství. Ti, kteří se rozhodli přestěhovat do měst, často končí ve slumech. Specifickou záležitostí Indie je tzv. systém zamindari (úředníků-prostředníků), který existoval po několik století, a ačkoliv byl oficiálně zakázan, zamindari si dodnes udržují svůj ekonomický i politický vliv na venkově. Zamindari v minulosti měli za úkol vybírat daně pro stát od drobných zemědělců. Postupně se systém vybírání daní ustanovil tak, že zamindari oficiálně vlastnili většinu půdy, kterou pak pronajímali bezzemkům. Jejich úkolem bylo nejen vybírat daně, ale i zajišťovat zavlažování, stavbu silnic a mostů, což drobní zemědělci nemohli sami zajistit. Postupem času ale zamindari začali vybírat větší a větší poplatky (okolo 50%-zemědělské produkce), protože věděli, že drobní zemědělci jsou na své půdě závislí a nemají jinou možnost, než jakýkoliv poplatek zaplatit. Jejich úřednický stav jim zajistil politický vliv spojený často s korupcí, díky čemuž mohli zadarmo získat půdu, kterou pak draze pronajímali. Proto byli i zamindari oficiálně zakázáni, jejich neoficiální vliv na vesnicích ale přetrvává.

Indický zamindari

Cíl : Zbohatnout Indie je jedna z nadějně rozvíjejících se zemí, která by mohla zaujmout významnou roli v celosvětové ekonomice, a to především díky službám. V Indii ale přežívají velké rozdíly mezi bohatými a chudými, přibližně třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vláda investuje většinu finančních prostředků do produktivních odvětví průmyslu, jako např. IT nebo výzkum, zatímco pouze 18% HDP připadne na zemědělství. Více než 60% obyvatel žijících na venkově je ale závislých na práci v zemědělství. Na venkově je velká nezaměstnanost, protože není jednoduché sehnat práci v zemědělství. Ti, kteří se rozhodli přestěhovat do měst, často končí ve slumech. Specifickou záležitostí Indie je tzv. systém zamindari (úředníků-prostředníků), který existoval po několik století, a ačkoliv byl oficiálně zakázan, zamindari si dodnes udržují svůj ekonomický i politický vliv na venkově. Zamindari v minulosti měli za úkol vybírat daně pro stát od drobných zemědělců. Postupně se systém vybírání daní ustanovil tak, že zamindari oficiálně vlastnili většinu půdy, kterou pak pronajímali bezzemkům. Jejich úkolem bylo nejen vybírat daně, ale i zajišťovat zavlažování, stavbu silnic a mostů, což drobní zemědělci nemohli sami zajistit. Postupem času ale zamindari začali vybírat větší a větší poplatky (okolo 50%-zemědělské produkce), protože věděli, že drobní zemědělci jsou na své půdě závislí a nemají jinou možnost, než jakýkoliv poplatek zaplatit. Jejich úřednický stav jim zajistil politický vliv spojený často s korupcí, díky čemuž mohli zadarmo získat půdu, kterou pak draze pronajímali. Proto byli i zamindari oficiálně zakázáni, jejich neoficiální vliv na vesnicích ale přetrvává.

12

Partners Czech

Indický nájemník půdy

Cíl : Zajistit si vlastnictví půdy. Indie je jedna z nadějně rozvíjejících se zemí, která by mohla zaujmout významnou roli v celosvětové ekonomice, a to především díky službám. V Indii ale přežívají velké rozdíly mezi bohatými a chudými, přibližně třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vláda investuje většinu finančních prostředků do produktivních odvětví průmyslu, jako např. IT nebo výzkum, zatímco pouze 18% HDP připadne na zemědělství. Více než 60% obyvatel žijících na venkově je ale závislých na práci v zemědělství. Na venkově je velká nezaměstnanost, protože není jednoduché sehnat práci v zemědělství. Ti, kteří se rozhodli přestěhovat do měst, často končí ve slumech. Specifickou záležitostí Indie je tzv. systém zamindari (úředníků-prostředníků), který existoval po několik století, a ačkoliv byl oficiálně zakázan, zamindari si dodnes udržují svůj ekonomický i politický vliv na venkově. Zamindari v minulosti měli za úkol vybírat daně pro stát od drobných zemědělců. Postupně se systém vybírání daní ustanovil tak, že zamindari oficiálně vlastnili většinu půdy, kterou pak pronajímali bezzemkům. Jejich úkolem bylo nejen vybírat daně, ale i zajišťovat zavlažování, stavbu silnic a mostů, což drobní zemědělci nemohli sami zajistit. Postupem času ale zamindari začali vybírat větší a větší poplatky (okolo 50%-zemědělské produkce), protože věděli, že drobní zemědělci jsou na své půdě závislí a nemají jinou možnost, než jakýkoliv poplatek zaplatit. Jejich úřednický stav jim zajistil politický vliv spojený často s korupcí, díky čemuž mohli zadarmo získat půdu, kterou pak draze pronajímali. Proto byli i zamindari oficiálně zakázáni, jejich neoficiální vliv na vesnicích ale přetrvává.

První indický spotřebitel

Cíl : Ušetřit. Indie je jedna z nadějně rozvíjejících se zemí, která by mohla zaujmout významnou roli v celosvětové ekonomice, a to především díky službám. V Indii ale přežívají velké rozdíly mezi bohatými a chudými, přibližně třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vláda investuje většinu finančních prostředků do produktivních odvětví průmyslu, jako např. IT nebo výzkum, zatímco pouze 18% HDP připadne na zemědělství. Více než 60% obyvatel žijících na venkově je ale závislých na práci v zemědělství. Na venkově je velká nezaměstnanost, protože není jednoduché sehnat práci v zemědělství. Ti, kteří se rozhodli přestěhovat do měst, často končí ve slumech. Specifickou záležitostí Indie je tzv. systém zamindari (úředníků-prostředníků), který existoval po několik století, a ačkoliv byl oficiálně zakázan, zamindari si dodnes udržují svůj ekonomický i politický vliv na venkově. Zamindari v minulosti měli za úkol vybírat daně pro stát od drobných zemědělců. Postupně se systém vybírání daní ustanovil tak, že zamindari oficiálně vlastnili většinu půdy, kterou pak pronajímali bezzemkům. Jejich úkolem bylo nejen vybírat daně, ale i zajišťovat zavlažování, stavbu silnic a mostů, což drobní zemědělci nemohli sami zajistit. Postupem času ale zamindari začali vybírat větší a větší poplatky (okolo 50%-zemědělské produkce), protože věděli, že drobní zemědělci jsou na své půdě závislí a nemají jinou možnost, než jakýkoliv poplatek zaplatit. Jejich úřednický stav jim zajistil politický vliv spojený často s korupcí, díky čemuž mohli zadarmo získat půdu, kterou pak draze pronajímali. Proto byli i zamindari oficiálně zakázáni, jejich neoficiální vliv na vesnicích ale přetrvává.

13

Partners Czech

Druhý indický spotřebitel

Cíl : Zajistit lepší podmínky pro zemědělce a nakupovat odpovědně. Indie je jedna z nadějně rozvíjejících se zemí, která by mohla zaujmout významnou roli v celosvětové ekonomice, a to především díky službám. V Indii ale přežívají velké rozdíly mezi bohatými a chudými, přibližně třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vláda investuje většinu finančních prostředků do produktivních odvětví průmyslu, jako např. IT nebo výzkum, zatímco pouze 18% HDP připadne na zemědělství. Více než 60% obyvatel žijících na venkově je ale závislých na práci v zemědělství. Na venkově je velká nezaměstnanost, protože není jednoduché sehnat práci v zemědělství. Ti, kteří se rozhodli přestěhovat do měst, často končí ve slumech. Specifickou záležitostí Indie je tzv. systém zamindari (úředníků-prostředníků), který existoval po několik století, a ačkoliv byl oficiálně zakázan, zamindari si dodnes udržují svůj ekonomický i politický vliv na venkově. Zamindari v minulosti měli za úkol vybírat daně pro stát od drobných zemědělců. Postupně se systém vybírání daní ustanovil tak, že zamindari oficiálně vlastnili většinu půdy, kterou pak pronajímali bezzemkům. Jejich úkolem bylo nejen vybírat daně, ale i zajišťovat zavlažování, stavbu silnic a mostů, což drobní zemědělci nemohli sami zajistit. Postupem času ale zamindari začali vybírat větší a větší poplatky (okolo 50%-zemědělské produkce), protože věděli, že drobní zemědělci jsou na své půdě závislí a nemají jinou možnost, než jakýkoliv poplatek zaplatit. Jejich úřednický stav jim zajistil politický vliv spojený často s korupcí, díky čemuž mohli zadarmo získat půdu, kterou pak draze pronajímali. Proto byli i zamindari oficiálně zakázáni, jejich neoficiální vliv na vesnicích ale přetrvává.

14

Partners Czech

Indický premiér

Cíl : Zajistit prosperitu země. Indie je jedna z nadějně rozvíjejících se zemí, která by mohla zaujmout významnou roli v celosvětové ekonomice, a to především díky službám. V Indii ale přežívají velké rozdíly mezi bohatými a chudými, přibližně třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vláda investuje většinu finančních prostředků do produktivních odvětví průmyslu, jako např. IT nebo výzkum, zatímco pouze 18% HDP připadne na zemědělství. Více než 60% obyvatel žijících na venkově je ale závislých na práci v zemědělství. Na venkově je velká nezaměstnanost, protože není jednoduché sehnat práci v zemědělství. Ti, kteří se rozhodli přestěhovat do měst, často končí ve slumech. Specifickou záležitostí Indie je tzv. systém zamindari (úředníků-prostředníků), který existoval po několik století, a ačkoliv byl oficiálně zakázan, zamindari si dodnes udržují svůj ekonomický i politický vliv na venkově. Zamindari v minulosti měli za úkol vybírat daně pro stát od drobných zemědělců. Postupně se systém vybírání daní ustanovil tak, že zamindari oficiálně vlastnili většinu půdy, kterou pak pronajímali bezzemkům. Jejich úkolem bylo nejen vybírat daně, ale i zajišťovat zavlažování, stavbu silnic a mostů, což drobní zemědělci nemohli sami zajistit. Postupem času ale zamindari začali vybírat větší a větší poplatky (okolo 50%-zemědělské produkce), protože věděli, že drobní zemědělci jsou na své půdě závislí a nemají jinou možnost, než jakýkoliv poplatek zaplatit. Jejich úřednický stav jim zajistil politický vliv spojený často s korupcí, díky čemuž mohli zadarmo získat půdu, kterou pak draze pronajímali. Proto byli i zamindari oficiálně zakázáni, jejich neoficiální vliv na vesnicích ale přetrvává.

15

Partners Czech

Čínský předseda komunistické strany

Cíl : Zajistit industrializaci země, a tak i zlepšit její mezinárodní postavení.

V padesátých a šedesátých letech byla Čína v daleko horší situaci, než je nyní. Byla velmi chudou zemí, která byla mezinárodně závislá na podpoře socialistického Ruska, se kterým v tu dobu ale měla napjaté vztahy. Předseda komunistické strany Číny Mao Ce-tung chtěl podpořit ekonomický rozvoj země a tím i zlepšit její mezinárodní postavení, což v prostředí Studené války mělo význam prevence globálního konfliktu. Rozhodl se zavést program Velkého skoku vpřed, jehož klíčovou složkou bylo vytvoření komun, základních ekonomických a správních jednotek, které měly být soběstačné a odpovědné za své výsledky. Komuny sdružující mnoho vesnic a tisíce rodin umožnily sdílení zemědělských strojů a lidské práce. Plat a peníze byly nahrazeny prací za body. To lidi velmi demotivovalo. Komuny měly zlepšit efektivní využití lidských zdrojů tak, aby se maximum lidí mohlo věnovat průmyslu. Kumuny měly zajišťovat přísun potravin pro průmyslové zaměstnance. Podle zprávy o velikosti sklizně odevzdávaly komuny odvody zemědělských produktů státu. Zprávy ale byly často změněny tak, aby se komuny vyhnuly odvodům. Státní sýpky zely prázdnotou. Velký skok byl podpořen komunistickou ideologií, která měla lidi motivovat k zapojení do programu. Nedostatkem ekonomických pobídek ale lidé naopak ztráceli motivaci pracovat. Ti, kteří odmítli zapojit se do kolektivizace, byli pronásledováni a odsouzeni jako kontrarevolucionáři. Následkem Velkého skoku byl největší lidmi vyvolaný hladomor v dějinách, jemuž padly za oběť desítky milionů lidí.

Čínský ideolog

Cíl : Udržet komunismus.


16

Partners Czech

Čínský vedoucí komuny

Cíl : Co nejvíce ušetřit na odvodech státu.


Čínský zaměstnanec v průmyslu

Cíl : Zbavit se závislosti na zemědělských komunách a získat obživu.


17

Partners Czech

Čínský zaměstnanec v průmyslu

Cíl : Zbavit se závislosti na zemědělských komunách a získat obživu.


18

Partners Czech

Francouzský prezident

Cíl : Zlepšit hospodářskou situaci země a zmírnit sociální napětí.

Francie je druhým největším vývozcem zemědělských produktů a klíčový hráč v zemědělství EU. Francouzské zemědělské produkty jsou většinou velmi kvalitní a současně relativně dostupné, a to především díky zemědělským dotacím EU. I v době ekonomické krize představují dotace do zemědělství 38% rozpočtu EU, přičemž velká část z nich připadne právě Francii. Francouzští farmáři dostávají ročně přibližně 14 miliard EUR, což jim umožňuje udržovat nízké ceny zemědělských produktů a zajistit svoji konkurenceschopnost na světovém trhu. Ekonomická krize, která Francii zasáhla, ale přinutila vládu, aby většinu dotací přidělila velkým zpracovatelským firmám, které představují významnou strategickou složku HDP Francie. Situace menších a středních farmářů se ale zhoršuje, a to i kvůli tomu, že se v době příznivé ekonomické situace zadlužili, protože investovali do drahých zemědělských strojů. Navíc tito farmáři nejsou schopni produkovat zboží za tak nízkou cenu, aby dokázali konkurovat dotovaným produktům velkých podniků. Svaz mladých farmářů zapálil na protest proti zhoršujícím se podmínkám kupu sena před francouzským prezidentským palácem.

Drobný francouzský zemědělec

Cíl : Vydělávat víc peněz.


19

Partners Czech

Francouzský ředitel zpracovatelské firmy

Cíl : Vydělat víc peněz.


První francouzský spotřebitel

Cíl : Ušetřit


20

Partners Czech

Druhý francouzský spotřebitel

Cíl : Zajistit lepší podmínky pro drobní zemědělce


Francouzský premiér

Cíl : Zlepšit hospodářskou situaci země a zmírnit sociální napětí


Příloha č.4

21

Partners Czech

Info pro učitele, shrnutí úkolů.

 Popis situace v Brazílii Brazílie je třetím největším vývozcem zemědělských produktů na světě a zemědělství představuje významnou část brazilské ekonomiky. Brazílie má vedoucí postavení v produkci masa, kávy, cukru a soje. Klíčem k úspěchu jsou velké farmy, které si mohou dovolit produkovat zemědělské výrobky za nízkou cenu. 1% Brazilců vlastní 50% hospodářsky využitelné půdy Tyto farmy mají i velký politický vliv. Úspěch brazilské vlády je často závislý na podpoře místních zemědělců. Zejména v severovýchodní části země je zemědělská produkce pouze velmi málo mechanizovaná a velké farmy spoléhají na manuální práci dělníků, kteří pracují ve velmi těžkých podmínkách. Mnoho chudých rodin přežívá na neúrodných pozemcích, zatímco některé úrodné pozemky velkých zemědělských magnátů leží ladem. Více než 1,5 milionu lidí se zúčastnilo Hnutí bezzemků (Movimento dos Sem Terra, dále MST), které požadovalo po vládě pozemkovou reformu. Úkol V týmu jsou vždy dva politici – premiér a prezident, dva zemědělci – bohatý a chudý a dva běžní spotřebitelé. Cílem prezidenta je zajistit dobré podmínky pro chudé zemědělce. Cílem premiéra je zajistit prosperitu země. Cílem zemědělců je zbohatnout. První zemědělec představuje vlivnou farmářskou lobby. Druhý zemědělec je zapojen do protestního hnutí. Cílem prvního spotřebitele je ušetřit. Cílem druhého spotřebitele je zajistit lepší podmínky pro zemědělce a nakupovat odpovědně. Vedoucím týmu je prezident. Ten je ale závislý na podpoře obyvatel země. Vyřešte společně chudobu na venkově v Brazílii.  Popis situace v Indii Indie je jedna z nadějně rozvíjejících se zemí, která by mohla zaujmout významnou roli v celosvětové ekonomice, a to především díky službám. V Indii ale přežívají velké rozdíly mezi bohatými a chudými, přibližně třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vláda investuje většinu finančních prostředků do produktivních odvětví průmyslu, jako např. IT nebo výzkum, zatímco pouze 18% HDP připadne na zemědělství. Více než 60% obyvatel žijících na venkově je ale závislých na práci v zemědělství. Na venkově je velká nezaměstnanost, protože není jednoduché sehnat práci v zemědělství. Ti, kteří se rozhodli přestěhovat do měst, často končí ve slumech. Specifickou záležitostí Indie je tzv. systém zamindari (úředníků-prostředníků), který existoval po několik století, a ačkoliv byl oficiálně zakázan, zamindari si dodnes udržují svůj ekonomický i politický vliv na venkově. Zamindari v minulosti měli za úkol vybírat daně pro stát od drobných zemědělců. Postupně se systém vybírání daní ustanovil tak, že zamindari oficiálně vlastnili většinu půdy, kterou pak pronajímali bezzemkům. Jejich úkolem bylo nejen vybírat daně, ale i zajišťovat zavlažování, stavbu silnic a mostů, což drobní zemědělci nemohli sami zajistit. Postupem času ale zamindari začali vybírat větší a větší poplatky (okolo 50%-zemědělské produkce), protože věděli, že drobní zemědělci jsou na své půdě závislí a nemají jinou možnost, než jakýkoliv poplatek zaplatit. Jejich úřednický stav jim zajistil politický vliv spojený často s korupcí, díky čemuž mohli zadarmo získat půdu, kterou pak draze pronajímali. Proto byli i zamindari oficiálně zakázáni, jejich neoficiální vliv na vesnicích ale přetrvává. Úkol V týmu jsou vždy dva politici – premiér a prezident, dva zemědělci – zamindari a nájemník půdy a dva běžní spotřebitelé. Cílem prezidenta je zajistit dobré podmínky pro chudé zemědělce. Cílem premiéra je zajistit prosperitu země. Cílem zamindari je zbohatnout. Cílem nájemníka je zajistit si vlastnictví půdy. Cílem prvního spotřebitele je ušetřit. Cílem druhého spotřebitele je zajistit lepší podmínky pro zemědělce a nakupovat odpovědně. Vedoucím týmu je premiér. Ten je ale závislý na podpoře obyvatel země. Vyřešte společně chudobu na venkově v Brazílii.

22

Partners Czech

Popis situace v Číně V padesátých a šedesátých letech byla Čína v daleko horší situaci, než je nyní. Byla velmi chudou zemí, která byla mezinárodně závislá na podpoře socialistického Ruska, se kterým v tu dobu ale měla napjaté vztahy. Předseda komunistické strany Číny Mao Ce-tung chtěl podpořit ekonomický rozvoj země a tím i zlepšit její mezinárodní postavení, což v prostředí Studené války mělo význam prevence globálního konfliktu. Rozhodl se zavést program Velkého skoku vpřed, jehož klíčovou složkou bylo vytvoření komun, základních ekonomických a správních jednotek, které měly být soběstačné a odpovědné za své výsledky. Komuny sdružující mnoho vesnic a tisíce rodin umožnily sdílení zemědělských strojů a lidské práce. Plat a peníze byly nahrazeny prací za body. To lidi velmi demotivovalo. Komuny měly zlepšit efektivní využití lidských zdrojů tak, aby se maximum lidí mohlo věnovat průmyslu. Kumuny měly zajišťovat přísun potravin pro průmyslové zaměstnance. Podle zprávy o velikosti sklizně odevzdávaly komuny odvody zemědělských produktů státu. Zprávy ale byly často změněny tak, aby se komuny vyhnuly odvodům. Státní sýpky zely prázdnotou. Velký skok byl podpořen komunistickou ideologií, která měla lidi motivovat k zapojení do programu. Nedostatkem ekonomických pobídek ale lidé naopak ztráceli motivaci pracovat. Ti, kteří odmítli zapojit se do kolektivizace, byli pronásledováni a odsouzeni jako kontrarevolucionáři. Následkem Velkého skoku byl největší lidmi vyvolaný hladomor v dějinách, jemuž padly za oběť desítky milionů lidí. Úkol V týmu jsou vždy dva zástupci státní moci – předseda komunistické strany a ideolog, dva zástupci zemědělství – vedoucí komuny a drobný zemědělec, který byl nucen zapojit se do zemědělské produkce v rámci komuny, dva průmysloví zaměstnanci, kteří byli závislí na zemědělských produktech dodávaných zemědělskými komunami. Cílem předsedy komunistické strany je zajistit industrializaci země, a tak i zlepšit její mezinárodní postavení. Cílem ideologa je udržet komunismus.. Cílem vedoucího komuny je co nejvíce ušetřit na daních. Cílem zaměstnanců v průmyslu je zbavit se závislosti na zemědělských komunách a získat obživu. Vedoucím týmu je předseda komunistické strany. Ten sice vede zemi diktátorským způsobem, ale drží se u moci díky podpoře ideologa. Vyřešte společně chudobu na venkově v Číně v 50. A 60. letech. Popis situace ve Francii Francie je druhým největším vývozcem zemědělských produktů a klíčový hráč v zemědělství EU. Francouzské zemědělské produkty jsou většinou velmi kvalitní a současně relativně dostupné, a to především díky zemědělským dotacím EU. I v době ekonomické krize představují dotace do zemědělství 38% rozpočtu EU, přičemž velká část z nich připadne právě Francii. Francouzští farmáři dostávají ročně přibližně 14 miliard EUR, což jim umožňuje udržovat nízké ceny zemědělských produktů a zajistit svoji konkurenceschopnost na světovém trhu. Ekonomická krize, která Francii zasáhla, ale přinutila vládu, aby většinu dotací přidělila velkým zpracovatelským firmám, které představují významnou strategickou složku HDP Francie. Situace menších a středních farmářů se ale zhoršuje, a to i kvůli tomu, že se v době příznivé ekonomické situace zadlužili, protože investovali do drahých zemědělských strojů. Navíc tito farmáři nejsou schopni produkovat zboží za tak nízkou cenu, aby dokázali konkurovat dotovaným produktům velkých podniků. Svaz mladých farmářů zapálil na protest proti zhoršujícím se podmínkám kupu sena před francouzským prezidentským palácem. Úkol V týmu jsou vždy dva politici – premiér a prezident, dva zemědělci – drobný zemědělec a ředitel velké zpracovatelské firmy a dva běžní spotřebitelé. Cílem prezidenta a premiéra je zlepšit hospodářskou situaci země a zmírnit sociální napětí v zemi. Cílem drobného zemědělce a ředitele zpracovatelské firmy je vydělávat víc peněz. Cílem prvního spotřebitele je ušetřit. Cílem druhého spotřebitele je zajistit lepší podmínky pro drobné zemědělce a nakupovat odpovědně.

23

Partners Czech

Vedoucím týmu je prezident. Ten je ale závislý na podpoře obyvatel země. Vyřešte společně problém francouzského zemědělství. Popis situace v Barmě, stát Wa V hornatém převážně zemědělském státě Wa na východě Barmy se zhruba 82% farmářů živilo pěstováním máku na výrobu opia. Na prudkých hornatých svazích v oblasti, kde farmáři neměli přístup k zavlažovacím zařízením a hnojivům, byl mák prakticky jedinou plodinou, která mohla být pěstována v tak obtížných podmínkách. Opium předávali farmáři dealerům z nedalekého Thajska a díky tomu mohli posílat děti do školy, zajistit si základní zdravotní péči a jídlo. Potom ale Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) iniciovalo protidrogový zátah. Mezi lety 1998 a 2006 pokleslo pěstování opia ve státech takzvaného zlatého trojúhelníku (Barma, Thajsko, Laos, Vietnam) o 80%. Podle zástupců neziskových organizací se příjmy rodin ze státu Wa snížily o 50-60%, většina z nich trpí nedostatkem jídla, mnoho dětí přestalo chodit do školy. Protože rodiče nemají jídlo, nemají ani sílu na těžkou práci v zemědělství. Mnoho rodin se tak dostalo do začarovaného kruhu chudoby. Úkol V týmu jsou vždy dva politici – zástupce ASEANu a premiér, zemědělec, který dřív pěstoval opium, dealer, uživatel drog a policista Interpolu. Cílem zástupce ASEANu je zamezit produkci opia. Cílem premiéra je zamezit hladomoru. Cílem zemědělce je uživit sebe a svoji rodinu. Cílem dealera je vydělat co nejvíce peněz za distribuci opia a vyhnout se vězení. Cílem uživatele drog je zaplatit za opium co nejnižší cenu. Cílem policisty je zamezit mezinárodní distribuci drog. Tato skupina nemá vedoucího týmu. Vyřešte společně problém farmářů v horském státě Wu v Barmě.

24

Partners Czech

Příloha č.5 Řešení situace v Brazílii V Brazílii došlo k výraznému zlepšení situace za vlády prezidenta Lula Da Silvy (2003-2011) a jeho kampaně “Zero hunger“. Kampaň podpořila drobné zemědělce, kterým byly státem zařízeny zakázky v jídelnách místních škol, úřadů atd. Došlo i k významnému přesídlovacímu programu, v rámci kterého se bezzemci stěhovali na státní pozemky. Ty sice nebyly vždy ve zvlášť výhodných lokalitách, ale stejně umožnily zlepšení situace pro lidi, kteří dřív pracovali ve špatných podmínkách na velkých farmách. Drobným zemědělcům byl umožňován výkup půdy prostřednictvím výhodných státních půjček. Tito zemědělci se pak sdružovali do větších a efektivnějších komerčních jednotek, které byly schopné soutěžit na trhu s tradičními velkými pozemkovými vlastníky. Řešení situace v Indii Indická vláda se rozhodla řešit situaci v zemědělství regulací státních pronájmů a zabezpečením vlastnictví pozemků, což je v prostředí špatně fungující justice velký problém. Státy ale měly volnou ruku v tom, jakým způsobem reformu zajistí. Některým státům se tedy podařilo zajistit vlastnická práva pro bezzemky a zbavit se zamindari, jiným se to ale nepodařilo. Dalším opatřením vlády v Dilí bylo zajištění tzv. pozemkových stropů. Velkým statkářům bylo dovoleno vlastnictví pouze určitého množství pozemků, zbytek zabavil stát a odprodal ho za velmi nízkou cenu bezzemkům nebo drobným zemědělcům. Tento proces neustále pokračuje. V roce 1968 byl oznámen program tzv. Zelené revoluce, tedy zavedení vysoce plodících semen, nového zavlažovacího systému a vysoce účinných hnojiv, což mělo umožnit soběstačnost indického zemědělství. Ačkoliv velkému množství farmářů Zelená revoluce opravdu pomohla, došlo i k nenávratnému poškození půdy pesticidy.

Řešení situace v Číně V roce 1978 zavedla čínská vláda nový zákon o domácnostech (tzv. Household Responsibility Act), který rozpustil komuny a pozemky byly rozděleny drobným zemědělcům, kteří měli nárok na pronájem po dobu 15 let. Tito nájemncíci sice museli prodávat část svých zemědělských produktů státu za pevně stanovené ceny, přebytky ale mohli volně prodávat na trhu. Zemědělská produkce se během několika let zněkolikanásobila. Současně došlo i k významnému navýšení produktivity práce. Od roku 2008 smějí čínští farmáři půdu pronajímat. Řešení situace ve Francii Situace ve Francii ještě není zcela uzavřená, země se neustále potýká s dopady ekonomické krize, z nichž jeden z nejpalčivějších je nezaměstnanost mladých. Francie zavedla úsporná opatření, přesto se jí ale nepodařilo snížit státní dluh pod 3 %, což byla podmínka k obdržení záchranného balíčku EU. Situace zemědělců se zatím nijak významně nezlepšila. Řešení situace v Barmě Zemědělské rodiny ze státu Wa byly nuceny adaptovat se na zhoršující se podmínky. Řada z nich migrovala do městských oblastí, někteří se nechali zaměstnat na jiných farmách, další se zase zaměřili na pěstování rýže v nižších nadmořských výškách. Vláda se snažila nahradit mák kaučukem, jenže rodiny potřebovaly rychlou pomoc ihned a neměly čas čekat, než kaučukovníky dorostou. Pěstování kaučuku navíc vyžaduje relativně velkou počáteční finanční investici. Tím, že ASEAN nezaváděl svoji politiku postupně a nezpřístupnil místním lidem alternativní plodinu, která by se mohla stát základem jejich obživy, vytvořil hrozbu hladomoru. Mezinárodní organizace, jako např. Světový potravinový program (World Food Programme) se snaží místním lidem pomáhat a poskytují např. rýži pro děti ve školách. Ve výsledku se ale mnoho rodin, které byly v minulosti soběstačné, stalo závislých na rozvojové pomoci nebo práci ve špatných podmínkách na cizích farmách nebo ve městech.

25

Chudoba na venkově. 1. Na jaké oblasti by se měla prioritně přidělovat rozvojová pomoc na venkov nebo na městské chudinské čtvrtě? Proč?

Recommend Documents