Chtěla bych vyjádřit poděkování vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Josefu Polákovi za jeho vstřícný přístup, poskytnutou odbornou pomoc a připomínky p

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Investiční záměr vybudování podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s.r.o. Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Josef Polák

Dana Hudcová

Brno 2011

Chtěla bych vyjádřit poděkování vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Josefu Polákovi za jeho vstřícný přístup, poskytnutou odbornou pomoc a připomínky při zpracování bakalářské práce. Poděkování rovněž patří společnosti Mlékárna Otinoves s.r.o. za poskytnutí vybraných účetních a jiných podkladových materiálů.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Investiční záměr vybudování podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s.r.o.“ vypracovala sama za použití literatury uvedené v seznamu literatury a vybraných účetních výkazů poskytnutých společností Mlékárna Otinoves s.r.o. V Brně dne 24. května 2011

__________________

Abstract The aim of my bachelor thesis is to evaluate an investment plan of building up a company shop of Dairy Otinoves Ltd as well as a calculation of the recovery of this investment. For this purpose I will use a calculation of economic efficiency and rate of return, return of investment period, methods using time factor, inflation and tax burden as well as the right choice of the discount rate. As for the outcome, I will state my point of view regarding a prospective implementation of this intended investment plan, examination of possible risks and decision about its viability. Keywords Investment plan, rate of return, recovery of investment period, discount rate.

Abstrakt Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení investičního záměru vybudování podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s.r.o. a výpočet návratnosti této investice. K tomuto účelu budou využity metody sloužící k výpočtu ekonomické efektivnosti a výnosnosti investice, doba návratnosti investice, metody využívající faktoru času, inflace a daňového zatížení a správný výběr diskontní sazby. Výsledkem bude stanovisko k realizaci této zamýšlené investiční akce, posouzení možných rizik a rozhodnutí o realizovatelnosti či nerealizovatelnosti této investiční akce. Klíčová slova Investiční záměr, výnosnost investice, doba návratnosti, diskontní sazba.

Úvod a cíl práce

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

7

2

Metodika řešení

9

3

Investice v podnikání 3.1

Vymezení investic ....................................................................................10

3.1.1

Pohled na investice z makroekonomického hlediska......................10

3.1.2

Pohled na investice z mikroekonomického hlediska....................... 11

3.2

Kategorizace investičních projektů .........................................................13

3.3

Příprava investičních projektů ................................................................14

3.3.1

Předinvestiční fáze ...........................................................................14

3.3.2

Investiční fáze ..................................................................................15

3.3.3

Provozní fáze ....................................................................................15

3.3.4

Fáze ukončení a likvidace projektu .................................................16

3.4

4

10

Financování investičních projektů ..........................................................16

3.4.1

Vlastní zdroje ................................................................................... 17

3.4.2

Cizí zdroje.........................................................................................18

3.5

Finanční plán ...........................................................................................18

3.6

Metody hodnocení investic..................................................................... 20

3.7

Investiční rozhodování a požadovaná výnosnost................................... 25

3.7.1

Určení kapitálových výdajů ............................................................ 25

3.7.2

Určení budoucích peněžních příjmů .............................................. 26

3.7.3

Určení podnikové diskontní míry................................................... 26

Praktická část 4.1

30

O společnosti........................................................................................... 30

4.1.1

Z historie podniku........................................................................... 30

4.1.2

Ekonomické ukazatele společnosti ..................................................31

4.1.3

Podniková prodejna ........................................................................ 32

4.1.4

Investiční záměr vybudování nové podnikové prodejny................ 33

6

Úvod a cíl práce

4.2

Mlékárenství a regionální potraviny v České republice..........................36

4.2.1

Analýza trhu mléka a mléčných výrobků ........................................36

4.2.2

Analýza trhu regionálních potravin.................................................39

4.2.3

Shrnutí analýz trhů ......................................................................... 40

4.3

Posouzení efektivnosti investičního záměru........................................... 41

4.3.1

Odhad kapitálových výdajů ............................................................. 41

4.3.2

Odhad budoucích příjmů.................................................................43

4.3.3

Odhad provozních nákladů .............................................................45

4.3.4

Výpočet diskontní sazby ................................................................. 46

4.3.5

Přepočet budoucí hodnoty cash flow na současnou hodnotu.........47

4.3.6

Vyhodnocení investičního záměru ..................................................47

5

Shrnutí a diskuse

50

6

Návrhy a doporučení

54

7

Závěr

57

8

Literatura

59

9

Seznam tabulek, vzorců, obrázků a grafů

62

10 Přílohy

64

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce Tržní prostředí přináší velké tlaky na ekonomické rozhodování managementu podnikatelských subjektů. Management usiluje o udržení konkurenceschopnosti a stability podniku na trhu, o jeho prosperitu a maximalizaci zisku při udržení tržní hodnoty podniku. Podniky investují z důvodu zajištění vysoké úrovně svých výrobků a služeb, zvýšení jejich kvality, která je v tržním prostředí nezbytná a stále více ceněná. Inovují, plánují, analyzují a kalkulují tak, aby jejich rozhodnutí byla efektivní, správná a přinášela co nejrychlejší návratnost vynaložených investic. Každý obor podnikání má svá specifika. Ať se jedná o podniky lehkého nebo těžkého průmyslu, zemědělské prvovýroby, podniky zpracovatelského průmyslu či jiné. V každém odvětví se management rozhoduje s přihlédnutím k možnému riziku, které je nezbytnou součástí podnikatelského prostředí. Riziko se může stát příčinou neúspěchu v podnikání či vést dokonce k bankrotu. (Valach, 2006) Rozhodování o investicích patří ke strategickým a dlouhodobým rozhodováním. Je na vlastníku a managementu, jak se rozhodne, jakou variantu financování zvolí, jestli je schopen financovat vlastními zdroji nebo zda bude pro něho výhodnější využít i zdroje cizí. Vlastníci či pověření manažeři také nesou za rozhodování plnou zodpovědnost. (Scholleová, 2009) Bez investování a modernizování by si v dnešní době podniky neudržely svoji výkonnost a postavení na trhu. Je cílem podniku, aby úspěšná a kvalitní realizace investic do podniku a produktů vedla k růstu tržní hodnoty podniku, zvýšení jeho aktiv a stability. (Dluhošová, 2008) Pošvář (2002) uvádí, že významným faktorem, který ovlivňuje rozhodování manažerů, je jejich postoj k riziku, který vyjadřuje jejich ochotu či neochotu rozhodovat v podmínkách rizika a přijímat rozhodnutí. Je třeba také zohlednit, v jaké fázi životního cyklu se podnik nachází, zda se jedná o počátek podnikání nebo je podnik ve fázi růstu či stability. Pokud dochází k nepříznivému vývoji jeho výkonnosti, tržní hodnoty apod., může se jednat již o fázi krize. (Martinovičová, 2006) Je třeba vynakládat prostředky efektivně a účelně, aby kapitálové výdaje směřovaly do nejpotřebnější a nejvhodnější oblasti podniku. Bakalářská práce „Investiční záměr vybudování podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s. r. o.“ je zaměřena na investiční záměr konkrétního podniku Mlékárna Otinoves s.r.o., který zamýšlí vložit finanční prostředky do investiční oblasti a vybudovat novou podnikovou prodejnu s cílem rozšířit svá aktiva a zvýšit zisk. Při zpracování bakalářské práce se bude vycházet z aktuální ekonomické situace této společnosti, z jejích vybraných finančních ukazatelů za poslední tři uzavřená účetní období. V bakalářské práci budou rovněž uvedeny vybrané finanční ukazatele stávající podnikové prodejny od doby jejího založení v srpnu 2005.

8

Úvod a cíl práce

V bakalářské práci se bude vycházet z analýzy trhu potravinářského sektoru, a to trhu s mléčnými výrobky, a budou uvedeny také získané informace o trhu s potravinami označenými jako regionální. V další části bakalářské práce budou odhadnuty kapitálové výdaje na vybudování nové prodejny, které budou zahrnovat jak jednorázové předpokládané náklady na prodejnu ve stavební i technologické části, tak i provozní náklady, které vzniknou běžnou činností prodejny v letech budoucích. Forma financování investiční akce bude zvolena na základě rozhodnutí managementu. Hlavním cílem bakalářské práce je posouzení ekonomické efektivnosti investičního záměru společnosti, kterým je vybudování podnikové prodejny a návrhy k jejímu doporučení či přesunu finančních prostředků do jiné oblasti ve sledovaném podniku. V bakalářské práci budou stanoveny i další dílčí cíle, jako je: • určení kapitálových výdajů na investici, • správné určení diskontní sazby, • zohlednění vlivu inflace, • přihlédnutí k daňovému zatížení, • vyhodnocení rizik. Na závěr budou v bakalářské práci shrnuty zjištěné výsledky a diskutována efektivnost investiční akce, její přínos pro podnik, zaměstnance, zákazníky a ostatní subjekty. V návrhové části bakalářské práce bude doporučeno, zda investici uskutečnit či nikoliv, případně investovat zamýšlené prostředky do vhodnějšího investičního záměru.

Metodika řešení

9

2 Metodika řešení Zpracování bakalářské práce se bude pohybovat ve dvou rovinách. Teoretická část bude zaměřena na vymezení investic obecně, jejich kategorizaci, přípravu investičních projektů, fáze investičních projektů, metody hodnocení investic, investiční rozhodování, finanční plán a formy financování. Dále bude popsán vliv inflace na investiční rozhodování, vliv daňového zatížení a důležitost vhodně zvolené diskontní sazby. Rovněž budou zmíněny základní ekonomické výkazy v účetnictví, což je rozvaha, výsledovka a výkaz cash flow. Praktická část bakalářské práce „Investiční záměr vybudování podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s.r.o.“ bude analyzovat samotný podnik na základě vybraných účetních výkazů společnosti za období let 2007 - 2009. Data, týkající se podnikové prodejny, budou uváděna za období od jejího zřízení v roce 2005. Ostatní informace nutné k zamýšlené analýze budou konzultovány a získávány přímo od managementu společnosti. V praktické části bakalářské práce bude analyzován trh mléčných výrobků v České republice na základě údajů získaných z Českého statistického úřadu a z ostatních dostupných zdrojů. V části týkající se regionálních potravin na trhu České republiky bude vycházeno z informací získaných od Ministerstva zemědělství České republiky. V bakalářské práci bude proveden odhad budoucích kapitálových výdajů podniku na zamýšlenou investici a odhadnuty náklady provozní, vznikající denní činností prodejny. Základem pro předpokládanou výši budoucích tržeb v prodejně bude analýza tržeb současných s přihlédnutím ke vlivu inflace, která bude zjištěna z prognóz České národní banky. Management společnosti předpokládá jejich navýšení, neboť prodejna bude nabízet rozšířený sortiment výrobků. V konečném rozhodnutí bude na základě zjištěných výpočtů posouzena celková efektivnost investice, její přínos pro podnik, zaměstnance i okolí. V návrhové části bakalářské práce bude doporučeno, zda investici uskutečnit, nebo bude pro podnik výhodnější zachovat stávající podnikovou prodejnu a zamýšlené finance investovat do jiného úseku podniku, do zlepšení kvality životního prostředí, zvýšení kvality, hygieny či inovace výrobku apod.

10

Investice v podnikání

3 Investice v podnikání Každý podnikatelský subjekt se zabývá problematikou investic, neboť ty představují základní otázku jeho přežití v delším časovém období. Výrobní zařízení zastarávají z hlediska fyzického (opotřebovávají se) či z hlediska morálního (zastarávají, stávají se nemoderními). Protože se podniky snaží dlouhodobě prosperovat, musí mít dlouhodobé cíle, plány a strategie a musí investovat do pořízení nového majetku. (Scholleová, 2009)

3.1 Vymezení investic Investice se charakterizují jako ekonomické činnosti, při kterých se subjekt vzdává současné spotřeby s cílem zvýšit produkci statků v budoucnosti. Tato odložená spotřeba, která zahrnuje úspory domácností ve formě nespotřebovaných důchodů a podnikové úspory (odpisy a nerozdělený zisk), se nazývá úspory z hrubého domácího produktu. (Valach, 2006) Podle předmětu financování se investice dělí na reálné a finanční. Reálné investice zvyšují hmotná a nehmotná aktiva, jsou to výdaje na konkrétní stavební, technologické či nehmotné investice. Finanční investice zvyšují finanční aktiva, jako jsou cenné papíry, vklady do investičních společností apod. (Dluhošová, 2008) Na investice se může nahlížet ze dvou různých hledisek, a to z makroekonomického či mikroekonomického. 3.1.1

Pohled na investice z makroekonomického hlediska

Z makroekonomického hlediska se rozlišují (Valach, 2006): • hrubé investice, • čisté investice. Podle Valacha (2006) představují hrubé investice přírůstek investičních statků za dané období. Podobně i Scholleová (2009) uvádí, že hrubými investicemi se rozumí celková částka uložená do investičních statků v celé ekonomice. Do hrubých investic se zahrnují následující položky (Valach, 2006): • pořízení a úbytky hmotných fixních aktiv (zejména budov, strojů a zařízení), • pořízení a úbytky nehmotných fixních aktiv (např. licencí), • změna stavu zásob. Hrubé investice se nesmí zaměňovat s pojmem investiční statky. Investice představují tokovou veličinu za určité období, kdežto investiční statky jsou stavová veličina k určitému okamžiku.


11

Pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv představují hrubou tvorbu fixního kapitálu. Pro měření intenzity investování se používá ukazatel míry investic, který představuje podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu. Účinnost investičních statků vyjadřuje poměr hrubého domácího produktu k velikosti investičních statků. (Valach, 2006) Hrubé investice snížené o znehodnocení kapitálu (zejména odpisy) se nazývají čisté investice. (Valach, 2006) Dle Scholleové (2008) jsou čisté investice tvořeny meziročním přírůstkem hodnoty investičních statků (budov, zařízení, strojů či know-how), které slouží k produkci dalších statků, ať již výrobních nebo spotřebních. Mezi hrubými investicemi, čistými investicemi a znehodnocováním kapitálu platí většinou vztah, že (Valach, 2006): 1. 2.

hrubé investice jsou větší než znehodnocení kapitálu, znehodnocení kapitálu je větší než čisté investice. 3.1.2

Pohled na investice z mikroekonomického hlediska

Mikroekonomické (podnikové) pojetí investic chápe investice jako majetek, který není určen ke spotřebě, ale slouží ke tvorbě dalšího majetku. Dále jako obětované prostředky na pořízení majetku, který bude v delším časovém horizontu přinášet podniku vyšší užitky a vyšší finanční efekt. (Scholleová, 2009) Podobný názor vyjadřuje i Martinovičová (2006), která uvádí, že investice podniku představují peněžní výdaje vynaložené v procesu investování (k pořízení dlouhodobého majetku) a očekává se jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během období delší než 1 rok. Takto vynaložené výdaje se nazývají kapitálové. Liší se od provozních výdajů, u kterých se předpokládá přeměna na příjmy budoucí v období 1 roku. Rozlišení provozních a kapitálových výdajů je často velice obtížné a tato skutečnost někdy vede management k tomu, že se snaží uskutečnit přesuny těchto druhů výdajů podle toho, jak potřebuje ovlivnit momentální výsledek hospodaření. (Valach, 2006) Rozsáhlejší peněžní výdaje, které podnik investuje na pořízení nebo obnovu dlouhodobého majetku, se do podnikových nákladů zahrnují v delším časovém období formou odpisů. Toto pořízení dlouhodobého majetku formou kapitálových výdajů je pro podnik výhodnější o daňovou kapitálovou úsporu (tzv. kapitálový výdajový štít). Výpočet úspory se vyjádří: KS = K *d kde: Ks K D

= kapitálově výdajový daňový štít, = kapitálový výdaj, = daňový koeficient (sazba daně ze zisku v % / 100). (Valach, 2006)

(1)

12


Hrdý (2008) popisuje daňový štít jako vyjádření úspory, kterou podnik získá tím, že odpisy zahrne do nákladů a tím dosáhne snížení základu daně. Kislingerová a kol. (2004) doplňuje rozdělení odpisů na účetní a daňové. Účetní odpisy jsou plně v pravomoci podniku a měly by věrně zobrazovat skutečné opotřebení majetku. Avšak nejsou daňově uznávanými náklady. Podnik proto při zohlednění kapitálově výdajového daňového štítu vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, který určuje odpisy daňové. Za kapitálové výdaje se zejména považují (Valach, 2006): • výdaje na pořízení nehmotného dlouhodobého majetku, • výdaje na pořízení hmotného dlouhodobého majetku, • výdaje na nákup dlouhodobého finančního majetku. Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku představují výdaje na ocenitelná práva (know-how, licence, průmyslová a autorská práva), výdaje na software, na nehmotné výsledky výzkumné činnosti, zřizovací výdaje a goodwill. Pokud však tyto výdaje jednotlivě nedosahují částky 60 000 Kč a jejich doba použitelnosti je kratší než 1 rok, mohou být zahrnuty přímo do provozních výdajů. (Valach, 2006) Kapitálové výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku zahrnují výdaje na budovy, stavby, pozemky, umělecká díla, sbírky a jiné předměty bez ohledu na jejich pořizovací cenu. U ostatních samostatných movitých věcí rozhoduje pořizovací cena, která musí být vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok. Dále se kapitálové výdaje vynakládají na trvalé porosty, základní stádo a tažná zvířata, otvírky lomů a technické rekultivace. Do dlouhodobého hmotného majetku patří i tzv. technické zhodnocení majetku, které nemůže být zahrnuto do jednorázových výdajů. Jedná se o takové stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, které mění vlastnosti či funkce dlouhodobého majetku a jejichž výše ve zdaňovacím období přesáhne částku 40 000 Kč. (Valach, 2006) Kapitálové výdaje na pořízení dlouhodobého finančního majetku zahrnují výdaje do dlouhodobých úvěrových cenných papírů, jako jsou obligace nebo dlouhodobé směnky a do majetkových cenných papírů – akcií, podílových listů apod. (Valach, 2006) Dlouhodobý majetek lze pořizovat různými způsoby (Valach, 2006): • koupí, • investiční výstavbou dodavatelským způsobem, • investiční výstavbou ve vlastní režii, • finančním leasingem, • vkladem, • darováním.


13

Forma financování dlouhodobého majetku ovlivňuje výdaje podniku. U koupě dochází k výdaji prostředků jednorázově, u leasingu postupně splátkami, u investiční výstavby dochází většinou k výdajům postupně. (Valach, 2006)

3.2 Kategorizace investičních projektů Valach (2006) člení investice podle následujících forem: • podle výše kapitálových výdajů, • podle přínosu pro podnik, • podle stupně závislosti, • podle charakteru statistické závislosti či nezávislosti očekávaných výnosů, • podle vztahu k původnímu majetku, • podle typu peněžních toků z investic za určité období. Výše kapitálových výdajů je rozhodující pro to, na jaké organizační úrovni se bude investiční záměr schvalovat, zda postačí úroveň nižší nebo se bude rozhodovat na nejvyšší úrovni. Může se jednat o vedoucí oddělení, ředitele, představenstvo, valnou hromadu apod. Přínosem pro podnikatelský subjekt může být projekt, který je zaměřen na snížení nákladovosti nebo zvýšení tržeb. (Valach, 2006) Jak uvádí Tichý (2006), mohou to být i projekty orientované na snížení rizika podnikání, jeho přijatelnost či diverzifikaci či projekty zaměřené na zlepšení sociálních, pracovních, zdravotních a bezpečnostních podmínek podnikání. (Valach, 2006) Valach (2006) popisuje závislost či nezávislost projektů, což znamená, že projekty se mohou vzájemně vylučovat a realizace jednoho vylučuje realizaci druhého. Projekty vzájemně nezávislé se navzájem neovlivňují, není třeba rozhodnutí o výběru, je možné uskutečnit více záměrů, ale je nutné zjistit, zda je projekt efektivní. Další členění je rozdělení na projekty podmíněné (jeho přijetí závisí na přijetí jiného projektu) a projekty nepodmíněné, které nevyžadují žádnou jinou podmínku. Podle charakteru závislosti či nezávislosti očekávaných výnosů se vyskytují projekty, které působí v oblasti očekávaných výnosů pozitivně nebo po určité období negativně, případně mohou být pozitivně či negativně nezávislé. Toto statistické členění je důležité při výběru portfolia investic. Vztah k původnímu majetku předpokládá buď obnovovací investice, které nahrazují opotřebovaný majetek novým nebo rozvojové investice, které rozšiřují stávající výrobní majetek, případně zavádějí novou výrobu. Posledním členěním dle Valacha (2006) je členění podle typu peněžních toků z investic za určité období, který představuje průběh kapitálových výdajů a peněžních toků za určité období. Dluhošová (2008) klasifikuje investiční projekty ještě z dalších hledisek, a to:

14


• podle výchozích podmínek realizace, • podle způsobu financování, • podle doby výstavby. Při výchozích podmínkách realizace se může jednat o projekt „Na zelené louce“, tedy o projekt nového podniku nebo v samostatně vyčleněné části společnosti, takže neovlivňuje ostatní činnosti v podniku. Může to být i projekt v zavedeném podniku, kdy je třeba sledovat vzájemné vazby mezi ostatními útvary v podniku. (Dluhošová, 2008) Způsob financování značí, že může jít o financování výhradně z vlastních zdrojů (nezadlužený projekt) nebo o financování vlastními i cizími zdroji (zadlužený projekt). Jak uvádí Martinovičová (2006), podnik usiluje o optimální kapitálovou strukturu, která je pro něj nejvýhodnější z hlediska použití vlastních či cizích zdrojů. Doba výstavby dělí investice na ty, které jsou zrealizovány během jednoho roku a ty, u nichž je doba výstavby delší než jeden rok. (Dluhošová, 2008)

3.3 Příprava investičních projektů Dluhošová (2008) rozděluje celý proces přípravy investičních projektů na čtyři fáze: 1. 2. 3. 4.

předinvestiční fáze, investiční fáze, provozní fáze, fáze ukončení a likvidace projektu. 3.3.1

Předinvestiční fáze

Předinvestiční fáze je základem pro dobrou realizaci investičního projektu. Zahrnuje (Dluhošová, 2008): • identifikaci projektů, • předběžný výběr, • technicko-ekonomickou studii proveditelnosti (Feasibility Study). Při identifikaci projektů jsou sledováním a vyhodnocováním podnikatelského prostředí získávány veškeré dostupné informace o jednotlivých podnikatelských příležitostech. Jejich vyhodnocením dochází k výběru takových projektů, které jsou pro podnik zajímavé a efektivní. (Dluhošová, 2008) Scholleová (2009) rozvádí možnost čerpání informací z důvodu identifikace projektů z užšího i širšího okolí společnosti, například z materiálů státních institucí, statistického úřadu, odborného tisku, makroekonomických, odvětvových, oborových analýz apod.


15

Předběžný výběr dle Dluhošové (2008) poskytuje podklady pro konečné rozhodnutí o realizaci nebo odmítnutí projektu a možné zpracování investičního záměru nebo technicko-ekonomické studie. Jak doplňuje Scholleová (2009), při předběžném výběru zůstávají pouze ty investiční příležitosti, které jsou pro podnik zajímavé a bude pro ně zpracována finální studie. Cílem technicko-ekonomické studie proveditelnosti (Feasibility Study) dle Fotra (2005) je zhodnocení atraktivity základní myšlenky konkrétního projektu pro potenciální trh, nalezení a posouzení všech možných ekonomických a finančních dopadů projektu. Dluhošová (2008) charakterizuje studii jako podrobné rozpracování investičního projektu. Měla by obsahovat veškeré vstupy a výstupy, zdůvodnění projektu, analýzu prostředí, kapacitu trhu, technický projekt, organizační projekt, potřebu zaměstnanců, časový harmonogram a ekonomické a finanční vyhodnocení. Studie se zaměřuje na cíle podniku a pokud je projekt shledán nedostatečně efektivní, neproveditelný či je riziko realizace vysoké, bývá zamítnut. K vypracování studie je nutná důkladná finanční a ekonomická analýza, na které se podílí tým odborníků ze všech potřebných oblastí. Finanční analýza ve většině případů spoléhá na veřejně dostupné údaje nebo údaje, které jsou poskytnuty společností, nezbytné jsou vlastní finanční výkazy a účtovací metody. (Kislingerová, Hnilica, 2005) 3.3.2

Investiční fáze

Investiční fáze znamená vlastní realizaci projektu od zpracování projektové dokumentace až po uvedení do provozu. Jejím základem je zpracování úvodní projektové dokumentace, zpracování realizační projektové dokumentace, rozhodnutí o zahájení výstavby, realizace výstavby a uvedení do provozu. (Dluhošová, 2008) Scholleová (2009) rozvíjí investiční fázi na vytvoření potřebné finanční, právní a organizační základny, zabezpečení základní technologie a její technické dokumentace, výběr dodavatelů, zajištění a zaškolení zaměstnanců a záběhový provoz. Nutností je nepřetržitá kontrola harmonogramu investiční fáze. Valach (2006) završuje celou fázi kolaudačním řízením a vydáním kolaudačního rozhodnutí o povolení k užívání stavby v případě stavebních investic. 3.3.3

Provozní fáze

Jak uvádí Dluhošová (2008), v provozní fázi jsou již produkovány výrobky a služby z realizované investice a generují se finanční toky, které se porovnávají s vynaloženými investičními výdaji. Jejich porovnáním se zjišťuje ekonomická efektivnost investice. Předpokladem pro úspěšnost této fáze je kvalita přípravného procesu v předinvestiční fázi a úroveň zpracování technicko-ekonomické studie. Scholleová (2009) připomíná problémy, které mohou v provozní fázi nastat. Jedná se o problémy charakteru krátkodobého, které se týkají výrobní části, nedostatečného organizačního zabezpečení nebo vyškolení personálu, a které mají vliv na nákladovou oblast. Dlouhodobé problémy spočívají přede-

16


vším v celkové strategii, na které byl projekt založen, na podcenění přípravy projektu v předinvestiční fázi a mají vliv především na oblast výnosovou. 3.3.4

Fáze ukončení a likvidace projektu

V závěrečné fázi životnosti projektu dochází k ukončení výroby a probíhají činnosti, které jsou spojeny s ukončením investice. Může jít o prodej likvidovaného majetku, zásob. Rozdíl příjmů a výdajů z likvidované investice je zahrnut do peněžního toku v posledním roce životnosti projektu. (Dluhošová, 2008) Scholleová (2009) rozšiřuje tyto čtyři fáze o pátou, kterou je postinvestiční audit, jenž sice přímo nesouvisí s předchozími čtyřmi fázemi, ale napomáhá při dalším rozhodování a řízení u podobných záměrů. Výstupem auditu je shrnutí výsledků a stanovení doporučení s analýzou, které se může týkat kvality přípravy v předinvestiční fázi, výběru používané metodiky, klíčových veličin nebo řízení procesů.

3.4 Financování investičních projektů Dle Scholleové (2009) by základní rozhodnutí o financování investičního projektu mělo být součástí předinvestiční fáze v technicko-ekonomické studii proveditelnosti, a to z důvodu, aby mohl podnikatelský subjekt správně rozhodnout o přijatelnosti či zamítnutí projektu. Řeší se zde dvě základní otázky – kolik kapitálu podnik potřebuje a z jakých zdrojů bude investice krýt. Zdroje financování investic jsou důležité z hlediska vyhodnocení efektivnosti investice. Financování projektu by mělo být zajištěno tak, aby bylo stabilní a s co nejnižšími kapitálovými náklady na tyto zdroje. (Scholleová, 2009) Podobného názoru je Valach (2006), který uvádí, že dlouhodobé financování investic by mělo sledovat tři základní cíle: • zajistit ekonomicky zdůvodněnou rozpočtovanou výši kapitálu na předpokládané investice, splňující požadovanou míru výnosnosti, • dosáhnout co nejnižších průměrných nákladů kapitálu na požadovanou investici, • nenarušit finanční stabilitu (např. neúměrným zapojením cizího dlouhodobého kapitálu na financování investic). Zdroje financování se třídí dle různých hledisek. Základní dělení zdrojů financování uvádí Dluhošová (2008): • podle hlediska vlastnictví – vlastní zdroje a cizí zdroje, • z hlediska původu zdrojů – interní a externí.


Hledisko původu zdrojů Interní zdroje

Externí zdroje

Obr. 1

17

Hledisko vlastnictví Vlastní zdroje Cizí zdroje Nerozdělený zisk Odpisy ∆ ČPK Investiční úvěry Emitované dluhopisy Vklady vlastníků Provozní úvěry Dotace, dary Dodavatelské úvěry Leasing Směnky

Klasifikace zdrojů financování. Zdroj: Dluhošová, 2008; s. 123.

Interní zdroje jsou takové, které pocházejí z vlastní činnosti podniku (zisk, odpisy). Externí představují hlavně vklady vlastníků. Financování z interních zdrojů se nazývá samofinancování. (Dluhošová, 2008) Se stejným rozdělením se lze setkat i u Scholleové (2009), která navíc do cizích interních zdrojů uvádí podnikovou banku a rezervy a do vlastních externích zdrojů venture (rizikový) capital. Důsledky způsobu financování dle Scholleové (2009) se projeví v riziku podniku (podnikové diskontní míře) a v cash flow podniku v případě, že projekt bude financován prostřednictvím leasingu nebo se bude jednat o projekt, který bude podnik zatěžovat dluhovými splátkami. 3.4.1

Vlastní zdroje

Vlastní zdroje jsou tvořeny ponecháním kapitálu vlastníka v podniku. Ten tím podstupuje větší riziko a požaduje větší výnosnost než by požadoval věřitel. Nákladem vlastního kapitálu je takový podíl na zisku, který odpovídá požadované výnosnosti vloženého kapitálu s ohledem na podstoupené riziko. (Scholleová, 2009) Vlastní interní zdroje tvoří zisk a odpisy. Odpisy představují náklad, ale současně nejsou výdajem. (Scholleová, 2009) Dluhošová (2008) uvádí jako další vlastní zdroj změnu čistého pracovního kapitálu, tedy zásob, pohledávek a závazků. Do vlastních externích zdrojů patří původní i navyšované vklady vlastníků. Zvláštní formu tvoří tzv. venture capital, který přinášejí do podniku investoři, kteří jsou ochotni podstupovat velká rizika. Jak dále Dluhošová (2008) i Scholleová (2009) uvádí, mezi výhody venture capitalu patří nezatíženost úrokovými náklady a splátkami, vstup know-how do podniku, zvýšení podílu vlastního kapitálu a zvýšení dostupnosti úvěru pro další financování. Za nevýhody považuje vysokou nákladovost a interní rozpory při řízení z důvodu možnosti podílu na řízení díky vlastnickým právům.

18


3.4.2

Cizí zdroje

Cizí zdroje financování představují především úvěry (obchodní, bankovní), ale i emise dluhopisů. Cenou za používání cizího kapitálu jsou úroky. Působením daňového štítu se kapitál zlevňuje. (Scholleová, 2009) Úrok z úvěrů představuje pro podnik náklad, tedy položku, která snižuje zisk pro účely zdanění. Tento fakt se musí tedy zohlednit při stanovení nákladů dluhu. (Valach, 2006) Kislingerová a kol. (2004) uvádí, že zvláštním druhem cizího kapitálu je finanční leasing, který umožňuje užívání stálých aktiv bez jejich nákupu, tedy bez potřebné hotovosti. Nájemce a pronajímatel mezi sebou uzavřou smlouvu, ve které jsou upřesněna jejich práva a povinnosti. Tím dochází k oddělení vlastnictví od užívání. Hlavní výhodou finančního leasingu je to, že nedochází k velkému výdaji hotovostních prostředků a dochází k šetření finančních prostředků vůči úvěru, jelikož úvěrové splátky nelze zahrnout do nákladů podniku, avšak leasingové splátky lze zahrnout do plateb za poskytnuté služby, tudíž snížit daňový základ. Nevýhodou leasingu jsou vyšší náklady, protože leasingové splátky nezahrnují pouze cenu pronajímaného majetku, ale rovněž zisk leasingové společnosti. Leasingová společnost je po celou dobu leasingu vlastníkem majetku a nájemce si nemůže uplatnit odpisy. (Kislingerová a kol., 2004) Hrdý (2008) zmiňuje i možnost financování investic pomocí zahraničního kapitálu, jehož výhodou může být příliv kapitálu, možnosti nových trhů, široké zapojení zahraničních investorů. Nevýhodou se naopak může stát ekonomická závislost či přesuny zisku. Rovněž Valach (2006) považuje zahraniční investice za významný faktor hospodářského růstu i zvyšování životní úrovně obyvatelstva.

3.5 Finanční plán Jak již bylo podotknuto, dlouhodobý časový horizont investičního rozhodování přináší větší možnost rizika. (Valach, 2006) Proto před vlastním rozhodnutím o tom, zda investici realizovat či nikoliv, je třeba sestavit finanční plán. Jeho obsah a rozsah záleží od velikosti podniku a jeho zaměření, avšak základní prvky finančního plánu jsou pro všechny typy podniků obdobné. (Živělová, 1998) Jak Živělová (1998) uvádí, finanční plán se skládá z jednotlivých dílčích plánů - plánu výroby, plánu odbytu, personálního plánu, plánu zásobování apod. Jednotlivé části finančního plánu musí být vzájemně provázané. Finanční plán se sestavuje z dlouhodobého či krátkodobého časového horizontu. Krátkodobý finanční plán nepřesahuje zpravidla dobu jednoho roku, plánují se budoucí příjmy či výdaje po měsících či čtvrtletích, u dlouhodobého se počítá s obdobím delším než jeden rok. Finanční plán se odvíjí od základních finančních výkazů podniku, což je výkaz zisku a ztrát, rozvaha (bilance) a výkaz peněžních toků (cash flow). (Živělová, 1998) Výkaz zisku a ztrát zachycuje výsledek hospodaření podniku, tedy rozdíl mezi náklady a výnosy. Rozvaha poskytuje přehled o aktivech a pasivech podniku a finanční situaci podniku. Nejdůležitějším výkazem je výkaz cash


19

flow, který zachycuje toky peněžních prostředků z provozní, investiční a finanční činnosti a je důležitým ukazatelem likvidity podniku. Kislingerová, Hnilica (2005) doplňují, že je důležité se rovněž opírat o výroční zprávu společnosti a přílohu k účetní závěrce, kde se uvádí komentář k vybraným účetním položkám. Gitman (2008) uvádí, že tyto zprávy přibližují také metody účtování ve společnosti, procesy a kalkulace, informace o leasingových splátkách, dluhové zátěži, odložené dani a ostatních významných událostech. Výkaz zisku a ztrát a rozvaha patří mezi povinné účetní výkazy, jejichž podobu určuje Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Rozvaha Živělová (1998) uvádí, že hlavní funkcí rozvahy je pravidelně informovat o finanční situaci podniku. Platí, že finanční situace podniku je určována třemi složkami, a to aktivy, vlastním jměním a jeho dluhy. Proto i rozvaha je účelně uspořádána tak, aby finanční situaci bylo možno posoudit. Základní bilanční rovnicí rozvahy je vztah AKTIVA = PASIVA. Aktiva se člení na stálá (fixní, dlouhodobá), tj. taková aktiva, která slouží podniku dlouhodobě a postupně se opotřebovávají. Patří mezi ně dlouhodobý nehmotný, hmotný nebo finanční majetek. Dalším druhem jsou aktiva oběžná (krátkodobá), jejichž proces přeměny na peníze nepřesahuje období jednoho roku. Patří sem zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek (peníze v pokladně, peníze na bankovních účtech, ceniny) nebo náklady příštích období, tedy náklady, které se týkají příštího účetního období, ale výdaj peněz byl uskutečněn v běžném období. (Dluhošová, 2008) Dluhošová (2008) i Kislingerová a kol. (2004) uvádí jako základní hledisko pro členění pasiv hledisko vlastnictví. Člení se na dvě skupiny, a to vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál tvoří základní kapitál, kapitálové fondy (emisní ážio, vklady vlasníků, dary apod.), fondy ze zisku a výsledek hospodaření minulých let. Do struktury cizích zdrojů se zahrnují rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry a časové rozlišení. Výkaz zisků a ztrát Ke zjištění výsledku hospodaření slouží výkaz zisku a ztrát. Jeho podstata se dá vyjádřit vztahem VÝNOSY – NÁKLADY = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ. Výnosy se rozumí peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností v daném účetním období bez ohledu na to, zda došlo ke skutečnému vydání finančních prostředků. Náklady představují peněžní částky, které podnik vynaložil v účetním období na získání výnosů, i když nemuselo dojít ke skutečnému zaplacení. Nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné toky finančních

20


prostředků a proto ani čistý výsledný zisk nezobrazuje skutečný finanční stav získaný hospodařením podniku. (Dluhošová, 2008; Kislingerová a kol., 2004) Živělová (1998) popisuje sestavování výkazu zisků a ztrát za činnosti provozní, finanční a mimořádné. V provozní činnosti je zachycována obchodní marže podniku jako rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na ně a dále činnosti, které se týkají výrobní činnosti podniku. Finanční činnost obsahuje výnosy a náklady spojené s finančními operacemi podniku (prodej cenných papírů, výnosy z finančních investic, bankovní poplatky, úroky). Mimořádná činnost zachycuje nepravidelné a nahodilé výnosy a náklady podniku. Výkaz cash flow Výkaz cash flow je třetím základním výkazem podniku, který zachycuje skutečný pohyb peněžních prostředků v podniku. (Živělová, 1998) Rozlišují se tři základní úrovně výkazu cash flow, a to provozní cash flow, který odráží peněžní toky v rámci běžného provozu. Druhou úrovní je investiční cash flow, který reaguje na změny peněz v souvislosti s investováním a poslední úrovní je finanční cash flow, který zachycuje dopad způsobu financování společnosti. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Mezi ziskem a cash flow je rozdíl, který vyplývá z časového nesouladu mezi příjmy a výdaji (cash flow) a mezi náklady a výnosy (zisk). Analýzu cash flow je možno provádět dvěma metodami (Dluhošová, 2008): 1. přímá metoda sleduje pouze tok skutečných peněz souvisejících s investicí a nevyhodnocuje, zda a jak jsou účetně podchycené v souvislosti s výnosy a náklady; 2. nepřímá metoda sleduje položky výnosů a nákladů tak, jak jsou zachyceny v účetnictví a jejich rozdíl – zisk. Tyto položky se poté upravují o ty položky nákladů a výnosů, které nezaznamenaly skutečný pohyb finančních prostředků a nebo o takové výdaje a příjmy, které proběhly, ale nebyly zachyceny jako výnos či náklad. Dluhošová (2008) zakončuje vzájemnou vazbu mezi účetními výkazy tříbilančním systémem, kde spojovacím prvkem mezi rozvahou a výkazem zisků a ztrát jsou peněžní prostředky jako součást oběžných aktiv, jejichž pohyb je sledován ve výkaze cash flow.

3.6 Metody hodnocení investic Aby došlo ke správnému posouzení, zda a jak nejlépe danou investici realizovat, je třeba analyzovat mnoho faktorů, které mají na budoucí investici vliv. Patří mezi ně analýza trhu co do rozsahu a cen výrobků, výše kapitálových výdajů na investici, zabezpečení veškerých technických, stavebních, provozních částí výroby, zohlednění vlivu investování na ekologické zdroje a různé další faktory. Výsledná efektivnost investice se musí posuzovat také podle toho, jaký přínos bude mít pro hlavní cíl podniku, tj. maximalizaci zisku. (Valach, 2006)


21

Investice se hodnotí podle faktoru času na (Valach, 2006): • statické, • dynamické. Statické metody nerespektují faktor času. V praxi se používají výjimečně při jednorázovém investování a nepřihlédnutí k faktoru času nemá podstatný vliv na hodnocení a výběr plánovaného záměru. Dynamické metody respektují faktor času, který při rozhodování o investičních projektech podstatně ovlivňuje přijetí či nepřijetí zvolené varianty. Volí se u dlouhodobých investic, u nichž by při nezohlednění faktoru času docházelo k podstatnému zkreslení efektivnosti investice. Další metodou hodnocení investic je hodnocení podle efektů z investičních projektů. Dělí se na (Valach, 2006): • nákladová kritéria hodnocení efektivnosti – zaměřují se na očekávanou úsporu nákladů, • zisková kritéria hodnocení efektivnosti – při této metodě se očekává dosažení účetního zisku, • kritéria čistého peněžního příjmu – sledují peněžní tok a příjem z projektu. Každá z těchto variant má své výhody a nevýhody. Nákladových kritérií podniky využívají tehdy, když nemohou dostatečně odhadnout zisk, který bude dosažen novou investicí či výrobou inovovaných výrobků a nebo se zaměřují na pouhou úsporu nákladů. Valach (2006) dále zmiňuje zisková kritéria, která se zaměřují na dosažení zisku sníženého o daň z příjmu. Avšak účetní zisk nezahrnuje veškeré peněžní toky v podniku. Například odpisy, které mají sice vliv na výši zisku, neznamenají skutečný výdaj peněz. Proto se při rozhodování o efektivnosti investic upřednostňují metody, které zohledňují jak výši zisku po zdanění, tak odpisy a peněžní příjem z investice. Mezi tyto metody patří (Valach, 2006): • metoda průměrných ročních nákladů, • metoda diskontovaných nákladů, • čistá současná hodnota, • vnitřní výnosové procento, • průměrná výnosnost, • doba návratnosti. Některé z těchto metod budou blíže přiblíženy a budou aplikovány v praktické části bakalářské práce.

22


Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota patří mezi dynamické metody hodnocení investic, která zohledňuje peněžní tok z investice. Vyjadřuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji. U čisté současné hodnoty se uvažuje s faktorem času, rizikem i časovým průběhem investice.

Č= kde: Č = P1, 2…, N = i = N = K =

PN P1 P2 + + ... −K 2 (1 + i ) (1 + i ) (1 + i ) N

(2)

čistá současná hodnota, peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti, požadovaná výnosnost (úrok v %/100), doba životnosti, kapitálový výdaj. (Valach, 2006)

Při výpočtu čisté současné hodnoty se dochází k následujícím výsledkům (Valach, 2006): a) Č > 0 – diskontované peněžní příjmy převýší kapitálový výdaj. Investiční akce je pro podnik vhodná, zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu podniku. b) Č < 0 – diskontované peněžní příjmy jsou nižší než kapitálový výdaj. V tomto případě je investice pro podnik nepřijatelná, nezajišťuje požadovanou míru výnosnosti a snižovala by tržní hodnotu podniku. c) Č = 0 – diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovým výdajům. V tomto případě nedojde ke snížení ani ke zvýšení tržní hodnoty podniku. Tento výpočet je vhodný pro situaci, když se kapitálové výdaje vynakládají na počátku investování a ne v jeho průběhu. Pokud podnik plánuje kapitálové výdaje vynaložit i v průběhu akce, je třeba peněžní příjmy i kapitálové výdaje aktualizovat. V tomto případě se počítá s peněženími příjmy i výdaji vždy koncem roku. Čistá současná hodnota závisí ve velké míře na požadované míře výnosnosti. Čím je míra výnosnosti vyšší, tím je čistá současná hodnota nižší. Je to dáno tou skutečností, že kapitálové výdaje již byly vynaloženy a nemění se, ale diskontované příjmy klesají. Čistá současná hodnota je považována za nejvhodnější způsob posuzování ekonomické výhodnosti projektů. Respektuje faktor času, zohledňuje peněžní příjem po celou dobu životnosti projektu a nikoliv jen účetní zisk. Zobrazuje i celkový přínos projektu vzhledem k tržní hodnotě podniku. Za její největší problém lze považovat stanovení požadované míry výnosnosti. (Valach, 2006) Ukazatel, který s čistou současnou hodnotou úzce souvisí, je index ziskovosti. Představuje podíl diskontovaných peněžních příjmů a kapitálových výdajů.


23 N

∑P

n

IZ =

kde: IZ = P1, 2…, N = i = N = n = K =

n =1

1 (1 + i ) n K

(3)

index ziskovosti, peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti, požadovaná výnosnost (úrok v %/100), doba životnosti, jednotlivá léta životnosti, kapitálový výdaj. (Valach, 2006)

Index ziskovosti (rentability) se využívá hlavně při rozhodování mezi několika variantami investičních projektů a v případě omezených kapitálových výdajů. (Valach, 2006) Vnitřní výnosové procento Metoda vnitřního výnosového procenta představuje dynamickou metodu hodnocení investic. Na rozdíl od čisté současné hodnoty, kdy se počítá s předem vybranou úrokovou mírou, u vnitřního výnosového procenta se s žádnou úrokovou mírou nepočítá, ale naopak se hledá. (Valach, 2006) Jedná se tedy o úrokovou míru, při které současná hodnota peněžních příjmů z projektu je rovna kapitálovým výdajům. Za přijatelné projekty se mohou označit ty, které představují vyšší úrok než je požadovaná minimální výnosnost projektu. P3 PN P1 P2 + + + ... + =K 1 2 3 (1 + i ) (1 + i ) (1 + i ) (1 + i ) N

kde: PN K n N i

= = = = =

(4)

peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu, kapitálový výdaj, jednotlivá léta životnosti projektu, doba životnosti projektu, hledaný úrokový koeficient. (Valach, 2006)

Výsledky metody vnitřního výnosového procenta se často shodují s výsledky čisté současné hodnoty. Průměrná výnosnost Metoda průměrné výnosnosti (průměrné či účetní rentability) patří k tradičním metodám hodnocení investičních projektů. Vyjadřuje výši průměrného ročního

24


zisku po zdanění v procentech, který připadá na průměrnou hodnotu dlouhodobého majetku pořízeného investicí. N

∑Z VP =

kde: VP Zn Ip N n

= = = = =

n

n =1

(N * I p )

(5)

průměrná výnosnost investičního projektu, roční zisk z projektu po zdanění v jednotlivých letech životnosti, průměrná roční hodnota majetku v zůstatkové ceně, doba životnosti, jednotlivá léta životnosti. (Valach, 2006)

Protože při výpočtu podle této metody se počítá s průměrným ročním ziskem, může být použita pro projekty s různou dobou životnosti. Při porovnávání více variant je za nejvhodnější volena varianta s nejvyšší průměrnou mírou výnosnosti. (Valach, 2006) Doba návratnosti Doba návratnosti investice představuje dobu, za kterou se projekt zaplatí ze zisku po zdanění a odpisů. Je vyjádřením likvidity projektu. Čím je kratší doba návratnosti, tím je hodnocení příznivější. (Valach, 2006) Návratnost je rozdílná v různých oborech podnikání, v odvětvích se silnější inovační dynamikou je doba návratnosti kratší. a

I = ∑ ( Z n + On )

(6)

i =1

kde: I Zn On n a

= = = = =

pořizovací cena (kapitálový výdaj), roční zisk z investic po zdanění v jednotlivých letech životnosti, roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti, jednotlivá léta životnosti, doba návratnosti. (Valach, 2006)

Výhodou doby návratnosti je poměrně jednoduchý a snadno interpretovatelný výpočet. Avšak proti hovoří to, že nezohledňuje faktor času ani příjmy z investice, které vzniknou po době návratnosti nebo že vyjadřuje pouze likviditu projektu a ne likviditu podniku. (Valach, 2006)


25

3.7 Investiční rozhodování a požadovaná výnosnost Investiční rozhodování je jedním z nejvýznamnější druhů rozhodování, neboť jeho důsledky působí dlouhodobě a jsou vynakládány velké objemy finančních prostředků, což může způsobit riziko ztrát. Rozhodování je vždy plně v rozhodnutí vlastníka, popřípadě pověřeného manažera a ti za něj nesou také plnou odpovědnost. Vlastník musí mít k dispozici veškeré relevantní a odpovědné informace, aby jeho rozhodnutí přinášela pro podnik budoucí zisky. (Scholleová, 2009) Fotr, Švecová, Dědina a kol. (2006) vidí význam rozhodování v tom, že kvalita a výsledky rozhodovacích procesů ovlivňují zásadním způsobem efektivnost fungování a prosperitu podniků. Valach (2006) podotýká, že pokud management rozhoduje o běžném provozním chodu podniku, nákladech, výnosech, technických věcech apod., jedná se o rozhodnutí, která zpravidla neovlivňují podnik z dlouhodobého hlediska, nezpůsobují mu výraznou možnost rizika, většinou nemají závažné důsledky související s novými technologiemi, novými výrobky nebo problémy se životním prostředím. Valach (2006) dále uvádí, že podniky při investičním rozhodování nesledují pouze jeden cíl, ale zaměřují se na pluralitní pojetí cílů (sledují celou soustavu cílů). Nejvýznamnější úlohu hrají finanční cíle – tržní hodnota podniku, zisk, likvidita. Pošvář (2002) podotýká, že někdy nedostatečná úroveň rozhodovacích technik a zkušeností manažerů může vyústit v podceňování či přeceňování informací, v neochotě hledat nové způsoby řešení problémů. Roli může hrát mnoho faktorů, ale úspěšní manažeři zpravidla rozlišují riziko nevyhnutelné, které je nutné podstoupit, pak riziko únosné, které je možno podstoupit a riziko neúnosné, které nelze podstoupit. Tichý (2006) rozšiřuje nebezpečí pro rozhodovací proces o nepřesné zadání úkolu, chybnou interpretaci informací, nerozhodnost, váhavost a kolísavost. Investiční rozhodování ovlivňuje podnik dlouhodobě, riziko rozhodování je velké, kapitálové náklady vysoké, investuje se do nových výrobků, technologií, stavebních prvků. Často má toto rozhodování vliv na životní prostředí a ekologii a přináší s sebou řadu následných procesů a rozhodnutí z důvodu jejich ochrany. (Valach, 2006) 3.7.1

Určení kapitálových výdajů

Kapitálové výdaje se určují jako peněžní výdaje na danou investiční akci, tj. náklady na pořízení stálých hmotných, nehmotných nebo finančních aktiv. Jedná se o náklady na pořízení stavebních investic, strojů, zařízení, výrobních linek apod. Oceňují se v pořizovací ceně a náklady s jeho pořízením souvisejícími, případně náklady na pořízení tohoto majetku ve vlastní režii. Mohou zahrnovat i náklady spojené se zaškolením pracovníků, náklady na výzkum či vývoj ne-

26


bo náklady související s ochranou životního prostředí. (Kislingerová a kol., 2004) Nesmí se opomenout náklady na změnu čistého provozního kapitálu, to znamená zvýšení zásob, materiálu nebo nedokončených výrobků, jelikož investice většinou vyvolá tento pohyb a naopak dochází ke zvýšení krátkodobých závazků. Rozdíl mezi těmito položkami je třeba zohlednit v kapitálových výdajích. Je třeba také vzít v úvahu výdaje a příjmy spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného majetku a přihlédnout k daňovým vlivům. (Kislingerová a kol., 2004) 3.7.2

Určení budoucích peněžních příjmů

Aby bylo možné správně odhadnout tok peněžních příjmů a stanovit očekávané tržby, je třeba vyčíslit provozní náklady jako jsou úroky z úvěrů, mzdové náklady, spotřebu materiálu, zboží, energií a ostatní náklady. Prognózovaná sazba daně z příjmů pak pomůže vyčíslit dosahovaný zisk. Jelikož do čistého zisku se započítávají i náklady, které nebyly výdaji (odpisy), je třeba čistý zisk upravit o tyto položky. (Kislingerová a kol., 2004) Odpisy vyjadřují opotřebení majetku za určité období a jako součást nákladů snižují zisk, aniž by byly skutečnými výdaji. Výše odpisů záleží na zvoleném způsobu odepisování, které může být lineární nebo zrychlené. Odpisy si stanoví účetní jednotka jako odpisy účetní a tyto by měly zobrazovat skutečnou dobu životnosti majetku. Odpisy daňové stanoví zákon o daních z příjmů. Pro účely cash flow se používají odpisy daňové. (Kislingerová a kol., 2004) Protože však úroky z úvěrů na investiční projekt se zahrnují do provozních nákladů a pro účely hodnocení efektivnosti investic se diskontují, došlo by k dvojnásobnému zahrnutí úroků – jednou do nákladů pro výpočet zisku a podruhé při diskontaci příjmů. Proto je třeba zisk zvýšit o část úroků, připadajících na zdanění. (Valach, 2006) Peněžní příjmy získané v jednotlivých letech se musí transformovat na jejich současnou hodnotu pomocí diskontace:

SHCF = kde: SHCF CFt k t n 3.7.3

n CFn CFt CF1 CF2 + + ... + = ∑ 1 2 n t (1 + k ) (1 + k ) (1 + k ) t =1 (1 + k )

(7)

= současná hodnota cash flow v období t, = očekávaná hodnota cash flow v období t (t = + až n), = míra kapitálových nákladů na investici (diskontní míra), = období 1 až n (roky), = očekávaná výnosnost investice v letech. (Valach, 2006) Určení podnikové diskontní míry

Stanovení diskontní míry významně ovlivňuje hodnotu projektu. (Kislingerová a kol. 2004) Hrdý (2008) pokračuje definováním diskontní míry (požadované výnosnosti), která představuje minimální kompenzaci za odložení spotřeby


27

a podstoupení rizika investování. Rizikem při stanovení diskontní míry se zabývá rovněž Fotr a kol. (2006), který uvádí, že pokud způsob financování projektu neovlivní zásadně kapitálovou strukturu podniku, pak jako diskontní sazba slouží průměrné náklady kapitálu subjektu, který projekt realizuje. V případě vyššího zadlužení podniku a vyšší rizikovosti projektu je třeba průměrné náklady kapitálu upravit (zvýšit) a při nižším zadlužení a menší rizikovosti projektu je snížit. Se stejným názorem se lze setkat i u Valacha (2006), který podotýká, že průměrné náklady kapitálu při vyšším riziku je třeba zvýšit o tzv. rizikovou přirážku. Valach (2006) uvádí, že od požadované výnosnosti je třeba odlišit očekávanou výnosnost projektu, které by mělo být dosaženo na základě plánovaných peněžních toků (příjmů a výdajů). Jestliže má být projekt pro podnik přijatelný, musí být jeho očekávaná výnosnost vyšší nebo alespoň stejná jako výnosnost požadovaná. Modely hodnocení investic pracují s odhady v budoucnosti (Kislingerová a kol., 2004), a proto je ovlivňuje řada dalších faktorů, jako jsou daně, inflace, riziko a čas. Náklady kapitálu v podniku představují průměrné náklady kapitálu, tj. náklady na kapitál věřitelů a náklady na kapitál vlastní. WACC = rd (1 − t ) −

kde: WACC rd t D E C re

D E + re ) C C

(8)

= průměrné náklady kapitálu, = náklady na kapitál věřitelů, = daň z příjmů, = kapitál věřitelů, = vlastní kapitál, = celkový investovaný kapitál (E + D = C) = náklady na vlastní kapitál. (Kislingerová a kol., 2004)

Daně Protože s očekávanými peněžními příjmy se v propočtech efektivnosti uvažuje po zdanění, je třeba při stanovení požadované míry efektivnosti respektovat rovněž vliv zdanění. (Valach, 2006) Do diskontního faktoru se zahrnuje vliv daní tímto způsobem: ir = i n * (1 − T )

kde: ir in T

= úroková míra po zdanění, = úroková míra před zdaněním, = daňový koeficient (daňová sazba v %/100). (Valach, 2006)

(9)

28


Inflace Při propočtech efektivnosti investičních projektů je nutné brát v úvahu i růst cen. Inflace ovlivňuje zejména stavební investice, u nichž delší doba pořízení může způsobit zvýšení jejich ceny. U investic, které jsou pořizovány jednorázovým nákupem, vliv inflace nemá podstatnou roli. (Hrdý, 2008) Kislingerová a kol. (2004) zvažuje otázku, v jakých cenách vyjadřovat veličiny vstupující do metod hodnocení investic, zda v reálných (se započítanou inflací) či v nominálních (bez inflace). Podotýká však, že při důsledném zahrnutí všech vstupů je nepodstatné, zda počítáme inflaci v reálných či nominálních cenách, neboť se dochází ke stejným výsledkům. Valach (2006) nastoluje otázku, jak se projevuje inflace při propočtech efektivnosti investičních projektů. Dochází zejména k růstu kapitálových výdajů, z čehož vyplývá nutnost nově vymezit kapitálové výdaje s ohledem na růst cen a určit novou čistou současnou hodnotu. Inflace ovlivňuje i peněžní příjmy z projektu, protože dochází ke zvyšování cen výrobků, které budou vyráběny, k růstu cen materiálů, mzdových nákladů apod. Zvyšuje se též diskontní sazba (požadovaná výnosnost) a její růst snižuje uvažované diskontované peněžní příjmy z projektu. Jak Valach (2006) dále popisuje, celkový důsledek inflace na očekávané peněžní příjmy může být různý. Záleží na vztahu mezi růstem realizačních cen a růstem cen vstupů (materiálů, energií, mezd). Většinou se předpokládá, že růst cen realizace i vstupů je stejný, což představuje tzv. neutrální inflaci. Riziko Valach (2006) říká, že respektování rizika je nutným základním atributem správného rozhodování o investicích. Podnikatelské riziko je možno definovat jako nebezpečí, že dosažené výsledky v podnikání se budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Tyto odchylky mohou být (Valach, 2006): • Příznivé – např. vyšší výsledky v objemu produkce, rentabilitě apod. • Nepříznivé – např. pokles výroby nebo ztráta.

Pokud financování projektu nijak nevychýlí způsob financování celého podniku a investiční projekt je zároveň součástí jeho činností, splývá riziko projektu s rizikem celého podniku a lze je vyjádřit váženými náklady na kapitál celého podniku (WACC). (Kislingerová a kol., 2004) Avšak jak uvádí Fotr, Souček (2007), pokud se riziko projektu odchyluje od rizika podniku a pokud dojde k výraznější změně kapitálové struktury firmy, pak se mění náklady vlastního a cizího kapitálu a nelze použít náklady kapitálu jako diskontní sazbu projektu. Zvýšením zadlužení firmy dojde ke zvýšení finančního rizika, neboť úroky z úvěrů je třeba hradit bez ohledu na výrobní kapacitu a tržby.


29

Riziko je různé i podle toho, zda se jedná o velký a stabilizovaný podnik nebo o podnik menší a méně stabilní. Liší se rovněž v riziku vlastníka či věřitele. Vlastník vkládá do podniku prostředky na předem neomezené období a může je získat zpět jen prodejem svého podílu nebo při likvidaci podniku. Jeho příjem plynoucí z titulu vlastnictví není předem určen, ale závisí na hospodářských výsledcích podniku. (Konečný, 2005)

30

Praktická část

4 Praktická část V praktické části bude představen podnik Mlékárna Otinoves s. r. o., který zamýšlí provést plánovanou investiční akci. Při výpočtech bude vycházeno z teoretické části bakalářské práce.

4.1 O společnosti Mlékárna Otinoves s. r. o. je společností, která se zabývá již více než 80 let mlékárenstvím. Jejím stěžejním výrobkem je plísňový sýr Niva. Společnost je jediným výrobcem sýru Niva na Moravě a jedním ze tří výrobců v České republice. Zaměstnává přibližně 50 zaměstnanců a za dobu své existence vešla do povědomí širokého zákaznického spektra. (Interní materiály podniku) 4.1.1

Z historie podniku

Mlékárna Otinoves s. r. o. se nachází na Drahanské vrchovině. Zdejší tvrdé přírodní podmínky neposkytovaly mnoho možností pro rozvoj průmyslu, lidé se zde hlavně věnovali pěstování brambor, žita, řepky, luštěnin. (Jančík, 1947) Místo je dosti vzdálené od větších průmyslových center, což bylo překážkou zaměstnanosti. Mlékárna Otinoves s. r. o. se však stala výjimkou úspěšného podnikatelského záměru. (Julínek, Sommer, 1999) Julínek, Sommer (1999) dále uvádí, že tehdejší mlékárna byla založena v roce 1929 a její provoz byl zahájen roku 1930 dvěma průkopníky mlékárenství – Františkem Wenzelem a Rudolfem Boudou. V roce 1954 byla mlékárna znárodněna a začleněna do národního podniku Lacrum Brno. Začala vyrábět bílé jogurty, pasterizované mléko konzumní, máslo, romadúr, měkké sýry a měkký tvaroh. V roce 1960 se začalo uvažovat o výrobě jiného druhu sýru, a to z důvodu obohacení a rozšíření trhu a rovněž z komerčních důvodů. Dosavadní výroba dezertních sýrů a romadúrů stagnovala. Pracovníky Lacrum Brno bylo rozhodnuto zavést výrobu plísňového sýru, a to právě do otinovské mlékárny, kde se sýr začal od roku 1963 vyrábět. K procesu zrání se převážel do jeskyně Michalka v Moravském krasu. V této formě fungovala mlékárna do roku 1991. V srpnu roku 1993 došlo k privatizaci podniku. (Julínek, Sommer, 1999) Zprivatizováním mlékárny vznikla nová společnost – Mlékárna Otinoves s. r. o., jejímiž společníky se stalo 5 fyzických osob. Nyní má společnost 11 společníků. Deset společníků vlastní obchodní podíl ve výši 1/12 základního kapitálu a jeden společník má podíl ve výši 2/12 základního kapitálu. Rozhodujícím předmětem podnikání je mlékárenství. Dalšími předměty podnikání jsou obchodní činnost a specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím. Stěžejním produktem mlékárny je plísňový sýr Niva, který patří do skupiny sýrů s plísní uvnitř hmoty. Vyrábí se ve tvaru válce o hmotnosti přibližně 2 kg.

Praktická část

31

Mlékárna ročně zpracuje přibližně 10 milionů litrů mléka a vyrobí asi 1 200 tun plísňového sýru. V malém množství se vyrábí tvaroh (asi 18 tun ročně). Tab. 1

Výroba sýru Niva (v tunách) a tržby z prodeje (v tis. Kč) v letech 2007 – 2009

Rok 2007 2008 2009 Výroba sýru (v t) 1 192 1 196 1 236 Tržby z prodeje sýru (v tis. Kč) 122 290 124 643 119 1983 Položka

Zdroj: Interní materiály společnosti

Mlékárna Otinoves s. r. o. je nositelem národní značky kvality Klasa, kterou uděluje Ministerstvo zemědělství od roku 2003 kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům. Označení touto značkou znamená pro spotřebitele především důvěru ve výrobek, v jeho kvalitu a bezpečnost. (Ministerstvo zemědělství, 2011) V srpnu roku 2010 získal podnik ocenění značkou „Regionální potravina“. Tohoto ocenění se mu dostalo v soutěži Regionální potravina Olomouckého kraje v kategorii „Mléko a mléčné výrobky“. Cílem označení potravin touto značkou je rozšířit povědomí spotřebitelů o původu potravin, pozitivně vnímat národní značky a rozšiřovat působení regionálních potravin na regionálních trzích. Značka by měla přispět ke zvýšení spokojenosti spotřebitelů s výrobky a rovněž napomoci rozvoji cestovního ruchu v regionech. (Ministerstvo zemědělství, 2010) 4.1.2

Ekonomické ukazatele společnosti

Vybrané ekonomické ukazatele společnosti zachycuje tabulka 2. Tab. 2

Vybrané ekonomické ukazatele společnosti za roky 2007 – 2009 (v tis. Kč)

Ekonomický ukazatel Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Vlastní kapitál Cizí zdroje Tržby za prodej vlastních výrobků Tržby za prodej zboží Spotřeba materiálu a energie Mzdové náklady Výsledek hospodaření minulých let Výsledek po zdanění Zdroj: Interní materiály společnosti

2007 30 283 24 326 30 032 24 810 122 290 18 897 97 678 9 691 22 507 4 676

2008 31 599 25 791 33 171 24 391 124 643 14 721 100 585 10 089 27 862 3 739

2009 31 268 22 333 38 113 15 577 119 183 15 673 89 747 10 117 31 001 5 542

32

Praktická část

Z uvedené tabulky je vidět, že se hlavní ekonomické ukazatele nijak zásadně nemění, pouze v roce 2009 došlo ke snížení financování z cizích zdrojů. Výsledek po zdanění je stále v kladných číslech, společnost vyplácí každoročně podíly na zisku a zbývající část zisku převádí na účet výsledku hospodaření minulých let. Mlékárna Otinoves s. r. o. je společnost, která se neustále věnuje modernizaci provozu a investičním akcím. V roce 2004 byl vybudován moderní zrací sklep, kde sýr dozrává do své kvality a chuti. Mezi další významné investiční akce minulých let patří například (Interní materiály společnosti): • Pořízení odstředivky mléka v celkové hodnotě 1 711 tis. Kč. • Vybudování klimatizace na sýrárně v celkové hodnotě 1 347 tis. Kč. • I. a II. etapa CIP stanice pro chemické čištění technologického zařízení pasterizace a úchovy pasterovaného mléka v hodnotě cca 2 000 tis. Kč. • Přebudování budovy údržby na sklad obalového materiálu s novou technologií v celkové hodnotě cca 2 000 tis. Kč. • Pořízení dvou vysokotlakých mycích zařízení na formy, podložky a proložky na sýr, instalace kogenerační jednotky jako zdroje výroby elektrické energie pro mycí stroje, detektor kovu a chladič smetany v celkové hodnotě 15 000 tis. Kč. Tyto investiční akce byly vybudovány v rámci dotačních titulů Operačního programu rozvoje venkova na roky 2007 – 2013, kdy bylo společnosti schváleno spolufinancování ve stanovené procentní výši jak ze zdrojů EU, tak i z národních zdrojů. Zbývající část byla financována z vlastních zdrojů, poslední investiční akce formou investičního úvěru ze zvolené banky. Mlékárna uvažuje v nejbližších letech s dalšími investičními akcemi většího rozsahu. Jedná se o zavedení automatické linky na porcování a balení sýrů, nového chlazení mléka, vybudování nového dvorního traktu, obnovení vozového parku a investice vedoucí ke zvýšení kapacity čističky odpadních vod. (Interní materiály podniku, 2010)

4.1.3

Podniková prodejna

V roce 2005 byla z části skladovacích prostor v budově vybudována podniková prodejna. Ze začátku nabízela pouze vlastní výrobky, tj. sýr Nivu a tvaroh, později bylo přistoupeno k prodeji zboží z jiných mlékáren. V současné době se prodává kromě sýru Niva a tvarohu převážně máslo, některé druhy tavených sýrů, jogurtů, tvarůžků, tvarohové tyčinky pro děti, eidamové salámové sýry přírodní a uzené, sýrové nitě, zakysané nápoje a další mléčné výrobky. Sortiment zboží je kapacitně omezen velikostí prodejny i skladovacích prostor. Tabulka 3 na straně 33 uvádí tržby za prodej zboží, náklady na prodané zboží a hrubý zisk prodejny od jejího zřízení v srpnu 2005.

Praktická část Tab. 3

33

Vybrané údaje podnikové prodejny od jejího založení v r. 2005 (v tis. Kč)

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Tržby 1 698 4 291 5 080 6 457 6 210 6 556

Náklady 1 499 3 834 4 366 5 331 5 469 5 747

Hrubý zisk 199 457 714 1 126 1 741 1 809


Tržby v podnikové prodejně zaznamenaly nejvyšší nárůst v roce 2008. V roce 2009 byl zaznamenám jejich pokles, který byl částečně způsoben probíhající finanční krizí, snížením ceny vlastního výrobku a omezením sortimentu výrobků z důvodu problematické kvality některých mléčných výrobků. Na základě průzkumu bylo zjištěno, že počet zákazníků v podnikové prodejně se pohybuje okolo 100 osob denně. (Interní materiály společnosti) 4.1.4

Investiční záměr vybudování nové podnikové prodejny

Z důvodu nedostatečné kapacity prodejních a skladovacích prostor ve vlastní budově a záměru rozšíření sortimentu zboží, je managementem společnosti uvažováno o vybudování nové prodejny. Proto byly začátkem letošního roku odkoupeny sousední pozemky s budovou v havarijním stavu, která bude na základě demoličního výměru stržena. Na uvedených pozemcích se uvažuje s výstavbou nové podnikové prodejny, která bude sloužit mlékárně a nahradí stávající prodejnu. Pozemky se nacházejí v těsné blízkosti silnice, pro bezpečné parkování zákazníků je součástí investičního záměru i vybudování parkoviště. Vedení společnosti zamýšlí rozšířit sortiment mléčných výrobků o další druhy jogurtů, mléčných výrobků pro děti, tavených i přírodních sýrů a některých mléčných produktů označených značkou „Bio“. Dále uvažuje o prodeji produktů z domácích farem a blízkých (často rodinných) podniků. Jedná se o kozí a ovčí sýry, produkty z medu, pekařské výrobky z blízké pekárny, chmelovou limonádu, domácí klobásy a jiné masné produkty i produkty z nedaleké pštrosí farmy. Hlavním sortimentem by však měly zůstat mléčné výrobky. Mlékárna se nachází v atraktivní oblasti Moravského krasu. Chtěla by též do budoucna pro své zákazníky, dodavatele, turisty a ostatní občany realizovat služby, které by zahrnovaly rychlé občerstvení, kávu, nealkoholické nápoje, cukrářské výrobky, koláčky, zřízení odpočinkového koutku pro nakupující a matky s dětmi, letní posezení před budovou prodejny. V praktické části bakalářské práce však je však uvažováno pouze s rozšířením sortimentu zboží určeného k prodeji, jelikož tento záměr se začne realizovat již letošního roku. Bakalářská práce je zpracována na základě poskytnutých interních informací společností a bude základem pro rozhodování managementu z hlediska

34

Praktická část

efektivnosti, návratnosti a výnosnosti investičního záměru. Předpokládá se, že investiční akce bude znamenat pro podnik přínos z hlediska zvýšení tržeb i maximalizace zisku. Práce se bude zabývat hlavně předinvestiční fází projektu. Záměr byl již identifikován, přistupuje se k analýze vnějšího i vnitřního prostředí podniku a vypočtou se potřebné ukazatele, které by měly vypovídat o možnosti realizace akce. Akce bude realizována dodavatelským způsobem ve stavební části a koupí v části technologické. Je možné ji zařadit do kategorie rozvojových investic, jelikož bude znamenat další rozšíření majetku podniku. Projekt se dá posuzovat i jako projekt výchozích podmínek realizace, neboť podniková prodejna je vyčleněnou částí podniku, která nemá na hlavní produkci podniku vliv. Akce bude financována z cizích zdrojů. Na odpovědné pracovníky banky, u které má podnik vedený svůj běžný účet, byly vzneseny dotazy týkající se podmínek, za kterých je možno získat bankovní úvěr. Mezi nutné dokumenty patří1: • Žádost o poskytnutí úvěru. • Výhled na dobu trvání obchodu. Jedná se o výhled aktiv, pasiv, nákladů a výnosů podniku, tedy o predikci rozvahy a výkazu zisků a ztrát. • Podnikatelský plán je vyžadován, pokud se jedná o nějakou významnou investiční akci. • Ostatní doklady a informace banka požaduje individuálně při osobním jednání.

Jelikož kapitálové výdaje na investiční akci budou v řádech milionů Kč a podnik chce financovat z cizích zdrojů, podléhá investiční akce a výběr banky schválení valnou hromadou. Proto byly v rámci výběrového řízní osloveny tři bankovní ústavy s požadavkem na vypracování nabídek na financování záměru. Jejich stručné shrnutí uvádí tabulka 4 na straně 35. K vyhodnocení nabídek bylo dále nutno zrekapitulovat další doklady, které jsou požadovány různými bankami k poskytnutí úvěru. Seznam dokladů ukazuje tabulka 5 na straně 352. Vybrané strany žádosti o úvěr od Komerční banky tvoří přílohu A bakalářské práce.

Zpracováno na základě podkladů poskytnutých pracovníkem Komerční banky. Uvedené doklady patří ke standardním požadovaným dokladům v uvedených bankovních ústavech. 1

2


35

Rekapitulace nabídek financování vybranými bankovními ústavy

Komerční banka

ČSOB

UniCredit Bank

Druh úvěru

investiční úvěr

střednědobý investiční úvěr

investiční úvěr

Poplatek za vedení účtu

800 Kč měsíčně

1 100 Kč měsíčně

neuvedeno

Položka

Čerpání úvěru Cena za rezervaci zdrojů Poplatek za poskytnutí úvěru

opakovaně do dle předložených výše sjednaného faktur rámce 0,4 % p. a. 0,4 % p. a. z nečerpané z nečerpané výše úvěru výše úvěru

dle předložených faktur neuvedeno

30 000 Kč

31 000 Kč

15 000 Kč

Úroková sazba

1M PRIBOR + 1, 50 p. a.

1M PRIBOR + 1, 50 p. a.

Zajištění úvěru

pohledávky z obchodního styku

vlastní blankosměnka bez avalu, zástavní právo k nemovitostem

1M PRIBOR + 2,40 p. a. zástava nemovitého majetku, firemní směnka

Zdroj: Komerční banka, 2011; ČSOB, 2011; UniCredit Bank, 2011 Tab. 5

Doklady požadované vybranými bankovními ústavy k získání úvěru

Doklad/podmínky Doklad opravňující subjekt k podnikání Daňová přiznání včetně příloh Doklady prokazující účelovost úvěru Prokázání bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu, ČSSZ a ZP Zajištění úvěru Další podmínky

Komerční banka výpis z OR, živnostenský list 2 poslední období podnikatelský záměr

výpis z OR, živnostenský list 2 – 3 poslední období podnikatelský záměr

UniCredit Bank výpis z OR, živnostenský list 2 poslední období kupní smlouva, faktura

čestné prohlášení

potvrzení z FÚ, ČSSZ, ZP

čestné prohlášení

nemovitostmi, pohledávkami rozbor pohledávek a závazků

nemovitostí, pohledávkami bankovní reference

ČSOB

Zdroj: Komerční banka, 2011; ČSOB, 2011; UniCredit Bank, 2011

neuvedeno firma nesmí být v likvidaci

36

Praktická část

4.2 Mlékárenství a regionální potraviny v České republice Protože chce podnik vynaložit kapitálové výdaje na zřízení podnikové prodejny s mléčnými i ostatními produkty efektivně, je vhodné seznámit se a analyzovat nejdříve trh takového sortimentu, který bude v podnikové prodejně nabízen a prodáván, tedy trh mléčných výrobků a regionálních potravin. Společnost tím získá informace, zda by mohla být investice úspěšná a návratná. 4.2.1

Analýza trhu mléka a mléčných výrobků

Mléko a mléčné výrobky hrály od pradávna ve výživě lidstva důležitou roli. Mléko je jedním z důležitých zdrojů bílkovin, tuků, cukrů, je také významným zdrojem energie a tvoří základ výživy již od narození. V České republice je zpracováváno a konzumováno převážně kravské mléko. Pro lidskou spotřebu se mléko zpracovává pasterizací (tepelným procesem, kdy se mléko zahřeje na příslušnou teplotu), kterou se ničí nežádoucí mikroorganismy. (Kolektiv autorů, Historie mlékárenství v Čechách a na Moravě, 1998) Spotřebu mléka a mléčných výrobků za období 1948 – 2006 zobrazuje graf 1. Graf 1:

Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) v ČR v letech 19482006 (kg/obyvatele/rok)

260,0

259,6

250,0 240,0 230,0

kg

220,0 210,0 200,0 190,0 180,0

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

1968

1966

1962

1960

1958

1956

1954

1952

1950

1948

1964

170,8

170,0

rok Mléko a mléčné výrobky

Zdroj: Český statistický úřad, 2011

Za toto období byla nejvyšší spotřeba mléka a mléčných výrobků v roce 1989, kdy dosahovala hodnoty 259,6 kg na jednoho obyvatele za rok. Pak docházelo po několik let k poklesu spotřeby. Od roku 1998 znovu nastává nárůst spotřeby mléka a mléčných výrobků. Ministerstvo zemědělství, Agrární komora České republiky a Potravinářská komora se snaží rozličnými prostředky zvýšit jeho spotřebu. Mezi poslední akci, která se „spustila“ v říjnu roku 2010, patří kampaň „Bílé plus“, která je financována z fondů Evropské unie i národních zdrojů. Cí-

Praktická část

37

lem projektu Bílé plus je zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků u všech skupin populace České republiky. Projekt je z poloviny financován z unijních peněz, z 30 procent na něj přispěje stát a pětinou Agrární komora, jejímiž členy je většina významných producentů mléka v ČR. Organizátoři kampaně chtějí, aby spotřeba mléka během tří let vzrostla alespoň o jedno procento ročně. (Bílé plus, 2011; Agrární komora České republiky, 2011; Zemědělský svaz České republiky, 2011) V tabulce 6 je zobrazena celková spotřeba mléka na jednoho obyvatele a některé vybrané druhy mléčných výrobků, které by měly být nabízeny v nově zbudované podnikové prodejně, a to za období posledních 7 let. Jak je vidět, spotřeba mléka, másla, sýrů či tvarohů je přibližně na stejné úrovni, k navýšení za toto období o cca 2,5 kg na osobu došlo u ostatních mléčných výrobků. Tab. 6

Tuzemská spotřeba mléčných výrobků v kg na osobu (vybrané ukazatele a roky)

Druh Mléko a mléčné výrobky (bez másla) Máslo Konzumní mléko Sýry Tvarohy Mléčné konzervy Ostatní mléčné výrobky

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 230 238,3 4,6 61,6 12 3,6 2,2 29,8

4,8 55,4 12,5 3,2 2,5 30

239,4 244,5 4,4 53,6 13,4 3,3 1,9 31,7

4,2 52 13,7 3,4 1,9 32,3

242,7 4,7 57 12,9 3,4 1,8 32,2

249,7 243,9 5 59 13,3 3,3 2 32,7

4,9 57,6 13,2 3,3 1,8 32,5

Zdroj: Ministerstvo zemědělství, 2011

Jelikož důležitým produktem nabízeným k prodeji bude sýr vlastní výroby a sýry přikoupené, je vhodné si přiblížit i spotřebu sýrů na jednoho obyvatele v České republice. Graf 2 na straně 38 zobrazuje spotřebu sýrů za roky 1948 – 2006. Z uvedeného grafu je patrné, že spotřeba sýrů má skoro neustále vzestupný trend vyjma roků 1990 až 1996, kdy jejich spotřeba klesala. Potom docházelo až do roku 2007 k nárůstu jejich spotřeby, která byla dokonce 13,7 kg na jednoho obyvatele, jak lze vidět z tabulky 6. V roce 2008 spotřeba mléka a mléčných výrobků znovu mírně klesá, je to vidět na spotřebě sýrů nebo ostatních mléčných výrobků. Ke snížení spotřeby přispělo jednak zvýšení cen mléčných výrobků včetně másla a rovněž začínající finanční krize ve světě a České republice.

38

Praktická část

Graf 2:

Spotřeba sýrů v ČR v letech 1948 – 2006 (kg/ obyvatele/ rok)

14,0

13,4

12,0 10,0

kg

8,0 6,0 4,0 2,0

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

1982

1980

1978

1976

1974

1972

1970

1968

1966

1964

1962

1960

1958

1956

1954

1952

1948

1950

1,1

0,0

rok Sýry celkem

Zdroj: Český statistický úřad, 2011

Výroba sýrů zahrnuje výrobu sýrů tavených a přírodních. Mezi přírodní sýry polotvrdé se zahrnuje především sýr Eidam, Gouda a Madeland. Tyto sýry tvoří 49,6 % z celkové výroby přírodních sýrů. V roce 2009 se objem jejich výroby snížil o 6,8 %. Mírné zvýšení výroby o 0,3 % bylo zaznamenáno u čerstvých nezrajících sýrů, avšak nejvýraznější nárůst o 23,2 % vykázaly bílé sýry v solném nálevu. Zvýšení objemu výroby proběhlo i u plísňových sýrů o 3,5 %. Pokles zaznamenala výroba tavených sýrů o 2,1 %. (Potravinářský zpravodaj, 2010) Výrobu přírodních a tavených sýrů zobrazuje tabulka 7. Tab. 7

Výroba přírodních a tavených sýrů v tunách v České republice v letech 2008 a 2009

Výroba sýrů (v tunách) 2008 2009 Čerstvé nezrající 8 934 8 958 Bílé v solném nálevu 6 652 8 198 Plísňové 11 848 12 266 Vybrané polotvrdé 43 203 40 278 Tavené 17 288 16 929 Kategorie sýrů

Zdroj: Potravinářský zpravodaj, 2010

Zahraniční obchod ve skupině sýry a tvarohy se dlouhodobě vyvíjí v neprospěch tuzemských výrobců. Vývoz sýrů stagnuje, v roce 2009 vzrostl jen o 1 800 tun. Naproti tomu dovoz sýrů a tvarohů v celkovém součtu vzrostl o více jak 11 tisíc tun. Největší importy probíhají u sýrů Eidam, kde bylo v loňském roce dovezeno

Praktická část

39

téměř 24 tisíc tun, v naprosté většině z Německa a Polska. Slovensko se na dovozu sýrů do České republiky podílí 8,4 %. (Potravinářský zpravodaj, 2010)

4.2.2

Analýza trhu regionálních potravin

Ministerstvo zemědělství České republiky přišlo v roce 2009 s kampaní, která má seznámit spotřebitele s regionálními potravinami z jednotlivých krajů České republiky a vytvořilo značku „Regionální potravina“. Regionální potravina je potravina (produkt), který pochází zejména z tuzemských surovin a je vyrobena v příslušném regionu. Regionem se zde rozumí vyšší územně správní celek. (Ministerstvo zemědělství, 2011) Značka, kterou uděluje ministr zemědělství, je určena pro potravinářské nebo zemědělské výrobky od podniků s maximálním počtem zaměstnanců 250, tj. podnikům, které patří do kategorie malých a středních podniků. Cílem udělování značky „Regionální potravina“ je podpora malých a středních potravinářských výrobců a jejich propagace, stejně jako regionu původu produktu. Regionální potravina se uděluje v následujících kategoriích (Ministerstvo zemědělství, 2011): • Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas. • Masné výrobky trvanlivé. • Sýry včetně tvarohu (přírodní, tavené a syrovátkové sýry a tvarohy). • Mléčné výrobky ostatní (mléko, kysané mléčné výrobky, máslo apod.) • Pekařské výrobky včetně těstovin. • Cukrářské výrobky včetně cukrovin. • Alkoholické a nealkoholické nápoje. • Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě. • Ostatní (med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody apod.).

Ministerstvo zemědělství přistoupilo k podpoře regionálních potravin z následujících důvodů (Ministerstvo zemědělství, 2011): • Kvalitní výrobky. • Čerstvost potravin. • Zaměstnanost.

Prvním důvodem, který Ministerstvo zemědělství hodnotí, je kvalita výrobků, která je dnes silně diskutována ve všech členských státech Evropské unie. Pod pojmem bezpečná potravina si lze představit takovou potravinu, která nepoškodí zdraví spotřebitele, pokud je připravena správně podle návodu k přípravě. Ale i když je potravina bezpečná, nemusí být zdravotně nezávadná pro ty, kteří mají nějaké zdravotní problémy, např. alergie. Pokud potravina ob-

40

Praktická část

sahuje nějakou potravinovou složku, může způsobit zdravotní komplikace. Proto je důležité, aby na obalu výrobku bylo uvedeno jeho složení. Výrobci českých potravin musí dbát na zajištění a udržení kvality svých výrobků z důvodu udržení si dobrého jména podniku, konkurenceschopnosti na trhu a samozřejmě dosažení zisku. (Ministerstvo zemědělství, 2011) Dalším důvodem pro propagaci regionální potraviny je čerstvost potravin. Potraviny pocházející z blízkých regionálních zdrojů kladou nižší nároky na přepravní cesty, distribuce je kratší a nezatěžuje tolik životní prostředí. Rovněž jejich chuť a výživové vlastnosti jsou lepší než u potravin přepravovaných z velké vzdálenosti. Dnes spotřebitelům záleží na čerstvosti potravin, sledují hodnoty uváděné na obalech výrobků, množství konzervantů, nutriční hodnoty. Preferují potraviny přírodního charakteru, které sice nemají tak dlouhou záruční dobu, avšak jsou zdravější a s menším obsahem konzervačních látek. (Ministerstvo zemědělství, 2011) V neposlední řadě Ministerstvo zemědělství podporuje zlepšení zaměstnanosti v regionech, vytváření nových pracovních míst, výrobu a rozšíření prodeje regionální potraviny. (Ministerstvo zemědělství, 2011) Trh s regionálními potravinami je trh poměrně nový. Společnost bude muset podstoupit riziko, že bude potraviny poptávat od výrobců a nabízet v prodejně za vyšší cenu, než by je zákazníci zakoupili přímo na domácích farmách. Výhodou však bude seskupení regionálních výrobků různého druhu na jednom prodejním místě a jejich kvalita, která by měla být rozhodující. Podle získaných informací z pořádaných regionálních jarmarků, trhů, regionfestů a z vlastní zkušenosti, kdy se mlékárna takových jarmarků již účastnila, je přesvědčena, že regionální potraviny spotřebitele osloví a cena pro ně nebude hrát prvořadou úlohu. Co se týká konkurence v okolí, nacházejí se zde pouze prodejny COOP a menší prodejny v soukromém vlastnictví. Větší nákupní střediska typu Albert, Billa, Kaufland apod., je možno nalézt ve větších městech, která jsou od obce vzdálena více než 20 km. Pro tyto řetězce je však zásadním kritériem pro prodej výrobků cena a ne země původu. Pokud domácí výrobci nabídnou kvalitní výrobek, který je však cenově vyšší než výrobek zahraniční, manažeři se vždy rozhodnou pro ten zahraniční. 4.2.3

Shrnutí analýz trhů

Na základě zpracované analýzy trhu s mléčnými výrobky a regionálními potravinami je možno říci, že tato odvětví otevírají možnosti pro podnikatelský subjekt Mlékárna Otinoves s. r. o. k realizaci zamýšlené investiční akce. Spotřeba mléka a mléčných výrobků má vzestupný trend. Současně je však třeba vzít v úvahu, že při zvýšení cen mléčných výrobků, například zvýšením ceny vstupní suroviny (mléka) nebo i vlivem probíhající finanční krize, spotřeba výrobků stagnuje nebo i klesá. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že zvyšující se dovoz mléčných výrobků ze zahraničí či stagnující vývoz znamená ohrožení podnikatelského záměru z důvodu nižších cen dovážených výrobků. Kvalita výrobků však mů-

Praktická část

41

že být sporná. Riziko nižší ceny je třeba vzít v úvahu při zamýšleném investičním plánu. Z dalších získaných informací je vidět, že Ministerstvo zemědělství se snaží zvyšovat výrobu a spotřebu mléka a mléčných výrobků různými formami, jako například kampaň „Bílé plus“. Trhu regionálních potravin je napomáháno z důvodu rozšíření kvality a čerstvosti potravin, zvýšení zaměstnanosti v regionech, vytvoření nových pracovních míst. Podpora spočívá v oceňování výrobků, v udělování značek kvality, propagaci a zveřejňování výrobků a regionů i ve finanční podpoře. Při plánovaném investičním záměru je třeba vzít také v úvahu konkurenci v okolí podniku. Tu v blízkém okolí představují pouze menší soukromé prodejny s omezeným sortimentem zboží a prodejny COOP, z nichž žádné nenabízejí zboží typu regionálních potravin, což by mělo být pro mlékárnu výhodou a výzvou. Velké obchodní řetězce se nacházejí ve větších městech ve vzdálenosti cca 20 km od mlékárny. Při rozšířeném sortimentu mléčného zboží a regionálních produktů by se předpoklad zvýšení tržeb a udržení si stability v místě podnikání jevil jako reálný.

4.3 Posouzení efektivnosti investičního záměru Aby bylo možné posoudit a vyhodnotit ekonomickou efektivnost investičního záměru, je třeba vycházet z údajů, které byly společností poskytnuty a provést nezbytné výpočty. Životnost investice byla stanovena na období 5 let z důvodu nemožnosti přesně určit vývoj ceny mléka a mléčných výrobků, objem dovozů mléčných výrobků a objem prodejů regionálních potravin. Proto výpočty v bakalářské práci budou sledovat toto období následujících pěti let. 4.3.1

Odhad kapitálových výdajů

Při investičním záměru zřízení podnikové prodejny je uvažováno s náklady, které bude investor vynakládat jednorázově – tedy kapitálové výdaje a s náklady, které budou náklady pravidelnými. Některé jednotlivé položky výdajů ve stavební části budou zařazeny do různých odpisových skupin (budova a parkoviště do 5. odpisové skupiny, přípojky kanalizace, vody, elektro a plynu do 4. odpisové skupiny). Technologická zařízení budou pojata jako samostatná movitá věc a zařazena do 2. odpisové skupiny. Nepředpokládá se navýšení zásob ani nedokončené výroby či závazků z důvodu krátké záruční doby u většiny mléčných výrobků ani u nově přikupovaných výrobků. Navíc je možno zboží dovážet při distribuci vlastního výrobku téměř denně. Původní prodejna nebude likvidována, nevzniknou tedy žádné náklady, neboť dosavadní zařízení prodejny bude pouze přemístěno do nové budovy a nebudou prováděny žádné bourací ani demoliční práce. V níže uvedených tabulkách jsou predikovány kapitálové výdaje ve stavební a technologické části projektu. Tabulka 8 na straně 42 zobrazuje předpokládané kapitálové výdaje ve stavební části projektu.

42 Tab. 8

Praktická část Výdaje na zřízení podnikové prodejny – stavební část (v tis. Kč)

Položky stavební části Stavební výdaje Odkup budovy určené k demolici 0 130 Odkup pozemků 20 Vypracování projektu, stavební povolení 95 Demolice stavby, demoliční výměr 150 Stavba prodejny 2 500 Zřízení parkoviště před prodejnou 350 Kanalizace venkovní 0 060 Přípojka NN 0 050 Přípojka plyn 0 050 Přípojka voda 0 050 Ostatní náklady 0 050 Celkem 3 505 Zdroj: Interní materiály společnosti

Tabulka 9 zobrazuje předpokládané kapitálové výdaje v technologické části zamýšlené investice. Tab. 9

Výdaje na zřízení podnikové prodejny – technologická část (v tis. Kč)

Položky technologické části Technologické výdaje Chladničky 200 Regálová technologie včetně pultu 70 Pultová váha 40 Pokladna a čtečka čárových kódů 40 Klimatizace 50 Zabezpečovací zařízení 40 IT vybavení 40 Celkem technologická část 480 Zdroj: Interní materiály společnosti

Tabulka 10 zobrazuje souhrn výdajů ve stavební i technologické části. Tab. 10

Vyčíslení celkových nákladů na investici (v tis. Kč)

Položka Celkové výdaje Stavební část celkem 3 505 Technologická část celkem 480 Celková cena investiční akce 3 985 Zdroj: Interní materiály společnosti

Praktická část

4.3.2

43

Odhad budoucích příjmů

Odhad budoucích příjmů bude vycházet ze současných tržeb, z výše prognózované inflace a daňového zatížení a bude se pohybovat v horizontu 5 let. Přihlédnuto bude rovněž k rozšíření sortimentu zboží. Vývoj inflace V současné době je stanoven inflační cíl České národní banky na 2 %. (Česká národní banka, 2011) Nepředpokládá se jeho zásadní odchýlení. Proto bude při výpočtech uvažováno s výší inflace 2 %. První bourací práce začnou na podzim 2011. Stavba prodejny by měla být dokončena do konce roku a otevření prodejny se předpokládá od ledna, příp. února roku 2012. V tomto a následujících obdobích musí být přihlédnuto k vlivu inflace. 8

Horizont měnové politiky

6 4 Inflační cíl

2 0 -2 I/09 II

III

IV I/10 II

90%

Obr. 2

70%

III 50%

IV I/11 II

III

IV I/12 II

III

30% interval spolehlivosti

Prognóza inflace. Zdroj: Česká národní banka, 2011

Předpokládané příjmy Tržby podnikové prodejny se pohybují v průměru 600 tis. Kč za jeden měsíc. Na nakupované zboží se přidává marže ve výši 10 %. Předpokládá se, že tato marže se v nejbližších letech měnit nebude. U sortimentu výrobků se plánuje padesátiprocentní rozšíření druhů zboží. Náklady na výrobu sýru Niva jsou dle podnikové kalkulace vyčísleny na 95,998 Kč za 1 kg. Sýr se prodává za 122 Kč za 1 kg. Za jeden měsíc se prodá přibližně 2 300 kg sýru, což představuje necelou polovinu tržeb v podnikové prodejně. Management neuvažuje o navýšení ceny sýru v příštím roce, v dalších letech pouze o výši inflace. U ostatního prodávaného zboží bude počítáno s navýšením tržeb z důvodu rozšíření sortimentu o 50 %, marže zůstane stejná a v dalších letech bude počítáno s navýšením pouze z důvodu růstu inflace. Z tabulky 11 na straně 44 je možno zjistit, že celkové příjmy ve sledovaných letech budou činit 49 206 156 Kč.

44 Tab. 11

Praktická část Předpokládané tržby podnikové prodejny (v tis. Kč)

Položka Prodej Nivy v prodejně (kg/rok) Prodejní cena za 1 kg Tržby za prodej ostatního zboží v tis. Kč Tržby za prodej sýru Niva v tis. Kč Celkem tržby v tis. Kč

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 27 600 27 600 27 600 27 600 27 600 122 124,44 126,93 129,47 132,06 6 088

6 210

6 334

6 461

6 590

3 367 9 455

3 434 9 644

3 503 3 573 9 837 10 034

3 645 10 235


Vliv odpisů Odpisy ovlivňují náklady v dalších letech a tím i budoucí peněžní příjmy. Protože pozemky patří do dlouhodobého majetku, který se neodepisuje, je třeba při zahrnutí odpisů do nákladů snížit celkové výdaje o částku na pořízení pozemků. Při výpočtu odpisů se bude tedy počítat s částkou 3 965 tis. Kč. Podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů se budova prodejny a parkoviště zařadí do 5. odpisové skupiny s dobou odpisování 30 let, přípojky vody, elektro, kanalizace a plynu do 4. odpisové skupiny s dobou odpisování 20 let a technologie se zařadí do 2. odpisové skupiny s dobou odpisování 5 let. Ve vnitropodnikové směrnici společnosti je určeno odpisování majetku lineárním způsobem, proto bude i takto odpisování vyčísleno. Tabulka 12 zachycuje výši odpisů v následujících pěti letech dle jednotlivých odpisových skupin. Tab. 12

Odp. sk. 2. 4. 5.

Daňové odpisy dle jednotlivých odpisových skupin (v Kč)

Investice Technologie Přípojky Budova, parkoviště

Celkem Souhrn odpisů

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 52 800 106 800 106 800 106 800 106 800 4 515 10 815 10 815 10 815 10 815 45 850

111 350

111 350

111 350

111 350

103 165 228 965 228 965 228 965 228 965 1 019 025

Zdroj: Vlastní výpočty

Celkové odpisy za uvedených pět let činí 1 019 025 Kč.

Praktická část

45

Daňové zatížení Sazba daně z příjmů právnických osob dle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů činí 19 %. Jelikož se nečeká změna daně z příjmů právnických osob v nejbližším období, bude při výpočtech počítáno s neměnící se sazbou daně na prognózovaných 5 let. Vliv odpisů na daň z příjmů vyjadřuje dle vzorce 1 kapitálový daňový štít. V plánovaných pěti letech bude zaplaceno na dani z příjmů z důvodu odpisů méně o částku: K S = 1 019 025 * 0,19 = 193 615 Kč. 4.3.3

Odhad provozních nákladů

Při vyčíslení provozních nákladů je třeba brát v úvahu náklady na nákup zboží, které budou představovat největší položku. Druhou největší položkou budou náklady na výrobu sýru Niva dle podnikové kalkulace. Běžnými provozními náklady budou mzda prodavačky včetně pojištění, náklady na energie, likvidaci odpadu, úklid, údržbu, praní prádla, opravy, dopravní náklady a jiné režie. U všech je třeba vzít v úvahu počítanou inflaci ve výši 2 %. Jelikož úvěr bude čerpán v lednu 2012, v době, kdy investice bude zařazena do používání, náklady dluhu budou zahrnuty do běžných provozních nákladů, nikoliv do nákladů kapitálových. Náklady dluhu se každoročně snižují v závislosti na zůstatku dluhu. Pro určení výše provozních nákladů bude vycházeno z poměru velikosti současné prodejny vůči ostatnímu prostoru mlékárny, neboť prodejna samostatně nákladově nebyla dříve vyčíslována (kromě nákladů na zboží a tržeb). Byla vypočtena výše tří procent z celkových ročních nákladů na jednotlivé nákladové položky. U nákladů na nákup zboží se uvažuje s nárůstem nákladů o 50 % z důvodu stejného procentního nárůstu sortimentu zboží i tržeb. Přesné vyčíslení nákladů však může být provedeno až po uvedení nové prodejny do provozu a zjištění skutečných nákladů za dané období. Tab. 13

Předpokládané provozní náklady (v tis. Kč)

Položka Náklady na nákup zboží Náklady na výrobu sýru dle kalkulace podniku Mzdové náklady včetně SP+ZP Náklady na energie Náklady na dopravu Náklady dluhu Ostatní režijní náklady Celkové náklady Zdroj: Interní materiály společnosti

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 4 184 4 267 4 353 4 440 4 529 2 649 2 702 2 756 241 96 95 129 56 7 451

246 98 97 79 57 7 547

2 812 2 868

251 256 100 102 99 100 59 39 59 60 7 677 7 809

261 104 103 19 61 7 944

46

Praktická část

Celkové provozní náklady se pohybují ve výši 38 427 906 Kč. Tab. 14

Výpočet budoucí hodnoty příjmů z investiční činnosti 2012 – 2016 (v tis. Kč)

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 Předpokládané příjmy 9 455 9 644 9 837 10 034 10 235 Odpisy 103 229 229 229 229 Předpokládané náklady 7 385 7 532 7 683 7 835 7 991 VH před zdaněním 1 967 1 882 1 926 1 970 2 015 Daň z příjmů právnických osob 374 358 366 374 383 VH po zdanění 1 592 1 524 1 560 1 596 1 632 Splátka úvěru 804 799 799 799 799 Budoucí hodnota příjmů z inv. činnosti 891 954 990 1 026 1 062 Položka


Na základě výpočtů provedených z předpokládaných příjmů a nákladů se stanovila výše budoucí hodnoty příjmů z investiční činnosti, která činí 4 924 tis. Kč. 4.3.4

Výpočet diskontní sazby

Management podniku rozhodl, že tato investiční akce bude financována z cizích zdrojů. Na základě výběrového řízení byla vybrána banka, která nejlépe splnila požadavky společnosti. Úvěr bude ve výši 4 mil. Kč. Úroková sazba byla stanovena ve výši 1M PRIBOR+1,5 p. a. Sazba 1M PRIBOR se pohybovala v měsíci březnu, kdy byla nabídka úvěru učiněna ve výši 0,98 %, celková sazba se tedy bude pohybovat ve výši 2,48 %. (Česká národní banka, 2011) Úvěr bude splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 66 600 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců, vyjma první splátky, která bude činit 70 600 Kč. Za tuto dobu bude na úrocích zaplaceno 246 835 Kč, o čemž vypovídá splátkový kalendář na toto období, který je přílohou B bakalářské práce. Ostatními náklady dluhu jsou jednorázový poplatek za uzavření úvěru ve výši 30 000 Kč a pravidelný měsíční poplatek ve výši 800 Kč za spravování úvěrového účtu, což za 60 měsíců činí 48 000 Kč. Náklady dluhu byly celkem vyčísleny na 324 835 Kč. Management se rozhodl navýšit diskontní sazbu o rizikovou přirážku 1 %, za účelem celkového pokrytí nákladů dluhu. Výše diskontní sazby tedy činí 3,48 %. Použitím vzorce 9 se upraví výše diskontní sazby o sazbu daně z příjmů, která je 19 %.

ir = 0,0348 * (1 − 0,19) = 0,0282 (2,82 %) Při úpravě o sazbu daně z příjmů se diskontní sazba upraví na 2,82 % p. a.

Praktická část

4.3.5

47

Přepočet budoucí hodnoty cash flow na současnou hodnotu

Aby se zjistila současná hodnota cash flow, je třeba provést přepočet peněžních příjmů na současnou hodnotu na základě vypočtené diskontní sazby, což bude sloužit k dalšímu vyhodnocení efektivnosti investice dle stanovených metod. Tab. 15

Přepočet budoucí hodnoty cash flow na současnou při diskontní sazbě 2,82 % (v Kč)

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 Budoucí hodnota CF - 3 093 155 954 420 989 675 1 025 635 1 062 284 Současná hodnota CF - 3 008 320 902 785 910 457 917 661 924 384 Položka


Celková částka současné hodnoty cash flow činí 646 968 Kč. 4.3.6

Vyhodnocení investičního záměru

Při plánovaném investičním záměru je uvažováno s výpočty podle několika metod, které slouží k vyhodnocení investičního záměru. Čistá současná hodnota Pomocí čisté současné hodnoty za použití vzorce 2 se vypočte rozdíl mezi příjmy v jednotlivých letech životnosti a kapitálovými výdaji na investici. Č = 4 522 673 − 3 875 705 = 646 968 Kč Výpočtem se zjistí, jakou finanční částku přinese investice za uvažovaných pět let provozu. Čistá současná hodnota vyšla kladně, což znamená pro podnik přínos a možnost realizace. Průměrná výnosnost Metodou průměrné výnosnosti se zjišťuje výnosnost investice. Průměrný roční zisk činí 1 581 166 Kč. Náklady na investici v současné hodnotě činí 3 875 705 Kč. Výpočtem dle vzorce 5 se zjistí rentabilita investice. Vp =

1 581166 = 0,408 (40,8 %) 3 875 705

Průměrná výnosnost byla propočtena na 40,8 %, což je vyšší než stanovená diskontní sazba a z tohoto důvodu se investice jeví jako výhodná. Znamená to, že investice vytvoří zisk.

48

Praktická část

Index ziskovosti Výpočet indexu ziskovosti (podílu diskontovaných příjmů a kapitálových výdajů) dle vzorce 3 může napomoci zjištění, zda je projekt vhodný k přijetí či nikoliv. Iz =

4 522 672 = 1,17 3 875 705

Index ziskovosti vychází kladně, proto i on svědčí o přijatelnosti projektu. Vypovídá o tom, že z jedné investované koruny společnost získá 1,17 korun čistého příjmu. Vnitřní výnosové procento Při použití vnitřního výnosového procenta (vzorec 5) se hledá vhodná diskontní sazba, při které se současná hodnota cash flow z projektu rovná kapitálovým výdajům. Jedna sazba je určena je výši 2,82 % a druhou je třeba zjistit. Podnik si stanovil druhou diskontní sazba ve výši 10 %, jak znázorňuje tabulka 16. Tab. 16

Přepočet budoucí hodnoty cash flow na současnou při diskontní sazbě 10 % (v Kč)

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 Budoucí hodnota CF - 3 093 155 954 420 989 675 1 025 635 1 062 284 Současná hodnota CF - 2 811 959 788 777 743 558 700 522 659 595 Položka


Současná hodnota cash flow dle vzorce 7 při diskontní sazbě 10 % za roky 2012 až 2016 činí 80 493 Kč. Jelikož součet současné hodnoty cash flow vyšel vyšší než kapitálový výdaj, vhodným dosazováním v programu Excel se dospělo k výpočtu vnitřního výnosového procenta ve výši 11,29 %. Při jeho použití se dospěje k výsledku, kdy se kapitálový výdaj téměř rovná čisté současné hodnotě. Výsledek vnitřního výnosového procenta nám udává hranici, na jakou výši diskontní sazby může podnik přistoupit, aby byl schopen platit poskytnutý úvěr a jeho splácení ho neohrozilo. Výpočtem se tedy dospělo k výsledku, že zvolená sazba je pro podnik vhodná a proto může být z hlediska vnitřního výnosového procenta projekt přijat. Doba návratnosti Z kumulativních hodnot cash flow dle vzorce 6 se zjistí doba návratnosti, tedy za jak dlouho se investice vrátí a kdy se zaplatí kapitálové výdaje ve výši 3 985 000 Kč.


Rok 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

49

Výpočet doby návratnosti (v Kč)

Kapitálový výdaj - 3 985 000

Zisk po zdanění 1 592 070 1 524 654 1 559 909 1 595 870 1 632 581

Odpisy 103 165 228 965 228 965 228 965 228 965

Celkový cash flow 1 695 235 1 753 619 1 788 874 1 824 835 1 861 546

Kumulativní cash flow - 2 289 765 -536 146 1 252 728 3 077 563 4 939 109


Celkové kapitálové výdaje ve výši 3 985 000 Kč se společnosti vrátí mezi druhým a třetím rokem její životnosti. Aby byl výpočet přesnější, použije se vzorec: I=

3 985 000 − 3 448 854 536 146 = .365 = 109 dní 1 788 874 1 788 874

Investice se zaplatí za 2 roky a 109 dní. Pro podnik je tímto výpočtem investice přijatelná, zaplatí se dříve než prognózovaných 5 let.

50

Shrnutí a diskuse

5 Shrnutí a diskuse V bakalářské práci byl posuzován investiční záměr vybudování nové podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s. r. o. Nová prodejna by měla nahradit stávající prodejnu, která existuje ve společnosti již více než šest let a za dobu své existence vešla do širokého povědomí zákazníků a dosahuje stabilně zisku. V bakalářské práci bylo provedeno představení zmíněného podniku, stručné seznámení s jeho historií, hlavním produktem, geografickou polohou společnosti a vybranými ekonomickými ukazateli. Podnik působí na trhu již více než 80 let. Za dobu své existence se značně rozšířily jeho výrobní prostory. Podnik neustále modernizuje a investuje jak do stavebních částí, tak i nových technologických zařízení, aby byl konkurenceschopný a nabízel kvalitní, chutný, bezpečný a chuťově zajímavý výrobek. Ze základních finančních ukazatelů poskytnutých společností za poslední tři roky bylo zjištěno, že hospodaří se ziskem a má stabilní výsledky. Uvedly se hlavní údaje o stávající podnikové prodejně od doby jejího založení v roce 2005 a o jejím sortimentu. Byl uveden záměr vybudování nové prodejny s rozšířením sortimentu zboží a důvody pro tento záměr. Prodejna tvoří samostatnou část podniku, nákladově nebyla samostatně vyčíslována, pouze v oblasti nákladů na nákup zboží a tržeb za prodané zboží. V investičním záměru se zamýšlí rozšířit sortiment nabízeného zboží a naznačuje se možnost případného zavedení nových služeb. V další části bakalářské práce byl analyzován trh výrobků, jejichž sortiment by měl být v nové podnikové prodejně rozšířen či zaveden, tedy mléčných výrobků a regionálních potravin. Analýzou trhu mléčných výrobků bylo zjištěno, že jejich spotřeba má vzestupný trend. Výjimkou byla období nárůstu cen zmiňovaných výrobků, hlavně vstupní suroviny (mléka) i probíhající finanční krize. Jelikož značné množství mléčných výrobků je dováženo ze zahraničí, Ministerstvo zemědělství napomáhá tuzemské produkci mléka či mléčných výrobků formou různých podpor, kampaní, propagací atd. Pomoc směřuje i na trh regionálních potravin, kdy je podporován původ a kvalita potravin v jednotlivých regionech. Regionální potraviny mají v České republice podporu i z důvodu vyzdvižení původu potravin, jejich kvality a čerstvosti, krátkých distribučních cest i vytváření nových pracovních míst. Jedná se o oblast poměrně novou, která se setkává se zájmem obyvatel na různých trzích, jarmarcích, regionfestech a podobně zaměřených akcích, kterých se účastní i Mlékárna Otinoves s. r. o. V praktické části bakalářské práce bylo seznámeno s nabídkami úvěrů od vybraných bankovních ústavů, rekapitulovány dokumenty, které tyto bankovní ústavy požadují k žádostem o úvěr. Dále byla stanovena a propočtena výše kapitálových výdajů na zvolenou investici, náklady provozní a budoucí příjmy z investice a zvolenými metodami byly provedeny výpočty efektivnosti investičního záměru.

Shrnutí a diskuse

51

Managementem podniku bylo rozhodnuto financovat investiční záměr z cizích zdrojů. Úvěr od vybrané banky bude poskytnut v lednu 2012. Diskontní sazba byla stanovena na základě úrokové sazby banky, která byla zvolena ve výběrovém řízení. Managementem byla navýšena o přirážku 1 % z důvodů dalších nákladů dluhu po dobu splácení úvěru, tj. dalších 60 měsíců. Investiční záměr vybudování nové podnikové prodejny byl vyhodnocován několika metodami z důvodu zjištění jeho efektivnosti. V tabulce 18 je uvedena stručná rekapitulace zvolených metod. Tab. 18

Rekapitulace metod vyhodnocení investičního záměru

Metody Vypočtené hodnoty Čistá současná hodnota 646 968 Kč Index ziskovosti 1,17 Vnitřní výnosové procento 11,29 % Průměrná výnosnost 40,8 % Doba návratnosti 2 roky 109 dní Zdroj: Vlastní výpočty

Čistá současná hodnota vyšla v částce 647 tis. Kč, což vypovídá o vhodnosti investice, neboť peněžní prostředky pro investici budou dostačující. Rovněž index ziskovosti vyšel v kladném čísle a jeho hodnota 1,17 vypovídá, že z jedné vložené koruny získá podnik 1,17 Kč. Vhodnými výpočty byla zjištěna výše vnitřního výnosového procenta, která činí 11,29 % a převyšuje stanovenou diskontní sazbu 2,82 %. Vypovídá o efektivnosti plánovaného záměru a o stanovené hranici, která podniku naznačuje, do jaké výše je schopen splácet poskytnutý úvěr. Výpočet průměrné výnosnosti vyjadřuje výši průměrného ročního zisku po zdanění v procentech, připadajícího na průměrnou hodnotu dlouhodobého majetku pořízeného investicí. Byla vypočtena na 40,8 %, což opět směruje management k realizaci investičního záměru. Vyhodnocením a propočítáním doby návratnosti nové podnikové prodejny se došlo k výsledku, že nová investice se společnosti vrátí za 2 roky a 109 dní, tedy je vhodné akci k realizaci doporučit, neboť v propočtech bylo uvažováno s časovým horizontem životnosti prodejny 5 let. Na základě vypočtených výsledků je tedy možno realizaci akce doporučit. Mlékárna Otinoves s. r. o. vidí příležitost, jak rozšířit svoje podnikatelské aktivity a nabízet mléčné výrobky v rozšířeném sortimentu i nově pořízené zboží takové kvality a původu, které se v blízkém okolí v žádné z prodejen doposud neprodává. Na základě zkušeností z předchozích let se předpokládá, že sortiment bude pro zákazníky atraktivní. Pro tuto možnost hovoří již 6 let dobře fungující podniková prodejna s kladnými výsledky hospodaření, které byly uvedeny v části 4.1.3 v tabulce 3 na straně 33. V okolí podniku se navíc žádné obdobné zařízení nenachází. Silnou stránkou je i historie podniku, který působí na trhu

52

Shrnutí a diskuse

více než 80 let a jeho neustálé modernizování, rozšiřování a investování do výrobního provozu. Realizace investice nebude znamenat úplně nový druh podnikání ve společnosti. Stavební pozemky pro stavbu nové prodejny se nacházejí cca 100 metrů od stávající budovy. Dojde k rozšíření prodejních prostor a tím k lepší kultuře prodeje. Zákazníci prodejny jsou v současné době nuceni parkovat přímo u hlavního tahu silnice na Prostějov, což často znamená ohrožení plynulosti silničního provozu. Před budovou, která se bude likvidovat z důvodu zamýšlené stavby, je prostor, který je vhodný jako parkovací plocha. Vybudováním parkoviště dojde jednak ke zvýšení kvality parkování a jednak k uvolnění silného provozu motorových vozidel před hlavní budovou mlékárny. Realizace akce a další rozšíření podniku bude mít kladný vliv na určité skupiny obyvatel: • Vlastníci podniku rozšíří svůj majetek, zvýší zisk a upevní si postavení na trhu. V investičním záměru vidí rozšíření dalších služeb zákazníkům a tím i zvýšení konkurenceschopnosti. Další možností růstu podniku bude rozšíření doplňkových služeb v prodejně. • Zaměstnanci mají v kladně hospodařícím podniku jistotu zaměstnání s dobrou pracovní perspektivou, finančních výdělků a jejich spokojenost přináší dobré pracovní výsledky, což je přínosem pro ně i celý podnik. • Obci přinese podnik finanční příděl v podobě daní, jelikož kladný výsledek hospodaření se odrazí na výši daně z příjmů, která je odváděna do státního rozpočtu a pak přerozdělována na jednotlivé obce či města. • Rozšíření sortimentu v neustále investujícím podniku kladně zapůsobí na zákazníky a ostatní skupiny obyvatel a přispěje k rozšíření jejich portfolia. Prodejnu uvítají obyvatelé obce i okolí, neboť možnosti nákupů na vesnicích jsou v porovnání s městy omezenější a „chudší“ a navíc s vyšší cenovou politikou.

Prodejna bude dále představovat jistotu pracovního místa pro jednoho či dva zaměstnance, s možností využití brigádníků nebo studentů v letních měsících v době dovolených, čímž přispěje k udržení a rozšíření pracovních příležitostí ve vesnici. Podnik však musí počítat i s možnými riziky, kterými by mohlo být: • Zdražení vstupních surovin, hlavně mléka. Cena mléka byla nejvyšší v letech 2007 a 2008, což se také odrazilo na finančních výsledcích dosavadní prodejny. (Zemědělský svaz ČR, 2011). • Zvyšující se dovoz mléčných výrobků ze zahraničí s nižšími cenami. • Konkurence, kterou by se mohl stát nějaký soukromý podnikatel, který si zřídí prodejnu obdobného typu v okolí. • Brigádníci v nové prodejně, kterých bude podnik využívat v čase dovolených stálých pracovníků. Většinou to bývají studenti, kteří hledají možnosti

Shrnutí a diskuse

53

přivýdělku v letních měsících a jejich praktické zkušenosti s prodejem zboží nebývají vysoké. Co se týká výroby sýru Niva, nepředpokládá se zásadní vliv nové konkurence, neboť výroba sýru tohoto typu je hodně specifická. Podnik má navíc již své stálé portfolio odběratelů a proniknutí konkurence na dosavadní trhy odolává úspěšnou firemní strategií. Na základě zjištěných výsledků lze říci, že je vhodné investovat prostředky do záměru vybudování nové podnikové prodejny, jehož efektivnost byla výpočty ověřena. Nesmí se opomenout a podcenit možná rizika, avšak kladné výsledky minulých let nasvědčují, že podnik je dostatečně silný a stabilní, aby v tržní době obstál, byl konkurenceschopný a investici úspěšně uskutečnil. Podniková prodejna nepředstavuje nový typ podnikání, podnik má s prodejem zboží několikaleté zkušenosti. Je tedy předpoklad, že nová prodejna naváže na výsledky stávající prodejny a vhodnost zvoleného záměru potvrdí.

54


6 Návrhy a doporučení Na základě provedených výpočtů několika metodami jsem došla k výsledku, že investiční záměr vybudování podnikové prodejny bude pro podnik přínosný. Managementu byly předány výsledky výpočtů a doporučena realizace záměru. Prodejna má velkou šanci po dobu její životnosti stát se samostatnou částí podniku, která bude přinášet zisk. Bude přínosem pro podnik, zaměstnance, obec, obyvatele obce i okolí. Na základě výsledků vypočtených v bakalářské práci doporučuji, aby podnik přikročil k realizaci investičního záměru zbudování nové podnikové prodejny mléčných výrobků a regionálních potravin. Z důvodu rozšíření aktivit podniku a poskytování jiného druhu služeb též navrhuji, aby podnik do budoucna zvážil i původně zamýšlenou doplňkovou službu, kterou je zřízení samostatného oddělení v podnikové prodejně s různými druhy občerstvení. Podávala by se káva, nealkoholické nápoje, cukrářské produkty, koláčky, zřídil by se prostor pro možnost konzumace občerstvení a letní posezení před prodejnou. Na základě provedené analýzy vnějšího prostředí a dotazů u zákazníků prodejny bylo zjištěno, že zařízení podobného typu by uvítali, neboť se v blízkosti podniku nevyskytuje. Výhodou může být také to, že oblast Moravského krasu je atraktivní pro velké množství turistů, sportovců a rodin trávících zde dovolenou a proto se předpokládá dostatečný počet zákazníků a zájemců, kteří by do prodejny zavítali a služeb by využili. Zavedení této doplňující služby navrhuji zřídit v období jarních či letních měsíců roku 2012 zatím pouze v menším rozsahu. Představuje to pořízení kávovaru, dalšího chladícího pultu nebo ledničky, zajištění zboží, vymezení části prostoru prodejny a jeho vybavení nábytkem (stolky, židlemi) i dekoracemi a květinami k vytvoření příjemné atmosféry v prodejně. Vyčíslení nákladů na doplňkovou službu je zachyceno v tabulce 19. Tab. 19

Náklady na vybavení prodejny pro zřízení doplňkové služby (v tis. Kč)

Náklady na doplňkové služby Výdaje v tis. Kč Ledničky 40 Kávovar, konvice 10 Stolky, židle 30 Poutač před prodejnu 10 Inzerce, reklama 10 Nádobí, talíře, lžičky, cukřenky apod. 20 Dekorace, květiny 10 Náklady na nákup zboží 50 Celkem náklady 180 Zdroj: Vlastní výpočty


55

Náklady na jednorázové vybavení celkem činí 180 tis. Kč. Doporučuji dále provést reklamu nové prodejny a nových služeb reklamním poutačem, úpravou webových stránek společnosti, vyhlášením rozhlasem v okolních obcích, vytisknutím a rozesláním letáků a inzercí v regionálních novinách. Do prodejny navrhuji přijmout k zajištění obsluhy brigádníka z řad studentů, důchodců nebo uchazečů o zaměstnání. Do dalších nákladů na provoz je pak nutné započítat mzdu brigádníka včetně sociálního a zdravotního pojištění. Výše sociálního a zdravotního pojištění se odvíjí od toho, zda by byl přijat na pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti, ze kterých se pojištění odvádí, či na dohodu o provedení práce, která nezakládá účast na sociálním ani zdravotním pojištění. V současné době činí minimální mzda 8 000 Kč, je tedy nutné počítat alespoň s touto mzdou či vyšší. Je třeba pracovníka dále motivovat k dobrým pracovním výkonům, například formou různých benefitů či odměn, které jsem blíže popsala v závěru této kapitoly, nabídkou další pracovní příležitosti nebo prodloužením smlouvy v případě kvalitní práce. Po zřízení těchto služeb doporučuji vyčíslování nákladů a výnosů odděleně dle jednotlivých typů aktivit, to znamená náklady na nákup a prodej zboží a náklady na doplňkové služby, které by napomohly zjištění o její efektivitě. Dalším měřítkem pro ponechání či zrušení služby kromě ekonomických výsledků by byl i počet návštěvníků a zájemců o tyto služby. Vzhledem k již dříve provedenému dotazování a zjištění, že zákazníci by o tyto služby měli zájem, neboť v okolí podobnou možnost nemají, je předpoklad, že by zřízení občerstvení bylo efektivní. Pokud by byly výsledky dlouhodobě neuspokojivé a nebylo by možné je zlepšit například obohacením nabídky, zvýšením reklamy nebo i zvýhodněním zákazníků různými bonusy a slevovými akcemi, doporučovala bych podniku navrácení k původnímu záměru a prodeji zboží mléčných a regionálních výrobků v prodejně bez dalších aktivit. Investice, které by byly pořízeny speciálně k zajištění doplňkových služeb, by byly využity v prodejně (lednička) případně ve výrobním provozu či hlavní budově (stolky, židle, kávovar, dekorace, nádobí). Doporučuji rovněž průběžné kontroly efektivnosti vybudované podnikové prodejny. V současné době je ve společnosti zavedeno, že výsledky hospodaření podniku se sledují měsíčně a důkladnější analýza se provádí po jednotlivých čtvrtletích. Jsou prováděny rozbory pohledávek a závazků, nákladů a výnosů, porovnávají se s minulými obdobími a jsou zjišťovány příčiny rozdílů ve výsledku hospodaření. Proto navrhuji zavést kontrolu a analýzu i finančních výsledků prodejny, sestavení plánu příjmů a výdajů a jeho pravidelný upgrade, zjišťování příčin případného neúspěchu či finanční ztráty. Na základě identifikace rizik ohledně možného zvýšení cen mléka či mléčných výrobků, doporučuji společnosti pravidelně sledovat na internetových stránkách Ministerstva zemědělství vývoj cen mléka a stav dovozu mléčných výrobků ze zahraničí včetně cenové hladiny srovnatelných výrobků v obchodních řetězcích. Mlékárna Otinoves s. r. o. obdržela za svůj výrobek sýr Niva různá ocenění, jako je například „Regionální potravina“, „Klasa“ nebo „Regionální produkt Moravského krasu“ a je certifikována normou ISO 22000 a

56

mezinárodním potravinářským standardem International Food Standards, které zaručují kvalitu a bezpečnost výrobku. Proto doporučuji tato ocenění a certifikace umístit viditelně v nové prodejně, aby zákazníci byli informováni o kvalitě produktů. Kvalita sýrů je pravidelně testována ve Státním veterinárním ústavu Olomouc. Rozbory mléka jsou prováděny denně v podnikové laboratoři a dvakrát měsíčně v laboratoři v Brně. Proto navrhuji také seznamovat zákazníky s možností nahlédnutí na výsledky rozborů, které by je ujistily o kvalitě a bezpečnosti produktu. Rovněž je nutno brát v úvahu možnost nové konkurence, kterou by se mohl stát jiný soukromý podnikatel. Proto doporučuji věnovat velkou pozornost kvalitě nabízených výrobků, pestrému sortimentu a době minimální trvanlivosti u nakupovaného zboží, aby nedocházelo k reklamacím zboží. Bylo by rovněž vhodné rozšířit dodávky sýru Niva do prodejny v menších výsečích. Dosavadní balení sýru o hmotnosti 2 kg, 1 kg a 0,5 kg je nevyhovující pro osoby, které žijí v domácnosti samy a balení je pro ně příliš velké. Nabídka by měla být rozšířena i u tvarohu, který se doposud prodává pouze v 1 kg balení. Navrhuji rozšířit nabídku o balení tvarohu 0,5 kg. Co se týká rizika brigádníků v nové podnikové prodejně, navrhuji jejich řádné zaškolení zkušenými pracovníky, důkladné vysvětlení problematiky prodeje, práce s pokladnou, čtečkou čárových kódů, nutnost pravidelných inventur zboží a finanční hotovosti a podepsání hmotné zodpovědnosti. Ze začátku je třeba jejich práci zastřešit kvalifikovanými pracovníky, pod kterými by brigádníci získali jistotu v prodeji a odstranili chyby, které by v začátcích mohly nastat. Pracovníky je dobré stimulovat různými formami odměn, peněžními či nepeněžními benefity jako jsou stravenky, příspěvek na penzijní nebo životní pojištění, navýšenou délkou dovolené, poukázkami na sportovní akce, do kina apod. V případě odměn ze zisku by musela být vedena jmenovitá evidence jednotlivých brigádníků a jejich výsledků (tržeb), což by podmiňovalo nárok na odměnu a její výši. Stimulem může být i nabídka stálého pracovního místa, pokud se brigádník osvědčí a pokud bude prodejna přinášet kladné výsledky hospodaření. Doporučuji též zjišťovat kvalitu prodeje a služeb v prodejně u zákazníků dotazníkovou formou, která přinese podniku informace o úrovni služeb, dostatečném či nedostatečném sortimentu zboží, o vstřícnosti a ochotě obsluhy, případně další návrhy a požadavky zákazníků. Podněty, které se vyskytnou v běžné praxi v prodejně, by podnik mohl do budoucna zvážit a v případě zajímavých a realizovatelných návrhů je i zavést.

Závěr

57

7 Závěr Bakalářská práce „Investiční záměr vybudování podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s. r. o. se zaměřila na zhodnocení efektivnosti daného investičního záměru. Bylo třeba určit, zda bude zamýšlená investice efektivní, zda je pro podnik vhodná k realizaci a přinese mu zisk. V teoretické části bakalářské práce byly vymezeny investice obecně z podnikového a makroekonomického hlediska. Investice byly rozčleněny dle jednotlivých kategorií a bylo seznámeno s jednotlivými fázemi investičních projektů. V kapitole 3.4 následovalo seznámení s možnostmi financování investičních projektů, které se týkalo jak vlastních, tak i cizích zdrojů, které je důležité z hlediska určení nákladů na vlastní nebo cizí kapitál. Než bylo přikročeno k vlastním výpočtům, bylo v bakalářské práci uvedeno několik metod hodnocení investic, z nichž bylo poté vycházeno v praktické části práce. Praktická část práce směřovala na vlastní podnik Mlékárna Otinoves s. r. o., který hodlá uskutečnit zamýšlený projekt. V bakalářské práci byl podnik představen, byla zmíněna jeho historie, vyráběný produkt a vybrané ekonomické ukazatele společnosti. Podnik několik let provozuje vlastní podnikovou prodejnu, která se však stala kapacitně nedostačující, a proto je managementem uvažováno o výstavbě nové prodejny. Management podniku by chtěl kromě dosavadního sortimentu zboží a jeho rozšíření, nabízet v nové podnikové prodejně i regionální potraviny z blízkého okolí. Před vlastními výpočty ekonomické efektivnosti bylo přistoupeno k analýze trhu mléčných výrobků a trhu regionálních potravin. Bylo provedeno jejich výsledné shrnutí, které stanovilo, že trh mléčných výrobků má v posledních letech stoupající trend. Regionální potraviny jsou v tržním prostředí poměrně nové, jsou podporovány Ministerstvem zemědělství, Agrární komorou České republiky a Potravinářskou komorou. Je kladen důraz na rozšíření povědomí občanů o těchto produktech, proto jsou silně propagovány a zveřejňovány různými formami, konají se jarmarky, regionální trhy a produkty i regiony získávají ocenění. Analýzy trhů byly provedeny v kapitole 4.2 a jejich shrnutí v části kapitoly 4.2.3. Poté následovaly vlastní výpočty efektivnosti zvolenými metodami. Hlavní důraz v bakalářské práci byl kladen na vyhodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru. Provedenými výpočty bylo zjištěno, že zamýšlená investiční akce je pro podnik efektivní. Byly provedeny odhady kapitálových a provozních výdajů, odhad budoucích příjmů. Byla vyčíslena diskontní sazba ve výši 2,82 % a následně byly provedeny nutné výpočty. Čistá současná hodnota vyšla ve výši 647 tis. Kč. Index ziskovosti byl vypočten na 1,17. Protože obě tyto hodnoty jsou kladné, vypovídají o vhodnosti zvolené investice. Dalšími propočty bylo zjištěno vnitřní výnosové procento, průměrná výnosnost investice i doba návratnosti, která vypověděla, že investice se podniku vrátí za 2 roky a 109 dní. Získanými výsledky se zjistilo, že investice je pro podnik přijatelná a měla by být na základě provedených výpočtů realizována.

58

Závěr

Tržní prostředí přináší pro podniky nejen velké příležitosti, ale i rizika. Podniky musí pružně reagovat na požadavky trhu, investovat a chápat se výzev a příležitostí, které vyvstanou. Mlékárna Otinoves s. r. o. je moderní podnik, který si udržuje po desetiletí stabilní postavení na trhu a neustálými investicemi posiluje svoji konkurenceschopnost. Rizika podnikání, která byla v bakalářské práci popsána, představují pro podnik například zvýšení ceny vstupní suroviny – mléka, možnost další konkurence v blízkém okolí, zvýšení dovozu mléčných výrobků v nižší cenové hladině ze zahraničí či riziko ve formě nezaškolených a nezkušených brigádníků v nově vybudované podnikové prodejně. Rizika byla v bakalářské práci analyzována a byla provedena doporučení, jakou formou by jim měl podnik předcházet. Rizikům v podnikání se nelze vyhnout, ale uvědomění si rizik a jejich analýza může přispět k jejich minimalizaci, případně redukci. Na základě zpracované bakalářské práce „Investiční záměr vybudování podnikové prodejny Mlékárny Otinoves s. r. o. je navrhována realizace tohoto investičního záměru. Výsledky vypočtených hodnot hovoří pro jeho realizaci. Analýza trhu mléčných výrobků a regionálních potravin svědčí rovněž pro uskutečnění záměru. Byla provedena analýza možných rizik a doporučeno, jak tato rizika minimalizovat. Na základě těchto aspektů se předpokládá, že investiční záměr bude pro podnik efektivní a bude pro podnik přínosem. Investiční záměr Mlékárny Otinoves s. r. o., který byl v bakalářské práci popsán a vyhodnocen, je důkazem toho, že podnik se nebojí investovat, uvažuje iniciativně, nečerpá jen z úspěšných výsledků minulých let a chce v konkurenčním prostředí obstát. Rizikům podnikání čelí s úspěchem, o čemž svědčí jeho kladné výsledky hospodaření a stabilní dlouholeté postavení na trhu s nemalou konkurencí.

Literatura

59

8 Literatura Monografické publikace DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upravené vydání. Praha: EKOPRESS, 2008. s. 192. ISBN 978-80-86929-44-6. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. s. 356. ISBN: 80-247-0939-2. FOTR, J., ŠVECOVÁ, L., DĚDINA, J. A KOL., Manažerské rozhodování, postupy, metody a nástroje. Praha: Ekopress, 2006. s. 409. ISBN: 80-86929- 15-9. GITMAN, L. J. Principles of Managerial Finance. Addison Wesley, 2007. s. 976. ISBN: 0321524136. HRDÝ, M. Strategické finanční řízení a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: BILANCE, spol. s r. o., 2008. s. 200. ISBN: 80-86371-50-6. JANČÍK, J. Rozstání a Baldovec. Dějiny obce. Grunty a jejich držitelé. Brno: Brněnská tiskárna, 1947. s. 268. JULÍNEK, J., SOMMER, K. 70 let Mlékárny Otinoves. Blansko: GRAN spol. s r. o., 1999. s. 54. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. s. 137. ISBN 80-7179-321-3. KISLINGEROVÁ, E. A KOL. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. s. 714. ISBN 80-7179-802-9. KOLEKTIV AUTORŮ. Historie mlékárenství v Čechách a na Moravě. Praha: MILPO ve spolupráci s MILPO MEDIA, 1998. s. 280. ISBN 80-8609807-9. KONEČNÝ, M. Finance podniku. 6. přepracované vydání. Brno: CERM, 2005. s. 86. ISBN 80-214-3034-6. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vydání. Praha: Alfa Publishing, 2006. s. 184. ISBN 80-86851-50-8. POŠVÁŘ, Z., ERBES J. Management I. 1. vydání. Brno: Ediční středisko MZLU, 2002. s. 156. ISBN 80-7157-633-6. SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 256. ISBN 978-80-247-2952-7. TICHÝ, M. Ovládání rizika: analýza a management. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. s. 396. ISBN 80-7179-415-5. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2006. s. 465. ISBN 80-86929-01-9. VÝROBA MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V ROCE 2009. Potravinářský zpravodaj. 2010, 2, s. 19. Praha: VS. ISSN 1801-9110.

60

Literatura

ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku. 1. vydání. Brno: Ediční středisko MZLU, 1998. ISBN 80-7157-339-6. Internetové zdroje AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY [online]. [cit. 2011-04-15] Mléko. Bílé plus pro vás. Webová stránka. Dostupné na: http://apic-ak.cz/advert/bileplus. htm. BÍLÉ PLUS [online]. [cit. 2011-04-15] Bílé plus. O projektu. Webová stránka. Dostupné na: http://www.bileplus.cz/o-projektu. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [online]. [cit. 2011-04-17] Aktuální prognóza ČNB. Webová stránka. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika /prognoza/index.html#inflace. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [online]. [cit. 2011-04-19] Sazby PRIBOR - měsíční a roční průměry. Webová stránka. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/prumerne.jsp?ye ar=2011&show=Spustit+sestavu ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. [cit. 2011-04-14] Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) v ČR v letech 1948 - 2006 (kg/obyvatele/rok) Webová stránka. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu /2008edicniplan.nsf/tab/950029B874. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. [cit. 2011-04-14] Spotřeba sýrů v v letech 1948 - 2006 (kg/obyvatele/rok) Webová stránka. Dostupné na: http:// www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/95002F607F. ČSOB [online]. [cit. 2011-04-15] ČSOB Účelový úvěr. Webová stránka. Dostupné na: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOBUcelovy-uver.aspx. KLASA – národní značka kvality potravin [online]. [cit. 2011-04-15]. Mléčné výrobky. Webová stránka. Dostupné na: http://www.eklasa.cz/ spotrebitele/vyrobky/:mleko-mlecne-vyrobky/f-otinoves. KOMERČNÍ BANKA [online]. [cit 2011-04-15] Úvěr na investice v Kč a cizí měně. Webová stránka. Dostupné na: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-sobratem-pod-60-milionu/uver-na-investice-v-kc-a-cizi-mene.shtml. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. [cit. 2011-04-15] Komoditní karta. Mléko a mlékárenské výrobky. Webová stránka. Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/file/108229/Kk_mleko.doc. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. [cit. 2011-04-17] Metodika pro udělování značky Regionální potravina. Webová stránka. Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/file/57681/Metodika_RP_2011.doc MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. [cit. 2011-04-17] Ministerstvo zemědělství přichází s podporou spotřeby regionálních potravin. Webová stránka. Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/o-projektu/.

Literatura

61

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. [cit. 2011-04-15] Výsledky soutěže Regionální potravina Olomouckého kraje, 2010. Webová stránka. Dostupné na: http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/pro-vyrobce/olomouckykraj/x2010/vysledky-souteze-regionalni-potravina.html. MLÉKÁRNA OTINOVES S. R. O. [online]. [cit. 2010-12-12] Niva z Moravského krasu. Webová stránka. Dostupné na http://www.mot.cz/mlekarna.htm. UNICREDIT BANK [online]. [cit. 2011-04-15] UniCredit Bank. Business Investiční úvěry. Webová stránka. Dostupné na: http://www.unicreditbank.cz/cz/ podnikatele/uvery/investicni-uvery.html. ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ [online]. [cit. 2011-04-15] Češi pijou málo mléka. Změnit to má projekt Bílé plus. Webová stránka. Dostupné na: http://www.agris.cz /vyzkum/detail.php?id=169205&iSub=1048&PHPSESSID=0b095824d7b7 5900ea74d4e393f18eab Ostatní zdroje Podkladové materiály Mlékárny Otinoves s. r. o. za roky 2005 až 2009. Účetní výkazy Mlékárny Otinoves s. r. o. za roky 2005 až 2009. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

62


9 Seznam tabulek, vzorců, obrázků a grafů Tabulky Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15 Tabulka 16 Tabulka 17 Tabulka 18 Tabulka 19

Výroba sýru Niva a tržby z prodeje v letech 2007 – 2009 Vybrané ekonomické ukazatele společnosti za roky 2007 – 2009 Vybrané údaje podnikové prodejny od doby jejího založení v roce 2005 Rekapitulace nabídek financování vybranými bankovními ústavy Doklady požadované vybranými bankovními ústavy k získání úvěru Tuzemská spotřeba mléčných výrobků v kg na osobu Výroba přírodních a tavených sýrů v ČR v letech 2008 a 2009 Výdaje na zřízení podnikové prodejny – stavební část Výdaje na zřízení podnikové prodejny - technologická část Vyčíslení celkových nákladů na investici Předpokládané tržby podnikové prodejny Daňové odpisy dle jednotlivých odpisových skupin Předpokládané provozní náklady Výpočet budoucí hodnoty příjmů z investiční činnosti 2012 - 2016 Přepočet budoucí hodnoty cash flow na současnou při diskontní sazbě 2,82 % Přepočet budoucí hodnoty cash flow na současnou při diskontní sazbě 10 % Výpočet doby návratnosti Rekapitulace metod vyhodnocení investičního záměru Náklady na vybavení prodejny pro zřízení doplňkové služby

Vzorce Vzorec 1 Vzorec 2 Vzorec 3 Vzorec 4 Vzorec 5 Vzorec 6 Vzorec 7 Vzorec 8 Vzorec 9

Kapitálový daňový štít Čistá současná hodnota Index ziskovosti Vnitřní výnosové procento Průměrná výnosnost Doba návratnosti Současná hodnota cash flow Průměrné náklady kapitálu Zahrnutí daní do diskontního faktoru


63

Obrázky Obrázek 1 Obrázek 2

Klasifikace zdrojů financování Prognóza inflace

Grafy Graf 1 Graf 2

Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) v ČR v letech 1948 – 2006 Spotřeba sýrů v ČR v letech 1948 – 2006

64

Přílohy

10 Přílohy Příloha A – Vybrané strany žádosti o úvěr

PODNIKATELSKÝ ÚVĚR Číslo žádosti:

Žádost o

poskytnutí úvěru

poskytnutí příslibu úvěru

Smlouvy o

ze dne

změnu podmínek

reg. číslo

Identifikace klienta

12

Právnická osoba (dále jen „Žadatel“) Obchodní firma* / název**: Sídlo: IČ: Zápis v obchodním rejstříku či jiné evidenci, včetně spisové značky: *je-li Žadatel zapsán v obchodním rejstříku; **není-li Žadatel zapsán v obchodním rejstříku

Požadovaný úvěr Účel úvěru: Výše úvěru:

Měna:

slovy: Typ úvěru: úvěr na oběžné prostředky

úvěr revolvingový

kontokorentní úvěr

úvěr na provozní a investiční potřeby

úvěr na investice

hypoteční úvěr

Způsob čerpání: a úvěr bude

jednorázově

postupně

opakovaně (pouze kontokorent a revolving)

použit na úhrady závazků vůči prodávajícímu(cím)/dodavateli(lům) /0100

připsán na BÚ Žadatele č. použit jiným způsobem, a to Termín čerpání od

do

Splácení úvěru Konečný den splatnosti úvěru: Splácení jistiny:

jednorázové splacení

postupně anuitou

postupně

Splátkový kalendář (pouze v případě postupného splácení) – buď vyplňte níže uvedený nebo uveďte formou přílohy k žádosti: (v případě potřeby lze při sestavení splátkového plánu požádat o pomoc zaměstnance Komerční banky, a.s.)

pořadí splátek první splátka dále vždy k poslední splátka

termín splátky

výše splátky

Přílohy

65

Předpokládaná výše úrokové sazby: Splácení úroků:

měsíčně

% čtvrtletně

pevná

pohyblivá

k poslednímu dni kalendářního měsíce / čtvrtletí k datu:

(v případě anuity splácení úroků nevyplňujte)

/0100

Splátky budou prováděny z účtu č.: Způsob zasílání výpisů z účtu:

Četnost zasílání výpisů:

elektronicky

čtvrtletně

v papírové formě

při pohybu

elektronicky i v papírové formě

jinak

měsíčně

Zajištění úvěru P.č.

Pojištění předmětu zástavy existuje

odhad hodnoty zajištění v tis. Kč

Způsob zajištění

ANO

NE

Poznámka: V případě zajištění úvěru nemovitostí identifikujte tuto nemovitost následujícími údaji: a) budova: obec, část obce; číslo popisné (u bytu + č íslo bytové jednotky); číslo katastrálního území; číslo LV; b) pozemek: číslo parcely; číslo katastrálního území; číslo LV

Pojištění objektu úvěru existuje

ANO

NE

Požadovaná(é) změna(y) podmínek výše uvedené smlouvy a její(jejich) zdůvodnění

66

Přílohy

Příloha B - Splátkový kalendář z poskytnutého úvěru Výpočet úroků – fix na 5 let měsíc čerpání splátka zůstatek úr. sazba úroky/MAE úroky/QAE úroky/YAE celkem I.12 4 000 000,00 70 600,00 3 929 400,00 2,48 8 391,45 II.12 66 600,00 3 862 800,00 2,48 7 717,02 III.12 66 600,00 3 796 200,00 2,48 8 107,00 24 215,46 IV.12 66 600,00 3 729 600,00 2,48 7 707,84 V.12 66 600,00 3 663 000,00 2,48 7 822,54 VI.12 66 600,00 3 596 400,00 2,48 7 432,56 22 962,94 VII.12 66 600,00 3 529 800,00 2,48 7 538,08 VIII.12 66 600,00 3 463 200,00 2,48 7 395,86 IX.12 66 600,00 3 396 600,00 2,48 7 019,64 21 953,58 X.12 66 600,00 3 330 000,00 2,48 7 111,40 XI.12 66 600,00 3 263 400,00 2,48 6 744,36 XII.12 66 600,00 3 196 800,00 2,48 6 606,72 20 462,48 89 594,46 89 594,46 I.13 66 600,00 3 130 200,00 2,48 6 684,72 II.13 66 600,00 3 063 600,00 2,48 5 909,34 III.13 66 600,00 2 997 000,00 2,48 6 400,26 18 994,32 IV.13 66 600,00 2 930 400,00 2,48 6 056,16 V.13 66 600,00 2 863 800,00 2,48 6 115,80 VI.13 66 600,00 2 797 200,00 2,48 5 780,88 17 952,84 VII.13 66 600,00 2 730 600,00 2,48 5 831,35 VIII.13 66 600,00 2 664 000,00 2,48 5 689,12 IX.13 66 600,00 2 597 400,00 2,48 5 367,96 16 888,43 X.13 66 600,00 2 530 800,00 2,48 5 404,66 XI.13 66 600,00 2 464 200,00 2,48 5 092,68 XII.13 66 600,00 2 397 600,00 2,48 5 120,21 15 617,55 69 453,14 159 047,61 I.14 66 600,00 2 331 000,00 2,48 4 977,98 II.14 66 600,00 2 264 400,00 2,48 4 367,78 III.14 66 600,00 2 197 800,00 2,48 4 693,52 14 039,28 IV.14 66 600,00 2 131 200,00 2,48 4 404,48 V.14 66 600,00 2 064 600,00 2,48 4 409,07 VI.14 66 600,00 1 998 000,00 2,48 4 129,20 12 942,75 VII.14 66 600,00 1 931 400,00 2,48 4 124,61 VIII.14 66 600,00 1 864 800,00 2,48 3 982,38 IX.14 66 600,00 1 798 200,00 2,48 3 716,28 11 823,28 X.14 66 600,00 1 731 600,00 2,48 3 697,93 XI.14 66 600,00 1 665 000,00 2,48 3 441,00 XII.14 66 600,00 1 598 400,00 2,48 3 413,47 10 552,40 49 357,70 208 405,31 I.15 66 600,00 1 531 800,00 2,48 3 271,24 II.15 66 600,00 1 465 200,00 2,48 2 826,21 III.15 66 600,00 1 398 600,00 2,48 2 986,79 9 084,24 IV.15 66 600,00 1 332 000,00 2,48 2 752,80 V.15 66 600,00 1 265 400,00 2,48 2 702,33 VI.15 66 600,00 1 198 800,00 2,48 2 477,52 7 932,65 VII.15 66 600,00 1 132 200,00 2,48 2 417,88 VIII.15 66 600,00 1 065 600,00 2,48 2 275,65 IX.15 66 600,00 999 000,00 2,48 2 064,60 6 758,12 X.15 66 600,00 932 400,00 2,48 1 991,19 XI.15 66 600,00 865 800,00 2,48 1 789,32 XII.15 66 600,00 799 200,00 2,48 1 706,74 5 487,25 29 262,26 237 667,58 I.16 66 600,00 732 600,00 2,48 1 564,51 II.16 66 600,00 666 000,00 2,48 1 284,64 III.16 66 600,00 599 400,00 2,48 1 280,05 4 129,20 IV.16 66 600,00 532 800,00 2,48 1 101,12 V.16 66 600,00 466 200,00 2,48 995,60 VI.16 66 600,00 399 600,00 2,48 825,84 2 922,56 VII.16 66 600,00 333 000,00 2,48 711,14 VIII.16 66 600,00 266 400,00 2,48 568,91 IX.16 66 600,00 199 800,00 2,48 412,92 1 692,97 X.16 66 600,00 133 200,00 2,48 284,46 XI.16 66 600,00 66 600,00 2,48 137,64 XII.16 66 600,00 0,00 2,48 0,00 422,10 9 166,82 246 834,40

Chtěla bych vyjádřit poděkování vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Josefu Polákovi za jeho vstřícný přístup, poskytnutou odbornou pomoc a připomínky p

Recommend Documents