CHRONOLOGICKÉ ČLENĚNÍ Československo: První republika
(vznik - 1920) (1920 - 1927) (1928 - 1938)
Druhá republika a okupace (1938 - 1939) (1939 - 1945,květen) Poválečné Československo (1945 - 1948) (1948 - 1968)
(1968 - 1989) (1990 - 1992)
Česká republika: - do zahájení reforem VS - reforma = současnost
(1948 - 1960)
(1960 - 1968)
Statutární města
výkon i státní správy na okresní úrovni (politické)
výkon státní (politické) správy = magistráty
od r. 1862 Čechy:
Praha – Liberec
Morava: Brno – Olomouc – Opava
Statutární města po r. 1920
Praha
Liberec
Brno
Olomouc Jihlava
Opava
Frýdek
Bratislava
Košice
Znojmo
Uherské Hradiště Kroměříž
po r. 1928 Praha
Liberec
Brno
Olomouc Opava
Bratislava Košice
18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš – předseda A. Švehla – jednatel červenec 1918 K.Kramář – předseda A. Švehla – místopředseda V. Klofáč – F. Soukup – jednatel říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) – odborů NV v Praze 30. října 1918 -
šestinásobně zvyšuje počet svých členů
14. listopadu -
stává se Prozatímním národním shromážděním
do 14. listopadu – zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát
Moravský (zemský) národní výbor v Brně
Zemský národní výbor pro Slezsko – ve Slezské Ostravě
„Zemské“ složení: Čechy
Morava
Slezsko (část)
Slovensko
Podkarpatská Rus
Spory: s Maďarskem (jižní hranice Slovenska)
s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska)
s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka)
29. – 30. října 1918
Deutschböhmen – severní Čechy (Liberec) Sudetenland severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau jižní Čechy Deutschsüdmähren – jižní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada – v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu:
Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko)
(„maďarská“ národní rada (místní) – v Martině)
14. listopadu
prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář – Státoprávní demokracie
ministerstva: vnitra :
A. Švehla – Agrární strana
veřejných prací:
F. Staněk – Agrární strana
zemědělství:
K. Prášek – Agrární strana
železnic:
J. Zahradník – Agrární strana
obchodu:
A. Stránský – Státoprávní demokracie
financí:
národní obrany:
A. Rašín – Státoprávní demokracie
V. Klofáč – Česká strana socialistická
pošt:
J. Stříbrný – Česká strana socialistická
bez portefeuille:
M. Hruban – Katolická lidová strana
zásobování:
B. Vrbenský – Česká strana socialistická
zdravotnictví:
V. Šrobár – Slovenský klub
školství:
G. Habrman – Sociální demokracie
války:
M. R. Štefánik
spravedlnosti: sociální péče: zahraničí:
F. Soukup – Sociální demokracie L. Winter – Sociální demokracie
E. Beneš
„Muži“ 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek – Sociální demokracie
zákon č. 11/1918 „recepční norma“
2. listopadu
zákon č. 121/1920 „Ústava ČSR“
29. února
zákon č. 37/1918 „prozatímní ústava“ zákon č. 126/1920 „Župní zákon“
14. listopadu
29. února
zákon č. 125/1927 „O organizaci politické správy“ 14. července
Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení – Čechy- Morava- Slezsko) zákon č. 64/1918
zákon č. 211/1920
Slovensko
Podkarpatská Rus
Čechy 1913 – zrušen zemský sněm
ustavena „zemská správní komise“
1918 – zřízen „Zemský správní výbor“
Morava do r. 1918 – zemský sněm zůstává - působí dále
Slezsko do r. 1918 – správní komise
Slovensko do r. 1918 – Uherský sněm
v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy
zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města
Slovensko (Uhersko) Služnovské obvody Komitáty – Župy
Města s municipálním právem
Města s regulovaným magistrátem
Župy: České země, Slovensko I II III IV V VI VII VIII IX
Pražská (mimo Prahu) Pardubická Hradec Králové Mladá Boleslav Česká Lípa Louny Karlovy Vary Plzeň Jihlava XXI Těšín
XI XII XIII XIV XV XVI XVII XVIII XIX
Brno Olomouc Uherské Hradiště Moravská Ostrava Bratislava Nitra Martin Zvolen Mikuláš
Vymezení: České země – soudní okresy Slovensko – „původní“ župy (uherské) komitáty „služnosti“
Prozatímní ústava
Národní výbor – rozšířen na 256 členů
nazván: Národní shromáždění
Národní shromáždění: volí
Prezidenta jmenuje
vládu
odpovídá
Národnímu shromáždění
předseda vlády
(vláda volí náměstka předsedy)
Ústava z r. 1920 Územní struktura:
země: Čechy,Morava,Slezsko,Slovensko,Podkarpatská Rus Zákonodárný sbor:
Poslanecká sněmovna: 300 členů voleni na 6 let
Senát:
aktivní 21 let pasivní 30 let
150 členů voleni na 8 let
aktivní 26 let
pasivní 45 let
Prezident – volen na 7 let věk 35 let
zákon č. 122/1920 – Jazykový zákon
-
jazyk „československý“
-
menšina 20 % v okrese – vlastní (národní) jazyk
-
v Českých zemích – „česky“
-
na Slovensku – „slovensky“
-
Podkarpatská Rus - otevřeno
Župa Župní úřad – Župan – výkon státní správy
Župní zastupitelstvo – 35 členů na 700.000 obyvatel
+ 1 člen na každých dalších 20.000
V župách XV – XX může vláda jmenovat další členy Jejich počet < 1/3 členů volených Župan je předsedou župního zastupitelstva Župní výbor – 8 členů, 8 náhradníků – volen z členů zastupitelstva Komise zastupitelstva – pro organizace řízené župou vždy: komise finanční
Župní svazy: Čechy
Morava + Slezsko Slovensko
Zemský župní svaz – vrchní župan – jmenovaný Zemský župní sbor:
24 volených členů
4 jmenovaní (včetně vrchního župana)
22
Okres Okresní úřad – okresní náčelník- výkon státní správy Okresní výbor – 8 členů/8 náhradníků voleni (na 4 roky) předseda okresního výboru – okresní náčelník zřizuje komise:
vždy: komise finanční
sdružování okresů – se souhlasem župy
ministerstva vnitra
za účelem:
společných akcí zejména:
energetika, dopravní cesty
23
Organizace politické správy z r. 1927
Územní organizace: země:
Česká (Praha)- Moravskoslezská (Brno)
Slovenská (Bratislava) – Podkarpatoruská (Užhorod)
Země
Zemský úřad – zemský prezident (viceprezident) Zemské zastupitelstvo: Česká z.: 120 členů
Slovenská z.: 54 členů
Moravskoslezská z.: 60 členů Podkarpatoruská z.: 18 členů 2/3 voleny
aktivní v.p. 24 let
1/3 jmenovaná vládou
funkční doba: 6 let
pasivní v.p. 30 let
předseda zemského zastupitelstva – zemský prezident
Zemský výbor: (volen zastupitelstvem)
z.Česká, Moravskoslezská, Slovenská: 12 členů, 12 náhradníků Podkarpatoruská : 6 členů, 6 náhradníků
předseda zemského výboru – zemský prezident
Komise – předseda zemský prezident (může předsednictví delegovat na viceprezidenta)
Okres okresní úřad – okresní hejtman (náčelník) (zástupce hejtmana)
! změna ve srovnání se „zastupitelskými“ okresy
okresní zastupitelstva.
okres do 40.000 obyvatel do 70.000 obyvatel do 100.000 obyvatel nad 100.000 obyvatel
18 členů 24 členů 30 členů 30 členů
předseda zastupitelstva – okresní hejtman (náčelník) 2/3 voleny
1/3 jmenována ministrem vnitra
funkční doba 6 let
okresní výbor: 6 členů, 6 náhradníků
předseda výboru – okresní hejtman (může předsednictví delegovat na svého zástupce)
vždy: komise finanční
! okresní komise: zřizuje zemský úřad, pro správu majetku „zrušeného“ bývalého zastupitelského okresu členové voleni okresním zastupitelstvem příslušného okresu ze svých členů s trvalým bydlištěm na území bývalého zastupitelského okresu
Působnost (zastupitelstva): země hospodářská a správní
(zejména: humanitní,zdravotní,
okres hospodářská
pomocná sociální,hospodářské,dopravní, (zúčastňuje se na provádění kulturní zájmy země a obyvatelstva) usnesení zem.zastupitelstva)
normotvorná
(podzákonné normy)
ve správním soudnictví
ve správním soudnictví
(určuje zvláštní zákon)
poradní
poradní a iniciativní
(poradní orgán zemského prezidenta)
(poradní orgán hejtmana i zemského prezidenta a zastupitelstva návrhy a podněty hejtmanovi, zemskému prezidentovi i zemskému zastupitelstvu, event. dalším úřadům)
Předsedové vlád 1918 – 1938 1. Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od 9.2.1918
14.11.1918
2. Tusar V. (Sociální demokracie)
8.7.1919
3. Tusar V.
25.5.1920
Československá národní demokracie – od 23.3.1919)
- "-
4. Černý J. (úřednická)
5. Beneš E. (Národně socialistická)
6. Švehla A. (Agrární) 7. Švehla A.
- "-
15.9.1920
26.9.1921
7.10.1922
9.12.1925
8. Černý J. (úřednická)
18.3.1926
10. Udržal F. (Agrární)
1.2.1929
9. Švehla A. ( Agrární) 11. Udržal F.
-"-
12.10.1926 7.12.1929
12. Malypetr J. (Agrární)
29.9.1932
14. Malypetr J. - " -
4.6.1935
13. Malypetr J. - " -
15. Hodža M. (slov.Agrární) 16. Hodža M.
17. Hodža M.
- "- "-
18. Syrový J. gen. (úřednická) 19. Syrový J. gen.
20. Beran R. (Agrární)
- "-
14.2.1934
5.11.1935
18.12.1935 21.7.1937
22.9.1938
4.10.1938
1.12.1938
Praha 29. listopadu 1919 ustavení komise pro „Velkou Prahu“ 1. února 1920 – zákon č. 114/1920 – Zákon o „Velké Praze“
10. ledna 1921 – Ústřední správní komise (60 členů) - užší správní komise (20 členů)
předseda
Baxa K.
Šámal P. – předseda správní komise
1918-1919
Baxa K. – primátor (Čes.strana socialistická)
24.7.1919
Baxa K. (primátor)- rezignace
1.10.1923 – 5.4.1937
Zenkl P. (primátor-Nár.social.) – rozpuštěno zastupitelstvo
24.4.1937 – 24.2.1939
Podkarpatská Rus
- do r. 1920 „Generální statut“ – v podstatě vojenská správa
26. dubna 1920 – vládní nařízení č. 356 – změna „Generálního statutu“ v čele: Guvernér
Viceguvernér
jmenováni prezidentem odpovědni vládě
Civilní správa Podkarpatské Rusi
Župy:
1920 – Užhorod, Mukačevo, Berehovo, Velký Bočkov 1921 – Užhorod, Mukačevo, Velká Sevljuša 1926 – Mukačevo
Města s „regulovaným magistrátem“ 1920 : Užhorod
Mukačevo Berehovo
1923 : Užhorod
Mukačevo
Guberniální rada: guvernér viceguvernér 4 jmenovaní čl. 10 volených čl.
Agrární strana Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu Česká sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická Československá sociální demokracie Česká sociálně demokratická strana Československá strana národně socialistická Československá strana socialistická Národně sociální strana Česká státoprávní demokracie Československá národní demokracie Česká strana lidová (realistická) Československá strana lidová Křesťansko sociální strana Národní sjednocení Národní obec fašistická Národní strana Staročeši
Národní strana svobodomyslná Mladočeši
Radikálně státoprávní strana Radikálně pokroková strana Pokroková lidová strana Státoprávně pokroková strana
Komunistická strana Československa Komunistická strana Slovenska
SLOVENSKÉ
Ľudová strana Hlinkova slovenská ľudová strana Národná strana
Slovenská národná strana Slovenská sociálně demokratická strana Uherska Strana sľobody Strana slovenskej obrody
NĚMECKÉ Německá agrární strana Svaz německých zemědělců Německá křesťansko sociální strana lidová Německá sociálně demokratická strana dělnická Německá nacionálně socialistická strana dělnická Německá strana nacionální Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetoněmecká strana Strana národní jednoty Národní strana práce
SOUČASNÉ Komunistická strana Čech a Moravy Komunistická strana Československa (Komunistická strana Slovenska) Občanské fórum Veřejnost proti násilí Občanská demokratická strana Občanská demokratická aliance Občanské hnutí Křesťansko demokratická strana Křesťansko demokratická unie – strana lidová Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Strana národně sociální Česká strana sociálně demokratická Unie svobody Demokratická unie
Československá území připojená k „Říši“ v říjnu 1938 1. – 20. října po 20. říjnu
vojenská správa
53 – venkovských okresů – zemští radové
5 – městských okresů - vrchní starostové + „přidělenci“ 3 – „vládní“ okresy - vládní president (úřad vládního presidenta) Karlovy Vary Liberec Opava
Říšský místodržitel
(úřad říšského místodržitele)
výkon státní správy
Obecní správa: města obce
„samospráva“
jmenovaní starostové + +
radové
poradci
Protektorát
Zřízen „Výnosem“ A. Hitlera z 16.3.1939 Říšský protektor státní tajemník
dočasně expozitura úřadu říšského protektora v Brně (zrušena 15.12.1941)
vrchní zemští radové (oberlandrát) inspektor říšského protektora (po r. 1942 snížení počtu)
od srpna 1943: Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu
- autonomní součást německé říše
Státní president Vláda
zrušeno: předsednictvo vlády zřízeno: předsednictvo ministerské rady
od r.1942 zrušena vláda jako kolektivní orgán zrušen: parlament existuje: výbor národního souručenství
Zemský president (Praha,Brno) - vicepresident
zrušeno: Zemská zastupitelstva (květen 1940)
Okresy: okresní hejtman
od r. 1942:
větší okresy: vedoucí okresní hejtman okresní hejtman s rozšířenou pravomocí obce: němečtí „vládní komisaři“ od r. 1944 „úředničtí vedoucí“
Slovenský stát 14. března 1939 – Sněm vyhlašuje „samostatnost“ 21. června 1939 – ústava
president – doživotně
vláda -
sněm -
státní rada
(poradní orgán presidenta)
- ztrácí charakter samosprávného orgánu
- zřízení nových úřadů (podle německého vzoru) 6 žup:
němečtí „poradci“ ve všech centrálních úřadech
Bratislavská, Nitranská, Trenčianská, Tatranská, Šarišsko-zemplínská, Pohronská
v čele župy:
župan župní výbor (12 členů) župní zastupitelstvo
v čele okresu: „okresní náčelník“ obce:
města – primátor
obce - starosta
jmenováni
samospráva zrušena
Od r. 1942 – postupný rozklad správního systému
Správní zřízení v „emigraci“
17. října 1939 – Československý národní výbor (E.Beneš) postupně: Správy Čs. NV – vojenská
1939 – Slovenská národní rada (M. Hodža) 1940 – Česko-Slovenská národní rada
22. července 1940 – Jmenována exilová vláda
18. července 1941 – uznání „de iure“
Systém prozatímního státního zřízení ČSR President
exilová vláda státní rada – 21. července 1940 právní rada – 4. února 1942
člen vlády -
vládní delegát pro osvobozená území
-
zástupce vládního delegáta
Úřad pro správu osvobozeného území
Osvobozená území Ústavní dekret č. 10
O dočasné správě osvobozeného území (1944) Ústavní dekret č. 18 O národních výborech (1944) Ustavení „Slovenské národní rady“ (konec r. 1943) -
jediná vykonavatelka zákonodárné, vládní a výkonné
Ustavení Zemského národního výboru (duben 1944 – V. Šrobár)
První vláda (Košická) 4. dubna 1945 Na Slovensku: Sbor pověřenců
moci na Slovensku
národní výbory
správní komise
Počátky formování VS v r. 1945
Slovenská národní rada – 1943
ustavuje revoluční správní orgány (od konce srpna 1944)
Předsednictvo SNR Sbor pověřenců
1944 (1. září)
Zemský národní výbor – 1944 (duben)
Vládní delegát pro správu osvobozeného území 1. v době SNP 2. na osvobozeném území země Podkarpatoruské
Česká národní rada – 1945 (od počátku povstání do 11.5.)
Národní výbory (vzniklé v době okupace)
1944 – 16.IV. Vládní prohlášení – výzva ke tvoření NV 1944 – 3.VIII. Ústavní dekret č. 10/1944 o dočasné správě osvobozeného území ČSR 1944 – 4.XII. Ústavní dekret presidenta republiky č. 18/1944 o NV a PNS 1945 – 5.V. Vládní nařízení č. 4/1945 1945 – 25.VIII. Ústavní dekret č. 47/1945 o PNS
1944 – 25.XI.
Sjezd NV Zakarpatské Ukrajiny
1945 – 26. VI.
Smlouva o Zakarpatské Ukrajině
„Manifest o sjednocení země se sovětskou Ukrajinou“
Politický systém ČSR
1944 – 4.III. Blok – socialistický blok (v Londýně) 1945 – III. Ustavení „Národní fronty“ (v Moskvě)
- základní rámec politické aktivity
1. Ústřední výbor NF: zastoupení: KSČ Sociální demokracie Národní socialisté Lidovci SNR
KSS
Demokratická strana (Slov.)
1945 – III. „Londýnská“ vláda podává demisi 1945 – 5.IV. 1.vláda NF – „Košická vláda“ 1945 – 10.V. Vláda v Praze
ZNV – v Praze-Česko Praha
OSK MSK
ONV
MNV
UNV ObNV
Plénum NV Rada NV
Předseda NV Náměstci NV
Předsednictvo
Zvláštní poradní sbory Komise
Sbory expertů
1945 – 28.V.
První schůze PNS 2.vláda NF
Hlavní úkol: příprava řádných voleb do UNS.
1946 – 26.V. První standardní volby v ČSR 18.VI. Ustavující schůze UNS 2.VII. 3. vláda NF
„Obnova“ NV na základě výsledků voleb do UNS. 17.X. Zákon o „Ústavním výboru“ UNS sbor expertů
1948 – 20.II.
Demise 12 ministrů
25.II. Nová vláda NV
21.II. Výzva k zakládání „Akčních výborů NF“
23.III. UAV-NF
1948 – 9.V. Ústavní zákon č. 150/1948 - Ústava 9. května
NV – vykonávají VS – universálně
Systém krajů: KNV
ONV
MNV MěNV
30.IV.
Volby do NS – jednotná kandidátka
14.VI.
K.Gottwald – presidentem
7.VI.
15.VI.
Abdikuje E.Beneš
Nová vláda NF
1948 – červen
první celostátní sjezd NV v Kroměříži
1948 21. XII. Zákon č. 280/1948
kraje a KNV – (včetně SNB)
účinnost od 1.1.1949 Praha – 13 (č)
6 (s)
funkcionáři ustanoveni: Plénum Rada předseda náměstci referenti komise
tajemník KNV
přednosta referátu
ONV – analogické
Krajská města + Opava JNV
1949 – újezdní tajemníci
Princip: dvojí odpovědnosti
Jmenování předsedů KNV – vláda (na návrh UAV NF)
REFERÁTY
I.
II.
referát pro všeobecné vnitřní věci
plánovací referát
III. bezpečnostní referát (jehož součástí bylo krajské velitelství Sboru národní bezpečnosti)
IV. referát školství, osvěty a tělesné výchovy V.
referát práce a sociální péče
VI. zdravotní referát VII. finanční referát
VIII. hospodářský referát IX. zemědělský referát X.
referát pro vnitřní obchod
XI. technický referát
1954
Zákon č. 13/1954 místo referátů – odbory a správy v čele „profesionálové“
1957
Zákon č. 10/1957
- posílení aktivů
- uliční výbory
1960 – 11.VII.
Ústavní zákon č. 100/1960 Ústava ČSSR
(čl. 4.-)
zastupitelské sbory: NS,
SNR,
NV
„od nich se odvozuje pravomoc ostatních orgánů“ Zákon č. 36/1960 – územní organizace „Velké kraje“ – Velké okresy Praha – 7 (č) - 3 (s) (180) NVP
ObNV (10)
76(č) – (111)
32 (s)
Posílení funkce – tajemníka
komisí
(každý poslanec člen komise) předseda komise – člen rady
vybočují ze systému „dvojí“ odpovědnosti
Bratislava Brno
Plzeň
úroveň okresu
Jeden NNV pro více obcí
Ostrava Reálně zrušen „Sbor pověřenců“
„Z členů PSNR – volí SNR pověřence“
1967 Zákon č. 69/1967
stanovení počtu: členů NV a jejich orgánů zasedání
r. 1968
samostatná působnost ostatní
NF
platforma pro pluralitu
zákon č. 77/1968 o přípravě federace § 2. ustavuje ČNR Váha prací na ČNR a SNR
ČNR – rozšíření na 150 členů (290 návrhů)
Ústavní zákon č. 143/1968 o československé federaci Federální orgány Prezident - sídlo
Praha
Bratislava
Federální vláda vláda ČR
vláda SR
Federální shromáždění Sněmovna lidu
Sněmovna národů
200 členů
150 členů 75/75
podle počtu obyvatel
Stejné výbory
Rozdělení působnosti
Text čl. 7 uvedeného ústavního zákona do výlučné kompetence federace řadí: zahraniční politiku, národní obranu, federální státní hmotné rezervy, federální zákonodárství a správu ochranu federální ústavnosti.
Článek 8 do společné působnosti federace a republik stanoví: a) plánování, b) finance, c) emisní činnost, d) cenové věci, e) zahraniční hospodářské vztahy, f) průmysl, g) zemědělství a výživa, h) doprava, ch) pošty a telekomunikace, i) rozvoj vědy a techniky, j) práce, mzdy a sociální politika k) sociálně ekonomické informace l) právní úprava socialistického podnikání m) normalizace, věci měr a vah, průmyslová práva n) vnitřní pořádek a bezpečnost státu o) věci tisku a jiných informačních prostředků.
15
Předpoklad
Zpracování:
Federální
Česká
Slovenská
Ústavy
až v r. 1986 ustavena komise Ústava nikdy nezpracována
Územní správa – v kompetenci národních orgánů
v r. 1969 – 1970 na Slovensku dočasně zrušeny KNV
16
od r. 1970 postupné posilování pozice federace
od r. 1986 obrácený trend
zákon č. 10/1969 – zřízena: Rada obrany státu: Generální tajemník sekretariát G.št.
sekretář náčelník G.št.
20
Střediska perspektivního osídlení: 75 % obcí s méně než 2.500 občanů V ČSSR více než 10.000 obcí ČSR
420 MěNV
13 ObNV
tj. 1 ONV/95 NV nižších stupňů
6.823 MNV z toho jen 413 v obcích okolo 3.000 obyv. ONV
SSR
121 MeNV
7 ObNV
2.685 MNV
tj. 1 ONV/78 NV nižších stupňů
36 ONV
řešení: střediskové obce
Prezident
Federální národní shromáždění
Federální vláda Česká vláda
ČNR
KNV - NVP Hl.město Praha - Obv. NV - Středočeský - Východočeský - Západočeský - Severočeský - Jihočeský - Jihomoravský - Severomoravský ONV MěNV – obč.výb.
Sněmovna lidu Slovenská vláda
Sněmovna národů SNR
KNV - Hl.město Bratislava - Obv. NV - Západoslovenský - Středoslovenský - Východoslovenský
ONV MěNV
MNV
MNV
Samosprávné orgány na všech úrovních od r. 1993
Česká vláda ministerstva
Parlament poslanecká sněmovna (200)
OV
(jen státní správa)
Městská zastupitelstva (samospráva) Městské úřady
Obecní (místní) zastupitelství (samospráva) Obecní (místní) úřady
senát (81)
Česká vláda Kraje
Parlament
Hejtman
Krajské zastupitelstvo (samospráva) Krajský úřad
Pověřený městský (obecní) úřad Město (obec)
Správa
(veřejná)
⇔
⇓
řízení ⇒
⇓
New Public Management
⇓ nástroje:
management (podnikový)
⇒ řízení ⇓
přímé nepřímé
nástroje:
přímé nepřímé
VEŘEJNÁ SPRÁVA
Státní správa:
Samospráva:
ústřední územní
územní - regionální místní - městská
přímá nepřímá
obecní zájmová – profesní – komory
VEŘEJNÁ SPRÁVA
organizační pojetí ⇓ Soubor institucí vykonávajících veřejnou správu a jejich vztahy
funkční pojetí ⇓ Činnosti: vydávání podzákonných norem, zajištění jejich realizace
