Chovatelský den v Sobotce O činorodém

POZOR! Vyhrajte vstupenky na dechovku!

Japonsko po zemětřesení: co bude s úrodou?

Startují nová kola souteží regionálních potravin

Strana 2

Strana 34

Příloha uvnitř

MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA AGRÁRNÍ MAGAZÍN: Biopotraviny a ekologické zemědělství Filmový pořad na DVD

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 31. května 2011 AKTUÁLNĚ

Gert Sonnleitner prezidentem COPA

Chovatelský den v Sobotce Chovatelský den v Sobotce má už v agrárních kruzích svůj zvuk. Nad letošním 10. ročníkem převzal záštitu první místopředseda senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka a nemohl zde chybět ani prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

V dubnu byl do funkce prezidenta nevládní evropské zemědělské organizace COPA potvrzen do té doby viceprezident této organizace Gert Sonnleitner. Se svým českým kolegou Janem Velebou (v té době byli oba viceprezidenty COPA) se už dříve ujistili, že budou společně prosazovat, aby nedošlo k zastropování podpor pro velké zemědělské celky. Sonnleitner je agrární osobností EU a má velmi podobné názory na další vývoj zemědělské politiky EU jako Jan Veleba. (li)

Koně z Kladrub rostou pro královské dvory

J

„A jednou z mála zemědělgrochov Sobotka je už v ČR

ských firem, která se živí klasickou zemědělskou činností a dosahuje velmi dobrých výsledků. Samotný Chovatelský den byl pro mne přímo srdeční záležitostí,“ uvedl Veleba. Popsal, jak každého z hostů uvedla do předvadiště některá z krojovaných žen ze spolku místních baráčníků. „Bylo vidět, že místní zemědělci touto činností žijí a svou práci mají rádi. Toho si velice vážím,“ dodal Veleba. Hlavní akcí bylo hodnocení 64 krav plemen český strakatý skot a brown-

O činorodém hemžení doma i v zahraničí

Šampionka soutěže o nejlepší krávu plemene český strakatý skot se svými chovatelkami

swiss. Zvítězila kráva 289/952, která ročně dojí kolem 9000 litrů mléka. „Přálo nám i počasí, takže i výstava moderní zemědělské techniky se jen blýskala,“ uvedl Jiří Rulc, jeden z organizátorů.

Firmu, v níž pracuje, představil: „Naše společnost hospodaří na 3800 ha zemědělské půdy a chová 900 kusů dojnic. Celkem chováme na 3200 kusů skotu. Chov je zaměřen na produkci hovězí-

Foto Jiří Rulc

ho masa a výrobu mléka. Denní dodávka se pohybuje zhruba na úrovni 17 000 litrů mléka. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilí, kukuřice, řepky a pícnin.“ (li)

aro s poměrně rychlým přechodem do léta, s teplotami kolem 28 stupňů, jakoby urychlilo různé aktivity. Je jich totiž nepřeberné množství a na venkově i ve městech se pořád něco děje. Začalo to masopustem, na něj navázaly farmářské trhy, soutěže agrárních komor o nejlepší regionální potraviny a akce spojené se značkou Klasa. To je ale jen zlomek dění, co se týká potravin. Co ale takové výstavy zvířat, jejich aukce a soutěže spojené s ryze zemědělskou činností? I těch je kupa. O slovo se hlásí také vinaři. Není týdne, aby se někde nekonaly dny otevřených sklípků spojené s degustacemi a soutěžemi o nejlepší víno, vinařství nebo vinaře. Tyto aktivity svědčí o tom, že podnikatelský duch nebyl minulým režimem úplně zničen,

Jankovský: Podpora oprav bytových domů pokračuje

Na britské královské novomanžele, vévodu a vévodkyni z Cambridge, lidově zvané William a Kate, čeká v Národním hřebčíně ČR svatební dar, kladrubský hřebec Favory Alta XXI-30 narozený 15. května 2006. Favory je nejstarším čistokrevným kmenem starokladrubských koní, který se datuje už od roku 1779. „Je to mimořádná šance, jak propagovat Českou republiku, kladrubský hřebčín a jeho unikátní chov a jak rozšířit tyto výjimečné koně po panovnických dvorech Evropy. Koně z Kladrub jsou už na dánském či švédském královském dvoře,“ řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa. (zb)

Dalších téměř 30 tisíc bytů ve starší zástavbě se ještě v tomto roce dočká státní podpory v programu Nový panel. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský uspěl v pátek 6. května ve sněmovně s návrhem na znovuotevření tohoto dlouhodobého a významného dotačního titulu.

ní k tomu uvolní 84 milionů korun a zbytek podpory do výše jedné miliardy bude uvolňovat jako příspěvek na úroky k úvěrům. Průměrná délka úvěrů je dvanáct let. Program s dřívějším názvem Panel funguje v České republice již po dobu deseti let a pomáhá všem vlastníkům bytů v panelových i nepanelových domech bez rozdílu. Dosud pomohl opravit více než 360 000 bytů. Typickými příjemci podpory jsou bytová družstva a společenství vlastníků. (mmr)

O

bjem podpořených oprav panelových i nepanelových domů letos dosáhne čtyř miliard korun. Státní fond rozvoje bydle-

Ilustrační foto Zub

Podrobnosti o dotačním programu Nový panel čtěte v příloze Rozvoj venkova

ČÍSLO DNE

669,55 mil. t

Celosvětová produkce pšenice by měla v sezóně 2011/2012 dosáhnout 669,55 milionu tun.

ale naopak se dere do letního slunce s plnou vervou. A vůbec nevadí, že se tu řada soutěží a akcí dubluje a zdá se, že i různých značek kvality je už nadbytek. Ty nejnápaditější, podložené skutečnou kvalitou, se totiž prosadí samy. Spotřebitel sám rozhodne, čemu dá přednost. Nestačíme sice navštívit všechny akce, ale naší snahou je neprošvihnout ty nejzajímavější. A právě ty najdete na stránkách květnového Zpravodaje Agrobase. Eugenie Línková, šéfredaktorka

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

2

Aktuality

KRÁTCE

Slovenská komora má nového ředitele Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK) má nového ředitele úřadu. Je jím 48letý Jozef Artim. Sedm let působil jako odborný asistent na Vysoké zemědělské škole v Nitře, je aktivním místopředsedou Sdružení agropodnikatelů Slovenska a předseda Svazu integrované produkce zeleniny. Jak po svém uvedení do funkce řekl, chce zlepšit komunikaci mezi členskými organizacemi komory a společně udělat vše pro zlepšení ekonomické situace tohoto sektoru. (li)

Subvence citlivým sektorům Ministerstvo zemědělství chce i po ukončení podpory z národních doplňkových plateb (Top-Up) subvencovat tzv. citlivé sektory, tedy dojný a masný skot, ovce, kozy, chmel a brambory na výrobu škrobu. Proto ministr Ivan Fuksa rozhodl, že peníze EU poskytované podle článku 68 půjdou právě na tato odvětví. Do 1. srpna oznámí svůj záměr Evropské komisi, aby ČR mohla od roku 2012 finanční prostředky začít využívat. „Dosud používaná podpora TopUp se bude postupně pro všechny sektory snižovat. V roce 2013 již nebude možné poskytovat platby Top-Up vůbec. Proto, a také s ohledem na současnou napjatou situaci ve státním rozpočtu, hodláme řešit dotování citlivých sektorů počínaje rokem 2012 využitím článku 68,“ uvedl ministr Fuksa. Shodli se na tom při jednání na ministerstvu zemědělství představitelé nevládních organizací i svazů chovatelů. „Na základě článku 68 můžeme využít zhruba 800 milionů korun,“ upřesnil ministr Fuksa. Na dojné krávy půjde z této částky 59,33 %, na masné krávy 27,83 %, na ovce a kozy 4,5 %, na chmel 2,65 % a na bramborový škrob 5,69 %. (dvo)

O titul Vesnice roku soutěží 305 obcí Do 17. ročníku prestižní soutěže Vesnice roku se přihlásilo 305 obcí ze třinácti krajů ČR. Nejvíc, 39, je jich z Libereckého kraje, nejméně z Moravskoslezského, 12. Soutěž vyzdvihuje aktivity podporující nejen zvelebení obce, ale i místní tradice a společenský život. Do konce června bude probíhat hodnocení soutěže na úrovni krajů. Třináct finalistů se pak utká o titul Vesnice roku 2011, jehož nový majitel bude znám 10. září. „Nehledáme vesnici, která bude nejhezčí či nejvíce fotogenická. Hledáme takovou, která bude nejživější. Důležitější než bezvadné fasády jsou pro porotu například fungující spolky,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Jeho rezort také do soutěže věnuje nejzajímavější ceny – mimořádné přísliby dotace ze státního rozpočtu ve výši jednoho milionu korun pro vítěze krajských kol a dva miliony pro celostátního vítěze. (bo)

31. května 2011

Zlaté trumpety aneb Dechovková hitparáda Největší dechovkovou show v České republice s našimi nejznámějšími písničkami a velkou diskotékou nejen pro seniory se blíží. Přehlídka hvězd dechovky se chystá na 15. října od 14 do 21 hodin v Tesla Aréně Praha.

V

pořadu, který pořadatelé nazvali Zlaté trumpety aneb Dechovková hitparáda zazní na sto hitů z vysílání rozhlasové Dechovkové hitparády v podání kapely Josefa Vejvody a Mistříňanky pod vedením Františka Pavluše. Představí se také desítky známých a oblíbených zpěvákůsólistů v čele s králem dechovky Josefem Zímou. Součástí bude velký narozeninový koncert kapely Moravanka a jejího kapelníka Jana Slabáka. Vystoupí stovky

V pražské Tesla Aréně vystoupí i legenda české dechovky Josef Zíma

2x foto archiv Gejzír

se bude rekord tancovat? „Samozřejmě na polku Karla Valdaufa s textem Ladislava Jacury Pod jednou střechou. Těšíme se na to spolu s tisícovkami návštěvníků, kteří budou nejen tancovat, ale určitě i sborově zpívat,“ uvedl za organizátory Petr Šimáček z pořádající agentury Gejzír. Přichystána je řada překvapení. Ke zdaru akce přispějí také naši zemědělci a farmáři. Součástí bude totiž podzimní festival Česká chuťovka 2011 s gastronomickými specialitami a dobrým pivem i vínem. Jedinečná show navazuje na úspěšný pořad Dechovka byla, je a bude z roku 2006, který shlédlo na 10 000 diváků. „Přijďte, nebudete zklamáni. Nepůjde jen o příjemně stráve-

ný den v Praze s českými a moravskými písničkami, které nám závidí celý svět, ale také o podporu našeho bohatého kulturního dědictví,“ říká kapelník Mistříňanky František Pavluš a dodává: „Dáme takové pecky, že se budete dobře bavit, tancovat i zpívat.“ Akce Zlaté trumpety chce dát na vědomí příznivcům tohoto žánru, médiím a široké veřejnosti, že tradiční lidová písnička je stále tady a že žije. Vstupenky jsou již v této době v předprodeji v síti Ticketportal a v cestovních kancelářích v celé České republice. Lze je objednat i na internetu nebo nechat si je poslat na dobírku. Více na webových stránkách www.zlatetrumpety.cz

mažoretek ze všech krajů ČR. V rámci taneční zábavy na největším tanečním parketu u nás proběhne pokus o rekord v největším počtu tanečníků dechovky pod jednou střechou. A na co

Evropští zástupci družstev v Praze Ve dnech 28.–29. března se v pražském sídle Svazu českých a moravských výrobních družstev uskutečnilo zasedání CECOP, Evropské konfederace výrobních družstev. Přítomni byli ředstavitelé svazů výrobních a sociálních družstev z Francie, Velké Británie, Švédska, Španělska, Bulharska, Rumunska, Slovenska a Itálie. Zúčastnil se také ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Ten ve svém vystoupení zdůraznil roli družstevnictví pro zvyšování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Ocenil také spolupráci SČMVD v rámci tripartity. Významným pro družstevní hnutí je rok (zb) 2012 vyhlášený OSN za Mezinárodní rok družstev.

V soutěži Manažer roku 2010 uspěli i zemědělci Velkou radost neskrýval Václav Dědina při přebírání ceny v soutěži o Manažera roku na pražském Žofíně. Vrcholný manažer firmy ZS Dublovice získal po převzetí ocenění v kategorii Vynikající manažer malé firmy do 50 zaměstnanců ještě cenu v kategorii Manažer v odvětví zemědělství. „Když jsem byl student a jezdil kombajnem po poli, nikdy mě nenapadlo, že budu stát tady a dosáhnu takovéhoto postu,“ svěřil se Dědina. Václav Dědina je myslivec, chová včely a nejlépe se cítí a mezi svými zvířaty. Z firmy ZS Dublovice dokázal vybudovat prosperující podnik. „Vyrábíme kvalitní mléko a naše druhá divize je založená na tom, že dokážeme využít odpadní teplo na výrobu elektrické energie. Odpady pak také využíváme jako hnojiva. Stále zkoušíme nové technologie a hlavně díky tomu jsme tak úspěšní,“ vysvětluje Dědina. (zb)

Kančí biolovečák se stal biopotravinou roku V soutěži Česká biopotravina roku 2010 si své vítězství vysloužil Kančí biolovečák z Biofarmy Sasov na Vysočině farmáře Josefa Sklenáře. Mezi 42 biopotravinami od 17 výrobců právě tento výrobek nejvíce okouzlil porotu, která své hodnocení založila především na chuti, způsobu zpracování a použitých potravinách. Vítězný výrobek je podle poroty jedinečný tím, že pravděpodobně jako jediná potravina na českém trhu obsahuje maso z nekastrovaných mladých kanců. „Ve faremním chovu to znamená, že byl samec ušetřen drastického zákroku kastrace,“ uvedl Sklenář, který soutěž vyhrál již v roce 2004 se svým biouherákem. (bo)

Nejznámější dechovkové hity zazní v podání kapely Josefa Vejvody

POZOR! SOUTĚŽ o vstupenky pro 10 z vás! Stačí, když správně odpovíte na soutěžní otázku: Kolikáté narozeniny letos oslaví známá kapela Moravanka Jana Slabáka? a) 40 b) 45 c) 50 Ze správných odpovědí vylosujeme pět šťastných výherců, kterým zašleme po dvou vstupenkách na akci Zlaté trumpety konanou 15. října 2011 v pražské Tesla Areně. Dalších pět vylosovaných obdrží hudební CD s pravou českou a moravskou dechovkou. Odpovědi posílejte poštou na adresu: Agrární komora ČR, Zpravodaj Agrobase Štěpánská 63, 110 00 Praha 1. Na obálku s odpovědí napište heslo „Soutěž“. Své odpovědi můžete zasílat i e-mailem na adresu: [email protected] Do předmětu zprávy napište heslo „Soutěž“.

Uzávěrka soutěže je 30. července 2011

31. května 2011

Aktuality

Radíme Číně v důchodové reformě

Eurokomisař Ciolos slíbil spravedlivé podpory V doprovodu ministra zemědělství Ivana Fuksy a prezidenta AKČR Jana Veleby zamířil eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos během své návštěvy ČR i do Zemědělského obchodního družstva Hořice u Humpolce jako k představiteli velké české agrární firmy.

T

Odborníci na sociální politiku z EU a Číny na pražském setkání. Uprostřed Vladimír Špidla.

Zajímavá a až unikátní konference se konala ve druhé dubnové dekádě pod záštitou ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Evropský a čínský projekt týkající se sociálního zabezpečení v praxi tržních ekonomik má již za sebou pět let své existence. Velmi se v něm angažoval bývalý eurokomisař Vladimír Špidla, který byl na konferenci i jedním z hlavních řečníků.

a v posledních měsících odkupuje evropské dluhopisy a výrazně pomohla během současné hospodářské krize i americké ekonomice. Na straně druhé, jak jsme se na konferenci dozvěděli z rozhovorů s čínskými delegáty, důchod se dnes na čínském

Č

eští zástupci MPSV představili naše zkušenosti transformace a modernizace systémů sociální ochrany v procesu přechodu na tržní ekonomiku. „Nalezení udržitelného systému sociálního zabezpečení je klíčovou otázku pro udržení vnitřní stability Číny, což si plně uvědomuje i čínská vláda. Vybudování sociálního systému pro všechny obyvatele Číny je proto jedním z hlavních aspektů připravovaného pětiletého plánu pro období let 2012–2017,“ uvedla Vikto-

rie Plívová, tisková mluvčí ministerstva. Jak se denně potvrzuje, Čína je dnes ekonomickým hráčem číslo jedna na světových trzích

venkově pohybuje kolem 55 jüanů za měsíc, což je zhruba 150 korun. Podle Vladimíra Špidly projekt výrazně přispěl k řešení této neradostné sociální politiky

INZERCE

Lesy ČR jsou nejobdivovanější firmou Libereckého kraje

Lesy ČR zaznamenaly velký úspěch ve 13. ročníku žebříčku obdivovaných firem, jehož tradičním organizátorem je sdružení Czech Top 100. V rámci krajských žebříčků obsadily Lesy ČR prvenství v Libereckém kraji a staly se tak nejobdivovanější firmou Libereckého kraje.

Ž

ebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje sdružení Czech Top 100 již od roku 1999 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování hodnotí oslovení odborníci řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy přes její vztah k lidem ve firmě po vztah firmy ke společnosti (od-

povědnost k životnímu prostředí a vztah ke společnosti, podpora daného regionu, charitativní a obecně prospěšné projekty apod.). Pro účely žebříčku jsou firmy rozděleny do 25 oborů. Struktura získaných dat umožňuje rovněž sestavit pořadí nejobdivovanějších firem v jednotlivých krajích. V oborové kategorii Zemědělství, lesnictví, těžba dřeva a rybolov se Lesy ČR umístily na čtvrtém místě. (zb)

Foto Martin Bouška

venkova. Čínští experti se proto během návštěvy ČR zaměřili na problematiku České správy sociálního zabezpečení, podívali se na některá z pracovišť Úřadu práce ČR a jednali i se zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR o zdravotním pojištění. Jak se potvrdilo, i takové obrovské zemi máme co nabídnout. V tomto kontextu se vyjadřoval Vladimír Špidla i k některým proklamacím bank a pojišťoven, kdy se do budoucna v ČR doporučuje mladým lidem našetřit na stáří alespoň dva miliony, protože na penzi seniorů už stát mít nebude. „Tohle mne zlobí, protože to je na úrovni pohrůžek a strašení a nezakládá se to na pravdě,“ uvedl Špidla. „Je to využívání strachu lidí ze stáří k růstu bankovního sektoru a pojišťovnictví,“ dodal. (egi)

3

ento podnik dosáhl loni zisku přes tři miliony korun a komisař měl zájem si prohlédnout zejména živočišnou produkci a pro ČR typickou velkou agrární firmu. Hospodaří na 3000 hektarech zemědělské půdy, z toho je 87 hektarů vlastní a dál se přikupuje od vlastníků půdy. Rostlinná produkce se zabývá pěstováním klasických plodin a v živočišné výrobě se specializuje na produkci mléka vepřového masa. Vloni dodal podnik přes mlékařské družstvo JIH 4,727 milionu litrů mléka o průměrné ceně 8,13 Kč za litr. Tržby

za mléko představuji 49 % z celkových tržeb podniku. Jedním z největších problémů živočišné výroby je vepřové maso. Snižující se produkce domácích firem a ruku v ruce jdoucí objemy dovozů vepřového masa jsou smutnou realitou, kterou eurokomisař Ciolos vyslechl na místě samém od zemědělců. Ujistil je, že navrhovaná reforma společné zemědělské politiky EU by neměla po roce 2013 snížit dotace českým zemědělcům. „Věříme vyjádření pana komisaře,“ uvedl předseda ZOD Hořice František Novák. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba má ale poněkud jiný názor. „Existuje nebezpečí, že s počátkem reformy SZP od roku 2014 bude nastartováno další přechodné období pro staré země a je tu obava z jejich dalšího zvýhodnění. Proti tomu se musíme zásadně postavit. A je jen dobré, že s naším názorem souhlasí i současný ministr zemědělství Ivan Fuksa,“ řekl Veleba. Eugenie Línková

Foto Dorian Hanuš

Eurokomisař Dacian Ciolos (v popředí) v doprovodu prezidenta AKČR Jana Veleby a ministra zemědělství Ivana Fuksy v ZOD Hořice

4

Aktuality

31. května 2011

Sektorové rady pomáhají řešit neradostnou situaci na trhu práce „Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti občanů ČR,“ žádají zaměstnavatelé v ČR. Kritický nedostatek zaměstnanců v potřebné kvalitě a počtu na trhu práce představuje pro zaměstnavatele vážné ohrožení konkurenceschopnosti a podnikání.

J

iž řadu let kritizují líbivou politiku školství s negativním dopadem na trhem požadované profese všech úrovní, neexistenci kvalifikované prognózy vývoje potřeb, hodnocení úspěšnosti škol apod. Nejen však kritizují, stále deklarují připravenost spolupracovat na inovativních návrzích opatření k řešení nedobré situace na trhu práce a oblasti celoživotního učení.

INZERCE

K podpoře svého tvrzení o vážně míněném zapojení do této oblasti si vytvořili vlastní nástroj – sektorové rady (SR). Ty sdružují významné reprezentanty zaměstnavatelů, profesních organizací, odborů, vzdělavatelů a další odborníky na lidské zdroje v daném sektoru či odvětví se záměrem stát se mluvčím sektoru v otázkách rozvoje lidských zdrojů a prostředkem zaměstnavatelů při prosazování zájmů sektoru v oblasti lidských zdrojů ve vztahu ke státní správě a vzdělávacím institucím. Ani zemědělské odvětví nezůstává pozadu a velmi aktivně vstoupilo do všech procesů. V plném nasazení jsou Sektorová rada pro zemědělství, Sektorová rada pro lesní a vodní hospodářství a životní prostředí a Sektorová rada pro potravinářství a krmivářství.

Jak by to celé mělo fungovat? Sektorové rady s pomocí desítek dalších expertů musí popsat, jak vypadají aktuální povolání na trhu práce, co dělají a jaké kompetence mají mít konkurenceschopní zaměstnanci. Ve druhé fázi je třeba definovat kvalifikace, tedy kompetence nezbytné pro výkon pracovních činností v těch oblastech, ve kterých se u nás vyplatí, aby lidé měli certifikát. K získání kvalifikace se nemusejí lidé připravovat ve škole. Vlastně je jedno, kde a kdy si dané vědomosti a dovednosti osvojí. Hlavně musejí obstát u jasně definované zkoušky před autorizovanou osobou. Sektorové rady musejí současně zajistit, aby těmto certifikátům věřili ostatní zaměstnavatelé stejně jako vysvědčením a diplomům ze školy. Dnes je již takových kvalifikací připra-

veno více než tři stovky. Tyto dílčí kvalifikace jsou jasným zadáním pro vzdělavatele v dalším vzdělávání. Mohou se předhánět, kdo z nich například nabídne úřadům práce levnější rekvalifikační kurz. Kvalita je zajiště-

na – absolvent musí uspět u zkoušky. A kontrolu zajišťují ministerstva (autorizující orgány). Již více než 5000 držitelů těchto kvalifikací je jasným důkazem, že systém je funkční. Ministerstvo školství s dílčími kvalifikacemi dále pracuje. Definuje možnosti jejich skládání do kvalifikací úplných a zajišťuje jejich mezinárodní uznatelnost díky přiřazení do Evropského rámce kvalifikací. To zvyšuje mezinárodní konkurenceschopnost jejich držitelů.

Koláž Sch

Shromážděné informace o požadavcích zaměstnavatelů se promítají i do programů školního vzdělávání. Zatím středoškolského, snad se dočkáme i doby, kdy vysoké školy přestanou interpretovat akademické svobody jako právo naučit cokoliv (bez ohledu na požadavky praxe). Završením celého procesu je pak identifikování nejproblémovějších oblastí trhu práce, například nejnedostatkovějších kvalifikací v příštích několika letech. Zde využívají zaměstnavatelé podklady od nezávislých výzkumníků a následně vedou jednání s dalšími klíčovými hráči – vzdělavateli, regionálními politiky, ministerstvy. Hledají nástroje, které by mohly vyřešit daný problém. Může jít o kapesné pro učně, náborové příspěvky, propagační akce. Někdy možná jen postačí veřejně deklarovat, že daná kvalifikace je podle všeho do budoucna perspektivní. O všech zrealizovaných krocích a úspěších všech tří sektorových rad vás budeme průběžně informovat. Jolana Blažíčková

31. května 2011

Aktuality

Evropská komise neudělila České republice pokutu

Lupofyt – podnik Fair Play Na XIX. sněmu Agrární komory ČR konaném 3. března v Olomouci se mimo voleb nového vedení Agrární komory ČR uskutečnila i zajímavá akce. Představitelé Etického fóra ČR (EFČR) předali zástupcům podniku Lupofyt, s. r. o., z Chrášťan zlatou sošku a ocenění za jejich opakovanou účast v celostátním programu Podnik Fair Play.

Na základě provedených auditů nemusí Česká republika, na rozdíl od řady ostatních členských států EU, vracet zemědělské dotace za porušování předpisů.

E

O

bčanské sdružení Etické fórum České republiky vzniklo v roce 1999 jako reakce na neutěšený stav naší společnosti, projevující se nedostatkem respektu k základním principům etického chování. „V první etapě jsme se zaměřili na mládež. Seznámili jsme se s osvědčeným programem španělské Nezávislé univerzity v Barceloně a vyhodnotili jsme zkušenosti, které v oblasti etické výchovy na základních a středních školách učinili v řadě zemí. Postupně jsme vyškolili ve dvouletých akredito-

INZERCE

Jednatel společnosti Lupofyt Jaroslav Mikoláš (uprostřed) přebírá na XIX. sněmu Agrární komory ČR cenu Podnik Fair Play z rukou předsedy Etického fóra ČR Milana Láška (vpravo) a prezidenta Agrární Foto Eugenie Línková komory ČR Jana Veleby

vaných kur zech více než 600 pedagogů, kteří jsou schopni tento předmět vyučovat. Nejde o klasické vyučování, kdy se přednáší teorie, ale žáci jsou prožitkovou interaktivní metodou konfrontováni s konkrétními situacemi a problémy běžného života. V roce 2010 bylo naše úsilí o zařazení předmětu do

učebních osnov korunováno úspěchem – etická výchova se stala jejich součástí,“ uvedl Milan Lášek, předseda Etického fóra České republiky. Společnost projevila velký zájem o spolupráci s Agrární komorou ČR. „Jsme přesvědčeni, že mezi zemědělskými podnikateli je řada těch, kteří splňují kri-

téria programu a kteří by účastí v soutěži Podnik Fair Play posílili svoji prestiž a postavení,“ podotkl Lášek. Dotazy lze posílat na e-mail: [email protected] Více informací najdete na internetové adrese www.etickeforumcr.cz Eugenie Línková

5

vropská komise (EK) po provedení více než stovky auditů udělila v letošním roce členským státům EU pokuty v celkové výši 530 milionů EUR za porušování či nedodržování předpisů EU. Nejvyšší pokutu ve výši 259,6 milionů EUR dostalo Řecko. Za chyby v administraci dotací musí vrátit platby také Španělsko ve výši 115,84 milionu EUR a Rumunsko ve výši 74,9 milionu EUR. O peníze přijde také Bulharsko, Velká Británie, Nizozemsko, Francie, Itálie a Portugalsko. Česká republika prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v souladu s nařízeními EU spolehlivě ochraňuje příjemce zemědělských dotací a předchází nejčastějším chybám v adminis-

traci dotací ostatních členských zemí EU, které mají na základě zjištění Evropské komise mimo jiné nedokonalé kontrolní prostředí, špatnou kvalitu a načasování kontrol, nedostatečné množství a kvalitu klíčových a pomocných kontrol, nedostatečné množství nebo neprovádění kontrol na místě, nedostatky v administrativním a kontrolním systému, nezpůsobilé výdaje a náklady, překročení finančních stropů či nedodržování platebních lhůt. „I přesto, že se některé požadavky a pravidla při administraci a vyplácení dotací z peněz Evropské unie, ale také z národního rozpočtu ČR, mohou zdát nadbytečné, mají z větší části svůj smysl právě proto, aby nikdo nemohl rozporovat, na základě čeho byla dotace poskytnuta a zda byly tyto peníze řádně a účelově využity. To je jistě v zájmu nás všech,“ vysvětluje ředitel SZIF Ing. Oldřich Černoch, CSc. „To ovšem nic nemění na tom, že naší snahou je maximálně zjednodušit a zefektivnit celý proces administrace,“ dodává. (žen)

6

Sněm AKČR

31. května 2011

XIX. sněm Agrární komory ČR ● Olomouc ● 3. března 2011 Funkci prezidenta AKČR na další volební období obhájil dosavadní prezident Jan Veleba s mandátem 85 % hlasů. Znovuzvoleni byli i oba viceprezidenti Jindřich Šnedrla a Bohumil Belada a předseda dozorčí rady Pavel Veselý.

Můj program na nadcházející volební období

KOMENTÁŘ

Krize již pominula, konjunktura tu zatím není

Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky

M

inulé tři roky byly ekonomicky velmi složité a je dobře si pro pochopení složitosti situace oživit základní čísla. V průběhu roku 2008 se meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu české ekonomiky zpomalilo z dříve obvyklých 6 % až na 1 % v prosinci a za celý rok dosáhlo pouze 3,5 %. V roce 2009 se hrubý domácí produkt propadl na mínus 4,1 % a předčil svou hloubkou propadu veškeré prognózy. V loňském roce došlo již k obratu z minusového tempa na +2,3 %. V letošním roce má nastat růst. Podle České národní banky o 1,2 %, podle některých analytiků až o 2 %. Jde o velmi křehký růst, který zatím vůbec nepřinesl růst zaměstnanosti a nárůst spotřebitelské poptávky. Ještě počátek roku 2008 byl ve znamení velkých nadějí na obrat v tendenci neustálého zmenšování rozměru českého zemědělství, kdy dozníval růst cen agrárních produktů. V druhém pololetí, zejména po sklizni, však začaly ceny placené zemědělcům prudce klesat pod úroveň předchozího roku a v prosinci již meziroční propad činil bezprecedentních téměř 23 %. Další meziroční propad cen byl za celý rok 2009 o plnou čtvrtinu. V roce 2010 došlo k obratu s nízkým meziročním zvýšením za celý rok o 5,4 %, z toho u rostlinných produktů o 6,3 % a u živočišných o 4,4 %. Na ceny živočišné výroby měl největší vliv růst cen mléka, meziročně o 18,6 %. Prudké výkyvy cen se projevovaly v hospodářském výsledku. V roce 2008 se dále snížil rozměr zemědělství a podnikatelský důchod meziročně poklesl o 29 %. V roce 2009 nabralo snížení zemědělské produkce rychlé tempo – meziročně více než o 18 %, a to v rostlinné i živočišné produkci. Podnikatelský důchod se meziročně dále propadl o 68 % na nejnižší úroveň od vstupu do EU. V loňském roce se zemědělská produkce v běžných cenách proti nízké základně roku 2009 zvýšila pouze o 2,7 %. Přitom živočišná se i přes mírné zvýšení cen propadla pod skutečnost roku 2009. Podnikatelský důchod lze podle ČSÚ očekávat ve výši 6 mld. Kč v důsledku růstu cen ve druhém pololetí, ale i v důsledku časového rozlišení vyplacených podpor. Bez ohledu na stádium hospodářského cyklu, ať je krize nebo oživení, se neustále prohlubuje záporné saldo agrárního obchodu, které se už trvale usadilo na úrovni převyšující 30 mld. Kč. U všech základních živočišných produktů, bohužel už i včetně mléka, jsme již ztratili soběstačnost. Vepřového, kde jsme byli ještě v roce 2003 (poslední rok před vstupem do EU) přebytkoví, již dovážíme téměř polovinu. Odvětví zemědělství není dlouhodobě schopné prosté reprodukce a jeho rozměr se neustále snižuje. Pokládám to za vizitku našich politiků a našich vlád, ale také za vizitku naši – nás zemědělců a zpracovatelů – a nezájmu jednat a daný vývoj řešit. K tomu všemu je zde velmi složitá situace kolem koaliční vlády, která se vyvinula v téměř permanentní politickou krizi, která dle mého názoru brání efektivnímu řízení země a vytváření příznivého podnikatelského prostředí. Tomu odpovídá neuvěřitelně nízká dvacetiprocentní důvěra veřejnosti. Je otázka, zda politika pouhých škrtů bez opatření na příjmové části rozpočtu je správná. Pro ilustraci – náš státní dluh činí 38,5 % HDP, v sousedním Německu to je 83,2 %, Británie má 80 %, Belgie 96,8 atd. Slušně prosperující Slovinsko udává 38 %. Je také otázka, jestli v této složité době je správné, že ani jeden člen současné vlády nemá ekonomické vzdělání... ●

Na XIX. sněmu Agrární komory ČR se volilo nové vedení na další období

Před dvěma měsíci jsem vstoupil do třetího volebního období v čele Agrární komory ČR. Stalo se tak 3. března na XIX. sněmu Agrární komory ČR v Olomouci.

V

edle zhodnocení komory jsem ve své krátké volební řeči delegátům sněmu řekl: „Vstupujeme do nejsložitějšího období od transformace českého zemědělství a tomu musíme podřídit svoje cíle, které vidím následovně: ● Zaprvé je třeba dotáhnout na národní a na mezinárodní scéně prosazení našich požadavků do reformy SZP. Na tom bude záležet další osud českého zemědělství a já mohu sdělit, že jsme zatím na dobré cestě. ● Zadruhé zastavit negativní vývoj českého zemědělství, konkrétně Živočišné výroby. Je zde poprvé po dlouhé době politický prostor a politická vůle, kterou musíme využít. ● A zatřetí je třeba dál tvrdě pracovat a dál posilovat naše pozice a náš vliv a prosazovat naše oprávněné požadavky.“ Jsem rád, že delegáti tento program přijali a že jsem obdržel silný mandát 85 % hlasů v tajných volbách. Jsem také rád, že stejný úspěch zaznamenali i moji nejbližší spolupracovníci a že tudíž vrcholový tým komory pokračuje další tři roky ve stejné sestavě. Mluvím o obou viceprezidentech Jindřichu Šnej-

drlovi a Bohumilu Beladovi a předsedovi dozorčí rady Pavlu Veselém. Na svém místě samozřejmě zůstává, ač nevolen, i tajemník komory Martin Fantyš. Pracuje se mi s nimi velmi dobře a troufám si říct, že jsme velmi silný a dobře spolupracující tým. Vstupujeme do nejsložitějšího období od transformace českého zemědělství. O tom, jak se s ním vyrovnáme, nebudou rozhodovat jenom samotní zemědělci, ale výrazně promluví i potravináři.

“

modity jsme ztratili soběstačnost. K 1. lednu 2009 (doba, kdy začínala kulminovat mléčná krize) se v ČR chovalo 409 918 dojených krav. Ke stejnému datu letošního roku to bylo o 39 511 krav méně. Jenom ve stájích skončila práce pro 2000 lidí. Jasně jsme věděli, kam to všechno po „krvavé cenové lázni“ (v polovině roku 2009 se platilo pod 5 Kč za litr mléka) směřuje. Nepomohlo nic. Varování, prosby, jednání, ani vylévání mléka na pole. Nenašel se nikdo, kdo by situaci vzal vážně

Ivan Fuksa je prakticky naším prvním ministrem zemědělství, který se snaží pomoci věci řešit a za české zemědělství bojovat. To je také důvod, proč jsem se za něj v době nedávných vládních hrátek veřejně postavil.

Spojité nádoby Zemědělci, tedy prvovýrobci, a zpracovatelé, tj. potravináři, to jsou spojité nádoby, jasná rovnice. Jeden bez druhého, jak se říká, nemůže být. Tak to určitě je, ale v praxi mi často připadá, jako by si to druhá strana pomyslné rovnice neuvědomovala. Mohu uvést mnoho příkladů. Tím posledním a učebnicovým je mléko. Ještě to není obecně známo, ale už i u této základní ko-

a pokusil se o nějaké řešení, respektive zmírnění zničující krize. Skutečně nikdo. Je logické, že výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Tím výsledkem jsou redukce stád a ztráta soběstačnosti v mléce. Na straně druhé si nevzpomínám, že by skončila nějaká mlékárna. Potravináři se začínají ocitat v situaci, kdy mají nedostatek domácích surovin a jsou stále více závislí na jejich dovozech ze zahraničí.

Po sedmi ministrech je Ivan Fuksa první, kdo chce problémy odstraňovat Mluvím o mléce, jehož ztrátu soběstačnosti považuji za ostudu nás všech. Kam až mohou věci dojít, na to si musíme jít pro čísla vývoje stavů prasat. Na počátku transformace českého zemědělství se u nás chovalo 4,6 milionu kusů prasat. Nyní je stav zhruba 1,8 milionu kusů a soběstačnost ve vepřovém mase letos už klesne na pouhých 50 %. Poslední čísla ČSU hodnoticí první letošní čtvrtletí ukazují nárůst porážek prasnic meziročně o jednu čtvrtinu. Pád prasat proběhl relativně v klidu. My jsme samozřejmě na krajně negativní vývoj upozorňovali, demonstrovali jsme, ale nestalo se nic. Nenašel se nikdo, kdo by vzal věci vážně, kdo by s námi jednal a hledal řešení. Už podruhé musím říct – skutečně nikdo. Ten, kdo musí vzít věci vážně, je nepochybně zejména ministr zemědělství. Já sám jsem za šest let v čele Agrární komory ČR zažil šest ministrů a současný ministr Ivan Fuksa je sedmý v pořadí. Je ale prakticky první, který se snaží pomoci věci řešit a za české zemědělství bojovat. To je také důvod, proč jsem se za něj v době nedávných vládních hrátek veřejně postavil. Jeho snahy nejsou „jenom jako“, jak to u našich politiků často bývá, ale jsou podloženy praktickými skutky. Například je připravena pomoc monogastrům (je v Bruselu k notifikaci), jsou ve vládě schváleny opatření směřující k hlášení dovozů potravin, jsou na papíře podpisy sedmi ministrů zemědělství, které by měly zabezpečit blokační minoritu v Evropském parlamentu proti zastropování plateb po roce 2013. Na ministerstvu běží kulaté stoly k řešení živočišné produkce. V týmu poradců ministra máme dva zástupce atd. Je ovšem otázka, zda už není pozdě. Pro tak zdevastovaný obor, jakým je chov prasat, asi ano, ale na druhou stranu je dobře, že se alespoň začalo a že se na konkrétních věcech intenzivně pracuje. K této práci nabízíme svou kapacitu a vliv. Nejsou malé – členstvo komory obhospodařuje 1 924 871 ha zemědělské půdy, to je 71 % z celkové výměry České republiky. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

31. května 2011

Sněm AKČR

Zemědělci chtějí vyrábět, ne jen přijímat dotace Letošní sněm byl po třech letech opět sněmem volebním. Vedení komory předložilo všem delegátům bilanci své práce v právě uplynulém funkčním období. Prezident komory Jan Veleba velmi podrobně naši práci popsal a zhodnotil. V jeho vystoupení, které bylo dostatečně publikováno a každý člen měl možnost se s ním seznámit, se téměř dokonale odrazila složitost doby. Doby dramatického propadu nejen výroby, ale i cen téměř všech komodit živočišné produkce.

Ing. Jindřich Šnejdrla

P

řes veškeré úsilí, které jsme tomuto nesmírně složitému problému věnovali, se nám nepodařilo nepříznivý stav zvrátit. Zkusili jsme všechno. Demonstrace, mediální tlak, vyjednávání na všech úrovních. Téměř vše se minulo účinkem. Jedno české pořekadlo hovoří o hrachu házeném na stěnu. Myslím si, že by takto mohla být charakterizovaná nemalá část výsledků naší práce. Nicméně svět není možné vnímat černobíle a taky nic netrvá věčně. A to my zemědělci víme daleko nejlépe. Na sněmu se velmi výrazně projevila nespokojenost oné části zemědělců, kteří svou filozofii

podnikání staví na výrobě a zaměstnanosti na vesnici. Tedy na těch principech, na nichž se zemědělství budovalo po celá staletí. Tito zemědělci jsou hluboce přesvědčeni o tom, že jejich primárním posláním je výroba potravin, samozřejmě s důrazným akcentem na to nejcennější, co ke svému podnikání potřebují, a tím je bezesporu kvalitní zemědělská půda. Jsou si toho vědomi a podle toho i hospodaří. A v čem se ona nespokojenost projevila? Zejména v návrhu usnesení sněmu o zvýšení dolní hranice zatížení velkou dobytčí jednotkou u programu rozvoje venkova v ose II. Zvýšení zatížení velkou dobytčí jednotkou je podle mého názoru požadavek oprávněný. Jenom pro ilustraci. Stávající zatížení ve výši 0,2 VDJ znamená mít jednu krávu na pět hektarů, a to je hodně malé číslo. Jsou zemědělci, jako například Zemědělské družstvo Francova Lhota, které na Valašsku v režimu ekologického zemědělství chová 0,7 VDJ/ha. Krajinu určitě nehyzdí, turistickému ruchu to nevadí, ba naopak. Tak v čem je problém? V pohodlnosti těch,

kterým zatížení VDJ osciluje právě kolem hodnoty 0,2 VDJ na hektar a samozřejmě v nesystémově nastavených dotačních pravidlech. Když někdo dostává nepřiměřené, málo zasloužené sociální dávky, majoritní části společnosti to vcelku oprávněně vadí. Zvýšení spodní hranice zatížení bude zajisté omezením pro ty, kteří málo dělají a rozhodující částí příjmu jsou pro ně dotace. Je to demotivující. Sněm svým usnesením chce tuto abnormalitu změnit. Je ještě jedna věc, která souvisí se sněmem a kterou bych těl podtrhnout. Je to velmi reprezentativní účast významných hostů z řad politiků, poslanců, senátorů, zástupců akademické obce, výzkumných ústavů, podnikatelských subjektů a pod. Chci věřit tomu, že si společnost

začíná uvědomovat význam zemědělců, jejich nezastupitelné místo v řetězci výroby potravin, tvorby a ochrany životního prostředí. Že zemědělec je nedílnou součástí vesnice, vesnici spoludotváří a buduje. Od sněmu již uběhla nějaká doba a dosavadní práce rezortního ministra, zejména pak v klíčové oblasti formování budoucí Společné zemědělské politiky po roce 2013, mě spíš utvrzuje v tom, že si význam sektoru začínají uvědomovat i politici. Pro srovnání – měl jsem možnost zúčastnit se jednání sněmu Agrární a potravinářské komory Slovenské republiky v Trebišově. Z politiků tam nebyl nikdo. Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AKČR za Sněmovnu všeobecnou

Viceprezident AKČR Jindřich Šnejdrla (vpravo) a předseda Asociace krajů ČR a první místopředseda ČSSD Michal Hašek

7

Problém zemědělství: strukturální nerovnováha

Jan Veleba na XIX. sněmu Agrární komory ČR

P

okles produkce klíčových komodit, mléka a prasat, má velmi záporný dopad na prosperitu českého zemědělství. Jedním z průvodních jevů tohoto vývoje je nadprodukce rostlinné výroby, která nenachází smysluplné užití. Před vstupem do EU v roce 2003 jsme vyvezli jeden milion tun obilí. V roce 2009 to už bylo 2,6 milionu tun. S prudce klesajícími stavy prasat a drůbeže bude toto číslo dál narůstat. Vzato ekonomicky, jdeme cestou banánové republiky – vyrábíme surovinu a přidaná hodnota se dělá za našimi hranicemi. Pro obnovení rovnováhy je nutné určitou výměru půdy, ze které jsme byli vytlačeni z potravinářské produkce „zaměstnat jinak“. Těch hektarů je zhruba 600 000 a jedinou šancí je pěstování surovin na výrobu obnovitelných zdrojů energie. Její podíl má v roce 2020 dosáhnout 13 %. Možností, jak toho dosáhnout, je několik – bioplynové stanice, biomasa pro výrobu tepla a biopaliva. Pro zemědělce jsou zcela zásadní bioplynové stanice. Znamenají udržení živo-

čišné výroby, zaměstnanost a nakonec i podporu rostlinné produkce. Pokládám za náš velký úspěch, když jsme v minulém roce prolobbovali v rámci Národního plánu rozvoje obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 z plánovaných 315 bioplynových stanic 740 s instalovaným výkonem 520 MW. Při této příležitosti chci jasně říct, že obnovitelné zdroje nejsou v rozporu s produkcí potravin. Jejich rozumný rozvoj vrátí obdělávání nevyužité nebo špatně využité půdy. Zvýší zaměstnanost a výrobu a zlepší ekonomiku. Obnovitelné zdroje energie představují potenciál 10 mld. Kč produkce a 15 000 pracovních míst. Útoky proti nim a strašení nedostatkem potravin pokládám za účelový populismus. Zkusme srovnat: V sousedním Německu je nyní asi 5000 bioplynových stanic, u nás necelých 200. Když bychom jejich počet přepočetli podle výměry obdělávané půdy, tak bychom jich měli mít 2000. Že by Němci dělali něco, co je naprosto „out“? To asi ne. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

XIX. sněm Agrární komory ČR obrazem

1

2 4

3

5 6

Popisky k fotografiím: 1. Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (vlevo) s předsedou dozorčí rady AKČR Pavlem Veselým 2. Na sněmu nemohli chybět ani zástupci společenstev a svazů 3. Ministr zemědělství Ivan Fuksa vysvětlil strategii vývoje rezortu 4. Sněm Agrární komory ČR řídil viceprezident Bohumil Belada 5. Pracovníci pražského ústředí Agrární komory ČR Jaroslav Kratochvíl (vlevo) a Jaroslava Nekvasilová 6. Předseda MAS ČR Fratišek Wintr (vlevo) se senátorem Janem Hajdou Na sněmu fotografovala Eugenie Línková

8

MMR informuje

Elektronizace veřejných zakázek M

inisterstvo pro místní rozvoj vyhlásilo soutěž o návrh na zpracování návrhu řešení Národního elektronického nástroje (NEN). Součástí soutěže je i provádění autorského dozoru nad softwarovou realizací NEN včetně vytvoření vazeb na ostatní moduly NIPEZ. „Součástí otevřené soutěže bude jak návrh tohoto klíčového nástroje, tak i jeho dopracování do podrobné technické specifikace,“ uvedl ministr Kamil Jankovský. NEN by měl spolu s e-tržišti být páteří připravovaného projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). Dokumenty vzniklé na základě aktuálně zahájené soutěže budou podkladem pro klíčovou veřejnou zakázku celého projektu – Výběr systémového integrátora Národního elektronického nástroje – tedy dodavatele softwarového řešení Národního elektronického nástroje. Celý projekt NIPEZ je fi-

INZERCE

nancován z peněz EU prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP). „Zjednodušeně řečeno, aplikace Národního elektronického nástroje pomůže každému uživateli připravit, vést a vyhodnotit libovolnou veřejnou zakázku striktně podle zákona. Očekáváme, že tak vedle snížení administrativní zátěže přispěje k zásadnímu posunu v transparentnosti nakládání s veřejnými financemi,“ pokračoval ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Běží i práce na přípravě druhé zásadní aplikace NIPEZ, kterou jsou e-tržiště. V současnosti probíhá první kolo koncesního řízení na výběr jejich provozovatelů. Komisi bylo předloženo šestnáct žádostí o účast v koncesním řízení, což ukazuje na velký zájem dodavatelských firem i vhodně nastavené soutěžní podmínky. Záměrem ministerstva je plná funkčnost e-tržišť od ledna 2012. (mmr)

31. května 2011

Mapa nájemného – unikátní projekt, který tu nikdy nebyl Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) oficiálně představilo Mapu nájemného. Jde o pomůcku pro všechny, kteří se od 1. ledna 2011 ocitli na volném trhu s nájemním bydlením.

„R v České republice nikdy

ozjíždíme projekt, který

v takovém rozsahu neexistoval,“ uvádí ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, pro něhož je bezproblémový přechod trhu s nájemním bydlením z regulovaného na volný jednou z priorit jeho mandátu. Ministerstvo také vydalo brožuru Průvodce přechodem na smluvní nájemné. Dalším krokem, mimochodem velmi očekávaným, je právě rozjezd Mapy nájemného. „Na vzniku podobné databáze se v německých spolkových zemích podílely nejrůznější zájmové organizace a místní vlády a tvořila se po desetiletí,“ vysvětluje ministr Jankovský. Mapa nájemného je kompletní a daty by měla být doplňována v průběhu letošního roku. „Chceme vytvořit model, který

bude pomáhat řadu let,“ dodává Kamil Jankovský. Mapa nájemného bude obsahovat údaje z 639 měst a obcí nad 2000 obyvatel, u kterých skončila k 1. lednu 2011 účinnost zákona 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájmu. U sídel budou zohledňovány parametry, jako jsou stáří a technický stav domu, technologie výstavby domu, technický

stav bytu a velikost bytu. Pro sídla nad 10 000 obyvatel přibude ještě poloha domu v rámci aglomerace. Pro každou z těchto charakteristik má Mapa nájemného tři různé kategorie, např. u technologie stavby je to panel, cihla, ostatní. „Velkou podporu má příprava Mapy nájemného u obou klíčových oborových organizací – Sdružení nájemníků a Občanského sdružení majitelů

domů. Do sběru dat se také snažíme zapojit i obce. V jejich případě zohledníme specifika sjednávání nájemních smluv daná rozdíly mezi komerčními pronajímateli a samosprávou,“ uzavírá ministr Kamil Jankovský. Seznam je dostupný v rámci webové aplikace Mapa nájemného na stránkách www.mmr.cz/mapanajemneho (mmr)

31. května 2011

Značka KLASA

9

Chléb se značkou kvality KLASA Tentokrát jsme se za držiteli národní značky kvality KLASA rozjeli mimo jiné do Velké Bíteše, do rodinné Jeřábkovy pekárny. Z původně malého výrobce se postupně stal regionální dodavatel. Pekárnu obnovili otec a strýc současné majitelky Hany Pöcklové v roce 1991.

F

irma vyrábí různé druhy pečiva. „Klasického rohlíkového a chlebového pečiva produkujeme přibližně čtyřicet druhů,“ říká majitelka Hana Pöcková. „Jemného pečiva máme v nabídce asi padesát druhů. Většinu pečeme podle staré rodinné receptury ,“dodává Pöcková. Nedílnou součástí pekárny je pečení chleba. O výrobě chleba se dozvídáme již ze sumerských a egypt-

nění Klasa. Značku Klasa obdržely i bezlepkové chleby pro zákazníky se zdravotním omezením, na které se tu také nezapomíná. „Vyrábíme je na objednávku pravidelně jedenkrát týdně. Výroba těchto chlebů není jednoduchá, právě proto si uvedených dvou ocenění velice vážíme. Stejnou značkou se pak honosí také Bítešský nebo Finský chléb,“ říká Hana Pöcková. Sortiment se v pekárně liší podle ročních období, svátků a příležitostí. O masopustu se pečou masopustní mazance, jidáše a koláče o Vánocích vánočky nejrůznějších tvarů, na Velikonoce se zase na stolech uhněte pečivo ve tvaru šneka s mandlemi. Jeřábkova pekárna se ských zdrojů. Odjakživa je chléb v našich krajích nedílnou součástí uvítacích ceremoniálů. V průběhu let se chléb pekl různě – v zemních jámách, na horkých kamnech nebo v kamenných píckách. V Jeřábkově pekárně se chléb peče v klasické parní peci podle tradiční kvasové metody. Kvas pro úplně první upečený chléb sem byl přivezen z pekárny v Bystřici nad Pernštejnem. Na něj navazuje výroba Bítešského chleba až dodnes. A právě místní chléb získal oce-

Majitelka rodinné Jeřábkovy pekárny Hana Pöcklová

Startuje nová kampaň značky KLASA Začátek dubna nastartoval novou komunikační kampaň značky KLASA, která se zaměří nejen na kvalitu výrobků, ale také na emocionální sdělení spotřebitelům naše = české. Kampaň propojí nový slogan Naše kvalita zaručena. Bude součástí vizuálů i všech aktivit, které během celého roku proběhnou jak v nadlince, tak i v podlince.

V

pátek 1. dubna 2011 se po celé ČR objevily vizuály s novou kampaní značky KLASA a pěti novými motivy. „Letos zaměříme marketingovou podporu značky KLASA především na ty aktivity, které mají přímý vliv na podporu prodeje. Krea-

Ilustrační foto Eugenie Línková

Výroba zdobených koláčů

Ochutnejte výrobky s logem KLASA Značka KLASA se dlouhodobě snaží o podporu výrobců v místech prodeje a edukaci spotřebitelů, kterým prezentuje kvalitní potravinářské výrobky označené logem kvality KLASA. Proto letos znovu přináší do českých řetězců sérii ochutnávek.

tivní oživení kampaně přináší nový slogan Naše kvalita zaručena, který klade důraz na spotřebitelské preference naše = české. Slogan graficky oživí motiv českého vesnického kostelíku,“ říká Dagmar Drábiková, brand manažerka značky KLASA.

O Kromě billbordů, izerce v tisku a rozhlasových spotů vyrazí KLASA, tak jako v minulých letech, především mezi lidi. Opět se chystá série roadshow v českých a moravských městech, během kterých se ve stáncích KLASA představí různí výrobci z daného regionu, jejichž produkty už nesou české označení kvality KLASA. Nedílnou součástí kampaně bude i podpora výrobků s logem KLASA přímo v místech prodeje populární formou ochutnávek. Spotřebitelé se na ně mohou těšit počínaje květnem až do července v nejrůznějších obchodních řetězcích, například v COOP, Kauflandu nebo Globusu. KLASA v roce 2011 nezapomene ani na oblíbené spotřebitelské soutěže. První

z nich s názvem Sbírejte, vystřihujte, vyhrávejte navazuje na úspěch loňského ročníku, ve kterém přišly téměř dva miliony vystřižených log, odstartovala 4. dubna a poběží až do 3. července. Všechny informace k soutěžím budou dostupné na webu www.eklasa.cz. Značka KLASA bude i nadále pokračovat v podpoře na sociální síti Facebook, jejíž stránka www.facebook.com/znacka.klasa má už téměř 13 000 fanoušků. Zaměří se i na další hledání netradičních formátů podpory výrobců. První vlaštovkou byl v letošním roce product placement výrobky s označením kvality KLASA v pořadu TV Barrandov Co bude dnes k večeři. (šbo)

soustředí především na to, aby zákazníkům nabízela produkty té nejvyšší kvality. Důkazem, že se snaha daří, jsou získané certifikáty a další ocenění. Některá z nich získaly pekařské výrobky v rámci Pekařských sobot pořádaných Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jeřábkova pekárna je držitelem čtyř certifikátů KLASA za Bítešský chléb, Finský chléb, Chlebánek z bezlepkové směsi a za bezlepkový chléb Calta Ocenění národní značkou KLASA získalo již 1347 výrobků od 234 českých a moravských výrobců. Chleby z Jeřábkovy pekárny jsou mezi nimi. Text a foto: Martin Bouška

chutnávky odstartovaly ve druhé polovině května. Spotřebitelé se s nimi mohou setkat v řetězcích Globus a Kauf land ve větších českých městech. První z nich proběhly 20. května v hypermarketech Globus v Praze na Černém mostě a Zličíně, Jenišově, Opavě, Liberci, Českých Budějovicích a Olomouci, pokračovaly 21. května v Praze-Čakovicích, Chomutově, Ostravě, Ústí nad Labem-Trmicích, Plzni-

Chotíkově a v Brně. Na začátku června se pak přesouvají do řetězce Kaufland. I tady se s nimi zákazníci mohou setkat po celé České republice – mimo jiné například v Praze, Hradci Králové, Liberci, Ústí nad Labem, Brně nebo Českých Budějovicích. „Ochutnávky jsou důležitou součástí přiblížení ocenění kvality KLASA spotřebitelům. Mohou si s logem spojit konkrétní chuť a výrobek, nikoliv jen obrázek na obalu,“ říká Dagmar Drábiková, brand manažerka značky KLASA. Stejně jako v loňském roce budou v nasmlouvaných hypermarketech přítomné hostesky, které vysvětlí benefity produktů s oceněním kvality KLASA a nabídnou výrobky k ochutnávce. Cílem je pomoci výrobcům zvýšit prodeje v daném hypermarketu. Crest Communications

10

Značka KLASA

31. května 2011

Výrobci Jihočeského kraje ruku v ruce s tradicí a kvalitou

Jihočeský kraj je nádherný kraj Šumavy, rybníků, husitství a tradičních českých pokrmů. Právě tradice je to, co v Jihočeském kraji cítíme z každého koutu. Díky moderní době, technologiím a inovacím se může stát, že tradice občas zaniká. Jsou však i tací lidé, kteří si dali za cíl v tradici pokračovat.

V

Jihočeském kraji je těchto společností a firem několik. Existuje řada z nich, které spojuje ocenění národní značkou kvality KLASA. Jednou z nich je jindřichohradecká Agro-la, spol. s r. o., která vyrábí tradiční jihočeské jogurty ve skle a poskytuje

laboratorní a poradenskou činnost pro zemědělství, potravinářství a životní prostředí. Další z výjimečných firem je ZŘUD-Masokombinát Písek CZ, a. s., který svým zákazníkům nabízí čerstvé maso z vlastní porážky a široký sortiment masných výrobků vyrobených dle tradičních receptur. O obnovenou tradici konzer várny v Táboře se postarala společnost PT Servis konzervárna, spol. s r. o. A v neposlední řadě doplňuje společnosti Peta Bohemia, s. r .o., se svými soběslavskými pekárnami a kvalitním čerstvým pečivem. Značka KLASA představuje další region bohatý na kvalitní a tradiční produkty. Jižní Čechy patřily od nepaměti k významným producentům potravinových výrobků. Jogurty z Agro-ly „Společnost Agro-la byla založena v roce 1992 jako přímý pokračovatel Zemědělské oblastní laboratoře,“ říká Hana Leherová, manažerka kvality společnosti Agro-la, spol. s r. o. „Zabýváme se akreditovanou laboratorní činností, jako jsou odběry a rozbory pitných, odpadních a bazénových vod, zeleniny, kr-

Výrobky společnosti ZŘUD-Masokombinát Písek

Uzené plněné sele z masokombinátu ZŘUD Písek

Zástupci jihočeských firem (zleva): Jan Kouba z pekárny Peta Bohemia, Hana Leherová ze společnosti Agro-la, Zdeněk Kazda z konzervárny PT Servis a Radek Šůs ze ZŘUD-Masokombinát Písek

miv a dalších materiálů. V roce 1993 jsme se rozhodli do portfolia našich činností zařadit výrobu jogurtů. Novinkou tohoto roku jsou jogurty pod názvem Agroláček s želé kuličkami,“ dodává Hana Leherová. Právě Jihočeské jogurty splnily všechny podmínky pro udělení certifikátu KLASA. Konkrét-

5x foto archiv KLASA

ně pak příchutě borůvka, čokoláda-oříšek, jahoda, malina (mlékárenský výrobek roku 2010), malina-ostružina, meruňka, višeň a Jihočeský jogurt bílý. Jogurty jsou výjimečné tím, že se nechávají zrát přímo ve skle, neobsahují žádné stabilizátory, lepek, ale je v nich naopak vysoký obsah vápníku, bílkovin a živých mléčných bakterií. Jogurty mají typicky mléčnou vůni a výrazně kyselejší chuť. Masokombinát z Písku Další společností je ZŘUD-Masokombinát Písek CZ, a. s., jehož historie sahá do 50. let minulého století, kdy byl v Písku postaven první moderní masokombinát v ČSSR. Řeznické řemeslo se zde dědí z generace na generaci. Svou současnou podobu získal masokombinát v roce 1993, kdy zdevastovaný podnik prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Podnik vyrábí trvanlivé fermentované masné výrobky, měkké salámy, vařené a pečené masné výrobky, sádlo, sekané výrobky, hotová jídla a mnoho dalších. Důkazem vysoké kvality a úrovně všech produktů dokazuje i vysoký počet výrobků oceněných certifikátem národní

Konzervované produkty společnosti PT Sevis

značky kvality KLASA. ZŘUDMasokombinát Písek CZ, a. s., se pyšní 33 oceněnými výrobky. Mezi výrobky masokombinátu oceněné značkou KLASA patří především vlajková loď píseckých fermentů. Jde o chuťově výrazný salám ve tvaru trojbokého hranolu – Písečan, který získal i ocenění Chutná hezky, jihočesky. „Již 26 % našich výrobků obdrželo ocenění národní značky kvality KLASA. Jsme velice rádi, že je v našem sortimentu tolik takto oceněných výrobků. Pokládáme ocenění KLASA za jeden z důkazů kvality naší produkce,“ říká Lenka Kvaltýnová z marketingu ZŘUD-Masokombinát Písek CZ, a. s. „Je pro nás samozřejmostí k výrobě používat jen vybrané jakostní suroviny a moderní technologie s důrazem na zachování tradičních poctivých receptur. Udržení kvality je pro nás nejen prioritou, ale každodenním standardem, na němž si zakládáme a hodláme jej udržet i nadále,“ dodává Kvaltýnová. Konzervované produkty Viva Neméně důležitou společností jihočeského kraje je PT Servis konzervárna, spol. s r. o., která

Hana Leherová z firmy Agro-la

patří mezi přední české výrobce konzervovaných potravin. Je výrobcem, dodavatelem a distributorem značkových konzervovaných produktů Viva. Produkty vyrábí v plechových, hliníkových nebo skleněných obalech. Sterilované zelí bílé ve sklenici a Maďarský guláš v konzer vě pochází právě z dílny PT Servis konzervárny, spol. s r. o. Tyto výrobky jsou známé svou kvalitou a tradiční recepturou. I to je jeden z několika důvodů, proč získaly ocenění KLASA. „Vážíme si ocenění národní značkou KLASA na vybrané produkty, které převýšily v hodnoticích kritériích stávající platnou legislativu na vyráběné potraviny. Značka KLASA je pro výrobce důležitá, protože jen díky uvedené značce je možné odlišit se od konkurence a představit se spotřebitelům a zároveň dokázat, že i ryze český výrobce je schopen reagovat na poptávku po kvalitní potravině, vyrobené potraviny spotřebitelům zatraktivnit, a ne jen dodržet zákonná nařízení,“ uvádí Zdeněk Kazda, obchodní ředitel PT Servis konzervárna, spol. s r. o. „Díky značce KLASA se zvyšují možnosti pro další jednání ohledně možných umístění produktů na regálech obchodů a jednání o akčních umístěních. Značka KLASA přináší spotřebiteli zaručenou kvalitu, která prošla hodnoticí komisí. Výrobce se za uvedený produkt tedy před zákazníkem nemusí skrývat, protože garantuje kvalitu,“ dodává Zdeněk Kazda.

Ručně vyráběný Soběslavský chléb z Pety Společnost Peta Bohemia, s. r. o., doplňuje řadu úspěšných jihočeských firem. Původně vznikla jako malá pekárna v Soběslavi. K jejímu rozšíření do okolí přispěla především snaha a píle všech zaměstnanců. Soběslavská pekárna vyniká zejména technologií výroby, která navazuje na původní ruční výrobu za použití receptů našich babiček. Ve chvílích, kdy se všude modernizovala výroba, práci lidí začali nahrazovat stroje a kvalitní suroviny umělá barviva, vsadila soběslavská pekárna na klasické kopistové hnětení těsta ve výměnných dížích a sálavé pečení v etážové peci. Poctivost řemesla se vyplatila. Dnes pekárna vlastní mimo různé certifikace také národní značku kvality KLASA pro osm svých výrobků. Vlajkovými loděmi však stále zůstávají tradiční kvasový Soběslavský chléb a Soběslavský dalamánek, na nichž věrní zákazníci oceňují především vysokou kvalitu, čerstvost a tuzemské suroviny jako standard, nikoliv benefit. (šb)

31. května 2011

Inzerce

11

12

Světový den mléka

31. května 2011

Mléko patří k pěti základním potravinám Z vystoupení prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby při Světovém dni mléka na ČZU Praha Mléko obsahuje téměř všechny látky potřebné pro růst, vývoj a činnost lidského organismu. Velký význam má jeho obsah vápníku, který je důležitý pro tvorbu kostí a zubů, pro správnou srážlivost krve, ale i na kontrolu hmotnosti a pro nižší riziko mrtvice. Bez konzumace mléka je denní příjem vápníku u člověka nedostatečný a musí být saturován různými potravními doplňky.

B

ylo zjištěno, že plnotučné mléčné výrobky mají také pozitivní vliv na otěhotnění, zřejmě díky látkám rozpuštěným v mléčném tuku. Mezi ně patří např. vitamin D, kterého je mléko velkým zdrojem. Zakysané mléčné výrobky obnovují díky svému přirozenému obsahu potřebných mikroorganismů mikroflóru trávicího ústrojí a zvyšují imunitu. Mléko proto není jenom důležitým zdrojem vápníku pro děti i starší spotřebitele, ale je zdravou a velice hodnotnou potravinou v každém věku.

po odlivu a snížení spotřeby určitě dojde a dochází k renezanci a návratu mléka. Venkovský jídelníček Moje generace, těsně poválečná, významu mléka rozumí. Ve venkovském jídelníčku mělo mléko své nezastupitelné místo. Bylo několikrát týdně ke snídani. Svařené a do něho nadrobený domácí chleba. Nebo to byla bílá káva. Méně čaj, zrnková káva výjimečně. K večeři, několikrát týdně, to byly vařené brambory s mlékem. K obědu velmi často zalévaná polévka a k ní buchty nebo lívance. K tomu všemu se užívalo mléko. Dělal se vynikající domácí sýr, domácí máslo. Mléko vychlazené ve sklepě sloužilo k napití. Zkrátka tenkrát nebyly žádné doplňky stravy, ale co do základních složek byla strava plnohodnotná a zdravá. Na venkově každý, kdo mohl, měl u domu chlév a v něm byla kráva. K ní samozřejmě prase a někdy také koza. Bylo to, jak říkali naši rodiče, živobytí. Bylo to ale také pozitivní i pro jiné věci. Byla sklízená každá mez, nezůstal neposečen ani metr zelené plochy. Krávy se honily na pastvu, to byla naše každodenní starost po příchodu ze školy. To všechno se dělo přirozeně a bez


produkce mléka zkrátka byl na počátku takový. Začalo se v malých stájích, pak se stavěly malé kravíny pro 30, 40 krav u chalup, poté došlo k velkému rozmachu staveb tzv. K96, stáje, jak napovídá název, pro 96 krav. Po nich se stavěly K174, pak přišly tzv. VKK – velkokapacitní kravíny. A teprve v 90. letech 20. sto-


Již od roku 1957 se slaví Světový den mléka, letos tedy už po padesáté čtvrté. A oprávněně. Mléko patří k pěti základním potravinám lidí na celé Zemi – mléko, maso, vejce, obilí a rýže. Mléko je ale tou základní potravinou. Je totiž první, se kterou se každé narozené mládě z rodu savců ve svém životě setká. A platí to samozřejmě i pro člověka. Takže mateřské mléko je základem života na této planetě a jeho historie je stejně tak dlouhá, jako je historie života na zemi. Ne coca-cola, jak by se mohlo občas zdát z podivných reklam, ale mléko. Jeho význam v naší výživě, zejména pro naši kostru, je nepopiratelný a nezmění ho ani dnešní moderní a někdy také bláznivá doba, kdy

dotací. Čas sena na vesnici byla vedle žní nejdůležitější doba. Všechno úsilí se soustředilo na to, aby se sklidilo kvalitní seno a aby pokud možno nezmoklo. Tomu se podřizovalo všechno. Vzpomínám si, jak se otec vždy rozčílil, když se přihnala bouřka a nestačilo se seno skopit nebo naložit a odvézt domů. A to všechno lopocení a úsilí, to bylo jenom kvůli produkci mléka. A tato doba trvala zhruba do 80. let minulého století. Z dnešního pohledu a vzpomínek to byla doba idylická. Jak jinak, bylo to dětství a mládí... Základem produkce mléka byly kravíny Nechci zde vzpomínat neblahou dobu socializace, ale základ naší

letí se začaly stavět dnešní velké a moderní technologie s moderními dojírnami a volným pohybem zvířat. Teprve od té doby je možno hovořit o dobrých pracovních podmínkách lidí, kteří zde pracují. Ti, co pracovali v odvětví chovu krav v 50., 60. i 70. letech, si zaslouží obdiv a uznání. Zvláště na začátku, kdy se ještě dojilo a krmilo ručně, bez jakékoliv mechanizace. Ale i později, kdy se dojilo do konví. Práce dojičky, to byla nejtěžší práce, jakou jsem v tom čase v zemědělství znal. Práce, jejíž větší část se vykonávala v dřepu, ve vlhkém a nečistém prostředí, práce s těžkými břemeny, s velmi časným vstáváním. Tím nechci v žádném případě říct, že ostatní profese v zemědělství byly

jednoduché a lehké. Ale práce dojičky, to byla řehole. Takové byly tehdy podmínky, za kterých se produkovalo mléko. Je dobře si být toho vědomi a při této příležitosti, jako je ta dnešní, je vzpomenout. Naši předchůdci zaslouží naši úctu. V druhé části mého příspěvku mně dovolte několik úvah ze širšího pohledu. Je na místě zde, v prostředí České zemědělské univerzity (mimochodem poslední, která má ve svém názvu zemědělství) a v prostředí široké odborné veřejnosti, říci, že v našich podmínkách je skot základem agrární soustavy. Tím základem je koloběh organické hmoty v půdě a udržování její přirozené úrodnosti. Ten vidí odborníci. A druhým základem, který vidí všichni, je krajina, respektive uspořádání osevního postupu na půdě. V krajině chybí dojený skot Nedávno jsem jel ze Slavkova do Kyjova, což je necelých 50 kilometrů. Za tu cestu jsem neviděl jediné pole s vojtěškou či jetelem. Jenom monokultury obilí, řepky a tu a tam drobné výměry jiných plodin. V této krajině chybí dojený skot. Takových krajin je v ČR už nebezpečně mnoho. Porušili jsme staleté zákony a jdeme nedobrou cestou. To, jak bude vypadat krajina, jak budou vyvážené její prvky, jak bude vypadat půda, její úrodnost, o tom nemůže rozhodnout úředník od stolu, o tom musí rozhodnout hospodář v té krajině. A aby se rozhodl, jak mu velí odbornost a srdce, k tomu musí mít podmínky. Když je nemá, musí se rozhodnout tak, aby přežil, a taková rozhodnutí jsou špatná. A přesně to se nám stalo u dojeného skotu. Jak se asi měly rozhodnout stovky chovatelů, když dostávali za litr mléka ani ne pět korun? Co měli na výběr? Rozhodli se,

jak se rozhodli – redukovali stáda. Vývoj čísel stavů dojených krav za poslední tři roky je děsivý. K 1. lednu 2008, tedy roku, kdy začala velká mléčná krize, jsme chovali 432 295 kusů dojených krav. Ke stejnému datu letošního roku vykazujeme už jenom 370 407 kusů a stali jsme se nesoběstačnými v mléce! Pro zajímavost, čísla stavů krav bez tržní produkce mléka ke stejným datům jsou 168 456 a 175 174. Nedávno skončil kvótový rok a Česká republika splnila kvótu mléka, o jejíž navýšení jsme před vstupem do EU bojovali, jenom na 91,5 %. Těch

8,5 % představuje například 2000 pracovních míst ve stájích. Výroba mléka na hranici pěti miliard litrů z roku 1989 je pochopitelně mimo veškerou realitu. V posledních letech se výroba mléka pohybuje na úrovni 2,7 miliardy a tržní produkce 2,6 miliardy litrů. Pokles stavů krav byl kompenzován významným nárůstem průměrné roční dojivosti – z 5589 litrů na kus v roce 2001 až na 6904 litrů v roce 2010. Uvedenou užitkovostí se čeští chovatelé posunuli na přední místo v EU. Přes všechny reklamy nápojových firem je v naší zemi historicky velký potenciál ke spotřebě mléka. Vždyť už v roce 1936 byla v naší zemi spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka bez másla 211 kg. Vrchol v roce 1989 dosáhl 260 kg, před rokem to bylo 250 kg. Jsem rád, že mohu oznámit, že Agrární komora ČR právě nyní zahájila program Bílé plus, jehož cílem je zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků. Program je tříletý s podporou 9,3 milionu Kč. Chtěl bych využít této příležitosti a v tento slavnostní den vyzvat producenty mléka a zpracovatele k zahájení dialogu a hledání řešení, abychom dosavadní vývoj zastavili. Není přece možné, aby naše země nebyla soběstačná v mléce. Měli bychom mít na to, abychom tento problém vyřešili. Agrární komora ČR je k hledání řešení a vzájemnému dialogu připravena. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky

Prodej čerstvého mléka podpořily také akce kolem mlékomatů

31. května 2011

Potravinářství

13

Mlékárenský výrobek roku 2011 Devátého ročníku soutěže o Mlékárenský výrobek roku se zúčastnilo 23 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 23 výrobků. Zařazeny byly výrobky uvedené na trh od 1. dubna 2010 do 31. března 2011. Výrobky byly hodnoceny v osmi kategoriích: konzumní mléka a smetany, kysané mléčné výrobky, jogurty, másla a mléčné pomazánky, tvarohy a tvarohové výrobky, sýry přírodní, sýry tavené a kategorie mléčných specialit.

H

odnoticí komise složené z 15 nezávislých odborníků konstatovaly velmi dobrou kvalitu všech přihlášených výrobků. Pokud se týkalo novosti a inovačního přínosu, šlo zejména o změny v balení a vzhledu výrobků, nová ochucení, ale také o moderní trend konvenience. Letošním hitem se staly také tzv. farmářské výrobky regionálního charakteru a výrobky určené především dětem. Soutěžící společnosti prokázaly opět kreativní a dobře promyšlený marketingový přístup při vývoji nových výrobků i při jejich podpoře prodeje a komunikaci se zákazníkem. Pozornost porotců byla zaměřena rovněž na stránku legislativní, zda jsou výrobky náležitě ozna-

čovány a spotřebitelům tak poskytovány veškeré potřebné informace o potravině. Nejvyšší ocenění Mlékárenský výrobek roku získaly nejen výrobky z tradičních českých mlékáren, ale rovněž jeden výrobek z tzv. farmářského zpracování. Jejich vysoká kvalita a přizpůsobování se současným moderním spotřebitelským trendům a požadavkům na zdravou výživu jsou tak skvělým příkladem vysoké úrovně českého mlékárenství. Výsledky akce Mlékárenský výrobek roku 2011 byly za přítomnosti zástupců veřejného života, médií a samozřejmě odborníků a manažerů mlékárenského průmyslu vyhlášeny dne

Ing. Jiří Kopáček a doktorandka Miroslava Mihulová s vítězem v kategorii přírodní sýry – Balkánský sýr z Mlékárny Polná, spol. s r. o.

24. května na společensko-odborné akci Oslava mléka v kongresovém Studijním a infor mačním centru České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole. Zde si také společně čeští mlékaři a zemědělci a řada pozvaných hostů z veřejného života, akademického prostředí, výzkumných ústavů, odborných škol a novinářské obce připomněli letošní Světový den mléka, který se na podnět Mezinárodní mlékařské federace slaví každoročně již od roku 1957. Zástupci úspěšných společností zde převzali diplomy za první tři místa v jednotlivých soutěžních kategoriích. Vyhlášen byl také letošní absolutní vítěz soutěže a uděleny byly rovněž tři ceny médií, o kterých rozhodli právě přítomní žurnalisté. Při této příležitosti vyhlásil Českomoravský svaz mlékárenský nový ročník soutěže o Mlékárenský výrobek roku 2012. Více na [email protected] Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského

Při udělování Ceny médií zasedla v hodnotitelské komisi i šéfredaktorka Zpravodaje Agrobase Eugenie Línková (v červeném uprostřed)

K

oncem května jsme si opět připomněli nesporný význam mléka v naší výživě. Bylo to při příležitosti Světového dne mléka, který se slaví již od roku 1957. Podnět k tomuto svátku tehdy dala konference významných světových lékařů, kde se diskutovalo o významu mléka a jeho nezastupitelné roli ve výživě. Vyhlášení svátku podpořila nejen Mezinárodní mlékařská federace (IDF) reprezentující dnes již 86 % světové produkce mléka, ale především světově uznávaná Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN. A rozhodně je co slavit: mléko a mléčné výrobky patří bezesporu mezi základní potraviny nezbytné pro kvalitní výživu člověka. Jsou komplexní potravinou obsahující všechny tři základní živiny – bílkoviny, tuky a sacharidy – a prakticky také celé spektrum vitaminů (s vý-

jimkou vitaminu C). Mléko je zároveň nejdůležitějším zdrojem dobře vstřebatelného vápníku a dalších důležitých minerálních látek. Již od dětství hraje významnou ochrannou roli ve vztahu k osteoporóze. Mléko je ale také důležité pro činnost mozku, nervů, srdce, pro zdravý vývoj kostí, zubů, svalstva i krve. Mléčné výrobky napomáhají k odolnosti organismu proti nemocem, a také brání výskytu rakoviny tlustého střeva. Podíváme-li se na výrazy pro mléko v jednotlivých evropských jazycích, zjistíme, jak si jsou velmi blízké a podobné. Posuďte sami: latte, lapte, leche, lac, lakto, leite, lai, tej, milch, milk, mleko, mlijeko, moloko, maito, melk, mjölken, mlieko... Já ale osobně pokládám český výraz za nejvýstižnější, protože ve slově „mléko“ je skryt slovní základ „lék“ a já jsem opravdu

přesvědčen o tom, že mléko je skutečným „lékem“ pro všechny věkové kategorie. Winston Churchill kdysi řekl, že „...neexistuje lepší investice, než dát dětem mléko, protože zdraví občanů je pro každou zem nejcennější hodnotou.“ A já se s ním zcela ztotožňuji. Nezapomínejte proto ani vy na mléko, sýry, jogurty, tvaroh. Konzumujte je pravidelně, denně a vštěpujte tyto stravovací návyky svým dětem. A věřte českým výrobkům. Jsou chutné, bezpečné, zdravé, a vždy budou nejenom vaší dietou, ale také vaší zdravotní prevencí. Mlékaři oslavují svůj světový den mléka koncem května, ale moderně smýšlející lidé oslavují mléko každý všední den. Tak tedy: S mlékem a mléku na zdraví. Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského

INZERCE

S mlékem a mléku na zdraví

14

Bioplynové stanice

31. května 2011

Čtvero zastavení s bioplynem O výhodách spojení živočišné výroby s bioplynovou stanicí pro zemědělský podnik jste již určitě slyšeli. Stejně tak o principech výroby bioplynu z biomasy. Možná by vás tedy mohly zajímat informace o těch, kteří mají svoji bioplynovou stanici zrealizovanou a již ji provozují.

S

polečnost Farmtec, a. s., proto v březnu a v dubnu uspořádala ve spolupráci s několika investory dny otevřených dveří na čerstvě zprovozněných bioplynových stanicích. První v řadě byla bioplynová stanice Petrovice v okrese Příbram. Tato stanice patří podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou, který čtenářům nemusíme dlouze představovat. Zajímavostí je, že jde již o druhou bioplynovou stanici tohoto investora. „Po zkušenostech s fungováním naší první bioplynové stanice v Krásné Hoře jsme se rozhodli zainvestovat do podobného zařízení také na našem druhém středisku živočišné výroby v Petrovicích,“ řekl ředitel ZD Krásná Hora Ing.

INZERCE

pelným 1100 kW. Fermentační nádrže (kruh v kruhu) mají průměr 39/23 m a výšku 6 m. Stavby byla zahájena v dubnu 2010 a motor byl nastartován 6. prosince 2010. Odpadní teplo, které při spalování bioplynu vzniká, využívají zatím pro vytápění areálu. Plánovaná roční spotřeba je cca 7300 t kejdy skotu, 1825 t chlévské mrvy, 12 100 t kukuřičné siláže, 1460 t travní senáže a cca 1550 t obilného šrotu. Třetí den otevřených dveří se konal opět v Petrovicích, tentokrát v okrese Benešov. Tato stanice patří zemědělskému

podniku DZV Nova, a. s., který je členem holdingu Agrofert. Dle slov ředitele podniku Ing. Pavla Dvořáka probíhala celá stavba ve velmi krátkém čase – od května do listopadu 2010. Motor pak poprvé naskočil 8. ledna 2011. Také zde je systém železobetonových nádrží s pevným stropem, kruh v kruhu (38/23 m), kogenerační jednotka MVM má elektrický výkon 998 kW, el. účinnost 40,7 % a tepelný výkon 1086 kW, tepelnou účinnost 44,3 %. Plánovaná denní spotřeba substrátů je 28 t kejdy, 46 t siláže a 32 t senáže.

Dvacetiválcová kogenerační jednotka Jenbacher s elektrickým výkonem 1000 kW je umístěná na BPS v Újezdu u Chocně

Jiří Zelenka. Petrovická bioplynová stanice má maximální elektrický výkon 834 kW, maximální tepelný výkon 914 kW (kogenerační jednotku Jenbacher 316 GS-B.L) a fermentační nádrže, systém kruh v kruhu, 37/23 m (3160/3432 m3). Předpokládaná denní spotřeba substrátů je zde 40 m3 kejdy, 12–15 t travní senáže, 8–10 t kukuřičné siláže a cca 1,5 t jádra. Výstavba byla zahájena v březnu 2010, uvedení do provozu proběhlo v říjnu 2010. Dle slov ředitele Zelenky, plánují také využívat odpadní teplo

v sušárně sousedního pilařského provozu a pro vytápění hal a dalších okolních prostor. Druhou veřejnosti představenou bioplynovou stanicí byl provoz v Újezdu u Chocně v okrese Ústí nad Orlicí. Zde jsme zájemce o prohlídku uvítali společně s investorem – firmou AG Skořenice, a. s., konkrétně jejím ředitelem Ing. Janem Petrovajem. Stanice v Újezdu u Chocně má také kogenerační jednotku Jenbacher s maximálním elektrickým výkonem 1000 kW a te-

Slavnostní otevření BPS v Petrovicích (ZD Krásná Hora) proběhlo za účasti ministra zemědělství Ivana Fuksy (vpravo)

Čtvrté zastavení se konalo v ZD Kunžak v okrese Jindřichův Hradec. I zde je bioplynová stanice postavena v těsné blízkosti stájí pro dojnice, navíc zde podle předsedy ZD Kunžak Ing. Jana Hanzala využívají blízkosti objektů dílen, skladů, dojírny, administrativní budovy a sálu s vývařovnou, kde spotřebovávají odpadní teplo z kogenerace (kogenerační jednotka MWM s el. výkonem 600 kW). Spotřeba substrátů za rok je naplánovaná na 5000 t kejdy skotu, 6250 t kukuřičné siláže a 4400 t travní senáže. U představených bioplynových stanic figurovala společnost Farmtec, a. s., jako projektant a generální dodavatel stavby tzv. na klíč. Všechny čtyři BPS získali investiční dotaci z Programu rozvoje venkova MZe. Přejeme všem provozovatelům na jejich zařízeních mnoho spokojených natočených motohodin obdobně, jako se to daří u našich předchozích referencí, kde se můžeme společně s provozovateli pochlubit špičkovými výsledky za roční provozy. Dosahují zde 95 až 99 % z maximálního možného ročního výkonu. Bc. Martin Křivka, Farmtec, a. s.

31. května 2011

Zpracování cukrové řepy

15

Oldřich Reinbergr: Pozice evropské cukrové řepy bude nadále posilovat Zatímco náklady na pěstování cukrové třtiny v Brazílii nebo v jižní Africe neustále rostou, náklady na pěstování cukrové řepy klesají. To je jistě dobrá zpráva pro české pěstitele cukrové řepy a nakonec i pro generálního ředitele společnosti Tereos TTD, a. s., Oldřicha Reinbergra. Cukrovary a lihovary TTD, a. s., hospodařily loni se ziskem. Ve fiskálním roce 2010 dosáhla společnost čistého zisku 530 milionů korun. Co vše zahrnuje tento finanční výsledek? Výsledek zahrnuje hospodaření cukrovarů v Dobrovici a Českém Meziříčí, Balicího centra v Mělníku a lihovarů v Dobrovici a Chrudimi. Výše finančního výsledku byla pozitivně ovlivněna vyšším prodejem cukru, neboť se podařilo prodat i neprodané zásoby z minulých let. Dalším vlivem bylo ukončení placení vysokých restrukturalizačních dávek do evropského rozpočtu. K navýšení finančního výsledku přispělo i snížení výrobních nákladů změnou systému účetních odpisů a nakonec také kladný dopad ze zajišťování zahraničních měnových derivátů.

hu a bioetanolu a 1,8 milionu tun škrobárenských výrobků. Cukr se pod hlavičkou TTD (Thurn-Taxis Dobrovice) vyrábí již od roku 1831, kdy byla v Dobrovici založena knížetem Thurn-Taxisem továrna na výrobu cukru. Letos tak oslaví továrna v Dobrovici 180 let nepřetržité výroby cukru, což je evropský unikát. Za tu dobu, a v posledních 20 letech především, se název společnosti měnil několikrát. Nejde tedy o nic výjimečného a naše tradiční korunka nám i po změně loga zůstane. Stane se totiž značkou výrobků.

Pohled na vápenku a chladící věže cukrovaru v Dobrovici

nost, dobrovický cukrovar jede dál. V čem je kouzlo úspěchu? Jak už to tak bývá, není to v ničem jiném než v tvrdé práci. Pokud mám ale jmenovat konkrétně, ty důvody jsou asi čtyři. Zaprvé máme obrovskou výhodu v tradičních a korektních vztazích s našimi zemědělci. Bez zajištění kvalitní suroviny by to jednoduše nešlo a my ji díky

Došlo k nárůstu tržeb? A prozradíte o kolik? Tržby naší společnosti vzrostly o 13 % na 4,84 miliardy korun, a to především díky vyprodání celé produkce hodnoceného období i zásob z minulého roku. Vliv měla i vyšší výroba a prodej cukru a řepných pelet. Kolik cukru a kolik lihu se vyrobilo? V kampani 2009/10 bylo vyrobeno 230 000 tun krystalického cukru a 624 000 hektolitrů surového lihu. V poslední kampani, tedy 2010/11, to bylo celkem 225 000 tun cukru a 640 000 hektolitrů lihu. Zatímco ostatní cukrovary většinou ukončily v ČR svou čin-

nim máme. Zadruhé jsme měli štěstí na akcionáře. Bez odpovědných a zapálených akcionářů z francouzského Tereosu by nikdy naše společnost nebyla tam, kde je. Zatřetí se nám podařilo dát dohromady vynikající tým pracovníků. Jsou zkušení, obětaví, kultivovanější, mají bezesporu mnohem vyšší úroveň i jiný vztah k práci a jsou loajální

„V Dobrovici jsme v roce 2006 v sousedství cukrovaru doslova na zelené louce vybudovali moderní lihovar,“ ukazuje Oldřich Reinbergr

ke svému zaměstnavateli. No a začtvrté je to v kvalitě našich výrobků. Získali jsme velké množství kvalitativních certifikátů od mezinárodních orgánů, které každoročně obhajujeme. Musím se trochu neskromně pochlubit, že náš systém kvality je opravdu na vysoké úrovni. V uplynulém roce jste učinili určitý kompromis s producenty pokud jde o platby za cukrovku. Můžete to upřesnit? Velmi turbulentní trh s biopalivy nám stále neumožňuje platit cenu řepy pro výrobu bioetanolu na takové úrovni, která by byla pro pěstitele finančně efektivní. Pro zabezpečení dostatečného množství cukrovky jsme museli po dohodě s pěstiteli smluvně garantovat její minimální cenu. To přineslo pěstitelům jistotu příjmů a vyloučení rizika ztrát. To však bohužel neplatí pro nás a my tak musíme čelit obchodním rizikům. Jak je smluvně zajištěn nákup cukrovky pro účely lihovaru? Máme dlouhodobé smlouvy s pěstiteli jak na dodávky řepy pro výrobu cukru, tak na dodávky řepy pro výrobu lihu. „Lihová“ řepa ale rozhodně nezabírá místo té „cukrové“, naopak umožňuje pěstitelům navýšení ploch a jistotu odbytu jejich produkce. Na nedávné valné hromadě schválili akcionáři nový název společnosti Tereos TTD, a. s., a začátkem května nabyl platnosti. Nové logo je bez korunky. Co k této změně vedlo? Důvodem změny názvu je rozhodnutí majoritního vlastníka společnosti, francouzského koncernu Tereos, o zavedení jednotné identity v celosvětovém měřítku. Skupina Tereos působí v současnosti na třech kontinentech (Evropa, Jižní Amerika, Afri-

2x foto archiv TTD

ka) a v 35 závodech vyrábí z cukrové řepy, cukrové třtiny a obilovin více než 3,6 milionu tun cukru, 17 milionů hektolitrů li-

INZERCE

Jak jste uvedl, majoritní vlastník společnosti, francouzský koncern Tereos, působí na třech kontinentech a zpracovává cukrovou řepu, cukrovou třtinu a obiloviny. V Brazílii je ale výroba cukru ze třtiny mnohem levnější. Co tedy brání vlastníkovi, aby neutlumil evropskou výrobu na úkor latinskoamerické? Nehrozí to?

Určitě nehrozí. Strategie našich akcionářů vychází z principu diverzifikace, kdy zpracovávají hned tři různé plodiny v nejrůznějších koutech světa. Cukrová řepa pěstovaná v Evropě mezi nimi bude mít i nadále silnou pozici, která se v budoucnu bude posilovat, protože zatímco náklady na pěstování cukrové třtiny v Brazílii nebo v jižní Africe neustále rostou, náklady na pěstování cukrové řepy klesají. Navíc nesmíme zapomínat, že celý Tereos je vlastněn přímo pěstiteli cukrové řepy a například předseda dozorčí rady TTD Philippe Duvall věří, že již brzy bude cukrová řepa proti třtině plně konkurenceschopná. Jaké jsou plány do budoucna? Po stabilizaci společnosti, která byla po reformě cukerního pořádku v EU nezbytná, uvažujeme o akvizici v oblasti zpracování řepy nebo obilí, a to v centrální, východní a jižní Evropě. Eugenie Línková

16

Podpora českých potravin

31. května 2011

Billa uvádí Vocílku, garantovanou kvalitu pro maso z českých chovů Společnost Billa uvedla na trh novou privátní značku v sortimentu masa a masných výrobků. Pod značkou Vocílka nacházejí zákazníci od 18. dubna v prodejnách tohoto řetězce hovězí, vepřové a kuřecí maso a také řadu speciálních uzenin. U takto označeného masa Billa garantuje, že pochází výhradně z českých chovů, je maximálně čerstvé a pečlivě kontrolované od porážky přes opracování až po porcování.

Z

načka byla vyvinuta speciálně pro český trh a české zákazníky. Billa pokračuje jejím zavedením v politice aktivní podpory místních zemědělců. Dlouhodobě jim pomáhá také prostřednictvím dalších projektů, jako je spolupráce s Agrární komorou ČR a prodej pro-

duktů českých farmářů v prodejnách Billa na celostátní i regionální úrovni. „Podpořit české zemědělce pro nás znamená prodávat jejich produkty, a to přesně děláme,“ říká generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka. „Zároveň je nutné vyzdvih-

nout kvalitu českých chovů, které se nikdy nepotýkaly s žádnými závažnějšími skandály ani potížemi,“ dodává Szczypka. Z etiket na masu s logem Vocílka získají zákazníci detailní informace. U hovězího masa jde o všechny údaje o zvířeti od věku a původu až po místo po-

rážky. Uzeniny Vocílka, mezi nimiž najdete různé druhy šunky, salámů a také například vídeňské minipárečky, dodávají čeští zpracovatelé. Všechny jsou vyrobeny podle místních tradičních receptur a navíc neobsahují laktózu a jsou přirozeně bezlepkové. Značku Vocílka

vyvinula Billa ve spolupráci se zákazníky. „Vocílka je naše značka a my jsme tak převzali zodpovědnost za maso od jeho porážky až po prodej,“ říká Jaroslaw Szczypka. „Jsme jediný obchodní řetězec, který prodává maso s garancí českého původu. A k tomu na-

víc také díky setrvalé přítomnosti našich pracovníků přímo v masokombinátu ručíme za stoprocentní kontrolu, kvalitu, čerstvost, opracování i naporcování masa,“ vypočítává a dodává, že 65 procent veškerého sortimentu, který Billa prodává, je českého původu. Uvedení nové značky na trh doprovodí reklamní kampaň v televizi, tisku a na internetu doplněná 150 bilboardy rozmístěnými po celé republice. Billa ke komunikaci využije také vlastní letáky a promoakce přímo na prodejnách včetně ochutnávek. Speciálně pro tuto řadu produktů spustila společnost Billa internetové stránky www.vocilka.cz. Vocílka je již pátou privátní značkou obchodního řetězce Billa. Mezi ně patří také značka Naše bio s aktuálně 150 artikly v biokvalitě, a to převážně od českých výrobců. Naše bio jogurt bílý 3% se dokonce stal vítězem soutěže Česká biopotravina roku 2010 v kategorii mléko a mléčné výrobky. Vlastními značkami společnosti Billa jsou dále Chef Menu s hotovými jídly, Clever s nabídkou kvalitních výrobků za nejnižší ceny a kosmetika My. (gb)

KRÁTCE

Biohořčice plnotučná K českým masným výrobkům značky Vocílka se velmi dobře hodí i hořčice v biokvalitě. Ani ta tedy nemohla na naší tiskové konferenci chybět. A proč zrovna biohořčice? V současné době získávají biopotraviny mezi spotřebiteli čím dál větší oblibu. Při vzrůstající poptávce po biopotravinách se objevila též celá řada masných a uzenářských biovýrobků, k nimž by byla vhodným doplňkem biohořčice. Hořčice všech druhů obecně patří k nejvyhledávanějším ochucovadlům jak při vaření v teplé kuchyni, tak zejména jako příloha k uzeninám a masům. V ČR je pak nejoblíbenějším druhem hořčice plnotučná. Firma Boneco, a. s., proto přišla s obohacením trhu o tento výrobek v kvalitě bio, s vynikající chutí klasické plnotučné hořčice. „Bio plnotučná hořčice je vyráběna řemeslně, v malém objemu, z vybraného bio hořčičného semínka. Hořčičné semínko bylo vypěstováno v ČR v podhůří Orlických hor na biofarmě Pro-Bio Obchod, s. r. o., řízené Martinem Hutařem. Semeno se produkuje znovuobjeveným zdravým způsobem, bez použití chemikálií. Při výrobě je semínko nejprve namočeno do směsi bio vinného octa a vody s bio třtinovým cukrem. Poté je směs rozdrcena na mlýnském kameni. Během několika dnů dozrávání získává hořčice svou nezaměnitelnou chuť a aroma,“ uvedl Zdeněk Štěpánek, generální ředitel společnosti Boneco, a. s. Biohořčice je vyrobena bez jakýchkoliv barviv, neobsahuje GMO a je vhodná pro bezlepkovou dietu. „Výroba biohořčice probíhá v časovém oddělení od konvenční výroby hořčic a podléhá certifikaci a pravidelné přísné kontrole státních dozorových orgánů,“ dodal Štěpánek. (li)

Biovína jsou žádaná Šlechtitelský tým Vinselekt se snaží získat odolné odrůdy, které lze pěstovat s minimální, případně s žádnou chemickou ochranou. Na vlastní šlechtění navazuje i způsob pěstování, který podporuje ekologické povědomí. Šetrné obdělávání půdy zamezující erozi doplňuje cílevědomá biologická ochrana vinic proti chorobám a škůdcům. Z nových odrůd se získávají hrozny určené k produkci přírodních biovín a biomoštů bez chemické ochrany a konzervace. Od roku 1997 vlastní šlechtitelská stanice Vinselekt certifikát Bioprodukt ekologického zemědělství pro vína Malverina a Laurot. (li)

Mléčné produkty jsou nejsilnější skupinou biovýrobků Celkový meziroční nárůst počtu bioproduktů v prodejnách Billa ve srovnání let 2009 a 2010 činil 82 %. Značka Naše bio narostla za stejné období o 26 %. Z hlediska prodejů roste biosegment obecně. Například vlastní značka Naše bio zvýšila meziroční prodeje o 75 %. Na tomto úspěchu se však jistě podílelo také zavádění produktových novinek.

V loňském roce převedla Billa do ČR výrobu jogurtů značky Naše bio. Původního rakouského dodavatele nahradila Mlékárna Valašské Meziříčí. Ta nyní dodává celkem sedm různých příchutí Naše bio ovocných jogurtů a tři příchutě Naše bio drinků.

Na všechny vyvinula Billa ve spolupráci s touto mlékárnou vlastní originální receptury. Zajímavé nepochybně je, že prodej těchto výrobků po změně dodavatele stoupl téměř o 20 %. Naše Bio jogurt bílý 3% se dokonce stal vítězem soutěže Česká bio-

M

léčné produkty jsou nejsilnější skupinou biovýrobků. Na prodejích se tyto produkty podílejí zhruba jednou polovinou. Z hlediska segmentace výrobků značky Naše bio tvoří mléko a mléčné produkty celkem 51,7 procenta. Druhou nejsilnější kategorií jsou základní potraviny (suché s 15,5 %), třetí je ovoce a zelenina (13,4 %) a čtvrtou je maso a uzenářské výrobky (12, 6 %). Ve srovnání s konkurencí vyšlo, že právě v segmentu mléčných výrobků je Billa nejsilnějším obchodním řetězcem u nás.

Foto Martin Bouška

potravina roku 2010 v kategorii mléko a mléčné výrobky. Letos plánuje Billa nabídku zboží v sortimentu mléčných biovýrobků nadále rozšiřovat. Pod značkou Naše bio chce uvést například ovčí jogurt, a to jako reakci na zájem spotřebitelů, neboť podobně jako výrobky z kozího mléka jsou i výrobky z ovčího mléka vhodné pro alergiky na kravské mléko. Společnost Billa dále plánuje uvést pod značkou Naše bio také řadu čerstvých sýrů dle vlastní jedinečné receptury nebo zakysanou smetanu. Do konce roku 2011 by mělo být 95 % mléčných biovýrobků českého původu. Billa má v současné době ve své síti supermarketů v nabídce už více než 250 výrobků v biokvalitě. Pod vlastní značkou Naše bio z toho prodává už téměř 150 produktů. Od roku 2009, kdy Naše bio vzniklo, usiluje Billa o co největší nabídku bioproduktů s původem z ČR. Daří se jí to i díky spolupráci s Agrární komorou ČR, která české podnikatele a zástupce Billy vzájemně seznamuje. Eugenie Línková

31. května 2011

Inzerce

17

18

Výzkumný projekt

31. května 2011

Poklad

Zatímco před 20 lety se u nás česnek pěstoval na 1300 ha, loni už jen na necelých 70 ha. Světová produkce činí cca 16,4 mil. tun za rok, z toho Čína dodá 12,5 mil. tun za rok. U nás vyroste asi 1700 tun ročně. Je sice vědecky podloženo, že české česneky se řadí k nejkvalitnějším na světě, ale zkuste si je koupit. Nejčastěji totiž narážíme na ty z Číny, ze Španělska nebo z Nizozemska.

V

eřejným tajemstvím je fakt, že česnekem ze Španělska si v kuchyni moc nepomůžeme, protože jde často zase o ten z Číny, jen je přebalený ve Španělsku

Tripartitní kryobanka pro rod Allium Česnek zaujal i devětadvacetiletou inženýrku Renatu Kotkovou. Jeho uchovávání pro další generace si zvolila jako téma doktorandského studia. Cibuloviny si sama pěstuje na pokusném poli nebo „ve skle“, aby je mohla dále ozdravovat a ukládat do banky. Co vedlo dívku z Prahy ke studiu a práci v zemědělství a ve výzkumu? „Od malička jsme každý víkend a o prázdninách jezdili na venkov za prarodiči na statek, kde byla běžná hospodářská zvířata – krávy, ovce, prasata, drůbež, králíci, kočky a pes. S tím souvisela také péče o ně. Jak už to tak na venkově bývá, i u našeho domu je zahrádka, kde se pěstovala a pěstuje zelenina a nějaké to ovoce. Tak jsem se naučila základy pěstování a chovu. Po gymnáziu jsem se rozhodla absolvovat ČZU ve studijním programu zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova,“ odpovídá mladá inženýrka. „V době, kdy jsem končila na škole magisterské studium, byl ve VÚRV zahájen zajímavý mezinárodní projekt Agri Gen Res Euralliveg 050, který se zabývá právě uchováním genofondu česneku, tedy výběrové kolekce genotypů s odlišnými vlastnostmi, tzv. core collection,“ pokračuje. Výsledkem projektu je vytvoření tripartitní

Česnek pěstovaný „in vitro“, tedy ve zkumavkách v živném roztoku

mocí meristémů (vzrostných vrcholů) poskytuje možnost asepticky pěstovat bezvirózní linie v in vitro podmínkách. Metoda dlouhodobého uchování rostlinného materiálu v tekutém dusíku, kryoprezervace (–196 °C, při této ultranízké teplotě dochází k zastavení metabolických procesů a buněčného dělení), zachová genetickou informaci rostlin beze změn, zamezuje stárnutí rostlin, poskytuje možnost uchování biodiverzity odrůd i plodin pro další generace.

jménem česnek či v jiné evropské zemi. Některý se dostane na pulty českých obchodů i rok po sklizni a pořádně chemicky ošetřený. Podle Jana Kozáka, významného tuzemského šlechtitele česneku, způsobily současnou situaci na trhu s česnekem obchodní řetězce. „V polovině 90. let minulého století bylo možné koupit čínský česnek za 29,90 Kč, v akci dokonce za 19,90 Kč,“ napsal nám inženýr Kozák. „Spotřebitelé pak vyžadovali stejně levný česnek i v ostatních prodejnách, případně u pěstitelů. Za tuto cenu nebylo možné český česnek vypěstovat a za vyšší se stal neprodejný. V té do-

bě docházelo k transformaci zemědělských organizací a nově vznikající subjekty už neměly o pěstování ekonomicky nezajímavé plodiny zájem.“ Pro připomenutí, tuzemský česnek se prodává i za 190 korun za kilogram. „Náš česnek je specifický hlavně svým aroma. Je daleko silnější než u dovozových česneků,“ říká ke specifikům českých odrůd Jiří Zámečník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni a zároveň koordinátor mezinárodního projektu Dlouhodobé a bezpečné uchování ozdravené evropské kolekce česneků.

Meristém (vzrostný vrchol) česneku v plastové zkumavce připravený k uložení do tekutého dusíku

kryobanky pro rod Allium (ČR, Německo, Polsko). „V rámci tohoto projektu jsem se zabývala fyziologickými vlastnostmi vegetativních orgánů rostlin Allium ve vztahu k regeneraci po kryoprezervaci.“ K uchování česneku v kryobance objasňuje i pro širší veřejnost: Česnek pěstovaný na poli podléhá vysokému riziku napadení chorobami a škůdci, dochází k degeneraci a oslabení rostlin v důsledku neustálého vegetativního množení, má nejistý výsledek (mohou nastat i ztráty genotypů) vzhledem k biotickým a abiotickým podmínkám prostředí. Kultivace rostlin po-

Doktorka Helena Stavělíková z Olomouce představuje množství odrůd česneku

Díky bankám můžeme jejich vlastností využít při šlechtění nových odrůd, které dokážou reagovat třeba na změny klimatických podmínek. Varování před sadbou od laických prodejců V ČR je v současné době registrováno celkem 19 odrůd a další dvě by měly být registrovány v průběhu letošního roku. Šlechtitel Jan Kozák je majitelem 13 odrůd, další tři odrůdy má v registračním řízení. Více odrůd česneku má v EU pouze Francie. „Všechny odrůdy jsou řádně udržovány a jejich sadba je uváděna na trh. Problémem je

Doktorandka Renata Kotková v kryobance VÚRV v pražské Ruzyni

množství nabízené sadby, které nestačí náhle zvýšenému zájmu. Trvá totiž nějakou dobu, než se sadba namnoží. Dá se předpokládat, že v průběhu několika let by se mohla nabídka sadby s její poptávkou vyrovnat a tím by také došlo k ustálení ceny,“ pokračuje ve výčtu peripetií českého česneku Kozák a zdůrazňuje další opomíjený problém zahraničních česneků, kterým je napadení roztočem vlnovníkem česnekovým, jež způsobuje velké skladové ztráty tzv. vyšeptáváním. Dále varuje před vysazováním sadby od neodborných prodejců. „Hrozí reálné riziko zamoření pozemku některými chorobami, případně obávaným háďátkem zhoubným. Když ho člověk sní na topince tisícovku, ani si toho nevšimne. Když se mu dostane na pozemek několik jedinců, tak má jistotu, že už nikdy česnek, cibuli, jahody, luskoviny nebo brambory úspěšně nevypěstuje.“ Záchrana česnekového pokladu O genofond česneku včetně českých odrůd pečuje vědkyně Helena Stavělíková. Ta se svým týmem opatruje v olomoucké pobočce pražského výzkumného ústavu pole se stovkami rostoucích odrůd. Práce této uznávané odbornice stojí určitě za zmínku. Zatímco rostliny uchovávané v dusíku by měly vydržet po staletí, ty na výzkumném poli jsou neustále ohrožovány přírodou. V roce 1979 například zaplavily největší sbírku česneku na světě kontaminované splašky z nedaleké čističky. Při záplavách před deseti lety se musela doktorka Stavělíková pro zaplavené cibule a štítky s jejich označením doslova potápět. Jedinečnou sbírku se jí tak nakonec podařilo zachránit. Nyní je v unikátní kolekci 647 položek, které pocházejí ze 34 zemí světa. Sbírka byla založena v roce 1951. Česnek z Česka bude nejspíš uložen v sejfu pro „den zkázy“ na Špicberkách, tedy nezničitelné světové genové bance, která bude obsahovat semena zemědělských plodin z celého světa. Text a foto: Zub

31. května 2011

Osivářství

19

České odrůdy a osiva na česká pole V posledních letech se kukuřice v ČR pěstuje na 280 až 300 tisících hektarů a je jednou z nejvýznamnějších krmných plodin, jejíž význam se zvětšuje rozšiřováním zemědělských bioplynových stanic. Oseva, a. s., Bzenec je významným výrobcem osiv. Dlouholetým cílem společnosti je podpora českého šlechtění a zemědělské prvovýroby v ČR.

Š

lechtění kukuřice je soustředěno na šlechtitelské stanici CEZEA, a. s., v Čejči založené v roce 1950. Jedním ze základních procesů je vedle šlechtění výroba osiva, kterou zajišťuje Oseva, a. s., Bzenec na jižní Moravě. Finalizace osiva je realizována na čisticí stanici osiv v Bzenci. Prodej se uskutečňuje prostřednictvím obchodní sítě skupiny Agrofert a dalších obchodních organizací v celé republice. Součástí prodeje osiva je poloprovozní ověřování nových i dříve registrovaných hybridů. Výsledky těchto pokusů jsou každoročně vyhodnoceny a publikovány v katalogu nabídky osiv. Rovněž se zaměřujeme na výzkum stravitelnosti silážní hmoty a ověřování zplynovatelnosti hybridů pro bioplynové stanice. Informace pro pěstitele V letošním roce nabízíme prostřednictvím našeho katalogu 36 hybridů kukuřice vhodných do všech výrobních oblastí s číslem ranosti FAO 130 až 430. U každého hybridu uvádíme základní charakteristiku a jeho vhodnost pěstování na suché zrno, vlhké zrno, siláž a využití pro bioplyn. Top siláž je označení pro hybridy s nejvyšší kvalitou silážní hmoty. Vyznačují se vysokou stravitelností vlákniny ve formě neutrálně detergentní vlákniny (NDF). Známku Top siláž obdržely hybridy sledované minimálně tři roky. Sledování byla prováděna na živých zvířatech. Analýza silážní hmoty z hybridů a posuzování výsledků jsou realizovány nezávislou laboratoří

a nezávislými odborníky. K systematické pozitivní selekci nás nutí vysoká variabilita stavitelnosti NDF, která se pohybuje v rozmezí 30–70 %. Kukuřičná siláž s vyšší stravitelností NDF se projeví zvýšeným příjmem sušiny u zvířat a tím i jejich zvýšenou užitkovostí. Ověřování vhodnosti hybridu pro výrobu bioplynu Energie z biomasy tvoří přibližně 80 % celkové energie obnovitelných zdrojů. Celoroční provoz bioplynové stanice vyžaduje silážovanou hmotu. Ověřování produkce bioplynu probíhá v soupravě anaerobních fermentorů, které jsou vyhřívány na 38–40 °C s objemem 4 l. Vznikající bioplyn vystupuje

sledních 12 let tak zemědělské podniky množící osivo kukuřice pro společnost Oseva, a. s., Bzenec, získaly na tržbách více než 763 mil. Kč, což je v průměru 63 mil. Kč ročně. Odborné poradenství Poradenství zajišťuje skupina kvalifikovaných odborníků pro jednotlivé regiony, kteří jsou v celoročním styku s pěstiteli, aby je mohli informovat nejen o novinkách ve šlechtění, ale sledovat situaci na provozních plochách během vegetace. Pěstitel hybridů CEZEA má na výběr optimální odrůdovou skladbu. Vzhledem k tomu, že nabízíme hybridy registrované v ČR, má pěstitel k dispozici informace o projevech jejich vlastz každého fermentoru do ponorného beztlakového plynoměru o objemu 6 l. Objem testovací vsádky substrátů je 2,5 l. Siláže jsou naředěny na sušinu 8 %. Substráty jsou homogenizovány do kašovité struktury a pH upraveno roztokem NaOH na hodnotu 8,5. Před umístěním do fermentoru je substrát inokulován přidáním digestátu z bioplynové stanice se sušinou okolo 5 %. Celková doba biofermentační zkoušky trvá 42 dní. Nejvyšší produkci metanu, 310 l v přepočtu na sušinu, dosáhl hybrid Ceklad 235, dále pak Cefran 288 litrů, a Cemax 245 dosáhl hodnoty 293 l metanu na kg sušiny. Hodnoty

produkce metanu uváděné v odborné literatuře se pohybují mezi 160–350 l/kg sušiny, ale v průměru se dosahuje 250 l/kg sušiny. Známka Fertcorn představuje vysoce kvalitní zrnové hybridy od významných šlechtitelských firem, které nám poskytly materiály k testování a výhradnímu prodeji včetně výroby osiva na moravských i slovenských polích. Samozřejmostí pak je úprava takového osiva na našich vlastních výrobních zařízeních. Poloprovozní odrůdové pokusy a polní dny Poloprovozní odrůdové pokusy jsou každoročně zakládány na

70 až 80 lokalitách ve všech pěstitelských oblastech kukuřice. Pokusy je možné sledovat během celé vegetace. Výsledky přibližně z 50 lokalit, kde provádíme analýzu rostlin před sklizní, předkládáme v tištěné podobě pěstitelům. Vedle charakteristiky lokality uvádíme výnos zelené hmoty, sušinu celé rostliny, sušinu palic, výnos suché hmoty a podíl palic v sušině. U zrnových hybridů uvádíme vlhkost zrna, výnos zrna a výnos na průměr pokusu. Na polních dnech, které pořádáme v Břilicích u Třeboně, v Dubu nad Moravou, ve Dřevci a dalších místech, prezentujeme celý sortiment hybridů pro danou oblast. Na našich polních dnech jsou přítomni zástupci šlechtitelské firmy CEZEA, semenářské firmy Oseva Bzenec a distributorů, kteří rádi odpovědí na dotazy pěstitelů. Množení osiv je výroba s vyšší přidanou hodnotou Množitelská plocha kukuřice se v posledních letech pohybuje na úrovni 850 ha. Největší plocha byla v roce 2005 s 1194 ha a v roce 2006 jsme množili na 1151 ha. Průměrná tržba z množitelské plochy činí 75 000 Kč/ha. Za po-

INZERCE

ností v našich půdně klimatických podmínkách. Vzhledem k tomu, že 75 až 80 % ploch kukuřice je oseto osivem z dovozu od zahraničních firem, bylo by žádoucí zvýšit podíl osiv vyrobených v ČR a tím podpořit české zemědělce, kteří se množením osiv zabývají. Hybridy vyšlechtěné firmou CEZEA, a. s.,v Čejči prokazují konkurenceschopnost nejen při registraci nových odrůd, ale potvrzuje to i zemědělská praxe. Agrární komora ČR přišla s projektem Kupujte české potraviny, a proto by bylo vhodné rozvinout projekt v zemědělské prvovýrobě u členů Agrární komory ČR s názvem České odrůdy a osiva na česká pole. P. Tersch

20

Zdraví

31. května 2011

Ovocná lékárna Ovoce je významným zdrojem vitaminů C, flavonoidů a karotenoidů či vlákniny. Konzumováním ovoce v syrovém stavu jsou zachovány všechny biologicky aktivní látky včetně aktivních antioxidačních enzymů. Ovoce by se podle mnoha zdrojů mělo konzumovat hlavně na lačný žaludek. Každá kombinace s jinou stravou je označována až za škodlivou. Strava, která se již nachází v trávicím traktu, začíná kvasit. Tím si obstaráváte nechtěný „lihovar“ se všemi z toho plynoucími důsledky, především vzedmutí bránice, které vyvolává vysoký tlak na srdce, jež tak ve stísněném prostředí musí vykonávat těžkou práci. Nejvhodnější doba pro konzumaci ovoce je ráno, protože již od čtvrté hodiny začíná naše tělo s vylučovacím procesem. Proto mu ovocem není bráněno, ale naopak pomoženo. Ovoce je rychle stravitelné, takže vaše tělo vmžiku získá potřebnou energii, aby se zbavilo nánosů a tukových polštářů. Třešně Účinky: Obsahují vitamin C a draslík. Pomáhají udržovat zdravou pokožku a pravidelný rytmus srdce. Působí preventivně proti dně, odvádějí z těla toxické látky a čistí ledviny. Mají močopudné účinky a pomáhají pročistit organismus. Nachází se v nich kyselina křemičitá, která blahodárně působí na zpevnění vaziv. Obsahují i fosfor, který uklidňuje nervovou soustavu. Třešňové listy se přidávají do čajových směsí pro jejich močopudné účinky. Použití: Jezte libovolné množství. Třešně se stopkou vydrží déle. Koupel v odvaru z třešňových listů zmírňuje bolesti kloubů při revmatismu.

Rybíz Účinky: Obsažené flavonidy působí proti arterioskleróze, nachlazení a při problémech se střevy. Napomáhají sekreci různých štáv. Jsou bohaté na betakaroten, biotin a vitaminy C a E. Zabraňují infekci močových cest. Přinášejí úlevu při zánětech. Výborný zdroj draslíku. Použití: Jezte libovolné množství, především syrového rybízu. Kupované džusy z černého rybízu často obsahují jen málo ovoce, proto si řádně přečtěte obal.

Hroznové víno Účinky: Všechny sorty hroznů patří k nejzdravějším druhům ovoce vůbec. Obsahují kyselinu listovou, barviva, minerální látky a stopové prvky. Z minerálních látek mají nejvíce draslíku, který pomáhá organismu nejen při odstraňování odpadních látek, řízení srdečního rytmu, ale napomáhá i jasnému myšlení. Vlákniny, které jsou ve slupkách hroznů, podporují činnost střev. Zároveň obsahují vitaminy C, E a vitaminy skupiny B. Regenerují vrchní část pokožky, zmírňují stavy při žlučových a ledvinových kamenech. Dodávají množství antioxidantů. Šťáva se používá při léčbě chorob, které vznikají hromaděním toxinů v těle. Mírně prohánějí. Protože mají hrozny močopudný účinek, pomáhají z těla vyplavovat škodlivé látky. Snižují kyselost žaludečních štáv. Hroznové víno také zmírňuje únavu a deprese. Pro svou výživovou hodnotu je doslova energetickou bombou. Použití: Hrozny můžeme v syrovém stavu použít při výrobě salátů, na zpestření studených mís či jednohubek, hlavně sýrových. Kombinace rokforu a bobulí hroznů je opravdu vynikající. Základním pravidlem je mít kvalitní hrozny, čerstvé, ve střední velikosti, s pevnou slupkou a se šťavnatou a masitou dužinou.


Hrušky Účinky: Obsahují mimo vitaminů hlavně vápník, fosfor a lehce stravitené cukry. Mají antibakteriální, močopudný a posilující účinek, hlavně v kombinaci s ovesnými vločkami. Plody nebo šťáva se používají v lidovém léčitelství při obezitě, močových kamenech a při vysokém krevním tlaku. Vařené a pečené se používají proti kašli a na záduchu, odvar ze sušených hrušek proti průjmům. Hrušky pročišťují střeva, odstraňují zácpu a jiné poruchy trávení. Některé odrůdy obsahují v dužině drobná zrníčka, která lidem s citlivými střevy a poruchami žlučníku způsobují těžkosti. Plané hrušky mají léčivější účinky, než hrušky ušlechtilé. Použití: Když občas sníme hrušku, pozitivně si tím stimulujeme lepší náladu.

Jablka Účinky: Jablka téměř neobsahují bílkoviny, mají však vysoký obsah vody, málo sacharidů a nepatrné množství vody ve slupce. Jablka jsou mimořádně bohatá na vitaminy a stopové prvky. Mají vysoký obsah draslíku a obsahují až 30 % vlákniny. Regenerují a očišťují organismus, snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Jsou účinná při bolestech hlavy a závratích. Pomáhají proti průjmu i zácpě – proti průjmu pomáhají sladká jablka, při zácpě zase kyselá, která povzbuzují činnost střev. Jsou osvědčeným prostředkem při těžkostech s klouby. Působí také jako vynikající omlazovací kúra. Ze slupky a dužiny, které chrání jaderník, se v lidském organismu uvolňují látky s léčivým i preventivním účinkem. Odvar z jabloňových květů má uklidňující účinky a zmírňuje záchvaty kašle. Při chřipce a kašli se osvědčilo pití šťávy z jablek. Jemně nastrouhané jablko i se slupkou konzumované večer váže ve střevech toxické látky. Použití: Výzkumy potvrdily, že konzumace jednoho jablka ráno a večer výborně regeneruje a očišťuje organismus.

Ořechy Účinky: Vlašské ořechy jsou bohatým zdrojem draslíku, magnezia, zinku, mědi, selenu a kyseliny folové. Uklidňují a mají pozitivní vliv na mozek. Použití: Loupané ořechy ztrácejí mnoho výživných vlastností.

31. května 2011

Zdraví

21

Ananas Účinky: Ananas má vysoký obsah enzymů, hlavně bromelinu. Tyto enzymy pomáhají při uzdravování, zmírňují rozličné záněty a zlepšují trávení. Urychlují spalování tuků a zabraňují tvorbě tukového tkaniva. Odvodňuje organismus a zmírňuje otoky. Pomáhá při střevních poruchách a průjmu. Odstraňuje stařecké skvrny. Zvyšuje hladinu bílkovin v celém organismu. Mimo vitaminů B12 a E poskytuje i ostatní vitaminy, minerální a stopové látky. Použití: V čase diety konzumovat půl ananasu denně, jeden plátek před každým jídlem. Častá konzumace čerstvého ananasu má blahodárné účinky. Čerstvě vytlačená šťáva se používá při horečkách a při mořské nemoci. V zemích karibské oblasti, odkud pochází, ho považují za afrodiziakum.

Grapefruit Účinky: Obsahuje především vitamin C. Růžový je na něj bohatší než bílý. Mimoto obsahuje betakaroten, jenž se v organismu mění na vitamin A, který napomáhá zachovat si mládí a chrání nás před infekcemi. Použití: Růžový grapefruit denně pokryje denní dávku vitaminu C.

Jahody Účinky: Obsahují mangan, který působí jako afrodiziakum. Také urychlují látkovou výměnu a dodávají organismu vitaminy E a C, které vážou volné radikály. Jsou tradičním diuretikem a přinášejí úlevu při revmatismu a dně. Použití: Stačí jíst 20 dkg denně v sezóně, dají se již koupit i mimo ni.

Meruňky Účinky: Obsahují kyselinu listovou, pantotenovou a betakaroten, které brzdí procesy stárnutí a ulehčují regeneraci buněk. Zlepšují náladu a odstraňují únavu a poruchy soustředění. Podporují imunitní systém buněk a chrání je před vlivem volných radikálů. Urychlují tvorbu buněk. Pomáhají regulovat krevní tlak. Mají vysoký obsah rozpustné vlákniny. Jsou výborným zdrojem železa. Mají příznivý vliv na sliznici plic silných kuřáků. Použití: Čerstvé nebo sušené meruňky jezte libovolně. Pecky ale ne! Už tři plody obsahují karoteny v množství poloviční denní potřeby dospělého člověka. Hrst sušených meruněk nahradí dospělému okolo 20 % denního příjmu draslíku, ženám více než 10 % a mužům téměř 20 % železa. Upozornění: Meruňkové pecky obsahují hořký amygdalin a jsou jedovaté. Ani těhotné ženy by pro vysoký obsah mědi neměly konzumovat mnoho meruněk. U některých náchylných lidí mohou meruňky vyvolat průjem a při nadměrné konzumaci i celkovou slabost.

Banány Účinky: Díky obsahu tryptofanu jsou vynikajícím antidepresivem, který má pozitivní vliv na náladu. Ideální pro lidi, kteří potřebují vytrvalost, sílu a soustředění. Mají vysoký obsah magnézia (36 mg/100 g) a draslíku (382 mg/100 g). Jeden, dva banány zlepší náladu a pomáhají usnout. Použití: Jezte libovolné množství.

Švestky Pomeranče Účinky: Vitaminy a selen posilují obranyschopnost organismu. Kalium a magnezium organismus pročišťují. Jsou zdrojem vitaminu C. Mají protirakovinové účinky. Snižují hladinu cholesterolu v krvi a posilují krevní vlásečnice. Použití: Pomeranče v jakémkoli množství podporují odolnost proti chorobám. Výzkumem se zjistilo, že lidem, kteří jedli denně 100 g citrusového ovoce, se snížilo riziko rakoviny. Čerstvě vytlačená šťáva má vysoký obsah vitaminu C, draslíku a kyseliny listové.

Účinky: Ideální spojení vápníku a fosforu působí blahodárně na posílení kostí a pomáhá trávení. Použití: Sušené švestky jsou známy svým laxativním účinkem a poskytují užitečné množství vlákniny a železa.

Z podkladů Dr. Vojtěcha Vojtíška, Masarykova univerzita Brno, zpracoval zb Foto FoodPhotoSite.com

22

Bramborářství

31. května 2011

Očekávaný vývoj bramborářství v ČR U škrobárenských brambor se očekává od sklizně 2012 prudký pokles kvůli rušení evropských regulací. Letošní rok však může být pro pěstitele brambor v ČR finančně zajímavý.

Ústřední bramborářský svaz České republiky se představuje

Ú

střední bramborářský svaz ČR byl založen v roce 1993 a má 70 členů. Jeho hlavním cílem je zvyšování úrovně našeho bramborářství a prosazování zájmů svých členů. Tyto zájmy jsou v drtivé většině identické se zájmy všech pěstitelů brambor. Členství ve svazu je dobrovolné a povinností člena je každoroční placení členských příspěvků. Členy svazu jsou pěstitelé brambor, zpracovatelé, obchodníci s bramborami konzumními i sadbovými, šlechtitelské firmy i Výzkumný ústav bramborářský (VÚB). Zástupci jednotlivých zájmových skupin jsou rovnoměrně zastoupeni v předsednictvu svazu, které je jeho nejvyšším pracovním orgánem. Svaz je tvořen třemi odbornými sekcemi – pěstitelů, zpracovatelů a obchodníků. Sekce si volí vedení, které ji zastupuje v předsednictvu. Pěstitelé (strana pěstující a prodávající brambory) mají v předsednictvu šest zástupců a obchodníci a zpracovatelé (strana kupující brambory) mají dohromady rovněž šest zástupců. Výrazem úzké spolupráce s VÚB je i automatické členství ředitele VÚB v předsednictvu svazu dle stanov. Předsedu svazu volí valná hromada přímo.


Od počátku své činnosti se svaz snaží o získání potřebných informací a jejich předání svým členům i bramborářské veřejnosti. Hned od roku 1993 vydává odborný časopis Bramborářství. Během bramborářské sezóny pořádá odborné semináře pro veřejnost. Mezi největší letošní akce budou patřit tradiční semináře v Čelákovicích, v Havlíčkově Borové (2. srpna), v Lukavci (11. srpna), v Horažďovicích (18. srpna) a samozřejmě 21. bramborářské dny v Havlíčkově Brodě (13.–15. října). V minulých letech svaz opakovaně vydal Katalog odrůd brambor. V roce 2001 svaz zahájil díky spolupráci s Českým škrobárenským svazem zkoušky odrůd brambor pro výrobu škrobu pro jejich zapsání do Seznamu doporučených odrůd. Tyto zkoušky pokračují dosud. Svaz se aktivně podílí na projednávání právních předpisů, které se bezprostředně týkají bramborářství. Podílí se na připomínkovém řízení k řadě vyhlášek i metodických pokynů orgánů státní správy, které mají pro bramboráře velký odborný a ekonomický význam. Předpokladem je úzká spolupráce s těmito orgány. Po schválení nových právních předpisů se svaz snaží co nejdříve bramboráře o změnách podle svých možností informovat. V roce 1996 se ÚBS ČR stal řádným členem evropské asociace EUROPATAT, vytvořil a udržuje národní strukturu RUCIP (pravidla evropského obchodu s bramborami). Pravidla RUCIP jsou přeložena do českého jazyka a jsou k dispozici na webových stránkách svazu. V roce 2000 svaz uspořádal kongres EUROPATAT v Praze. ÚBS ČR je otevřenou organizací pro všechny, kteří mají zájem se aktivně podílet na zlepšování podnikatelského prostředí v odvětví, získat potřebné informace pro svou činnost, zlepšit svou konkurenceschopnost a přispět tak ke zvýšení konkurenceschopnosti celého českého bramborářství. Na březnové valné hromadě byl zvolen předsedou svazu Ing. Miloslav Chlan. Místopředsedy jsou Ing. Vlastimil Rasocha (sekce obchodníků), Jiří Zvolánek (sekce pěstitelů) a Ing. Josef Hadrava (sekce zpracovatelů). Tajemníkem svazu je Ing. Josef Králíček. Více informací na www.ubscr.cz

Brambory ve škrobárenství Výroba nativního bramborového škrobu má na dnešním území České republiky tradici od poloviny 19. století, kdy byly brambory zpracovávány na škrob jako přidružená výroba velkostatků. Z původně ruční výroby se postupně, hlavně pak v období první republiky, přecházelo na výrobu průmyslovou.

Z

měna technologií a zařízení vedla k postupné koncentraci výroby. Proces byl významně urychlen v druhé polovině 90. let minulého století. Díky privatizaci zajišťují v současnosti v ČR výrobu bramborového škrobu tři firmy. Provozovány jsou čtyři výrobny škrobu, které svou kapacitou plně nahrazují původních 17 škrobáren vyrábějících škrob v 80. letech. Rekonstrukce výroben škrobu byly dokončeny v posledních několika letech. Zmodernizované škrobárny snesou z hlediska efektivnosti, kvality a dopadů na životní prostředí srovnání s podobnými výrobnami v zemích EU. Pestrá škála využití škrobu Bramborový škrob je používán jak pro potravinářské, tak pro nepotravinářské účely. Necelých 60 % škrobu a výrobků z něj nachází uplatnění téměř ve všech oblastech potravinářského průmyslu. Jde o chuťově i barevně

Ilustrační foto ÚBS ČR

neutrální ingredienci, která může ovlivnit vzhled, konzistenci, energetický obsah, funkční a nutriční vlastnosti, trvanlivost nebo také zlepšení výrobních procesů potravinářských výrobků. Významné je i technické užití škrobů a výrobků ze škrobů např. v papírenském, textilním a lepidlářském průmyslu. Nařízení EU může u nás snížit výrobu škrobu na polovinu Výroba bramborového škrobu je v EU omezena výrobní kvótou, která je v současné době stanovena ve výši 1 948 761 tun. ČR z této kvóty získala 33 660 tun. Dlouhodobost a neměnnost regulačního systému byly základními předpoklady pro pěstování škrobárenských brambor u nás

Předsedkyně Českého škrobárenského svazu Marie Vávrová (vlevo) a předseda Ústředního bramborářského svazu ČR Miloslav Foto Eugenie Línková Chlan na tiskové konferenci v sídle AKČR

i v EU. Schválením nařízení rady (ES) číslo 73/2009 bylo rozhodnuto o zrušení veškeré regulace výroby bramborového škrobu a z ní vyplývající regulace pěstování škrobárenských brambor, a to od sklizně v roce 2012. Naši zemědělci mají i při mírně nižších výnosech brambor srovnatelné náklady na produkci škrobu jako zemědělci v západní Evropě. Přesto bude tato změna znamenat snížení výroby bramborového škrobu v Evropě, podle odborníků až o 50 %. Není pravda, že přežijí jen ti nejlepší pěstitelé škrobárenských brambor a na ně navázaní výrobci škrobu, ale ti, kteří budou mít k dispozici vyšší finanční podporu, která nahradí stávající systém. Státy EU, které pro zemědělské podpory využívají systém SPS, nahradí stávající systém platbami zemědělcům, kteří měli uzavřené pěstitelské smlouvy s podnikem vyrábějícím škrob. Tyto státy, kromě Finska, využily ustanovení článku č. 64, nařízení rady (ES) 73/2009. Podpora na jeden hektar pěstovaných škrobárenských brambor bude v Německu a v Rakousku podle tohoto článku vyplácena na úrovni 700 EUR, v Dánsku a ve Švédsku 760 EUR. Podpora rozhodne o konkurenceschopnosti Členské státy, které využívají pro podpory zemědělců systém

Firmy vyrábějící bramborový škrob Název společnosti

Amylex Radešínská Svratka, s. r. o. Lyckeby Amylex, a. s., Horažďovice Škrobárny Pelhřimov, a. s. Celkem

Umístění výrobních závodů Hodíškov Horažďovice Pelhřimov, Chýnov

Kapacita zpracování brambor (t za kampaň)

Kapacita škrobáren (t škrobu za kampaň)

Přidělená kvóta (v tunách)

10 000 150 000 80 000 260 000

2000 30 000 16 000 51 000

1485 19 145 13 030 33 660

SAPS, nemohou citované ustanovení použít. Ústřední bramborářský svaz ČR a Český škrobárenský svaz proto navrhují podporu pro pěstování škrobárenských brambor podle článku 68 odst. 1 písm. a) pododstavce i). Podpora by měla být vyplácena podle historicky poskytovaných plateb, jako je tomu u států používajících systém SPS. V současné době se diskutuje o variantách rozdělení finančních prostředků podle článku č. 68 na citlivé komodity (přežvýkavci, chmel a škrobárenské brambory). Odpovídající podpora pro škrobárenské brambory pro české zemědělce by se měla blížit úrovni, která je použita v Německu a v Rakousku. Pro efektivní naplnění současných škrobárenských výrobních kapacit je nutné pěstovat škrobárenské brambory nejméně na 5000 ha. V jedné z variant předpokládané podpory od roku 2012, která respektuje historii poskytovaných plateb uplatněnou státy používajícími SPS, by pak čeští pěstitelé škrobárenských brambor měli získat částku zhruba 16 730 Kč/ha. Výrazně nižší podpora by zřejmě znamenala ztrátu konkurenceschopnosti českých výrobců bramborového škrobu v rámci EU, a tím i ukončení pěstování škrobárenských brambor a potřebné sadby v ČR. Výsledkem by bylo snížení ploch brambor v ČR o celou jednu pětinu. Pokud nechceme tento scénář naplnit, je nutné vytvořit podobné podmínky pro naše pěstitele, na které dosáhnou zemědělci v západní Evropě. Ing. Marie Vávrová, předsedkyně Českého škrobárenského svazu Ing. Miloslav Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR

31. května 2011

Bramborářství

23

Současná fakta o bramborách

Z důvodu nižší produkce brambor v sezóně 2010/2011 ve většině států EU a stabilní poptávce řetězců a zpracovatelů je bramborářská sezóna pro pěstitele, kteří mají kvalitní surovinu, finančně zajímavá. Farmářské ceny jsou na úrovni 5–6 Kč/kg. Tím jsou ve větší či menší míře kompenzovány ztráty minulých let.

Základní údaje Celková výroba brambor v ČR byla vloni 928 752 tun. Dovoz brambor v sezóně 2009/10 činil 115 010 tun. Dovoz 2010/11 se odhaduje na 130 000 tun. Vývoz brambor v sezóně 2009/10 činil 36 413 tun. Vývoz za rok 2010 do ledna 2011 činil 23 012 tun.

Množené odrůdy

V

zhledem k nedostatku brambor zejména vhodných na mytí a balení je nutné ve větší míře konzumní brambory dovážet ze zahraničí, zejména z Francie a z Německa. Dovoz brambor bude významně vyšší než v minulé sezóně. Výsledky uznávacího řízení sadby brambor jsou špatné. S výjimkou roku 2009 jde již o čtvrtý nepříznivý rok, což zvyšuje cenu sadby některých odrůd. Pozitivní je zvyšující se trend exportu české sadby do zahraničí. Tento příznivý trend může být přerušen výrazným snížením podpory pěstování certifikované sadby v uzavřených pěstebních oblastech. Podpora vyplácená několik let v rámci národních dotací ministerstvem zemědělství byla meziročně snížena téměř o 70 %. Dochází k přehodnocování výše předpokládaných ploch brambor pro rok 2011. Diskuze

Rok 2009: Počet množených odrůd: 211 Nejvýznamnější: Impala (246,6 ha), Marabel (210,9 ha), Dali (160 ha), Adéla (219,2 ha), Ornella (124,3 ha), Princess (149,2 ha) Rok 2010: Počet množených odrůd: 180 Nejvýznamnější: Impala (272,4 ha), Marabel (234,9 ha), Dali (211,8 ha), Adéla (209 ha), Ornella (169,6 ha), Princess (169,2 ha), Magda (116,7 ha)

naznačují, že přes příznivou farmářskou cenu se letos plocha brambor opět sníží (předpokládáme cca o 6 %) zejména z těchto důvodů: ● Pěstitelé, kteří investovali do jiného sektoru zemědělské výroby, již nejsou schopni finančně zabezpečit nutný nákup mechanizace i dalšího vybavení pro pěstování a skladování brambor. To platí hlavně u podniků s menší výměrou brambor (do 50 ha).

● Je nutné brát zřetel na skuteč-

nost posledních let, že zemědělské podniky ve stále větší míře vylepšují svou ekonomiku výstavbou bioplynových stanic. Pro ty je důležitou surovinou kukuřice. Právě pěstování kukuřice pro tyto účely vytlačuje z okopaninového honu brambory. V podnicích, kde jsou tyto stanice v provozu nebo ve výstavbě, klesají a klesnou plochy brambor o desítky hektarů.

● Brambory patří obecně k fi-

nančně nejnáročnějším plodinám. Ekonomická situace nutí zemědělce hledat nová, úspornější řešení přechodem na méně finančně náročnější a méně pracnější plodiny. ● Otázkou zůstává, zda se podaří plně naplnit smlouvy na produkci škrobárenských brambor. Zrušení výrobních kvót na bramborový škrob od roku 2012 bude znamenat zásadní změnu. Důležité bude, aby pěstitelé škrobárenských brambor od tohoto roku získali podobnou úroveň podpory jako pěstitelé v západní Evropě. ● Předpokládá se, že v probíhající sezóně bude nutné dovést ze zahraničí okolo 130 000 tun konzumních brambor. Při pokračování trendu snižování ploch již Česká republika není a nebude soběstačná v produkci konzumních brambor. To by se mohlo negativně projevit zvýšením spotřebitelských cen. ● Ještě významně vyšší cena brambor než dosud by nadále snížila spotřebu brambor v České republice. ● Situaci v bramborářství významně ovlivní výše podpor do rezortu a jejich rozdělení na jednotlivé komodity, především pak skutečná úroveň podpory škrobárenských brambor od roku 2012 a certifikované sadby v letošním roce. ● Letos osázené plochy brambor budou také negativně ovlivněny současnou velmi dobrou cenou obilnin, řepky a silážní kukuřice.

Výroba škrobu v ČR V roce 2009 bylo v ČR vyrobeno pouze 29 618 tun bramborového škrobu, což znamenalo využití národní kvóty (33 660 tun) pouze na 88 %. Bylo zpracováno 136 581 t brambor o průměrné škrobnatosti 18,70 %. V roce 2010 se nepodařilo přidělenou kvótu vyrobit. Vzhledem k nižší škrobnatosti a výnosům brambor byla kvóta naplněna na ne-

celých 80 %. Za nenaplněním kvóty byla také velmi nízká cena škrobu, která škrobárnám neumožnila vyplatit přiměřený příplatek k minimální ceně brambor. Na sezónu 2011 by se situace v této oblasti měla změnit, neboť ceny škrobu se dostaly na výrazně vyšší úroveň. Zpracoval Ing. Josef Králíček, tajemník ÚBS ČR, Havlíčkův Brod

Vývoj produkčních ploch, hektarových výnosů a produkce brambor celkem v ČR (včetně sadby) Produkční plochy Průměrný Celková Zemědělský Domácnosti Celkem výnos produkce sektor (ha) (ha) (ha) (t/ha) (t) 2000/01 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11

69 198 31 908 29 788 28 734 27 079

0 8336 8028 7988 7971

69 198 40 244 37 816 36 722 35 050

21,33 1 475 992 24,79 997 671 25,00 945 234 25,29 928 752 23,45 821 862 Pramen: ČSÚ

Dovoz brambor konzumních ostatních do ČR a deklarovaná dovozní hodnota Marketingový rok

2007/08

Brambory konz. ost. (t) 62 628 Dovozní hodnota (tis. Kč) 251 203 Dovozní hodnota (Kč/kg) 4,01 * data červenec 2010–leden 2011

2008/09 2009/10 2010/11* 72 782,9 322 549 4,43

115 010 453 212 3,94

67 154 411 277 6,12

Pramen: ČSÚ

Vývoz brambor konzumních ostatních z ČR a deklarovaná vývozní hodnota Marketingový rok

2007/08

2008/09 2009/10 2010/11*

Brambory konz. ost v t Vývozní hodnota v tis. Kč Vývozní hodnota v Kč/kg

21 058,3 114 156 5,42

28 428,0 36 412,8 130 439 213 289 4,59 5,86

* data červenec 2010–leden 2011

23 012 145 520 6,32

Pramen: ČSÚ

Okopaniny mohou výrazně snižovat půdní erozi Všichni zemědělci, kteří pěstují širokořádkové plodiny, sledují již několik měsíců s obavami postup při vypracovávání podmínek půdoochranných technologií pro mírně erozně ohrožené půdní bloky. Většina zemědělců již dávno realizuje na obhospodařovaných pozemcích protierozní opatření, která vycházejí z jejich vlastních, historických a mnohaletých zkušeností.

N

ejsou přesvědčeni, že za ně někdo navrhne lepší a efektivněji fungující protierozní opatření. Nechápou, proč mezi erozně ohrožené pozemky jsou zahrnuty bloky, kde s erozí nebyl historicky nikdy problém, a naopak tam nejsou pozemky, na kterých si již dávno nedovolí dát širokořádkovou plodinu. Většina zemědělců také neví, proč je v podmínkách naší republiky lepší orat na jaře než na podzim z titu-

lu ochrany půdy proti erozi, resp. jak proerozně působí přes zimu hrubá brázda oproti nezoranému pozemku. Přednosti sázení brambor do půdy zbavené kamenů V první fázi navržená opatření by ve své podstatě znamenala znemožnění pěstování brambor v ČR. Řada věcí se změnila, ale stále to není ve smyslu toho, co bylo uvedeno v posledním zápisu z jednání pracovní skupiny při ministerstvu zemědělství z letošního 16. února: „Dle požadavků Evropské komise musejí být standardy GAEC jednoduché, praktické, účinné a jednoznačně kontrolovatelné.“ Na tomto jednání byl také popsán tzv. bavorský model, kde mezi základní a samostatné protierozní opatření je povoleno kypření nebo orba proti svahu. Konečně bylo rozhodnuto o odzkoušení sázení brambor do odkameněné půdy jako samostatného protierozního opatření. Zemědělci mají dostatek zkušeností, že tato technologie pěstování brambor významně zvyšuje

jímavost vody do půdy, protierozně zpevňuje každou druhou brázdu, jejíž dno je širší a kde je ukládán separovaný kámen, urychluje vzcházení brambor, a tím i zapojení porostu. Ministr Fuksa potěšil Mnohé zemědělce musel potěšit názor našeho ministra zeměděl-

ství Ivana Fuksy přednesený při jednání ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě dne 10. března, jehož se zúčastnili zástupci Ústředního bramborářského svazu ČR, Výzkumného ústavu bramborářského i další hosté, že považuje pro praxi vhodný tzv. britský model půdoochranných opatře-

ní. Škoda, že do této chvíle nemáme detailní informace o tomto modelu. Pokud je pravdou, že umožňuje zemědělcům, aby si za určitých jednoduchých pravidel vypracovali vlastní protierozní plán na erozně ohrožených půdních blocích, pak by tento model mohl být akceptován země-

Ilustrační foto ÚBS ČR

dělskou veřejností. Věříme, že výsledky následné diskuze týkající se důvodů podporujících odložení připravovaných nových podmínek GAEC a uplatnění zkušebního provozu pro budoucí schválený systém protierozních opatření budou prakticky použity. Pracovní skupinu ustavenou na vypracování podmínek GAEC pro hospodaření na mírně erozně ohrožených půdních blocích čeká ještě hodně práce a nelehkých úkolů. Nevýhodou je, že bude zřejmě nutné změnit základní koncept půdoochranných opatření, tj. nyní diskutované opatření doplnit něčím jednoduchým a účinným. Hlavně pak takovými opatřeními, které budou omezovat erozi, ale nebudou pro zemědělce dražší než protierozní opatření v ostatních zemích EU. Naším cílem by mělo být efektivní omezení eroze, ale nemůžeme ji zcela zastavit. Eroze půdy tady byla a bude i bez zemědělské činnosti. Ing. Miloslav Chlan, předseda ÚBS ČR

24

Vinařství

31. května 2011

Vinařství roku 2010 Prestižní vinařská soutěž již dospěla do finále ● Absolutním vítězem soutěže Vinařství roku 2010 se stala firma Bohemia Sekt, a. s.

Letité zkušenosti přinesly své ovoce Generální ředitel společnosti Bohemia Sekt ze Starého Plzence převzal na jaře během slavnostního večera v pražské Lucerně titul Vinařství roku. Udílí jej Svaz vinařů ČR ve spolupráci s Národním vinařským centrem za podpory Vinařského fondu ČR. Společnost Bohemia Sekt se tak stala nejlepším vinařstvím České republiky za rok 2010. Na tuto skutečnost měl jistě vliv právě generální ředitel této společnosti, Josef Vozdecký, který je firmě v této pozici věrný dlouhé roky a v oboru pracuje už 41 let.

J

ak sám přiznal, je to vlastně již 52 let, co se vinařství věnuje. Nejdřív na odborné učňovské a mistrovské škole ve Valticích a pak na Vysoké škole zemědělské v Brně. „Splnilo se mi v životě to, co doporučuji svým dětem: práce je mi i koníčkem,“ říká Josef Vozdecký. Poprvé ochutnal víno jako kluk u dědečka, kde se scházel se spolužáky ze základní školy a kde muzicírovali. Především na housle. Malé pauzy pak zapí-

jeli dědečkovým vinným střikem z červeného vína, vody a citronové šťávy s troškou cukru. Lahodný nápoj klukům chutnal a připadali si jistě tak trochu víc dospělí. „Nikdy v životě jsem se vínem neopil. Jen jednou mi bylo zle po slivovici. Pili jsme ji s malířem pokojů, když nám bílil stěny, a já mu chtěl trochu při práci udělat radost. Popíjel jsem s ním a pak mi bylo zle ještě druhý den,“ vzpomíná Vozdecký. Na učňovské škole přibyl k houslím akordeon a klavír. „Mám dobrý hudební sluch, bavilo mne hrát zpaměti. Méně už mne bavil recitační kroužek, kde jsme se taky učili nazpaměť různé básně,“ dodává Vozdecký a jen tak zlehka zadeklamoval verše ze Schakespearova Falstaffa: „Pití, vašnosti, je náramný podněcovač trojího...“ Pak si vyzkoušel paměť na Maryčce Magdonové a přešel do ruštiny na verše klasiků „Recitování mne

moc nebavilo. Některé verše si sice dodnes pamatuji, ale daleko víc jsem se vyžil ve střeleckém kroužku,“ konstatuje s úsměvem Vozdecký. Vášeň ke střílení jej drží dodnes. Začalo to střílením z malorážky, zase v kroužku na učňovské škole. Pak přišly závody a vítězství v okresní i krajské soutěži a nakonec v celostátním kole. „Mám dobré oči a ruce, a tak se mi dařilo,“ vypráví Josef Vozdecký a prozrazuje na sebe, že mu

Josef Vozdecký nám při rozhovoru objednal vítězné víno z loňského ročníku celosvětové soutěže v San Francisku

jde nejen střelba z pistole, malorážky a samopalu, ale že dobře zvládá i ostřelovací pušku. Na námitku, že by asi nebylo dobré přijít k němu v noci bez předchozího oznámení, s úsměvem říká, že má samozřejmě zbrojní pas, ale veškeré zbraně má v úschovně u svého trenéra a zbrojíře, olympijského vítěze z Mexika v roce 1968, střelce Jana Kůrky. Ten po střílení zbraň vyčistí, nakonzervuje, a když se jde trénovat nebo závodit, vše je připravené tak, jak má být. Jan Kůrka také Josefa Vozdeckého naučil, jak se má zbraň správně držet, stejně tak tělo a jak se při střelbě musí dýchat. To ostatně platí i u dalšího sportu, do něhož se už ve zralém věku také pustil. Začal s golfem a jelikož ke všemu, co dělá přistupuje s velkou poctivostí, opět přizval mistra ve svém oboru a učil se této sportovní disciplíně u Petra Štrougala, který v současné době patří k trojici nejlepších, co dominují padesátce vynikajících českých golfistů. „Rád se učím u těch nejlepších a platí to i u soupeření,“ vysvětluje Vozdecký. Dalším jeho oblíbeným sportem je tenis. Neuplyne neděle, aby si odpoledne nezahrál čtyřhru na místním kurtu Slavie v Plzni. „Spoluhráči musejí být lepší než já. Kdybych prohrál s nějakým ňoumou, tak by mne to nesmírně štvalo. Nezvítězit s lepším hráčem už tak nebolí,“ směje se. V restauraci, kde sedíme, objednává Rulandské šedé, ročník 2009, z Habánských sklepů. Po očku sleduje, co řekneme nad prvním douškem. Není to totiž kdejaké víno, je to loňský vítěz v celosvětové soutěži v San Francisku, kde získalo toto víno dvojitou zlatou medaili. A pak že se máme co učit od jižních zemí.

Generální ředitel společnosti Bohemia Sekt Josef Vozdecký převzal Foto archiv BS plaketu za vítězství v soutěži Vinařství roku 2010

A neplatí to ani o čer vených vínech, u nichž sice jižní počasí svou roli hraje, ale i na Moravě se těmto vínům daří. Josef Vozdecký nelibě nese, když někdo zdůrazňuje, že bychom v červených měli přidat, protože v nich máme ještě rezervu. K vínu ostatně přistupuje stejně jako ke sportům. Nebo ho naprostá profesionalita ve vinařství vede k tomu, aby i své koníčky dělal stejně poctivě jako profesi? „Začínal jsem skutečně jak se říká od píky, od pěstování

„Vína není nikdy dost, i kdyby se zdálo, že je ho hodně,“ říká Josef Vozdecký 2x foto Martin Bouška

hroznů, ošetření révy až po vyklučení a zakládání vinic. A ve sklepě zrovna tak, krok za krokem. Tak se člověk učí své profesi a piluje ji k určité dokonalosti,“ říká Josef Vozdecký. Podle něj záleží i na výběru spolupracovníků. „Obor mne bavil, nikdy jsem neuvažoval, že bych sběhnul. Měl jsem i štěstí na lidi, s nimiž jsem dělal a vybral si je do týmu. Je mezi nimi řada vynikajících odborníků a budou jistě i důstojnými následníky. Třeba podnik povedou jinak, ale jsem

přesvědčený, že lépe než já. Neznám v životě případ, že bych s někým nemluvil a že by někdo nemluvil se mnou,“ vysvětluje. Bohužel některé své nejlepší kamarády a spolupracovníky ztratil. Dva spolužáky a také vinaře vyřadili ze života autonehody a jednoho manažera z vedení firmy zákeřná choroba. Ale snad i to patří do života. O to víc si Josef Vozdecký váží vztahů ve vlastní rodině a ve firmě. „Život hrozně rychle uteče. Nelituji toho, že jsem na mnohdy lukrativnější nabídky s větším výdělkem nepřistoupil. Víno je vedle zlata velmi hodnotný produkt a je s ním spojená i určitá virtualita.“ A jak si vybíral své spolupracovníky? Manažerovi ve vinařství by víno nemělo chutnat tak, že by mu zcela propadl. Nesmí být ale ani abstinent. „S absolutním abstinentem nejde pracovat,“ říká vážně Vozdecký a připouští, že zase naopak ti, co až „příliš víno milují“ dokážou nadělat mnoho škod. Zvláště když se z nich stane notorický alkoholik, což pak dopadá i na rodinu a děti. Částečně proto se snaží Bohemia Sekt pomáhat dětem a dává každoročně nemalé finanční částky na podporu dětských domovů, zejména nadaci Naše dítě Zuzany Baudyšové. A jaké má Josef Vozdecký životní krédo? „Vína není nikdy dost, i kdyby se zdálo, že je ho hodně.“ Cituje i svou maminku, která byla názoru, že ženská, kůň a víno velké čistoty potřebují. A také vzpomíná slova francouzského filozofa Malthuse, který řekl, že: „Víno je k tomu, aby se pilo, a žena, aby byla milována, proto využijme krásu jejich mladosti a nádheru zralosti a nečekejme, až budou sešlé.“ Eugenie Línková

Lahve zrajícího šumivého vína v provozovně společnosti Bohemia Sekt ve Starém Plzenci Foto Zub

31. května 2011

Vinařství

25

Bohemia Sekt v Síni slávy vinařství ČR

Vinařství roku je prestižní soutěž, která jako jediná v České republice hodnotí výrobce vín na základě mnoha kritérií, nejen podle kvality produkovaného vína. Přihlíží též k tuzemským a zahraničním úspěchům jednotlivých firem, hodnotí technologická řešení při výrobě vín atd. Cílem je tak ocenit skutečně nejlepší tuzemské vinařství.

V

letošním roce se soutěže zúčastnilo 901 moravských a českých vinařských podniků. Do nejužšího finále postoupila šestice finalistů. Z nich odborná komise vybrala absolutního vítěze – Bohemia Sekt, a. s. „Pokud budu mluvit za sebe, osobně musím ocenit inovace a filozofii vinařství, kterou se Bohemia Sekt prezentuje. Líbí se mi, že zisk reinvestuje do rozvoje a vylepšení. Navíc má toto vinařství perfektně zvládnuty všechny procesy a přestože je to

Pohled na tanky se zrajícím vínem a na plnicí linku společnosti Bohemia Sekt ve Starém Plzenci

relativně velká firma, pořád se v ní cítíte jako ve vinařství a ne jako v laboratoři nebo kosmickém výzkumu,“ říká předseda odborné komise Ivo Dvořák. Prof. Pavel Tomšík z Mendelovy univerzity v Brně zároveň doplňuje: „Pro Bohemia Sekt je typický, vysoce profesionální přístup k prezentaci vinařství, které vychází z kvanti-

tativních ukazatelů od vinohradnické produkce až po konečný prodej vín. Výborně zvládají pěstební a zpracovatelské procesy, které jsou základem pro konečnou a oceňovanou kvalitu. Výsledkem je integrovaný, homogenní podnik – vinařství, které samo sobě předurčuje dlouhý životní cyklus a evropský rozměr.“

Vítězi Vinařství roku 2010 byla předána unikátní bronzová plaketa. Tu může nyní plně využívat ke svým marketingovým účelům. Současně s oceněním čeká Bohemii Sekt, a. s., uvedení do Síně slávy vinařství ČR zřízené v Národním vinařském centru ve Valticích. „Z ceny Vinařství roku 2010 mám nesmírnou radost. Takový úspěch se určitě

INZERCE

Sekt s originální kampaní a novou tváří značky

Značka Bohemia Sekt představila nový design a letní komunikační kampaň. Novou tváří značky a hlavní hvězdou TV spotu se stala světová topmodelka Tereza Maxová.

M

ediální kampaň značky Bohemia Sekt odstartovala na začátku května. Cílem kampaně je posílit vnímání značky jako noblesního, stylového a svým způsobem i luxusního nápoje. Načasování do letního období

souvisí se strategií značky, kdy již desátým rokem značka úspěšně komunikuje nejen ke konci roku, ale představuje se spotřebitelům v létě, kdy stoupá zájem o kombinaci Bohemia Sektu a čerstvých jahod. Nový TV spot představuje Bohemia Sekt jako elegantního společníka, díky němuž si můžeme vychutnat okamžik života naplno. Kromě Terezy Maxové se na přípravě podílela řada známých jmen. Režie se ujal zkušený režisér Tomáš Mašín (Tři sezóny v pekle), za kamerou stanul čerstvý držitel Českého lva,

Islanďan Carl Oskarsson, hudbu složil zakládající člen skupiny Lucie Michal Dvořák a fotografií pro tiskovou část kampaně se ujal Standa Merhaut. „Na základě strategického rozhodnutí posunout značku Bohemia Sekt více směrem k eleganci a noblese jsme se po sedmi letech rozhodli také inovovat design etiket. S tímto úkolem nám pomohlo a londýnské studio Claessens International, které je lídrem ve tvorbě brandů v oblasti nápojů,“ uvedl Martin Fousek, marketingový ředitel společnosti Bohemia Sekt. (bs)

2x foto Zub

každý rok nepodaří. Nepřišel však z ničeho. Jsou za ním léta tvrdé práce. Věřil jsem, že máme šanci uspět,“ říká generální ředitel společnosti Bohemia Sekt Josef Vozdecký. Do rozhodování o nejlepším vinařství České republiky se letos poprvé zapojila také široká veřejnost. Lidé mohli prostřednictvím SMS hlasovat pro jedno-

ho z šesti finalistů Vinařství roku 2010. Nejvíce hlasů, a tedy zvláštní cenu veřejnosti Vindemia Publica, získalo vinařství Josefa Valihracha. Během galavečera uskutečněného v pražském paláci Lucerna se představila také kompletní kolekce Salonu vín ČR 2011. Nechyběla ani originální aukce vín, které na umělecká díla přetvořily známé osobnosti: Bára Srncová, Martin Velíšek, Kristián Kodet, Iva Hüttnerová, Lucie Robinson, Josef Velčovský, Vlasta Kahovcová, Veronika Bromová, Boris Jirků, Miroslav Slejška, Karel Beneš, Jaroslav Slavík a umělečtí skláři sklárny Ajeto. V rámci dražby se podařilo získat částku 200 000 Kč. Výtěžek putuje na podporu Centra Paraple. Více informací na www.vinarstviroku.cz

Finalisté soutěže Vinařství roku 2010: Bohemia Sekt, a. s., Starý Plzenec Moravíno, s. r. o., Valtice ● Znovín Znojmo, a. s. ● František Mádl, Velké Bílovice ● Vladimír Tetur, Velké Bílovice ● Josef Valihrach, Krumvíř ● ●

26

Vinařství

31. května 2011

Aliance V8 se prosazuje ve světě Poslední březnový týden zavítali do Prahy dva známí moravští vinaři Jiří Hort a Petr Marcinčák z vinařské Aliance V8, aby nejen zhodnotili její dosavadní činnost, ale především nastínili kroky do budoucna.

A

liance vinařů V8 vznikla před pěti lety s cílem podpořit výrobu a propagaci vysoce kvalitních moravských vín. Jak již název napovídá, sdružilo se do ní osm středních a menších vinařství dodržujících přísná pravidla výroby vín. Ještě v loňském roce jich byl plný počet, letos po vystoupení Vinařství Kovacs z Novosedel zbyly Vino Hort, Vinařství Kolby, Víno Marcinčák, Vinařství Mikrosvín Mikulov, Nové Vinařství, Reisten

na, ale především s novým předsedou, kterým se pro letošek stal Petr Marcinčák. Jak vyplynulo z jeho vystoupení, V8 by se chtěla nově více zaměřit na podporu kvalitního a efektivního marketingu v rámci sdružení jako celku. Nebude chybět na základních prestižních přehlídkách a soutěžích doma ani v zahraničí, kde ostatně již v minulosti získali její členové několik významných ocenění. Připomeňme si jen tři stříbrné medaile Vino Hort na loňském AWC Vienna, druhém největším mezinárodním hodnocení vín na světě, za Sauvignon VOC 2009, Ryzlink rýnský VOC 2009 a Pinot Noir rosé 2009.

Petr Marcinčák uvedl, že V8 je dnes dostatečně velká a silná, aby obsáhla všechny typy a styly vína, které se u nás připravují, a současně udržela jejich špičkovou kvalitu. „Tím je mimořádně zajímavá pro tuzemské i zahraniční distributory a obchodníky s vínem,“ zdůraznil a dodal, že zúčastněná vinařství navíc sdílejí důležité obchodní informace o tom, jak to chodí ve vinařském byznysu. „Chtějí se navzájem inspirovat a hnát kupředu, aby neustrnuli a byli schopní konkurovat výrobcům kvalitního vína v zahraničí,” prohlásil Petr Marcinčák na závěr prezentace. Bohumil Brejžek


a Sonberk. Co jméno, to pojem pro každého znalce vína. Výhradně tuzemská produkce Aliance V8 klade maximální důraz na kvalitu vín. Ta jsou vyráběna výhradně z tuzemské produkce, přičemž výnos je přísně redukován a hrozny jsou sklízeny pouze ručně. Produkce jednotlivých členů sdružení se po-

hybuje od 50 do 300 tisíc lahví ročně. Aliance nechává vína svých členů každoročně testovat vinařskými odborníky, členy světově proslulé instituce Master of Wine, kteří ve slepé degustaci ochutnají vždy více než sto vzorků a posoudí jejich kvalitu i schopnost obstát v mezinárodní konkurenci. V předchozích letech to byli Angela Muir, Jür-

gen von der Mark a Dr. Josef Schuller, v loňském roce hodnotil vybraná vína Frank Smulders z Holandska. A právě zásluhou jeho pozitivního hodnocení začala skupina V8 úspěšně vyvážet svá vína do Holandska. Nezbytný marketing Aliance vstoupila do nového roku nejen chudší o jednoho čle-

Moravští vinaři Jiří Hort (vlevo) a Petr Marcinčák z vinařské Foto Bohumil Brejžek Aliance V8 na prezentaci v Praze

INZERCE

Moravští vinaři si vezou z Lucemburku první velkou zlatou medaili v historii Na jedné z nejslavnějších světových vinařských soutěží, Concours Mondial de Bruxelles, se našim vinařům opět podařilo výrazně promluvit do výsledkové listiny. Stejně jako loni si vezou domů 21 medailí. Tu nejcennější, velkou zlatou, si vysloužil vinař Josef Valihrach za Chardonnay, výběr z hroznů 2007. Velkou zlatou medaili z této soutěže se přitom našim vinařům podařilo získat vůbec poprvé.

O

dborná porota přisoudila také zlatou medaili Vinařství Baloun z Velkých Pavlovic za Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2010. Vinařství Baloun získalo ještě dvě stříbrné medaile. Druhou zlatou medailí se v Mikulově bude pyšnit Vinařství Volařík za Chardonnay, výběr z cibéb 2008. Naši vinaři tedy vyhráli jednu velkou zlatou, dvě zlaté a 18 stříbrných medailí. „Concours Mondial de Bruxelles byl tradičně perfektně organizován. Hodnocení se konalo v příjemném prostření výstaviště v Lucemburku a účastnilo se jej přes 250 degustátorů z celého světa. Chtěl bych ocenit profesionálně zajištěný způsob hodnocení, což u tak vysokého počtu vzorků není vůbec jednoduché. Zároveň bych chtěl blahopřát všem držitelům medailí z ČR, zejména Jožkovi Valihrachovi, jehož velká zlatá medaile je opravdu výjimečným úspěchem,“ řekl Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského cen-

tra, který byl členem mezinárodní komise degustátorů CMB. Hodnocení se za ČR účastnila také Helena Baker a John Law Baker. Prezentaci moravských a českých vín organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum za finanční podpory Vinařského fondu ČR. Letošního ročníku Concours Mondial de Bru-

xelles se zúčastnilo 7386 vzorků ze 49 zemí. Z ČR to bylo 113 vzorků 29 vinařských firem. Soutěž se poprvé konala v roce 1994 v Brugách, kdy se hodnotilo „pouze“ 861 vzorků. V následujících letech se hodnocení konalo v Bruselu a dalších městech Belgie. Už tehdy se z Concours Mondial de Bruxelles stala jedna z nejprestižnějších světových soutěží vín, přesto se v roce 2006 organizátoři rozhodli ještě více posílit její mezinárodní charakter a přesunuli hodnocení z Belgie do významných evropských měst. Začalo se v Lisabonu, následoval Maastricht, Bordeaux, Valencie, vloni Palermo a letos Lucemburk. (nvc)

31. května 2011

Vinařství

27

Pražané si užívali svátku růžových vín V Praze se již potřetí slavil Svátek růžových vín. V atraktivním areálu Svatováclavské vinice a v přilehlé Ville Richter se veřejnosti představily desítky růžových vín od moravských a českých vinařů. Nechyběly ani nové míchané nápoje z růžových vín nebo chuťovky sestavené speciálně k nim. Svátek růžových vín je jednou z největších přehlídek tuzemských rosé, v Praze vůbec největší.

S

tejně jako v minulosti byl i letos tradiční květnový Svátek růžových vín koncipován jako jedinečná přehlídka a oslava tuzemského rosé. „Svátek růžových vín je u veřejnosti rok od roku populárnější. Loni dorazilo 1600 návštěvníků. Lidé tak mají možnost nahlédnout do pestrého světa moravského a českého rosé. Na jediném místě si mohou vybírat z desítek kvalitních tuzemských růžových vín,“ říká ředitel Vinař-

ského fondu ČR Ing. Jaroslav Machovec. Moravským a českým růžovým vínům patřil celý areál Svatováclavské vinice. Po zaplacení vstupného dostal každý návštěvník pět degustačních mincí a za vratných 50 Kč také sklenici na růžové víno. Do té mu pak vinaři nalévali vybrané nápoje. Návštěvníci mohli ochutnávat nejen víno, ale i stále populárnější míchané drinky z rosé. Na letošním Svátku růžových vín se

jich představilo hned šest. „Růžového vína lze jako jediného využít také na přípravu osvěžujících letních míchaných drinků. Proto každý rok připravujeme ve spolupráci s profesionálními barmany recepty na míchané nápoje právě z rosé. Ty letošní jsou inspirovány spojením vína a ovoce,“ vysvětluje Jaroslav Machovec. V celém areálu byly navíc volně k dispozici letáky s recepty na rosé drinky. (zb)

Vinařské akce v červnu Červen nabídne nespočet vinařských akcí. Jejich úplný seznam najdete na webech www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz.

Kraj kvetoucí révy Velké Němčice, 4. června Vinaři ve Velkých Němčicích otevírají 4. června od 9.00 své sklepy pro všechny vínachtivé kolemjdoucí. Třetí ročník milé akce je určen pro pěší i cyklisty, kteří se mohou těšit na otevírání cyklostezek vedoucích rozkvetlými vinicemi. Nejen ti, kdo přijedou hlavně za vínem a už méně za sportem, jistě ocení autobusové spojení mezi obcemi a bohatý doprovodný program.

8. národní přehlídka Sýry a víno Prachatice, 10. a 11. června Historické centrum renezančního města Prachatice – Radniční sál, radniční sklepy, arkády a náměstí – se ve dnech 10. a 11. června stanou centrem 8. národní přehlídky Sýry a víno. Špičková gastronomie a vína se potkají na jednom místě, aby pomohly v osvětě za lepší stravovací a vinařskou kulturu.

Vinařský triatlon Němčičky, 4.června Sportovní areál u koupaliště v Němčičkách hostí 4. června i letos Vinařský triatlon. Můžete prokázat svou zdatnost v cyklistice, plavání a běhu a po sportovních výkonech se odměnit ochutnávkou místních vín a delikates. Pořadatelé myslí v programu i na děti. Do vinařství po Svratce Nosislav, 4. června Vinařství Karel Válka v Nosislavi zve 4. června na ochutnávku vín všechny aktivní i rekreační vodáky, ale určitě neodmítne ani suchozemce. Do vinařství po Svratce se nejezdí každý den, takže neváhejte.

Víno, sýry a pečivo Kutná Hora, 11. června Víno, sýry a pečivo je další z nabídky červnových akcí zaměřených na kombinaci vína a gastronomie. Zažít dokonalou harmonii jídla a vína nabízejí Vinné sklepy Kutná Hora. Otevřené sklepy o víkendech Pavlov, od 24. června Dne 24. června také začíná nejmohutnější akce svého druhu – Léto otevřených sklepů v Pavlově. Po celé léto se tam vinaři budou střídat „ve službách“ a víkend co víkend budou mít otevřené některé své sklepy. V podstatě se dá říci, že jakýkoli víkend nemůžete v Pavlově šlápnout vedle, protože se o vás vždy bude mít kdo postarat. (zb)

INZERCE

Mikulov Gourmet festival 2.–6. června Loni se festival konal poprvé a stanovil laťku poměrně vysoko. Nejde zde jen o „pouhé“ spojení gastronomie a dobrého vína, ale doslova o první ligu. „Jídlo je chutnější, vypadá-li krásně, víno je chutnější, je-li k němu s citem vybráno jídlo, které navíc vypadá krásně.“ Vinaři a gurmáni si tu přijdou na své. Návštěvníci budou mít příležitost poznat tradiční moravská jídla v současném moderním pojetí v kombinace s těmi nejvhodnějšími moravskými víny. Podávaná menu budou poskládána a po celou dobu festivalu připravována vybranými kuchaři z národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů České republiky.

28

Pojišťovnictví

31. května 2011

Pojištění pro zemědělce Pracovní skupina v čele s PGRLF předložila ministerstvu zemědělství záměr na vytvoření komplexního systému řízení rizik a řešení krizí ● Představuje se jednička na trhu zemědělského pojištění, divize RENOMIA AGRO

PGRLF – významný pilíř podpory zemědělského pojištění Poskytování státní podpory zemědělského pojištění je jeden z klíčových nástrojů řízení rizik a řešení krizí v zemědělství a jako takový nepřímo přispívá k zajištění trvale udržitelného a konkurenceschopného odvětví.

S

tátní podpory jsou a mohou být výrazným stimulem pro využívání takových nástrojů, prostřednictvím nichž jsou zemědělští podnikatelé chráněni před škodami, které jim jsou způsobeny na pěstovaných plodinách nepříznivými klimatickými jevy, či na hospodářských zvířatech například nebezpečnými nákazami, nad nimiž nemají a nemohou mít úplnou kontrolu. V tomto případě se nám jedná zejména o podporu využívání možnosti pojištění hospodářských zvířat a pojištění plodin, které je nabízeno soukromými subjekty – pojišťovnami.

INZERCE

Ředitel PGRLF Martin Karban (vpravo) a ředitel divize RENOMIA AGRO Jiří Havelka

Státní podpora by měla motivovat zemědělce k uzavírání pojištění proti nepředvídatelným událostem, čímž dochází k přenesení odpovědnosti nahradit vzniklou škodu, na komerční pojišťovny a dochází k eliminaci nepředvídaných po-

žadavků na státní rozpočet. V neposlední řadě je nutné zmínit i fakt, že při dobrém pojištění nedochází ani v případě vzniku zásadních škod k přerušení činnosti zemědělských podnikatelů a není potřeba následně vynakládat další prostředky na znovu-

obnovení podnikání. Nezanedbatelnou roli hraje podpora pojištění také v rozšiřování propojištěnosti, která v důsledku umožňuje snižovat sazby pojištění, čímž se zemědělské pojištění stává dostupnější většímu počtu zemědělců.

Proto Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., vytvořil systém podpor zemědělského pojištění, v rámci kterého každoročně kompenzuje prostřednictvím přímé dotace určené zemědělskému podnikateli část nákladů vynaložených na pojištění plodin pro případy krupobití, vyzimování a dalších nepříznivých klimatických jevů a v rámci kterého stejně tak refunduje část nákladů vynaložených na pojištění hospodářských zvířat pro případy živelných škod, nebezpečných nákaz a jiných onemocnění infekčního a parazitárního původu. Dovolím si říci, že i zemědělští podnikatelé vnímají tento druh přímé podpory, kdy je již po několik let kompenzováno 50 % nákladů vynaložených na pojistné jako podporu zásadní, která je motivuje k uzavírání pojistných smluv, zvláště pak za situace, kdy podmínky pro poskytování podpory jsou již po léta stabilní a naopak dochází ke snižování administrace spojené s poskytováním tohoto druhu podpory.

V současné době je připravována koncepce řízení rizik a krizí v zemědělství, která spočívá v doplnění stávajících programů podpor o takové režimy, které by upravovaly náhradu za ztráty způsobené suchem či deštěm a povodní či záplavou, a to takových ztrát, které jsou nad rámec škod krytých standardními pojistnými smlouvami. Na přípravě této koncepce se vedle PGRLF, a. s., zástupců MZe, MF, podílely také všechny významné nevládní zemědělské organizace, přičemž cílem bylo nejen vytvořit fungující koncepci řízení rizik a krizí, ale také nastavit vhodné financování případného Fondu rizik, ve kterém by byly shromažďovány jak příspěvky státu, tak samotných zemědělských podnikatelů. Závěry výše uvedené pracovní skupiny byly předloženy ministru zemědělství a věřím, že i přes nutnost legislativních změn se nám společně se zemědělskými podnikateli podaří uvedený záměr, tedy vytvoření komplexního systému řízení rizik a krizí, realizovat. Martin Karban, ředitel PGRLF

KOMENTÁŘ

Význam pojištění pro výkonného zemědělce

Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident Agrární komory České republiky

Z

emědělství jako předmět podnikání pracuje ve značně nestabilním prostředí. Jednou syn mého společníka po vykonání jisté zkoušky na Vysoké škole ekonomické svému otci sdělil, že v zemědělství nikdy pracovat nebude, protože výhra v ruletě je z pohledu teorie pravděpodobnosti jistější, než úspěch v zemědělství. Mj. i proto nejvyspělejší ekonomické státy světa hledají cesty a formy, jak tento veskrze negativní hendikep zemědělců vyeliminovat. Nejinak je tomu i v České republice. Při Podpůrném garančním rolnickém a lesnickém fondu byla ustavena pracovní skupina složená ze zástupců nevládních organizací, státní správy a komerčních pojišťoven. Tato pracovní skupina připravuje materiály, na základě kterých bude možné zavést do praxe systém podpor za škody, které vznikají zemědělci a které jsou běžně komerčním pojištěním nepojistitelné. Z mého pohledu, tedy z pohledu výkonného zemědělce, je to postup správný. Nebudu se muset vždy spoléhat na pomoc státu, a to je pro mne hodně dobrá informace. ●

31. května 2011

Pojišťovnictví

29

Zemědělské pojištění stále nabývá na významu

Ředitel divize RENOMIA AGRO Jiří Havelka Foto archiv RENOMIA

S

polečnost RENOMIA AGRO se svými partnery je vůdčí společností a jedničkou na trhu v zemědělském pojištění. RENOMIA AGRO je specializovanou divizí RENOMIA a dosáhla spolu se spolupracujícími partnery aktuální výše spravovaného pojistného v pojištění plodin a zvířat cca 180 mil. Kč a stala se tak největším makléřem-poradcem zemědělců v České republice. Celá skupina RENOMIA dosáhla v roce 2010 výše spravovaného pojistného 3,8 miliardy Kč (jde o celkové pojistné za pojištění majetku, aut, strojů, pojištění zemědělského, životního apod.) a je tak zdaleka největším makléřem u nás a významným hráčem i ve střední Evropě. Divize RENOMIA AGRO poskytuje specializované poradenské služby v oblasti pojištění zemědělských rizik, lesů a potravinářského průmyslu. Mimo každodenní péči o klienty úzce spolupracujeme jak se státní administrativou (mj. ministerstvem zemědělství, ministerstvem financí a PGRLF), tak i nevládními zemědělskými organizacemi (např. Agrární komorou ČR) a samozřejmě i se všemi pojistiteli. Pracujeme také ve skupině zřízené ministrem zemědělství pracující při PGRLF. Základními stavebními prvky, na kterých je potřeba v současné době stavět, je udržení stávající (a nelehce vybojované) výše dotací na pojištění plodin a zvířat, která v současnosti dosahuje 50 % z pojistného, a dále spustit do provozu Systém eliminace rizik v zemědělském podnikání Lidé si někdy pletou pojišťovacího makléře s pojišťovnou. Makléř-poradce není pojišťovnou, je to osoba, která analyzu-

je rizika, hledá pro klienta optimální variantu pojištění, a to jak z hlediska ceny, tak i rozsahu pojistného krytí a samozřejmě pomáhá při likvidaci škod. Při likvidaci spolupracujeme s klientem od nahlášení škody, přes jednání s pojišťovnami, až do uzavření případu. Aktuálně např. likvidujeme větší množství škod vzniklých vyzimováním u řepky či poškození révy vinné mrazem. Zajišťujeme také celkovou správu pojištění včetně administrace veškerých pojistných smluv, aktualizaci pojištění a pravidelného vyhodnocování pojistného programu a rizik. Naši zaměstnanci jsou specialisté, praktici, kteří pracují v pojišťovnictví dlouhá léta a i z tohoto důvodu narůstá počet zemědělců, kteří našich služeb využívají. Dnes je pro podnikatele důležité soustředit se na svou hlavní výrobní činnost a na ostatní využít specialisty v daném oboru. Sjednání pojištění je investicí nemalého množství finančních prostředků, ale je třeba si uvědomit, že zde existuje i riziko ztrát při jeho nevhodné volbě. RENOMIA AGRO zaručuje kvalitní pojištění a úsporu peněz. Zemědělcům předkládáme zajímavý pojistný program, zlevňujeme pojištění a ulehčujeme administrativu s tím spojenou. RENOMIA AGRO spolupracuje se všemi pojistiteli, kteří na našem trhu působí. Zajišťuje pojištění veškerých rizik, která lze pojistit. Nabízíme pojištění plodin, zvířat, lesů, aut, majetku a strojů, bioplynových stanic, finanční hotovosti či pojištění odpovědnosti za škodu, osob, pojištění přepravy atd. Pojistný trh v zemědělském pojištění zaznamenal i přes ekonomickou recesi mírný vzestup. Předpis za pojištění plodin a zvířat aktuálně přesahuje 1,1 miliardy Kč. Lze předpokládat, že v letošním roce dojde k jeho dal-

šímu nárůstu, na které bude mít vliv zejména navýšení výkupních cen rostlinných komodit. Dlouhodobě nepříznivý vývoj bohužel pokračuje v živočišné výrobě, neboť vytrvale klesají stavy hospodářských zvířat. V současné době nabízejí pojištění zemědělských rizik pojišťovna Agra, Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna, Generali pojišťovna a Hasičská vzájemná pojišťovna, přičemž lze předpokládat, že na trh vstoupí i další pojistitelé. Pojištění je během na dlouhou trať. Zemědělci jsou konzervativní a platí u nich dvojnásob, že co vkládáte do vztahu s klientem v současnosti, se projeví třeba až za několik let. Klademe proto důraz na důvěru, korektnost, perfekcionismus a dlouhodobou spolupráci. Tedy na hodnoty, kterých si vážíme a které jsou pro nás zároveň i závazkem. Naším cílem není jen klienta získat, ale především se o něj perfektně starat. Poskytujeme všem kvalitní a komplexní servis. Garantujeme optimalizaci řízení rizik, zjednodušeně řečeno: nastavíme pojištění klientům tak, že při zachování rozsahu pojistného krytí mohou následně ušetřit náklady vynaložené na zaplaceném pojistném. Zemědělcům také nabízíme zpracování auditu jejich pojistných smluv. Pro zemědělce je nyní ta pravá doba zamyslet se nad rozsahem pojistného krytí a zvolit tu správnou osobu, která se o vaše pojištění bude v následujícím roce starat. Jsme přesvědčeni, že naše služby klienti využijí a budou plně spokojeni. Pro klienta najdeme vždy optimální řešení při sjednání pojištění a jeho správě i při likvidaci pojistné události. Jsme našim klientům vždy nablízku a vážíme si jejich důvěry. Jiří Havelka, RENOMIA AGRO

Pole zničené polámanými stromy po vichřici

Foto Zub

INZERCE

Platí, že extrémní výkyvy počasí, jako jsou přívalové deště, kroupy, vichřice a jiné pohromy, komplikují stále častěji podnikání našim zemědělcům. Proti těmto a dalším rizikům se však mohou pojistit.

30

Lesnictví

31. května 2011

Lesy České republiky, s. p. Lesy ČR loni vykázaly rekordní hospodářský výsledek 3,13 mld. Kč ● Semenářský závod Lesů ČR je ojedinělým zařízením svého druhu ve střední Evropě a letos slaví 40 let od svého vzniku

Svatopluk Sýkora: Skloubit nesmírně širokou škálu činností je velký úspěch všechny tyto a další velmi prospěšné a pro každého návštěvníka lesů jistě vítané aktivity financovat a ještě generovat stabilní zisk. V roce 2010 dosáhly Lesy ČR historicky nejvyššího hrubého zisku 3,13 miliardy Kč. V roce 2007 to přitom bylo jen 502 milionů korun, o rok později 707 milionů a v roce 2009 činil hrubý zisk 784 milionů. Co stojí za výjimečnými výsledky loňského roku? Jsou to sice historicky nejlepší výsledky, ale za výjimečné je nepovažuji. Lesy patří mezi nejlepší a nejúspěšnější firmy a nemyslím jenom státní, Lesy ČR mají potenciál na to, aby dosahovaly standardně takových výsledků jako vloni. Snížit náklady, najít úspory, zvýšit efektivitu a prosadit nejvýhodnější formu obchodování jsou základními předpoklady pro dobré fungování každé firmy. Hrubý zisk kolem tří miliard by se měl stát pro Lesy ČR novou normou.


Státní podnik Lesy ČR je v tisku vzpomínán s určitostí každý týden a témat, o kterých se hovoří, je víc než dost. Některá z nich nedokáže ten, kdo není do dané tematiky zasvěcen, ani pochopit, a tak jsme generálnímu řediteli Lesů ČR Svatopluku Sýkorovi položili několik aktuálních otázek.

Jedním z nejdůležitějších úkolů, který před Lesy ČR v nedávné době stál, představovala příprava tendrů na lesní práce podle vládou projednané Dřevěné knihy. Můžete stručně vysvětlit, jak se skutečně dění kolem tendrů vyvíjelo a jaká je nyní situace? Myslím, že se v souvislosti s tendry na lesnické činnosti před je-

jich vypsáním udělalo maximum. Diskuze nad jejich podobou šla skutečně do hloubky, všechny zúčastněné strany měly možnost se k nim dostatečně dlouhou dobu vyjadřovat. Byla zde nezávislá odborná komise ministerstva zemědělství, proběhlo dotazníkové šetření mezi odbornou lesnickou veřejností, nechyběl ani kulatý stůl lesnických odborníků, jehož závěry byly projednány se subjekty podnikajícími v lesnictví. Vzniklou koncepci projednala i Ná-

rodní ekonomická rada vlády, Zemědělský výbor Parlamentu ČR a nakonec i vláda. Samotná příprava zadávací dokumentace tendrů se pak uskutečnila ve spolupráci s nevládní neziskovou organizací Transparency International (TI), podle jejíhož vyjádření nejsou tendry na těžbu dřeva a další práce v lesích diskriminační. Podmínky byly

konzultovány i s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Výsledkem jsou zcela přelomové transparentní moderní tendry, které se ale nemusejí někomu líbit. Zavádíme totiž jasná, férová a hlavně stejná pravidla pro všechny. Doba výhodnějších podmínek pro část subjektů na trhu na úkor ostatních definitivně skončila. Tendry přinášejí spravedlivé ceny a stabilní výnos pro Lesy ČR i stát, což nám potvrdily i výsledky jednoročního tendru na letošní rok. Situace je taková, že pětileté tendry znamenají pro celý lesnicko-dřevařský sektor stabilitu a dlouhodobou perspektivu, a to za spravedlivé ceny. To je jádrem problému a jak jsem již řekl, nemusí se to každému líbit. Pro nás však rozhodně jiná cesta není. Které činnosti Lesů ČR si vy osobně jako generální ředitel nejvíce ceníte? Osobně si cením nejvíce toho, že dokážeme efektivně zvládnout a skloubit tu nesmírně širokou škálu činností, kterou máme na svých bedrech. V souvislosti s Lesy ČR se nejvíce mluví o těžbě dřeva, která je nejvíce vidět a bohužel je opředena i řadou mýtů. Již méně se ale ví, že

ročně dáváme do pěstební činnosti téměř dvě miliardy korun, vysadíme přes šedesát milionů stromků, likvidujeme následky povodní nebo kalamit, staráme se téměř o 40 000 kilometrů vodních toků, v rámci Programu 2000 investujeme kolem 60 milionů korun ročně na podporu veřejně prospěšných funkcí lesů, jako jsou obnova a údržba turistických cest, naučných stezek, odpočinkových míst, studánek, kulturních památek apod. To vše z vlastních zdrojů. Jsme zcela nezávislí na příspěvcích ze státního rozpočtu. Proto si nejvíce cením toho, že jsme schopni

Koncem dubna jste vyhlásili tendry na lesnické práce od roku 2012. Co si od nich slibujete? Musím zopakovat, že tyto tendry jsou skutečně přelomové. Všem subjektům na trhu přinášejí stejná pravidla hry včetně rovného přístupu ke dřevu, státnímu podniku a tedy i státu pak spravedlivou cenu za dřevo. Od vyhlášených tendrů si však také slibuji, že přinesou do celého lesnicko-dřevařského sektoru tolik potřebné zklidnění emocí. V tomto směru by mělo pozitivně zapůsobit již samotné včasné vypsání tendrů a jejich plánovaný časový harmonogram, v jehož rámci bychom měli i s kal-

Generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora

Foto archiv LČR

kulovanými časovými rezervami podepisovat smlouvy s vítězi jednotlivých zakázek na konci října. Co se týče parametrů těchto tendrů, nepochybuji o tom, že jsou nastaveny správně. Velké diskuze vzbuzuje kácení stromů v Šumavském národním parku s ohledem na možnou likvidaci kůrovce. Jak se na to dívají vaši odborníci a jak postupujete v případě napadení škůdcem v porostech obhospodařovaných Lesy ČR? Lesy ČR dlouhodobě uplatňují dodržování zásad integrované ochrany lesa před kůrovcem. Výsledky jsou více než dobré a mohu s klidným svědomím konstatovat, že kůrovcová kalamita v lesích spravovaných státním podnikem nehrozí, ani v Jižních Čechách. Náš úspěšný boj mohu dokumentovat i na konkrétních číslech, protože množství zpracovaného, kůrovcem napadeného dřeva pokleslo vloni proti předchozímu roku na pětinu, což představovalo pouhých 26 000 m3 dřeva. Vloni jsme v lesních porostech Jihočeského kraje instalovali 100 000 různých druhů lapáků a téměř 6000 lapačů. Vzhledem k pozitivnímu vývoji tak budeme moci letos tyto počty mírně snížit. Je tedy prokazatelné, že zvolený postup boje s kůrovcem přináší podniku Lesy ČR velmi dobré výsledky. Situaci v ochraně lesa na Šumavě však považujeme za velmi vážnou. Pokud by se tato situace nedostala pod kontrolu, mohly by být ohroženy i okolní porosty. Jaké pracovní předsevzetí je pro vás v tomto roce prioritou? Určitě bych chtěl dotáhnout do úspěšného konce pětileté tendry na práce v lesích od příštího roku. Je to důležité nejen pro státní podnik, ale zejména pro celý lesnicko-dřevařský sektor. Po letech tápání potřebuje jasný výhled, stabilitu a alespoň střednědobou perspektivu, která je klíčová například pro efektivní plánování investic. Víceleté tendry nepřinesou stabilitu jen státnímu podniku, ale také smluvním partnerům, kteří mohou plánovat svou činnost a zaměstnanost na více let. Věřím, že zájem o stabilitu sektoru sdílí i většina zainteresovaných. Eugenie Línková

31. května 2011

Lesnictví

31

Semenářský závod Lesů ČR slaví 40 let Již 40 let činnosti si letos připomíná Semenářský závod (SZ) Lesů ČR. Sídlí ve východočeském Týništi nad Orlicí a je svého druhu ojedinělým zařízením v celé střední Evropě. Jeho úkolem je zajistit dostatek kvalitního osiva lesních dřevin pro obnovu lesa, a to nejen pro mateřský podnik, ale i pro ostatní vlastníky a správce lesů.

S

emenářský závod je vybaven speciálním technickým zařízením k šetrnému luštění semenné suroviny (šišek a plodů) a dalšímu zpracování osiva. Závod se také zabývá distribucí a prodejem semen lesních dřevin ke konečným odběratelům – školkařům. Lesy ČR spravují lesy napříč celým územím státu. Přitom jde o velmi široké spektrum přírodních podmínek. Významným úkolem státního podniku je proto zabezpečit obnovu lesů v celé jejich široké rozmanitosti včetně doplňování těch druhů, které z lesů v minulosti vymizely.Lesy ČR věnují problematice kvality

2x ilustrační foto archiv LČR

sadebního materiálu velkou pozornost. Proto loni vydaly Koncepci zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u lesů ČR, s. p., na období 2010–2019.“ Koncepce se věnuje činnostem spojeným se zajištěním dostatečného rozsahu zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin a jejich následné-

mu využívání. „Čtyřicet let působení semenářského závodu je ojedinělou příležitostí, jak jeho důležitou roli přiblížit široké veřejnosti. Semenářský závod Lesů ČR svou náplní stojí na počátku odborné péče o lesy většiny vlastníků a správců v rámci ČR,“ říká výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov.

„Naším zájmem je používat při obnově lesních porostů sadební materiál nejvyšší kvality. To znamená takový, který je co nejvíce adaptován místním podmínkám. Zvláštní pozornost věnujeme vzácným ekotypům všech druhů hospodářských dřevin, jakými jsou smrky, borovice, jedle, modříny, duby

INZERCE

Pohled do historie Semenářského závodu v Týništi nad Orlicí Semenářský závod v Týništi nad Orlicí byl zřízen k 1. lednu 1971. Zkušební provoz první lušticí komory byl zahájen o pět měsíců později. Poskytoval své služby všem tehdejším podnikům státních lesů a po transformaci lesního hospodářství v roce 1992 pokračuje v této činnosti pro všechny vlastníky lesa a pěstitele reprodukčního materiálu lesních i okrasných dřevin dodnes. Svou činnost zahájil sice „teprve“ před čtyřiceti lety, ale jeho vybudování předcházela dlouhá historie, která lesní semenářství posunula od prostého sběru šišek a plodů a jejich vyluštění až k poznání, že původ a kvalita osiva zásadním způsobem ovlivňují kvalitu porostů z nich vzniklých.

Lesy ČR letos vysadí 63 milionů nových stromků Obnova lesa patří mezi hlavní priority státního podniku Lesy ČR. Letos podnik vysadí takřka 63 milionů sazenic nových lesních stromků, a to opět na ploše téměř 11 000 hektarů.

„N naložíme kolem 660 mili-

a novou výsadbu letos vy-

onů korun. Celkové náklady na pěstební činnost včetně ochrany a výchovy mladých porostů opět dosáhnou stejně jako loni téměř dvou miliard korun. Tyto peníze investujeme z prostředků, které si podnik sám vydělal. Současně díky včasné přípravě porostů a odborné péči, kterou Lesy ČR porostům věnují, dosáhneme

i v roce 2011 vysokého podílu přirozené obnovy lesa. Přirozeně obnovíme dalších 2500 až 3000 hektarů,“ říká generální ředitel Lesů České republiky Svatopluk Sýkora. Druhá fáze zalesňovacích prací začne na podzim, kdy se vysazují hlavně listnaté dřeviny. „Uvědomujeme si, že stromy, které letos zasadíme, se dožijí dospělosti až ve 22. století. Naším cílem je, aby tyto nové porosty dokázaly v průběhu svého vývoje odolat nejrůznějším klimatickým jevům. Mezi významné aspekty nové výsadby porostů patří skupinovité smíšení dřevin. Smíšené lesní porosty jsou totiž schopny se lépe přizpůsobit častým extrémům měnících se přírodních podmínek. Při ob-

nově porostů výrazně překračujeme zákonem stanovené procento melioračních a zpevňujících dřevin,“ doplňuje Svatopluk Sýkora. Lesy ČR pro zvýšení pestrosti lesů využívají k obnově i zdomácnělé druhy dřevin, mezi které patří například douglaska. Letos podnik plánuje její vysazení na cca 50 hektarech. Na některých stanovištích tyto dřeviny představují produkčně i ekologicky zajímavou alternativu dřevinné skladby. „Zákon ukládá vlastníkovi zalesnění do dvou let od vzniku holiny. Lesy ČR však zalesňují plochy vzniklé po těžbách většinou ještě v roce těžby,“ dodává generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. (bou)

a buky. V péči o genové zdroje se zaměřujeme i na méně zastoupené dřeviny, jako jsou bříza pýřitá, olše šedá, jabloň lesní, hrušeň lesní nebo různé druhy jeřábů,“ vysvětluje ředitelka Semenářského závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí Zuzana Neznajová. Loňský Mezinárodní rok biodiverzity i letošní Mezinárodní rok lesů podtrhují význam péče o produkční stránku lesů a jejich druhovou rozmanitost. Právě druhová rozmanitost podporuje další funkce lesa – od vodohospodářské, přes půdoochrannou až po estetickou. A proto podchycení zdrojů méně běžných dřevin a nabídka jejich osiva je pro Semenářský závod LČR důležitým úkolem. V rámci Lesů ČR je semenářský závod od roku 2010 jediným obchodním místem s osivem. To znamená, že veškerý prodej osiva se realizuje jeho prostřednictvím. Zajištění sběru semenné suroviny je koordinováno ve spolupráci s lesními správami a lesními závody. Množství sběru je zajišťováno s ohledem na poptávky školkařů, stavy zásob, úrodu i před-

pokládaný rozsah zalesňování. Zásoby osiva počítají i s možným výskytem živelných kalamit a zvýšenou potřebou v případě takových událostí. Surovina (šišky), která není určena k přímému prodeji, je v semenářském závodě zpracována a získané osivo je dále uskladněno až na několik let. Součástí činnosti Semenářského závodu LČR je i aktivní nabídka služeb všem majitelům lesů, odborným lesním hospodářům a pěstitelům sadebního materiálu. S tím souvisí i propagace lesního semenářství jako samostatné a důležité části lesního hospodářství, osvěta formou účasti na akcích pořádaných státní správou, profesními organizacemi v lesním hospodářství i osvěta u laické veřejnosti v rámci lesní pedagogiky, Dnů s Lesy ČR apod. Přehled poskytovaných služeb semenářského závodu, ceníky osiva a další informace najdete na webových stránkách www.semenarskyzavod.cz nebo www.lesycr.cz/lz71/sz-tynistenad-orlici/hlavni-stranka.ep/ Zbyněk Boublík

32

Věda

31. května 2011

Čeští vědci jsou na genetiku machři Analytici a prognostici z celého světa se vzácně shodují v obavách z možné velmi vážné potravinové krize. Důvodů je hned několik. Zejména v posledních letech si s úrodou kukuřice, sojových bobů, pšenice a rýže velmi zahrávalo počasí. A své stinné stránky ukazuje i postupující globalizace v podobě růstu světové populace a přibývání hladových krků.

V

Význam projektu TriticeaeGenome „Cesta k lepším, tedy odolnějším a výnosnějším odrůdám obilovin, to bylo hlavní téma výročního zasedání mezinárodního projektu TriticeaeGenome,“ upřesnil význam setkání odborníků tiskový mluvčí AVČR Jan Martínek. „Vědci z Akademie věd ČR a z institucí dalších osmi zemí analyzovali v tomto projektu financovaném EU genetickou informaci pšenice a ječmene, což právě vede k vytčenému cíli, jak zajistit v budoucnosti dostatek cenově dostupných potravin,“ dodal Martínek.

i během samotné konference, kdy zahraniční kapacity z oboru vyjadřovaly uznání Doc. Ing. Jaroslavu Doleželovi, DrSc, vedoucímu Laboratoře molekulární cytogenetiky a cytometrie z Ústavu experimentální botaniky AVČR v Olomouci. Vědcům z týmu docenta Doležela se podařilo rozdělit genom pšenice na jednotlivé chromozomy a dokonce až na jejich části. Přitom genom pšenice je pětkrát větší než genom člověka a je složitě uspořádaný. „Tyto menší porce DNA už lze zkoumat podstatně snadněji,“ uvedl Doležel. Jak na tiskové konferenci uvedla Kellye Eversole z USA, která stála u vzniku Mezinárodního konsorcia pro sekvenování genomu pšenice a je i jeho prezidentkou, vědci kladou v tomto případě důraz na skupiny chromozomů 3A,3B a 3D. Jsou totiž ve hře důležité geny, které jsou nositeli odolnosti vůči choro-

Studie FAO odhaduje, že v roce 2050 bude na planetě Zemi žít 9,1 miliardy lidí a produkce obilovin se bude muset zvýšit o 43 %. „Toto číslo si opakovaně připomínáme na různých konferencích pořádaných Agrární komorou ČR a projekty tohoto druhu proto velmi vítáme. Vědcům jsme vyjádřili veškerou podporu,“ uvedl prezident AKČR Jan Veleba, který tento typ odborných klání velmi vítá, zvláště když se konají v České republice a čeští vědci v těchto projektech svým způsobem hrají prim. To se prokázalo

Laboratoře molekulární cytogenetiky a cytometrie v Ústavu experimentální botaniky AVČR v Olomouci Foto archiv AVČR

ědce z oblasti genového inženýrství tato skutečnost nenechává klidnými a snaží se prostřednictvím vědy ovlivnit další možný růst výnosů plodin. A právě na toto téma se konala nedávno v Praze velmi významná konference zorganizovaná Akademií věd ČR (AVČR).

INZERCE

Zprava: Kellye Eversole z USA, Jaroslav Doležel, Catherine Feuillet Foto Eugenie Línková z Francie a Nils Stein z Německa

bám. „Zajímá nás především čtení genetické informace pomocí chromozomu 3B,“ dodala Catherine Feuillet z Národního ústavu pro zemědělský výzkum v Clermont-Ferrand ve Francii. Potvrdila, že jejich hlavní snahou je ovlivnit pomocí genetiky další růst výnosů, a to se daří. Genetické manipulace snižují nutnost chemických zásahů Další z účastníků mezinárodní odborné konference Nils Stein z výzkumného ústavu IPK Gatersleben v Německu, který je předsedou Mezinárodního konsorcia pro sekvenování genomu ječmene, hovořil i o významu vytvoření map těchto plodin, tedy pšenice a ječmene. Ocenil význam dlouhodobé spolupráce s českými vědci vedenými Jaroslavem Doleželem, průkopníkem již zmíněné unikátní metody pro zjednodušení analýzy složitého genomu obilovin. Ocenil i vstřícnost současné německé ministryně zemědělství Ilse Aigner ke genetickým manipulacím, což je nesrovnatelný obrat k lepšímu, než tomu bylo v dobách její předchůdkyně, ministryně Renate Künast, které jako zástupkyni německých zelených byly jakékoliv snahy genetiků proti srsti. Přitom právě pomocí genetických manipulací lze výrazně ovlivnit výnosy a snížit výskyt chorob a škůdců, aniž je nutné dál zvyšovat nebo vůbec používat chemických zásahů. Eugenie Línková

31. května 2011

Ze zahraničí

Vorarlberská kuchyně je vyhlášená. Nebudete tomu možná ani chtít věřit, ale nejvíce restaurací z celého Rakouska (měřeno na počet obyvatel) oceněných Michelinovou hvězdičkou nebo její rakouskou obdobou v podobě čepice najdete právě v této nejmenší rakouské spolkové zemi.

M

ístní gastronomie je založená především na regionálních produktech pocházejících většinou od sedláků z blízkého okolí. Typickými vorarlberskými specialitami jsou výrobky z mléka, především pak proslulý tvrdý horský sýr, který se prodává v různých stádiích jeho zrání. V posledních letech se do popředí dostává i další tradiční sýr – Sura Kees z Montafonu, nádherné oblasti na jihu Vorarlberska, která sahá až k nejvyšší hoře regionu Piz Buin (3312 m n. m.).

Sýr se staletou tradicí Sura Kees (v překladu sýr z kyselého mléka) je chráněn ochrannou známkou a v Montafonu se vyrábí od začátku využívání

Vorarlbersko

Výroba Sura Kees není složitá. Filtrovaným mlékem se zaplní dřevěné kádě zvané brenten, poté je mléko zahřáto na 40 °C, čímž dojde k oddělení smetany, mléka a zbude syrovátka. Ta je mírně prosolena a jsou jí naplněné dřevěné formy (käsker), v nichž je sýr ponořen na den do solné lázně. Poté je uložen do dřevěných regálů, kde je třikrát týdně omýván čistou vodou a obracen, čímž dochází jeho vlastní vahou k vytlačení přebytečné vody. Teprve poté je vyňat z dřevěných forem. Takto zraje čtyři až šest týdnů při teplotě 18–20 °C. Ve zrací místnosti o teplotě 18 °C pak zůstává dalších čtyři až šest týdnů, vyjímečně až dvanáct měsíců. Když je dostatečně zralý, je přesunut do skladovacích místností, kde může při teplotě 10 °C zůstat uložen i po dobu několika měsíců. Sýr se vyrábí v bochnících, na salaších menších, zpravidla půlkilových, kilových a dvoukilových, v mlékárnách o váze mezi

sází na místní produkty ba Sura Kees ustupovat. Rolníci tak nemohli odvádět do Vídně dostatečné množství másla, neboť tuk zůstával v tučných tvrdých sýrech. Habsburkové však na dodávkách trvali, a proto byl vydán v Montafonu zákaz vyrábět tvrdé sýry a příkaz obnovit výrobu Sura Kees. Když v 60. letech minulého století docházelo k zániku salašnictví, přesunula se výroba tohoto sýru do mlékáren v údolí. Ne-

cíl propagaci místních produktů a propojení všech zainteresovaných. „Toto spojení přináší celému údolí výhody. Vytváří ideální platformu pro posílení pozice místních produktů v restauracích a tím přispívá k podpoře domácích výrobců v zemědělství,“ říká předseda sdružení Oswald Ganahl a připomíná, že s ohledem na rostoucí globalizaci trhů je stále obtížnější pro místní výrobky na trhu konku-

dostatečné povědomí o tradici a dodávky tvrdých sýrů z Bregenského lesa způsobily trvalý pokles ve výrobě Sura Kees. Tato situace trvala až do začátku 90. let minulého století, kdy nastala renezance historických hodnot. Sura Kees se jako regionální specialita stal populární hlavně mezi mladou generací. Vedl k propojení mezi výrobci sýrů, restauracemi a cestovním ruchem, přičemž název Sura Kees se stal reklamním médiem. Dobré jídlo přináší dobré hosty V 90. letech 20. století vznikla v Montafonu občanská iniciativa s názvem Dobré jídlo přináší dobré hosty, která si stanovila za

jeho regionálních produktů, procesy používající tradiční metody a recepty spolu s regionální kulturou jídla. A právě na tomto ocenění měl velkou zásluhu znovuobjevený sýr Sura Kees. Přiznává to také mluvčí Vorarlberské agrární komory Otomar Bereuter, který považuje za významné skutečnost, že „...s obnovou historických hodnot a návratem ke kvalitním regionálním výrobkům došlo po mnoha letech i ke kvantitativnímu zvýšení produkce sýru Sura Kees. Na dvanácti horských pastvinách se z 2,5 milionu litrů nadojeného mléka vyrobí 250 000 kilogramů tohoto sýra.“

rovat. Potvrzuje to i Andrew Nussbaum, předseda vorarlberských restauratérů, který zároveň podtrhuje stoupající zájem hostů o poctivé regionální produkty. „Právě hosté s mnoha mezinárodními kulinářskými zkušenostmi oceňují sílu a autenticitu regionálních produktů, jež jsou našimi kuchaři rafinovaně a kreativně v překvapivých jídlech připravovány,“ dodává.

Sura Kees je chutný i zdravý Montafon Sura Kees je ideální jako lehké občerstvení i jako chutný předkrm a součást hlavních jídel. Podává se zejména v kombinaci s horkými bramborami nebo těstovinami. Stejně jako ostatní sýry obsahuje mnoho vysoce kvalitních bílkovin, v porovnání s jinými druhy sýrů má však velmi nízký obsah tuku. Další výhodou je minimální obsah cholesterolu. Zralý má hladký, mírně mastný, lesklý povrch a zlaté žlutou až načervenale hnědou kůru, starší pak mírně aromatickou vůni a chuť s věkem lehce pikantní až mírně kyselou. Uvnitř by měl být bílý, pevný a hladký. Vyráběný v údolí (Tal Sura Kees) má jedno procentu tuku, na salaších (Alm Sura Kees) deset procent tuku.

Montafon vyhlášen kulinářským regionem Že jejich snaha doznala úspěchu, o tom svědčí i skutečnost, že byl Montafon v roce 2008 oceněn jako jeden z pětaosmdesáti rakouských kulinářských regionů. Byla vyzdvižena kvalita

Jak probíhá výroba Jen malá část produkce Sura Kees, přibližně 5000 kg, se vyrobí přímo na salaších. Většina výroby se odehrává v mlékárnách v údolí, kam se mléko ze salaší sváží. Gurmáni přitom sýru ze salaší dávají přednost. V obcho-

Koláž Sch

horských pastvin. Je regionální specialitou, o níž pocházejí první dochované zmínky již z 12. století. Předpokládá se však, že sýr byl vyráběn ještě daleko dříve. Dokládají to nálezy artefaktů Keltů nejen v údolích, ale také v Alpách a horských průsmycích Vorarlberska. Keltové tak jsou považováni za průkopníky výroby sýrů v Alpách. Když v roce 1394 připadl Montafon Habsburkům, nastala pro rolníky povinnost dodávat na císařský dvůr máslo. V Montafonu ho byl dostatek, protože Sura Kees obsahuje tuk pouze mezi jedním a deseti procenty. Poté, kdy se na konci 17. století začala prosazovat nová technika výroby tvrdého sýra, začala výro-

33

dech ho však nekoupíte, to jedině pokud byste si pro něj na některou salaš do hor zašli. To, co salašníci neprodají příchozím, dodávají do vybraných exkluzivních restaurací.

pěti a osmi kilogramy. Na salaších je veškerá práce spojená s výrobou a zráním sýra prováděna ručně, v údolních mlékárnách je zcela automatizována. Text a foto: Bohumil Brejžek

Jak se na sýr Sura Kees dívají špičkoví kuchaři z montafonské oblasti Rudolf Grabner, Löwen-Hotel, Schruns V kuchyni byl Sura Kees jako produkt po mnoho let nedoceněný. Teprve několik let zažívá znovuzrození zásluhou své jedinečné lahodné chuti. Je snadno zpracovatelný a univerzální pro zeleninu, ryby, telecí nebo jehněčí. Reinhard Fürst, Vital-Zentrum Felbermayer, Gaschurn Cítíme silný trend směrem k vyšší kvalitě a čerstvosti a také velký zájem o místní výrobky. Mnozí si ani neuvědomují, jak univerzálně lze Sura Kees použít. Tradičně, s octem a dýňovým olejem, nebo rafinovaně zpracovaný v kombinaci s telecím masem či rybami, na sladkých dezertech či palačinkách. Je to skvělý přírodní produkt pro každou kuchyni. Konrad Kubak, Apart-Hotel Versettla, Gaschurn Sura Kees má velmi kreativní využití. Dá se použít do polévek, hlavních jídel, zeleninových obloh i na dezerty. Báječně chutná v palačinkách, určitě byste je měli vyzkoušet. Walter Egele, Restaurace Zwickmühle, Vandans Sura Kees je sýr s nízkým obsahem tuku i cholesterolu a splňuje tedy veškeré zásady současné zdravé výživy. Ideálně se hodí na přípravu všech druhů ryb. Patrick Rädler, Restaurace Kapell, Schruns V Montafonu přikládáme velký význam tradičním regionálním produktům. Mnozí znají Sura Kees pouze z rustikální kuchyně, kde se připravuje tradičně s cibulí, octem a olejem. Ale i v teplé kuchyni v něm nachází stále více hostů zalíbení, například když je zabalen v anglické slanině a osmažen v těstíčku. ●

34

Ze zahraničí

31. května 2011

Japonsko po zemetrasení: čo bude s úrodou? Očami japonského farmára z oblasti zasiahnutého zemetrasením a radiáciou sení a cunami prostredníctvom svojho japonského kolegu-novinára Masara Yamadu. Prvá správa hovorila, že on a jeho rodina sú v poriadku. Farma nebola vážne poškodená, a rodinný dom je mierne narušený. Kvôli výpadku elektriny mali prvé dni po zemetrasení problémy s dojením. Z dvoch dojení museli preto prejsť na jedno. Do toho však prišli správy o vážnych problémoch v jadrovej elektrárni vo Fukušimi. „Dojenie sme museli obmedziť okrem iného aj preto, lebo na mlieko nebol odbyt,“ hovorí Y. Hanzasa. „Ale bolo to aj kvôli nedostatku krmív,

Kongres Medzinárodnej federácie poľnohospodárskych novinárov IFAJ bol v roku 2006 aj za účasti slovenských publicistov v japonskom Sendai, hlavnom meste prefektúry Miyagi. Práve tam, kde začiatkom marca tohto roku vyčíňalo zemetrasenie a cunami.

P

oľnohospodárski novinári navštívili viacero zaujímavých fariem, medzi nimi aj mliečnu farmu patriacu 43ročnému

Yoshiyukimu Hanzasovi. Chová na nej 180 dojníc, čím sa jeho farma zaraďuje spomedzi 70 mliečnych fariem v prefektúre medzi najväčšie. Vlastní aj desať hektárov pasienkov a rovnakú výmeru pôdy, na ktorej pestuje kukuričnú siláž a ryžu, má v prenájme. Vlastná produkcia krmovín mu však nestačí, a seno nakupuje v Austrálii a sušené ďatelinové granule dováža dokonca zo Spojených štátov. Produkciu mlieka predáva mliekarňam cez odbytové družstvo Miyagi Ken-rakuren. To si pred pár rokmi založili tamojší farmári, aby mali voči odberateľom pevnejšie postavenie. Zanedbateľné škody od otrasov Y. Hanzasa študoval v Kanade a slušne ovláda angličtinu. Publicistka Jana Janků sa s ním spojila e-mailom hneď po zemetra-

Škody sú naozaj obrovské Po ničivé katastrofe sme prostrednictvom e-mailu poslali farmáru Yoshiyukimu Hanzasovi nieskolko otazok.

Najviac ma trápi, že na mlieko nie je dostatočný odbyt. Ľudia sa ho z obavy z kontaminácie obávajú piť.

pretože po zemetrasení prestali mnohé výrobne kŕmnych zmesí

pracovať. Zásoby sme mali sotva na týždeň a šetrili sme ako vieme. Vzápätí sme dostali správy z Hokaida a iných miest, že čoskoro nám pošlú zásoby.“

Ako bol zasiahnutý poľnohospodársky sektor v Sendai a prefektúre Miyagi? Škody sú naozaj obrovské. Ešte sa len vyčísľujú. Média sa v súčasnosti sústredili na informá-

Ako ďaleko leží vaša farma od atómovej elektrárne vo Fukušime? Je to 60 kilometrov. Na Google mape sa zdá, akoby farma bola na kopčeku. Je to tak? A dá sa povedať, že vďaka tomu cunami nezasiahlo farmu? Naše farma leží v údolí, ale je to desať kilometrov od mora. Cunami ju zasiahlo. Čoho sa v súčasnosti najviac obávate?

Novinářka Jana Janků s japonským kolegou Masarem Yamadou

Strach ľudí Ako sa ukazuje, aj v tomto smere je solidarita Japoncov obrovská. Je tu však niečo, kde už hrá rolu oprávnený ľudský strach. Sú to rozporuplné a neraz nedôveryhodné správy o prenikajúcej radiácii z atómovej elektrárne vo Fukušimi. „Pochopiteľne, že ľudia sa boja konzumovať potraviny z našej oblasti, vrátane mlieka. Nemajú záruku, že neboli kontaminované. A tak sme museli niekoľko dní mlieko vylievať. Prvé sa nám podarilo predať cez odbytové družstvo až po dvoch týždňoch. Je to veľký krok k obnove normálnej situácie.“ Text a foto: Jana Janků

cie o bezpečných potravinách, pretože rozbory vzoriek pozberanej úrody, napríklad špenátu a inej zeleniny, ale aj mlieka, ukázali, že úroveň radiácie je vyššia, ako sú povolené normy. V niektorých prípadoch až stonásobne. To vyvoláva strach u konzumentov. Preto sa farmári na okolí, ale aj v celom severovýchodnom Japonsku, tak boja reakcie konzumentov. Prišla jar a pripravujeme sa na sejbu zeleniny, ryže a ďalších plodín. Ale nevieme, či úrodu vôbec niekedy predáme. Je to naozaj zúfalá situácia. Pozn.: Najnovšia správa je pre farmárov v postihnutej oblasti je potešujúca. Vláda v prefektúre Miyagi oznámila, že rádioaktivita vo vode a surovom mlieku neprevyšuje povolené dočasné normy. ●

Z JAPONSKÉHO TISKU

Podaná ruka od farmářů z České republiky V

ážení japonští kolegové, ozývám se vám jako prezident největší agrární organizace v České republice, Agrární komory ČR. Denně sledujeme v televizi osudy lidí v Japonsku a zabýváme se myšlenkou, jak těžkou zkouškou prošli lidé na farmách. V posledních letech postihly naši zemi několikrát záplavy. Organizovali jsme pomoc těm, kteří na tom byli nejhůř. Teď si říkáme, jak pomoci lidem, co ztratili v Japonsku domov, co přišli o své farmy, zvířata, pole. V Agrární komoře ČR sdružujeme 103 000 farmářů, kteří hospodaří na více než 3,6 milionu hektarů orné půdy a vyrábíme potraviny za více než čtyři miliardy EUR. Mnoho našich zemědělců působí v družstvech, část v obrovských celcích a zhruba třetina na menších rodinných farmách. Když se něco špatného stane, pomáháme si, a když někdo ztratí dobytek, br-

zy má od svých kolegů nová telata, seno a krmení. Vy jste přece jen o trochu dál, než je z jednoho konce naší republiky na druhý, a proto jsme se rozhodli prostřednictvím evropské nevládní zemědělské organizace COPA /COGECA zvolit nějakou společnou finanční pomoc. Věříme, že tak, jako slunce každý den vyjde a mraky je zastíní jen na určitou chvíli, vše, co se stane špatného, je stejně tak pomíjivé a slunce i vám vyjde, aby vás povzbudilo svými paprsky k další zajímavé práci, jakou farmaření nesporně je. Můj profesor na vysoké škole zemědělské vždy říkal: Buďte hrdí na svou profesi, protože zatímco vy děláte z hnoje chléb, ostatní činí opak. Farmaření je životní styl, láska k přírodě a všemu živému. Jaderná energie to nesmí ovlivnit ve špatném a my pevně doufá-

me, že i hrozba úniku radiace pomine a vše se v dobré obrátí. Moc si to spolu s vámi přejeme a dychtivě čekáme na obrat k lepšímu. My zemědělci neplýtváme slovy, ale dovedeme pomáhat. Po záplavách přichází vhod travní semeno či osivo, na obnovu života ve stájích je dobrý vhodný genetický materiál. Podáváme vám pomocnou ruku, přijměte ji.

S úctou Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

31. května 2011

Ze zahraničí

35

Na Slovensku by pravdepodobne také mäso gazdinky šupli do nedeľnej polievky. Na prípravu rezňov by sa im zdalo kvôli množstvu tuku a tukových vlásočníc, štruktúrou pripomínajúcich mramor, nevábne, ba až nepoužiteľné. Gurmáni vo svete však vedia svoje. Mäso z dobytka wagyu, lebo o tom je reč, považujú za obrovskú lahôdku, označujú za ho najlepšiu hovädzinu na svete či kaviár medzi mäsami. ako hovädzina z ktoréhokoľvek iného dobytka ba svete. Tuk v mäse je navyše schopný roztápať sa už pri izbovej teplote, vďaka čomu je wagyu hovädzina vhodná ako súčasť nízkocholesterolovej diety.

K

eď sa takýto plátok hodí na pár minút na panvicu, zostane mäkučký a najmä na hovädzinu neuveriteľne šťavnatý, voňavý a plný chutí. Priam sa rozplýva na jazyku. Ani saké, ani pivo V japonských reštauráciách sa wagyu predáva za horibilné ce-

To čo pre Francúzov šampanské Keď si Francúzi pred rokmi vymohli, že názov šampanské sa môže používať len v prípade šumivého vína z francúzskej oblasti Champagne, povedali si aj Japonci, že tak urobia v prípade svojho výnimočného plemena hovädzieho dobytka wagyu. Wa

Jemný mramor na taniery

Plemeno wagyu je pre Japoncov to, čo pre Francúzov šampanské ny. A tak existuje nespočetné množstvo „zaručených“ príbehov, ktoré tvrdia, že dobytok tohto plemena ošetrovatelia pravidelne masírujú, napájajú saké a pivom. Na vlastné oči som sa presvedčila, že to nie je pravda. Wagyu pasú celkom prozaicky na šťavnatých japonských pasienkoch a dokrmujú kukuricou a sójou. Mramorové mäso je

znamená japonský a gyu dobytok, takže dalo by sa to preložiť aj japonský dobytok. Vo svete je známy tiež ako kobský, teda dobytok z Kobe. Je ho niekoľko druhov – čierny, hnedý, bezrohý a krátkorohý, po japonsky Tajima, Tottori, Shimane, Kochi and Kumamoto. Japonci považujú wagyu za svoje rodinné striebro. Hoci sa

Nakupovači wagyu na tokijskej mäsovej burze

výsledkom stáročnej selekcie najlepších kusov. Pravdou ale je, že starostlivosť o tento dobytok zo strany farmárov je nadštandardná. Držia sa zásady, že nie sú dôležité prírastky zvierat, teda rýchlosť narastania hmoty, ale kvality mäsa. A pri tomto procese sa nedá nič urýchliť. Chce to len vedieť o kŕmení a ošetrovaní svoje a nedať sa presvedčiť nijakými „zlepšovákmi“. Na samotnej mramorovej štruktúre mäsa, ktoré vyzerá, akoby bolo poprášené snehom, má zásluhu genetická predispozícia tohto plemena. Je vysoko olejnaté a tuk v mäse obsahuje viac mono nesaturovaných tukov

chov tohto plemena rozšíril aj v Austrálii, Spojených štátoch či Kanade, japonské ministerstvo poľnohospodárstva si vymohlo, že od roku 2006 môže byť ako wagyu označovaná len hovädzina z dobytka, ktorý má pôvod, teda rodičov, dochovaných v Japonsku a zatriedené podľa japonských noriem. Zahraničným chovateľom sa toto rozhodnutie pochopiteľne nepáči. Tvrdia, že Japonci si túto ochranu pôvodu vymohli len preto, aby mohli wagyu mäso predávať po svete čo najdrahšie. Pritom ide podľa nich iba o premietnutie vysokých japonských nákladov do jeho ceny, čo súvisí s drahou pôdou v tejto krajine

i vysokými cenami zrnovín. Mramorové mäso sa dá vraj dorobiť hocikde, stačí chovať dobytok tohto plemena. Gurmáni zaplatia Čím viac tukových vlásočníc a samotného tuku je v reze, tým vyššia kvalita i cena. Nákupná cena za kilogram prémiového mäsa v korpuse sa pohybuje

reštauráciách ho ponúkajú medzi takými špecialitami, ako sú husacie pečienky či kaviár. Neboli by to však Američania, aby z tohto fajnového mäska neskúsili urobiť aj hamburger. Ak sa budete prechádzať po newyorkskom Mannhatane a uvidíte pred najznámejším steak hausom Old Homestead rad ľudí, vedzte, že čakajú práve na wagyu burgery. Ak vás náhodou bude tlačiť vo vrecku 41 dolárov, nenechajte si ujsť príležitosť a ochutnajte ho.

Skôr ako mrakodrapy Tokijský mestský bitúnok leží uprostred jednej z významných biznis štvrtí. Rovno vedľa neho sa týčia mrakodrapy takých nadnárodných korporácií, ako je Sony či Canon i významných svetových bánk. Ako je možné, že sa výroba zachovala práve v centre? „My sme tu boli skôr ako oni,“ dáva odpoveď námestník výrobného riaditeľa Yamada Kazuta. „Bitúnok tu vyrástol v 30. rokoch kvôli polohe. Bolo to blízko železnice i prístavu, takže pohodlne sa sem dopravovali zvieratá z celého Japonska. Okolo bitúnku sa rozkladali nízke robotnícke domčeky. Tie však postupne zbúrali a na ich mieste vyrástli nové mrakodrapy.“ Denne porazia v tokijskom mestskom bitúnku 450 kusov hovädzieho dobytka, čo je najviac v celom Japonsku. Skôr než nás dôkladne ustrojených v bielych ochranných odevoch pustili do výroby, dostali sme rázne upozornenie, že nesmieme fotiť tváre robotníkov. Japonská lahôdka – šťavnaté wagyu Nezvyklá požiadavka okolo 500 Sk. Napriek tomu ide v krajine, kde každý stále niečo o súčasný svetový gurmánsky fotí a málokedy vám niekto niešláger. V špičkových americ- čo zakáže. Vzápätí sa nám dostákých, austrálskych i európskych va vysvetlenia. V budhistickej

a zentoistickej krajine, kde zabíjanie zvierat patrilo k veľkým prehreškom voči náboženskej filozofii, ľudí s takýmto povolaním odsudzovali a patrili na okraj spoločnosti. Umenie obchodovania To všetko už dávno nie je pravda. Väčšina Japoncov na rozdiel ich predkov prestala byť vegetariánmi. A tak spotreba mäsa a mäsových výrobkov s rastúcou životnou úrovňou z roka na rok rastie. Vlani sa vrátane spotreby veľrybieho mäsa vyšplhala na 137 kg, čo je slušný svetový priemer. A za prácu na bitúnku sa už takmer nik nehanbí. Opak je pravdou. A to najmä v prípade, ak patríte k nakupovačom mäsa a máte povolenie obchodovať na tamojšej mäsovej burze. Vedieť vybrať tie najlepšie kusy zvierat za primeranú cenu, to je kus veľkého umenia. Správanie sa týchto nakupovačov pri práci pripomína svojim

spôsobom divadlo. Stoja v rade vedľa seba, priateľsky sa medzi sebou bavia, ale súčasne pozorne sledujú polovice zvierat, ktoré sa na páse posúvajú pred ich nimi. Pohľad ich očí súčasne skáče na digitálnu tabuľu, kde sa objavuje hmotnosť hovädzej polovice, cena za kus i kilogram. Údaje pre istotu opakuje do mikrofónu aj dražiteľ. Nakupovači si občas pre istotu elektronickou šublérou premerajú hrúbku tuku, pričom druhú ruku striktne držia vo vrecku bieleho plášťa. V ňom majú prístroj, ktorým dávajú v prípade záujmu pokyn kompjuteru, že cenu zvyšujú. Klasická burza. Cena naskakuje až do chvíle, kým nepadne suma, nad ktorú už nechce ísť nikto. Vtedy miestny robotník hovädziu polovicu opečiatkuje, čo znamená, že je kúpená. Číslo na pečiatke prezradí kupujúceho a kam má daný kus putovať. Text a foto: Jana Janků

Ako chutí wagyu Ak je pripravené nesprávne, tak chutí mizerne. Nevýrazne. Niečo úplne nudné. Ale ak ho viete pripraviť správne? Úžas. Hovädzie foie gras. Lahodné, jemné, zamatové, s ničím neporovnateľná sladkastá a prenikavá príchuť, ktorá zostáva na jazyku ako vzácny parfum vo vzduchu. Je to ale japonská chuť. Mnohí Západniari, ktorí si najradšej dávajú kusisko bifteku, pravdepodobne nedokážu vychutnať jemnosť wagyu. Ak si kúpi toto mäso neskúsený konzument, ktorý nie je dostatočne poučený, ako ho pripraviť, bude ľutovať. Najmä ak ho pripraví tak, ako zvykne hovädzinu, pravdepodobne si povie: Ja blbec, za čo som vyhodil toľko peňazí? K wagyu sa treba správať ako k mäsu z tuniaka či husacím a kačacím pečienkam. Otvorený oheň, dobre rozpálená panvica a wagyu sú priatelia. Dobrí priatelia. A rýchle opečenie tenučkých plátkov na horúcom ohni spraví zázraky. Ak ide naozaj o dobrý kus, bude zvonka chrumkavý a surový i šťavnatý vo vnútri. Dôležitý je teda čas prípravy. Ak mäso nezostane na panvici pridlho, tuky sa roztopia, čo naruší vnútorné štruktúry mäsa, vďaka čomu nepôjde o tuhé, suché a drahé mäso. Skrátka, jeden zo spôsobov prípravy bifteku: dobre prepečený, nejde s wagyu dokopy. V Japonsku sú obľúbené aj wagyu ● sašimi, tenké surové kúsky mäsa marinované v sójovej omáčke.

36

Ze zahraničí

31. května 2011 Royal Melbourne Fine Food Awards 2010 je prestižní potravinářská soutěž probíhající každým rokem v Austrálii. Letos porotu okouzlily lahodné chutě i složení výrobků rodinné firmy Arlingtons. Jsou vyráběny ručně, výhradně z přírodních ingrediencí, bez jakýchkoliv chemikálií a konzervačních látek. Vysloužily si pět zlatých a tři stříbrné medaile. stavěné skleněné mísy s kostkami ledu, které chladí vystavované dezerty. Milovníky čokolády nezklame tmavě hnědá belgická pěna vyrobená z pravé belgické čokolády, kterou lze zmražením proměnit v lahodnou zmrzlinu. Na čokoládu je přece jen trochu brzo. Obracím se k další míse, v níž se k sobě mačkají bílé kelímky s malovanými obrázky ovocných plodů. Obsahují tapiokovou pochoutku všemožných ovocných příchutí. Tapioka jsou

Díky své vášni pro dobrou kuchyni začal experimentovat s recepty. Trávil dlouhé hodiny ochutnáváním a mícháním té správné kombinace. V roce 1996 vytvořil vlastní řadu vynikajících produktů, které začal prodávat ve svém obchodě. Poptávka po jeho lahodných produktech velmi rychle rostla, proto se Peter Arlington rozhodl rozšířit výrobu, rozesílat výrobky do vybraných obchodů po celé Sydney a o víkendech si pronajímat stánky na

Farmářské trhy po australsku J

e příjemně teplé podzimní ráno, asi jedno z posledních, než se začne ochlazovat. V australské Sydney se v dubnu dny rychle krátí, a proto se snažím využít volný den. Každé nedělní ráno se otevírá brána tržiště s organickými potravinami a produkty v severní části Sydney zvané

Frenchs Forest. Úderem osmé vstupuji do ráje chutí a vůní. Kdo by si nedopřál čerstvě upečený bochník chleba posypaný upraženými ořechy, šálek silné aromatické kávy nebo košík plný naleštěného ovoce! Jsou zde stánky s výrobky všeho druhu. Ať už po domácku vyrobená mýdla s kousky bylinek, marmelády a džemy s kusy exotického ovoce jako od babičky, překrásné, ručně vyšívané deky a přehozy, ale také meditační hudba a knihy pro relaxaci. Nesmějí chybět profesionální čínští maséři, kteří vám za pár dolarů uleví od jaké-

hokoliv bolavého neduhu. Jednoduše si lehnete na lehátko s prostěradlem a vyberete si druh masáže. Pro milovníky zahrádek tu mají veliký výběr okrasných květin i užitečných rostlinek.

Žiju v Sydney. Už pět let. Zpravodaj Agrobase se mi poprvé dostal do ruky vloni, od maminky. Zaujal mne pestrostí článků a reportáží ze zahraničí. Když jsem opakovaně viděla úspěch podnikatelů

Afgánský chleba s hommusem V přední části rozlehlého tržiště má svůj stánek rodinná firma Arlingtons s velikým žlutozeleným logem vlajícím ve větru. Usměvavý Peter Arlington a jeho pomocnice Erina Forrest mě již z dálky vítají a hned mi nabízejí své produkty k ochutnání. V průhledném kontejneru rozděleného do několika částí jsou nasypány kousky křupavého afgánského chleba, který se vyrábí ze směsi celozrnné a hladké mouky, bez přidaného oleje, konzervačních látek nebo koření, a díky pečení v tradiční tandoori peci má velmi nízký obsah tuku. V malých miskách naskládaných v kontejneru pak vidím celou řadu barevných omáček, které se k chlebu báječně hodí. Mám na výběr z klasického hutného cizrnového hommusu, pro ty odvážnější se arabská kaše

Arlingtonových, jak se dokázali cílevědomě prosadit, řekla jsem si, že se pokusím napsat jejich příběh. Třeba bude někoho inspirovat.

nabízí s červenou řepou nebo na thajský způsob s limetkou, chilli papričkou a provoněná koriandrem. Marakujový jogurt s makadamiovými oříšky Arlingtonovi vyrábějí i řadu chutných jogurtů, které jsou bez lepku a obsahují blahodárné živé kultury. Tyto čerstvé a krémové jogurty mě zaujaly svými atraktivními příchutěmi – jahodový s makadamiovými ořechy a praženými müsli vločkami, ořechový s praženými mandlemi a medem z deštného pralesa nebo svěží marakujový. Na stole stánku jsou dále roze-

malé bílé perličky ze škrobu získávaného z kořenů manioku. Perličky se dle speciálního receptu máčejí a vaří v kokosovém mléce, přemění se v průhledné kuličky v hustém krému a míchají se s kousky ovoce. Vášeň pro dobrou kuchyni přinesla zlato Peter Arlington založil svůj byznys před více než dvaceti roky. Tehdy si otevřel malý obchod s kvalitními místními potravinami a ovocem a zeleninou produkovanou nedalekými farmami. Peter rád vařil z kvalitních ingrediencí, proto chtěl i svým zákazníkům dopřát jen to nejlepší.

nejrůznějších pravidelných i sezónních trzích. Arlingtoni patří k mé neděli Vždy se na výlet na nedělní tržiště těším. Je to taková odměna za odpracované hodiny a také sladká tečka za víkendem. Za úspěchy firmy stojí celá Peterova rodina a skvěle sehraný tým. Například Erina Forrest, partnerka jeho syna Andrewa, s ním pravidelně objíždí trhy a výstavy. Pro Arlingtonovi začala pracovat coby studentka vysoké školy. Přivydělávala si prodejem potravin v jejich obchodě a později se začala zajímat také o chod celé firmy a marketing. V současnosti se Erina stará o rozvoj společnosti, navrhuje nové letáky a plakáty, snaží se odrazit vysokou kvalitu výrobků v jejich designu a hledá nová řešení pro co nejekologičtější produkci. Zákazníci jsou totiž daleko více spokojeni s výrobkem, který nadměrně nezatěžuje životní prostředí a je zdravý. Novým cílem Arlingtonů je rozšířit výrobu a vyvážet i do zahraničí. Text a foto: Brigita Housová

31. května 2011

Ze zahraničí

37

Sýrařství na Tasmánii expanduje Jméno Milana Vyhnálka je v mlékařských kruzích u nás i ve světě, zvláště na jižní polokouli, spojeno s neuvěřitelným úspěchem v oblasti výroby speciálních sýrů. Příběh mlékárenského self made mana se začal odvíjet na Tasmánii ve městě Burnie počínaje Novým rokem 1953. O tři roky později zahájila továrna Lactos svou činnost na Tasmánii výkopem na zarostlé pastvině.

M

ilan Vyhnálek měl talent k mnoha činnostem a jeho koníčky byly bakteriologie, organická chemie a potravinářská technologie. Jak sám pan Vyhnálek konstatuje, mléko je zázračná tekutina. Z jednoho druhu mléka lze se sýrařskou láskou vyrobit 30 základních a přitom tak rozdílných sýrů.

Velký úspěch tasmánské sýrárny v Americe Úporná práce s poctivým přístupem nesla brzy své plody. Již v roce 1957 vyráběl Milan Vyhnálek se šesti dělníky 300 tun sýrů. S tím se ale nespokojil, výrobu zvyšoval a záhy začal s exportem. Sýry tasmánské firmy Lactos se v Americe poprvé objevily již 18. února 1958. První velký úspěch se dostavil v roce 1966, kdy v Green Bay ve státě

Wisconsin získal Lactos na světové soutěži v kvalitě sýrů druhou, třetí a pátou cenu. Jen pro zajímavost: v roce 1976, kdy došlo v USA k zavedení systému kvót, byla kvóta pro Lactos 1250 tun z celkové kvóty pro Austrálii, která byla 3500 tun, tedy celých 36 %. V Japonsku v té době vzrostl prodej sýrů značky Lactos na 4500 tun. Společnost obsadila svými sýry 20 % japonského trhu. Pod záštitou rodu Bongrainů Expanze Lactosu pokračovala i v dalších letech. Po dovršení 55 let věku se Milan Vyhnálek rozhodl, že další chod této moderní a výkonné sýrárny spojí s francouzským koncernem rodiny Bongrainů. K předání prvotřídní továrny došlo 11. února 1981. Jean-Noël Bongrain se přesvědčil, že koupil moderní mlékárnu se třemi stovkami kvalifikovaných odborníků a s 227 do-

Milan Vyhnálek si poté, co Lactos prodal, splnil další sen. Vybudoval moderní mléčnou farmu Lacrum pro 600 dojnic. Obsluhu celé farmy zvládli pouze tři lidé a produkovala vysoce kvalitPo pár letech vybudoval malou sýrárnu Mella Cheese, která sousedila přímo s mléčnicí farmy. Díky tomu nemuselo být mléko zchlazováno, ale přímo z dojírny šlo do pasterační nádoby. Krátká cesta mléka z farmy do sýrárny dopomohla vysoké kvalitě a efektivitě výroby. Milan Vyhnálek vždy dbal na korektní vztahy se svými dodavateli a odběrateli. Farmářům pomáhal cestovat po světě, aby mohli na Tasmánii přinést to nejlepší know how. S pocitem úspěšně vykonané práce opouštěl po roce 2006 Tasmánii, aby se mohl vrátit na penzi domů, do Hnátnice v Orlických horách.

davateli kvalitního mléka, z něhož se vyrábělo 12 speciálních druhů sýrů pro australský a světový trh. V dalších šesti letech investovala rodina Bongrainů do rozvoje sýrárny Lactos dalších 10 milionů dolarů a Lactos se stal australskou elitou v oboru.

Milan Vyhnálek (druhý zleva vpředu) s českými mlékaři před svou tasmánskou firmou Lactos. Vpravo farma Lacrum.

Zde jej nedávno zastihla radostná zpráva, že do sýrárny Lactos budou jeho nynější majitelé National Foods investovat ohromné finanční prostředky. Vstupuje National Foods V tisku se objevila zpráva, že očekávaná investice dosahuje výše 120 milionů australských dolarů (2,12 mld. Kč) a ve městě Burnie si vyžádá více než sto stavebních dělníků. Jde o velmi pozitivní záležitost pro zpracovatelský sektor, který bude nabízet pracovní místa i později. Lactos letos koupila společnost National Foods, která oznámila, že půjde dále cestou modernizace hlavní továrny. Povede to k velkému nárůstu poptávky po mléku a pozvednutí mlékárenského průmyslu. Cílem je zvýšit roční výstup z Burnie ze 10 000 na 25 000 tun sýrů za rok. „Těšíme se na spolupráci s tasmánskou vládou při zlepšování postavení Tasmánie coby prioritního státu pro výrobu speciálních sýrů,“ řekl tisku generální ředitel firmy National Foods Andrew Reeves. Rozhodnutí o takto významné investici do továrny na Tasmánii znamená uznání pro pana Vyhnálka, který se téměř před šedesáti lety strategicky rozhodl postavit sýrárnu v oblasti, která se vyznačuje velmi čistým životním prostředím, dostatkem pastvin pro dojnice a díky tomu produkcí vysoce kvalitního mléka. Při stávající poptávce po kvalitních potravinách je velmi pravděpodobné, že investice do rozvoje sýrárny Lactos bude úspěšná a naváže tak na tradici, kterou zde založil podnikavý český sýrař Milan Vyhnálek. Eugenie Línková

Práce na rodinné farmě jižně od Ottawy Za roční prací jsem směřoval do province Ontárion, zhruba 80 km jižně od Ottawy. První, co mne překvapilo cestou z letiště, byly desítky menších farem, vždy s rodinným domem, stájemi a sily uprostřed polí. Farma, na kterou jsem jel, byla naprosto stejná. Rodinný dům, velká maštal, seník a menší hospodářské budovy.

P

o příletu mi nejvíce pomohli zdejší lidé, kteří jsou velmi přátelští, vůbec se neohlížejí na žádnou národnost, protože mnoho z nich jsou první či druhá generace přistěhovalců z Evropy, ale považují se za Kanaďany, což dokazuje i kanadská vlajka skoro před každým domem. „Moje“ farma hospodaří na 440 ha půdy, z čehož 300 ha mají ornou, zbytek luční porosty. Chovají kolem 420 dojnic, 100 telat a 100 jalovic. Používají klasickou tandemovou dojírnu, obsluhují ji dva lidé včetně nahánění. Dojení se provádí 3x denně, krmení klasická krmná směs se základem v siláži, volné

ustájení, podestýlání drcenou slámou ze sóji, denní produkce se pohybuje kolem 13 000 litrů. Jde o rodinnou farmu, kterou majitel po pěti letech práce od bývalého majitele koupil, kompletně inovoval a rozšířil. Hlavní důraz je tu kladen na spolupráci a maximální výkonnost zaměstnanců, kterých je celkem sedm. Zvládají vše, od práce na poli, přes dojení až po většinu drobných oprav. Z ekonomického hlediska, cena nafty se tu pohybuje kolem 1,1 kanadského dolaru (CAD), výkup mléka kolem 0,6 CAD, ale u toho asi končí výčet věcí výhodnějších než u nás. Ceny po-

travin na pultě jsou tu zhruba dvojnásobné, průměrný plat farmáře je 1,5násobek průměrného platu v České republice.

Rodinný dům farmářů

V této oblasti bylo ještě před 20 lety na 16 000 mléčných farem, většina kolem stovky dojnic. Dnes se počet farem pohybuje zhruba na čtvrtině původního počtu, s volným ustájením a 90 % tandemových dojíren. Zbytek jsou buď vetší farmy nebo farmy s dojícími automaty. Nejzajímavější, co jsem tu zatím viděl, byla dobytčí aukce, která se pořádá každé úterý

a čtvrtek. Farmáři sem vozí všechen dobytek, od dojnic přes telata, býky, různá plemena až po ovce, kozy a koně. Samy farmáři tu mohou nakupovat, ale většinou kupují obchodníci, kteří je přeprodávají dál. Součástí aukce jsou stáje, vyvýšené hlediště, ukázkový plac a jeden vyvolávač, který se opravdu nezastaví a chrlí cenu za cenou, dokud není daný kus prodán.

Hospodářské budovy farmy

Jak se Matěj Kořínek dostal na kanadskou farmu Coby student Mendelovy univerzity v Brně chtěl poznat svět, zdokonalit se v angličtině a okusit farmaření v Kanadě. Pět let na univerzitě toužil propojit s ekonomikou praktického farmaření ve světě. Obrátil se na Agrární komoru ČR s prosbou o pomoc. Vedoucí zahraničního oddělení AKČR Pavel Říha proto kontaktoval stejnou kanadskou organizaci a ta záhy vytipovala několik farem. Na jedné z nich Matěj působí.

Dnes už sníh sešel a já si za první vydělané peníze mohl pořídit ojeté auto a ve dnech volna, které mám vždy po zápřahu ve stájích od rána do noci, se poohlédnu po okolí a rád zase příště popíšu pár postřehů z kanadského venkova. Matěj Kořínek

38

Dějiny amerických farem

31. května 2011

PŘÍBĚHY Z AMERICKÝCH FAREM

Příběh osmnáctý a poslední:

Na úsvitu zlatého věku Nic není tak spojeno s dějinami Ameriky jako půda. O ní, o kolonizátorech a o rozorání prérie, z níž se stala postupně nejúrodnější oblast Ameriky, vypráví náš seriál.

ze země zemědělské v zemi průmyslovou rychlostí, nad níž se tajil dech. Svými rozměry byla výstava jedinečná. Pavilony zabraly ve Fairmount Parku 450 akrů. Exponáty byly umístěné ve více než dvou stovkách budov. Ve strojírenské hale mohli návštěvníci obdivovat stroje na spřádání bavlny a vlny i důmyslné přístroje, jež zasouvaly dopisní papír do obálek. Senzaci vyvolaly

daných pohodlných Pullmanových železničních vagonů, žasli nad největším parním strojem na světě a rotační tiskárnou, která vytiskla za hodinu 25 000 kusů novin. Poprvé se objevil psací stroj, sklízecí kombajn, stroje na stavbu silnic, nové druhy lokomotiv a vědecké přístroje. V obří hlavní hale byly vystaveny kožešiny z Norska, jezdecká sedla z Egypta, umělé chrupy a stříbrné šperky vyro-

z Indie, tabák z Kentucky či kalifornská vína. Po výstavišti jezdila úzkokolejka, která vozila návštěvníky od jedné haly ke druhé a také do více než dvou stovek restaurantů, kde se starali o to, aby návštěvníci neměli hlad a žízeň. První milionáři Po letech války Severu proti Jihu, která odstranila v jižních státech otroctví, zaznamenalo ze-

Ve Spojených státech se po celá dlouhá desetiletí farmy rozšiřovaly. Nejprve na východním pobřeží, pak do středních oblastí a později, v dobách rozkvětu amerického Západu, za někdejší hranici, kterou tvořila řeka Mississippi. Stále sílil příliv přistěhovalců v zemědělských oblastech. Ve studenějších krajích pěstovali především obilí, v teplejších byla rozšířená také kukuřice. Výnosný byl chov hovězího a vepřového dobytka.

P

očáteční primitivní síť silnic omezovala dopravu a zemědělský obchod. Silnice nejprve nahrazovaly řeky, pak síť říčních kanálů a nakonec železnice. Ta propojila celou zemi – východ a západ, sever a zemědělské státy na jihu. Zavedení a uplatnění vědy v zemědělství v druhé polovině devatenáctého století umožnilo rychlý ekonomický růst. Kolem roku 1887 už byla v každém státě Unie zemědělská univerzita. Současně vznikl federální sys-

Zemědělská hala na jubilejní výstavě ve Philadelphii v roce 1876 konané při příležitosti 100. výročí založení USA

tém experimentálních zemědělských stanic. Jubilejní narozeniny V červenci roku 1876 slavily USA své kulaté výročí. Od jejich založení totiž uplynulo celé století. Na jubilejní výstavu do Philadelphie, která byla jejich vyvrcholením, přijelo celkem deset

Státu Kansas vdechla život železnice

milionů lidí. V ohromných halách byly vystaveny dosud nevídané stroje a přístroje, v zemědělských pavilonech se pochlubili svými produkty farmáři, představeny byly také poslední objevy vědy a umění. Nemohl být přesvědčivější a názornější příklad toho, že se za stovku let své existence Amerika změnila

stroje na výrobu bot, konfekce a na tisk tapet poháněné obrovskou, skoro šedesát tun vážící parní turbínou. Vynálezy a objevy Alexander Graham Bell vystavoval svůj převratný vynález – telefon. Návštěvníci viděli elektrické osvětlení, tísnili se u dosud neví-

Původní farmy už patřily minulosti

bené v Jižní Americe. Zahradnická hala, kterou jeden z návštěvníků označil za zázrak, hostila tropické stromy a květy nevídané krásy. Umělecká galerie byla plná obrazů a soch z různých zemí světa. Ve vládní hale vystavovali kabát, kalhoty a boty Georga Washingtona, v zemědělské hale zase šunky z Ohia, bavlnu

mědělství a vlastně celá ekonomika obrovský rozvoj. Když přijel do Ameriky třináctiletý skotský přistěhovalec Andrew Carnegie, pracoval za 1,20 dolaru týdně v textilní továrně. Při práci se vzdělával a postupně získával lepší a lepší zaměstnání. Nakonec se dostal do ocelářského průmyslu. To mu už bylo třiatřicet a vydělával 50 000 dolarů ročně. V padesáti mu patřila velká ocelárna a byl milionář. John D. Rockefeller vydělal miliony na naftě, Philip Armour a Gustavus Swift, kteří začínali jako řezníci na malém městě, zase zbohatli na výrobě masa využitím chladíren na chicagských jatkách. Zemědělství sice zůstalo významným odvětvím hospodářství, ale dominující se stala průmyslová výroba. Průmyslová revoluce typická pro Británii se opakovala v ještě mohutnějším rozsahu. Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora

31. května 2011

Zajímavosti

Výsledky soutěže o nejhezčí velikonoční trávníček

39

Kulinářské zážitky po arabsku Sachtén znamená v arabštině dobrou chuť. Tímto přáním také začíná obsáhlá Arabská kuchařka Renáty Janů, která se svým manželem, obchodníkem, působila řadu let v arabském světě.

J

Vítězný velikonoční trávníček 1. třídy MŠ Lučina z Frýdku-Místku

Letošní rok poprvé probíhala soutěž o nejkrásnější velikonoční trávníček, kterou pořádala firma Rožnovská travní semena, s. r. o. Tento projekt měl dětem přiblížit přírodu jiným způsobem, než jak jsou běžně zvyklé.

Z

jistily, jak se trávníček vysévá, zavlažuje, pozorovaly jeho vývoj. Navíc se děti naučily trpělivosti, povinnostem, kreativitě a týmové spolupráci. Před jarními svátky si pak trávníčky s fantazií nazdobily velikonočními motivy a ty nejpěknější poslaly do soutěže. Soutěžily mezi sebou děti z mateřských škol z celé ČR. Do

soutěže bylo přihlášeno 192 originálních fotografií. Vítěze vybrali rodiče, prarodiče a příznivci malých pěstitelů hlasováním, které probíhalo na webu firmy. O velkém zájmu svědčí i fakt, že vítězná fotografie 1. třídy MŠ Lučina z Frýdku-Místku zvítězila s počtem 16 170 hlasů a získala tak částku 10 000 Kč na kulturní, sportovní a jiné aktivity dětí.

Na druhém místě se umístila MŠ Chlum, 1. a 2. třída z Hradce Králové s počtem 15 127 hlasů a bude odměněna částkou 5000 Kč. Třetí místo a výhru v hodnotě 2000 Kč obsadila MŠ Krupkova, 1. třída z Kostelce nad Orlicí, s počtem 11 311 hlasů. Soutěž o nejkrásnější velikonoční trávníček podpořila i Mlékár na Valašské Meziříčí, která věnovala třem managementem vybraným školkám zdravé mléčné výrobky z Valašska v hodnotě 2000, 1500 a 1000 Kč. (MŠ Hrachovec, MŠ Ostrava, MŠ Ivančice-Němčice). (piv)

ak sama autorka říká, během pobytu v Kuvajtu, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Libanonu a dalších zemích Blízkého a Středního východu poznala „na vlastní kůži“ chuť tamní kuchyně. Na více než 200 stránkách detailně popisuje, jak se v arabském světě připravují ryby, jehněčí maso, hovězí, zelenina, nechybí návody na různé druhy nápojů a sladkostí. V receptech pak naleznete inspiraci na nové zpracování domácích surovin v tak zajímavá jídla, že stojí za to si tento výstavní kousek opatřit a pečlivě prostudovat. Jak říká profesor Eduard Gombár, arabista a historik Blízkého východu: „Nezastupitelná role velkorysého hostitele, jakož i role hosta konzumujícího předkládané lahůdky patří k typickým součástem arabského stolování a k uvolněné atmosféře pomáhající vzájemnému poznání a spřátelení.“ (zb)

INZERCE

Produkce květin v ČR je znovu populární Po roce 1990 se floristika stala nejvíce postiženým oborem. Levné dovozy květin, především z Izraele a Nizozemska, prakticky z roku na rok zlikvidovaly domácí produkci a jeden skleník za druhým se stával nadbytečným.

V

elká zahradnictví krachovala a drobní producenti květin se tímto oborem již neuživili. S pádem domácích producentů začaly postupně růst i ceny dováženého zboží. Po roce 2000 dokonce ceny dovážených květin přerostly úroveň cen domácí produkce z roku 1992. Postupně se formoval svaz floristů a nabíral na dru-

hém dechu. Do roku 2002 dosahoval růst produkce meziročně 10–15 %, v posledních letech není již tak výrazný – v roce 2006 dochází k růstu produkce o 4,1 %, v roce 2007 o 4,5 % a v roce 2008 o 5,0 %, vždy proti předcházejícímu roku. Pozitivní skutečností je, že růstová tendence je založena zejména na zvyšování intenzity výroby. Tuzemská květinářská produkce dosáhla podle Svazu květinařů a floristů ČR v roce 2008 hodnoty 1,8 mld. Kč a od roku 1997 zaznamenává vzestupný trend. Produkce ozdobných květin podle ČSÚ dosáhla v roce 2008 hodnoty 2,6 mld. Kč, což činí 4,05 % z celkové rostlinné produkce (do roku 1990 to bylo přes 10 % a v roce 2007 činila

Předseda Svazu květinařů a floristů ČR Jiří Horák (vpravo) a tajemník Asociace zahradnických společenstev Jiří Dusbaba

ještě jen 2,95 %). V rámci rostlinné produkce tedy jde o podstatný narůst podílu a menším zemědělcům dává alternativní možnosti se tomuto oboru věnovat a zahrnout do svého portfolia činností. Předseda Svazu květinařů a floristů ČR Jiří Horák připomíná, že spotřeba květin činí průměrně okolo 900 Kč na jednoho obyvatele za rok. Tuzemská produkce se dostává nejen do obchodní sítě ve stále větším množství – na populárních farmářských trzích lze získat krásné, doma vypěstované květiny za ceny nižší, než za jaké jsou dnes nabízeny květiny z dovozu ve velkých řetězcích jako je OBI, Hornbach a další. Kvalitou jsou přitom české květiny srovnatelné a – což je hlavní – neputují stovky kilometrů z míst, kde se vypěstovaly. Svaz českých květinářů a floristů se svou činností dokázal patřičně zviditelnit i ve světě, takže 17. mistrovství Evropy ve floristice – Europa Cup – se letos koná počátkem září v ČR v Havířově. Na další výstavy zvou floristi především na 40. mistrovství floristů ČR Děčínská kotva, na Havířov v květech nebo Zelený svět. Ostatně žádná ze zemědělských výstav v regionech se dnes už neobejde i bez prodejní výstavy květin, samozřejmě tuzemského charakteru. Eugenie Línková

Foto Zub

Arabská kuchařka Autorka: Renáta Janů Vydalo nakladetlství Computer Press, a. s., Brno

40

Zajímavosti

31. května 2011

Dotace na farmářské trhy Prvních 23 žadatelů o dotace na vznik a pořádání farmářských trhů dostalo z revolvingového fondu ministerstva životního prostředí dohromady skoro 3,2 milionu korun. Dotace jim umožní pořádat farmářské trhy například v Karlových Varech, Třeboni, Havlíčkově Brodě nebo v Praze 12.

„R prvních 23 žadatelů poozhodnutí o dotaci pro

depsal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa,“ uvedla mluvčí ministersrva Michaela Jendeková. „Snažili jsme se o maximální urychlení celého procesu hodnocení žádostí, které tak trvalo pouze dva týdny,“ komentoval svoje rozhodnutí ministr Tomáš Chalupa. První kolo podávání žádostí o dotace skončilo 6. dubna. Hodnoticí komise podpořila ze 30 obdržených žádostí 23. Žádosti předložily obce i občanská

Nechceme stereotyp, národ míří na trhy Farmářské trhy se konají již zhruba na stovce míst naší republiky. Jen v Praze jich pravidelně probíhá kolem desítky a zájem o ně je ještě větší než vloni. V Karlíně i na Vítězném náměstí v Dejvicích, zvaném Kulaťák, začaly v polovině dubna. Od té doby je každou sobotu u dřevěných stánků prodejců ze všech koutů republiky plno.

3x foto Martin Bouška

sdružení. Další kolo žádostí o dotace skončilo 6. května. K rozvoji farmářských trhů má přispět i kodex, který by měl být v těchto dnech hotový. Je to seznam pravidel pro fungování trhů, na nichž nabízejí zemědělci či malovýrobci potravin své zboží. V celé České republice funguje už více než stovka těchto trhů, z toho zhruba čtvrtina v Praze. V některých případech ale prodejci klamali zákazníky, když nabízeli zboží, které předtím pořídili ve velkoobchodě a vydávali je za čerstvý výrobek přímo od pěstitele či regionální

specialitu. Tomu by měl kodex zabránit. Kodex určuje minimální základ pravidel prodeje farmářských produktů. Trhy, které se k němu přihlásí a budou kodex dodržovat, budou moci používat speciální logo. Ministerstvo zemědělství zároveň na svých internetových stránkách zveřejní organizátory farmářských trhů, kteří se ke kodexu přihlásí. Spotřebitel, který si na tržišti označeném jako „farmářské“ koupí v budoucnu potravinu, by měl díky jednotným pravidlům získat záruku domácího původu a čerstvosti produktu.

Jednou z uvažovaných variant je také vznik Asociace pořadatelů farmářských trhů. Trhy obnovují v České republice téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Jejich sortiment je do velké míry ovlivněn ročním obdobím, na němž je závislá především nabídka ovoce a zeleniny. Na trzích jsou k dostání také mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med, pekařské výrobky, květiny, víno či pálenky od tuzemských výrobců. Zájem farmářů a menších výrobců potravin o přímý prodej výrobků roste, protože za ně dostávají lépe zaplaceno a nemusejí se dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v neobvyklých způsobech prodeje hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídku někteří z nich kritizují například kvůli neosobnímu prostředí a klesající kvalitě zejména masných výrobků, pečiva a řady dalších potravin. (bo)

PÍŠETE NÁM

P

ro střední a menší podnikatele v zemědělství a potravinářství vzrostla díky farmářským trhům možnost nabízet své zboží napřímo. Rodinné pekařství Danušky Štefanové z východních Čech má sice v metropoli už dvě prodejny, jednu dokonce na Václavském náměstí, své zboží však nabízí i každou sobotu v Dejvicích. Jejich chleby, dortíky i vynikající koláče všeho druhu a velikostí jdou v Praze na dračku. A nejen

tam, Lukovský sváteční oplétaný koláč od Štefanů vyhrál totiž na plné čáře v regionální soutěži Pardubického kraje a smí od poloviny května nést na svém obalu logo Mls Pardubického kraje. Je to nejvyšší ocenění v této regionální soutěži. Zástupci Pardubického kraje s pořádající organizací Agrovenkov, o. p. s., připravili po vyhlášení květnových výsledků nejlepších potravinářských specialit kraje zároveň kalendář trhů po různých místech regionu. Tak bude nabídka těchto specialit jeden týden v Litomyšli, další v Holicích, pak na hradě Svojanov, v Pardubicích na výstavišti při oslavách Dne koně, ale také na srpnovém agrosalonu Země živitelka. S nabídkou na trzích se v tomto regionu končí až koncem října. Obdobně se k farmářským trhům staví i v dalších regionech. Ve spojení s turistikou je to lákavá nabídka příjemně strávených víkendů v různých místech republiky. (egi)

Zdeněk Štefan během farmářských trhů v pražských Dejvicích. V popředí vítězný koláč z letošní regionální soutěže. Foto Martin Bouška

TIRÁŽ

Věstonická Venuše jim dala do vínku lásku k hlíně M

anželé Eva a Ladislav Pro kešovi se seznámili na neobvyklém místě, v Dolních Věstonicích nedaleko známého naleziště, kde se před 14 lety konalo setkání nadšenců ruční výroby a pálení keramiky. Jejich láska k hlíně, sklu i jednoho k druhému jim vydržela dodnes, a to i přesto, že jim loňská srpnová povodeň zničila nebo poškodila veškeré vybavení dílny. Paní Eva, původem ze Slovenska, s úsměvem vzpomíná, jak si po úspěšném dokončení studia na Vysoké škole zemědělské, dvou nespokojených letech práce ve Výzkumném ústavu a následném období bez práce pořídila z ještě předrevoluční jednorázové podpory v nezaměstnanosti svou první vypalovací pec. Dříve používala formy,

dnes už hrnčířský kruh. Vyrábí zvonky, užitkovou keramiku, aroma lampy, v jejím sklepním ateliéru najdete ale i krásně vzorované kachle nebo třeba závěsné hodiny. Narozdíl od Evy se pan Ladislav časem přeoriento-

val na práci se sklem. Nejprve technikou fusingu, spékání skla, vyráběl různé objekty od váz po svícny. Nyní se zaměřuje na výbavu interiéru například vrstvenými zrcadly, šperkovnicemi či dekoračním osvětlením. Po ne-

příliš šťastném a úspěšném roce, ke kterému velkou měrou přispěla velká voda, se manželé Prokešovi těší na plánovanou stavbu venkovní pece, kde se bude vypalovat i porcelán. Text a foto: Kri

POZOR: Pokud jste i vy nebo vaše děti navštívili nějakou ojedinělou akci, ať už ve světě nebo u nás, podělte se o své zážitky s našimi čtenáři. Stačí, když nám událost krátce popíšete a text pošlete e-mailem na adresu: [email protected]. Fotky v digitální podobě jsou samozřejmě vítány. Otištěné texty odměníme částkou 500 Kč.

VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AKČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail: [email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AKČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AKČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 10. května 2011 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ

31. května 2011

I

Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje Agrobase, informačních novin Agrární komory České republiky

Dotační program Nový panel: státní podpora oprav bytů Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský uspěl koncem března ve vládě s návrhem na znovuotevření významného dotačního programu Nový panel. Program slouží jako státní podpora oprav, modernizace a zateplení starších bytů. Ještě letos může podporu využít bezmála 30 tisíc bytů.

O

d 4. dubna tak byl na všech pobočkách Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) zahájen příjem nových žádostí o podporu. Jejich financování bude možné hned po schválení této změny rozpočtu poslaneckou sněmovnou. Celkový objem nově podpořených investic do oprav panelových i nepanelových bytových domů bude představovat čtyři miliardy korun. Státní podpora uvolněná na tento rok představuje výši 84 milionů ko-

run a zbytek podpory do výše jedné miliardy se bude uvolňovat průběžně se splácením úvěrů žadatelů. Průměrná délka úvěrů je 12 let. Program Panel a jeho nová verze Nový panel funguje již deset let. Je nastaven tak, že pomáhá všem vlastníkům bytů bez rozdílu a doposud jich bylo díky tomuto programu opraveno více než 360 000. „Vláda jednoznačně pochopila prospěšnost programu Nový panel. Díky této podpoře bude možné ještě letos opravit téměř 30 000 bytů,“ řekl ministr Kamil Jankovský a dodal: „Nezanedbatelné je také to, že stát před poskytnutím podpory kontroluje kvalitu projektů a že podpora není výběrová. Rozhodující je splnění základních parametrů. Vliv úředníků nebo politiků na poskytnutí konkrétní dotace je tedy nulový.“ (mmr) Seznam právnických osob vydávajících stanovisko k žádosti o poskytnutí finanční podpory na straně II

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský

Foto archiv MMR

Časté dotazy k dotačnímu programu Nový panel Je nezbytně nutné žádost o dotaci na prostou rekonstrukci beze změny užívání v okamžiku podání vybavit pravomocným stavebním povolením? Konkrétní podmínky konkrétního projektu doporučujeme před zahájením prací předložit některému z Poradenských středisek zřízených dle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., (Program Nový panel). Toto středisko doporučí vhodný postup a může se k jednotlivým konkrétním dokladům vyjádřit. To se týká i podmínek stavebního povolení nebo jiného dokladu předkládaného stavebnímu úřadu. Seznam Poradenských středisek byl postupně zveřejňován v Obchodních věstnících č. 48/2000, 10/2001, 9/2002, 23/2002, 34/2004, 35/2006 a 44/2007. V elektronické podobě je přístupný na www.sfrb.cz/file/55/. Bytové družstvo o čtyřech domech, každý o osmi bytových jednotkách, chce udělat celkovou rekonstrukci a zateplení domů. Má již schválený úvěr na 13 milionů korun bankou a projektanta se stavební firmou. Co všechno musí udělat, aby získal z titulu Nový panel dotaci úroků z úvěru? Nezbytné doklady jsou uvedeny v § 4 Nařízení. Nutné stanovisko od Poradenského střediska je podmíněno dokumentací navrhované opravy nebo modernizace domu a rozpočtem, ve kterém musí být zvlášť uvedeny položky nákladů na opravu nebo modernizaci domu, které jsou uvedeny ve zvláštní příloze nařízení vlády (Příloha č. 2). Dále se dokládá podlahová plocha bytů a zpráva o energetickém auditu. Při rozsáhlejší opravě je nutno ještě dokládat to, že projekt splní požadavky podle zvláštního právního předpisu upravujícího energetickou náročnost budov, s tím, že obvodový plášť budovy bude splňovat alespoň požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla Uem [W/(m2.K)]. Všechny tyto náležitosti lze postupně s pomocí Poradenského střediska doplňovat. Důležité je, aby před podáním žádosti o podporu dle programu Nový panel nebyly zahájeny práce. Vlastní žádost se podává na pobočce Českomoravské záruční a rozvojové banky. Pavel Rakouš, pracovník odboru komunikace, specializace bytová politika

KRÁTCE Z MMR

Soutěž Vesnice roku má nový kabát Již 17. ročník soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova byl vyhlášen na 35. setkání starostů na Dni malých obcí. Letos budou obce soutěžit podle upravených podmínek, na nichž se shodli zástupci všech vyhlašovatelů, tedy Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva zemědělství ČR.

2011 upravili zástupci ministerstva také pravidla Oranžové stuhy. Změna se mimo jiné týká slavnostního předávání ocenění celostátního kola ve vítězné obci Vesnice roku 2011, kde nově dostanou ceny i vítězové souvisejících soutěží. Jde zejména o sou-

M

inisterstvo zemědělství tradičně už od roku 2007 na soutěži spolupracuje. Má na starosti ocenění Oranžová stuha, které v rámci soutěže udílí za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Podle aktualizovaných podmínek soutěže Vesnice roku


těže Oranžová stuha České republiky roku 2011, Putovní pohár Folklórního sdružení ČR a Cena naděje pro živý venkov roku 2011. Podmínky soutěže stvrdili předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala, mi-

nistr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák a ministr zemědělství Ivan Fuksa. Setkání starostů na Dni malých obcí se za Svaz měst a obcí ČR zúčastnil předseda Oldřich Vlasák a předseda Komory malých obcí SMO ČR Josef Bezdíček. Setkání proběhlo 1. března v Praze v Národním domě na Smíchově a 3. března ve Vyškově v Posádkovém domě Armády. Pravidelných setkání starostů venkovských obcí s představiteli ústředních orgánů státní správy se zúčastňuje asi 800 starostů a starostek venkovských obcí. Dny malých obcí pořádá a organizuje časopis Obec a finance ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR, Spolkem pro obnovu venkova ČR, společností Triada, sdružením Český zavináč a společností Ponca. (tdv)

Novela zákona o veřejných zakázkách je tu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR odeslalo prostřednictvím knihovny eKLEP počátkem dubna do mezirezortního připomínkového řízení velkou novelu zákona o veřejných zakázkách (zákon číslo 137/2006 Sb.). Kamil Jankovský tak splnil slib, který dal občanům ČR, že nejpozději na začátku dubna postoupí klíčovou normu do legislativního procesu. „Jsem rád, že jsme dokončili další etapu přípravy důležitého zákona, který má napomoci ke zvýšení transparentnosti v nakládání s veřejnými prostředky,“ uvedl ministr Jankovský. Lhůta pro uplatnění připomínek v mezirezortním řízení byla otevřena do 29. dubna 2011. Ministerstvo pro místní rozvoj si tak v krátkém čase „odškrtlo“ další úkol, protože již 30. dubna byla předložena do mezirezortního připomínkového řízení také novela stavebního zákona (zákon číslo 183/2006 Sb.). (mmr)

Množství i objem hypoték meziročně roste Z údajů MMR za 1. čtvrtletí 2011 vyplývá, že meziroční nárůst počtu poskytnutých hypoték z konce roku 2010 pokračuje i letos. Občanům bylo za první čtvrtletí roku 2011 poskytnuto 14 133 hypotečních úvěrů, což je o 4771 úvěrů (o 46,3 %) více než za první čtvrtletí roku 2010. Objem vzrostl meziročně o 7,4 mld. Kč na 23,4 mld. Kč, což představuje nárůst o 46,3 %. Za 1. čtvrtletí 2011 bylo poskytnuto celkem 14 420 úvěrů všech typů, tedy občanům, obcím i podnikatelským subjektům, v celkovém objemu 26,9 mld. Kč, což znamená proti prvnímu čtvrtletí 2010 nárůst v počtu úvěrů o 46 % a v objemu o 43 %. Po téměř dvouletých poklesech jsou tak poslední dvě čtvrtletí pravděpodobně signálem k návratu na objemy z doby před počátkem krizového cyklu roků 2008–2009. (mmr)

II

Rozvoj venkova

31. května 2011

Regenerace panelových domů Úplný seznam všech právnických osob oprávněných vydávat podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovisko k žádosti o poskytnutí finanční podpory, zveřejněný v Obchodních věstnících č. 48/2000, 10/2001, 9/2002, 23/2002, 34/2004, 35/2006 a 44/2007. ve středisku k tomu účelu zřízenému: L. Podéště 1875 708 33 Ostrava-Poruba tel.:597 321 309, fax: 597 321 355 e-mail: [email protected] 7. Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p. (TZUS) Prosecká 76a, 190 00 Praha 9 tel.: 286 019 400, IČ: 00015679 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Prosecká 76a, 190 00 Praha 9 tel.: 286 019 428, fax 286 891 397 e-mail: [email protected] 8. České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb Thákurova 7, 166 29 Praha 6 tel: 224 354 562, IČ: 68407700 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Thákurova 7, 166 29 Praha 6-Dejvice tel.: 224 354 562, 224 354 705 fax: 233 339 987 e-mail: [email protected], [email protected]


1. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Sokolská 15, 120 00 Praha 2 tel.: 227 090 111, IČ: 45770743 ve střediscích k tomu účelu zřízených: 1.1. IC – Sokolská 15, 120 00 Praha 2 tel.: 227 090 211, fax: 227 090 222 e-mail: [email protected]

2.1. Národní třída 10, 110 00 Praha 1 tel.: 224 951 421, e-mail: [email protected] 2.2. Železniční 28, 326 00 Plzeň tel.: 377 279 785, e-mail: [email protected] 2.3. Jižní 870, 570 03 Hradec Králové tel.: 495 406 590 e-mail: [email protected]

1.2. Novohradská 1 370 01 České Budějovice tel./fax: 386 352 881 e-mail: [email protected]

2.4. 8. března 12, 460 01 Liberec tel./fax: 482 711 557, tel.: 602 174 515 e-mail: [email protected]

1.3. Hřímalého 37, 320 25 Plzeň tel./fax: 377 423 826 e-mail: [email protected]

2.5. U Svitavy 2, 618 00 Brno tel.: 548 128 272 e-mail: [email protected]

1.4. Penzion Hestia, Stará Kysibelská 45 360 09 Karlovy Vary tel./fax: 353 234 634, e-mail: [email protected]

2.6. Kap. Vajdy 2 700 30 Ostrava-Záhřeb tel./fax: 596 746 801, tel.: 777 711 042 e-mail: [email protected]

1.5. Hrnčířská 64/4 400 01 Ústí nad Labem tel./fax: 475 220 137, tel.: 475 220 334 e-mail: [email protected] 1.6. 8. března 12, 460 01 Liberec tel./fax: 485 107 187 e-mail: [email protected] 1.7. Jižní 870, 500 03 Hradec Králové tel.: 495 406 590, 604 823 658 fax: 495 545 307 e-mail: [email protected] 1.8. Masarykovo nám. 1544 532 30 Pardubice tel./fax: 466 512 241, tel.: 466 714 376 e-mail: [email protected] 1.9. Vrchlického sad 2, 602 00 Brno tel./fax: 545 574 310 e-mail: [email protected] 1.10. ul. 28. října 150, 702 00 Ostrava 2 tel./fax: 597 577 132 e-mail: [email protected] 1.11. Jungmannova 12, 772 00 Olomouc tel./fax: 585 227 097 e-mail: [email protected] 1.12. nám. T. G. Masaryka 1281 760 00 Zlín tel.: 577 598 460, tel./fax: 577 431 318 e-mail: [email protected] 1.13. Seifertova 43, 586 01 Jihlava tel./fax: 567 331 315 e-mail: [email protected] 2. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v České republice (SPS) Národní třída 10, 110 00 Praha 1 tel.: 224 912 341, IČ: 537624 ve střediscích k tomu účelu zřízených:

2.7. T. G. Masaryka 1281, 760 01 Zlín tel.: 577 221 402, fax: 577 210 044 e-mail: [email protected] 3. Centrum stavebního inženýrství, a. s. (CSI) Pražská 16/810, 102 21 Praha 10 tel.: 281 017 111, IČ: 45274860 ve střediscích k tomu účelu zřízených: 3.1. Pražská 16/810, 102 21 Praha 10 tel.: 281 017 445, 281 017 473 fax: 271 751 122 e-mail: [email protected], [email protected] 3.2. K cihelně 304, 764 32 Zlín-Louky tel.: 577 604 111, fax: 577 104 924 e-mail: [email protected] 4. Keramoprojekt Praha, a. s. (KMP) Podbabská 20, 160 46 Praha 6 tel.: 255 725 190, IČ: 60193581 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Podbabská 20, 160 46 Praha 6 tel.: 255 725 190 e-mail: [email protected] 5. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební Veveří 331/95, 602 00 Brno tel.: 541 147 936, 541 147 921 IČ: 261305 ve středisku k tomu účelu zřízenému: VUT v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno tel.: 541 147 936, 541 147 920 fax: 541 147 922, e-mail: [email protected], [email protected] 6. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba tel.: 597 321 305, 309, 324, IČ: 61989100

9. STÚ-E, a. s, Na Strži 1702/65, 140 62 Praha 4 tel.: 296 330 144–146, IČ: 63080460 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Na Strži 1702/65 tel.:296 330 144–146, fax 224 236 313 e-mail: [email protected] 10. Stavebně technický ústav – K, a. s. (STU-K) Saveljevova 1629/18, 147 00 Praha 4Braník, tel.: 244 466 217, IČ: 63080478 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Saveljevova 1629/18 147 00 Praha 4-Braník tel.: 244 466 217, 244 461 632 fax: 244 461 536, e-mail:[email protected] 11. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury Poříčí 5, 639 00 Brno tel.: 541 146 750, IČ: 216305 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Poříčí 5, 639 00 Brno tel.: 541 146 750, 541 146 752 fax: 541 146 753 e-mail: [email protected], [email protected] 12. Svaz českých a moravských bytových družstev Podolská 50, 147 01 Praha 4-Podolí tel.: 241 430 510, IČ: 056553 ve střediscích k tomu účelu zřízených: 12.1. Koněvova 26, 130 00 Praha 3 tel./fax: 222 591 315 e-mail: [email protected] 12.2. Podolská 50, 147 01 Praha 4 tel.: 241087279 e-mail: [email protected] 12.3. U Malše 20, 370 00 České Budějovice tel.: 386 356 827 e-mail: [email protected] 12.4. Modřínova 2, 301 51 Plzeň tel.: 377 430 100 e-mail: [email protected]

Těšnov 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 217 141, IČ: 16189817 ve střediscích k tomuto účelu zřízených:

tel./fax: 483 312 386 e-mail: [email protected]

13.1. Těšnov 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 217 141, fax: 224 217 141 e-mail: [email protected]

21.6. A. Trägera 91, 370 10 České Budějovice tel./fax: 387 311 234 e-mail: [email protected]

13.2. Letecká 2, 796 86 Prostějov tel.: 582 342 589 e-mail: [email protected]

21.7. Petra Obrovce 2306, 440 01 Louny tel.: 415 670 626, fax: 415 670 727 e-mail: [email protected]

14. MCT, spol. s r. o. Na stráni 582, Čelákovice, IČ: 16555881 (Poštovní a telefonický styk: Pražská 16, 102 21 Praha 10, tel.: 271 750 448) ve středisku k tomu účelu zřízenému: Pražská 16, 102 21 Praha 10-Hostivař tel./fax: 271 750 488, tel. 281 017 436 e-mail: [email protected]

21.8. Arnošta z Pardubic 676 530 02 Pardubice tel.: 466 614 329–34, fax: 466 613 544 e-mail: [email protected]

15. Energo-ENVI, s. r. o. Na Březince 930/6, 150 00 Praha 5 tel.: 251 564 281, IČ: 29054672 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Na Březince 930/6, 150 00 Praha 5 tel.: 251 564 281 e-mail: [email protected], [email protected] 16. S – Profess, a. s. Husova 2806/83, 430 03 Chomutov tel.: 474 624 068, IČ: 25046527 ve středisku k tomuto účelu zřízenému: Husova 2806/83, 430 03 Chomutov tel.: 474 624 068, 474 622 528 fax: 474 624 275 e-mail: [email protected] 17. KV projektstav, spol. s r. o. Na Kopcích 385, 674 01 Třebíč tel.: 568 820 241, IČ: 43371582 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Na Kopcích 385, 674 01 Třebíč tel.: 568 820 241, 602 726 132 fax: 568 820 776 e-mail: [email protected] 18. TexColor Ostrava, spol. s r. o. Na mlýnici 33, 702 00 Ostrava-Přívoz tel.: 596 135 992–5, IČ: 48394106 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Na mlýnici 33, 702 00 Ostrava-Přívoz tel.: 603 556 542, 596 135 992–5 fax: 596 133 529 e-mail: [email protected] [email protected] 19. NOSTA, s. r. o. Svatopluka Čecha 13, 741 11 Nový Jičín tel.: 556 767 111, IČ: 47671416 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Svatopluka Čecha 13, 741 11 Nový Jičín tel.: 556 767 139, fax: 556 767 300 e-mail: [email protected] 20. Unicont Opava, s. r. o. Hradecká 646/4, 746 01 Opava tel.: 553 610 711, IČ: 65142756 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Hradecká 646/4, 746 01 Opava tel.: 553 610 711, 602 520 666 fax: 553 622 664, e-mail: [email protected] 21. Asociace montážních firem technických zařízení U Voborníků 10/852, 190 00 Praha 9 tel.: 286 881 488, IČ: 64937933 ve střediscích k tomu účelu zřízených:

12.5. Alešova 147/10, 400 00 Ústí nad Labem tel.: 475 201 551 e-mail: [email protected]

21.1. U Voborníků 10/852, 190 00 Praha 9 tel.: 286 881 488, fax: 286 881 499 e-mail:[email protected]

12.6. Čs. armády 282, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 513 610 e-mail: [email protected]

21.2. Ocelárenská 1777, 272 01 Kladno tel.: 312 626 245, 312 685 936 fax: 312 645 039 e-mail: [email protected]

12.7. Bašty 6, 661 57 Brno tel.: 542 217 802 e-mail: [email protected]

21.3. Staroměstské nám. 150 293 01 Mladá Boleslav tel.: 326 713 059, fax: 326 734 149 e-mail: [email protected]

12.8. Raisova 5 709 00 Ostrava-Mariánské hory tel.: 596 622 841 e-mail: [email protected]

21.4. Lobezská 981, 326 00 Plzeň tel.: 377 456 637, fax: 377 240 137 e-mail: [email protected]

13. Stavební a kamenická družstva, zájmové sdružení (SKD)

21.5. Růžová 13 466 01 Jablonec nad Nisou

21.9. Nádražní 4 591 01 Žďár nad Sázavou tel./fax: 566 623 438 e-mail: [email protected] 21.10. Drnovská 2, 682 01 Vyškov tel.: 517 343 999, 777 738 200 fax: 517 343 994 e-mail: [email protected] 21.11. Řepčínská 82, 779 00 Olomouc tel.: 585 706 111, fax: 585 413 064 e-mail: [email protected] 21.12. ul. Polní 411, 739 61 Třinec tel.: 558 746 838–9, fax: 558 746 806 e-mail: [email protected] 22. TEPIS, s. r. o. Vráto 87, 370 01 České Budějovice tel.: 385 510 900, IČ: 60850515 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Vráto 87, 370 01 České Budějovice tel./fax: 385 510 900, tel.: 777 281 157 e-mail: [email protected] 23. Inženýrská, konzultační a obchodní společnost, s. r. o. (IKOS) Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel.: 241 744 060, IČ: 45242712 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel.: 241 744 060, 241 740 605 fax: 241 740 601 24. IRBOS, s. r. o. Čestice 115, 517 41 Kostelec nad Orlicí tel.: 494 320 413, IČ: 25933094 ve středisku k tomuto účelu zřízenému: Soukenická 164, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, tel.: 494 531 100, 603 311 905, fax: 494 320 413, e-mail: [email protected] 25. ADAR, s. r. o., (dříve Agentura pro regeneraci panelových domů) 542 23 Mladé Buky 42, okr. Trutnov tel.: 603 181 473, 604 771 805 IČ: 25962914 ve středisku k tomuto účelu zřízenému: Gočárova 504, 500 02 Hradec Králové tel.: 603 181 473, 604 771 805 e-mail: [email protected] 26. Martia, a. s. Mezní 2854/4, 400 11 Ústí nad Labem tel.: 475 650 111, IČ: 25006754 ve středisku k tomuto účelu zřízenému: Mezní 2854/4, 400 11 Ústí nad Labem tel.: 475 650 111, 777 784 900 fax: 475 650 999 e-mail: [email protected] 27. Energo-Steel, spol. s r. o. Vřesinská 66/54, 708 00 Ostrava-Poruba tel.: 599 527 327, IČ: 15502546 ve středisku k tomuto účelu zřízenému: Vřesinská 66/54, 708 00 Ostrava-Poruba tel./fax: 599 527 327 e-mail: [email protected] 28. Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků Těšnov 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 805 511–2, IČ: 66003075 ve středisku k tomuto účelu zřízenému: Těšnov 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 805 511–2, fax: 224 805 512 e-mail: [email protected] 29. STOPTERM, s. r. o. Plamínkové 1564/5, 140 00 Praha 4 tel.: 241 407 940, IČ: 49704893 ve středisku k tomuto účelu zřízenému:

Plamínkové 1564/5, 140 00 Praha 4 tel.: 241 407 940, 602 322 956 fax: 241 400 533, e-mail: [email protected] 30. PROPANEL, s. r. o. Hankova 3, 301 00 Plzeň tel.: 374 802 290, IČ: 25212338 ve středisku k tomuto účelu zřízenému: Guldenerova 19, 303 28 Plzeň tel.: 608 450 800, e-mail: [email protected] 31. CERPAD, o. s. a. Zelený pruh 1294/50, 147 08 Praha 4 tel.: 257 314 951, IČ: 26642913 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Zelený pruh 1294/50, 147 08 Praha 4 tel.: 257 314 951, fax: 257 326 271 e-mail: [email protected] 32. Regionální centrum bydlení, o. s. Žižkova tř. 309/12, 370 01 České Budějovice, tel.: 731 102 516, IČ: 28553900 ve střediscích k tomu účelu zřízených: 32.1. Žižkova tř. 309/12, 370 01 České Budějovice, tel.: 731 151 979 e-mail: [email protected] 32.2. Třebického 1101/II 377 01 Jindřichův Hradec tel.: 380 421 553, fax: 384 327 717 e-mail: [email protected] 32.3. Koperníkova 18, 301 25 Plzeň tel.: 731 102 516 e-mail: [email protected] 33. Skarea, s. r. o. V závětří 861/24, 721 00 Ostrava-Svinov tel.: 608 963 931, IČ: 25882015 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Nitranská 19/988, 130 00 Praha 3 tel.: 224 257 066, 602 211 109 602 657 212, e-mail: [email protected] 34. DEA energetická agentura, spol. s. r. o. Benešova 425, 664 42 Modřice tel.: 602 502 044, IČ: 41539656 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Vinařská 470/5c, 603 00 Brno tel.: 548 524 536, 739 096 554 fax: 545 222 684, e-mail: [email protected] 35. Energy Consulting Service, s. r. o. Alešova 21, 370 01 České Budějovice tel.: 386 351 778, IČ: 28062868 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Alešova 21, 370 01 České Budějovice tel.: 386 351 778, fax: 386 351 778 e-mail: [email protected] 36. STAFER, s. r. o. Na Valešince 137, 261 01 Příbram II tel.: 312 310 391, IČ: 27872441 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Na Valešince 137, 261 01 Příbram II tel.: 312 310 391, fax: 326 531 802 e-mail: [email protected] 37. Stavoprojekta, spol. s r. o. Kounicova 67, 602 00 Brno tel.: 538 711 711, IČ: 18824307 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Kounicova 67, 602 00 Brno tel.: 538 711 711, fax: 538 711 712 e-mail: [email protected] 38. Bohemia Arch, spol. s r. o. Čelakovského 4297, 430 01 Chomutov tel.: 474 622 172, IČ: 25002279 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Čelakovského 4297, 430 01 Chomutov tel.: 474 622 172, fax: 474 622 172 e-mail: [email protected] 39. KAVIS, spol. s. r. o. Palackého 465/16, 702 00 Ostrava-Přívoz tel.: 596 133 030, IČ: 47667664 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Palackého 465/16, 702 00 Ostrava-Přívoz tel.: 603 727 268 e-mail: [email protected] 40. Dekprojekt, s r. o. Tiskařská 10/257, 108 00 Praha 10 tel.: 234 054 284, IČ: 27642411 ve středisku k tomu účelu zřízenému: Tiskařská 10/257, 108 00 Praha 10 tel.: 234 054 284 e-mail: [email protected]

31. května 2011

Inzerce

III

IV

Rozvoj venkova

31. května 2011

Národní výstava v Brně nabídne na sedm stovek hospodářských zvířat Širokou škálu plemen hospodářských zvířat uvidí návštěvníci na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky, která se uskuteční na brněnském výstavišti od 23. do 26. června. Chovatelské svazy tam budou prezentovat novinky ze své šlechtitelské práce, diskutovat se bude o rentabilitě chovu, výživě, zdravotní problematice a samozřejmě o nových technologiích, které budou k vidění v expozicích vystavovatelů.

budou prezentovat zástupci všech šestnácti masných plemen, která se v České republice chovají. Některá plemena budou zastoupena více, u méně početných plemen půjde jen o ukázku několika kusů na oživení celého programu.“ Nejrozšířenějším plemenem masného skotu je u nás jednoznačně Charolais, v plemenné knize Svazu chovatelů masného skotu je zapsaných asi 6000 krav. Lze očekávat, že i počet jeho zástupců na výstavě bude dominovat. Nejmladší jsou u nás plemena Shorthorn, Texas longhorn, Parthenaise a Aubrac, která byla v ČR oficiálně uznána teprve loni na podzim.

v pavilonech brněnského výstaviště sedm set zvířat.

N

árodní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Brně je význačnou zemědělskou událostí letošního roku. Chovatelské svazy tu uspořádají národní šampionáty, ve kterých představí nejlepší zvířata z českých chovů. K vidění budou plemena masná, kombinovaná, dojný skot, ovce, kozy, prasata a koně. Přechodný domov najde

Hodnocení šampionů Svaz holštýnského skotu přiveze do Brna padesát jalovic, prvotelek a starších krav černostrakatého i červeného holštýnského plemene. Medailové umístění na národním šampionátu představuje pro chovatele prestižní ocenění jeho práce a samozřejmě i impuls k úspěšnému pokračování šlechtitelské a chovatelské činnosti. Tajemník Svazu chovatelů holštýnského skotu Aleš Bychl k hodnocení na letošní výstavě prozradil: „Předváděná zvířata jsou hodnocena pouze jedním rozhodčím. Letos to bude šéfbonitér polského Svazu chovatelů holštýnského

2x foto archiv BVV

skotu. Hodnotitel nesmí předem vůbec nic vědět o původu, užitkovosti či majiteli hodnocených zvířat a poprvé je uvidí až v předvadišti. Rozhodnutí je do určité míry subjektivní, nicméně vychází z obecného systému hodnocení exteriéru zvířat, které u krav zahrnuje čtyři základní

charakteristiky: vemeno 40 %, mléčná síla 25 %, stavba těla 15 % a končetiny 20 %.“ Bychl dále uvedl, že „...rozhodčí též posuzuje celkovou přípravu zvířete a úroveň jeho předvedení v kruhu. Mléčná užitkovost zvířat na výstavách nemá na výsledek soutěže vliv. Předpokládá se, že chovatel si ve stádě nechá pouze zvíře s dobrou produkcí. To lze dokumentovat průměrnou dojivostí u čistých holštýnek v ČR dosahující téměř 9000 kg za normovanou laktaci, což představuje nadprůměrnou úroveň mléčné produkce ve srovnání s celou EU.“ Mléko pro děti i dospělé Dlouhodobým problémem, který stojí před českými chovateli a výrobci mléčných výrobků, je odbyt. Podle slov Aleše Bychla se svaz zapojuje do praktické realizace projektů, které podporují spotřebu tuzemských mléčných produktů. „Spolupracujeme s Agrární komorou ČR na projektu Bílé plus, jehož cílem je podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků v ČR. Ty jsou pro naše zdraví velmi důležité, ale jejich konzumace za loňský rok mírně poklesla, proto je nezbytné tento trend zvrátit.“ Projekt Bílé plus je spolufinancován fondy EU, prostředky Státního zemědělského a inter venčního fondu a z vlastních prostředků Agrární komory ČR. V Brně bude též probíhat ochutnávka i prodej mléčných výrobků od různých zpracovatelů. Kromě toho si návštěvníci mohou odnést řadu důležitých informací od odborníků na výživu. Nejen mléko, ale i kozí zmrzlina Početné zastoupení slibují i členové Svazu chovatelů ovcí a koz. „Přivezeme 200 ovcí a 100 koz. V naší republice je asi 30 plemen ovcí a osm plemen koz. Budeme se snažit předvést všechna, která se v ČR chovají,“ potvr-

dil místopředseda svazu Pavel Mach. „Chceme předvést i vzácná, netradiční a hobby plemena, což jsou třeba zakrslé kozy. Úspěch sklízejí i ovce barevné – jurská ovce, ovce bez vlny nazývaná dorper nebo jacob – čertovy ovce, které mají až šest rohů.“ Pro diváky a rodiny s dětmi je mimo samotný výstavní program toho nachystáno opravdu hodně. Přijedou goralé z Jablůnkova, kteří předvedou, jak to vypadalo kdysi na salaši. V dobových krojích divákům ukážou, jak se rozdělává oheň pod kotlíkem, nebo jak se vyrábějí sýry. A jako třešnička na dortu bude letos připravena i jedna lahůdka – kozí zmrzlina. Návštěvníci výstavy se mohou těšit na tradiční výrobky z ovčích a ko-

zích produktů, jehněčí kotlík či instruktážní blok, jak by se mělo správně připravovat jehněčí a kůzlečí maso. Bude možnost si dokonce podojit kozu. Masný skot v největším počtu Nejvíce zvířat přiveze do Brna Český svaz chovatelů masného skotu. Ředitel svazu Kamil Malát uvedl: „Počet vystavovatelů odhaduji za náš svaz 30–50. Brněnské výstaviště má ty nejlepší předpoklady pro uspořádání kvalitní výstavy mezinárodního formátu. Předpokládám, že se zde v červnu představí okolo dvou set zvířat. Doufejme, že se

Technika mnoha značek Neodmyslitelnou součástí národní výstavy je ovšem i přehlídka zemědělské techniky. K vidění budou traktory, nakladače, dopravníky, kontejnery, zásobníky, cisterny a další dopravní a manipulační stroje nezbytné pro každodenní práci na farmě nebo v zemědělském podniku. Své novinky zde představí čeští výrobci i zahraniční dovozci, a to zejména prostřednictvím regionálních prodejců. Největší expozici výstavy připravuje akciová společnost Navos, která zabezpečuje prodej a servis zemědělské techniky značek Case, New Holland, Farmet, Amazone nebo Simba. Najdete zde i další značky jako Bauer, Jeantil, Horsch, John Deere, Krone, Merlo, a samozřejmě české výrobce Zetor, STS

Prachatice, MGM nebo WTC Písečná. Obdivovatelé proslulých zelenožlutých traktorů John Deere mohou na výstavě zakoupit největší encyklopedii traktorů této značky. Velká kniha traktorů John Deere vyšla letos v březnu a je historickým přehledem o výrobě těchto strojů od jejich počátku v roce 1892 až dodnes. Pokud tedy chcete strávit příjemný den plný nevšední podívané, vypravte se v termínu od 23. do 26. června na brněnské výstaviště. Více informací na www.vystavazvirat.cz

31. května 2011

V

Regionální soutěže Tematická příloha Zpravodaje Agrobase o potravinářských soutěžích organizovaných AKČR

Průmyslový palác provoněla kvalitní vína a delikatesy

Agrární komora ČR prezentovala na veletrhu Víno & delikatesy vítěze regionálních potravinářských soutěží Již počtrnácté se v Průmyslovém paláci na holešovickém Výstavišti konal ve dnech 26.–28. dubna tradiční veletrh Víno & destiláty, tentokrát pod novým názvem Víno & delikatesy. Na zhruba patnáct tisíc návštěvníků tam čekalo více než 200 vystavovatelů. Ti představili nejen vína, ale i speciality, které k vínům neodmyslitelně patří.

P

rávě kvůli rostoucímu zájmu výrobců delikates se veletrh nově přejmenoval z Víno & destiláty na Víno & delikatesy. „Veletrh byl původně nápojový, ale destiláty tvořily vždy ani ne desetinu. Postupem času jsme zjistili, že se nám hlásí stále více delikates. Dospěli jsme tedy k tomu, že by se mohl změnit název,“ vysvětlil obchodní ředitel veletrhu Josef Gloser. Návštěvnici tak ochutnali třeba sýry, uzeniny či množství čokolád. Například ředitel společnosti Gourmet Cheese Mário

Firma Kili představila na veletrhu sýry z celé EU

Krtíčko si na veletrh připravil téměř půl tuny holandských sýrů. „Budeme prezentovat 17 druhů sýrů od těch nejmladších až po ty nejstarší,“ řekl Krtíčko. Prostor dostali i káva a čaj. Stánek Dilmah představil originální spojení čaje a jídla. „Je to jako s vínem. Navíc lze z čaje vyrábět zajímavá jídla,“ uvedl Ivo Moravec, ředitel společnosti Espresso, která k nám čaje Dilmah dováží. Každý den veletrhu byl zaměřen na jiná vína. První den veletrhu se ochutnávala hlavně do-

4x foto Martin Bouška

mácí vína, druhý den se konalo představení francouzských vín z oblasti Hérault Languedoc a čtvrtku vévodila červená italská vína. Na výstavišti se konala i charitativní aukce archivních vín, mezi nimiž bylo i francouzské Chateau La Tour Pibran Bordeaux z roku 1949 za vyvolávací cenu 5000 korun. Výtěžek z aukce šel na konto Kapky naděje. Jaký by to byl ale veletrh bez soutěže. A tak v jeho závěru došlo i hodnocení vín a následně k udělení 14 zlatých pohárů a 15 stříbrných. Jejich držitele lze nalézt na webových strán-

Na stánku AKČR mohli návštěvníci ochutnat beskydské sýrové speciality firmy Milk-Trade

kách www.vinodestilaty.cz. Nás zaujalo, že společnost Znovín Znojmo tentokrát sice neobdrželo žádné zato, zato stříbrné poháry dostala hned čtyři jeho vína. Tato firma si tak jako jediná odvážela hned čtyři stříbrné poháry. Agrární komora ČR nabízela krajové speciality Na veletrhu Víno & delikatesy nechyběly ani dva stánky Agrární komory ČR, v nichž se střídaly především vítězné regionální firmy ze soutěží o nejlepší potravinářský výrobek kraje. Organizují je už více než šest let regio-

U agrárníků se připíjelo nejen biovínem Michlovský, ale i ovocnými šťávami Vitaminátor

nální agrární komory se svými okresními pracovišti. Na stánku Agrární komory ČR se pilo nejen „klasické“ víno, ale i biovíno od firmy Michlovský, návštěvníci mohli ochutnat beskydské sýrové speciality firmy Milk-Trade a popít nealkoholické nápoje v podobě stoprocentních ovocných šťáv firmy Vitaminátor provozované farmářem Soškou ze Sosnové na Opavsku. Propagací potravin ze selských usedlostí chce Agrární komora ČR pomoci prosazovat domácí produkci. Že se jí to daří, ukázal mimo jiné právě velký zájem o tyto výrobky. (egi)

Vítěžek z aukce vín získala Vendula Svobodová pro Kapku naděje

Regionální výrobci potravin mají kamennou prodejnu Problémy regionálních pěstitelů a chovatelů s odbytem jejich produktů zná dobře radní Pardubického kraje pro zemědělství a životní prostředí Václav Kroutil. S velkým zájmem přivítal otevření farmářské prodejny Český grunt v Pardubicích.

„Č a chovateli, kteří jsou asto se setkávám s pěstiteli

schopni svou produkci vyrobit, ale už jim nezbývá prostor a čas ji

Radní Pardubického kraje Václav Kroutil v prodejně regionálních produktů

Foto Magdalena Navrátilová

propagovat a prodat. Pro ně je takováto forma kamenného obchodu ideální. Pouze jednou nebo víckrát týdně výrobky dovezou do obchodu,“ říká radní Kroutil a dodává: „Zapadá to do strategie Pardubického kraje. Chceme, aby člověk, který na trhu vyhledává regionální produkty, měl příležitost se k nim dostat. A vedle farmářských trhů je tohle dobrá příležitost.“ Obchody s názvem Český grunt postupně vznikají v celé republice. Nabízejí zboží výhradně od malých a středních českých výrobců a pěstitelů, ne od velkodistributorů. Část produkce je také v biokvalitě, zby-

tek pochází z malovýroby, která nepotřebuje masivní ošetřování chemickými přípravky. „V Pardubicích jsme prosazovali, aby obchod z velké části vycházel z nabídky místních regionálních výrobců,“ doplňuje Václav Kroutil. Nabídku tvoří sortiment od 30–40 dodavatelů. Zákazníci tu najdou výrobky z místních kozích farem, domácí vejce, čerstvé mléko, mošty, med, sezónní ovoce a zeleninu, pečivo, uzeniny, ale také třeba perník a výrobky místní Vitany. Na druhou stranu zde lidé také mají příležitost se seznámit se specialitami z okolních regionů České republiky. (zb)

VI

Regionální soutěže

31. května 2011

Co region, to nápaditá značka Značení místních výrobků zavedlo Regionální environmentální centrum Česká republika, o. s., (REC ČR). Od června 2008 funguje pod názvem Apus. V čele této organizace stáli od počátku Tomáš Kažmierský a Iva Dyková. V poslední době tým rozšířila Tereza Wyderka. Tato zajímavá aktivita se odvíjela v rámci projektu Natura 2000 – Lidé přírodě, příroda lidem, jehož realizaci v letech 2004–2006 financovala Evropská komise (DG Environment).

R

egionální značení výrobků bylo jednou z hlavních částí tohoto projektu zaměřeného na zvyšování povědomí obyvatelstva o celoevropské soustavě chráněných území Natura 2000. Jednotná grafika a nápaditost loga uděleného každému ze čtrnácti regionů vnesla jakýsi pořádek do značení. Místním obyvatelům dala do povědomí vykroužený medailonek. Co značka, to jiný obrázek regionu.

Nové a lepší značení prošlo pečlivým vývojem. Nejdříve byly pro značení místních výrobků vybrány tři oblasti soustavy Natura 2000, které jsou známy svým přírodním bohatstvím a skýtají dostatečné množství místních tradičních výrobků a služeb – národní parky Krkonoše a Šumava a CHKO Beskydy. Poté se v průběhu let přidávaly další. Do systému regionálních značek s označením Domácí výrobky se od roku 2004 zapojilo již 14 regionů – Krkonoše, Šumava, Beskydy, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina, Polabí a Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky a Prácheňsko. V každém regionu působí regionální koordinátor, který zajišťuje správu dané značky, komunikuje s místními výrobci a s Asociací regionálních značek, o. s., (ARZ). Značku výrobkům uděluje nezávislá certifikační komise (v každém regionu samostatná) po splnění jednotných pravidel, jež ale mohou být přizpůsobena potřebám regionů. Cenné výhody pro výrobce Značení je určeno nakupujícím přímo v regionech – turistům,

V pražské centrále společnosti CzechTourism proběhl křest knihy o regionálních značkách

kterým dovoluje objevovat region a užívat si jeho atmosféru novým netradičním způsobem, a místním obyvatelům, kteří mohou nákupem značených výrobků podporovat „své“ místní výrobce. Výrobci získají díky značce různé výhody, zejména jednotnou propagaci své produkce, nové kontakty a možnost no-

vých forem spolupráce. Zájem o regionální značky strmě roste a podnikatelé se dovolávají kritérií pro značení služeb v cestovním ruchu. Díky podpoře z ministerstva životního prostředí se podařilo na Šumavě v roce 2007 během jednání s místními organizacemi a podnikateli vytvořit certifikační pravidla pro

Ukázka sjednoceného vizuálního stylu ve značení úspěšných regionálních výrobků

značení ubytovacích a stravovacích služeb. Na projektu úzce spolupracoval Apus s Regionální rozvojovou agenturou Šumava, Ústavem systémové biologie a ekologie Akademie věd, ministerstvem životního prostředí a agenturou CENIA (uděluje evropskou ekoznačku pro ubytovací služby Flower). S prvními certifikovanými hotely, penziony či restauracemi se mohou turisté na Šumavě setkat od léta 2008. Jistota pro zákazníka, podpora pro producenta Problémů, se kterými se místní výrobci potýkají při odbytu svých výrobků, může být hned několik. Obvykle jde o živnostníky a malé firmy, jimž nedostatek finančních prostředků nedovoluje dostatečně propagovat svou produkci a čelit levným výrobkům nadnárodních firem. Bariérou může být i chráněné území, na kterém výrobce podniká. Často jde o výrobky, které

jsou výjimečné svou vazbou na region, na jeho charakter, tradice, kulturu či historii, a které mají pro svou jedinečnost velký potenciál v cestovním ruchu. Proto se zavádějí regionální značky pro místní produkty jako jedna z možností podpory místní ekonomiky. Zákazník, který si koupí produkt označený jednou ze značek systému Domácí výrobky, má jistotu, že tento produkt splňuje následující kritéria: původ výrobku v daném regionu, kvalitu, výrobek nepoškozuje životní prostředí a jedinečnost plynoucí ze vztahu k regionu (např. tradice, místní suroviny, řemeslná práce, motiv regionu nebo jiná výjimečná vlastnost). Regionální značkou se označují zpravidla řemeslné výrobky (např. výrobky z pleteného dřeva, slaměné výrobky, fotografie, keramika, šperky, sněžnice, krajky, sklo, nábytek, papírové obaly, apod.), potraviny a zemědělské produkty (pečivo, mléko, sýry, maso, obiloviny, víno, ovoce, zelenina, nápoje, lesní plody, ryby, med, apod.) a přírodní produkty (léčivky, bylinné čaje, rákos pro stavební účely, extrakty z rostlin pro kosmetické účely, kompost, minerální voda, atd.). Značku může získat výrobek tradiční i nový, jestliže splní uvedená kritéria a certifikační komise rozhodne o jejím udělení. Regionální značka pomáhá výrobcům v propagaci jejich produkce, s odbytem jejich produktů a v neposlední řadě také se zvýšením prestiže jejich výrobků v tuzemsku i v zahraničí prostřednictvím dobrého jména regionu. Značka zároveň posiluje sounáležitost místního obyvatelstva s regionem, podněcuje zapojení obyvatel do dění v regionu a zprostředkovává kontakty mezi výrobci a dalšími lokálními aktéry. Text a foto: Martin Bouška

V Libereckém kraji se udělovala značka Regionální potravina P KRAJ LIBERECKÝ Soutěže o nejlepší regionální potraviny v jednotlivých krajích začínají. Po Pardubickém kraji jsme proto navštívili i kraj Liberecký, kde soutěžilo 16 firem. Do nejužšího výběru se dostalo 32 potravin. Byly to především místní speciality s mnohdy ojedinělými recepturami.

áteční den uprostřed května se nesl v zasedací místnosti Regionální agrární rady Libereckého kraje v duchu hodnocení a ochutnávání. Kolem deseti porotců mělo na řadu hodin plné ruce práce. Vyplňovalo se, posuzovalo, někdy i dohadovalo. Ani ředitelka Regionální agrární rady Libereckého kraje Vladimíra Pachlová nedokázala skrýt určitou nervozitu. Nechtěla žádný z výrobků nijak preferovat. Dohadovali jsme se jen šeptem, abychom nerušili. Až následně se nám v odpoledních hodinách dostalo konečného vyjádření porotců. Ze soutěže vzešlo osm nejlepších produktů ve svých kategoriích, které již od tohoto dne mohou nést na obalu logo Regionální potravina Libereckého kraje. (egi)

Regionální potravina Libereckého kraje 2011: výherci jednotlivých kategorií I. Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas Prominent CZ, s. r. o. – Krůtí párečky II. Masné výrobky trvanlivé nevyhlášeno III. Sýry včetně tvarohu Plastcom, a. s., Mlékárna Příšovice – Gaston bazalka IV. Mléčné výrobky ostatní Josef Pulíček – Bio ovčí jogurt přírodní V. Pekařské výrobky, včetně těstovin. Řemeslné pekárny, a. s. – Držkovský řemeslný chléb VI. Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek. JVS Semilská pekárna, s. r. o. – Lomnické kostky VII. Alkoholické a nealkoholické nápoje. Sklárna a Minipivovar Novosad & syn Harrachov, s. r. o. – Pivo František, světlý ležák VIII. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Samir kysané zelí, s. r. o. – Červené kysané zelí Samir IX. Ostatní Jiří Vomáčka – Český med z Podještědí

Ředitelka Regionální agrární rady Libereckého kraje Vladimíra Pachlová Foto Martin Bouška

31. května 2011


VII

Ceny za potravinářské výrobky předány KRAJ PARDUBICKÝ Pardubický kraj ve spolupráci s Agrovenkovem, o. p. s, vyhlásil 11. května na zámku v Pardubicích výsledky soutěže Mls Pardubického kraje 2011. Za Pardubický kraj ceny předal radní zodpovědný za zemědělství, životní prostředí a venkov Václav Kroutil, jenž výrobky také posuzoval.

V

edle vyhodnocení soutěže Mls Pardubického kraje 2011 bylo na pardubickém zámku předáno také osm ocenění v soutěži Regionální potravina, která má na rozdíl od soutěže Mls Pardubického kraje celostátní charakter. „Obě ocenění mají svou váhu, ale nejdůležitější je vždy spotřebitel. Pro letošní rok je proto připraveno celkem deset ochutnávek na území Pardubického kraje, kde mohou občané

vybírat podle své chuti. V listopadu bude vyhlášen vítěz, který získá Cenu veřejnosti Mls Pardubického kraje 2011,“ je přesvědčený radní Kroutil. Celkem bylo v soutěži Mls Pardubického kraje oceněno 26 výrobků ve čtyřech kategoriích. Třemi vítěznými výrobky se mohou pochlubit uzenáři Zdeněk Kořínek a Oldřich Čejka. Prvně jmenovaný uspěl díky vynikající Francouzské paštice s mandlemi, Lázeňské pochoutce a šunkovému salámu. Oldřich Čejka zaujal odbornou porotu Skutečskou tlačenkou, dršťkovou polévkou a bůčkovým závinem. V kategorii masných výrobků bylo oceněno celkem 15 produktů. Z pekárenských a cukrářských výrobků jich uspělo sedm. Tři produkty uspěly v kategorii mléčných výrobků. Mezi výrobky z medu a ostatního si chuťové buňky poroty získala Perníková medovina. „Ocenění výrobci získávají právo užívat logo Mls Pardubického kraje 2011. Konkurence byla i letos vysoká,“ uvedl radní Kroutil. „Prostřednictvím této soutěže se snažíme podpořit propagaci regionálních výrobků. Ocenění dává regionálním výrobkům větší prestiž,“ dodal Kroutil. Magdalena Navrátilová

Výsledky soutěže Mls Pardubického kraje 2011 I. Mlýnské a pekárenské a cukrářské výrobky Danuška Štefanová Lukovský sváteční oplétaný koláč Pekařství a cukrářství Sázava, s. r. o. František se skořicí Chléb sázavský velký Pekárna Letohrad, s. r. o. Martinský rohlík s náplní tvarohovou Pavel Janoš Hlava koně – perník Janoš Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti Rosický koláč Smékalovo pekařství, spol. s r. o. Smékalův rohlíček 50 g (tvaroh,mák, povidlo, ořech)

Zleva: Václav Koblížek z o. p. s. Agrovenkov, radní pardubického kraje Václav Kroutil a František Sládek z MZe (zcela vpravo)

Výsledky soutěže Regionální potravina 2011 v Pardubickém kraji

III. Maso a masné výrobky Zdeněk Kořínek

I. Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas Řeznictví-uzenářství Francouz, s. r. o. – Paštika s medvědím česnekem II. Masné výrobky trvanlivé Zdeněk Kořínek – Pernštýnský salám III. Sýry včetně tvarohu Miltra B, s. r. o. – Archivní sýr z Miltry IV. Mléčné výrobky ostatní Choceňská mlékárna, s. r. o. – Fit Line rybí 175g V. Pekařské výrobky, včetně těstovin Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti – Rosický koláč VI. Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek nevyhlášeno VII. Alkoholické a nealkoholické nápoje Pardubický pivovar, a. s. – Taxis, speciální světlé pivo VIII. Ovoce a zelenina Jiří Paseka, Čerstvé žampiony IX. Ostatní LABETA, a. s. – Směs na Chléb slunečnicový

IV. Výrobky z medu a ostatní Medovinka, s. r. o.

INZERCE

Vysočinské lahůdky z brambor

KRAJ VYSOČINA

K

uchařka Konzumní brambory na poli, zahradě a v kuchyni, kterou sestavil kolektiv z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, skýtá 84 receptů. Jsou to pokrmy z brambor, počínaje polévkami, přes hlavní chody až po sladkou tečku. Vybrala jsem bavorské bramborové vdolečky, které často dělávala moje maminka. Já jsem si ale recept nezaznamenala, až teď po letech jsem se k němu znovu prostřednictvím kuchařky dostala. O radost ze znovunalezené dobroty se ráda podělím. Jen ještě předznamenám jednu příhodu, která se k vdolečkům váže. Proč kamarád Mirek tak zvysoka kousal do vdolku Měli jsme zrovna páteční oběd, když při-

šel otcův kamarád Mirek, občan z Nasavrk na Vysočině, a mlsně na nás koukal, co to máme dobrého. Otec přinesl další talíř a kamaráda Mirka přizval k ochutnávce. Nečekaný host neváhal. Po prvním radostném zakousnutí se jeho obličej zkřivil. Podruhé už se zakusoval dlouze a nějak divně žmoulal sousta v ústech. Když odešel, konečně jsme oblíbené vdolky začali baštit i my. Hned jsme pochopili, proč Mirkova sousta vázla v ústech. Byly to moje prv-

II. Mléko a mléčné výrobky Marie Černilová Choceňská mlékárna, s. r. o. Miltra B, s. r. o.

ní bramborové vdolky. Neposlechla jsem maminku a nedělala je na oleji pozvolna, ale chtěla jsem mít oběd brzy připravený, tak jsem dobu pečení zkrátila. Vdolky byly nedopečené a blátivé. Proto taky Mirek tak rychle zmizel a já si navždy zapamatovala, že se má bramborovým vdolkům na pánvi dát čas, stejně jako těm, co se dřív pekly na plátech sporáku a byly snad ještě chutnější.

Bramborové vdolečky Na vdolky si připravte 120 g vařených brambor, 300 g polohrubé mouky, 30 g droždí, jedno vejce, 50 g cukru, 0,2 l mléka, švestková povidla, tvaroh na strouhání a špetku soli. Postup je jednoduchý. Do mísy dáme mouku, nastrouhané brambory, přidáme sůl, cukr, vejce a vzešlý kvásek. Nakonec přidáme trochu vlahého tuku. Vypracujeme vláčné těsto a necháme vykynout. Po vykynutí tvoříme vdolky, klademe je do rozpáleného tuku a smažíme po obou stranách. Horké je mažeme povidly a sypeme nastrouhaným tvarohem. Přeji vám dobrou chuť. Eugenie Línková Foto Zub

Kozí sýr uzený Fit Line se sýrem 175g Sýr pro děti 30%

Francouzská paštika s mandlemi Lázeňská pochoutka Šunkový salám Řeznictví Sloupnice, s. r. o. Sloupnická játrová paštika ZEAS, a.s., Pod Kunětickou horou Kunětický závin Zauzená paštika MasoEko, s. r. o. Výběrová šunka Oldřich Čejka Skutečská tlačenka Dršťková polévka Bůčkový závin ZŘUD-Masokombinát Polička, a. s. Kamenecká klobása Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti Oravský bok Řeznictví-uzenářství Francouz, s. r. o. Šunka z kýty Hubený Pavel Námořnická klobása Vladimír Švanda Švandův mls Perníková medovina

VIII


31. května 2011

Regionální ocenění Top víno Slovácka KRAJ ZLÍNSKÝ

Okresní agrární komora pro okres Uherské Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti, vyhlašují IV. ročník soutěže Top víno Slovácka.

J

de o regionální ocenění výrobku z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Sv. Antonínkem a Blatnička. Vína musejí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území ČR. Tato soutěž se řídí statusem, jehož podmínky musejí vinaři a přihlášená vína splňovat. Deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certifikát a medaile Top Víno Slovácka 2011, kterou mohou být oceněná vína označena na obalu.

Značka Top Víno Slovácka upozorňuje na kvalitu vín vyrobených na Slovácku a propaguje moravská vína. Pro milovníky vín je to záruka kvality a pro vinaře je značka dobrým startem v dalších vinařských soutěžích. Soutěž prezentuje práci zemědělců, vinařů a je zároveň oceněním jejich záslužné práce. Akce je pořádána za finančního přispění Zlínského kraje, pod záštitou hejtmana Zlínské-

ho kraje a za podpory AKČR a společnosti Billa z peněz z fondu na podporu ekologického zemědělství a biovín. Hodnocení vzorků vín provede komise složená z odbor níků – držitelů platného osvědčení o degustační zkoušce – ve dnech 16. až 17. srpna. Budou se hodnotit vína ze sklizně roku 2010 ve třech kategoriích. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na vinařských slavnostech 3. září v Polešovicích a bude také příležitostí k nefor málnímu setkání milovníků dobrého vína a široké veřejnosti. Je připraven bohatý kulturní program, ochutnávka hodnocených vín, ochutnávka regionálních potravin a biovín. V podvečer je připravena ochutnávka vín v otevřených polešovských sklepích s bohatým občerstvením za doprovodu cimbálových muzik. Garantem soutěže je Karla Malinová, ředitelka OAK Uh. Hradiště. Karla Malinová

Původ názvu Polešovice Jak přišly Polešovice ke svému jménu? To bylo takhle. Stávala tam kdysi tvrz pana Jana z Hory Podlesov. Ten pán byl na poddaný lid velmi krutý. Když už to pod ním nemohli vydržet, utekli se do vedlejšího panství Dorštatů, kde byl pán velmi lidumilný a spravedlivý a neméně rekovný, takže Jan Podlesov si netroufal něco s ním začít. Ale brzy umřel, prý divnou smrtí a hned pán z Hory přepadl Dorštáty, dobyl je a zpustošil. Po staré osadě, té na vyvýšeném svahu vybíhajícím do „bařin“, jak se podnes nazývají okolní luka, zbyly jen starožitné střepy, které se tu při polní práci občas vyorávají. To byl konec osady, jíž vedla „hradská“(tj. stará hlavní silnice, na Slovensku se dodnes silnicím říká hradské) dále podle Kladichova, při kterém stojí starobylý kámen, nazývaný „staré mýto“. Bylo-li dříve ubohým poddaným zle, měli nyní od pána hotové peklo. Až už to nemohli déle snášeti, jedné noci přepadli nic netušící tvrz, zlého pána ubili a do tmy dlouho svítila hořící tvrz. A tehdy od chalupy k chalupě letělo radostné volání: „Nežije Podlesov více! Nežije Podlesov více!“ Na těch místech potom byla založena vesnice a ta se nazývala Podlesovice. V pozdějších dobách se Podlesovice tak povznesly, že prý tam sídlil i biskup, který zde založil kostel. Když totiž velkomoravský Velehrad byl zničen, biskupské sídlo bylo přeloženo do Podivína, pak do Polešovic, jak již bylo jméno pozměněno, a teprve odtud roku 1063 do Olomouce. Ten starý kostel byl za válek husitských vypálen. Domu, ve kterém biskup podle pověsti sídlel, se říká podnes „biskupský dům“. Z Pověstí Hradišťského okresu z roku 1935 Na loňském vyhlášení soutěže Top víno Slovácka při vinařských slavnostech v Polešovicích fotografoval Martin Bouška

Biovína a biomošty z firmy Vinselekt Michlovský V projektu Agrární komory ČR a společnosti Billa na podporu českých biopotravin je zahrnuta i řada tiskových konferencí. Většinou se konají v pražském sídle komory a setkávají se u novinářů s velkým zájmem. Představují se tady firmy, které ve svém výrobním programu mají zahrnutou i produkci ekologického zemědělství. Na dubnové tiskové konferenci byla představena i společnost známého vinaře Miloše Michlovského.

M

iloš Michlovský se narodil v roce 1953 v Hustopečích. Po maturitě na Střední vinařské škole ve Valticích absolvoval Zahradnickou fakultu Moskevské zemědělské akademie. V roce 1985 ukončil doktorské studium obhajobou práce s názvem Agrobiologické a technologické hodnocení rezistentních

a elitních forem révy vinné NPO Vierul, které jsou perspektivní pro evropský region SSSR a ČSSR. Odbornou praxi vykonal ve Šlechtitelském centru Moldavského vinohradnicko-vinařského výzkumného ústavu a ve Všesvazovém institutu pro vinohradnictví a vinařství na Jaltě. Současně byl jedním ze zaklada-

Foto Zub

telů Vědecko-výrobního sdružení Resistant. V letech 1991–1994 působil jako pedagog na Zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 2001 obhájil habilitační práci na téma Vývoj šlechtění révy vinné na rezistenci a jeho současný stav v ČR a byl jmenován docentem v oboru zahradnictví. Svůj profesní růst rozšířil v roce 2005 v Moskvě obhajobou práce Zpracování vědeckých a aplikačních principů selekce révy vinné na rezistenci v systému biologického vinohradnictví v ČR. Od počátku se věnuje problematice šlechtění odrůd révy vinné na rezistenci

k biotickým a abiotickým činitelům a jejímu pěstování. Své poznatky uplatňuje také v oblasti sklepního hospodářství při rozvoji a inovacích progresivních technologií spojených s výrobou vína a dalších produktů. V současné praxi se šlechtitelský tým Vinselekt snaží získat odrůdy, které lze pěstovat s minimální, případně s žádnou chemickou ochranou. Na vlastní šlechtění navazuje i způsob pěstování, který podporuje ekologické povědomí. Šetrné obdělávání půdy zamezující erozi doplňuje cílevědomá biologická ochrana vinic proti chorobám a škůdcům. Nové odrůdy jsou určené k pro-

dukci biovín a biomoštů bez chemické ochrany a konzervace. Od roku 1997 vlastní šlechtitelská stanice Vinselekt certifikát Bioprodukt ekologického zemědělství pro vína Malverina a Laurot. V letošní soutěži o nejlepší biopotraviny a bionápoje v kategorii biovín zvítězila Malverina, pozdní sběr 2007, suché z produkce Vinselektu Michlovský. Přes svou premiéru v této soutěži byla kategorie vín nejvíce obsazenou ze všech. Šest vinařů do ní přihlásilo celkem 18 vín. Odborná porota potraviny hodnotila podle chuti, způsobu zpracování a výroby a použitých surovin. Eugenie Línková

31. května 2011

Rozvoj venkova

IX

Chovatelé skotu na Vysočině se nevzdávají Na pastvinách rozesetých po svazích kolem Horní Smrčné na Vysočině spokojeně přežvykuje stádo čistých krav. Patří místnímu chovateli a už třetí volební období i starostovi Jaromíru Křivánkovi. Starají se o něj společně s manželkou a se synem.

N

avštívil jsem je začátkem jara, abych zvěděl o muži, kterých žije od rána do večera starostí o své stádo. „Soukromým chovatelem jsem stal v roce 1993. Krátce po transformaci v JZD Kouty jsem se rozhodl k samostatnému podnikání. Měli jsme tehdy červené straky a dělali jsme mléko. Asi po šesti letech začaly problémy. Majitelé Jihlavských mlékáren požadovali na ministerstvu subvence na vývoz másla do Ruska a oni jim je nechtěli dát. A tak si z nás, malých majitelů chovů, udělali rukojmí. Koncem čtvrtletí k nám přestali jezdit pro mléko, pak se to opakovalo několikrát po sobě. Každý ví, co to je neodebrat nadojené mléko... Pak přijel do mlékáren ministr Fencl a přivezl mlékárnám subvenci na máslo. A mlékaři začali pro mléko znovu jezdit. Ale takové jednání naše nervy nevydržely.“

Od tohoto okamžiku se v Jindřichu Jaromíru Křivánkovi zrodilo rozhodnutí postavit se na vlastní nohy. Koupil býka plemene charolais a začal dělat na červených strakách převodné křížení na masný skot. „Od května 2001 jsme úplně přestali dojit a vyháněli kravičky na pastvu. Podmínky jsou tady vynikající, stačí se rozhlédnout po kraji. Skoro ráj. Začali jsme prodávat kříženky masného skotu, nejprve do Itálie a od té doby prodáváme každoročně do celé EU. V Česku se podobné chovy nevykrmují.“ Zajímá mne, proč se tak kvalitní maso neobjevuje na českém trhu „Jde o finanční otázky. Pak jde o to, že

takový chov neumíme vykrmit. Ale hlavně jde o zpracovatelský průmysl. Ten nedokáže zhodnotit a nabídnout tak kvalitní maso domácímu zákazníkovi. Ve Slovinsku, Řecku, Itálii a jinde to všude umějí. Náš trh se cice trochu zlepšil, ale ještě včera se u nás jedly staré chovné krávy na mléko, papírově se z nich udělaly mladé kusy. A jíme tvrdé hovězí. Starý mléčný skot a nikoliv masný skot.“ Než vstoupila ČR do EU, byl obchod i pro Jaromíra Křivánka licencován ministerstvem zahraničního obchodu. Vývoz probíhal přes prostředníka. Po přijetí do EU našel firmu Daninpex Trade Praha, s. r. o., se kterou je

spokojený a obchod se oboustranně daří. Zákazník platí do čtrnácti dnů. Jednu dobu šel český skot do Maďarska, kde se

dokrmil, a finální produkce šla do Řecka. Od roku 2007 je to jinak. Po aféře s dovozem brazilského masa do Maďarska tento řetězec skončil. Teď putuje celé stádo do Slovinska. „Prodáváme všechny býčky a jalovičky, které nepotřebujeme k chovu, většinou dvacet až pětadvacet kusů.“ Nemohu si odpustit poznámku, zda Jaromíru Křivánkovi není líto, že exportuje celou produkci do zahraničí? „Samozřejmě, že je mi to líto, ale lítost mne neuživí. Když prodám ven, dostanu 70 Kč za kg živé váhy (půl roční tele má 3,5 metráku). U nás to neprodám ani za 50 Kč za kg živé váhy. Není co řešit.“ „Moje kusy jsou velice kvalitní. Je velký rozdíl v chovu na maso proti chovu, který roky

dojíme, stojí u žlabu a pak jde na porážku. Náš chov paseme, nespotřebováváme tu chemii, kterou spotřebovávají jiná stáda,“ dodává chovatel. „U nás musejí zkrachovat jatky a musíme vybudovat jiné. Až se vytvoří jiný zpracovatelský průmysl masa, tak se zlepší trh s dobytkem. Odborníků máme dost, nebojím se toho. Jednoho mám doma, končí vysokoškolská studia. Jsem rád, že se tomu krásnému poslání věnuji,“ konstatuje Jaromír Křivánek, muž na svém místě. Už připravuje svého následovníka i projekt nových hospodářských budov pro krávy, jejichž veškeré mléko spotřebovávají telata. Text: Zdeněk Hrabica Foto: autor a Jaromír Křivánek

Sedlák a starosta Horní Smrčné Jaromír Křivánek a jeho chov masného skotu

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD

při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu

● vede Seznam rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300

rozhodců z tuzemska i zahraničí

● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HKČR a AKČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

X

Rozvoj venkova

31. května 2011

Vrzáčkovi z Otína nejsou farmáři, jsou sedláci Jitka a Karel Vrzáčkovi mají své soukromé hospodářství v Otíně u Jihlavy. Jejich objekty, chlévy a stodolu, odděluje od obydlí polní cesta. Už při prvním setkání s oběma zemědělci a při pohledu na jejich dvůr je zcela zřejmé, že nejsou žádnými farmáři. Jakými farmáři, kde se to pojmenování vůbec u nás vzalo? Vrzáčkovi jako dříve sedlačí, obdělávají půdu, krmí, sedlají koně, dojí krávy, podestýlají, poklízejí.

J

sou trochu stranou vesnice, hned za sebou mají humna. Manželé mají tři syny, potatí se možná dva, možná jenom jeden. Na návštěvu jsem přišel tentokrát za Jitkou Vrzáčkovou, učarovala jí domácí zvířata, hlavně koně. Sama se vyučila chovatelkou prasat, ovcí a skotu. Byla dojičkou, pracovala ve velkokapacitním kravíně. Dnes si pronajímají 30 ha polí a luk, 6 ha je jejich. „Všechno, co máme, jsme si museli tvrdě zasloužit, a proto si vážíme každého kousku půdy a také s ní tak nakládáme,“ uvítala mne Jitka s vidlemi v rukou při kydání hnoje z koňského chléva. Práce jí udělala mozolnaté ruce a svaly se jí vytvořily bez fit centra. Do Otína přišla Jitka Vrzáčková z Pístova. K sedlačení ji přivedli svým příkladem babička s dědečkem, oba hospodařili na 15 ha. I maminka byla dojičkou.

Práce od slunka do slunka Zajímá mne jeden pracovní den, obyčejný den za dnem. „Vstávám ráno po šesté hodině, vypravím nejmladšího syna do školy a po snídani jdu ke koním. Vykydám, podestelu a dám seno. Zvířata máme s manželem Karlem rozděleny. Vedle koní mám jedno telátko, býčka, měl poraněnou nožičku. Tak jsem ho koupila a vyléčila. Teď už běhá a vůbec není poznat, že byl zraněný. Všem zvířatům ošetřím jejich bolístky a nechám je v klidu jíst. Pak je odvedu do ohrady. Odvezu hnůj, uvařím a jdu do práce, ještě dojím ve

velkoberanovském kravíně. Dvakrát v měsíci mám volnou sobotu a neděli. Podle ročního období pracujeme na poli, teď na jaře zavlačuji zaseté obilí, vláčím louky s koňmi. Sázíme brambory, ručně obracím seno, svážím ho sběrákem, traktorem. Někdy všechno ani nestíhám, ale myslím, že většinou se všechno podaří, i když ne tak, jak si mnohý myslí. A když jsou žně, svážím slámu, která se řeže a fouká na půdu. Lisovat neumím, toho se bojím. Vloni jsem už poprvé jezdila s kombajnem, to mě bavilo, mlátička má nádherný zvuk.“ Bohatství nadevšecko, ale za všechny peníze Rozhlížím se kolem sebe. Prohlížím si všechny potřebné hospodářské věci – podkovy, chomouty, ošatky, řetězy a schovaný kočár, karetu na projížďky. Jitka se bez zastavení ohání kolem dobytka a koní. Karel odjel kovat koně až někam za Brod; docela zvládl po svém dědečkovi kování koní a ani o tuto práci nemá při svém sedlačení žádnou nouzi. Jitka Vrzáčková má čtyři koně. Jejím životním koníčkem je Nancy, kobylka fríského typu, čeká hříbě. Další kobylkou je český teplokrevník, její dvouletý hřebeček a loňské hříbě od Nancy. Karel Vrzáček má čtyři koně, plemeno českomoravský belgik, kobylku s letošním hříbátkem, osmiletého valacha, šestnáctiletou kříženku norik haflis. K tomu ještě čtyři dojné krávy, sedm kusů hovězího na výkrm.

Vrzáčkovi mají i 15 slepic, jednoho kohouta, šest prasat, králíky, jednu bažantí slepici a dva lovecké psy. Největší láskou jsou koně „Kůň není jen slovo, kůň je pojem. Hříbě se nenarodí zkažené, jen lidským přičiněním je kůň buď hodný nebo bázlivý, nikdy není zlý. Pro mě je kůň kamarád, můj partner, nese mé břímě smutku i radosti se mnou samou. Kůň rozumí, co mu říkám, jenom to musí být proneseno s láskou. Když nerozumí, je smutný. Proto se s koněm snažím všemožně komunikovat srozumitelně, aby byl šťastný a já s ním. Kůň je pro mě nenahraditelný pomocník v práci. U nás samozřejmě na poli, někdy i v lese,“ vyznává se Jitka Vrzáčková ze svého vztahu ke koním. „Kůň je čistý ve svém smýšlení. Kůň je krásný ve své povaze. Toto vše samozřejmě vůči člověku. Kůň je hodný ve své

pomoci. A kůň a člověk? Nedá se mluvit o rozdílu, v mém životě má každý z nich své důležité místo. Oba jsou v pravý čas na správném místě. Moc si přeji, abych i já pro ně byla tím, čím jsou oni pro mne, přítelem, který ví, kdy ten pravý čas nastal. Kůň je slunce, které hřeje a uzdravuje, je láska, která všude tolik chybí.“ Lidé se ničí závistí Jejich sedlačení, stroje, nářadí ani dvůr nepřipomíná anglický trávník. Vrzáčkovi hledí spíše na to, aby uživili sebe a své živé tvory a něčím obohatili trh i svou kapsu. Občas narážejí na své okolí. Leckdo si o nich myslí, že jsou bohatí. „Vlastně mají někteří lidé kolem nás pravdu. Vždyť bohatí jsme. A bohatí jsme moc. Máme zdravé potraviny, které si sami vypěstujeme, máme čerstvé a voňavé mléko, které si sami podojíme. Máme žluťoučká vajíčka, šťavnaté maso z pašíka, který má v korytě jenom samé dobroty. Brambory, které se nerozvaří a výborně chutnají. To všechno je jediné, co by nám jiní mohli závidět. Ale jinak práci, kterou máme v dostatku od rána do večera, ve svátky, o sobotách a o nedělích a navíc – není žádná dovolená! To se snad nedá závidět.“ A pak slyším neuvěřitelné: „Jednou jedna sousedka prohlásila, že by byla moc ráda, kdybychom do základu vyhořeli. I takoví nás obklopují a my a ostatní chovatelé a hospodáři se potýkáme s hlupáky, kteří jsou schopni mstít se hlavně na bezbranných tvorech, jako jsou koně nebo psi a kočky. Jsou tak zbabělí, že ublíží němé tváři. Mnohdy mi je do pláče, kam se nynější brutalita až dostala. Některým lidem vadí vůně hnoje,

vadí, když se slepice vyprázdní na cestě, nebo když jedeme s koňmi a koně utrousí kobylinec, chtějí volat policii. Vím, že takoví lidé si neuvědomují to, že i oni jedí ten chléb z toho obilí, které vyrostlo díky tomu, co jim smrdí. Je mi líto všech, kdo jsou ošizeni o lásku k bližnímu a tam patří samozřejmě veškerý život.“ Jitka Vrzáčková nemá jenom radosti. Má tři syny, manžela a ekonomické potřeby. Kromě vlastního hospodářství na sebe vzala ještě navíc dojení. Je ráda, že manžel je nejenom sedlák, ale i dobrý kovář. Odpočívá nejra-

Jitka Vrzáčková u svých koní

ději spánkem. Její velkou zálibou jsou koně a psy, fenky českých fousků. Učí se na myslivce. Stará se navíc o koně, kterým bylo ublíženo. „Vloni jsem prodala kobylku s hříbětem. Už je mám zase doma. Paní, která je měla, je týrala. Kobylka je na tom hůře, neměla žádné zranění, ale nová majitelka ji zranila duši. Zraněná duše se zahojit nedá. Tím jsem se dostala ke svému životními cíli. A to je chránit bezbranné a všemožně jim pomáhat z těžkých situací,“ dodává paní Vrzáčková. Text a foto: Zdeněk Hrabica

31. května 2011

Rozvoj venkova

Řemeslo má zlaté dno

V Lukách nad Jihlavou se před pěti lety zrodila nová tradice: nedopustit, aby zanikla dávná řemesla, jako je švec, krejčí, brusič skla, tkadlena, kovář, sedlář, truhlář, kameník, pekař nebo řezník, a nahradila je výroba na jedno použití, vhodná stále se vršící skládky.

dosi vymyslel, že zlaté české ručičky nahradí ruce nicnedělající a ještě otočené dozadu. Podle prapodivné teorie se rozbité boty zahodí, rozedřené kalhoty spálí, hodinky se dají mezi dva kameny, na broušení nožů se koupí elektrický brusič, košile se přestanou žehlit a místo knoflíků se dají na kalhoty suché zipy. Kamarádi Balkánského ranče místního městyse se vydali jinou cestou – cestou oživování a uchovávání dávných řemesel svých předků. Jeden z nich, kovář Petr Fischer, nám o tom řekl: „Den řemesel u nás na městečku znamená oživit a udržet řemesla, která nejsou až tak běžná. Dnes, kdy se všichni začali odvracet od rukodělné práce a odešli k informačním tech-

nologiím, začali zapomínat, že lidská existence stojí a padá také na vytváření hodnot. Chtěli jsme upozornit, že i tahle práce

šlechtí člověka a má smysl. Člověk by si měl i dneska uvědomovat, že vše kolem nás bylo vytvořeno rukama, lidskou do-

Řešení mobilního prodeje na farmářských trzích Mnoho z nás se při návštěvě Itálie setkalo s prodejci zmrzliny, hot dogu či pizzy na motorizovaných tříkolkách, nebo s prodejem pečiva, masa, uzenářských výrobků, sýrů apod. na malých vozidlech s nástavbami vyrobenými přímo pro daný druh distribuovaného produktu. Tato vozidla umožňují producentům potravin dojíždět každý den za svým zákazníkem. Většina těchto vozidel je značky Piaggio. polečnost I-tec Czech, s. r. o., je oficiálním zástupcem dovozce vozidel Piaggio do ČR. V rámci rostoucích aktivit jsme navázali spolupráci se společností Živa, a. s., se sídlem v Klášterci nad Orlicí. Rozhodnutí spolupracovat se společností Živa, a. s., bylo ovlivněno deficitem tohoto druhu vozidel v zemědělské a potravinářské sféře. Strategií spolupráce je proto mimo všeobecného vzbuzení zájmu veřejnosti o vozidla Piaggio v prvé řadě zaměření se na specifické oblasti zákazníků v různých odvětvích našeho hospodářství, kdy společnost Živa, a. s., je garantem marketingových a prodejních aktivit v oblasti agrárně potravinářského komplexu. Segment malých nákladních automobilů, jenž společnost do-

Martin Rosenbaum založil svoji vlastní ovčí farmu ležící v Jindřichovicích pod Smrkem v roce 2006. Zatím ještě při zaměstnání – mimochodem také v zemědělství – se momentálně stará o 30 dospělých ovcí a 35 jehňat dojného plemene ovce východofríské s typicky holou hubou a oháňkou. arozdíl od většiny podobných chovů si místní jehňata pochutnávají na mateřském mléce až tři měsíce. Teprve pak dojde k jejich odstavení a k následnému dojení mléka pro další zpracování. Z mléka vyrábí pan Rosenbaum spolu se svou ženou Janou domácí ovčí sýr, zatím pro

vedností a umem.“ Procházím se každoročně mezi jednotlivými řemesly a nestačím se divit. Jeden rok se představily hospodyňky v soutěži o nejkrásnější loucký koláč, jindy zase předvedly ženy ukázky svých čepic, šál, svetrů a výšivek svých ubrusů a deček. Už tu byly i ty, které paličkovaly. A časem se objevili i řezbáři nebo rytci kovů... Pokaždé je přehlídka dovedností obohacena o nová, většinou zapomenutá řemesla. Velkou zajímavostí jsou doprovodné výstavy šikovných rukou v místním muzeu. Věřme, že při takovém hemžení a snažení šikovných lidí s jěště šikovnějšíma rukama tato vážená řemesla nezaniknou. Text a foto: Zdeněk Hrabica

INZERCE

S

Budoucnost v ovcích

N

K

dává, vyplňuje mezeru mezi vozidly kategorie M1 upravenými pro kategorii N1 a nákladními vozidly do 3,5 t, která jsou většinou dodávána jen v jednom či dvou provedeních.

Ze širokého sortimentu tohoto italského výrobce nabízíme vozidla Piaggio Ape, Porter, Quargo a Maxxi v základních verzích vanů, valníků, sklápěčů a až padesát různých užitkových verzí pro mnoho oblastí hospodářství (veřejně prospěšné činnosti, průmysl, zemědělství, sta-

vebnictví, služby apod.). Vozidla Piaggo jsou charakteristická malými vnějšími rozměry a překvapivě velkým vnitřním i ložným prostorem, přičemž se vyznačují i svou jednoduchostí, vysokou spolehlivostí a nízkými provozními náklady. Díky svému konstrukčnímu řešení jsou i cenově bezkonkurenční. Vozidla jsou homologována pro ČR. Jsme přesvědčeni, že vozidla jsou ve spojení s nástavbou vyrobenou dle přání efektivním prodejním nástrojem pro účely přímého prodeje se zaměřením na koncového zákazníka, což dokazují i zkušenosti zahraničních uživatelů, kdy tato vozidla nacházejí využití na prodejních akcích typu farmářské trhy. Rostoucí prodej malých užitkových vozidel za poslední období jednoznačně dokumentuje zvyšující se důležitost tohoto segmentu. Zkušenosti získané už v krátkém čase jednoznačně dokumentují, že úspěch vozidel Piaggio v České republice je spojen právě se schopností vozidel plnit specifické požadavky konkrétních zákazníků. I-tec Czech

XI

domácí konzumaci, ale už letos by rádi dokončili výstavbu sýrárny. V současné době lze na farmě Lukava koupit jehněčí maso, chovná zvířata, v menším množství i jejich ručně pranou a česanou vlnu vhodnou k domácímu zpracování, či celé ovčí kůže. Text a foto: kri

XII

Rozvoj venkova

31. května 2011

Masopustní řádění aneb Co která maska znamená Starostka MČ Praha 6 Marie Kousalíková požehnala letošnímu masopustnímu průvodu, který se konal 8. března. Letošní masopustní řádění se neslo v duchu strašidel. Průvod vyvrcholil bálem v hotelu Pyramida. Masopust se slavil již tradičně na mnoha místech naší republiky a stojí proto za to podrobněji pospat, co která ze zmíněných masopustních masek vyjadřuje. nosti, například plodnost přenesená na ženy i celé hospodářství. Hospodyně a děvčata si s ním proto musela zatancovat. Medvěda na provaze vodila maska medvědáře nebo Žida. Medvěd se neustále medvědáři vytrhával a strašil malé děti. Žid zase vyjadřoval nespokojenost s dárky, které mu připadaly malé. Žid také patřil k převlekům způsobujících chaos a jeho chování nebylo zrovna laskavé. V dávných dobách dával každému na potkání šňupeček tabáku a chtěl za to peníze. Odmítnutí se trestalo ránou pytlem. S Židem často chodí Bába, která nese v nůši na zádech vy-

M

asopust je starodávný třídenní svátek. Slavil se ve dnech předcházející Popeleční středě, ve které začínal čtyřicetidenní půst končící o Velikonocích. Je to svátek předkřesťanský, křesťany znovu přijat a zfor mován podle jejich potřeb. Až do 6. století byl Masopust pohyblivým svátkem. Přípravou na masopust býval již čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný tučný čtvrtek. V mnoha usedlostech se konaly zabijačky. K obědu se tradičně servírovala vepřová pečeně s knedlíkem a zelím a k pití džbán dobrého piva. Panovalo přesvědčení, že se na tučný čtvrtek má člověk pořádně nacpat, aby byl celý rok při síle. Masopustní zábava začínala o masopustní neděli. Po bohatém obědě se chystalo k muzice. Tancovalo se přímo na návsi, pivo teklo proudem a muzika hrála až do rána. Také o masopustním pondělí se pokračovalo v zábavě a tanci. Vyvrcholením slavnosti bylo úterý. Toho dne procházely venkovem průvody maškar, ve městech se hrála masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly obvykle závazná pravidla a záleželo na vtipu a pohotovosti maškarád, jaké taškařice budou provádět. Při návštěvách domů se zpívalo, tancovalo, vinčovalo a žertovalo na úkor hospodáře. Masky byly všude pohoštěny, především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly veselí a rozpustilost. Maškary také dostávaly

výslužku. Za tu chasa pila večer v hospodě. Oběšený Masopust, zlý Žid a Smrtka s kosou Masky jsou odnepaměti tradiční i rozmanité, podle vtipu jejich tvůrců. Průvodu dodnes velí většinou maska Masopusta. Jeho kostým je zhotoven ze spousty barevných ústřižků látek. Na hlavě mívá červenou čepici či klobouk. Role nešťastníka Masopusta však nezřídka končívá špatně, například oběšením nebo utopením. Pravidelně se v zástupu vyskytuje medvěd. Ten patří k nejstarším maskám. Masce medvěda se přisuzovaly magické vlast-

cpanou loutku dítěte. Ve druhé variantě této masky vyčnívá z nůše člověk a představuje dítě, zatímco vycpaná je naopak postava báby. Dalšími tradičními maskami byly kobyla, ras, kat a řemeslníci. Kobylu ztvárňovali buď dva lidé – jeden dělal hlavu a přední nohy, druhý dělal hřbet, zadek a zadní nohy. Někdy byla kobyla dvounohá, to když ji představoval jeden člověk. Kobyla tropí neplechy a slaměnou nebo dřevěnou hlavou naráží do přihlížejících, nebo se dožaduje ovsa.

Skuteční rasové byli ještě v 19. století pro každou obec nezbytní. Likvidovali zdechliny, působili jako dnešní veterinární dohled a nezřídka léčili také lidi. Ras mívá bílý oblek s červenými knoflíky a doplňky, někdy škrabošku a nezbytný doktorský fonendoskop. Podobnou úlohu jako ras mívá Kat, právě tak jako Soudce, případně Kněz, který vyřkne ortel nad nebohým Masopustem. Do toho všeho se někdy připletla Smrtka s kosou oblečená do bílého hábitu.

Po průvodu se slavilo v místní hospodě, ale pouze do půlnoci. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, cizinec v zeleném kabátě. Mezi masopustní zvyky patřilo také stínání kohouta nebo babský mlýn, při němž za všeobecného veselí „přemílali“ staré báby na hezká děvčata. Hospodyně měly při tanci vyskakovat co nejvýše – to aby len narostl tak vysoko. Když se symbolicky pochovala basa a ponocný odtroubil půlnoc, nastala Popeleční středa a s ní i předvelikonoční půst, doba střídmosti a pokání bez světských radovánek. Text a foto: Martin Bouška

Chovatelský den v Sobotce O činorodém

Recommend Documents