Dětský den v Proseticích 6. 6. jsme s dětmi byli pozváni na dětský den pořádaný Prosetickými přáteli starých tradic. Celá akce se nesla v pirátském duchu a provázel nás jí slavný kapitán Jack Sparrow. Děti čekaly nelehké úkoly na různých stanovištích. Svou šikovnost a obratnost mohly vyzkoušet při jízdě s kolečkem a chůzí na chůdách. Přesnost zase při hodu na terč, štěstí při hodu podkovou nebo chytáním rybiček. Po absolvování všech úkolů děti dostaly dřívko se svým jménem, kterým měli označit možné místo dopadu májky, jenž se měla ten den kácet.
Velké překvapení pro nás bylo, že dřevo z májky šlo ten den do dražby, jejíž výtěžek po té putoval na náš dětský domov. Dřevo se vydražilo za krásných 1000 korun, za což děkujeme vítězi dražby panu Františku Šustovi. Dále bychom chtěli poděkovat anonymnímu sponzorovi, který našemu domovu daroval na dětském dni 300 korun. Celý obnos byl využit na sportovní vybavení potřebné k letnímu ozdravnému pobytu. Jsme moc rádi za pozvání na tak pěkné akce a doufáme v další spolupráci se spolkem Prosetických přátel starých tradic. Ještě jednou moc děkujeme strejda Viktor a děti.
EPP- Pomáhej pohybem Přinášíme další skvělou zprávu. Projekt, na vybavení jednoho našeho bytu novým nábytkem, byl vybrán a zařazen do nové mobilní aplikace Nadace ČEZ EPP Pomáhej pohybem. Mobilní aplikace EPP – Pomáhej pohybem je nástroj, díky kterému má uživatel možnost vlastním aktivním pohybem určovat, které projekty a v jaké výši má Nadace ČEZ finančně podpořit. Nyní již jenom zbývá do konce prázdnin stihnout nakoupit a položit nové koberce, smontovat skříně, postele, noční stolky a psací stoly. Aplikace zaznamenává pohyb uživatele (např. chůze, běh, jízda na kole, lyžování, ale třeba i běh na běžícím pásu v tělocvičně) a kromě běžných údajů o rychlosti, čase, tempu či vzdálenosti také generuje body. Tyto body může uživatel kdykoli věnovat některému z aktuálně nabízených projektů neziskových organizací, škol nebo obcí. Pokud uživatelé aplikace svým pohybem nashromáždí za daný čas určitý počet bodů, Nadace ČEZ projekt podpoří konkrétní dopředu stanovenou částkou.
Kraje pro bezpečný internet 19. 6. jsme se s dětmi z 3. skupiny zapojili do projektu Kraje pro bezpečný internet. Za pomocí online kurzů byly děti seznámeny s možnostmi ale i nebezpečím internetového moře. Diskuze byli vedeny směrem k sociálním sítím (jaké je vhodné chování na nich, jak si hlídat své soukromí), závislosti na počítači a internetu (kolik času je vhodné na PC trávit a kdy už se jedná o závislost) ale i k tématům, jako je kyberšikana (jak ji poznat, jak se bránit), sexting a kybergrooming. Na závěr si děti prošly testem, který pokud splnily na 100%, je zařadil do slosování o zajímavé ceny a dovolil jim vytisknout si diplom za účast v kurzu. Strejda Viktor a děti.
Přespání na hradě Rýzmburk Bylo sobotní slunečné ráno 18. 7. 2015 a my jsme s krosnami na zádech vyrazili na vzrušující výlet – přespání na zřícenině gotického hradu Rýzmburk. Náš cíl byl ukryt v lese nad Osekem asi 2 km od koupaliště. Z DD jsme vyrazili do Teplic autobusem a odtud do Oseka vlakem. Odtud jsme to měli asi 2 km na koupaliště. Cestou jsme se také zastavili v klášteře. Bylo strašné horko a klášterní komplex, zejména jeho vysoké zdi skýtali dostatek stínu. Chvilku jsme pobyli a prohlédli jsme si část zahrady a vnitřek kláštera, sice jen přes mříže. Museli jsme nakoupit potraviny na oba dny a tak jsme zamířili do Tesca, kde jsme udělali nákup a pak hurá na koupaliště Tam jsme se přišli osvěžit a poslechnout si folkovou hudbu v rámci festivalu Osecká kytara. Počasí nám opravdu přálo i přes hrozící dešťovou předpověď. Když už se večer blížil, vyšli jsme na poslední 2 kilometrovou etapu k hradu, která byla už jen do kopce, a kochali se krásnou nedotčenou přírodou. Cestou nás pronásledoval bodavý hmyz a včely, takže když jsme dorazili na místo určení, každý si dal „repelentovou sprchu.“ Na hradě jsme si našli pěkné místečko s ohništěm, kde jsme rozdělali oheň a opekli si naše zasloužené buřty. Koupili jsme si i čínské polévky, tak jsme šli pro dřevo a natočili lahodnou vodu z místního potůčku. Po té, co jsme se dobře najedli, vybalili věci a rozložili spacáky s karimatkami, jsme se pomalu uložili ke spánku. Nad hlavami nám zářily diamantové hvězdy a my spali jako špalky. Ráno, když jsme se probudili, dali jsme si snídani a sbalili si věci. Samozřejmě jsme po sobě uklidili, abychom vše zanechali tak, jak to bylo předtím. Nazpátek jsme udělali krásný okruh přes Letohrádek (skalní komplex). Cestou jsme také museli zastavit, protože na silnici na Dlouhou Louku byly závody aut. Tak jsme byli i diváky rychlostních závodů do vrchu. Pokračovali jsme lesem na zmíněný Letohrádek, kde jsme se občerstvili a zase na koupaliště. Vykoupali jsme se a zašli na oběd do bufetu, kde si dali kebab a nakonec opustili Osek autobusem zpět do Teplic. Na domově jsme si vybalili všechny věci a dali si teplou sprchu. Myslíme si, že to byl velmi vydařený výlet a těšíme se zase na další prázdninové dobrodružství. Strejda Leoš, teta Martina a děti.
Labe z Velkého Března do Hřenska Vloni jsme si vyzkoušeli, jak se dá splavit Labe z Velkého Března do Děčína a letos jsme to naplánovali o něco delší a dvoudenní. 22.7.2015 jsme ráno nafoukli raft a loď, poté co jsme se je týden snažili zalepit. Nakonec se to povedlo, jak zalepit-částečně, tak i naložit na vozík zapřažený za dodávkou. Naložili jsme potřebný materiál, stany spacáky, pádla vesty a vyrazili jsme směr Globus Ústí nad Labem, kde jsme si nakoupili nějaké jídlo na odpoledne a hlavně pití, protože bylo dost vedro. Odtud jsme vyrazili do Velkého Března k přívozu a připravili lodě na vodu. Přejeli jsme si autem do Děčína, abychom měli jak se vrátit pro dodávku. Pak jsme se nalodili a už nás voda nesla směrem k Děčínu. Vody bylo málo, ale pro naše lodě to byl až dost. Cestou jsme i vykoupali v řece. Bylo to příjemné osvěžení. Také to nějak rychle neteklo, takže jsme museli pádlovat. Cestou jsme museli asi dva až tři krát dofouknout lodě, protože ucházely. Do Děčína do autokempu jsme dorazili navečer. Vytáhli jsme lodě z vody. Museli jsme jet pro druhé auto a převlékli jsme se. Neblíže byl Kaufland a tak když bylo vše připravené, zašli jsme tam nakoupit potraviny k večeři a na následující den na snídani. Děti si postavili dva stany. Čím více se blížil večer, a stmívalo se, byly nad Sněžníkem vidět blesky a hrozivě zatažená obloha. S majitelem kempu jsme se dohodli, že v případě nepříznivého počasí bychom využili jurtu, která sloužila jako společenská místnost. Blesky se přibližovali a začal foukat vítr. Pak se spustil liják. Všichni jsme se ukryli v jurtě a déšť jsme až do rána přečkali v provizorních podmínkách. Ráno již bylo chladněji, ale nebyla nějaká velká zima. Odvezli jsme si auto k přívozu do Dolního Žlebu, kde byl náš cíl a vrátili jsme se zpět do Děčína. Odnesli jsme lodě na vodu a vyrazili po vodě do cíle. Tak jsme připluli okolo poledne a tak jsme vše sbalili, vyfoukli lodě, odjeli jsme také pro druhé auto a naložili děti a veškeré vybavení. Cestou jsme ještě vyřešili oběd návštěvou Globusu v Ústí nad Labem. Pak jsem pokračovalo do domova, kde jsme vše museli uklidit, vysušit stany a spacáky, uklidit lodě, vesty, pásla atd. Odpoledne a podvečer se pak nesl v duchu odpočinku po pěkném výletě a intenzivním zážitku. Strejdové Leoš, Radek a děti.
Den s dobrovolníky Druhou červnovou sobotu jsme měli návštěvu dvou dobrovolníků z řad pracovníků City bank, kteří po obědě přijeli na náš domov, aby nám pomohli s pracemi na pozemku. Po jejich příjezdu jsme byli zavaleni dotazy na chod domova, týkající se výchovy dětí, jejich záliby, školní výsledky, no prostě na vše co se týká našeho zařízení. Já a teta Irenka jsme sdělili vše, co je zajímalo z oblasti výchovy a strejda Zdeněk S., náš domovní, údržbář, opravář v jedné osobě hovořil o technickém zázemí domova. Pak jsme se dali do práce. Společně jsme uklidili prostor pro morčata a králíky a přestěhovali jsme do venkovního bydlení. Také jsme posekali část zahrady, tu část, kterou je nutné sekat křovinořezem, a shrabali posečenou trávu. Odvezli jsme jí na kompost. Také jsme natřeli rám sedačky a strejda Zdeněk natřel dopoledne latě. Jen to musí uschnout a můžeme to smontovat. To už se blížil čas svačiny a do toho se přihnal silný vítr a bouřka s deštěm. Schovali jsme se na skupinu a dali si svačinu. Pak měli dobrovolníci připravené hry pro děti. Zasoutěžili jsme si a pěkně si to užili, zejména ti mladší. Venku ještě pršelo, ale blesky už ustaly. Bylo dost dusno. Nabídli jsme ještě dobrovolníkům, zda nechtějí zůstat na večeři, ale s díky odmítly. Tak jsme poděkovali za pomoc, za dva košíky jahod, které jsme po večeři snědli a rozloučili se. Oba odpoledne hodnotili kladně, zejména v tom ohledu, že mohli pracovat s dětmi. Líbila se jim aktivita některých dětí a jejich zapojení.
Muzikál Jakoubek 20. 6. naše ráno proběhlo trošku netradičně a to proto, že začalo rovnou obědem. Čekala nás totiž dlouhá cesta (cca 20 km), a proto jsme se museli pořádně posilnit. Naše kroky směřovaly na zříceninu hradu v Kostomlatech pod Milešovkou, kam jsme byli pozváni na představení muzikálu Jakoubek. Počasí nám vysloveně přálo (nebylo horko ani zima a mraky se zrovna rozhodly, že si déšť nechají pro sebe) a tak nám cesta tam hezky utekla. Při výstupu na hrad sice někteří z nás málem vypustili duši, ale chlazená limonáda se svačinou probrala k životu už i horší případy. Potom co jsme prošli bránou zříceného hradu, jsme měli pocit, jako bychom se přenesli o několik set let zpět v čase. Kolem nás chodili rytíři ve svých zbrojích s meči připnutými u pasu a to byl teprve začátek. To pravé kouzlo se nám ale vyjevilo, až po začátku představení kdy herci začali zpívat. Byl to pro nás moc hezký zážitek, na který děti budou ještě dlouho vzpomínat. Moc děkujeme realizačnímu týmu muzikálu Jakoubek za pozvání našeho domova na představení. Strejda Viktor a děti.
Zpátky do minulosti
Baško Polje 2015 Když jsme se dozvěděli tu novinu, že díky Výboru dobré vůle Olgy Havlové a MSDUOS Praha pojedeme k moři, radost a nadšení dětí bylo nezměrné. Moře se stalo pro pár týdnů před odjezdem každodenním tématem, a čím víc se blížil den odjezdu, tím intenzivnější byla i naše cestovní horečka (opravdu máme zabaleno všechno?, nezapomněli jsme na někoho?). Vše z nás spadlo po té, co na náš dvůr před domovem přijel krásný autobus, my všechny své zavazadla naskládali do úložného prostoru a pohodlně jsme zaujali svá místa. Poslední přepočítání. Naše cesta mohla začít. Destinace, do které jsme měli dorazit, se jmenovala Baško Polje a ubytování stejně tak jako strava nám byla poskytnuta v hotelu Alem. Při příjezdu nás uvítala naše delegátka paní Eleonora, která se o nás po dobu celého pobytu starala opravdu nadstandardně, za což jí velice děkujeme. Jelikož nám počasí přálo a za celou dobu pobytu se k nám slunce nestavilo zády, naše aktivity nejčastěji zahrnovali koupání, potápění, opalování a jiné mořské radovánky, jako skákání na trampolíně, volleyball a dokonce i parasailing, na který se odvážil Jarda se strejdou Leošem. Abychom ale nebyli pořád jen na jednom místě plánovali jsme i různé výlety, jako skoro každodenní procházku do nedaleké Baška Voda kde nám paní Eleanora ukázala tu nejlepší zmrzlinárnu, jejíž obsluha uměla s kopečky zmrzliny doslova zázraky nebo návštěvu 6. nejkrásnější pláže v Brele. Dvakrát jsme navštívili Makarskou riviéru za pomocí lodě nesoucí název Karlo Mali. Poprvé kvůli mořskému muzeu, kostelu Sveti Marko a typickým večerním trhům, podruhé jsme se do těchto míst vydali kvůli parku Sv. Petra, kde nás zaskočilo množství zámků připevněných na řetězech symbolizující lásku lidí, jenž je tam dali. Prohlédli jsme si i krásný maják vedle, kterého bylo snad 50 koček a koťat. Nám vyměřený čas, který jsme zde mohli strávit, nám utekl doslova jako voda. Na všech bylo při odjezdu vidět, že se s tímto nádherným kouskem ráje neloučí snadno, ale to hlavní si odvezli s sebou. Krásné zážitky, na něž budou vzpomínat ještě dlouho s radostí v duši a úsměvem na tváři. A za to bychom chtěli všem, kdo toto umožnil poděkovat. Strejda Viktor, Leoš, teta Martina, Mirka a děti.
Poděkování Simoně Šilhové Dobrý den, dnes jsem se společně se svojí rodinou vrátila z dovolené v Chorvatském letovisku Baška Polje, kde jsme trávili týdenní rodinnou dovolenou pravděpodobně ve stejném areálu jako děti z Vašeho dětského domova v Tuchlově. Mezi všemi dětmi na mne, mého manžela a hlavně na naše syny (3 a 6 let) zapůsobila dívenka, věk odhadují na 12-14 let, která našim chlapcům v jídelně z vlastní iniciativy byla ochotna s čímkoliv pomoci, celkově ke klukum byla velmi milá a působila zdvořile. Jak se dívenka jmenovala nevím, ale během dovolené nosila ortezu a tuším, že v první polovině chodila do jídelny o berlích (i přesto byla našich chlapcům ochotna pomocí), čehož si od dívky v tomto věku opravdu vážíme. Chtěla bych ji tedy tou cestou poděkovat. Zároveň bych se chtěla zeptat, zda bychom mohly být nějak nápomocni, rádi bychom ji udělaly alespoň malou radost (dárek k narozeninám, Vánocům či prostě dárek). Netuším, jak se v DD tyto věci řeší, je mi jasné, že jsme úplně cizí lidé, pokud by tedy nebylo možné nějak poděkovat zmíněné slečně, rádi bychom v rámci možností pomohli i DD. Ještě jednou děkujeme a přejeme krásné prázdniny všem dětem z Vašeho DD. S přáním hezkých dnů a s pozdravem Ing. Eva Kramulová
Noc pod převisem v Labských pískovcích Po cestě autobusem a vlakem z našeho dětského domova jsme se vydali na turistický výlet směr Maxičky u Děčína. Naším hlavním cílem bylo skromné, ale krásné tábořiště pod obrovským skalním převisem. Převis se nachází pouhých 100 metrů od státní hranice s Německem. Po příchodu jsme začali připracovat tábořiště. Na potraviny a pití jsme využili přírodní lednici, kterou byl malý studený a čistý potůček jen 20 kroků od převisu. Na programu bylo koupání v malé přírodní nádrži, výroba dřevěných lodiček poznávání stop lesní zvěře a jiné zálesácke dovednosti. Po hezky prožitém víkendu jsme uklidili tábor a s plnou polní a odpadky zavěšenými na batozích jsme se vydali pěšky směr Děčín na vlakové nádraží. Strejda Radek a kluci zálesáci.
Planetárium Jedno prázdninové odpoledne jsme se vydali do Teplic do planetária. V planetáriu nás přivítal velmi milý pán. Bylo pro něj moc těžké vybrat program, aby se líbil všem, protože nejmladšímu návštěvníkovi bylo 5 let a nejstaršímu 17. V první půlce jsme si poslechli pohádku s promítáním. Pohádka se jmenovala „O princi Střelci“ a byla stará 50 let. Ve zbývajícím čase jsme pak nad sebou pozorovali hvězdnou oblohu a poznávali různá souhvězdí. V planetáriu se nám moc líbilo, už víme, co vše se dá v noci na obloze pozorovat. Teta Irena a děti.
Jarmarky s Albertem Jarka R., Vanessa S. a David K. reprezentovali náš dětský domov na školení „Jarmarky s Albertem“. Tento projekt podporuje tvůrčí činnost, finanční gramotnost a základy podnikání dětí z dětských domovů. V době adventu bude mít každý dětský domov svůj stánek se svými výrobky v prodejnách Albert. Letos se do této akce zapojilo 61 dětských domovů. My se účastnili školení v Albertu v Teplicích. Naučili jsme se, jak ocenit svůj výrobek, jak zaujmout zákazníka, jak výrobek nabízet, vytvořili jsme si plakát s nabídkou prodeje, naučili se vyplňovat paragony. Ze školení jsme odešli plni nových informací a chuti do tvoření. Děkujeme za nové poznatky a za výborné a zdravé pohoštění od hypermarketu Albert. Teta Irena a děti
Happy Mondays – ZOO Praha
Pondělky asi nikdo nemá moc v oblibě, ale co když se jedná o šťastný pondělek? Díky akci pražské zoo nesoucí název „Happy Mondays“ má každý měsíc specifická skupina lidí vstup za symbolickou korunu a červenec byl vyhrazen právě pro děti z dětských domovů. Proto jsme neváhali a vydali se vlakem na exotickou výpravu plnou ještě exotičtějších zvířat. Zoo jsme prošli křížem krážem a tak si každé z dětí mohlo prohlédnout své oblíbence. Dominik s Kevinem si změřili rychlost svého běhu, Zdenu s Evou zase zaujali sloni. Vanesse se nejvíc líbil tapýr a Simonu uchvátila klidná rozvážnost nebezpečného vlka. Mne osobně se nejvíce líbilo u goril a na své jsem si přišel i ve Velemlokáriu věnovanému Válce s mloky. Moc děkujeme za pozvání zoologické zahradě Praha. Strejda Viktor a děti.
Kemp Chabařovice Děti o prázdninách podnikají spoustu výletů a dobrodružství. Jinak tomu není ani u Nás. Tento týden Nás čekal výlet do nedalekých Chabařovic…kde budeme stanovat.Už v úterý si každý připravil potřebné věci a ve středu po snídani stačilo vzít krosnu,spacák,stan a vyrazit na cestu. Cesta v tomto počasí byla fyzicky namáhavá ale naštěstí ne tak dlouhá. Po příjezdu a rozbití tábora, se už každý těšil, jak se osvěží v místním koupališti. Večer už jen stačilo nasbírat dříví a mohl se rozdělat táborák. Každý se těšil, jak si na ohni opeče buřtiky a hlavně dětem chutnala pečená brambora. Potom už se šlo pomalu spát. Ráno krásné a suché a po společné rozcvičce a snídani byla potřeba si zabalit a sklidil stany. A i když se tu každému moc líbilo, byl bohužel čas jen na jednu noc. Před odjezdem byl ale ještě čas na male koupání a opalovačku. Výlet to nebyl poslední a všichni se těšíme na další dobrodružství. Strejdové Tomáš, Viktor a děti.
Štola Starého Martina Dne 5. 8. 2015 jsme se vypravili do Krupky do štoly Starého Martina. Zde jsme se seznámili s historií důlní činnosti v Krušných horách, která sahá až do 14. století, viděli jsme sbírku historických předmětů, minerálů, hornin a krápníkovou výzdobu, starší i modernější nástroje k dolování a vyztužování důlních prostor. Prohlídková trasa podzemím měří asi 500 m.
Před odjezdem se všichni divili, proč si s sebou mají brát mikiny, když je venku přes 30 st. V hloubce 130 m pod zemí se všichni rádi oblékli, protože zde bylo jen 8 st. Ze začátku nám bylo příjemně, ale nakonec jsme všichni vylezli ven promrzlí a byli jsme rádi, že jsme na povrchu. Děti ocenily těžkou práci horníků. Teta Irenka a děti.
Tuchlováci volí ekologii- Bav se a pomáhej nadace Spolu dětem V rámci našeho ekologického projektu se naše děti zapojili do drobných údržeb turistických cest v NP České Švýcarsko. Prvním úsekem byla turistická trasa mezi Mezní Loukou a Vysokou Lípou. Naším hlavním cílem bylo odstraňování spadlých větví a sběr odpadků po neukázněných návštěvnících parku. Ekologické povědomí širší veřejnosti je v posledních letech na velmi dobré úrovni. Přesto jsme nasbírali na 6 Km úseku cca. 120 l odpadků. Tuchlováci odcházeli z parku s dobrým pocitem pomoci naší přírodě. Strejda Radek a děti.
Výlet na kolech Pohyb je důležitý, proto děti vyrazili na výlet po okolí a nedalekého přírodního koupaliště na kolech. Nejprve bylo důležité pečlivě naplánovat cestu a pořádně zkontrolovat stav kol. Cesta vedla přes Ohníč, Hostomice, Duchcov (kde byla zastávka na pořádný nanuk) do Jeníkova. Zde se každý po cestě těšil, až se osvěží v krásně čisté, křišťálové vodě. Každý si tu užil plno srandy. Kluci při vodním sportu a skoku do vody a dívky zas při chytání bronzu. Pak nás čekala cesta zpátky, která vedla dále přes Oldřichov, Teplice zpátky do DD Tuchlov. Každý si den užil naplno, někdo si i zdokonalil jízdu na kole a hlavně si pořádně zašlapal. Takový výlet určitě nebyl poslední a všichni se těšíme na další. Strejda Tomáš a děti.
Děti na houbách Léto končí, děti se připravují zpátky do školních lavic a houbová sezóna je za dveřmi. Bohužel, ale ještě lesy na to nejsou tolik připravené a nikomu se nepodařilo najít ani prašivku. Jediné co je, všude k vidění jsou hromady odpadků, které do lesa rozhodně nepatří. Proto v rámci zdravotní procházky jsme se rozhodli přírodě pomoci a les tak aspoň trochu vyčistit. Každý měl radost z dobře vykonané práce, a proto jsme se při cestě nazpátek odměnili pořádně ledovým nanukem. Čištění přírody nebylo první a zdaleka ne poslední a snad jednou místo pneumatiky, houbiček, plastové láhve a různých výrobků z latexu nalezneme i vytoužené houby v našich lesích. Strejda Tomáš.
Tuchlováci na výjezdu v Srbské Kamenici Týdenní výjezd s našimi dětmi byl celkově koncipovaný jako zážitkový. Dalším hlavním cílem našeho pobytu byla poznávací turistika, kempování, ekologie v rámci projektu Bav se a pomáhej a v neposlední řadě relaxace dětí formou rodinné dovolené. Začátek týdne byl velmi deštivý, rozhodli jsme se proto navštívit Sklárnu Jílek, kde jsme na vlastní oči spatřili naše krásné tradiční řemeslo. Umění našich sklářů je opravdu pozoruhodné. Dalším bodem programu byla návštěva informačního centra Národního Parku České Švýcarsko. V Infocentru děti absolvovali přednášku o ekosystému a přírodních zvláštnostech parku. Pro samotné vstřebání velkého množství informací, byl ideální virtuální let balonem ve 3D,který dokonale zprostředkoval panoramatický pohled na celé území parku. V půlce týdne jsme vyrazili směr Hřensko. Naším cílem bylo navštívit Edmundovu soutěsku a absolvovat jízdu na lodích s převozníkem. Počasí se vydařilo a soutěska nám poskytla nádherný pohled na řeku Kamenici lemovanou okouzlujícími skalními útvary. V pátek vyrážíme do Adrenalin Parku v Jiřetíně pod Jedlovou. První atrakce obří houpačka s přetížením (1G), všem zúčastněným ve vteřině nahrnula adrenalin do hlavy, podle našich dětí „fakt hustý strejdo“. Majitel adrenalin parku nabízí pro naše děti z DD ostatní atrakce zdarma. Jízda po sjezdovce na terénních tříkolkách je fajn zážitkem podle reakcí na spokojených tvářích dětí. Před sebou máme asi hodinový výstup na horu Jedlovou, na jejímž vrcholu se ukrývá opravdu „Cool“ lanová dráha. Naše děti se po namáhavém výstupu statečně vrhají do labyrintu lan a překážek. Je potřeba hodně síly, odvahy a šikovnosti. Naší mladé adrenalin partě nic z toho nechybí. Našemu doprovodnému týmu nezbývá nic jiného, než za předvedený výkon zvednout palec nahoru. V rámci projektu Bav se a pomáhej, jsme výlet na Dolský mlýn spojili se sběrem odpadků v řece Kamenici. Bohužel jsme jich našli poměrně dost, ale v porovnání s minulými léty jejich množství ubývá. Děti se vrhli do studené vody a opět předvedli dobrý výkon. Spojili jsme moc hezký výlet s užitečným činem ve prospěch přírody. Závěrem chceme poděkovat všem příznivcům našeho domova za zprostředkování rodinné atmosféry a mnoha krásných zážitků pro naše děti. Strejdové Radek, Tomáš a děti.
Tomášův návrat do Kostariky Prázdniny utekly jako voda a já se musel už pomalu připravovat na to, že za několik dní budu muset opustit Republiku a odjet do Kostariky. Samozřejmě proběhla veliká nakupovací horečka, abych se ujistil, že budu mít vše, co mi v prváku chybělo. Třeba vlajka, nějaké to koření a tak. Když nastal den odjezdu a já s mým kufrem zavítal na letiště Václava Havla, zachvátil mě smutek, že to vše na rok opouštím. Když jsem přišel do fronty a čekal na to, až mi odbaví kufr, už jsem byl myšlenkami úplně jinde a říkal si, jak to vše dopadne. Při cestě do Kostariky se objevila jen malá komplikace a to už v Česku, když jsme se strejdou Leošem, který mě odvezl na letiště, řešili visa do Ameriky. To starý mi prý prošlo, i když jsem ho měl na dva roky. Nebýt strejdy, tak bych asi ten den nikam neodletěl. Nejprve jsem letěl do Německa. Cesta trvala zhruba 45 minut a pak jsem musel najít letadlo mířící do Ameriky. To už bylo pořádné letadlo a letělo se zhruba 7 hodin. V Americe jsem měl pouze dvě hodinky, a tak jsem musel být ve všem docela svižný. Zde jsem potkal jednoho kamaráda z Jižní Afriky a spolu jsme tak dorazili do Kostariky, kde na nás čekala malá skupinka dalších studentů z naší školy. Tak jsme si vzali taxi a jeli tam. To už byla venku tma a my unavení z cesty náročné jsme ulehli ke spánku. Další dny začali přijíždět ostatní druháci a nakonec i samotní prváky, které jsme řádně uvítali. Měli jsme první párty a seznamovací hry. Také přijeli mí spolubydlící. Jeden je z Kostariky a Mexika (Mexičan, který žije v Kostarice), ten druhý je z Indie. Myslím, že vše jde jak po másle a snad to i dlouho vydrží. Je zase sranda si zapamatovat všechny ty složité jména, protože jméno jako Pepík nebo Honza tu nenajdete. Takže všichni nosíme jmenovky. Někdy si děláme srandu, že předstíráme, že jsme prváci, a jak jsme moc zmatení a že nevíme, kde je naše rezidence. Určitě to bude super ročník a snad vytvoříme dobrou a fungující komunitu. Váš Tomáš.
Kola pro Tuchlov Jedno z dalších překvapení, které nás čekalo o prázdninách, byl projekt Kola pro Tuchlov našich dětí. Eva, Zdena a Kevin se rozhodli požádat na stránkách www.dreamcatcher.cz o nová kola pro celý dětský domov. Vytvořili také video, které můžete shlédnout na již zmíněných stránkách a pokud se Vám bude líbit, neváhejte hlasovat. Každý hlas se počítá a za každou podporu a sdílení budeme rádi. Jak pro nás hlasovat: 1. Přihlašte se se svým FB účtem na stránkách dreamcatcher.cz 2. V sekci prohlížet sny nalezněte sen Kola pro Tuchlov 3. Podpořte tento sen 4. Ještě než příspěvek zveřejníte, nezapomeňte ho přepnout na veřejný 5. To, že Váš hlas byl uznán, prozrazuje zelená tabulka v místě, kde dřív byla tabulka, chci podpořit 6. Sdílejte toto video dál mezi přátele
