CHLUMEČÁK měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce
II. ročník | Březen 2013 | ZDARMA
Slovo na úvod
V
posledním vydání jsem apeloval na spoluobčany, aby se pokusili v příštích volbách do poslanecké sněmovny a senátu přijít v takovém množství jako při volbě prezidenta. Nechtěl jsem se dál rozepisovat o nutnosti tohoto aktu a zbytečně nepolitizovat, ale poslední dny mě opět přesvědčují o základní nutnosti voleb. Jsem opět v šoku. Když jsem vstřebal sličnou Karolinu a její generálské metody, jsou tady soc. dem. senátoři. Dokonce se žalobou na bývalého prezidenta republiky Klause. To je tedy opravdu na mašli. Já sice pana prezidenta nějak zásadně nemusím, ale je to prosím hlava našeho státu, prezident, navíc demokraticky zvolený. Nějak to mám v sobě, že alespoň nějaká úcta k něčemu musí snad být. K hymně, vlajce, ústavě, státnímu znaku. Také k prezidentovi. To ovšem páni senátoři z pochybné parlamentní komory jaksi neuznávají. On jim pan prezident děsně škodil. On jim zachraňoval českou korunu před eurem, on prosadil doplnění Lisabonských dohod, on se totiž vůbec neposadil na zadek před Bruselem, on řešil vládní krize. Jasně, že způsob amnestie a především pak omilostnění řady tunelářů není zrovna nejlepší tah, a nejsem jím také zrovna nadšen, ale zamysleme se nad obsahem. Když pojedu ožralý autem a něco vyvedu, tak mě zavřou hned. Tak a když ukradnu v tunelu miliardu, tak to bude trvat i sedm let. Sedm let mě budou vyšetřovat. Proč proboha? Co ten soudce na tom vyzkoumává. Není to proto tak dlouho, že nějaké penízky od těch podezřelých se někomu hodí? Já být Klausem, tak vyhodím ty soudce, kteří to takhle protahují. On zvolil variantu amnestie, a ti potrefení řvou. Vždyť ti chudáci, co o ty prachy přišli, je nikdy nedostanou přeci zpět. Ty peníze jsou v tahu, nebo v bankách na Kajmanských ostrovech. Ale teď se to hodí na Václava. Pes je ale zakopán jinde. Můj názor je tento. Proč zrovna soc. demokrati a senátoři. V senátu mají většinu. Kdo je jejich největší rival? ODS a Topka. Nečas je Nečas a jediný, kdo může rozhádanou pravici dát dohromady, je přece Klaus! Pak je tam totiž jen Kalousek a Kuba z Budějovic. On by totiž Klaus mohl být, než se nadějeme premiérem. Ale to hoši od Sobotky vědí. A oni by tak chtěli vládnout! Tak natřeme Klause dřív, než začne dělat politiku. Oni si snad opravdu myslí, že jsme magoři. Chtěl bych na závěr říci, že je to můj svobodný názor, nikomu ho nenutím a snad ani nemusí být správný. Ilja Rozsypal, starosta Chlumečák | březen 2013
Za čistý Chlumec!
N
a snímku Vám představujeme hlavního realizátora odklidu sněhu z našich obecních cest. Majitel traktoru je starosta Lážovic – Jiří Budil, který se spolu se svým bratrem Michalem na úklidu podílel. Dáte mi za pravdu, že to nebylo vůbec špatné. Dělali to stejně dobře jako náš populární Karel Melichar. A to je pro ně značka té nejvyšší kvality. Karel měl pouze jeden handicap, a to jeho muzejní přístroj. Stáří traktoru ale nahrazoval svým srdcem. Děkujeme za dobrou práci hoši! Starosta
Dne 24. dubna v 18 hodin se koná Veřejné zasedání zastupitelstva obce v hospodě v Malém Chlumci 1
Zprávy Obecního Úřadu | Společenská rubrika Akce zastupitelstva od začátku roku 2013:
Projekty domovních čistíren odpadních vod
Q Obec získala prostředky z Evropské
firma ISP – Ing. Jiří Jodl – Vám zajistí kompletní návrh malé domovní čistírny odpadních vod, a to jak pro územní řízení, tak pro vodoprávní řízení. Předpokládaná cena: dokumentace pro územní řízen..............................2000 Kč dokumentace pro vodoprávní řízení......................................................2000 Kč
unie na pokrytí mezd dvou pracovníků na veřejně prospěšné práce. Q Byla dokončena kompletní rekonstrukce el. rozvodů v obecní budově „Sáčkovna“ a přilehlé garáži za cenu cca 100 tisíc korun. Q Byly zahájen práce na vnitřní části „Sáčkovny“. Byly odstraněny veškeré vnitřní omítky a byla provedena kompletní oprava zdí, včetně skladů, archívu záchodu a koupelny. Využíváme schopností pana Pavla Šlapáka, který je jedním z pracovníků obce. Q Byl dokončen výběr firmy na rekonstrukci vozovky v Malém Chlumci. Byla vybrána společnost Vialit Soběslav. Q V současné době probíhá kontrola uzávěrů vody a rozvodů vody na silnici, kde bude provedena rekonstrukce. Q Probíhá příprava na dokončení výměny vodoměrů v Malém Chlumci. Q Nadále probíhají administrativní jednání nutná k provozování čističek odpadních vod.
Dodání dokumentace vždy do 14dnů od objednání a prohlídky na místě. Objednávky na adrese: ISP – Ing. Jiří Jodl ulice Višňová 225, Ořech, 252 25 tel.: 739 323 118 e-mail:
[email protected]
Věděli jste, že…
Velikonoce – Velikonoční pondělí 1. dubna Gaston Muchov
V To je bašta. Už tu máme taky vandaly. Po troše trávy nebo jiného noblesního kouření je nutno udělat nějaký hrdinský čin. Třeba rozmlátit desku na památníku na obci. Kdo by náhodou věděl, jak se to stalo a upozorní nás na pachatele obdrží částku 3 000 Kč. Starosta 2
elikonoce jsou vrcholem liturgického církevního kalendáře. Jedná se o nejvýznamnější církevní svátek. Svým původem jsou oslavou a svátkem jara. Jedná se o slavnost vzkříšení Ježíše Krista. K tomu došlo podle křesťanského učení tři dny po jeho ukřižování. Datum velikonoc se určuje jako neděle po prvním jarním úplňku (21. březen). Velikonocím předchází čtyřicetidenní půst, který začíná takzvanou Popeleční středou. Letos jsme mohli sledovat v televizi přímý přenos z Vatikánu, kde odstupující papež Benedikt XVI. naposledy vedl mši na zahájení onoho půstu. Slovanský název Velikonoce je odvozen od velké noci v níž byl Kristus vzkříšen. Oslava velikonoc trvá padesát dní od neděle z mrtvých vstání do Letnic – Seslání ducha svatého. Velikonoce mají několik symbolů. Kříž, na kterém byl Ježíš ukřižován, Beránek představující boží stádo, které vede Hospodin, Velikonoční oheň,
který představuje vítězství Krista nad temnotou, Vajíčko, symbol plodnosti, kočičky, které připomínají ratolesti, kterými v Jeruzalémě vítali Krista, zajíček má zřejmě původ v pohanských tradicích vítání jara. V našich zemích je nutno ještě zmínit Pomlázku, která se odvozuje od slova omlazení. Muži používají mladé vrbové proutí jako symbol zdraví a mládí. Jakoby předávají dívkám onu mladost a zdraví. Za to dostávají vajíčko jako symbol života. To je samozřejmě ono známé „hodování“, které se poměrně dodržuje i v našem kraji. Zelený čtvrtek velikonoční připomíná poslední večeři páně, a zároveň jeho zrazení od Jidáše. Velký pátek je den ukřižování Krista. Bílá sobota je den, kdy Kristus ležel v hrobě, a po západu slunce začíná slavnost vzkříšení Krista – Velká noc. Letošní velikonoce připadají na velikonoční pondělí 1. dubna. Chlumečák | březen 2013
Společenská rubrika
Vaříme s…
Recept na sobotu – připravil Ilja Rozsypal Na sobotu proto, že tohle jídlo je moc dobré, když lze zapít řádně pivem. Recept máme z Moravy. Psal o této chuťovce známý bavič Novotný. My jsme ho se ženou jenom převezli do Chlumce. Použijeme balíček olomouckých syrečků, a tak deset deka nivy. Olomoucké syrečky doporučuji měkké. Připravíme si také hrnek strouhanky. Používám strouhanku rozsekanou z čerstvého rohlíku v mixeru. V misce rukama rozdrtím syrečky a nivu se strouhankou. Pozor, nesolit! Samotná hmota ze sýrů je dost slaná. Strouhanky jsme použily pouze tak polovinu hrnku. Ze vzniklé hmoty připravíme placičky velikosti syrečku. Nic nezkazíme, když bude strouhanky víc. Vyrobené placičky poté obalíme ve zbytku strouhanky a jemně začneme smažit. Jakmile placičky dostanou barvu, hned s nimi na talíř. Doporučujeme podávat s tatarkou, nebo s brusinkami a bramborem. Když si toto jídlo zvolíte jako večeři, dejte si k posteli basu piva!
Josef Přívora – 19. 3. 1969 – 77 let Alžběta Přívorová – 26. 3. 1969 – 75 let Jan Šebek – 31. 3. 1969 – 84 let Jan Toul – 2. 3. 1974 – 76 let Josef Rychlý – 23. 3. 1974 – 75 let Václav Hakl – 8. 3. 1975 – 62 let Ferdinad Zíka – 8. 3. 1975 – 78 let Miroslav Kroupa – 4. 3. 1979 – 63 let Marie Linhartová – 7. 3. 1979 – 89 let Jan Vokurka – 2. 3. 1983 – 39 let Marie Vokurková – 6. 3. 1983 – 72 let Anna Frajerová – 15. 3. 1983 – 85 let Jiřina Mistalerová – 22. 3. 1984 57 let Marie Cajthamlová – 27. 3. 1985 76 let Josef Frajer – 28. 3. 1984 – 79 let František Mesztek – 22. 3. 1986 72 let Antonie Kadeřábková – rozená Krákorová – 14. 3. 1987 – 92 let Václav Grubner – 13. 3. 1989 – 58 let Jan Sudík – 21. 3. 1992 – 83 let Ladislav Taraba – 3. 3. 1995 – 85 let Josef Mezek – 14. 3. 1996 – 90 let Ilona Kofroňová – 22. 3. 1999 – 31 let Doc. RNDr. Josef Brinke – 16. 3. 2001 67 let František Veselý – 30. 3. 2001 – 74 let František Kýn – 2. 3. 2002 – 79 let Oldřich Motl – 8. 3. 2003 – 82 let Jiří Bartoš – 16. 3. 2004 – 68 let Josef Sanický – 15. 3. 2008 – 81 let Informace z dostupných smutečních oznámení poskytla paní Jaroslava Kozohorská Chlumečák | březen 2013
Představujeme zvěř brdských lesů
foto: bhmpics.com
Vzpomínka na naše zesnulé v měsíci březnu
Srnec Hajnej z Muchova
V
našich lesích se jedná o nejrozšířenějšího sudokopytníka. Patří do stejné čeledi jako třeba velbloud, kamzík, ale také třeba hroch. Některé odborné prameny říkají, že se na našem území pohybuje skoro 300 tisíc jedinců. Jeho zásadní rozšíření se datuje od sedmdesátých let minulého století, kdy bylo těchto zvířat odhadováno na 200 tisíc. Srnec je poměrně malým zástupcem své čeledi. Dá se s ním potkat po celé Evropě vyjma Skandinávie, kde se vyskytuje vzácně. Dosahuje váhy kolem 20kilogramů a výšky v kohoutku kolem 70centimetrů. Srnci mají poměrně malé parůžky. Dosahují maximálně délky 25 cm a mohou mít několik výsad. Někdy
lze potkat srnce až se čtyřmi výsadami. Tomu se říká osmerák. Bez výsad je to špičák, se dvěmi výsadami vidlák, potom se třemi šesterák. Srnec se loví od 16. května do 30. září a srna se srnčaty od 1. září do 31. prosince. Jeho maso je vyhledáváno všemi labužníky. Příprava masa je poměrně náročná, protože pro jeho kvalitu je dobré mít maso řádně uleželé, a také se doporučuje jeho naložení před samotným pečením. I na našich procházkách jej lze pozorovat poměrně často, a to i blízko vesnice. Při jízdě do Hořovice je potkáme u Lážovic, před Lochovicemi a hlavně na Lánském vršku.
ZNÁTE SVOJI OBEC? Poznáváte místo na fotografii? Vaše odpově‑ di zasílejte na emailovou adresu: ou‑
[email protected] do 10. dubna 2013. Jména těch, kteří pošlou správnou odpověď uvedeme v příštím čísle CHLUMEČÁKU. 3
Z historie obce
Hoří, má panenko! Ilja Rozsypal
4
mě přišli i členové bez uniforem, ale to byla druhá třída. Uniformovaní volně kráčeli vsí a stavěli na odiv své hodnosti a odznaky. Se shora přicházel Jarda Pejla, Zděnek Kratochvíl a Jenda Vokurka. Standa Roučka a Pepík Svoboda to měli do hospody 6 metrů, od Vinšů vycházeli otec a syn Vinšové, zvlášť Pepovi to slušelo, protože mu z pod brigadýrky vykukovala mánička. Ve stříbrných výložkách se nesl Jirka Linhart, ze spodu pan Skopec a Hynek Taraba, a z uličky za Linhartovic Toník s Emanem. Taky Tonda Svoboda a Vašek Kukačka. A taky pan Jarý s panem Štětkou. Jejda to bylo slávy. A co potom! Projevy, vyznamenání, zdravice. A ten závěr. Když přišli i Velkochlumečtí v čele s panem Rychlým, panem Kozohorským, Pepíkem a Láďou Vokurkovými. Chlapi Routovic, Jirka Vostárek a Kotalík a Standa Motl nikdy nechyběli. To potom byl slet. Za dvě hodiny saka bůhví kde, kravaty taky a probíhala pivní olympiáda, prokládaná různými likéry. Tonda Mezek se pořád s někým o něco hádal a nejvíce s Emanem. Někteří usínali na stolech, někteří si z přebytku alkoholu i trochu odlehčovali na WC nebo za hospodou. On ten alkohol nějak k tomu hašení patřil. Prevence komínů probíhala tak, že určená dvojice vypila v každém domě minimálně panáka a v půli vsi se museli nechat vystřídat jinými odborníky. Bylo to fajn. Lidi se měli rádi a hasiči byli moc potřební. Samozřejmě taky dovedli
uchránit vesnici před případným požárem. Chodili na brigády a vůbec dělali spoustu dobrých věcí. Dnes je udržována jen jakási tradice bez stříkaček. Je nutno alespoň takhle pokračovat. Když by se hasiči v Malém Chlumci zrušili, nebyla by ani hospoda. Doufám, že se někdo někdy najde a znovu vzkřísí onu ušlechtilou tradici i s tou stříkačkou. Jsem rád, že mohu hasičům – požárníkům alespoň touto formou vzdát hold. Měl jsem je všechny, ty opravdové chlumecké chlapy, moc rád! A vlastně mám do dneška! K 80. výročí založení ČSPO bylo uděleno několik vyznamenání a věrnostních stužek… Zleva: J. Vynš, F. Horák, M. Rychlíková, H. Taraba, S. Roučka
foto: repro kronika Velký Chlumec
V
dnešním Chlumečáku bych se velice rád zamyslel nad tradicí hasičů ve Chlumcích. Píši schválně v Chlumcích, protože od založení jsme tady měli sbory dva. Ve Velkém Chlumci i v Malém. Doba jejich vzniku a založení je už delší než 100 let. Oslavy tohoto výročí dopadly pozoruhodně. Řada členů dala přednost smažení bramboráků v dolní hospodě. Pozoruhodný přístup, že? Rok 1906 ve Velkém a 1907 v Malém. Tehdy to začalo. Rád vzpomínám na doby akcí požárního sboru, kterého jsem byl také členem. Mám na mysli sbor – partu chlapů, kteří v Chlumcích pořádali různé akce, soutěže v hasičském sportu, námětová cvičení – což byl ve své podstatě trénink na případný požár. Hasiči se zabývali i preventivní činností. Kontrolovali komíny, kamna apod. Samozřejmě spolupracovali s nejbližšími obcemi v takzvaných okrscích. Nelze opomenout i jejich noblesní akce – hasičské, tehdy požárnické zábavy a plesy. Plesy i zábavy přinášely kýžený finanční zisk, ale byl to i důvod sejít se v hospodě – tehdy restauraci a bavit se. Lidi nebyli závislí na televizi a jejích úžasných seriálech, ale rádi si šli i zatancovat. Je zvláštní, že v oněch letech se nejmenovali hasiči, odvozeno od slova hasič, ale požárníci, odvozeno od slova požár! To je dobrý, že jo. Na plesy se chodilo dřív, takzvaně „držet místo“. Přijít v devět večer, už jste jenom postávali. Jezdily populární kapely, jako Karel Ksandr z Vižiny se svým ansámblem, Šedivý apod. Tři písničky polek a valčíků, pauza, tři moderní a zase pauza. A kolikrát opravdu super tombola. Málokdo ze vsi něco do tomboly nedal. Kompoty, dorty, kalendáře, lahve vína, někdy i kořalky. Poté se v půlnoci vyhlásila tombola. Tahalo se z klobouku a náčelník přes tombolu vyhlašoval například „víno vyhrává 25 zelený s razítkem“. Byly tam lístky různé a někdy se rozlišovaly, právě tím razítkem nebo něčím jiným. Kolem sálu byly židle a na nich sedávaly panímámy a okukovaly kdo s kým, kdo má co na sobě atd. Druhou báječnou činností byly výroční schůze. To bylo slávy. V den konání se ti významní hasiči, kteří měli uniformu, dostavili do hospody. Oni tam samozřej-
Chlumečák | březen 2013
Poznáváme okolí | Společenská rubrika
NAŠI SOUSEDÉ
Hostomice pod Brdy
M
ilí čtenáři, dnešní pokračování povídání o našich sousedech nám do redakce poslal Pavel Reh z Velkého Chlumce. Pavlík chodí do 4. třídy osovské školy a jeho povídání o Hostomicích je výsledek domácího úkolu o historii našeho kraje. Tímto mu patří čestný titul nejmladšího spolupracovníka redakce. Gratulujme a ptáme se, kdo bude další? Nejstarší zpráva o Hostomicích je z roku 1343. Po založení hradu Karlštejna připojil Karel IV. Hostomice ke karlštejnskému panství a udělil mu titul královské ochranné a svobodné městečko. Tak se Hostomice psaly ještě na konci 18. století. Po roce 1562 udělil karlštejnský purkrabí Hostomickým právo honby v lesích. Všichni obyvatelé se ale vrhli na myslivost, neobdělávali pole a městečko pustlo. Vrchnosti nezbylo, než vzít právo zase zpět. Hostomičtí měli za povinnost v zimě vzít seno do karlštejnského ovčína a v létě hlídat panské louky. Ještě měli jednu zajímavou povinnost a to, že s výjimkou pánů radních musel každý jednou za rok poslat na Karlštejn jeden hrnec pocházející z hrnčířovy dílny, kterých bylo v tu dobu v Hostomicích mnoho. V roce 1817 byl v Hostomicích založen spolek divadelních ochotníků, který ale nesměl hrát české hry. A tedy raději nehrál vůbec nic. Začal znovu hrát až v roce
1867. Začali rovnou Prodanou nevěstou, kterou nastudovali studenti a dostali svolení od samotného Bedřicha Smetany. Premiéra se konala 1. září 1878 v sále Krásova hostince. Nejrozšířenějším z hostomických řemesel bývalo cvočkařství. Cvočkaři vyráběli ručně hřebíky, cvočky do bot a jiné drobné výrobky tohoto kovářského odvětví. Úmorná práce u kovadliny trvala od čtyř hodin ráno do půl osmé večer. Přesto výdělky stačily sotva na živobytí. Bída v rodinách cvočkařů byla nepředstaKostel se sochou Panny Marie, 1918 vitelná. Cvočkaři měli pouze jedny šaty, které měli na sobě a o jeden sváteční kabát se dělili dva až tři cvočkaři společně, děti byly polonahé a podvyživené. Proto se cvočkaři, které vykořistovali židovští překupníci vzbouřili, rozbili všem židovským obchodníkům domy a byli za to tvrdě potrestáni i několikaletým vězením. Pohled na náměstí z kostelní veže, nedatováno
Lidové pranostiky DUBEN ■ V dubnu čas a panský kvas. ■ Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí. ■ Sníh dubnový hnojí, březnový tráví. ■ Sníh dubnový jako mrva pohnojí. ■ Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný. ■ Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne. ■ Na mokrý duben - suchý červen. ■ Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu. ■ Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá. ■ Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. ■ Dubnový sníh rodí trávu. ■ Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší. ■ V dubnu čas a panský kvas. ■ Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí. ■ Sníh dubnový hnojí, březnový tráví. ■ Sníh dubnový jako mrva pohnojí. ■ Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný. Chlumečák | březen 2013
■ Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne. ■ Na mokrý duben - suchý červen. ■ Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu. ■ Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá. ■ Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. ■ Dubnový sníh rodí trávu. ■ Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší. ■ Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň. ■ Mokrý duben - hojnost ovoce. ■ Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest. ■ Duben hojný vodou - říjen vínem. ■ Jaký duben - takový říjen. ■ Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná. ■ Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjenmý jistě. ■ Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje. ■ Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší. 5
foto: repro z knihy Hořovicko na starých pohlednicích a knihy Za poklady brdských Hřebenů
Pavlík Reh
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 14. část
P
o únorové odmlce se opět vracíme s oblíbeným pokračováním naší historické kroniky. Protože je březnové číslo věnováno vzpomínce na chlumecké hasiče, začneme stylově – požárem.
Ohně ve Velkém Chlumci
V roce 1901 shořelo stavení Jana Routy ve Velkém Chlumci. Největší oheň ve vsi byl ale 25. května 1902. Toho dne se pořádali mladí v hostinci u Vitáků máje a asi v 10 hodin večer začala hořet stodola na statku u Zíků. Požár se rozšířil na vedlejší domy a shořely další dvě stodoly a chlévy – na statku Grubnerů a Klánů. Podezření ze žhářství padlo na syna statkáře Zíky – Josefa. Ten byl sice v době vypuknutí požáru v hospodě, ale byl usvědčen a odsouzen (jaký trest dostal se v kronice nepíše). Po odpykání trestu se víc v obci neukázal a údajně odjel do Ameriky. Dne 26. listopadu 1902 se opět volilo nové obecní zastupitelstvo. Starostou obce zůstal i nadále pan Václav Viták. Ke konci roku, 29. prosince, se v Malém Chlumci, v domu čp. 19, oběsila dosud svobodná Barbara Barsová. Bylo jí 44 let. Za pozornost stojí, že je to čtvrtá sebevražda oběšením za 20 let v Malém Chlumci. Na konci března roku 1903 se obecní zastupitelstvo usneslo na zřízení nové obecní studny v Malém Chlumci. Studna byla vykopána na pozemku čp. 27. Práci provedl Jan Jech ze Lštěně za cenu 12 K za metr.
Vražda žebračky Jeřábkové
V obecním domku (čp. 20) ve Velkém Chlumci bydlela v jedné místnosti žebračka Marie Jeřábková a slybomyslný harmonikář Josef Hejtmánek. Zřejmě mezi nimi došlo k neshodě, protože Jeřábková chodila po vesnici a všem tvrdila, že jí Hejtmánek ukradl nějaké peníze. Ten ve své slabomyslnosti vymyslel plán, jak se stařeny zbavit a tím údajné falešné obviňování ukončit. V noci 12. března 1904 rozpálil na plotně klempířskou letovací kulmu a tu vrazil spící Jeřábkové do úst. Způsobil jí težké zranění, kterému záhy podlehla. Hejtmánek byl za tento čin, zřejmě díky svojí prostoduchosti, potrestán jen mírně a ještě mnoho let chodil jako známá figurka po okolí s harmonikou.
dělovi, bývalému hospodskému ve Skřipli. Krátce potom se v hospodě konala první veřejná schůze sociálně demokratické strany, na které byla založena její místní organizace. Základající členové byli: Jan Červenka, švec z Velkého Chlumce, Josef Chramosta také švec z Velkého Chlumce a Rudolf Mezek z Malého Chlumce. Brzy se členská základna rozrostla o místní dělnickou mládež a organizace úspěšně fungovala až do 1. sv. války. Její členové pořádali schůze, přednášky, zábavy, četli veřejně z odebíraných dělnických časopisů. To všechno mělo velký úspěch mezi lidmi, protože do té doby zde žádná jiná organizace ani politická strana nefungovaly. Lidé ve vesnici nečetli, časopisy odebírala pouze lesní správa a farář z osovské fary půjčoval časopis „Kříž, Maria, Svatý Vojtěch“. Obyčejní lidé četli hlavně „krvavé romány“, které po vesnicích prodavali obchodní cestující. Místní dělnická organizace začala odebírat dělnický týdeník „Záře“ a čtrnáctideník „Plameny“, který v Malém Chlumci rozšiřoval pan Jan Chvojka. Hodně členů odebíralo humoristický časopis „Kopřivy“ a hlavně odborový časopis zedníků „Stavebník“. Místní skupina zedníků si založila svoji odborovou organizaci a krátce nato i vlastní knihovnu. Místní organizace sociálně demokratické strany si proto vzápětí také založila svoji knohovnu. Hlavní zásluhu na tom měl zakládající člen strany Rudolf Mezek. Obě knihovny zanikly během 1. sv. války, kdy byly všichni členové strany odvedeni do armády. Protože členové sociálně demokratické organizace často kritizovali obecní samosprávu měli v obci hodně odpůrců, hlavně mezi starší generací. Ani to však nezabránilo založení další odborové organizace, tentokrát zemědělců, kteří začali odebírat odborný týdeník „Cep“. Od této chvíle se datuje vznik politického a spolkového života v Malém a Velkém Chlumci.
Hasičská zbrojnice ve Velkém Chlumci
13. března 1904 se na schůzi obecního výboru rozhodlo o postavení kůlny na hasičské nářadí. Stavba byla zadána zednickému mistrovi Josefovi Procházkovi z Hostomic za smluvenou cenu 527 K 64 haléřů. Prudká bouřka a průtrž mračen zasáhla naši obec 17. dubna 1904. Příval vody způsobil mnoho škody na silnicích, polích i loukách, proto se zastupitelé usnesli na schůzi 11. září zažádat zemský výbor o subvenci (Finanční podpora z veřejných prostředků. Je nutné doložit účel pomoci. – poz. red.) na opravu obecních cest a úlevu na daních pro postižené. Této žádosti zemský výbor vyhověl 6. prosince 1905.
Prodej hospody a vznik politické strany
V roce 1906 prodala vdova po Václavovi Tarabovi hostinec i s obchodem (koloniálem) panu Antonínovi An6
První stříkačka zakoupená v roce 1907 . Více se dozv íte v dubnovém CHLUMEČÁK U – v novém seriálu o histor ii hasičských sbor ů v Ch lumcích. Chlumečák | březen 2013
foto: repro kronika Velký Chlumec
Jan Štěpánek
Z historie obce
Jarda „Bob“ Sedláček t Loužek před přestavbou qbranci ročník 1931–32. Zleva: Kotouč, Vítek, Melichar, Zacharda, Křivohlavý, Eliášek, Šlapák, Rychlý, Veselý, Frajer
t hasiči 1953. Horní řada: Vítek, Sedláček, nezn. muž, Anděl, Kadeřábek, Kotouč, Grubner, Beneš, Grubner, Kolesnikov, Cihelka, Grubner, Rozkot Dolní řada: Routa, Taraba, Rychlík, Grubner, Eliášek, Vitásek, Kozohorský, Grubner, Hrabák Ležící: Routa a Veselý
u památné posvícenské utkání mezi Sokol Chlumec a SK Šiberna – 1981
Chlumečák | březen 2013
7
Sport
Sportovní klub Chlumec
(oficiální název, který podle Stanov FAČR, musíme používat) Jaromír Schreiber
M
áme první mistrovské (proč se soutěžním zápasům říká mistrák, jsem nezjistil) utkání za sebou, výsledek znáte (já ne díky redakční uzávěrce). Jistě jsme důstojně reprezentovali obec a klub a vůbec se bylo na co koukat!
Zatím…
Před pár měsíci jsem se na čtenáře obracel s výzvou: pojďte hrát za Chlumec. Nepřišel nikdo nový. Nikdo se neozval. Tak jsme sehnali ve spolupráci s hráči další posilu. Hádejte odkud? Je to úplně jedno, i když to mnohým rýpalům a teoretikům zase bude vadit. Nám ne, protože hraje
za Chlumec a chodí i trénovat a zkrátka už prosím, nerozdělujte hráče na ty co „jsou z Chlumce a co nejsou“. Hrají za nás a tečka. Fakt nám to dělení (ostatně jako každé odlišování někoho pro něco) nepřináší nic dobrého. Cíl pro jaro 2013 je hrát dobrý fotbal, stabilizovat hráčskou základnu pro další se-
zónu v okresním přeboru, oslavit důstojně 40. výročí založení Sportovního klubu Chlumec, vybrat členské příspěvky (bez nich se neobejdeme) a přesvědčit všechny sponzory, že neutrácí zbytečně a že to k něčemu je. Na závěr chci poděkovat všem, kteří podporují chlumecký klub.
Výsledky z přípravy: SK CHLUMEC – TOCHOVICE 5:5 (2:2) branky: Steinbauer P., Schreiber, Maršík 2, Petráň SK CHLUMEC – SOKOL PIČÍN 4:3 (1:0) branky: Ciprian K, Petráň, Schreiber, Kuba SK CHLUMEC – MFK DOBŘÍŠ B 0:3 (0:1) SK CHLUMEC – SOKOL LIPENCE : (:) hráno po uzávěrce 14. kolo SK CHLUMEC – TJ KARLŠTEJN neděle 24. 3. 2013 od 15,00 hod.
Albixonu se nedaří…
Jaroslav Sedláček
Š
ipkařská soutěž se pomalu dostává do závěrečné fáze a do konce soutěže zbývá sehrát sedm kol. Albion Chlumec, který se přemístil do restaurace U Kozohorských, si svými výsledky udržuje klidný střed tabulky. V posledním období zaznamenal 2 výhry, 2 remízy a 3 prohry. Albixonu se nedaří a letos ještě nebodoval. Zaznamenal 8 proher v řadě a špatnou sérii se pokusí přerušit v dalším kole na půdě poslední Tmaně. Druhé derby se bude házet dne 7. 4. v restauraci Na Žižkově.
Chlumec cup 2013
Dne 5. 3. 2013 začala v restauraci U Kozohorských desetidílná série šipkařských turnajů pod názvem Chlumec cup 2013 a setkala se s poměrně slušnou návštěvností. Na první turnaj se prezentovalo 10 hráčů, na druhý 12 a máme přislíbenou účast dalších hráčů, čímž by se zvedla úroveň turnaje. Z prvního turnaje si věcné ceny odnesl vítěz Vondrák, druhý Kukačka a třetí Rychlík. Druhý turnaj vyhrál Rychlík před J. Sedláčkem ml. a Vondrákem. Závěrem připomínám, že turnaje se hrajou každé úterý až do 7. května.
Poř.
Družstvo
Kol
V
VP
R
PP
P
K
Skóre
Legy
B
1.
Qýčepu Příbram
19
18
0
0
0
1
0
231:111
510:312
54
2.
Mirage Sobín
19
16
0
1
0
2
0
223:119
492:311
49
3.
Podlesáci Králův Dvůr C
19
14
0
3
0
2
0
203:139
481:359
45
4.
Máchalové XXL Kladno B
19
12
0
1
0
6
0
193:149
455:390
37
5.
Vonoklasy 26
18
11
0
2
0
5
0
186:138
445:345
35
6.
Nervous Praha
19
10
0
1
0
8
0
174:168
420:415
31
7.
Good Bulldog Hořovice
19
8
0
3
0
8
0
173:169
420:416
27
8.
Albion Chlumec
19
7
0
4
0
8
0
171:171
408:432
25
9.
Hroch Team Hudlice
19
6
0
2
0
11
0
137:205
359:478
20
10.
Zbraslav 1.ŠK
19
6
0
1
0
12
0
152:190
386:447
19
11.
Šemík Neumětely
19
5
0
3
0
11
0
162:180
419:427
18
12.
Pavouci Stochov B
19
3
0
1
0
15
0
127:215
332:499
10
13.
Albixon Chlumec
19
2
0
2
0
15
0
129:213
355:496
8
14.
Čerti Tmaň
18
1
0
2
0
15
0
115:209
317:472
5
Šipkové kluby Albion a Albixon Chlumec pořádají pravidelné úterní šipkové turnaje
Chlumec Cup jaro 2013
Kdy: 5. 3. 2013 od 19.00 hodin a následně každé úterý (celkem 10 turnajů) Kde: restaurace Velký Chlumec, Startovné: 50 Kč Hra: 501 DO na 2. vítězné legy (do konečných výsledků se započítává 8 nejlepších) Ceny: jednotlivý turnaj – 1.-3. místo – věcné ceny celkově: 1. dárkový koš 2. dárkový košík 3. dárkový košíček
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Ilja Rozsypal, Jarda Bob Sedláček, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, Renata Valsová, číslo rediguje paní Bohumila Rozsypalová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183,email: ou‑
[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme.
8
Chlumečák | březen 2013
