CHLUMEČÁK měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce
II. ročník | Únor 2013 | ZDARMA
Slovo na úvod
M
máme nový rok, měli jsme dost sněhu i břečky a máme také po volbách. Po prvních veřejných volbách prezidenta republiky. Nechci jásat nad vítězem voleb, ale byl to můj kandidát. Přiznám se i k jisté dávce sympatií k poraženému kandidátovi. V našich obcích dopadly volby po stránce hlasů podobně jako v celém Česku. Vyjma Prahy, která je trochu jinde, jak myšlením, tak průměrnými příjmy na obyvatele. Bohatí lidé přece nebudou volit Zemana, protože je to kandidát levicový, který by jim mohl někde něco přivřít. Mám na mysli nějaký ten zdroj. Už jednou levicová strana sebrala všem, kdo něco měl, úplně všechno. Mám na mysli rok 1948. Ale dost úvah. Já hodnotím organizaci voleb v Chlumci. Myslím, že byla na úrovni, nedošlo k žádným problémům. Poděkování patří všem členkám a jednomu členovi volebních komisí. Především pak nutno vyzdvihnout práci paní Blanky Nagyové, která volby a činnost kolem přípravy a realizace organizovala. Volební účast dosáhla velmi slušného celorepublikového průměru. Tady se ale musím zmínit o dalších neméně důležitých volbách, které nás čekají příští rok. Mám na mysli volby do poslanecké sněmovny a do zastupitelstev obcí. Kdo může nejvíce ovlivnit život a úroveň našich občanů? Je to přece zcela jasně nejvíce poslanecká sněmovna, která předkládá a schvaluje veškeré důležité i nedůležité zákony. Strana, která získá nejvíce poslaneckých křesel, má obvykle premiéra, který sestavuje vládu. Vláda vymýšlí jak zvednout daně a ostatní duchaplné nápady, a pak s nimi letí do sněmovny. Tady se budeme muset hodně soustředit, abychom do sněmovny nedostávali strany a pastrany, které potom ovlivňují veškerá jednání na nejvyšší úrovni. Není přece možné, aby ve vládě seděla a pevně se držela koryt skupina, kterou nikdo z nás nevolil. Pa strana Lidem, v čele s mocí posedlou Karolinou. To je opravdu unikát. Strana o 30 lidech má tři ministry. Proč také nejsou ve vládě Chlumečtí hasiči? Ti mají členů víc! Jarda Jarý by mohl být místopředsedou vlády, Pepa Frajer by seděl v Bruselu a já bych byl třeba ministr obrany. Alespoň jsem na rozdíl od jiných byl na vojně! Všichni Chlumečáci by mohli být poradci. Myslím, že by nikdo stejně nic nepoznal. A v Chlumci by mohla být každý týden zabijačka. Zadarmo z fondů EU. I s pívem. Druhé volby, pro občana důležité, jsou volby do zastupitelstev obce. Tady bych se nerad rozepisoval o výhodnosti mít takové zastupitele nebo makové, protože by si někteří „myslitelé“ mohli myslet, že rozjíždíme předvolební kampaň. Moudrému napověz a hloupého trkni. Na závěr tedy poděkování všem občanům za přístup k volbám a projevuji přání. Přijďte zase znova, až to bude nutné! Ilja Rozsypal, starosta Chlumečák | únor 2013
Hospoda u Kozohorských je opět otevřena!
V
pondělí 14. 1. 2013 jsme znovu otevřeli hospodu u Kozohorských. Název i vzhled hospody jsem zachovala ohledně ostatních. Čekají zde na Vás studené i teplé pokrmy, několik druhů kávy – od turecké, přes rozpustnou, vídeňskou, alžírskou, ale i latte a horká čokoláda. Také čajů máme několik druhů, na kterých si určitě pochutnáte. Z točených piv nabízíme jako novinku Kozel 11º. Otevřeno máme pondělí až neděle mimo středu. V týdnu od 15 hodin a v sobotu i v neděli od 11 hodin. Přijďte si posedět a pokecat do své oblíbené hospody. Srdečne zve Renata Valsová
DALŠÍ INFORMACE O ČISTIČKÁCH UVNITŘ 1
Zprávy Obecního Úřadu USNESENÍ Z VEŘEJNÉHO ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE Velký Chlumec č. 1/2013 ze dne 30. 1. 2013 Přítomno 5 zastupitelů 2 omluveni 1) Zastupitelstvo obce schvaluje příspěvek sportovnímu klubu SK Chlumec ve výši 70 000 Kč a sportovnímu klubu šipkařů Albion Chlumec ve výši 5 000 Kč pro 5 pro zdržel se 0 proti 0 2) Zastupitelstvo obce schvaluje příspěvek 1 000 Kč svazu ochránců přírody Rokycany pro 5 pro zdržel se 0 proti 0 3) Zastupitelstvo schvaluje zrušení Věcného břemene č. V 1209/2011 ČEZ pro 5 pro zdržel se 0 proti 0 4) Zastupitelstvo obce schvaluje Věcné břemeno ČEZ IV – 12-6006526/vb/26 pro 5 pro zdržel se 0 proti 0 5) Zastupitelstvo obce schvaluje Výzvu k podání cenové nabídky na rekonstrukci cesty. pro 5 pro zdržel se 0 proti 0 6) Zastupitelstvo schvaluje Podmínky pro získání příspěvku na realizaci DČOV a text žádosti o finanční příspěvek na realizaci výstavby DČOV. pro 5 pro zdržel se 0 proti 0 7) Zastupitelstvo schvaluje příspěvek občanům ve výši 30 000 Kč na výstavbu DOČV na základě splnění podmínek a kriteríí uvedených v Podmínkách pro získání příspěvku a platným Kanalizačním řádem obce. pro 5 pro zdržel se 0 proti 0
VZOR ŽÁDOSTI O FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA VÝSTAVBU DČOV ŽÁDOST O FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA REALIZACI VÝSTAVBY DOMÁCÍ ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD
Žádáme tímto o poskytnutí finančního příspěvku na Domácí čističku odpadních vod na základě rozhodnutí zastupitelstva ze dne 30. 1. 2013 podle usnesení č. 1/2013 zastupitelstva obce Velký Chlumec. Jméno......................................................................................... Bydliště....................................................................................... DČOV u čísla popisného v obci Velký Chlumec.................................... Na pozemku parcelní číslo.............................................................. V kladném případě prosím o zaslání příspěvku na č. ú:....................... Zavazuji se dodržovat podmínky k vypouštění odpadních vod, vyplývající z Usnesení zastupitelstva obce Velký Chlumec č. 1/2013 ze dne 30. 1. 2013 a jsem si vědom, že v případě neplnění těchto podmínek se zavazuji, že příspěvek vrátím na finanční účet Obce Velký Chlumec. K žádosti připojuji následující dokumenty : -kolaudační rozhodnutí -protokol o závěrečné prohlídce -zápis z místního šetření -předávací a přejímací protokol -prohlášení o shodě výrobku
V Malém Chlumci dne..................... 2013 Podpis žadatele/ů.........................
8) Zastupitelstvo schvaluje přiznání příspěvku na DČOV občanům, kteří mají čističku instalovanou. Tento příspěvek bude realizován od 1. 1. 2014. Podmínky příspěvku jsou uvedený v Podmínkách pro získání příspěvku a Žádosti o finanční příspěvek. pro 3 pro zdržel se 0 proti 2
Vyjádření pověřených pracovníků Zastupitelstva Obce : ................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ...................................................................................................
Ilja Rozsypal, starosta obce dne 31. 1. 2013 Žádost ke stažení je k dispozici na stránkách obce www.obecvelkychlumec.cz 2
Chlumečák | únor 2013
Zprávy Obecního Úřadu
Chlumečák | únor 2013
3
Zprávy Obecního Úřadu
4
Chlumečák | únor 2013
Zprávy Obecního Úřadu
PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA REALIZACI DOMÁCÍ ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD Na příspěvek mají nárok: majitelé nemovitostí trvale žijící ve Velkém Chlumci, majitelé nemovitostí ve Velkém Chlumci, kteří nemají trvalý pobyt a majitelé rekreačních chat s trvalým pobytem. Majitelé rekreačních chat bez trvalého pobytu v obci Velký Chlumec na příspěvek nárok nemají. 1) Kvalita vypouštěných, na domovní ČOV přečištěných odpadních vod bude v souladu s platnou legislativou, schválených platným kanalizačním řádem obce. 2) Povolení je časově omezené na dobu 10 let. V případě vybudování centrální čističky ČOV v předmětné lokalitě, se DČOV odpojí a surové splaškové vody budou odváděny přímo na Centrální ČOV. 3) Majitel DČOV zajistí prostřednictvím oprávněné laboratoře odběr a rozbor přečištěné vody 2x ročně, jako dvouhodinový slévaný vzorek v rozsahu biologické spotřeby kyslíku, chemické spotřeby kyslíku, a nerozpustných látek. Výsledky se předloží na OU obce a a vodoprávnímu úřadu Hořovice v termínu do 31. 3. 4) DOČV bude provozována v souladu s provozním řádem. 5) Příspěvek bude vyplacen, pouze na základě, předloženého kolaudačního rozhodnutí. Schváleno na veřejném zasedání zastupitelů obce, konaném dne 30. 1. 2013 ve Velkém Chlumci. V zápisu z Usnesení č.1/2013. starosta obce Ilja Rozsypal, místostarosta obce Dušan Eliášek Chlumečák | únor 2013
5
Poznáváme okolí
NAŠI SOUSEDÉ
překladatel a diplomat, jehož druhou maželka se stala Helena Koželuhová-Čapková, sestra spisovatele Karla Čapka. Prvorozený Václav začal svoji úspěšnou kariéru ve svých devatenácti letech správou pily v Kařízku. Ve 30. letech odkoupil od Eleonory Kinské-Schwarzenbergerové osovský zámek s parkem, cukrovar, bažantnici, lesní revír Osov a obrovské pozemky. Za jeho éry se z osovského zámku stalo kulturní centrum, sám byl velice vzdělaný člověk a díky příbuzenským vztahům patřili k jeho Jan Kovářů blízkým přátelům i Karel Čapek a Olga Scheinpflugová. Při pří našem povídání o Osově jsme se dostali až na konec 19. sto- ležitosti jejich šňatku jim věnoval k doživotnímu užívání Strž letí, kdy došlo ke zrušení provozu cukrovaru. Na jeho místě u Dobříše. Osovský zámek se stal oblíbeným místem návštěv vznikl velkostatek. Ředitelem byl v roce 1894 pověřen pan elity prvorepublikové inteligence a kultury, novinář Peroutka, Ortl, který se zasloužil o zvelebení velkostatku a stal se pozdě- herci Haas, Mandlová, Plachta, Ferbasová, Pešek Václav Palivec ji i ředitelem celého panství. Velkostatek sloužil i k ubytování nezapomínal ani na místní obyvatele, často je obdarovával, napersonálu. V „úřednické domě“ bydlela v prvním patře rodina příklad v roce 1940 částkou 6000 korun. Jako patron kostela fiředitele panství a důchodního. Pod nimi byly kanceláře a byty nancoval jeho nákladné opravy. Po roce 1948 mu byl znárodněn zaměstnanců – kováře, koláře. Svůj byt zde měl panský kočí, veškerý majetek a byl odsunut do budovy „fořtantu“, kde nebyla vedle byly stáje, kovárna a kolářská dílna. Také zde bydleli ad- ani elektřina a tekoucí voda. I když byl donucen žít v nedůstojjunkti (pomocní úředníci), kteří rozepisovali plány osevu a pro- ných podnínkách nesl svůj osud statečně a ani v těchto těžkých váděli kontrolu. V objektu velkostatku se nacházela i prádelna, dobách neztratil nic ze svého šarmu a noblesy. Zemřel v roce která sloužila zámeckému panstvu. Na Nový rok 1. ledna 1906 1964 v rodině svojí neteře v Praze. Pohřbu se zúčastnila i osovbyla na statku zřízena četnická stanice a jejím prvním velitel se ská delegace. stal strážmistr pan Větvička. Po něm stanici vedl strážmistr pan Fořtant je stavení, které se nachází mezi hřbitovem a Novými Fejfar, kterému pomáhali strážmistr Beránek a Svačina. Bydleli Dvory. Název vznikl patrně zkomoleninou německých slov forst v patře nad váhou. Bylo to výhodné místo, protože ze služebny a amt, tedy lesní úřad. Nacházel se tam byt panského lesmistra viděli na jedné straně k Lážovicům a z druhé strany k Velkému Emila Warranse a adjunkta Jelínka. Po smrti komerčního rady Chlumci. Na statku bydlela i paní Špatenková, panská listo- Palivce se do fořtantu nastěhoval funkcionář JZD Matějček s ronoška. Kromě roznášení dinou. V restituci získal pošty prácovala paní Špaobjekt ing. Emil Palivec. tenková na váze. Po proDalší budovou se zajívedené parcelaci dostali mavou historií je čp. 52, zaměstnanci odstupné takzvaná vinopalna. a odešli. Novým majiteOd roku 1840 až do roku lem se stal v roce 1930 pan 1857 se zde vyráběl líh. Václav Palivec. Potom panství jeho výZa druhé světové válrobu zrušilo. V roce 1890 ky došlo na statku k vezde kněžna Vilemína ze likým změnám. Na jaře Schwarzenbergu založila 1943 byl dvůr obsazen školku, ale protože dětí německými vojáky a přeubývalo byla v roce 1900 měněn na sklad. Němci majitelem panství zrušezabrali budovu sýpky i se na. Později byly v domě sklepy, přilehlou budovu zřízeny byty pro vysloukteré se říkalo prádelna, žilé zámecké zaměstnanBývalý hostinec, Národní výbor nebo třeba ce a první patro sloužilo garáž a část konírny. Po mandl – dnes opět sídlo pošty jako četnický úřad, který přípravných pracích se začal přivážet vojenský se sem přestěhoval z aremateriál, součástky k motorům, vybavení polní dílny, obráběcí álu velkostatku, tzv. fabriky. Po 2. sv. válce slouží dům jako stroje, nářadí. Samotné hospodářství bylo postupně omezováno obytný a v přízemí je zřízen obchod s průmyslovým zbožím. a přesouváno do dvora Housina. V roce 1944 bylo hospodářství Poslední z historických budov,o které se zmíníme je čp. 18 – v Osově zrušeno úplně a dvůr převzala říšská armáda. Po skon- pošta. Poštovní úřad společně s hostincem zde vznikl někdy po čení války převzala velkostatek národní správa. Správcem byl roce 1886. Hostinec „Na poště“ měl udržovanou zahrádku s aljmenován Jan Loh z Osovce. Když bylo v roce 1950 založeno JZD tánem z roku 1904, byla zde i kuželková dráha, později dokonzačalo hospodařit na pozemcích zabraných velkostatku a na ce elektricky osvětlená. Kuželky, kulečník, koncerty v altánku polích nehospodařících zemědělců. V roce 1951 vznikla z areálu a divadelní představení skončily s po roce 1948. Od 1. ledna 1950 bývalého velkostatku Strojní a traktorová stanice. Stroje byly byla hostinská koncese zrušena a místnosti byly zabrány pro umístěny v bývalé garáži a kolně, administrativa v bývalé prá- protřeby MNV (Místního národního výboru). Pivo se ještě rok delně. Postupem času byly přistavovány nové budovy a kravíny, prodávalo v bytě paní Špikové. Z bytu ve kterém bydlel pošmisa to až do 90. let, kdy celý objekt získal v restituci Emil Palivec. tr se stala dětská poradna. V roce 1964 vznikla z další místnosti Ten ho později prodal panu Biskupovi, který zde vybudoval vel- knihovna. Budova byla využívána i k dalším účelům, byla zde kosklad piva. V areálu jsou v provozu ještě jatka. klubovna mládeže, mandl, telefonní ústředna. V současné době Jak jsme se zmínili v prvím díle povídání o Osově, velký vliv zde sídlí pošta, jsou zde kanceláře obecního úřadu a svoji kanna obec samotnou i okolí měl pan Václav Palivec. Měl devět sou- celář zde má majitel domu ing. Emil Palivec. rozenců, mimořádnou osobností byl jeho bratr Josef, filozof, Přístě se podíváme do Hostomic.
Osov
6
Chlumečák | únor 2013
foto: J. Štěpánek
V
Z historie obce
Jarda „Bob“ Sedláček t klub kuželkářů Malý Chlumec – třicátá léta q Malý Chlumec – 60. léta – silnice od zrcadla směrem do obce
t hokejové družstvo Chlumce 1963 horní řada: J. Vostárek, Šmejkal, Melichar, F. Šlapák, Beneš, Frajer, Skopec, trenér Melichar. dolní řada: Zacharda, L. Vokurka, J. Šlapák, J. Vokurka, Grubner
u schůze JZD –horní řada: Semecký, Vokurka, Houbová, Vítek, Vokurková. dolní řada: Jará, Zelenková, Ježdíková, Eliášková, Vokurková, Rychlá, Rychlíková, Maršíková
Chlumečák | únor 2013
7
Smutný konec dlouhé tradice Jan Kovářů
V
pokračování našeho vyprávění o místech, kam se jezdilo z naší vesnice za prací, se podíváme do Hořovic. Konkrétně do bývalého podniku ČKD. V minulosti jeden z největších zaměstnavatelů v regionu je dnes v likvidaci, podívejme se, co tomu předcházelo a jaká je vlastně historie železářské výroby na Hořovicku.
Uhlíři, čvočkaři a první továrna
Těžba železné rudy a výroba železa tavením za pomoci dřevěného uhlí (viz. článek o milířich a uhlířích v tomto čísle) má na Hořovicku prastarou tradici. Pracují tady mistři plechaři, kováři, klempíři nebo cvočkaři. S nástupem éry parního stroje se stovky lidí, odkázaných na rukodělnou výrobu, ocitají bez práce. V dubnu 1852 píše hořovický hejtman o situaci cvočkařů: „Téměř ustal prodej hřebíků a nové objednávky se neobjevují. Obchodníci nezadávají práci a budoucnost poskytuje smutný obraz. Nařídil jsem majitelům statků pěstovat vodnici, jež by byla obživou pro ty nejnuznější.“ O situaci, která v našem kraji tehdy nastala, se zmínil ve svém fejetonu „Výlet do kraje bídy“ i spisovatel a novinář Jan Neruda. Jediným řešením, jak čelit rostoucí chudobě, bylo spojit výrobu s obchodem. Na toto řešení přišel Václav Schmidt a v letech 1858 až 1898 založil v Hořovicích 4 továrny. První z nich byla výrobna smaltovaného zboží a zámečnická dílna. V roce 1873 přibyla i slévárna. Pracovalo se 270 dní ročně od šesti ráno do šesti večer. Roku 1898 byla založena slévárna Lövitt a Taussig na výrobu litiny.
Železnice
Velikým mezníkem pro rozvoj průmyslu v Hořovicích byla výstavba trati z Prahy do Plzně. Slavnostní vlak projel hořovickým nádražím 14. července 1862. Přestože ve městě a jeho okolí vzniklo v poměrně krátkém čase 7 továren a procházela jím železnice, počet obyvatel se (na rozdíl od Ostravska nebo Kladenska) zvýšil jen nepatrně. Hlavní příčinou, byl úpadek cvočkařského řemesla v okolních obcích. Tito nezaměstnaní cvočkaři nacházeli uplatnění v nově zakládaných továrnách. Denně vycházeli ještě za tmy z vesnic až 15 km vzdálených a vraceli se opět za tmy domů. Mzda se pobírala v různé výši, většinou v závislosti na kvalifikaci od 30 krejcarů 8
Budova slévárny postavená v roce 1955 do 1 zlatého a 50 krejcarů u tovarníka Byly postaveny 3 nové haly, byla vypracoSchmidta. V komárovské smaltovně se vána studie (v roce 1981) až do roku 1990, platilo až 2 zlaté a 50 krejcarů denně. podle které mělo docházet k postupné modernizaci výrobních hal a strojního Založení Komunistické strany vybavení. Výše výdělků byla jednou z příčin vzrůsRuku v ruce s rozvojem závodu roste tajícího třídního boje. V roce 1905 je za- i jeho zázemí. V roce 1955 jsou zřízena 2 ložena první okresní organizace sociálně zdravotní střediska, zubní ordinace, pozdemokratické strany a v Hořovicích pro- ději gynekologie a rehabilitační středisbíhají poprvé oslavy 1. Máje (Svátku prá- ko. V letech 1952 až 1982 bylo postaveno ce). V květnu 1921 je v hospodě Labe zalo- 286 bytů pro zaměstnance. Protože 60 % žena Komunistická strana v Hořovicích. zaměstnanců ze 70 obcí dojíždělo do zaPrvním předsedou se stal slévačský mistr městnání autobusem, organizoval závod firmy Löwit a Taussig, Dominik Veverka. autobusovou dopravu. Podnik vybudoval 2 mateřské školy v roce 1961 byl založen Modernizace závodu Společenský klub Hořovice, majetkem Po druhé světové válce se komunisté do- závodu byl Lidový dům, byl vybudován stávají do vedení znárodněných závodů sportovní areál s umělým kluzištěm, těa zahajuje se modernizace a stavba no- locvičnou, plaveckým bazénem, hřišti na vých provozů. 5. července 1955 je po sed- fotbal a volejbal. Závod v roce 1956 zakoumi letech práce zahájen provoz v nové slé- pil ve Špindlerově Mlýně rekrační chatu várně. V 70. letech minulého století tvoří Jasanka, v obci Cholín na Slapské přehrahlavní náplň výrobního programu odlit- dě byla vybudována rekreační chata. ky pro automobilový průmysl, motorové skříně a převodové skříně. Z produkce 9 Konec stopadesátileté tradice? tisíc tun je více než 60% určena na export, Po společenských a ekonomických změpředevším do tehdejších socialistických nách ve společnosti v roce 1989 ztratil zemí. V roce 1972 byla hořovická slévárna podnik ČKD Hořovice rozpadem komunisšedé slitiny vyhlášena nejlepší slévárnou tického bloku v čele se Sovětským svazem v ČSSR, o čtyři roky později se umístila na svoje největší odbytiště. Na volném trhu druhém místě. nedokázal pružně zareagovat na konkurenci a to všechno vedlo k postupnému Dieslové motory zhoršování ekonomické situace podniku Další významná kapitola se v dějinách (od října 1990 akciové společnosti) a k vyhořovického ČKD začala psát v roce 1951. hlášení konkurzu. Bylo rozhodnuto o zavedení strojírenské výroby s určením vyrábět dieslové motory. Všechny faktické údaje vyjadřují stav záV dolním závodě se začaly vyrábět dvou vodu a jeho produkci do roku 1982 a jsou až šestiválcové motory S110 a v horním čerpány z propagační náborové publikace větší čtyř až osmiválcové S 160. Do roku o. p. ČKD Praha „125 let tradice slévárenství 1982 bylo vyrobeno 90 tisíc motorů, a strojírenství,“ kterou redakci CHLUMEČÁz nichž byla opět většina určena na ex- KU laskavě zapůjčil pan Jaroslav Vavřička port. z Hořovic. Děkujeme. Chlumečák | únor 2013
repro z knihy 125 let tradice slévárenství a strojírenství
Poznáváme okolí
Z historie obce
PO STOPÁCH ZMIZELÝCH ŘEMESEL – UHLÍŘI Gaston Muchov
a)
rozložené paprskovitě do kruhu. Kruh míval průměr šest až osm metrů do průměru. V té podlaze byl vytvořen kanálek, který přiváděl vzduch k středovému kůlu. Potom se ze středu začali stavět kolmo polena. U velkých milířů i ve více vrstvách. (obr. b) Představte si, že do milíře se vešlo až čtyřicet plnometrů dřeva! Na závěr se celý milíř ucpal mechem a posypal hlínou, (obr. c) a prostředkem na úpatí se milíř zapálil. (obr. d) Poté se v milíři propíchaly díry – lufty, aby se milíř neudusil. Vyhořelé dřevo ze svrchu milíře se doplňovalo. Pálilo se tak tři až pět milířů najednou. Uhlíři tedy běhali od jednoho k druhému. Pálení trvalo tak pět dní. Jak se poznalo, že je milíř vy-
pálen? Když se změnila barva kouře z bílé do šedomodré, bylo hotovo. Poté se ale musel ještě milíř ochladit a rozhrabat. Rozhrabávání se dělalo jenom v noci, aby byly vidět jiskry z dřevěného uhlí a ty se mohly zalít vodou. Voda byla velmi důležitou součástí finále. Ideální poloha pro výrobu dřevěného uhlí byla tedy v blízkosti vody. Jinak ji uhlíři museli nosit v putnách. Výroba v milířích skončila v roce 1930. Poté se ještě zapálily milíře v roce 45 pro potřeby zmírajícího německého válečného průmyslu. Kdo bude mít náladu, může si podle návodu udělat malý milíř a vyzkoušet si jeho výrobu.
b)
ZNÁTE SVOJI OBEC? Správnou odpověď na otázku z minulého čísla – stojan na košíkovou, (pro sportovce basketbal) na louce za chatou č. 051 v Muchově nám zaslal pan Jiří Svoboda st. z Malého Chlumce a Kiki Hůlová. Děkujeme. c)
Chlumečák | únor 2013
d)
Redakce CHLUMEČÁKU se omlouvá všem luštitelům, naše pravidelná anketa bude pokračovat v březnovém čísle.
9
repro z knihy Matyáš K.: Lesní těžba I./II. (SZN Praha 1960/1962)
J
edním z těchto řemesel, řemeslo blízké našemu pohoří Brdům, je výroba dřevěného uhlí v milířích. Člověk, který toto řemeslo provozoval, se nazýval uhlíř. Míst, které nesou svoje jméno spojené s pálením dřeva v milířích, je mnoho. Spálený, Vypálený, Černý atd. Mnohdy doplněné slovem plac. Plac je místo určené ke stavbě milíře. Nebo také lze zaslechnout slovo prant, to je místo po vypáleném milíři. Spálený se říkalo lesu, který byl poražen a vypálen v milířích. Dřevěné uhlí se pálilo pro potřeby pecí na výrobu železa. Poslední železárny, které odebíraly dřevěné uhlí z Brd, byly hutě ve Staré Huti a železárny v Komárově. Zvláštní je, že žádný uhlíř nenazýval hromadu milířem, ale vždy jen uhlířskou hromadou. Co potřeboval uhlíř ke svému řemeslu? Tak hlavně uhlířský trakař. Přední kolo bylo hodně vysoké, aby lépe projíždělo nerovným terénem. Na trakaři byl velký košík, zvaný „filfas“. Na tom košíku se svážel k milíři mech, kterému se říkalo stlaní. Mechem se ucpávaly díry v milíři. Dále měl uhlíř dvě bukové lopaty a dvoje hrábě. Pak samozřejmě sekyru, pilu, širokou motyku a jídlo. Na place, kde se milíře stavěly, pobývali uhlíři často až dva měsíce. Stavěli si jednoduché příbytky, o kterých jsme už psali v souvislosti se začátkem trampingu na Brdech. Uprostřed příbytku byly kavalce a ohniště, kde se připravovala krmě, zvaná uhlířina. Základem stavby milíře byl kůl, kolem něj se poskládalo jemné roští (obr. a). Pak se postavila suchá podlaha, což byly kůly
Sport
SK Chlumec se probírá ze zimního spánku pomalu Jaromír Schreiber
M
áme polovinu zimní přípravy za Program přípravy jara 2013: sebou (tedy někteří) a několik hráčů ještě nezačalo trénovat! Jsou překvapení, že je v lednu a únoru datum hod zima, že se musí občas místo na umělou sobota 23. 2. 13.30 SK Chlumec trávu těžce a draze sháněnou do tělocvičny, tam je to ale zase na tvrdé podlaze 2. 3. 14 SK Chlumec apod. No snad se teď, až začne jaro, fotba- sobota lově vzpamatují. 16. 2. 2013 od 15 hodin první přípravný neděle 10. 3. 16 SK Chlumec zápas s Tochovicemi (výsledek po uzávěrce čísla) nastoupíme doufám v silné neděle 17. 3. 16 SK Chlumec sestavě a se silným soupeřem si vyzkoušíme některé taktické prvky a pak další příprava : * dle počasí možno i doma?
Nečín
umělka Dobříš
I. B
Pičín
umělka Dobříš
OP Příbram
Dobříš B
umělka Dobříš
I. B
Sokol Lipence
umělka Dobříš *
I. B Praha
Na závěr něco pro fanoušky – oprášené desatero upravené z mládežnického fotbalu: 1. Fanděte a povzbuzujte 2. Nenadávejte a nekřičte na nás 3. Neraďte nám, co máme na hřišti udělat, pro to máme svého trenéra 4. Respektujte našeho soupeře 5. Hlavní cíl není výhra, ale radost ze hry 6. Zatleskejte soupeři, pokud zvítězil 7. Nenadávejte rozhodčímu, je to také člověk, který může udělat chybu 8. Nechtějte výhru za každou cenu 9. V životě jde o víc než o fotbal 10. Fotbal je hra, ne válka
✁
Šipkové kluby Albion a Albixon Chlumec pořádají pravidelné úterní šipkové turnaje
Chlumec Cup jaro 2013
Kdy: 5. 3. 2013 od 19.00 hodin a následně každé úterý /celkem 10 turnajů/ Kde: restaurace Velký Chlumec Startovné: 50 Kč Hra: 501 DO na 2. vítězné legy /do konečných výsledků se započítává 8 nejlepších/ Ceny: jednotlivý turnaj – 1-3. místo – věcné ceny celkově: 1. dárkový koš 2. dárkový košík 3. dárkový košíček Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Ilja Rozsypal, Jarda Bob Sedláček, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, Renata Valsová, číslo rediguje paní Bohumila Rozsypalová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183,email: ou‑
[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme.
10
Chlumečák | únor 2013