Chemie v Neratovicích Stručná historie chemického průmyslu v Neratovicích v datech
Vypracoval: Ing. Petr Hudec, CSc. 11.10.2010
Stručná historie chemického průmyslu v Neratovicích v datech. 1898
1899 1905
1917
1920 1939
1940
1941
V bývalém lobkovickém mlýně byla zahájena stavba závodu pro výrobu karbidu vápníku. První karbid byl vyroben 4.9.1899. Výrobní kapacita této továrny byla poměrně malá. Protože pro tuto energeticky značně náročnou výrobu využívala elektrickou energii z vodních turbin, byla kapacita výroby závislá i na stavu vody v Labi. Ročně se vyrobilo okolo 20 železničních vozů karbidu (cca 400 t). Na území dnešní společnosti Lach-Ner, s.r.o. zahájila firma V.B. Goldberg a zeť výrobu oleje, stearinu, svíček a mýdla. Gustav Šebor uvádí do provozu svoji továrnu na zpracování plynárenských odpadů. Hlavními výrobky jsou čpavková voda a činidla pro koželužství. Továrna nazývaná „Šeborka“ byla prvním chemickým podnikem postaveným v areálu dnešní Spolany. Původní budova Šeborovy továrny dosud v areálu stojí, ale již není pro chemickou výrobu využívána. Tři roky po zániku Šeborovy provozovny získala prostory rakouská společnost GEC (Grosseinkaufsgessellschaft Ősterreichischer Konsumverreine), která se zabývala potravinářskou výrobou. V nové továrně se vyráběla marmeláda, kávové náhražky, sladkosti, čokoláda. Postupně se začalo s produkcí hořčice, polévkového koření, rybích konzerv a octa. Potraviny se v Neratovicích vyráběly až do roku 1939, kdy společnost odkoupil Spolek pro chemickou a hutní výrobu a zahájil výstavbu chemického komplexu. Firma V. B. Goldberg a zeť přešla do vlastnictví firmy Saponia se sídlem v Praze. V důsledku mnichovské dohody a obsazení Sudet ztratila společnost Spolek pro chemickou a hutní výrobu své továrny v Ústí nad Labem, Neštěmicích a Bohumíně. Proto intenzivně hledala místo pro výstavbu nových výrobních kapacit, kterými by ztracené kapacity nahradila. Volba nakonec padla na Neratovice, které byly pro svoji polohu pro založení chemické továrny ideální. Řeka a železnice jsou pro chemický průmysl nezbytné, blízkost Prahy je výhodou. V roce 1939 kupuje Spolek pro chemickou a hutní výrobu provozovnu GEC v Neratovicích. Spolek pro chemickou a hutní výrobu zahajuje výstavbu chemického kombinátu, který má podle plánů zahrnovat výrobu viskózové stříže, elektrolýzu, výrobu čistých chemikálií, vodárnu, čistírnu odpadních vod a výrobu tepla. Projekt výstavby zpracovávala pražská projekční kancelář Llana. V průběhu druhé světové války byl celý komplex rozestavěn. Spolek najímá výrobnu karbidu vápenatého v Lobkovicích a začleňuje ji do závodu v Neratovicích. Do provozu byla uvedena výroba sacharinu z ortotoluensulfonamidu o kapacitě 100 t/rok. Zahájena byla i výroba chloridu rtuťnatého – sublimátu o kapacitě 5,3 t/měsíc. V tomto roce byla zahájena výroba solí vizmutu, stříbra, kadmia a železa. Započato bylo rovněž s výrobou solí rtuti a jódu, pigmentu suboxidu olova pro ochranný nátěr Subox a do provozu byla uvedena výrobna přípravků na ochranu rostlin (Neoarborolu, Nitrosanu, Polybaritu, Sulikolu a dalších pesticidních přípravků).
1943 1945
1945
1947
1948 1950 1951
1954
1955 1961
1962 1963 1965
1966
1967 1968
Do provozu byly uvedeny pokusné poloprovozní linky na výrobu viskózové stříže a celulózy. 22. března došlo k bombardování Neratovic, které si vyžádalo 52 mrtvých. Byli mezi nimi i pracovníci závodu hledající úkryt v lesíku nedaleko dnešní administrativní budovy. Spolek pro chemickou a hutní výrobu byl po skončení války znárodněn včetně nedokončeného kombinátu v Neratovicích. Saponia byla znárodněna, začleněna do Pražských tukových závodů a dostala jméno SANA. V tomto roce byl zahájen trvalý provoz výroby viskózové stříže rozestavěné během války podle technologie užívané u IG Farben. Kapacita výroby se pohybovala okolo 15 000 t/rok na 6 zvlákňovacích linkách. Současně s výrobou viskózové stříže (VSs) byly uvedeny do provozu i vodárna, čistírna odpadních vod a výroba páry. Zahájení zkušebního provozu elektrolýzy chloridu sodného ve rtuťových elektrolyzérech. Vyráběný louh sodný byl potřebný mezi jiným při výrobě VSs. Vznik samostatného podniku Spolana n.p. Byla zahájena výroba sacharinu z toluenu v nově postavené provozovně. V tomto roce byl do Spolana n.p. začleněn podnik SANA, součást Pražských tukových závodů. Byla zahájena pokusná výroba na nové jednotce viskózové stříže postavené zrcadlově k prvnímu provozu. Tento provoz měl 8 zvlákňovacích linek a tomu odpovídající kapacitu 20 000 t/rok. Byl zahájen pokusný provoz výroby kyseliny sírové z pyritu. Kyselina sírová byla využívána také při výrobě VSs. Zahájena výroba HCH (hexachlórcyklohexan) přímou chlorací benzenu s pomocí UV záření. Produktem byl insekticid LINDAN – prostorový γ-izomer HCH. Výtěžnost technologie vzhledem k žádanému produktu byla jen okolo 13% a proto vznikalo značné množství tzv. balastních izomerů HCH jako odpad. Zahájena výroba Kuprikolu - (Copper (II) oxichloride) – fungicidu pro ochranu brambor a rajských jablek. Byla dokončena výstavba výrobního komplexu čistých chemikálií. Byl zahájen zkušební provoz jednotky pro zpracování balastních izomerů z výroby HCH. Byla dokončena výstavba jednotky pro výrobu chloridu železitého v roztoku a zahájen zkušební provoz. Provoz bývalého závodu SANA byl ze Spolany n.p. vyčleněn a stal se součástí Lachema n.p. se sídlem v Brně. Postupně byl přebudován na adjustaci čistých a speciálních chemikálií a byla zahájena výroba reagenčních papírků a normanálů. Byla zahájena výroba chlornanu vápenatého. Byl zahájen zkušební provoz výroby kaprolaktamu a síranu amonného. Jednotka byla postavena na základě vlastní čs. technologie vyvinuté v letech 1940 až 1949 týmem výzkumníků vedených akademikem O. Wichterlem. Bylo zastaveno zpracování balastních izomerů pro výskyt dioxinů při výrobě.
1969 1970 1972
1973 1975 1977 1979 1981
1983 1984
1987
1988 1990
1992
Spolana n.p. se stala součástí koncernu Chemopetrol a změnila název na Spolana k.p. Byla zahájena licenční výroba pesticidů firem Monsanto, ICI a Ciba v prostorách k tomu nově zřízených. V severní části areálu Spolany byla zahájena výstavba petrochemického komplexu zahrnujícího výrobu vinylchloridu (VCM), suspenzního PVC a novou elektrolýzu chloridu sodného. Závod Lachemy v Neratovicích byl vyčleněn ze základního závodu Lachema - Brno a byl ustanoven jako pobočný závod n.p. Lachema Brno. Výroba VCM, suspenzního PVC (s-PVC) a nová elektrolýza byly po ukončení výstavby uvedeny do zkušebního provozu. Zahájen zkušební provoz granulace s-PVC. Ukončena výstavba a zahájen zkušební provoz čistírny odpadních plynů z výroby VSs. Zahájena zkušební výroba prostaglandinů technologií vyvinutou ve spolupráci VŠCHT Praha a spolanského výzkumu. První vyráběný derivát byl určen k synchronizaci říje u skotu a jeho obchodní název byl Oestrophan. Byla zahájena rekonstrukce výroby VSs s cílem zvýšení výroby, modernizace zařízení a snížení negativních dopadů výroby na životní prostředí. V poloprovozní jednotce byl vyroben první polyfenylen oxid (PFO). Technologie byla vyvinuta ve spolupráci VÚMCH Brno, TIÚ a Spolany. V době zahájení výroby byla tato poloprovozní jednotka po firmě General Electric druhým zařízením na světě, které vyrábělo PFO průmyslovým způsobem. Byla úspěšně ukončena rekonstrukce výroby VSs. Kapacita výroby byla zvýšena na 42 000 t/rok, zařízení bylo schopné zpracovávat i bukovou celulózu a v regeneraci sirouhlíku bylo dosaženo druhého nejlepšího výsledku v Evropě. Byla zahájena příprava výstavby lineárních alfaolefinů oligomerací etylénu podle licence firmy Chevron. Koncernový podnik Chemopetrol byl rozpuštěn a Spolana se stala samostatným státním podnikem Spolana s.p. Ze státního podniku Lachema Brno vznikla akciová společnost. Ze závodu Neratovice vznikl odštěpný závod akciové společnosti, který je samostatně zapsán v obchodním rejstříku. Státní podnik Spolana s.p. byl transformován na akciovou společnost se 100 % majetkovou účastí státu. Byla dokončena výstavba výrobní jednotky lineárních alfaolefinů (LAO) a zahájen zkušební provoz. Byla dokončena výstavba nových budov pro tzv. kvalifikovanou chemii. Jednalo se o rozšířenou výrobu prostaglandinů a výrobu pyrethroidů. Zatímco výroba prostaglandinů byla rozšířena i o intermediáty pro humánní medicínu (účinná látka pro přípravu léků pro léčbu mužské erektilní disfunkce), výroba pyrethroidů nikdy nebyla z ekonomických důvodů zahájena. Po změně poměrů a uvolnění měny bylo levnější potřebné pyrethroidy nakupovat v zahraničí, než je v malém vyrábět.
1994
1995
1996 1998
2000
2001
2002
2003
2004
Budova pyrethroidů byla rekolaudována jako výzkumný a vývojový universální poloprovoz. 37% akcií státní akciové společnosti Spolana a.s. bylo privatizováno v rámci kuponové privatizace. Na poloprovozní jednotce byla vyrobena 1 t N-methylmorfolin-N-oxidu, rozpouštědla celulózy, pro firmu Lenzing AG. Firma Lenzing testovala toto rozpouštědlo na své poloprovozní jednotce výroby celulózového vlákna Lyocel. Spolu se společností SINDAT, spol. s r.o. privatizuje SPOLANA a.s. ve veřejné soutěži Ústav pro zpracování chemických vláken v České Třebové a zakládá dceřinou společnost SPOLSIN, spol. s r.o. Na výzkumné a vývojové poloprovozní jednotce byla zahájena výroba lineárních interních olefinů izomerizací LAO. Byl zahájen zkušební provoz jednotky termického zpracování plynných a kapalných odpadů z výroby VCM a PVC. Výstavbou tohoto zařízení došlo k výraznému snížení emisí chlorovaných uhlovodíků do životního prostředí. Provozy strojní údržby a elektroúdržby byly vyčleněny do dceřiné společnosti NERASERVIS, spol. s r.o. Z ekonomických důvodů byla k 31.12.1999 zastavena výroba viskózové stříže. Závod Z 37 vyrábějící umělá sladidla, agrochemikálie, desinfekční prostředky a prostředky pro ochranu rostlin byl vyčleněn do samostatné dceřiné společnosti NeraAgro, spol. s r.o. Novým vlastníkem Lachemy a.s. se stala farmaceutická firma PLIVA d.d. se sídlem v chorvatském Zagrebu a byl změněn název společnosti na PLIVA - Lachema a.s. Koncem roku 2001 se SPOLANA a.s. stává členem skupiny UNIPETROL. UNIPETROL a.s. odkoupil od státu jeho podíl ve výši 63 % akcií a stal se tak majoritním vlastníkem SPOLANA a.s. Závod Z 34 vyrábějící intermediáty pro veterinární a humánní medicínu byl vyčleněn do samostatné dceřiné společnosti NeraPharm, spol. s r.o. V srpnu 2002 postihuje společnost SPOLANA a.s. katastrofální povodeň, která při kulminaci 15. srpna dosahuje úrovně tisícileté vody. Při povodni došlo k úniku více než 80 tun chlóru a k odplavení několika tisíc tun kuchyňské soli a síranu amonného do Labe. Úniky těchto látek neměly žádný negativní účinek na životní prostředí, ale výrazně na několik let poškodily image podniku. Vznikla samostatná právnická osoba Lach-Ner, s.r.o. jako nástupnický subjekt PlivaLachemy a.s., o.z. Neratovice. V červenci je z ekonomických důvodů odstavena výroba LAO. Ani v rámci skupiny UNIPETROL se nepodařilo najít řešení pro ekonomicky efektivní další provoz. SPOLANA a.s. odprodává podíl ve firmě SPOLSIN, spol. s r.o. svému společníkovi. Vzhledem k odstavení výroby VSs již tuto firmu nepotřebuje. SPOLANA a.s. prodává svoji dceřinou společnost NeraAgro, spol. s r.o. managementu této firmy. Od 1.1. 2004 se stala novým vlastníkem společnosti Lach-Ner s.r.o. společnost SMG Invest, s.r.o., která je součástí skupiny firem SAMAGO.
2005 2006
2008
Český stát prodal svůj podíl ve skupině UNIPETROL GROUP a.s. ve veřejné soutěži polské petrochemické společnosti PKN Orlen. SPOLANA a.s. prodává svoji dceřinou společnost NeraPharm, spol s r.o. americké farmaceutické společnosti Cayman. Firma je následně přejmenována na Cayman Pharma s.r.o. Koncem roku 2006 prodává UNIPETROL GROUP a.s. svůj podíl ve SPOLANA a.s. polské firmě ANWIL SA, dceřiné společnosti PKN Orlen. ANWIL SA provádí na mimořádné valné hromadě „squeeze out“ drobných akcionářů, stává se 100 % vlastníkem SPOLANA a.s. a stahuje její akcie z veřejného obchodování na burze.
Použité zdroje: Chemie našeho věku v městě mládí a zeleně (1987) – podnikový dokument Století chemie na Neratovicku (1998) – podnikový dokument Autorovy vlastní prezentace z let 1998 – 2008 – podnikové dokumenty
