Chemická nomenklatura
racionální chemické názvy anorganických sloučenin jsou většinou dvouslovné, skládající se ze substantiva a adjektiva název elektronegativní části (aniontu) se uvádí v názvu jako první ve tvaru substantiva název elektropozitivní části (kationtu) se uvádí v názvu jako druhy ve tvaru adjektiva ve vzorcích je to právě naopak, první uvádíme kationt po něm aniont k základu názvu se připojují prefixy (předpony) nebo sufixy (koncovky) jednotlivé sufixy odpovídají oxidačním stavům jednotlivých iontů (Tab. 1) pro anionty sestávající z jediného prvku platí, že je jejich název tvořen pomocí sufixu -id pokud je aniont tvořen více než jedním prvkem, lze jeden z těchto prvků označit jako centrální (základní), právě od něj a jeho oxidačního čísla se odvíjí název aniontu pro přesné vyjádření počtu atomů používáme řecké prefixy (Tab. 2)
základní sufixy oxidační číslo I II III IV V VI VII VIII Tab. 1
sufix kationtu sufix aniontu -ný -nan -natý -natan -itý -itan -ičitý -ičitan -ičný; -ečný -ičnan; -ečnan -ový -an -istý -istan -ičelý -ičitan
prefixy číslo 1/2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Tab. 2
násobek 0,5x 1x 2x 3x 4x 5x 6x 7x 8x 9x 10x 11x 12x
prefix hemi mono di tri tetra penta hexa hepta okta nona deka undeka dodeka
1 Pro KrouCh zpracovala Kateřina Slivková, 15. 5. 2016
1. Binární sloučeniny 1.1. oxidy
kyslík má oxidační číslo -II vzorec Al2O3
název oxid hlinitý
1.2. peroxidy
obsahují jednoduchou vazbu kyslík-kyslík vzorec název BaO2 peroxid barnatý
1.3. sulfidy
síra má oxidační číslo -II viz níže (2.2.)
1.4. halogenidy
halogeny mají oxidační číslo -I viz níže (2.1.)
1.5. nitridy
dusík má oxidační číslo -III vzorec BN
název nitrid boritý
1.6. fosfidy
fosfor má oxidační číslo -III viz níže (2.3.)
1.7. karbidy
uhlík má oxidační číslo -IV vzorec CaC2
název karbid vápenatý
1.8. hydridy
vodík má oxidační číslo I, pokud se váže s nekovem a oxidační číslo -I pokud se váže s kovem vzorec název MgH2 hydrid hořečnaty FeH3 hydrid železitý
2 Pro KrouCh zpracovala Kateřina Slivková, 15. 5. 2016
2. Bezkyslíkaté kyseliny a jejich soli 2.1.VII. A skupina
halogeny s vodíkem tvoří halogenkyseliny anionty těchto halogenkyselin mají vždy sufix -id a oxidační číslo -I síla halogenkyselin stoupá s rostoucí protonovým číslem příklady kyselin: vzorec název HAt astatovodíková kyselina HCl chlorovodíková kyselina nejvýznamnější jsou chloridy – chlorid sodný (halit, kuchyňská sůl) příklady solí: vzorec název CuI2 jodid měďnatý AlCl3 chlorid hlinitý KBr bromid draselný
2.2.VI. A skupina
chalkogeny s 2 atomy vodíku tvoří bezkyslíkaté kyseliny (chalkogenovodíky) anionty těchto bezkyslíkatých kyselin mají vždy sulfix -id a oxidační číslo -II příklady kyselin: vzorec název H2S sirovodíkový kyselina H2Te tellanová (tellenovodíková) k. H2O NENÍ kyselinou, proto její deriváty NEjsou solemi nejvýznamnější jsou sulfidy – FeS2 (železná ruda, pyrit, kočičí zlato) příklady solí: vzorec název BaSe selenid barnatý Fe2Te3 tellurid železitý CuS sulfid měďnatý
2.3.V. A skupina
se 3 atomy vodíku tvoří bezkyslíkaté kyseliny anionty těchto kyselin mají sufix -id a oxidační číslo -III příklady kyselin: vzorec název PH3 fosfan AsH3 arsan SbH3 stiban NH3 (čpavek) NENÍ kyselinou, jeho deriváty NEjsou solemi příklady solí: vzorec název WP2 fosfid wolframový GaAs arsenid gallitý
2.4.IV. A skupiny
se 4 atomy vodíku tvoří bezkyslíkaté kyseliny anionty těchto kyselin mají sufix -id a oxidační číslo -IV 3
Pro KrouCh zpracovala Kateřina Slivková, 15. 5. 2016
příklady kyselin:
vzorec název SiH4 silan GeH4 german SnH4 stannan CH4 NENÍ kyselinou, jedná se o základní uhlovodík příklady solí: vzorec název Fe3Si silicid triželeza Na2Si silicid disodíku
2.5.II. A skupina
pouze boridy = sloučeniny boru a d-prvky příklady: vzorec název Ti3B4 tetraborid trititanu ZrB2 diborid zirkonia
2.6. další bezkyslíkaté kyseliny
anionty se nazývají kyanid resp. thikyanatan (rhodanid) příklady: vzorec název KCN kyanid draselný NH4SCN rhodanid (thiokyanatan) amonný
3. Kyslíkaté kyseliny a jejich soli 3.1. kyslíkaté kyseliny
obecný vzorec je HxAyOz (kde H=vodík; A=kyselinotvorný prvek; O=kyslík; x, y, z=počty atomů ve sloučenině) název oxokyselin se skládá z podstatného jména kyselina a přídavného jména odvozeného od kyselinotvorného prvku přidáním koncovky, vyjadřující velikost hodnoty jeho oxidačního čísla příklady: vzorec název H2SO4 kyselina sírová H3PO4 kys. trihydrogenfosforečná H3B3O6 kys. trihydrogentriboritá H6P4O13 kys. hexahydrogentetrafosforečná
3.2. soli
název je složen ze substantiva označujícího aniont kyseliny se zakončením -an a z adjektiva označujícího kationt příklady: vzorec název CaSO4 síran vápenatý NH4NO3 dusičnan amonný KClO3 chlorečnan draselný
4 Pro KrouCh zpracovala Kateřina Slivková, 15. 5. 2016
4. Hydráty
jsou látky, které mají ve svých molekulách obsaženou vodu v anorganické chemii se jedná především o soli, u nichž je voda zabudována do krystalů
název hydrátu tvoří prefix+hydrát a název soli příklady: vzorec název CuSO4 × 5 H2O pentahydrát síranu měďnatého FeSO4 × 7 H2O heptahydrát síranu železnatého
5 Pro KrouCh zpracovala Kateřina Slivková, 15. 5. 2016