o n
Chceš vidět obrázek, jaký už nikdo jiný na světě
á z á
vidět nemůže? Podívej se do zrcadla! Co tam vidíš?
1
a
v o
r í p
o k
n á
2
Ve městě, na nádraží, v obchodě, na hřišti můžeš potkat spoustu jiných lidí.
Ale sám sebe tam potkat nemůžeš - leda v zrcadle, ale to je jen tvůj odraz.
k z
I kdyby se všichni lidi na světě seřadili a prošli jeden po druhém kolem tebe,
á k
stejný člověk jako ty mezi nimi nebude.
U
Ani kdyby se k nim přidali všichni, kteří žili na světě před tebou anebo budou žít po tobě, nebude tam už druhý takový, jako jsi ty.
3
z í
4
k a
Sebe!
A když se tam podívá někdo jiný? Uvidí tam zase někoho jiného. Nikdo jiný na světě tam nemůže vidět to, co ty.
nebo sestřička dvojče.
á z á
Proto je tak důležité, že tady jsi: nikdo jiný tě nemůže nahradit. A ještě něco:
k a
Nejsi tu náhodou, ani omylem nebo nedopatřením, ale proto, že tě někdo chtěl. Hádej kdo?
z í
Správně - maminka a tatínek. Tak je to vůbec nejlepší.
5
a
Ale někdy se děti narodí i někomu, kdo si je vůbec nepřál.
A naopak: někteří lidé by si děti moc přáli, a žádné nedostanou.
k z
n á
v o
r í p
o k
6
Ono to přání nikdy nefunguje tak, že stačí říct "čáry máry fuk, ať je tady kluk… anebo holka."
á k
Musí to chtít ještě někdo jiný, a bez toho NĚKOHO bychom tu nebyli ani já ani ty a vůbec nikdo.
U
Kdo to je, ten Někdo?
7
o n
Nikdo, NIKDO na světě není úplně stejný jako ty, dokonce i kdyby to byl bráška
8
o n
Nejčastěji se mu říká Bůh, ale má těch jmen víc. My mu budeme říkat Stvořitel, protože stvořil všechno, co je kolem nás. Taky mě, a taky tebe.
á z á
I kdyby tě nikdo jiný nechtěl, jsi tady proto, že tě chtěl ON. Není to paráda?
k a
A jak to zařídil? O tom si budeme povídat na dalších stránkách. Ale co takhle poslechnout si napřed písničku (viz CD)?
9
a
v o
r í p
o k
n á
z í
10
Možná ti vrtá hlavou, kdo to ten Stvořitel je, jak vypadá a kde bydlí.
k z
Zatím ti to neprozradím, možná později.
Není to teď tak důležité, stejně jako není důležité, jak se jmenuje, jak vypadá
á k
a kde bydlí stavitel, který postavil náš dům. Hlavní přece je, že je tady ten dům a že v něm můžeme bydlet, ne?
U
A že ten dům se nepostavil sám od sebe, to dá přece rozum.
11
12
o n
Ale slíbil jsem ti povídání, jak ten Stvořitel zařídil, že tady jsme já a ty a vůbec
á z á
každý člověk. Nejdřív nebylo nic, než hluboká tma a bezedná voda.
k a
A tak Stvořitel udělal světlo, a protože po vodě se moc chodit nedá, leda když zamrzne, udělal i pevnou zem. Ale kamení se člověk nenají, a tak stvořil taky
z í
sluníčko, aby na zem svítilo a hřálo, aby mohly vyrůst stromy a obilí a brambory.
13
a
v o
r í p
o k
n á
14
A pak stvořil všelijaká zvířátka, od malých mušek a rybek přes ptáčky a myšky až
k z
po největší zvířata, jako je slon.
á k
Jenže to všechno, i když se mu to líbilo, nebylo pořád ještě to pravé. Stvořitel chtěl někoho, kdo by mu byl podobný, s kým by si mohl povídat, kdo by
U
ho měl rád a kdo by mu pomáhal udržovat mezi těmi zvířátky pořádek.
15
16
o n
A tak stvořil člověka, který má rozum a umí mluvit.
á z á
A aby ten člověk nebyl na světě sám jako trosečník na ostrově, stvořil hned dva, ale ne úplně stejné - vidíš, už od začátku byli lidi každý jiný!
k a
A proč byli nazí? Inu, každý člověk musí přijít na svět nahý, o tom si ještě povíme.
17
a
A těm dvěma pak řekl Stvořitel něco takového:
v o
r í p
o k
n á
18
"Já jsem se, milánkové, už napracoval dost, od teďka to bude na vás. Jestli
k z
chcete, aby vás na světě bylo víc, musíte se mít rádi a něco pro to taky udělat. Tobě, tatínku, jsem dal pytlíček se semínky a sázecí kolík.
á k
A tobě, maminko, malý záhonek a v něm dolík pro tatínkova semínka. Máte to oba na stejném místě - mezi nohama.
U 19
z í
20
o n
Ve dne to mějte pěkně schované pod oblečením, aby vám to nenastydlo.
á z á
Ale v noci pod přikrývkou se o to bát nemusíte, a když tatínek ten svůj kolík zastrčí mamince do jejího dolíčku a vypustí tam z pytlíčku semínko, vyroste vám
k a
v mamince za devět měsíců miminko, a už budete tři. Za rok potom můžete být čtyři, a za další pět - to už záleží na vás.
21
a
v o
r í p
o k
n á
22
Když se o ně budete dobře starat, vyroste z každého miminka nejdřív klučík nebo holčička, potom pořádný kluk nebo holka, a nakonec dospělý muž nebo žena.
k z
A když se ožení a vdají, budou z nich taky tatínek a maminka jako vy, a z vás se
á k
stane dědeček a babička a budete mít radost z jejich dětí – svých vnoučátek.
U
Tak takhle jsem to zařídil, a teď si jdu konečně odpočinout."
23
z í
24
o n
Ti dva - říkali si Adam a Eva - se na sebe podívali, a jeden druhému se moc líbili.
á z á
Celý den pak spolu pracovali, museli přece vymyslet jména pro všechna ta zvířátka kolem sebe, a taky si vyrobit nějakou postel, když ještě nikde nebyly žádné obchody, kde by si ji mohli koupit.
25
a
v o
r í p
o k
n á
26
Když sluníčko večer zapadlo, unavení si spolu lehli, a protože se trošičku ochladilo, přitulili k sobě a Adam povídá: "Evo, miláčku, já jsem tak rád, že tě
k z
mám!"
A Eva: "Já tě mám taky moc ráda!" a přitiskla se k němu ještě blíž.
á k
A jak se tak tiskli jeden k druhému, Adamův kolíček vklouzl do Evina dolíčku a nechal v něm semínko, a takhle to tatínkové a maminky dělají dodnes.
U 27
z í
28
k a
o n
Řekl jsem semínko? Ale kdepak - moc a moc semínek! Ještě víc, než je máku v makovici, ale mnohem, mnohem menších. Proč tolik?
á z á
Ono to semínko totiž musí tam uvnitř, v maminčině bříšku, najít svoji "nevěstu" vajíčko. Tedy - vajíčko se tomu sice říká, ale slepičímu vajíčku se to vůbec nepodobá. Je
k a
mockrát menší, nějak mezi zrníčkem máku a špendlíkovou hlavičkou, takové vajíčíčičko.
29
a
v o
r í p
o k
n á
30
A protože je tam tma a to vajíčko je tak malinkaté, většina semínek k němu cestu nenajde, a někdy se nestrefí vůbec žádné. Při své nepatrnosti se to
k z
semínko, které vypadá jako hodně, ale hodně zmenšený žabí pulec, musí něco namrskat ocáskem, aby se vůbec někam dostalo, takže není divu, když se unaví
á k
dřív, než k vajíčku dorazí.
U
Ale když se to povede a nějaké to semínko se s vajíčkem sejde, spojí se dohromady - a od té chvíle začíná růst nový človíček!
31
z í
32
o n
Zatím ovšem roste jenom tajně, nikdo ho nevidí, je schovaný u maminky v bříšku
á z á
v takové komůrce, které se říká děloha. Za první měsíc vyroste do velikosti hrášku, po dvou měsících je velký jako
k a
švestka. Ale už je to skutečně malý človíček, má ruce a nohy, na nich prstíčky, a má
z í
i srdíčko, které už tluče jako u tebe.
33
a
v o
r í p
o k
n á
34
V pátém měsíci už maminka zřetelně cítí, jak se děťátko uvnitř hýbe, kope
k z
nožičkama, protahuje se...
á k
Také její bříško se zvětšuje a maminka začne nosit volnější šaty nebo sukni. Její tajemství už přestalo být tajemstvím a lékaři dokonce umějí poznat i to,
U
zda se narodí holka nebo kluk!
35
36
o n
Po devíti měsících už je miminko tak veliké, že je mu v mamince moc těsno. A tak se začne dobývat ven, na svět.
á z á
Je to pro ně i pro maminku těžká práce, vždyť se musí prodrat tím úzkým dolíčkem! Většinou u toho pomáhá porodní sestřička, někdy i pan doktor, a tatínek aspoň
k a
drží maminku za ruku, aby v té těžké hodince byli spolu.
z í
Ale když je miminko konečně na světě, to je potom radosti!
37
a
v o
r í p
o k
n á
38
Tak teď už víš, jak se člověk dostane na svět. Chytře to Stvořitel vymyslel, že?
k z
Takový človíček, který se právě narodil, je sice malinký a bezmocný, ale zároveň
á k
mnohem složitější a dokonalejší než auto, pračka, televizor a počítač a já nevím co ještě. A je mnohem cennější než tohle všechno dohromady!
U 39
40
o n
Bude muset ještě růst a hodně se toho musí naučit, třeba mluvit a chodit
á z á
a později číst a počítat. Musí se taky naučit, co se smí a co se nesmí, aby se nespálil o horké věci nebo
k a
někam nespadl nebo ho něco nezajelo, aby neublížil sobě ani nikomu jinému. Doma ho to učí maminka a tatínek, další věci se později naučí ve škole.
41
a
v o
r í p
o k
n á
42
Ale vůbec nejdůležitější je, aby se naučil žít podle návodu svého Stvořitele.
k z
Když se dává návod ke každé krabičce léků, ke každé hře, k pečení bábovky
á k
a vůbec ke všemu, co doma používáme, abychom něco nepokazili, o co důležitější je návod na správné chování k rodičům, sourozencům, sousedům, spolužákům a kamarádům!
43
U
z í
44
Ten návod nám Stvořitel taky napsal, je to celá kniha a jmenuje se BIBLE.
o n
Tu knihu by měl mít každý doma a pořádně ji číst a podle ní se řídit, jinak
á z á
zbytečně kazí život sobě i jiným. A než se naučíš číst, může ti z ní něco vyprávět maminka nebo tatínek, když je pěkně poprosíš. (To pravidlo už jistě znáš: o všechno, co chceš, se musí pěkně poprosit, a za to, co dostaneš, zase
k a
poděkovat!)
z í
Nebo ti třeba dovolí chodit někam, kde si o bibli a o Stvořiteli vyprávějí a zpívají a hrají se tam všelijaké zajímavé hry. Tam se pak dozvíš i spoustu jiných věcí, které v téhle knížce nejsou.
45
á k
k z
U 47
a
v o
r í p
o k
n á
46
48
o n
49
U
á k
k z
a
o k
r í p
v o
n á
z í
k a
á z á
