Charlie Monroe - Satanova sláva m!i námi Čá# první: Ticho před b%ří Debil číslo tři Ach to jsem tak chytrý, debil číslo jedna, Ach já jsem snad umelý, debil číslo dvě; Je to věta není to věta, studuju, která je to teta, nemám cíle, nemám vlohy, jen tu tak sedím a přemýšlím, jestli správně jsou ty slohy, přemýšlím a už to vím, jsem debil číslo tři. Nikdo nikde V zemi Nikoho zemřel Nikdo. V zemi Nikoho nikdo někoho jménem Nikdo nepostrádá. V zemi Nikoho nikdo nikoho nepostrádá. Když v zemi Nikoho někdo zemře, nic se neděje. Tři oči pro pláč Pustím si žilou svoje vzpomínky chci být svojí milou A zahrnout se polibky. Sejdeme se tu ráno, Když život dá Co je nám dáno A řekne jak žít se má. Zbyly nám jen tři oči A všechny jsou jen pro pláč Imitatio Christi Hola Chica Catolica! Zakousni se do toho ovoce Chutná trpce či sladce? Šťáva z něj ti teče po bradě A pak běžíš do kostela
Otče spas mě Já hřešila Boha z toho vynech On za to nemůže Transapokalyptická krize Nikdy jsme se neprobudili Z narkózy svých rodičů Už vidím černé světlo Tonu ve tmě Zabíjím si svědomí Už nikdy více Společná koupel v krvi Dvě duše jedno tělo Vymočí své hříchy Až zaschnou rány Do smrti udeří Kapky dnešního světa Bez kapky krve ani krok Bez kapky smrti ani šok S lodí na širé moře To křeček umřel v komoře! A zimní blizzard v létě Tady už jdou děti Země A zpívají kysele Asi deštěm; priony a tele Smrt v oblacích a pod nimi Byly tohle omyly? Život v rovnici cos(Bůh)= sin(smrt)= tg(život)= cotg(smrt) Óda na radost Kdo stihnul umřít Než jsem se otočil Brečím pro každého Pro každého kdo neměl A přesto musel Jaká naděje zbývá
Hledím do černa Co mi neodpoví Slyším šepot Pojď dál Trocha tajemství Trocha smutku Slza v cukr se mění Oči vysychají Znova namalovat A jdeme dál. Životní jistota Když naděje umře Nejistota sní Za dveřmi, co jsme ucpali pesimismem a tvrdou realitou milostných idejí Naordinuju si jeste jeden Jeste jeden rok zivota Jeste to zkusim Ale jen tu chvili Nez se nejistota vzbudi Spánek Usínám v barvě ticha Jen sladký pláč Burácí v hlavě mé Všichni moji milí Šli už dávno spát Jenom já tu bdím Tanec zimy proniká Do kostí mých A promění se V žalost samou Ctím barvu V níž jsem zrozen Ctím pocity Jež mi byly dány Ctím smrt Co na mě čeká Ctím ale i život Jež mi v srdci plesá Jsem ctitel všemi směry Ale také buřič Bez cti ke cti Jsem otevřen uzavřenosti A doufám, že to co říkám
Světlo uvidí Hra na život Hraju si na něco, co nejsem a nikdy nebudu Chodím mrtvý Mezi živými Dívám se jim do karet A ty esa kradu a pálím Parazituju na virech Co ovládli Boží planetu Opilý do němoty Pak navrát do reality Bolí v srdci Dohořívá Asi stárnu Kam se poděly ty rudé oči Co plakaly a nic neviděly? Utřely slzy a šly do píči! Kam se poděly ty slunečnice, Za kterými se i slunce otáčelo? Uschnuly samým vedrem přece! Kam se poděl ten náš přístup k životu Ten, co budil úsměv a smích? Nuže, začli jsme myslet na robotu! Teď abychom jen nostalgicky Viděli věci všecky Zůstal nám pláč, ve kterém plavou zlaté rybičky, Co jsme to zač?, Zabíjím se hystericky. pHantomas Jsem to zlo, co chodí po domech A směje se dvojčatům Věčnosti a bolesti a pak se za ně převlíká Kyselý jak déšť Hlavně nebezpečný Až budeš zralá Třešeň k nakousnutí Básník je mrtev Ježíši z New Yorku poklekni a podívej
Mormone z Arku zvedni se a utíkej Já jsem měl dost Polib mi prsten Barbare Jsi v našem světě jenom host Ucti našeho krále Hysterická idylka Krví prolitá Mechanická manželka Močí zalitá Slunce na obzoru Večer zase umře Zapoj se do chóru A připrav ten pohřeb Uhni světu mrtvý Buřiči A dej volný průchod davu Co vede tě na oprátku Upálí tě žháři – hasiči Boha moc nevzývej Básník je mrtev Bezdušový pneumatismus Něha oprátky Krvavej džus Radit sračky Všelidský plus Zobat z prdele Všelidský um Tasemnice veselé Je jim to fuk Brouci a červi Motýli bez křídel Vykastrované nervy Snílek není přítel Pálím ti křídla Benzín a petrolej Ach to je bída Aspoň něco zachovej! Upír Jsem jako nemoc co se kolem šíří nádor na mozku plíseň na nohou šířím se svou vlezlostí Do niter cizích duší Jako upír saju co nevím Ta krev je tak sladká Poškrábe mozek Co svědí dnem i nocí
Klidně mě bodni A nasaj taky trochu Pak mě pošli do řitě Krvelásky moře
Čá# &uhá: Romance v krvi Živá voda Živá voda rozsévá smrt První milostná Svoboda mamrdovi Trošku zasténá A rozhodí slovy Tak daleko Všemi směry Až si ze srdce vytáhnu nůž Olíznu svou krev A půjdu dál O jizvu navíc Srdce se už nezahojí Ale každý není král… Láska Maluju krví obrázky do tvých poloprázdných dutin Masochistické plnění snů Obaly na děti odsouzené k smrti Putují na smetiště padlých Ale líto nám to není Lepší usínat se slzami na polštáři než umírat se slzami v očích. Snad Bílý popel padá Upeču srdce zlomený Předsmažený, a připálený Bije s mezerou Pro zatajený dech – Zima, dýchám si na ruce; Odmyká nové pláně Plné ledu a chladu Schoulím se Snad to přežiju, Pro jistotu Polechtám to křehké snad.
A jen jedna zář Kometa Kometo, neboj se a leť uleť všem těm obyčejným hvězdám Co jen tak stojí a civí Ty krásná kometo, poletíš a ohromíš; zůstanou beze slov Víla večera Máš skořicový oči A úsměv majoránky Vlasy šalvěje Nos debrecínky Ale ten pohled je hořký Jak ten absint Krotí mě pouhým švihnutím Jako lva Co se na zádech kroutí Už neví co dělat Jen se svíjí Tak vílo moje! Ženo má Snad jsi matkou mých dětí A nevěstou mého drzého chtíče Praktický přístup, nashledanou Láska, dobrý den, kněžno Čase, zničíš mě jednou stejně Tak mi dovol trochu jedu Napiju se z kalichu naděje Abys mě polil a já v kaluži se válel Sbohem nespecifikovaný unikáte Úpal Vypal mi sítnici Hvězdo toulavá Kráčím za tebou A ty jdeš proti mně Jdeme si naproti A přece se vždycky mineme Tak jako včera Tak jako dnes Tak jako každej den Moře Rudé moře Cizí siluety vykresluje Dvě fronty
Měsíc padá Dodává lesk Dodává světlost Dodává smutek Krvavé potopě Slunce propadá v diziluzi Ztrácí se v tichu Když dosténá Nářek svůj Existence Beru sekáček na maso Sekeru a to dost často Esenci života do ruky Kladivo a hřebíky Položím se na kříž Dělejte si co chcete Vyučený stoický klid Masochistický sofisti Cynismus hyeny Co už mě obíhá Zpívej ptáčku I když máš jen jedno křídlo Má ti být do zpěvu Supi jsou za humny Amorek Amorek stárne, na šípi už nevidí, luk svůj zahodí. Dělo je mu málo, a na jaderné zbraně žaludek nemá. Tak smutně sedá k počítači, A začne spamovat Jmelí Dám ti větvičku štěstí Polib ho pod ní Všechna sladká slova A tvoje rty Co naplat? Trochu vína a špetka jedu Slepě kráčím v povrchovém dole Šlapu si na paty
Tekutý písek Anděle, usměj se, Usměju se taky Z čeho vzniká láska, žárlivost a zoufalství, když ne z tebe? Cizoložství Občas mám pocit Celej svět proti mně tahle fraška tenhle kolotoč Tohle večný cizoložství Staletí do očí co pálí krajím cibuli vyrostla v tvé zahradě Je hořká a kyselá jako tvoje rty Nevěrou do pekla Incestem do ráje Den zamilovaného Kafe k večeři Ohnivé ráno Napočítám čtyři vrásky Ještě včera tam nebyly Z nešťastné lásky Kokain k snídani Zasněžený večer Napočítám čtyři jizvy Ještě včera tam nebyly Krev teče z tepny Z milostné bolesti Nucené ticho Prosím – ticho mi rve uši, ale tvá slova ještě víc, Mlč už – ale navždy Nucená eutanázie Sekerou Výčitky svědomí Spláchnu vodkou To je krása to ticho Samou radostí bych se ukřižoval Izolepou
Matka (Lásky Vrchlík) Pochmurné ráno Novodobý sirotek Beznaděj a vnitřní boj Chlapče nezoufej Vzdej všechny své sny Tumáš revolver a tady hlavu Hlavně už nevzlykej! Branou snů Nesplněných A nesplnitelných Chlapec pluje Brečí Kdy už to skončí Budí nenávist Nejen na dnešek Sbírá síly a utíká Chlapče počkej Vzdej všechny své sny Tumáš žiletku a tady máš žíly Hlavně už nevzlykej! Loučení s davem Nikdy nic a teď ještě víc šířím kolem sebe rakovinu srdce – tvrdohlavě tepe, nevidí, že hynu… Položím se na Petryho misku rozříznu se skalpelem Nakreslím se na hořící desku a vyteču – mozek uchem.
Čá# třetí:
Plané slzy
Arma'don Křehká dívka Co víš o bolesti Co koluje žilami A v kámen je mění? Co víš o hedvábí Co je skryto A ocelí obaleno? Co víš o cukru Co padá z nebe A mě rozpouští? Co víš o šípu Co mi z čela trčí A moji hlavu bolí? Co víš o sněhu Co nás přikryl Když’s popelem lehla? Co víš o vlaštovkách Co ti zpívají Ale jen v létě Když je dobře A když není Tebe opouští?
Smilstvo, kterým se brodím Pohlaví, kter(é/ým) kropím Zmítán v ocelových trubkách Zašpuntuj mě lízátkem Pomaluj mě ve stokách Utrženým poupátkem V nicotu vesmír měníš A bolest ve vášeň Poprosím a zabrečíš V malovanou plíseň Krásný Valentýn Hovno se šlehačkou Vývar z ranních zvratek K obědu Tvoji rozkoš Světe rozčtvrť se Nuzné nech nuznými Oslav oslavené Oslov oslovené Srdce z krve Namaluju Vysuším Vyprsknu
Pekla okolík Slova zabolí Slintá vědomí Kálí sémě Slzí rtuť
Beznaděj Hvězdy, a co vnich?, když samota vykastruje obě oči Jedna sedmikráska a v ní sedm hříchů smrtelných Ten osmý teprve chystám: Hořím zlostí ke světu, co zlost stvořil Ukaž prstem na makaka Směje se, prdel červená Každý porod je lidská chyba Kdo objednává bolest? A kdo smrt na splátky, potrat zaplatí naše děti Ave Satanas, znič nás Jednou provždy!
Bolest hodná Bolest krásná Bolest v těle Bolest v duši Bolest všude Zabolí
Ticho Ticho – jen vítr si hraje s vlasy Je tma, stojí na planině Ruce natahuje
Nemocná Smažila etanol Jiskrou osolí Plivne koření Močí šafránku Teče jí punč
K olověnému nebi To ticho Před bouří Je sám a pořád stojí Tmu krájí Svým řevem Bolí ho Co vyléčit nejde
Co jen tak neskončí Aby si vážili dne Už bylo dost vzlyků
Nula S hřebíkem v životě A prstenem trnovým Svítící nula Hraje si na hvězdu Vystřelím šíp Uvidím, jestli se zabodne
Gravidní motýl Slova, do huby, pěna Motýle vymotej se z hlenu Proč jsi tak bílý Červe pozemský Tak pěkni jsi vládl
Stále tě cítím Jdi kam chceš Ale tu vůni Budu pamatovat Navěky Svatá Trojice Nevím kdo jsem A proč bych měl Samá faleš Tři skřítci Na jednom pařezu Přou se o nadvládu Který z nich zvítězí? Vystup ze mě Nabubřelý rebele Uteč ze mě Bázlivý poeto Snad ty jsi ryzí Ty vespod Ale sám jsi nula Jak průvodce stáda Bez stáda Jen spolu jsme ta slavná Boží trojice Co žije jednou Nohou v pekle Absurdum lidského bytí Sbírám krabicový víno po kapkách, Co se rozutekly A nechtějí se vrátit Už bylo dost krvesajů Ukládám svý děti ke spánku
Je třeba nenávidět se stylem, Stylem valentýnských panen A až jednou vzplanem Zařveme amen
Ohněte mi páteř Potetujte ruce a oholte celý tělo Vstávám Oči září Všichni ho milujete Rouško kolem sebe ovine Aby mu tu nebylo zima; Je tu jen na návštěvě, Motýl gravidní Antedate Řekni promiň všem dětem Co se musely vychovat samy Když zavrhly své kokainové rodiče Kolikrát je zabili A kolikrát je ještě zabijou Mrtvej jen jednou? Co teprve až je pohřbí A zapomenou V ozvěně srdečního zvonu Nikdy nevěř svýmu srdci Je to proradná kurva Chci být tisíce kilometrů odsud Mlátím hlavou o zeď – Ozvěna Krev teče ale nic nevyřeší Já chci být sám Ta hlava tíhne do cizího klína A srdce puká – Někdo do něj buší kladivem Přeji si umřít ale ty si mě pořád nechceš vzít Ó bože muka nebeská
Oddávám se vám Hoďte na mě síť deprese A sbohem něho prolhaná 1977 (25. prosince) Zemřel, gratulace a kytky Černobílá krev na duhový trávě Křišťálový srdce a kladivo S endorfinama v oběhu A slzou na krajíčku A pak ta nicota V kafi se lžičkou A bez hrnku Dneska ráno za úsvitu Vychází slunce Světlo Jelen Kamion Jelen Kamion Jelen Střet Guláš Zapadá slunce Tma
