Charakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA
Půdní fond ČR Bilance půdy v ČR
http://www.czso.cz/
Ukazatel Celková výměra ČR Zemědělská půda z toho: - orná půda - trvalé travní porosty - vinice - chmelnice Nezemědělská půda - z toho lesy
k 31.12.2006 (v tis. ha) 7 886 4 254 3 039 976 18 11 3 632 2 649
Půdní fond ČR Zornění
71,52 % z.p.
Zatravnění
22,8 % z.p.
Zalesnění
33,5 % c.v.
Výměra půdy na 1 obyvatele Celkem
0,0077 km2
Zemědělská půda
0,42 ha
Orná půda
0,30 ha
Lesy
0,26 ha
Pro Českou republiku je charakteristická značná rozmanitost • terénních • půdních • klimatických podmínek
• Na území ČR se vyskytují jak nížinné, tak i horské oblasti • ČR se nachází na přechodu mezi klimatem přímořským a kontinentálním • Zastoupení půd jak po stránce druhové, tak i typové je velmi pestré Vhodné rozmístění zemědělské produkce podle přírodních podmínek (tzv. rajonizace) je velmi důležitým předpokladem pro optimální využívání půdního fondu.
Charakteristika výrobního území Kde hledat informace?
1. Klimatické a meteorologické charakteristiky - atlasy a tabulky podnebí ČR - archivy meteorologických stanic - zprávy ČHMÚ
2. Geologické a pedologické charakteristiky - geologická mapa - celostátní mapa - komplexní průzkum půd (KPP)
3. Topografické charakteristiky - katastrální mapa - topografická mapa - hospodářská mapa
4. Charakteristiky ekologické a výrobní - rajonizace - bonitace zemědělských půd - projekty podniků
Komplexní průzkum půd (KPP)
Zmapování všech zemědělských půd na území ČR (1960-1972)
K dispozici jsou pak materiály dvojího druhu:
1. Pro potřeby zemědělského podniku - průvodní zpráva - základní půdní mapa (1:10 000) - kartogram zrnitosti, skeletovitosti a zamokřenosti (1:10 000) - kartogram návrhů ke zvýšení půdní úrodnosti
2. Pro potřeby okresních zemědělských zpráv - základní půdní mapa (1:50 000) - kartogram zrnitosti, skeletovistosti a zamokřenosti (1:50 000) - kartogram půdotvorných substrátů (1:50 000) - kartogram agronomických skupin
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ)
Specifický územní celek, jež v důsledku vzájemného působení složek prostředí (genetický vývoj půdy, substrátu, klimatu) má konkrétní stanovištní vlastnosti vyjádřené i hodnotou produkčního potenciálu
Vznikly na základě KPP
Jsou základem pro výpočet ceny půdy (úřední cena půdy)
Použity pro rozdělení zemědělské půdy
Charakterizována základním 5-ti místným kódem:
BPEJ 3.32.16 - klimatický region 0-9 (např. teplý mírně vlhký – 3) 2.-3. číslice - hlavní půdní jednotka 01-78 (např. hnědé půdy, kyselé vzniklé na žulách, slabě štěrkovité – 32 ) ■ 4. číslice - svažitost a expozice 0-9 (např. mírný svah 3 – 7° - 1) 5. číslice - hloubka a skeletovitost půd. profilu 0-9 (např. střední skeletovitost – 6)
1. číslice
Příklad zobrazení BPEJ v mapách
Kategorizace zemědělského území ČR
►
ZVO
►
LFA
►
Zranitelné oblasti
Historie rozdělení výrobních oblastí v ČR 1960-1996
Rozdělení území do 4 výrobních typů ■ Kukuřičný
(3 subtypy)
■ Řepařský
(3 subtypy)
■ Bramborářský (4 subtypy) ■ Horský
(2 subtypy)
Název vycházel z nejpěstovanější okopaniny (kromě horského) a subtypy se lišily podle názvů obilnin př. IIIa……Výrobní typ bramborářsko-žitný
Historie rozdělení výrobních oblastí v ČR 1996-2003 Rozdělení do 5 výrobních oblastí ■ Kukuřičná výrobní oblast - KVO
(5 podoblastí K1-K5)
■ Řepařská výrobní oblast - ŘVO
(5 podoblastí Ř1-Ř5)
■ Obilnářská výrobní oblast - OVO
(4 podoblasti O1-O4)
■ Bramborářská výrobní oblast - BVO
(4 podoblasti B1-B5)
■ Pícninářská výrobní oblast - PVO
(3 podoblasti P1-P3)
Toto rozdělení vychází z BPEJ a je oproti původnímu přesnější
Historie rozdělení výrobních oblastí v ČR
Současné rozdělení výrobních oblastí v ČR ! 2003 - ?
Rozdělení do 4 výrobních oblastí ■ Kukuřičná
výrobní oblast – KVO (3 podoblasti K1-K3)
■ Řepařská výrobní oblast – ŘVO (3 podoblast Ř1-Ř3) ■ Bramborářská výrobní oblast – BVO
(3 podoblast B1-B3) ■ Horská výrobní oblast – HVO (2 podoblasti H1-H2)
Zastoupení výrobních oblastí v ČR 1. Kukuřičná výrobní oblast - KVO
Podoblasti K1 – K3 Hlavní pěstované plodiny: Kukuřice na zrno, pšenice obecná a tvrdá, ječmen sladovnický, sója, fazol, slunečnice, len olejný, vojtěška, tabák, rajčata, žito na osivářské účely, konopí, proso, ranné brambory, zelenina.
Zastoupení výrobních oblastí v ČR 2. Řepařská výrobní oblast - ŘVO
Podoblasti Ř1 – Ř3 Hlavní pěstované plodiny: Cukrovka, kukuřice na zrno, pšenice obecná, ječmen sladovnický, vojtěška, ranné brambory, řepka olejka, hořčice bílá, (slunečnice), mák, hrách setý, sója na krmné účely, čekanka, laskavec, kmín, fenykl, koriandr, anýz, zelí, cibule.
Zastoupení výrobních oblastí v ČR 3. Bramborářská výrobní oblast - BVO
Podoblasti B1 – B3 Hlavní pěstované plodiny: Brambory ve vyšších polohách i sadbové, pšenice obecná a špalda, ječmen potravinářský a krmný, žito, oves, tritikale, řepka olejka, mák, len, hořčice bílá, lnička jarní, jetel luční, pohanka
Zastoupení výrobních oblastí v ČR 4. Horská výrobní oblast - HVO
Podoblasti H1 – H2 Hlavní pěstované plodiny: Brambory sadbové, žito, oves, tritikale, len, jetel luční, pohanka
Foto: Ing. Jaroslav Kocurek
Základní charakteristiky výrobních oblastí KVO ŘVO BVO HVO
prům. teplota
°C
9
8
7
6
n.m.v.
m
150
300
450
>600
roční srážky
mm
500
600
700
800
%
5
35
52
8
podíl ZP
LFA-oblasti
LFA LFA = Less Favoured Areas = méně příznivé oblasti
Méně příznivé oblasti pro zemědělství
Základem pro vymezování je nařízení Rady (ES) 1257/1999 o podporování rozvoje venkova
Cílem podpory je přispět k: - záruce pokračujícího využívání zem. půdy - zachování venkovské krajiny - zachování a posílení trvale udržitelných systémů
Rozdělení LFA oblastí Horské LFA (14,6 % ZP) - > 600 m.n.m - 500-600 m.n.m. se sklonem > 7° na > 50% území
Ostatní LFA (28,5 % ZP) - výnosnost území je < 34 bodů ( prům.ČR je 42 b.) - podíl pracovníků v zemědělství, rybářství a lesnictví ≥ 8 % Specifické LFA (7 % ZP) - výnosnost území 34-38 b. se sklonem > 7° na > 50% území + specifické nevýhody těchto území
LFA
Zranitelné oblasti - 44 % ZP - rozdělení území do 3 aplikačních pásem - Specifická pravidla pro používání minerálních a statkových hnojiv - vymezeno období používání N-hnojiv
(nejpřísnější ve 3.aplikačním pásmu) - max. 170 kg dusíku na ha - Neplatí pro trvalé kultury, polní zeleniny, zakryté plochy
