POZEMKOVÝ SPOLEK
CHALOUPKY
snaha zachovat krajinu pestrou
Obsah
Úvod
1
Seznam a mapa lokalit v péči PS Chaloupky
4
Lubnické stráně
6
Stráně u Opatova
8
Vladislav
10
Štěměchy – Vrchy
12
Na Podlesích u Hrutova
16
Pod Vrkočem u Netína
18
Dubová stráň
20
Martinická cihelna
22
Kamenný vrch u Heraltic
26
Urbánkův palouk
28
Stráně u Ptáčova
30
Údolí Brtnice
32
Štítary
34
Nový Svět
36
Na Kopaninách u Radonína
38
Práce s dobrovolníky
40
Pozemkové spolky působí v České republice již 13 let. V současné době pečují o více jak 300 zajímavých přírodních lokalit o celkové výměře přes 1500 hektarů a o několik památkových objektů.
Co je to pozemkový spolek a jaký je jeho význam?
Je to nezisková organizace (občanské sdružení či obecně prospěšné společnosti), která pečuje o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnictví, nájmů či dlouhodobé spolupráce s vlastníky. Obdobné organizace působí na celém světě, například ve Velké Británii mají již více jak stoletou tradici a patří k druhému největšímu vlastníku půdy po královské rodině. U nás se začalo toto hnutí rozvíjet v polovině 90. let, kdy docházelo v souvislosti s restitucemi a privatizacemi k velkým majetkovým změnám v krajině a bylo
zřejmé, že vlastnické vztahy se pro účelnou ochranu přírody a krajiny (ale i památek) stávají klíčovými. Co je platné veškeré úsilí nadšenců, sázejících ve volných chvílích stromy či pečujících o vzácnou louku, pokud si pak vlastník vzpomene, že na pozemku chce pěstovat kukuřici, neřku-li postavit garáž. Veškerá práce, vynaložené peníze i nadšení jdou v tu chvíli vniveč. Proto začaly některé organizace uzavírat s vlastníky zajímavých a cenných pozemků dlouhodobé smlouvy, nebo takové pozemky rovnou vykupovat.
Pozemkové spolky v ČR Koordinátorem hnutí pozemkových spolků v České republice je Český svaz ochránců přírody. Systémem akreditací zaručuje, že jméno pozemkových spolků nebude zneužito, pozemkovým spolkům zajišťuje metodický Úvod
servis, právní a pomoc, pro umožnění výkupů nejohroženějších pozemků vyhlásil veřejnou sbírku Místo pro přírodu (www.mistoproprirodu.cz). Pozemkovým spolkům napomáhá v jejich nelehké a užitečné činnosti i každoroční grant Ministerstva životního prostředí. Na činnost pozemkových spolků se může každý zájemce podívat podrobně. V roce 2010 zveřejnil
1
aaČeský ..svaz ochránců přírody kompletní databázi údajů o pozemkových spolcích a lokalitách v jejich péči. Zájemci v ní naleznou nejen aktuální kontakty na všechny akreditované pozemkové spolky, ale i podrobné informace o pozemcích a objektech, které spravují. Jejich popis, výměru, polohu, právní vztah pozemkového
2
spolku k nim či nabídku pro turisty. Databáze je doplněna mapami a také jednoduchou „kalkulačkou“. Zajímá vás například, kolik vlastní pozemkové spolky luk a pastvin v kraji Vysočina? Není problém! 3,8 ha. Databáze je součástí webové prezentace pozemkových spolků http://pozemkovespolky.csop.cz. Najdete ji pod odrážkami Adresář pozemkových spolků a Lokality v péči pozemkových spolků.
Pozemkový spolek Chaloupky Dvacetiletá činnost základní organizace ČSOP Kněžice je zaměřena zejména na péči o chráněná území, osvětovou a vzdělávací činnost. Naším hlavním cílem je aktivní vyhledávání přírodně cenných dosud opomíjených lokalit v regionu nacházejících se mimo zvláště chráněná Úvod
území a zabezpečení péče o ně. Tyto lokality jsou útočištěm pro mnoho druhů ohrožených rostlin a živočichů v okolní nehostinné zemědělské krajině. Na těchto lokalitách neprobíhá původní tradiční hospodaření, a proto postupně zarůstají. Naší snahou je postupně obnovit šetrné hospodaření (ruční kosení, extenzivní pastva), aby tato cenná území dále přispívala k pestrosti krajiny. Naše aktivity jsou směřovány v kraji Vysočina do oblasti Třebíčska, Telčska, Velkomeziříčska, Žďárska a Jihlavska, v Jihočeském kraji do oblasti Dačicka a v Jihomoravském kraji do oblasti Znojemska. Za účelem péče o přírodně cenná místa mimo chráněná území jsme zřídili Pozemkový spolek Chaloupky, který byl akreditován Radou Národního pozemkového spolku dne
6. 3. 2008. Významným impulzem pro rozvoj pozemkového spolku bylo založení Centra ochrany přírody Chaloupky – odborného pracoviště při ZO ČSOP Kněžice v roce 2009. Personální kapacita umožnila intenzivnější vyhledávání významných přírodně cenných území i drobnějších lokalit, vlastní provádění kvalitních průzkumů, následné efektivnější jednání s vlastníky (například obce, soukromí vlastníci, Lesy ČR, s.p., Pozemkový fond ČR) a v neposlední řadě lepší zázemí pro praktickou péči a celkové vedení pozemkového spolku. V roce 2009 byla Pozemkovým spolkem Chaloupky úspěšně vykoupena první významná lokalita v obci Štěměchy a byly získány písemné souhlasy s realizací péče o několik dalších pozemků o celkové ploše zhruba 25 ha. V současné době pečuje Pozemkový spolek Chaloupky o 1,75 ha
vlastních pozemků, 9 ha pronajatých pozemků a získalo souhlasy vlastníků na 28,8 ha pozemků na přírodně cenných nechráněných lokalitách. Činnost pozemkového spolku je podpořena Českým svazem ochránců přírody a z projektů podaných ČSOP Kněžice do výběrových řízení různých nadací (např Partnerství, VIA, Veronica) či programů Ministerstva životního prostředí (Program péče o krajinu a Podpora činnosti NNO). Péče o lokality spočívá především v ručním kosení, vyhrabávání stařiny, vyřezávání náletů a nově také pastvě. ČSOP Kněžice je vlastníkem menšího stáda ovcí plemene Cigaja, se kterým svépomocí zajišťuje pastvu na chráněných i nechráněných územích na pomezí Třebíčska a Jihlavska. Kromě 1,75 ha přírodně cenné lokality ve Štěměchách vlastní Úvod
ZO ČSOP Kněžice zhruba 14 ha z přírodního hlediska nezajímavých pozemků (dříve intenzivně obhospodařované louky a pole), které se nacházejí většinou v okolí střediska ekologické výchovy Chaloupky. Na 5 ha těchto pozemků vybudovala ZO ČSOP Kněžice na jaře 2009 pastviny a zahájila tak svou zemědělská činnost, jejímž cílem je co nejdříve fungovat v režimu ekologického zemědělství a poskytovat zázemí pro praktické ochranářské činnosti ZO ČSOP Kněžice včetně Pozemkového spolku Chaloupky.
3
Seznam a mapa lokalit v péči Pozemkového spolku Chaloupky – žlutě označeným byl pro jejich význam dán prostor v této brožuře.
lokalita
4
oblast
jednáno s
Vlastník/ pronájem/ souhlas/smlouva
Štěměchy – Vrchy (1,75 ha) – kapitola 4
Třebíčsko
obec Štěměchy
vlastník
Štěměchy – úvoz (0,9 ha)
Třebíčsko
obec Štěměchy
souhlas
Štěměchy – nad koupalištěm (0,5 ha)
Třebíčsko
obec Štěměchy
souhlas
Stráně u Opatova (1,9 ha) – kapitola 2
Třebíčsko
městys Opatov
souhlas
Stráně u Ptáčova (1,2 ha) – kapitola 11
Třebíčsko
soukromá osoba
souhlas
Vladislav (0,74 ha) – kapitola 3
Třebíčsko
městys Vladislav
souhlas
Na Podlesích u Hrutova (2,1 ha) – kapitola 5
Třebíčsko
Kraj Vysočina
smlouva
Kamenný vrch u Heraltic (1 ha) – kapitola 9
Třebíčsko
Kraj Vysočina
smlouva
Pod Vrkočem u Netína (2,3 ha) – kapitola 6
Velkomeziříčsko
panství Podstatzky-Lichtenstein
pronájem
Martinická cihelna (2 ha) – kapitola 8
Velkomeziříčsko
panství Podstatzky-Lichtenstein
pronájem
Kunšovec (0,6 ha)
Velkomeziříčsko
město Velké Meziříčí, soukromníci
souhlas
Křižanov – Za Křížovníkem (0,2 ha)
Velkomeziříčsko
obec Křižanov
souhlas
Arnolec- Uřeliště (0,38 ha)
Velkomeziříčsko
obec Arnolec
souhlas
Na Kopaninách u Radonína (2 ha) – kapitola 15
Jihlavsko
Kraj Vysočina
smlouva
Údolí Brtnice (1 ha) – kapitola 12
Jihlavsko
Kraj Vysočina
smlouva
Urbánkův palouk (1 ha) – kapitola 10
Jihlavsko
Kraj Vysočina
smlouva
Nový Svět (2,7 ha) – kapitola 14
Dačicko
obec Český Rudolec
pronájem
Toužín (1,2 ha)
Dačicko
město Dačice
souhlas
Dubová stráň (0,83 ha) – kapitola 7
Dačicko
Jihočeský kraj
smlouva
Lubnické stráně (2,95 ha) – kapitola 1
Znojemsko
obec Lubnice
souhlas
Štítary (1,4 ha) – kapitola 13
Znojemsko
městys Štítary
pronájem
Jemnice (0,29 ha)
Moravskobudějovicko
Pozemkový fond, Ministerstvo obrany
pronájem
Seznam a mapa lokalit v péči Pozemkového spolku Chaloupky
Velké Meziříčí Telč Dačice
Znojmo
Seznam a mapa lokalit v péči Pozemkového spolku Chaloupky
5
hn ě d
ás e
kč
er
ný
šo
vý e (M lita
r el ea au
ia)
kř iv a
tec ro
ln
(G
í
ag
ea
v i ll o
s a)
m
aj
1) Lubnické stráně 6
ka
Me
loe
sc a b riu s c ul u s
gických průzkumů v rámci programu Ochrana biodiverzity v roce 2010.
Lokalita Lubnické stráně se nachází v katastru obce Lubnice na západě okresu Znojmo v údolí Želetavky. Jedná se o poměrně rozsáhlý komplex xerotermních až mezofilních strání na převážně jižně exponovaných svazích. V minulosti byly tyto stráně využívány jako pastviny dobytka, pastva zde ustala pravděpodobně v 60.–70. letech 20. století. Od té doby je lokalita víceméně bez soustavného hospodářského využití. Díky velmi členitému reliéfu a bazickému podloží se zde vytvořila pestrá mozaika rostlinných společenstev s výskytem mnoha ohrožených druhů.
Z rostlin byl zjištěn výskyt křivatce rolního (Gagea villosa), černohlávku dřípeného (Prunella laciniata), z hmyzu např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), soumračník skořicový (Spialia sertorius), střevlík Pterostichus melas, který zde má jedinou známou lokalitu na Znojemsku. V řídkých křovinách pravidelně hnízdí pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a strnad luční (Miliaria calandra). Početná je také populace užovky hladké (Coronella austriaca).
Lokalita je dlouho známa díky výskytu mnoha ohrožených druhů rostlin, postupně se doplňují také údaje z oblasti zoologie. Významným impulzem pro úroveň poznání byla realizace botanických a zoolo-
První ochranářské aktivity proběhly na této lokalitě přibližně v roce 2005, kdy bylo provedeno pokosení nejcennějších částí lokality. V roce 2009 byla péče obnovena v rámci činnosti Pozemkového spolku Chaloupky. Lubnické stráně
Díky vstřícnému postoji obce jako vlastníka pozemků je možné uvažovat o postupné obnově pastvy a rozšiřování péče na další plochy.
pěnice vlašská (Sylvia nisoria)
7
v ř et
enu
ška
pě tit
eč
ná (Zy gae
na loniceare)
m odráse
k le sn
í (P
om
o
ly
ma
s e m i a r g u s)
s měl
tus
ek
je
hl
an
2) Stráně u Opatova 8
co
vý
(Ko e
l e ri a p y r a m i d
ata
)
Lokalita se nachází asi 2 km severně od Opatova na Moravě. Jedná se o prudké svahy nad silnicí v údolí drobného bočního přítoku říčky Brtnice. V minulosti sloužily travnaté stráně k pastvě ovcí, ještě do poloviny 90. let 20. století byly stráně pravidelně koseny. Posledních zhruba 15 let stráně postupně zarůstaly a dříve květnaté louky se postupně měnily na porosty kopřiv a třtiny křovištní. Od roku 2008 zde byla zahájena péče, která by měla navázat na dřívější využití jako zdroj sena pro chov ovcí. Uvažuje se také o obnově pastvy ovcí. Největším problémem je zde ruderalizace vlivem splachu z okolních polí, která způsobila značný rozvoj porostů kopřiv a kerblíku lesního. V současné době se sice na lokalitě nevyskytují žádné chráněné nebo ohrožené druhy rostlin, ale zajímavá jsou pro tento kraj typická rostlinná
hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina)
společenstva podhorských suchých trávníků a pastvin. V nejzachovalejších místech roste smělek jehlancový (Koeleria pyramidata), mateřídoušky nebo chrastavec rolní (Knautia ravensis). Květnaté stráně obývá několik zajímavějších druhů denních motýlů jako je modrásek lesní (Cyaniris semiargus), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) nebo perleťovec nejmenší (Boloria dia). Zjištěno zde bylo také několik druhů vřetenušek např. vřetenuška Stráně u Opatova
mateřídoušková (Zygaena purpuralis) nebo vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae). K zajímavostem patří výskyt houby květnatce Archerova (Clathrus archeri). Kosení je prováděno mozaikovitým způsobem, kdy jsou vynechávána květnatá místa pro možnost dokončení vývoje hmyzu a jako zdroj nektaru pro motýly a včely. Ruderalizovaná místa a plochy s třtinou se kosí dvakrát ročně.
9
s tř e
v lí
kC
y
m
ind is h
ume r a l is
kozlíček píse
č ný
(D
or
ca
n pe
destre)
s o u mr a
dio
čn ík
s
ko
3) Vladislav 10
ř ic
ov ý
(Spia li
a ser torius)
V okolí Vladislavi na Třebíčsku se zachovaly rozsáhlé plochy stepních lokalit na strmých svazích v údolí řeky Jihlavy. Přestože se jedná v regionálním měřítku o mimořádně významnou lokalitu, nemá žádnou formu ochrany, ani zde neprobíhaly žádné ochranářské zásahy. Protože tradiční obhospodařování na většině přírodně cenných ploch již dávno zaniklo, dochází postupně k rozrůstání křovin a degradaci stepních trávníků. V roce 2009 a 2010 proběhl z prostředků Fondu Vysočiny komplexní průzkum flóry a fauny, který by měl složit mimo jiné k určení hlavních cílů v ochraně a péči o toto území. V roce 2010 byly provedeny první zásahy na ploše zhruba 1 ha, které byly podpořeny z Programu péče o krajinu.
Důležitým partnerem v území je městys Vladislav, který je vlastníkem velké části nejcennějších ploch. Díky vstřícnému postoji a podpoře ze strany vedení městyse je možné uvažovat o postupném rozšiřování péče na další plochy a dlouhodobé perspektivě ochranářských aktivit v tomto území. Lokalita, kde proběhly první zásahy v podobě kosení a odstraňování náletu se nachází v údolí na západním okraji Vladislavi. Jedná se o skalní stepi a suché trávníky na hraně říčního údolí nad železniční tratí. Lokalita, která v minulosti byla přepásána, je řadu let bez údržby a postupně zarůstá náletem dřevin. Vyskytuje se zde řada významných a ohrožených rostlin a živočichů, například smil písečný (Helichrysum areanrium), sesel sivý (Seseli osseum), hlaváč žlutavý (Scabiosa Vladislav
smil písečný (Helichrysum arenarium)
ochroleuca), majka obecná (Meloe proscarabaeus), mravenec zrnojed (Messor structor), stepník rudý (Eresus kollari), soumračník skořicový (Spialia sertorius) nebo okáč kostřavový (Arethusana arethusa).
11
m r ave
ne c
Fo
rm ic a
fo r eli
n os ate c Lix
us
ci c
f
as
ula
p avi n e c
tu s
ho
rs
(J a
k
ý
sio
n e m o n t a n a)
4) Štěměchy – Vrchy 12
V blízkosti obce Štěměchy v okrese Třebíč byla na počátku roku 2008 objevena na základě spolupráce ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice a Muzea Vysočiny v Jihlavě lokalita ohroženého druhu mravence Formica (Coptoformica) foreli. Jedná se o lokalitu velikosti zhruba 2 ha, která se nachází na severozápadním okraji obce na obecních pozemcích bývalých pastvin. Lokalita byla dříve využívána jako obecní pastvina. Po ukončení pastvy docházelo postupně k jejímu zarůstání a degradaci cenných suchých trávníků. Od roku 2004 začaly být postupně realizovány zásahy na záchranu tohoto místa, především kosení, odstranění navážek a odpadů a redukce náletových dřevin. Tyto snahy, které od roku 2008 provádí ZO ČSOP Kněžice, vyvrcholily odkoupením 1,75 ha po-
rýhonosec Lixus villis
zemků od obce Štěměchy a rozšířením péče na celou plochu bývalých pastvin. Provedené podrobnější průzkumy ukázaly o jak mimořádnou lokalitu se jedná. Kromě největší kolonie mravence Formica foreli na území ČR byly objeveny další ohrožené a regionálně významné druhy hmyzu a pavouků. K nejvýznamnějším nálezům patří brouk z čeledi nosatcovitých Štěměchy – Vrchy
rýhonosec Lixus villis. Ten byl doposud znám z ČR pouze z jediné lokality v Bílých Karpatech. Druhově pestré je také společenstvo střevlíkovitých brouků vázanách na zachovalé suché trávníky. K regionálně významným patří např. druhy Cymindis humeralis a Lebia chlorocephala. Mimořádně bohatá je fauna denních motýlů, kterých zde bylo zjištěno téměř 50 druhů, což je počet na Českomoravské vysočině zcela výjimečný.
13
soumračník čárkovaný (Hesperia comma)
Bohaté populace zde mají významné druhy jako modrásek lesní (Polyommatus semiargus), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), k vzácnějším druhům patří okáč voňavkový (Brinthesia circe), soumračník máčkový (Erynnis ta-
14
ges) nebo soumračník čárkovaný (Hesperia comma). V rámci grantového programu na podporu činnosti neziskových organizací Ministerstva životního prostředí ČR proběhl na této lokalitě Štěměchy – Vrchy
projekt realizovaný ZO ČSOP Kněžice, jehož cílem bylo podrobné zmapování vegetace a fauny této lokality a provední praktických zásahů na podporu ohrožených druhů.
mozaikovité kosení
Cílem péče o tuto lokalitu je zachování vhodných podmínek pro druhově bohatá a unikátní společenstva rostlin a živočichů. Základním způsobem péče je mozaikovité kosení zaměřené na potlačení porostů třtiny křovištní a zachování
dobrého stavu vegetace suchých trávníků. Kosení je prováděno s maximálním ohledem na společenstva bezobratlých. Většina ploch je kosena 1x ročně s ponecháním dostatečně velkých ploch nepokosených. Místa s výskytem třtiny Štěměchy – Vrchy
a větším množstvím biomasy jsou kosena 2x. Veškerá travní hmota je z lokality odstraněna a využita ke krmení ovcí.
15
b r am b o r n í č
ek
hn
ěd
ý (S
ax ic o
l a r u b e t r a)
hn ě d á
s e k r oz raz
il o
vý
(M
e li
ta e
a d i a m i n a) vr b a ro zm
li s
ia
ý
l
)
ar
no
tá (
n S a li x r o s m a ri
ifo
5) Na Podlesích u Hrutova 16
Přírodní rezervace Na Podlesích se nachází nedaleko Hrutova. Jedná se o mimořádně zachovalou rašelinnou louku v nivě potoka Stráž. Již od poloviny 80. let zajišťuje péči na této lokalitě ZO ČSOP Kněžice s velkou pomocí dobrovolníků. Louka je díky různým vodním poměrům velmi členitá, což se projevuje na pestré skladbě vegetace. V okolí velké rašelinné kupy se vyskytují ostřicomechová společenstva s řídkou vegetací, podél potoka zase převažují porosty tužebníku. Rostou zde početné populace několika druhů orchidejí, zejména prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a bradáčku vejčitého (Listera ovata). K dalším ohroženým druhům patří suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) nebo vrba
rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Bohatá je fauna, hojný je hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene) nebo perleťovec kopřivový (Brenthis ino). Pravidelně zde hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a linduška luční (Anthus pratensis). V potoce protékajícím loukou žije rak říční (Astacus astacus). Nepřístupný terén, umožňuje pouze ruční kosení a vyklízení, které probíhá během tradičního letního tábora pro dobrovolníky. Kosení probíhá mozaikovitým způsobem. V posledních letech je snahou zlepšení stavu ploch navazujících na nejcennější část rezervace, k čemuž přispělo zatravnění části ochranného pásma a postupné rozšiřovaní kosených ploch. Na Podlesích u Hrutova
vstavač májový (Dactylorhiza majalis)
17
ohniv
áč e
km o ena hippoth (Lyca oe) mý o le dr
v ac h t a tr o jli s t á (
Me
ny
a
nt
he
s tr
i f o l i a t u m)
ko ho u te k
lu
čn
í (L
ychn
is f os- c u
cu
l i)
6) Pod Vrkočem u Netína 18
Předmětem našeho zájmu je mokrá louka s lučním rašeliništěm pod jižní částí hráze rybníka Vrkoč, směrem k rybníku Velký Netínský, asi 1,2 km jižně od obce Netín. Je to jedna z nejlépe zachovalých, původních mokrých luk rybničních plošin Velkomeziříčska. Významná je zejména výskytem bohatých populací zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Kvalitu zvyšuje malé luční rašeliniště pod hrází rybníka Vrkoče. Najdeme zde bohaté populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, přes 1000 ex.), ostřice dvoumužné (Carex diandra), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), zábělníku bahenního (Comarum palustre), vrbovky bahenní (Epilobium palustre), starčku potočního (Tephroseris crispa) a vzácně i bradáčku vejčitého (Listera ovata). Velmi vzácný je zde
suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Z dřevin je významná vrba pětimužná (Salix pentandra). Většina uvedených druhů roste roztroušeně i jinde v ploše louky. Po zavedení kosení se objevil jetel kaštanový (Trifolium spadiceum). Rozoraná část louky byla po dohodě vyjmuta z pole a ponechána jako úhor. Objevila se tam třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), kterou v okolí Netína již asi 100 let nikdo neviděl. Lokalita je velmi cenná z hlediska mechorostů. Byly zde nalezeny vzácné mechorosty Polytrichum strictum, dále Tomenthypnum nitens, Hypnum pratense, Campylium stellatum a Sphagnum warnstorfii. Na lokalitě žije stabilní populace ještěrky živorodé (Lacerta vivipara), vyskytuje se i užovka obojková (Natrix natrix). Z obojživelníků jsou stálí čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), skokan zelený (Rana Pod Vrkočem u Netína
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
esculenta), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo). Velmi významný je stabilní výskyt hnědáska rozrazilového (Melitaeadiamina). Roku 1996 byl proveden razantní asanační zásah na rašeliništi (vykácení olší), od r. 2002 je celá louka pravidelně kosena. Rádi bychom provedli menší revitalizaci (asanace meliorační strouhy a deponie bahna z rybníka a tůně), ale zatím se nám nepodařilo přesvědčit majitele. Nyní máme alespoň nájemní smlouvu na pravidelnou údržbu na následujících 5 let.
19
ob
ec
(J ný
ynx t o
rquilla)
r pt u t e s a ří k Le
a
s
sa s a n ka
ha
jn
) n e n e m or o s a
mo
ne (A
í
7) Dubová stráň
20
ta
ta qu
ex
l av th kr u
Jednou z mála lokalit na lesní půdě, k jejíž péči přispívá rovněž Pozemkový spolek Chaloupky, je přírodní památka Dubová stráň. Nachází se na převážně východně exponovaných svazích údolí Moravské Dyje na severním okraji města Dačice a představuje mimořádně zachovalá a druhově bohatá teplomilná lesní společenstva (především černýšové dubohabřiny) s výskytem řady vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů, např. dymnivka nízká (Corydalis pumila), křivatec nejmenší (Gagea minima), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), třezalka horská (Hypericum montanum), krasec Aphanisticus elongatus, tesařík Saphanus piceus, lenec Serropalpus barbatus, šestiočka Dysdera ninnii či cedivečka Altella biuncata. Původně křovinami porostlý svah, pravděpodobně s výraznou pastevní historií, byl v první polovině 20.
století z velké části zalesněn dubem letním v souvislosti se zřízením bažantnice. V 70. letech pak byla střední část lokality ve třech pásech odlesněna z důvodu vybudování tranzitního plynovodu, čímž se vytvořila cenná bezlesá plocha, která samovolně zarůstala druhy mělkých půd či jiných ranných sukcesních stádií. Pracovníci ZO ČSOP Kněžice zpracovali pro Krajský úřad Jihočeského kraje v roce 2008 entomologický průzkum lokality a zejména se pak podíleli na vytvoření plánu péče o tuto přírodní památku, který obsahuje řadu nových a v regionu dosud zřídka využívaných managementových opatření ve prospěch biodiverzity stávajících lesních porostů (výběrová těžba s ponecháním vysokých pařezů, vyhrabávání lesní opadanky, prosvětlování lesDubová stráň
sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
ních lemů atd). Realizace těchto zásahů, jejichž vliv je pečlivě monitorován pomocí každoročního fytocenologického snímkování, byla umožněna díky vstřícnému postoji Lesní správy Český Rudolec. Aktivity Pozemkového spolku Chaloupky se od roku 2009 zaměřují především na bezlesou enklávu ve střední části lokality, kde je v souladu s plánem péče prováděna kombinace oplůtkové pastvy ovcí spolu s mozaikovitou sečí vlhčích partií v nivě řeky.
21
st
ře
rovica (Ve ný
prostrata )
h lu s kr as ec A g ri
yp
fi l u m ius ob
m al a t e s a ří k C
8) Martinická cihelna
22
ici er
o
rozra zil r ozp r
Rozlehlá, zarůstající, travnatá jižní stráň se společenstvy mezofilních a suchých acidofilních trávníků. Přírodní podmínky lokality jsou v rámci regionu výjimečné, neboť ji tvoří velmi teplá jižní stráň, z části na sprašové návěji (leccos napoví také název trati Vinohrady, mezi lidmi Vinohrádky). Tím jsou určovány podmínky pro rostlinná i živočišná společenstva a také pro výskyt jednotlivých druhů. V části blíže cihelně je v extenzivním sadu výborně a v rámci regionu asi nejlépe zachovalé společenstvo ovsíkové louky. Na prudkém svahu v západní polovině roste několik významných teplomilných druhů rostlin: rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), bojínek tuhý (Phleum phleoides), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), světlík tuhý (Euphrasia stricta), krvavec menší
(Sanguisorba minor), mařinka psí (Asperula cynanchica), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), a rmen barvířský (Anthemis tinctoria); výjimečný je výskyt vítodu chocholatého (Polygala comosa). V roce 2009 byla nalezena záraza nachová (Orobanche purpurea). Jde o jediný známý výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu na Vysočině. Jde o velmi významnou botanickou lokalitu, zejména vzhledem k zachovalosti a rozloze lučních přírodních biotopů a biotopů křovin. V rámci Velkomeziříčska jde o plošně nejvýznamnější výskyt mezofilních trnkových křovin. Z hlediska kvality jsou křoviny taktéž zajímavé, hostí např. jediný teplomilný dřišťál obecný na Velkomeziříčsku. Z hlediska živočichů je to vynikající lokalita pro ohrožené bezobratlé. Dosavadní průzkum ukazuje, že lokaMartnická cihelna
záraza nachová (Orobanche purpurea)
lita je velmi významným útočištěm stabilních populací velmi vzácných druhů – buď druhů teplomilných, nebo druhů vázaných na větší plochy kvalitních přírodních biotopů suchých strání. Mezi brouky jsou
23
modrásek vikvicový (Polyommatus coridon)
to zejména: Omaloplia nigromarginata, Agrilus hyperici, Agrilus aurichalceus a Lixus punctirostris. Významnou skupinou jsou také
24
denní motýli, s ohroženými druhy: Aricia artaxerxes, Cupido decoloratus, Polyommatus coridon, Cyaniris semiargus, Leptidea sinapis. Z dalMartnická cihelna
ších druhů hmyzu zasluhuje zvláštní pozornost třeba i cvrček polní, neboť jde o jednu ze dvou posledních populací na celém Velkomeziříčsku.
vřetenuška kozincová (Zygaena loti)
Kromě travnatých strání je v dolní části lokality úhor. Jde o vynikající stanoviště některých ohrožených druhů hmyzu, a také zde byly nalezeny regionálně vzácné druhy plevelů (Sherardia arvensis, Euphorbia
exiigua, Silene noctifora), kterým by se v paseném úhoru mělo dařit. Před třemi lety bylo započato s praktickou péčí – s vyřezáváním porostů expanzivní trnky a s kosením. V roce Martnická cihelna
2009 byla zahájena pastva ovcí a koz. Na lokalitu máme nájemní smlouvu na následujících 5 let.
25
(Gentianella
ý český a) tvar ho hemic no b o m bsp. su
h pra ořeč ec ek ox
ko ci á n e k d v o u do
m
ý
(A
nte
nna
ri a d i o i c a )
v sta v ač ku
k
ač
ka
( O rc
h is m o rio )
9) Kamenný vrch u Heraltic 26
Lokalita je bývalou pastvinou na okraji lesního komplexu asi 1,5 km od Heraltic na Třebíčsku. Vyhlášena byla jako přírodní památka v roce 1985 a hlavním motivem byla populace hořečku českého (Gentianella praecox bohemica). Jedná se asi o 3 ha velkou plochu zachovalých podhorských pastvin a luk, kde se kromě hořečků vyskytují i další ohrožené druhy jako vemeník dvoulistý (Platantera bifolia) nebo kociánek dvoudomý (Antenaria dioica). Nedávno zde byla také objevena populace vstavače kukačky (Orchis morio), která je v této oblasti zcela výjimečná. Zoologický průzkum zde sice zatím nebyl proveden, ale první poznatky naznačují, že zde přežila i řada významných druhů bezobratlých. K zajímavostem patří např. výskyt teplomilných střevlíčků Amara lucida nebo Syntomus obscurogutatus. Zjištěna byla také maj-
majka obecná (Meloe proscarabeus)
ka obecná (Meloe proscarabaeus) a řada druhů denních motýlů. Lokalita je v posledních desetiletích využívána jako louka a je strojově kosena. Populace hořečku zde pomalu mizí a tak byla v roce 2009 obnovena na části lokality pastva Kamenný vrch u Heraltc
ovcí, která by se měla střídat s kosením. Průběžně jsou také odstarňovány smrky na okrajích luk v místech se zachovalou luční vegetací. Díky těmto zásahům snad bude možné ještě poulaci kriticky ohroženého hořečku zachránit.
27
skok an
hn
ěd
ý(
R an
em at a p o r a ri )
s ta rč e k p o t o č n eri
s c ri
su c h o p ýr
sp a)
úzk
m)
os
i
ý(
Erio
u p h or u m a n g
10) Urbánkův palouk 28
f
ol
ol
st
iu
ep í (T
hr
s ti
Lokalitu tvoří malá luční enkláva na okraji lesního porostu u silnice z Nové Brtnice do Brtnice. Vyskytují se zde mimořádně zachovalá společenstva vlhkých pcháčových a rašelinných luk s početnými populacemi řady vzácných rostlinných a živočišných druhů. Vyhlášena byla v roce 1990 jako přírodní památka a od té doby je pravidelně kosena. Kosení probíhá díky dobrovolníkům tradičním způsobem pomocí kos, tráva je ručně na plachtách vytahována, protože sem není možný přístup žádné techniky. V květnu zaujme návštěvníka početná populace prstnatce májového (Dactilorhyza majalis), která pokrývá téměř celou louku, hojný je dále suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), starček potoční (Tephroseris crispa), na několika místech lze také najít
šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum)
porosty vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia). Na lokalitě se vyskytují početné populace mokřadních druhů motýlů jako je ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) nebo perleťovec kopřivový (Brenthis ino). Urbánkův palouk
Zjištěno bylo také několik druhů vážek, např. vážka tmavá (Sympetrum danae) nebo šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum). Při vysoké hladině vody jsou zde i příhodné podmínky pro rozmnožování některých druhů obojživelníků, např. ropuchy obecné (Bufo bufo) nebo skokana hnědého (Rana temporaria).
29
marti
n áč
ek
h ab
v ro ý (S a tu rn i a p a vo n i a )
st ř e v lí k
Le
bi
a
cr u
xm
in or više ň k řo
vit
á
(P
ru n
u s f r uti c o s a )
11) Stráně u Ptáčova 30
Lokalita se nachází asi 1 km V od Třebíče nad silnicí Třebíč – Vladislav u odbočky do Hostákova. Jde o fragment suchých trávníků a teplomilných křovin na jižně exponované říční terase na písčitém podkladu. Vyskytují se zde některé teplomilné druhy rostlin jako např. hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), višeň křovitá (Prunus fruticosa) nebo pipla osmahlá (Nonea pulla). Lokalita je významná zejména jako refugium teplomilného hmyzu, z nichž k nejvýznamnějším druhům patří kudlanka nábožná (Mantis religiosa), střevlíček Lebia cruxminor, větevníček Brachytarsus nebulosus nebo krasec Aphanisticus elongatus, který zde byl nalezen poprvé v kraji Vysočina. Lokalita je významnou migrační trasou teplomilných druhů údolím Jihlavy směrem na západ zejména
díky návaznosti na rozsáhlé stepní lokality v okolí Vladislavi. Lokalita je silně ohrožena zarůstání náletem křovin, šířením akátu z okolních pozemků a invazí třtiny křovištní. V minulosti zde probíhala drobná těžba písku. Vzhledem k blízkosti hlavní silnice je zejména vytěžená pískovna ohrožena ukládáním odpadů. V roce 2008 byly na této lokalitě provedeny první zásahy jako mozaikovité kosení suchých trávníků, odstranění stařiny a vyřezání křovin, porostů višně. Cílem je rozvolnění kompaktních porostů trnky a uvolnění porostů višně křovité ve východní části lokality. V dalších letech by měl být stanoven na základě podrobnějších průzkumů přesnější plán zásahů.
Stráně u Ptáčova
krasec Aphanisticus elongatus
31
ý ov čk
oká čr os i
bia medusa) (Ere
ro z ra z il D il le n
ův
(
Ve
ro
nic
a d ill
e n ii)
s ko re cv
od
ní
(Ci
nc lu
12) Údolí Brtnice 32
s cin clu s)
Údolí říčky Brtnice v úseku mezi městem Brtnicí a soutokem s Jihlavou u Přímělkova je velmi zajímavým územím jak z pohledu dochovaných přírodních hodnot, tak i z hlediska kulturně historického a krajinářského. K ochraně nejcenějších části údolí byla v roce 2001 na ploše necelých 70 ha zřízena přírodní rezervace Údolí Brtnice. Hlavním motivem ochrany zde byly populace regionálně velmi významných druhů pavouků, motýlů, rostlin a dalších organizmů. Jedná se o pestrou mozaiku jižně exponovaných skalnatých svahů, různých typů lesních porostů, nivních luk a lesních lemů a křovin. Významný je rovněž vlastní tok říčky Brtnice, který má přirozený charakter. K nejcennějším rostlinným společenstvům patří zejména suchomilná vegetace na skalnatých svazích,
a jižně exponovaných strání, která hostí řadu teplomilných druhů rostlin a živočichů. Vyskytuje se zde např. nápadná rostlina smil písečný (Helichrysum areanrium), netřesk skalní (Jovibarba globifera) nebo rozrazil Dillenův (Veronica dillenii). K významným teplomilným druhům bezobratlých patří pavouk slíďák suchopárový (Alopecosa striatipes), řada druhů brouků a především mnoho druhů motýlů. Těch bylo při podrobných průzkumech zjištěno přes 800 druhů. Běžného návštěvníka zaujmou zejména zástupci denních motýlů. K hojným druhům patří např. okáč rosičkový (Erebia medusa), naopak k nejvzácnějším soumračník skořicový (Spialia serorius) nebo modrásek vikvicový (Polyommatus coridon). Od roku 2009 zde byla na menší části cenných suchých trávníků a skalnaÚdolí Brtnice
vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes)
tých svazích obnovena pastva ovcí, postupně by mělo dojít také k rozsáhlejšímu odstraňování náletů křovin a zvětšování ploch pastvin.
33
mod rás ek ho
vý řco
cu (Ma linea rebeli )
v ře ten u š ka tř e s li
co
vá
(Z y
ga e
na br
izae)
h o ře ck
řiž
a
tý
13) Štítary 34
(G
e n ti
a n a cr uci at
a)
Lokalita se nachází asi 2 km jižně od obce Štítary na Znojemsku. Jde o stráň na pravém břehu Štítarského potoka o rozloze asi 1,5 ha, pozůstatek bývalých obecních pastvin a luk. Hospodaření zde již několik desetiletí neprobíhá a tak postupně zarůstá náletem dřevin, což bylo ještě urychleno částečným zoráním. Na vlhčích místech také došlo k rozšíření třtiny křovištní, která se rychle šíří a potlačuje pestrá luční společenstva. V roce 2009 byla na poslední nezarostlé ploše objevena silná populace hořce křížatého (Gentiana cruciata) a následně také modráska hořcového (Maculinea rebeli), kriticky ohroženého motýla vázaného na tuto rostlinu. Podrobnější průzkum lokality odhalil i další významné a ohrožené druhy, např. hnědáska černýšového (Melitaea aurelia), vřetenušku třeslicovou (Zygaena brizae) či kudlanku nábožnou (Mantis religiosa).
kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
Díky vstřícnému postoji vlastníka, kterým je městys Štítary, bylo možné získat lokalitu do dlouhodobého pronájmu a zahájit první kroky ke zlepšení jejího stavu. V prvé řadě byla provedena redukce náletu, především hustých porostů habru, aby bylo možné lokalitu začít kosit. Cílem je obnovit zde extenzivní pastvu ovcí, která se bude střídat s mozaikovitým kosením, což zajistí vhodné podmínky Štítary
pro život hořců i modrásků a dalších druhů rostlin a živočichů. První zásahy na lokalitě a informační kampaň zaměřenou zejména na obyvatele Štítar a okolních obcí podpořila Nadace Partnerství v projektu, realizovaném v roce 2010 – 2011 pod názvem „Záchrana lokality kriticky ohroženého modráska hořcového u obce Štítary na Znojemsku“.
35
perle ťov ec n
ejm e
nš í (B
) ria dia olo
te sa ří k P hy
ma to
d
es
gla
b ra
tus
s t ře v l ík v
yp
ou
14) Nový Svět 36
klý
(C ar
a b u s c o n v ex u
s)
Lokalita se nachází na okraji stejnojmenné osady asi 5 km západně od Českého Rudolce v centrální části Přírodního parku Česká Kanada. Jedná se o balvanitý pahorek – bývalou obecní pastvinu o rozloze necelé 3 ha, v současnosti s řídkým porostem borovice lesní a bohatou populací jalovce obecného, vedenou převážně jako lesní pozemky. Na dvou nedalekých lokalitách obdobného charakteru, které jsou vyhlášeny jako přírodní památky Jalovce u Valtínova a Jalovce u Kunžaku, provedli v loňském roce členové Centra ochrany přírody Chaloupky ve spolupráci s občanským sdružením Hamerský potok z Jindřichova Hradce průzkum bezobratlých živočichů s překvapivě pozitivními výsledky, především co se týče výskytu některých významných druhů vřesovišť a suchých luk (brouci,
pavouci, rovnokřídlí, motýli). Zároveň je z okolí blízké osady Terezín známa lokalita vzácného tesaříka Phymatodes glabratus vázaného na jalovec. Na lokalitě Nový Svět se kromě jalovce obecného (Juniperus communis) vyskytují porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris) a dalších suchomilných druhů pastvin. Z motýlů byl zjištěn např. perleťovec nejmenší (Boloria dia) nebo modrásek jehlicový (Polyommatus icarus). Z brouků např. střevlík Carabus convexus nebo C. scheidleri. V roce 2010 získala ZO ČSOP Kněžice obecní pozemky do pronájmu od obce Český Rudolec a lokalita je v péči Pozemkového spolku Chaloupky. Naším záměrem je udržet zde prosvětlený charakter porostů s nižším zakmeněním nutný pro Nový Svět
vřes obecný (Calluna vulgaris)
růst a obnovu jalovců. S ohledem na značný biologický význam této lokality máme rovněž v úmyslu požádat se souhlasem vlastníka příslušné orgány státní správy o převedení uvedených lesních pozemků do kategorie lesů zvláštního určení. Na části navazujících nelesních pozemků, které jsou dlouhodobě opuštěné a částečně zarostlé náletovými dřevinami, chceme rovněž po odstranění vybrané části náletu obnovit extenzivní oplůtkovou pastvu ovcí, která přispěje k celkovému zvýšení biologické diverzity celé lokality.
37
ina acaulis) (Carl žná dy lo
pup ava be z
u žo v k a hla d k
á(
Co
ro
ne
l la
a us
triac a)
v e m e ní k dv
ou
lis
tý
( Pl a
o ta n th e ra bif
lia
)
15) Na Kopaninách u Radonína 38
Lokalita Na Kopaninách nebo také místním názvem Pálenice je drobný fragment obecních pastvin na severním svahu nad obcí Radonín o rozloze asi 2 ha. V roce 1985 zde byla vyhlášena přírodní památka s cílem ochrany populace hořečku českého (Gentianella praecox bohemica). Vlastní plocha chráněného území je dnes asi z poloviny zarostlá náletem dřevin, zbytek jsou různě zachovalé suché až mezofilní trávníky, které již řadu let nejsou pasené. Mimo rezervaci v navazujícím sadu a zbytcích suchých trávníků na místech kamenných snosů dosud přežívají některé typické druhy pastvin a suchých luk. Populace hořečku zde bohužel v posledních deseti letech silně poklesla a druh zde patrně vymírá. Naopak poměrně stabilní je populace velmi vzácné hruštičky prostřední (Pyrola media), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia)
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
nebo kociánku dvoudomého (Antennaria dioica). Z živočichů se zde hojně vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), mnohem vzácnější je užovka hladká (Coronella austriaca). V roce 2010 se podařilo po mnoha letech obnovit pastvu ovcí a provést Na Kopaninách u Radonína
podstatnou redukci náletu dřevin v nejcennějších plochách a to nejen v chráněném území, ale i v navazujícím sadu a jeho okolí. Na péči o tuto významnou lokalitu se společně podílí Centrum ochrany přírody Chaloupky a obec Radonín.
39
Práce s dobrovolníky Údržba a péče o chráněná i nechráněná území je prováděna průběžně pracovníky Českého svazu ochránců přírody Kněžice. Nebyla by však možná bez pomoci dobrovolníků – zejména studentů z okolí, z Vysočiny, ale také z jiných koutů České republiky (především z Brna a Prahy). Dobrovolníci pomáhají ZO ČSOP Kněžice již od roku 1984. Každoročně proběhnou 3 velké tradiční brigády, kterých se zúčastní přes 40 dobrovolníků a odpracuje se přibližně 1000 hodin. „Na pomoc jarní
40
přírodě“ a „Na pomoc podzimní přírodě“ jsou víkendové akce, letní „Kosení“ je mezinárodní dvoutýdenní pobyt. Na těchto akcích jde především o práci na chráněných i nechráněných přírodně cenných lokalitách v okolí sídla ZO ČSOP Kněžice. Z chráněných území se dobrovolníci angažují v PR Na Podlesích (1,9 ha) u Hrutova, v PP Urbánkův palouk (1,8 ha) mezi Novou Brtnicí a Radonínem, v PP Kamenný vrch (3,2 ha) nedaleko Heraltic a v PP Na Kopaninách u Radonína. Z nechráněných území jsou to například lokality Salátův kopec, tůně u Šamonína, stráně u Opatova, Ptáčova nebo Toužína či stepi ve Vladislavi. Péče o tato území s výskytem ohrožených rostlinných a živočišných druhů je péčí o přírodní dědictví, které nám (stejně jako dědictví kulturní) zanechali naši předkové. Kosení mokrých luk je prováděno ručně a částečně lehkou tlačnou sekačkou. Po kosení následuje sušení a odvoz sena z území. Údržba suchých stepí
a bývalých pastvin spočívá v prořezávání a odstraňování náletových stromů a keřů, kosení a hrabání stařiny. V posledních letech mají dobrovolníci možnost se něco dozvědět o extenzivní pastvě zvířaty a podílet se na péči o stádo ovcí. Dobrovolníci pomáhají za jídlo a ubytování a jsou jim proplaceny cestovní náklady. Kromě praktických zkušeností z ochrany přírody získají dobrovolníci také nezapomenutelné společné zážitky na koncertech, výletech či při vlastní tvořivé práci. Kromě práce s vlastním okruhem dobrovolníků se ZO ČSOP Kněžice v roce 2010 zapojila do programu firemního dobrovolnictví, který přirozeně propojuje komerční sektor s neziskovým a tím přispívá ke komunitnímu rozvoji v regionech. Aktivita „Zapojím se za lepší život“ je realizován Fórem dárců jako součást mezinárodního projektu ENGAGE, který je jednou z aktivit britské organizace Business in the Community.
Práce s dobrovolníky
Pomozte nám... vykoupit přírodně cenné a ohrožené lokality. Pomozte nám i Vy zachovat MÍSTO PRO PŘÍRODU. Přispějte, prosím, na konto sbírky
9999922/0800. POZEMKOVÉ SPOLKY zachraňují ohrožené přírodní lokality a navracejí přírodu do míst, odkud byla v minulosti vytlačena. Cílem kampaně „Místo pro přírodu“ je takováto místa vykupovat a trvale o ně pečovat. BLIŽŠÍ INFORMACE naleznete na www.mistoproprirodu.cz
Národní pozemkový spolek Kancelář ústřední výkonné rady ČSOP Michelská 5 140 00 Praha 4 Michle tel.: 222 516 115 e-mail:
[email protected]
Pozemkový spolek Chaloupky ZO ČSOP Kněžice Kněžice 109 675 21 Okříšky tel.: 568 423 456 e-mail:
[email protected]
„Vydáno v rámci programu rozvoje pozemkovývh spolků Českého svazu ochránců přírody, finančně podpořeného v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanovisko MŽP“. http://pozemkovespolky.csop.cz
