Cesta tam Val Cenis Maurienne Chamonix-Mont Blanc Valée Blanche Valmorel Jungfrauregion Rodinné foto Jak bylo Cesta zpìt. Val Cenis elektronicky

Cesta tam Val Cenis Maurienne Chamonix-Mont Blanc Valée Blanche Valmorel Jungfrauregion Rodinné foto Jak bylo Cesta zpìt TirហVal Cenis elektronicky

Pøedevším fotografická publikace vizuálních zážitkù z pobytu ve Val Cenis a z dalších míst navšívených ve dnech 2. - 11. 3. 2001 zachycených na filmová políèka. Fotografie jsou seøazeny tématicky podle místa poøízení do kapitol a pro nezasvìdcené doplnìny popiskami a struèným textem. Souèástí této brožurky je CD ROM s elektronickými prezentacemi a úplným souborem zdrojových fotografií, map a plánkù.

Cesta tam

Cesta tam nezaèala 2. bøezna 2001, ale nìkolik mìsícù pøedtím. Na podzim pøedchozího roku, jako každý rok, jsme dostali od švagrové nabídku zúèastnit se zimní rekreace ve Francii. Pro rok 2001 bylo vybráno støedisko Valmorel a to v termínu na pøelomu bøezna a dubna. Zkušenosti z pøedchozích pobytù ve Francii, které jsme absolvovali v dobì kolem 10. - 18. bøezna, nás pøed pozdním termínem varovali, až nás pøivedly k rozhodnutí tuto nabídku s díkem odmítnout. Po rozsáhlém sbìru informací a dùsledné srovnávací analýze jsme se rozhodli pro støedisko Val Cenis, které nabízelo více cestovních kanceláøí a které mì zajímalo už døíve. V nabídce byly pøijatelné ceny i vhodnìjší termíny a nakonec i bohatìjší programové možnosti. Problémy tìchto nabídek byly zejména v možnostech nástupu do autobusu. Rožnov nebyl v nabídce vùbec a Olomouc pouze za pøedpokladu dostateèného poètu

zájemcù - tedy možnost velmi nejistá. Nakonec jsme se rozhodli pro vlastní dopravu. Prvním úkolem bylo zjistit ideální trasu. Díky možnosti sedìt dlouhé hodiny u internetu jsem zaèal zkoušet tzv. routeplannery, což jsou programy pro vyhledávání silnièních tras. Po té, co jsem vylepšil cestu atraktivními zastávkami, jsem vybral itineráø sestavený routeplannerem Michelin:

Rožnov pod Radhoštìm - Brno - Praha Plzeò - Rozvadov - (Norinberk) - Kreutz Weinsberg - (Stuttgart) - Donaueschingen - Waldshut/Tiengen - (Aarau) - Bern Vevey - Martigny - Col de la Forclaz Chamonix - Albertville - Aiton - St. Jean de Maurienne - Modane - Val Cenis (Lanslevillard) celkem 1463 km Nabízela se i kratší varianta pøes Itálii, ale díky poplatkùm na rakouských a italských dálnicích a poplatku za tunel de Fréjus by byla také dražší. Mimoto nenabízela atraktivní zastávku po cestì, jakou byla plánovaná pìtihodinová pøestávka v Chamonix. Tu jsme chtìli využít k výjezdu lanovkou na Le Brévent, odkud je nádherný výhled na protìjší masiv Mont Blanku a pøilehlé vrcholy. Nᚠplán zaèal být ohrožen za Stuttgartem, kde jsme jednak zabloudili v klubku dálnièních køižovatek a kde také zaèalo hustì a mokøe snìžit. Nepøíjemným snìžením jsme se prodírali pøes celé jižní Nìmecko a Švýcarsko až po Martigny, kam jsme dorazili v sedm ráno, což i pøes dvouhodinovou bezpeènostní pøestávku pøed Bernem stále odpovídalo plánu. Kritickým místem se stal pøejezd pøes Col de la Forclaz, který je prezentován jako prùsmyk s celoroèním provozem. Ještì nìkolik km pøed Martigny byla tabule

informací o následných prùsmycích a tunelech oznaèena u našeho prùsmyku "Ouvert". V Martigny byla na silnici závora a tabule "Fermé". Nezbylo, než pouhých 46 km pøed Chamonix otoèit, objet celé ženevské jezero do Ženevy a odtud pokraèovat standardní trasou do Val Cenis. Chamonix jsme si ovšem museli pro tentokrát odpustit. Plánovaná i koneèná trasa cesty tam je zobrazena na dvou pøedcházejících mapkách. Po nuceném návratu z Martigny jsme od Vevey zaèali pociovat zhuštìný provoz. Jednak byla sobota a tedy termín nástupu na víkendové i týdenní rekreace a zøejmì i vliv právì zahájeného ženevského autosalonu. Tento provoz postupnì houstl až na poèátek Maurienne, kde jsme sobotnímu pøílivu rekreantù zøejmì ujeli. V našem smìru byla frekvence mírná, ale houstl provoz v protismìru - to se vraceli rekreanti z lyžaøských støedisek domù. Nepøíjemnou skuteèností byl d隝, který jednak znepøíjemòoval samotnou jízdu, ale zejména vyvolával obavy z kvality následného poèasí a snìhové pokrývky. Val Cenis nás však pøivítal sluncem a zasnìženými záøícími vrcholky. Díky uspoøenému èasu z Chamonix jsme v pohodì dojeli do Val Cenis už v jednu hodinu odpoledne.

Val Cenis

Lanslevillard

s

s

s

Lanslebourg

Lanslevillard

Val Cenis je název horského støediska, které tvoøí dvì obce: Lanslebourg a Lanslevillard. Na rozdíl od pøevážné vìtšiny francouzských støedisek se jedná pøedevším o tradièní savojské obce citlivì doplnìné ubytovacími kapacitami pro rekreanty. Tedy žádné megalomanské hotelové komplexy. Obì obce navíc leží v údolí pøi silnici mezi Modane a Val d'Isére a není tøeba se do nich šplhat nároènými serpentinami. Název Val Cenis pochází od údolí, které spojuje Haute Maurienne s Itálií. V údolí (2100 m) je pøehradní nádrž Lac du Mont Cenis a dùležitá silnice (v provozu od kvìtna do øíjna), která byla vybudovaná už v napoleonských dobách. Oblasti vévodí z jihovýchodní strany vrcholky Massif du Mont Cenis (Pnte de Charbonnel 3750 m) a ze severní a severozápadní strany vrcholky národního parku Vanoise (Dent Parachée 3684 m). Fotografie na pøedchozí dvoustranì poskytuje v naší dobì vzácný pohled na zamrzlou hladinu Lac du Mont Cenis a vrcholky nad údolím. Pøedchozí informace, známá už pøed naším pøíjezdem, nabízela možnosti nevšedních vizuálních zážitkù a efektní fotografickou žeò. Vizuální zážitky nás provázely na každém kroku, výnosy fotografických žní však nedosáhly potenciálních možností. Co nešlo zakalkulovat do výpoètù bylo poèasí. Po nìkolika letech s perfektním poèasím to hold nìkterý rok nemusí vyjít, což byl letos zøejmì poznatek tisícù permanentních návštìvníkù francouzských Alp. Pøes vrtochy poèasí (d隝, mlha, sníh) jsme si dost zalyžovali - bohužel jsme museli zredukovat oblast používaných lanovek a sjezdovek. Buï nebyly v danou dobu v provozu nebo z dùvodù promìnlivého

poèasí nebylo vhodné se pøíliš vzdalovat od hlavních tras. Vìtší problémy byly s fotografováním mám ve zvyku nejprve jeden den objet terén, vybrat si místa pøíštích zábìrù, zvolit vhodnou denní dobu a pøíští den fotografovat. Tentokrát jsem musel fotit naostro a bylo nutno využít každý moment s lepším poèasím. Výsledkem je opakování stejných zábìrù a absence jiných. Velkým problémem bylo poøizování zábìrù hor, kdy je vhodný aspoò nìjaký podíl volné oblohy pro vytvoøení potøebného kontrastu. Bílé vrcholky oproti bílé obloze se fotí dost špatnì. Z dùvodù obtížné dostupnosti nìkterých oblastí mám málo fotek ze sjezdovky l'Arcelle a zejména z oblasti jezera Val Cenis a Lanslebourg. Protože se lyžovalo díky provozní dobì vlekù nejménì do pìti hodin, nezbyl už denní èas na fotografie Lanslevillardu - proto tolik noèních fotografií. Dan oželel nìjakou hodinu lyžování (je mladý, ještì toho nalyžuje) a vydal se na jižní svahy nad Lanslevillardem a fotografoval z druhé strany. Je zajímavé, že aè podmínky na fotorafování byly omezené, spotøeba filmù byla vyšší než jindy. Obsáhlejší komentáø k sjezdovkám a lanovkám je v kapitole Hodnocení, za zmínku stojí rozsáhlé plochy pro volné lyžování, které byly díky èasté èerstvé snìhové pokrývce intenzivnì využívány. Pùvodnì plánované výlety do jiných støedisek v oblasti Maurienne (v rámci skipasu možno lyžovat v Termignonu, Aussois, La Normì, Val Fréjus, Valmainieru, za pøíplatek 80 FRF i ve Val Thorens) jsme pro nevyèerpání programu ve Val Cenis a pro nestálé poèasí zrušili.

Vyhlídková restaurace hotelu Les Mélézes

s

s Rezidence Le Bouvreuil

t Výhled z pokoje

Horní stanice lanovky du Vieus Moulin

s

s Nástupní stanice lanovky du Vieus Moulin

Horní stanice lanovky du Vieus Moulin

t

t Køižovatka lanovek 2100 m n. m.

Horní stanice lanovky dde La Tomba

s

s Nástupní stanice lanovky de La Tomba

Lyžaøská škola ve výšce 2400 m n. m.

t

t Nástupní stanice lanovky de La Tomba

t Nástupní stanice lanovky de La Tomba

Lyžaøská škola ve výšce 2400 m n. m.

s

s Rozcestník u lanovky de La Tomba

t Lanovka de La Tomba

Lanovka de La Tomba

s

s Lanovka de La Tomba

sDolní stanice lanovky de La Met

Zaèátek sjezdovky de La Met

t

t Vyhlídková plošina ve výšce 2800 m n. m.

Sjezdovka de La Met

s

s Sjezdovka de La Met

t Sjezdovka de La Met

Køižovatka sjezdovek Le Solert

s

s Le chalet La Féma

Rolby nad Lanslevillardem

t

t Dolní stanice lanovky Plan Cardinal

Dolní partie sjezdovky La Tomba

s

s Neúspìšný pohled na Lac du Mont Cenis

t Grand Roc Noir ze sjezdovky La Tomba

Sjezdovka La Met

s

s Zasnìžené štítynad Lanslebourgem

Oblaka nad Lac du Mont Cenis

t

t Pohled na lyžaøský areál z protìjšího svahu

Pohled na lyžaøský areál z protìjšího svahu

s

s Mraky se valí z Col du MontCenis na Lanslebourg

Pohled ze sjezdovky Les Cupules

t

t Sníh a oblaka

Dolní stanice lanovky de La Met s

s Pohled ze sjezdovky La Met

t Signal du Grand Mont Cenis 3377 m

Veèerní motiv z Lanslevillardu

s

s Veèerní motiv z Lanslevillardu

Veèerní motiv z Lanslevillardu

t

t Veèerní motiv z Lanslevillardu

Veèerní motiv z Lanslevillardu

s

s Veèerní motiv z Lanslevillardu

Veèerní motiv z Lanslevillardu

t

t Veèerní motiv z Lanslevillardu

Maurienne

Oblast Maurienne tvoøí mohutný údolní oblouk øeky Arc lemovaný z obou stran vrcholy, které èasto pøevyšují 3500 m. Silnièní páteø tvoøí dálnice A43, která v Modane pokraèuje tunelem de Fréjus, což je od doby, kdy byl uzavøen tunel pod Mont Blankem široko daleko jediný pøejezd do Itálie. Od St. Jean de Maurienne je údolí lemováno mnoha horskými støedisky, která mají vìtšinou typický savojský ráz. V rámci našeho cestování jsme oblastí projeli ètyøikrát, bohužel vìtšinou za špatného poèasí a v èasové tísni. Tak jsme si staèili prohlédnout pouze soustavu pevností "les forts de l'Esseillon", støedisko Bessans specializované na bìžecké lyžování a nejvýše položené støedisko Bonneval sur Arc.

Pøehledná tabulka lyžaøských støedisek v oblasti Maurienne (vèetnì dále dostupných) je uvedena na stranì 44.

historických církevních, svìtských i vojenských objektù.

Silnice dále pokraèuje do prùsmyku "Col de l'Iseran" ve výšce 2764 m a dále do Val d'Isére a Bourg St. Maurice ležící v severní èásti Savojska. Ze støedisek v Haute Maurienne (od Modane výše) je pøístup do Parc National de la Vanoise, který je pøírodní perlou Savojska. Díky poloze na pøístupových cestách do Itálie byla oblast Maurienne dùležitou èástí Savojska již v historických dobách o èemž svìdèí množství

Zajímavý postøeh - kostelní vìže v obcích Haute Maurienne (Bramans, Termignon, Lanslebourg, Lanslevillard, Bessans a urèitì i v dalších) jsou až na drobné detaily naprosto identické - nezvyklý prvek unifikace v barokním stavitelství. Oblast Maurienne je velmi rozmanitá a kromì zaruèeného vizuálního požitku nabízí všechny možné aktivity, které lze v Alpách provozovat. Pro letní mototuristiku jsou atraktivní pøejezdy pøes prùsmky Col du Mont-Cenis (2100 m - do Itálie) a Col Galibier (2646 m - do oblasti "Parc National des Ecrins").

Podveèer v údolí Maurienne

t

t Údolí Maurienne za Lanslevillardem

Les forts de l’Esseillon s

s Les forts de l’Esseillon

t Kaòon mezi stavbami pevnosti Les forts de l’Esseillon

Bonneval sur Arc s

s Bonneval sur Arc

t Bonneval sur Arc

Bessans

s

s Bonneval sur Arc

Bessans

t

t Bessans

Chamonix-Mont Blanc

Vyhlášené støedisko pod Mont Blankem jsme mìli v plánu navštívit aspoò dvakrát: Poprvé pøi cestì tam, kdy jsme uvažovali vyjet lanovkou na Le Brévent a pokochat se pohledem na úžasné panoráma masivu Mont Blanku a pøilehlé vìhlasné vrcholky. Díky prudké zmìnì poèasí, která z pátku na sobotu pøinesla hustou mokrou snìhovou nadílku, byl uzavøen pøechod Col de la Forclaz, který je jinak prezentován jako prùsmyk s celoroèním provozem. Tak jsme se museli v Martigny, 40 km od Chamonix obrátit a obloukem kolem Ženevského jezera pokraèovat k cíli cesty. [viz mapa na str. 6]

Podruhé jsme plánovali zajet do Chamonix ve vybraný den v týdnu s cílem sjet Valée Blanche. Ve støedu, po pìkném úterý, jsme vyjeli z Val Cenis. Poèasí se bìhem cesty zaèalo opìt kazit a od návratu nás odrazovala pouze nadìje, že Chamonix leží pøece jen v jiné oblasti, kde mùže být lepší poèasí. Bylo - horší. Pùvodní grandiózní program se zredukoval na procházku mìstem s nezbytnými deštníky. Pøestože den byl deštivý, šedivý, viditelnost hor nad 2500 m nulová, poøídil jsem alespoò pár snímkù. V ýlet do Valée Blanche byl nemožný. Lanovka na Aiguille du Midi sice jezdila (pro pár Japoncù), ale nahoøe bylo mínus devìt a viditelnost nula, d隝 a sníh.

Za takových podmínek bych nešel na upravovanou sjezdovku, natož pak do ledovcového, neznámého terénu. A hlavním cílem nebylo ani tak vlastní lyžování, ale vizuální požitky. Z výjimkou obèasného zahlédnutí vrcholku Le Brévent nám byl pohled na vrcholky zcela odepøen. Teprve na zpáteèní cestì, v Saint Gervis se zaèala oblaènost protrhávat a možnost zahlédnout a vyfotografovat majestátní vrcholky se zdála být pravdìpodobná. Pøes pùl hodiny jsem èíhal na parkovišti s teleoblektivem v pohotovosti, ale nebylo mi dopøáno udìlat by jeden snímek. Takže snad pøíštì.

Lanovka na Aiguille du Midi

s

s Lyžaøský areál Le Tour

Chamonix

t

t Chamonix

Chamonix

s

s Chamonix

Chamonix

t

t Lanovka na Aiguille du Midi

t Chamonix

Gare du Montenvers

s

s Gare du Montenvers

t Pomník dobyvatelù Mont Blancu

Valée Blanche

je snad snem každého lyžaøe. Sjezd po ledovcích Valée Blanche, Glacier du Geánt a Mer de Glace z Aiguille du Midi (3842 m) do Montenvers (1909 m) za ideálních snìhových podmínek až do Chamonix (1037 m) dlouhý pøes 20 km nemùže nenadchnout. A nad trasou vévodí Mont Blanc, Dent du Geánt, Aig. du Tacul, les Gr. des Jorasses, Aig. du Dru, Aig. le Verte a další vrcholy známé pøedevším z horolezecké literatury. Prvotní verze plánu naší cesty s druhou návštìvou Chamonix nepoèítala. Teprve v rámci shánìní informací a map jsem byl kolegou pøeválcován k rozhodnutí zorganizovat v týdnu výlet do Chamonix s cílem sjet Valée Blanche. Lámal mì podrobnostmi úžasného lyžaøského zážitku a dorazil vlastním videozáznamem. Takže definitivní plán vypadal takto: Vyjet ráno v šest hodin z Val Cenis do Chamonix (186 km), v devìt nakoupit celodenní skipasy (á 206 FRF) a vyjet lanovkou na Aiguille du Midi. Odtud v závìsu za organizovanou skupinou sjet celý úsek do

Montenvers. Cestou obèas zastavit na nutný oddech, svaèinu a zejména lov nezapomenutelných fotografických zábìrù. V závìru ledovce Mer de Glace nasednout na lanovku ke stanici vláèku v Montenvers a odtud do Chamonix. Podle dostupných informací se dala celá akce zvládnout za pìt až šest hodin. Jak to ale nakonec všechno dopadlo si lze pøeèíst na stranì 55. Ale naplánované jsme to mìli perfektnì.

Pohledy na masiv Mont Blanku z italské strany

Údolí øeky l’Arve s

s Gare SNCF

Opouštíme oblast Chamonix

t

t Lanovka v St. Gervais les Bains

Valmorel

Valmorel mìl být pùvodnì místem naší rekreace v roce 2001. Organizátoøi našich pøedchozích pobytù však zvolili termín na konci bøezna, což bylo pro nás pøíliš pozdì. Protože nám nevyšel nᚠprogram v Chamonix, využili jsme ušetøený èas k návštìvì tohoto støediska, abychom zjistili, o co jsme vlastnì pøišli. Odboèení z pùvodní trasy pøedstavovalo 2 krát 40 km, což nebylo vzhledem k celkové délce denní trasy zase tak moc. Poèasí, na rozdíl od Chamonix, se pøece jen trochu umoudøilo a umožnilo poøídit pár snímkù pro ty, kteøí neodmítli.

savojského slohu. I když nemám dostateèný poèet vzorkù z osobní zkušenosti pro srovnání, mohu potvrdit, že na tomto tvrzení nìco je. Kdyby ještì dole leželo aspoò pùl metru snìhu místo kaluží a bláta a svítilo slunce z vymydlené oblohy a nebyly obèasné pøeháòky, byl by efekt dokonalý, blízký fotografiím v nabízených prospektech.

Podle dostupných informací je Valmorel prezentován jako architektonicky nejzdaøilejší z moderních støedisek, a to zøejmì pro úplnou absenci budov vyšších jak ètyøi patra a použití prvkù tradièního

Podle pozdìjších zpráv a fotografií našich známých byly i pøes letošní tradièní výstøelky poèasí pobytové i lyžaøské podmínky výborné, takže pùvodní volba nebyla s ohledem na podmínky roku 2001 zase tak špatná.

Protože jsme se pohybovali pouze na úrovni støediska, nemohli jsme posoudit pøilehlé sjezdové tratì a lanovky ve vyšších polohách, které byly èasto zakryty horskými høbety.

Valmorel

s

s Valmorel

Valmorel

t

t Valmorel

t Valmorel

Valmorel

s

s Valmorel

Valmorel

t

t Valmorel

t Valmorel

Jungfrauregion

je náhrdelníkem nevšedních míst: Eiger, First, Grindelwald, Interlaken, Jungfrau, Kleine Scheidegg, Lauberhorn, Lauterbrunnen, Mönch, Mürren, Schilthorn, Schynige Platte, Wengen, Wetterhorn ... co slovo, to perla. A to vše navleèené na šòùrky kouzelných vláèkù a lanovek. Místo snù a pøání mnohých fotografù, turistù, lyžaøù, horolezcù, paraglaidistù a milovníkù horských železnic.

Jungfrauregion

V rámci plánování zpáteèní cesty neunikla pozornosti možnost (za pøedpokladu splnìní urèitých podmínek) zastávky ve vìhlasném Jungfrauregionu. Tìmi podmínkami byla nutnost vyjet z Val Cenis brzo ráno a aspoò trochu pøijatelné poèasí. Protože v inkriminovaný den (10. bøezna) byly obì podmínky splnìny, nemohlo nás už nic odradit. Plán byl sice narušen uzavøením prùsmyku Col de la Forclaz mezi Chamonix a Martigny, ale zajížïka 50 - 80 km pøes Ženevu nás od nìj neodradila. Do Grindelwaldu jsme pøijeli kolem pùl jedné, na Kleine Scheidegg pøed druhou. Poèasí bylo ideální pro lyžování, což jsme také bohatì využili, pro tvorbu atraktivních fotografií - témìø hlavní cíl cesty vìhlasných vrcholkù a stìn (Eiger, Mönch, Jungfrau, Wetterhorn, Shilthorn a dalších) už ménì. Svezli jsme se párkrát na sjezdovkách z Lauberhornu na Kleine Scheidegg a Wixi (viz mapy). V závìru jsme mìli v úmyslu po sjezdovkách a lanovkami vyjet na Männlichen, odkud je krásný výhled na Lauterbrunnental a zejména Wengen. Bohužel jsme nastoupili pøíliš pozdì a poslední úsek lanovky už byl mimo provoz. Další úmysl sjet až do Grindelwaldu byl pøerušen na mezistanici lanovky Männlichenbahn Holenstein nepøíjemným deštìm. Radìji jsme zvolili mechanizovaný sestup a dobøe jsme udìlali. D隝 sice ustal, ale v dolních partiích snìhu na sjezdovce ubývalo až se celá sjezdovka ztratila na zahrádkách švýcarských pastevcù. Na rozdíl od Chamonix nepršelo (skoro), oblaènost nebyla souvislá a ležela nad 3000 m - což však bylo málo platné, protože špièky uvedených vrcholkù leží kolem 4000 m.

Pouze asi na dvì minuty se odhalil vrchol Eigeru - v tomto okamžiku jsem byl zaháknut na kotvovém vleku a odtud fotografovat nelze. I tak jsme toho nalyžovali a zejména vidìli dost. Zbytek jsme si podle prospektù a známých fotografií domysleli a zejména nechali na pøíštì. Celkem pøíjemnì pøekvapily lyžaøské terény - podle dostupných plánkù vypadali ménì atraktivnì. Jen kdyby bylo dole víc snìhu - ale to byl letošní problém vìtšiny lyžaøských støedisek. Na zpáteèní cestì jsme si zajeli do druhého údolí (Lauterbrunnental) až do Stechelberku k lanovkám na Schilthorn. Toto údolí je lemováno pøíkrými, až 500 m vysokými kolmými svahy s prudkými vodopády, ale pro nedostatek svìtla v pozdní dobu a oblaènost jsme tuto scenérii spíše tušili než vidìli. Závìr naší návštìvy Jungfrauregionu jsme zakonèili veèerní projížïkou Interlakenem. Jungfrauregion nebyl pro mì do této doby neznámým pojmem. Jako vášnivý ètenáø horolezecké literatury jsem pøeèetl nejednu knížku, èlánek èi reportហo výstupech na Eiger. Ale teprve v rámci sbìru informací pøed touto cestou jsem si doplnil znaèné mezery ve znalostech této oblasti. Jednak jsem si udìlal jasno v lokalizaci jednotlivých míst a vrcholù, jednak jsem si doplnit do té doby neznámé souvislosti, jako napøíklad Lauberhorn a Wengen. Kromì pøírodních krás mì zaujal zdejší dopravní systém, zejména jednotlivé železnièní tratì. Nad rámec potøebných znalostí jsem posbíral dostupné informace o Jungfraubahnen o èemž mimo jiné svìdèí i mapa v závìru této kapitoly.

Nastupujeme do Vlaku WAB na Kleine Scheideg

s

s Grindelwald-Grund

tKleine Scheidegg a Laberhorn

Kleine Scheidegg a vlak JB

s

s Kleine Scheidegg a vlak JB

Lanovka Kleine Scheidegg - Lauberhorn

t

t Sjezdovka z Lauberhornu do Kleine Scheidegg

t Lanovka Wixi

Kleine Scheidegg

s

s Kleine Scheidegg

Sjezdovka z Lauberhornu

t

t Sjezdovka z Lauberhornu

Lanovka Männlichenbahn (GGM) z mezistanice Holenstein

 

s

s Horní stanice Wixi

t Švýcarská klasika

Lauterbrunnen

s

s Lauterbrunnen

t Severní stìna Eigeru z parkovištì Grindelwald-Grund

Rodinné foto

Val Cenis

s

s Val Cenis

Val Cenis

t

t Val Cenis

t Val Cenis

Val Cenis

s

s Val Cenis

t Val Cenis

Škola lyžování II:

Jak úspìšnì odolávat carvingu

Chamonix

s

s Chamonix

Valmorel

t

t Le Fréney

Valmorel

s

s Valmorel

t Valmorel

Wixi

s

s Lauberhorn

t Grindelwald-Grund

Jak bylo

ORGANIZACE - Na rozdíl od minulých let, kdy jsme jezdili na zimní rekreaci autobusy cestovních kanceláøí, jsme se pro rok 2001 rozhodli pro individuální dopravu autem. Dùvodem byla pøedevším zkušenost, že nebyly k dispozici vhodné nabídky CK s nástupem pro nás pøijatelných míst (Rožnov, Valašské Meziøíèí, Olomouc) a varianta s parkováním auta v Praze neprošla hlasováním. Zájezd byl zakoupen u CK GEOS Praha s ohledem na pøijatelnou cenu a snadnou dostupnost kanceláøe pro další jednání ). CK zajistila ubytování, pojištìní, skipas, ostatní jsme si už zajišovali sami - pojištìní zavazadel, dálnièní známku pro Švýcarsko, nejvhodnìjší trasu a valuty. V místì pobytu - Lanslevillardu - jsme se nahlásili dle pokynù CK v la Maison už ve 13 hodin, aè bylo psáno až po ètvrté hodinì. Opravdu nás odbavili až o pùl páté, takže jsme si mohli prohlédnout celé støedisko a obhlédnout rezidenci. V prùbìhu pobytu nebylo tøeba žádných organizaèních krokù, pokud nepoèítám nestandardní individuální program.

CESTA - Na úvod musím uvést, že jsem nikdy nejel na lyže do Alp autem a jak jsem zjistil, nikdo z okruhu mých známých také ne. Pøi pøedchozích pobytem jsem vidìl aut s èeskou SPZ velmi málo. Dùvod je vìtšinou znám - je to zatracenì daleko pokud se po cestì nenocuje, a to by zase pobyt znaènì zdražilo a protáhlo. Podrobnìjší detaily cesty tam a zpìt jsou uvedeny v pøíslušných kapitolách. Všude se dalo tankovat na kreditní karty, ve Francii jsme platili kartou i poplatky na dálnicích, které se platí po úsecích, vìtšinou (až na jeden pøípad), na konci trasy. Bìhem celé cesty jsme nemìli jediný dopravní èi technický problém, cestu jsme absolvovali bez boulí, škrábancù a pokut. Ještì jsem se nedostal k výpoètu cestovních nákladù, ale zøejmì budou vyšší, než jsme si zprvu spoèítal. Jednak jsme najeli pøes 4000 km (plán byl asi 3600) a prùmìrná spotøeba byla také vyšší, jednak díky použití uzavøeného støešního nosièe, nestandardnì zatíženého vozu a èasté jízdy vyšší rychlostí - když vás ve 130 km/hod pøedjíždí malé Peugeoty 205 a

kdejaká dodávka, tak se sotva udržíte. Díky zmìnám tras jsme více jezdili po francouzských dálnicích a ani pùvodnì zjištìné ceny nebyly vždy ta pravé. Hodnì mi velmi pomohl syn, který sledoval smìrové tabule a navádìl mì do správných smìrù. Bez nìj bych bloudil èastìji. Pøes všechny peripetie to nebylo tak zlé, mìl jsem z toho velké obavy. Každopádnì mám zkušenost pro pøíštì, urèitì to bude lepší. UBYTOVÁNÍ - Mìl jsem obavy o místì ubytování - ve Val Cenis lze bydlet ledaskde, tøeba i kilometr od lanovky a o konkrétním místì se rozhoduje (pokud si neobjednáváte hotel) až podle situace v místì. Moje oèekávání bylo pøekonáno na 150% - bylo nám pøidìleno apartmá v rezidenci Le Bouvreuil, která leží 100 m od hlavní kabinkové lanovky. Parkovištì bylo pøímo pøed rezidencí, do centrální èásti støediska 10 minut pìšky. Naše apartmá bylo v pøízemí z hlediska vchodu, lyžárna v patøe, balkon smìrem ke sjezdovkám, 2,5 m nad terénem.

Uspoøádání standardní 3 lùžkové studio - 1 obývací místnost s balkonem, dvì rozkládací pohovky, jídelní stùl, ètyøi židle, velký stùl, skøíòka, televizor. Kuchyòka v chodbièce, lednièka, el. trouba, spousta pøíslušenství, velká vestavená skøíò, WC a sprchový kout ve studiu. Bez námitek. Spolubydlící slušní a nehluèní (to v Dolomitech jsme mìli jinaèí rachot). Dojezd na lyžích až pøed rezidenci, posledních 20 m se muselo dojít pìšky. Když jsem vidìl, jak se mnozí rekreanti plahoèí od svých rezidencí, vzdálených i nìkolik set metrù, nebo èekají na skibus, nedovolil jsem si k našemu ubytování vznést i sebemenší námitku SLUŽBY - Pøestože nᚠpobyt byl zamìøen pøevážnì na lyžování a výlety a tudíž málo závislý na okolním vybavení, je namístì se zmínit o místních možnostech. Jednak je nutno zmínit informaèní støedisko La Maison, které je patronem osamìlých rekreantù jako jsme my, pokud jste schopni se domluvit (fr., it., ang.) dostane se vám jakýchkoliv rad a informací. V budovì je banka a funkèní bankomat.

Ve støedisku je samozøejmì nìkolik pùjèoven a prodejen sportovních potøeb, množství obchodù a hospod, pošta a škola. Pøístupný byl i sportovní areál s kluzištìm, bazénem a horolezeckou stìnou (mimo nᚠskipas). Mezi støedisky Lanslevillard a Lanslebourg jezdí v krátkých intervalech bezplatný skibus. Jinými autobusy je možno zajet za jízdné do Bessans a Bonneval sur Arc, nebo na opaènou stranu do Aussois, La Normy, Modane nebo La Fréjus. Stejným zpùsobem, asi za 20 FRF je možno jet do Orelle, odkud vede lanovka do Val Thorens. Ve støedisku se provozuje paragliding, jízda na snìžných skútrech i psích spøeženích, výlety na snìžnicích a jiné atrakce. Parkování ve støedisku je bezplatné. POÈASÍ - bylo jedinou kaòkou na celém pobytu, a to chvílemi pøímo kaluží. Pøestože jsem si o letošním poèasí nedìlal velké iluze - týdny pøed tím jsem pravidelnì sledoval snìhové a meteorologické servery a mohl jsem tušit, kam to spìje, ale pøesto jsem se kochal nadìjí, že musí být lépe. Promìnlivé, ale ménì dramatické poèasí vydrželo naštìstí až do konce. V Jungfrauregionu, pøestože obèas sprchlo èi zasnìžilo, bylo celkem pìknì až na to, že vrcholky nejatraktivnìjších kopcù se ne a ne odhalit. LYŽOVÁNÍ - Pøed nástupen na rekreaci jsem si podrobnì prostudoval informace o lyžaøských možnostech vèetnì dostupných map. Tak jsem si udìlal teoretickou pøedstavu o lyžování ve Val Cenis, Chamonix (le Brévent, la Flegére, Vallée Blanche), v Jungfrauregionu. Pozornosti neunikla ani støediska v Maurienne, která bylo možno dále navštívit (Ausois, La

Norma, Val Fréjus, Valmainier-Valloire, Orelle, Val Thorens, Termignon, Bessans, Bonneval sur Arc). Jak je výše uvedeno, z rozsáhlého lyžaøského plánu jsme realizovali pouze Val Cenis a Kleine Scheidegg - Männlichen, a to ještì ne celé. Na internetové stránce Ski France jsem pøed odjezdem dennì sledoval snìhovou pokrývku a údaje o poètu provozuschopných lanovkách a sjezdovkách. Až do doby našeho odjezdu (a dokonce i nìkolik dní po pøíjezdu) byly oba parametry vyznaèeny hodnotou 100%, což znamená, že vše bylo v provozu. Nebylo. Nulový nebo omezený provoz lanovek a sjezdovek v dolní èásti støediska v nadmoøské výšce 1400 - 1600 m celkem nepøekvapil. Dole bylo málo snìhu a navíc byl, díky obèasným dešùm i dost mokrý. Jednalo se však pøevážnì o cvièné louèky nebo propojovací sjezdovky mezi jednotlivými èástmi Lanslevillardu a Lanslebourgu, takže nám to ani moc nevadilo. Sklamáním bylo uzavøení èerné sjezdovky le Lac, která spojovala nejvyšší bod areálu s oblastí Col du Mont-Cenis. Další propojovací sjezdovka l'OUillon byla pøevážnou dobu rovnìž zavøená, takže návštìva lyžaøské oblasti Lanslebourgu byla orientaènì nároèná. Tìšil jsem se na lyžování na nové sjezdovce kolem lanovky Plan Cardinal. Ovšem i tato oblast byla obèas nepoužitelná, protože lanovka se zastavovala. Navíc lyžování v této oblasti vyžaduje speciální organizaci èasu, protože sice do areálu je od horní stanice lanovky du Solert dobrý pøístup, ale návrat je možný jedinì úplnì dolù do Lanslevillardu. Hlavní lyžování probíhalo v centrální oblasti: šestisedadlovou lanovkou du Solert nahoru, odtud pøejezd na lanovku de la Met a odtud dolù po Mont-Cenis jsme byli pouze jednou,

protože promìnlivé poèasí nedovolovalo vydávat se na orientaènì a èasovì nároèné výjezdy, navíc, když pøi první (a jediné) návštìvì byly sjezdovky u pøehrady (le Goulet, le Col) velmi zanedbané a vhodné spíše pro extrémní freeridery. Je to škoda, protože jinak byly velmi zajímavé a zøejmì i za pøíznivých podmínek ménì zatížené. Navíc zde, v oblasti Col du Mont-Cenis, se nacházely nové, zajímavé pohledy. K návratu do støediska jsme používali pøevážnì sjezdovku Familiale a na ni navazující nepojmenované úseky kolem kabinkové lanovky. tato sjezdovka mìla promìnlivou kvalitu, v prudších partiích se odpoledne tvoøily muldy a v dolní èásti byl místy mokrá. Díky omezenému rozsahu provozuschopné èásti areálu lyžovala pøevážná èást návštìvníkù na omezeném prostoru, což vedlo k obèasným frontám (ovšem ne èeských rozmìrù). Protože šestisedadlová sedaèková lanovka du Solert i šestimístná kabinka du Vieus Moulin mìli dosti vysokou pøepravní rychlost, vyprazdòovali se i na první pohled hrozivé fronty neuvìøitelnì rychle. K pøednostem tohoto støediska patøí velmi rozsáhlé plochy k volnému lyžování, lyžovat se dalo prakticky všude, protože všude byl dobrý pøístup a v terénu je málo skal a nebezpeèných míst. Díky èastým snìhovým pøeháòkám byly tyto svahy vìtšinou stále kvalitní, ovšem pøi horším poèasí a zhoršené viditelnosti vhodné pouze pro velmi zkušené lyžaøe a hazardéry. FOTOGRAFOVÁNÍ - a zejména jeho výsledky byly druhou nejdùležitìjší složkou našeho programu. Kromì standardní obrazové reportáže z Val Cenis jsem hodnì oèekával: jednak z první návštìvy v Chamonix, kdy hlavním objektem mìl být masiv Mont Blanku z vrcholu Le Brévant,

jednak z druhé návštìvy Chamonix, ze sjezdu Vallée Blanche, kdy vedle lyžaøù na rozlehlých volných pláních a ledovcích lákají objektivy zejména kouzelné štíty v blízkost sjezdu i vzdálená panoramata, jednak z návštìvy Jungfrauregionu, kde ani znaènì "profláknuté" zábìry Eigeru, Mönchu, Jungfrau, Wetterhornu èi Schilthornu neodradí fotografa od jeho orgií. Z výše uvedených plánù došlo až na ten poslední, kdy oèekávaný azurový výsledek byl soustavnì narušován dotìrnými mraky, které tvrdošíjnì sedìly na špièkách uvedených vrcholù. Ještì kritiètìjší situace byla v Chamonix, kdy mraky byly ještì èetnìjší, tmavší, agresivnìjší a navíc chrlily proudy vody. Co zbylo z pùvodních plánù je možno èásteènì shlédnout na pøedešlých stránkách. Celkem bylo naexponováno 344 fotografií. ZÁVÌR - S ohledem na výše uvedený rozsáhlý text je již málo co dodat. Pøestože jsem byl pøed odjezdem velmi dobøe informován textem i obrazem o cílových místech, ve vìtšinì pøípadù skuteènost pøedèila oèekávání. I když byl celkový dojem silnì ovlivnìn nepøíznivým poèasím, byl stále nevšední a mimoøádný. Pøedstava o dojmech, které by se dostavily za pìkného poèasí svádí k úvahám o zopakování celého podniku s pùvodním nebo upraveným programem. Nestandardní plán celé akce, možnost výskytu neoèekávaných problémù a místy nepøíznivé poèasí mohlo vyvolat nespokojenost nebo dokonce i konflikty. Ke cti všech úèastníkù zájezdu je nutno vyzvednout jejich pozitivní pøístup i v momentech nepøíznivých, kritických a problematických situací.

Cesta zpìt

Zpáteèní cesta byla s ohledem na její délku i snahu o její atraktivní využití plánována s pomocí dostupných zdrojù dlouho pøed jejím termínem. Zájmem èíslo jedna byla pùldenní pøestávka v Jungfrauregionu, což vyžadovalo vyjet z Val Cenis nejpozdìji v šest ráno. Problémem bylo pøedání apartmánu v nestandardní dobu - v pátek veèer, což se nám nakonec povedlo a umožnilo nám pøijet do Grindelwaldu kolem jedné hodiny odpoledne. A to i pøesto, že jsme museli díky uzavøenému úseku Chamonix - Martigny podstatnì prodloužit pùvodní trasu. Cesta z Val Cenis do Grindelwaldu probìhla až na pùlhodinovou zácpu na dálnici nedaleko Chambéry a drobné zaváhání pøed Interlakenem bez problémù. Zpáteèní cestu jsme zahájili veèerní prohlídkou Interlakenu. Pùvodnì plánovaný

úsek pøes Waldshut-Tiengen a Donaueschingen se mi zdál nároèný na noèní orientaci a po zkušenostech z cesty tam i ménì bezpeèný. S ohledem na zjednodušení orientace i na celodenní únavu jsem zvolil radìji delší trasu po dálnici pøes Bern, Basilej a Karlsruhe. Poslední úsek cesty na našem území probìhl mimoøádnì rychle, zejména proto, že byla nedìle a provoz minimální.

Tiráž

Val Cenis

Pøedevším fotografická publikace vizuálních zážitkù z pobytu ve Val Cenis a z dalších míst navšívených ve dnech 2. - 11. 3. 2001 zachycených na filmová políèka.

Autoøi fotografií: Pavel Škvaøil 2-3, 5, 10B, 10C, 12A, 12B, 13, 16A, 16B, 17A, 17B, 18A, 18B, 19A, 19B, 20A, 20B, 21, 22A, 22B, 23A, 23B, 24A, 24B, 25, 26A, 26B, 27A, 27B, 28A, 28B, 29, 33C, 34A, 38A, 38B, 39A, 39B, 40A, 40B, 41A, 41B, 48A, 48B, 49, 50A, 50B, 41, 52A, 52B, 53A, 53B, 54-55, 60A, 60B, 61A, 61B, 62A, 62B, 63A, 63B, 63C, 64A, 64B, 65, 70A, 80B, 71A, 71B, 72-73, 74-75, 76A, 76B, 77A, 77B, 77C, 78A, 78B, 79A, 79B, 79C, 82-83, 88A, 88B, 89, 90A, 90B, 91A, 91B, 91C, 92A, 92B, 93A, 93B, 94A, 94B, 95, 96A, 96B, 97,

Technické vybavení:

Foto: Minolta Dynax 505si, 28-85, 19-35, 75-300 Canon EOS 620, 35-105 Canon Prima Zoom 85 Sken: UMAX Astra 1220S Nicon Coolscan IV ED Tisk: Minolta Color PagePro L

101, 102A, 103,A 103B, 103C, 104A, 104B, 105, 106-107, 108A, 108B, 109A, 109B, 110A, 110B, 111, 112A, 112B, 113, 114, 115 Dan Škvaøil 1, 8-9, 10A, 22C, 30A, 30B, 31A, 31B, 32B, 32C, 33A, 34B, 35, 42-43, 47A, 47B, 116-117, 124 Zdenka Škvaøilová 100, 102B Internet 67A, 67B, 68-69 nahoøe

Software: Adobe Photoshop 4.0 Adobe Pagemaker 6.0 Corel Xara

Vydáno: 24. 1. 2001 Náklad: 1 výtisk

ž

Val Cenis elektronicky OBSAH CD ROM PUBLIKACE ValCenis1.PDF - elektronická verze této brožurky ve formátu PDF ValCenis2.PDF - mapy, plánky a úvodní fotografie ve formátu PDF

INTERNET

ValCenis - internetové stránky z tohoto pobytu WebAlbum - soubor prezentací z dovolených na internetu O B S A H C D - soubor všech nasnímaných fotografií, mapy, plánky, atd.