Cernobyl: katastrofa, ktera pokracuje PRAHA ' A H - 200
Velvyslanectvf
Beloruske republiky v
Ceske
republice
dekuje tiskarne a vydavatelstvi INPRESS, a.s., jakoz і firme pocftacoveho designu KRUML s.r.o., za poskytnutf humanitarni pomoci pri vydani teto publikace.
і
D r a z i pratele! V tomto roce uplyne 15 let ode dne, kdy doslo к velke tragedii v historii lidstva havarii v Cernobylske jaderne elektrarne, jejiz
vsechny
skutecne
nasledky
nejsou
dosud znamy. Temer vse, со probihalo v ty hrozne dny kolem jaderne elektrarny na uzemi Beloruska, se delo take pred myma ocima. Nejen jako svedka udalosti, ale і jako ucastnlka. Narodil jsem se v nejkrasnejsim koutu Beloruska, ktery byl potom nejvice zamoren - v Gomelske oblasti. Bylo velmi bolestne videt tisice nest'astnych lidf, trpfcfch bolestf, ktere neviditelna a nepochopitelna, strasna sfla vyhnala z domfl do cizich koncin. Take bylo nepochopitelne, kdyz za 2-3 roky zacali z neznamych pricin umirat lide ve zralem veku і male deti. Tragedii jsem prezil take ja, avsak syn me sestry, ktery se narodil prave v tomto roce, v roce 1986, zemrel ve veku sesti let s diagnozou nadoru na mozku. S nicim nesrovnatelny zarmutek postihl lid Beloruska, ktery prinasi vskutku ohromnou obet' za lidskou nedbalost, a dnes ziistava prakticky sam ve svem nestesti. Ale rozsah nasledku katastrofy je tak velky, ze by se mohl stat soucasti katastrofy celeho lidstva. Shromazdili jsme zcela oficialni materialy о Cernobylske tragedii. Seznamte se s nimi a pripojte se svym osobnim soucitem к bolesti a utrpenf meho lidu. S uctou a nad5ji na pochopeni Mimoradny a zplnomocneny Velvyslanec Вё1оги5кё republiky V Ceske republice
2
ООО
Vetsina lidi povazuje katastrofu у Cernobylu za udalost, kterd j e minulosti, avsak ve skutecnosti tato katastrofa pokracuje ve mi mcivi site a pusobi na zivot obyvatel t n /еші. Pfestoze od okamziku vybuchu uplvnulo patnact let, je docela mozne, 2e ty »ejv£t§j nasledky se na zdrayl lidi j e l t e neprojevily. Ze a
radiacm'm
stranek hovjo
zamorenf, ale
zmizely zyu£ne fituJky о
skutecna katastrofa pro
lidi,
vftmdw
hospodafstvi',
spotecnost, prirodu a zivotrn prostfedi se teprve zacina. Vlady zemf liejvice postizenyeh havarii yynakladaji znacnou cast prostfedku narodm'ho rozpoctu na to, aby ulehcily lidem utrpeni zpusobene katastrofou. Jim spise. z e у soueasne ekonomicke situaci j e techto prostfedkfi zoufaly nedostatek. Na zajisteni realizace rehabilitacnich projektij bylo jiz vynalozeno mnoho sil, ale pusobenim eele rady mimofadnyeh a krizovyeli situaci, ktere ohromily hospodarstvf svetoveho spolecenstvi. byl Cernobyl temer uplne zapomenut, a cestou sblrek se nashromazdila pouze mala cast ne/.bytnych prostfedku,.
OOP
26. dubna 1986 v 01:23:40 stisknul operator tlacrtko behern experimentu provadeneho pro zajisteni bezpecnosti у Cernobylskl atomove elektrame. Chyba у projektovani zpusobila roztavenf ochranne vrstvy reaktoru а йпік oblak radioakfivnich spadu, ktere zamorilycelou severni polokouli. Po nekolik tydnu tento clovek pomalu umiral v nemocnici, kam byl prevezen spolecne se svyroi kolegy. Jeho kuze, ktera byla yystavena radioaktivnimu ozafeni, cernala kazdy den, az byla na uhel. Znovu a z n o v u se ptal sam sebe, kde udelal chybu. Nevune. jake mohl ucinit zavery, ale asi by nikdy nepochopil cely dosah teto 3
hriizne katastrofy, nasledky ktere budou znicuji'ci pro cely region zeme po cela desetileti. Nebezpecne radioaktivni zamoreni zasahlo uzemi о rozloze 155 000 km 2 - mtsto, ktere bylo osfdleno 7,1 miliony osob, vcetne 3 шіііопй deti. Hodnoty radioaktivity prevysovaly stokrat analogicke hodnoty namerene po vybuchu dvou atomovych bomb, ktere byly svrzeny na Hirosimu a Nagasaki. Nasledkem vybuchu byla utrzena strecha budovy a byl zcela znicen ctvrty energeticky blok reaktoru, pricemz zahynuli 3 lide. Telo jednoho z mrtvych bylo zanechano uvnitr reaktoru, protoze j e j nebylo mozne vyprostit z duvodu velmi vysoke koncentrace radiace. U 134 pracovnikii z t e c h , kterf se dostavili na rrn'sto havarie, byla stanovena diagnoza - silne radiacni ozareni. 28 z nich zemrelo behem nasledujicich trech mesi'cu. Vypukl pozar. Radioaktivni
latky se dostaly do vysky
1,8 km
a zacaly se misit se vzdusnymi proudy v severozapadnim a severnim smeru pres zapadni a centralni oblast Beloruska. Okolo 600 tisic osob nebo „likvidatorij" se podilelo na zachrannych a obnovitelnych pracich, cistili rozvaliny a staveli odolny kryt - „sarkofag" nad znicenym reaktorem. Tito lide ziji v Belorusku, na Ukrajine a v Ruske federaci a podrobujf se stale kontrole, ktera umozni zjistit stupen dopadu radiacniho ozareni na jejich zdravf.
••• 26. duben
1986 se stal tragickym dnem, ktery vystavil
beztak
stradajici Beloruskou zemi nejtezsim zkouskam. Jiz patnact let zije Beloruska republika v podminkach radioaktivniho zamoreni zivotniho prostredi, ktere vyvolala havarie jaderneho reaktoru Cernobylske jaderne elektrarny. Cernobylska tragedie j e nejvetsi radioaktivni katastrofou ze vsech, ktere se kdy na Zemi staly. Radioaktivni latky se po katastrofe v Cernobylske elektrarne rozsirily do mnoha statu. Jejich nejvetsi mnozstvi spadlo na lizemi Beloruska (die odhadu s p e c i a l i s t asi 70 %). 4
Radioaktivni zamofeni Beloruska zacalo hned po vybuchu reaktoru. 27. - 28.
dubna
1986
se
Belorusko
nachazelo
pod
vlivem
nfzkeho
atmosferickeho tlaku. 28. dubna bylo ve vsech oblastech Beloruska destive pocasi, deste mely podobu nepfetrzitych lijaku. Neni to poprve v historii, kdy belorusky lid prochazi obdobim tvrde zkousky. V dobe Velke vlastenecke valky zahynul kazdy ctvrty obyvatel Вё1огизка, ale ne vsichni \edi, ze cernobylske nestesti se dotklo vsech obyvatel republiky. To plati predevsim pro bezprostredni obdobi po havarii, kdy se radionuklidy rozsirily po celem uzerni Beloruska. Na
uzemich
zamofenych dlouhodobe aktivnimi radionuklidy zije v soucasne dobe v 2 906 obcich 1 621 051 osob, 419 342 z n i c h jsou deti a dospivajici ve vSku do 17 let. Je pozorovan trvaly narflst onemocneni a socialne psychologicke deprese. Zvlastnf obavy vyvolava prudky narilst patologickych onemocneni stitne zlazy, vcetne rakoviny, zejmena u deti. К soucasnemu dni bylo ze zamofenych regionu presidleno vice nez 135 tisic obyvatel. Aby bylo mozne prestehovat takovy pocet lidi, jakoz і organizovat zajisteni zivotnich podminek v zamofenych oblastech, bylo nutne vybudovat nove obce a vytvofit nova pracovni mista, zmenit vyrobni profil fady prmnyslovych a zemedelskych podniku, zabezpecit dalsi rozvoj site skol a detskych pfedskolnich zafizeni, zdravotnickych objektil, vystavbu plynovodu, novych elektrickych vedeni a mnoho dalsiho. Tato prace neni jeste u konce a vyzaduje velke kapitalove investice. Od okamziku havarie v Cernobylske atomove elektrarnS uplynulo 15 let a nektere problemy zpusobene katastrofou, і pfes veskera pfijata opatreni nejen ze nejsou feseny, ale v fade pfipadu doslo k j e j i c h vyhrocenf. To je spojeno pfedevsim
s velkym kolektivnfm rozsahem
radiace,
ktere
byli
vystaveni obyvatele republiky, pokracovanim zivota obyvatel v podmfnkach vnejsiho
a vnitfniho chronickeho
ionizujiciho zafeni,
prognoz
profylaktiky
radioaktivnich
budoucich
5
komplikovanosti
efektu,
ekologickou
a ekonomickou krizi. Nasledky katastrofy ovlivnuji nejhorsim zpijsobem vsechny sfery cinnosti poskozenych regionu a statu jako celku. Cernobylska katastrofa mela vliv na vsechny oblasti zivotnich cinnosti cloveka - vyrobu, kulturu, vedu, ekonomiku a j. Prestalo byt pouzivano 2,64 tisfc km 2 zemedelske pfldy. Bylo zlikvidovano 54 kolchozu a sovchozu, uzavreno
devet
zpracovatelskych
zavodij
zemedelsko-prfimysloveho
komplexu. Znacne se snizily kapacity poll к osevu a objem celkove sklizne zemedelskych kultur, doslo к libytku poctu skotu. Byla zastavena tSzba ve 22 nalezistich mineralne-surovinovych zasob, jejichz zasoby cini temer 5 mil. m 3 stavebniho pisku, pisecnych sterkovych materialu a hlin, 7,7 mil. tun j flu a 13,5 mil. tun raseliny. Byly zastaveny geologicko-vyzkumne prace na uzemf Pripjatske oblasti se zasobami ropy, ktere se odhaduji na 52,2 mil. tun ropy. Velkou skodu prinesla cernobylska katastrofa lesnimu hospodarstvi. Vice nez jedna ctvrtina lesniho fondu Beloruska - 17,3 tisfc km" lesu bylo zamoreno. Kazdorocni ztraty zasob dreva prevysuji v soucasne dobe 2 mil. m 3 a v roce 2010 dosahnou v Gomelske a Mogilevske oblasti, kde j e z n e c i ^ n o radionuklidy 51,6 % a 36,4 % се1коуё plochy lesnich masivu, 3,5 mil. m 3 . V гопё zamoreni se nachazi okolo 340 prumyslovych podnikfl, jejichz podminky
provozovani
se
гпаспё
obyvatel znejvice postizenych
znienily.
V souvislosti
oblasti byla cinnost rady
s vysfdlenfm prijmyslovych
podnikii a objektii socialni sfery zastavena. Jine и1грё1у уе1кё ztraty а і пупі maji velke skody ze snizeni objemu vyroby, neuplne navratnosti prostredkй vlozenych do budov, staveb, zanzeni, na melioracnich systemech. Zavazne jsou ztraty na topivu, surovinach a materialech. Skoda zpiisobena republice cernobylskou katastrofou ve 30tiletem vyhledu jejiho prekonavani se odhaduje na 235 miliard USD, coz se rovna 32 rozpoctiim republiky za rok 1985.
6
••• Okolo 70 % radioaktivnich latek spadlo na uzemi Beloruska, v dusledku cehoz je uroveft znecisteni jeho uzemi nejvetsi ze vsech zemi postizenych touto tragedii. 20 % vsech lesu Beloruska je do soucasne doby stale zamoreno a 6 000 km 2 zemedelske pudy nelze v souladu s legislativou vyuzivat. 9 % vsech rozpoctovych prostredku je urceno na likvidaci primych nasledkii Cernobylske katastrofy. 109 000 osob bylo presidleno.
Struktura skod zpusobenych Beloruske republice nasledkem katastrofy v Cernobylske jaderne elektrarne za obdobi do roku 2015
1. - Dodatecne naklady spojene se zachovanim vyroby a provadenim bezpecnostnich opatreni, 191,7 mid. USD. 2. - Prime a vedlejsi ztraty, 29,6 mid. USD 3. - Usly zisk, 13,7 mid. USD
7
•••
V soucasnosti j e z nejvice zamorenych mist ve trech zemfch evakuovano 250 000 osob. Miliony lidi pokracuji ve svem zivote па uzemich s vysokou iirovni radiacniho zamoreni. Vystehovani lidi v takovem poctu j e rozsahlou akci, ktera j e neunosnym bremenem pro ekonomiku zeme. Bylo nutne vystavet pro presidlence cela mesta a toto nestesti se stalo tezkym udelem pro lidi. Vzdyt' vystavba mesta znamena песо daleko vetsiho nez vystavba nekolika mnohopatrovych budov. Bylo zapotrebi zmenit zivot obyvatel, zajistit jim veskere podmi'nky nezbytne pro zivot, vytvorit pracovni mista, vybudovat podniky, nemocnice atd. Zivot je slozity a mnohostranny a proto se nelze divit, ze kdyz lide zacinaji zit od nuly, neni to vzdycky tak jednoduche. Presidlenci potrebuji pomoc ze strany vlady a zaroven j e mezi nimi velmi vysoka nezamestnanost. I kdyz od okamziku katastrofy uplynulo patnact let, jeji nejhorsi nasledky se zatim jeste neprojevily. Do soucasne d o b y j e nejzavaznejsi hrozbou pro zdravi lidi rakovina stitne zlazy. V dobe havarie uniklo do atmosfery velke mnozstvi radioaktivniho jodu, ktery napada stitnou zlazu a mijze vyvolat vznik zhoubneho
nadoru, jakoz
і zpiisobit jina
onemocneni
tohoto
organu.
Radioaktivni jod ma kratkou dobu rozpadu a nezpiisobuje radioaktivni zamoreni uzemi. Avsak rakovina stitne zlazy j e nejcastejsim onemocnenim a nejvice j s o u j i postizeni lide, kteri byli v okamziku vybuchu detmi nebo dosud nenarozenymi detmi v 1йпё matek. Po peti letech po havarii se zacal pocet osob, ktere dostali rakovinu stitne zlazy, zvysovat. A jejich pocet stale stoupa. V nekterych mistech prevysuje dokonce az stokrat stav pred havarii. Vedci zpocatku predpokladali, ze опетоспёш' se bude nejvice rozvijet do roku 2006, к г о т ё toho se ocekavalo, ze pocet postizenych neprevysi 6 600, avsak realny
8
pocet
postizenych prekonava vsechny prognozy. Uz bylo zaregistrovano vice nez 11 000 pffpadu rakoviny stitne zlazy. Vprubehu provadeneho
realizace
Celosvetovou
mezinarodniho zdravotnickou
projektu
organizaci
„Stitna bylo
zlaza"
zjisteno,
ze
dokonce i mala uroven ozareni muze zpusobit geneticke zmeny stitne zlazy, v dusledku cehoz se snizuje jeji aktivita. To se muze projevit nasledovne: u novorozencu tezkymi opozdenimi ve vyvoji, u deti trpasliclm vzrustem, dospeli mohou trpet pocity ospalosti, nadvahou, zhorsenym snasenfm zimy, otekanim koncetin, zeny mohou mit tezsi prubeh menopauzy, muze se take rozvinout neplodnost a zhorsit srdecnl aktivita. Objevuji se dukazy o torn, ze zmeny na plicich, srdci a v oblasti ledvin mohou byt vyvolany nasledky Cernobylske katastrofy. Dopad havarie na zdravi osob neni omezen pouze radiacnim ozarenim. Zamoreni zemedelske pudy melo za nasledek jeji nepouzitelnost, coz se negativne projevilo na zasobovani obyvatel potravinarskymi vyrobky. Podle udaj u Ministerstva pro mimoradne situace Beloruske republiky ma 80 % obyvatel zdravotni potize, ktere vyvolava cela rada faktoru -
pocinaje
nedostatkem vitaminu a konce rakovinou stitne zlazy.
Znazorneni v procentech vyskytu rakoviny stitne zlazy u deti podle regionu (574 pripadu) Brestska obi. 23,5 % Minsk
Grodnenska obi. 5,6 %
Minska obi. - 5,4 %
Gomelska obi. 53,2 %
Vitebska obi.
9
1,2 %
Mogilevska obi. 5,2 %
•••
V souvislosti
s ti'm,
ze
radiacni
ozareni j e
pomerne
novym
a
malo
prozkoumanym jevem, je v soucasne dobe k dispozici velmi malo informaci o torn, jaky dopad na zdravi obyvatel
budou mit nasledky
Cernobylske
katastrofy ve vzdalene budoucnosti. Statistika rika, ze v soucasne dobe j e rakovina sti'tne zlazy pocatecm'm stadiem rozvoje rakoviny, kterou Ize primo spojovat s havarii na Cernobylske elektrarne. Presto se jine formy rakoviny mohou projevit treba az za deset let po katastrofe, a to po patnacti az dvaceti letech. U techto onemocneni pak bude velmi tezke overit, zda jsou nasledkem ozareni organizmu cloveka z havarie v Cernobylske atomove elektrarne. Obor lekarstvi neni natolik vyspely, aby se dalo zjistit, zda byla rakovina vyvolana ozarenim nebo jinymi pricinami. Nedavno provedene vyzkumy svedci o torn, ze v organizmu lidi, kteri byli v okamziku havarie detmi, se zacaly rozvijet pevne protilatky, ktere nejsou schopny rozlisit tkan organizmu od jinych typu tkani a ktere napadajf stitnou zlazu, coz muze vest k hypotireoze - snizeni jeji cinnosti. Byli vysetreni mladi lide ze dvou obci. Jedna obec byla vystavena znacnemu radiacnimu zareni, a u druhe byla zjistena nizka uroven radiace. V prubehu vysetreni nebyly zjisteny zadne vyznamne odchylky v cinnosti stitne zlazy, avsak v prvnim pripade pravdepodobnost rozvoje protilatek, ktere napadaji stitnou zlazu, petkrat prevysuje tento ukazatel u mladych lidi z druhe obce. Existuji urcite protiklady ve vysledcich praci provedenych v r a m c i projektu, ktere se zabyvaly vyzkumem vlivu Cernobylske havarie na zivotni prostredi a zdravi osob, ale jeden aspekt zustava nesporny - j e dulezite pokracovat v lekarskych vysetrenich. Vysetreni provadena z cele rady pricin hraji dulezitou roli v zivote osob, ktere bydli v oblastech postizenych nasledky 10
havarie. Za prve, lepsi pochopeni pusobeni radiacniho zareni na zdravi lidi ma velky vyznam pro stanoveni spravne diagnozy a leceni. Za druhe, a to j e nemene dulezite, lepsi pochopeni vlivu jinych faktoru na zdravi osob umozni najit presvedcive argumenty pro ty, kdo bydli na postizenych protoze jejich zdravi j e poskozeno v dusledku vaznych
uzemich,
psychologickych
traumat. Smutna j e skutecnost, ze j e to zivotne dulezite pro lidi, kteri mohou v budoucnu zazit podobne havarie. To j e jeste jeden duvod pro intenzivni praci lekaru. Navic, bez ohledu na celou hruznost tohoto tvrzeni, havarie dala unikatni moznost pro provedeni lekarskych vysetreni, ktera mohou prinest neocekavane vysledky.
••• Radioaktivni zamoreni nelze videt nebo se j e j dotknout. Zivot plyne na loukach okolo Cernobylu dal svym tempem. Divoci kanci, zubri, vlci, 1 isky a vzacne ptactvo ziji mezi lucnimi rostlinami. V lesich sbiraji stare zeny jahody a houby a prodavaji j e u cesty. Reky jsou pine ryb, ktere nikdo nelovf a proto nektere z nich dosahuji az jednoho metru. Na prvni pohled j e vytvoren dojem rajskeho blahobytu. Radiace neni viditelna, ale stale pusobi na prirodu. V oblasti Cernobylu radiace chrani paradoxne prirodu od lidi. Avsak vnitrni pocity nam napovidaji, ze tento dojem j e lzivy a ze zde neni vubec zadny raj. Radiace ma zlovestnou auru, ktera ma castecne fyzicky charakter a castecne ji lze vycitit, pricemz oba aspekty jsou zcela realne. Fyzicky aspekt spociva v torn, ze v procesu sveho rozpadu radioaktivni castice uvolni energii, ktera muze poskodit tkan organizmu. Pocitovy aspekt spociva v t o m , ze clovek j e obklopen neviditelnou a nepochopitelnou nebezpecnosti a citi a vi, ze mu muze uskodit. Tento pocit j e znamy vice nez sedmi milionum osob a zpusobuje stejnou skodu jako fyzicke aspekty vlivu radiace. Oblast verejneho informovani j e jednim z nejdulezitejsich faktoru, ktere ovlivnuji obyvatele poskozenych oblasti a souvisi s psychosocialnfmi 11
nasledky havarie. Vedeni byvaleho Sovetskeho svazu prispelo к tomu, aby tito lide neduverovali vlade. V samotnem Cernobylu pravdu о havarii zamlcovali po cele tydny. V teto dobe si deti hraly na ulicich, vystavujice se vlivu radiace. Obyvatele mesta Pripjatim, ktcrc se nachazi jeden а рйі kilometru od reaktoru, informovali о nebezpeci az za 36 hodin po katastrofe. Ucitelka prvniho stupne sla s detmi na prochazku na most, aby se podivaly na pozarniky, kteri se snazili ochladit reaktor, ze ktereho zacala unikat radioaktivita. Vsichni zaci teto tridy maji nyni rakovinu stitne zlazy. Neni nic podivneho na torn, ze obyvatele regionu 1ётёг nedii\^ruji verejnym
sdelovacim
prostredkum,
zejmena, jestlize
se to tyka jejich
bezpecnosti. Lide пеуёп etiketkam potvrzujicim radiacni bezpecnost potravin, neveri zadnym vyrobktim vyrobenym v domacich podminkach, nedflveruji vlade. Dokonce і ti, kdo ziji v р о т ё т ё priznivyeh oblastech zhlediska radiacniho zamoreni, veri, ze jsou vystaveni nebezpeci, a proto ziji ve strachu. Libovolnou nemoc nebo odchylku od normy spojuji s cernobylskou havarii a to vede к tomu, ze cast lidi se boji mit deti. Zeny, к1егё se odstehovaly z СегпоЬуЬкё zony, se casto pokousi zatajit drivejsi misto pobytu z o b a v y pred moznym odmitnutim snatku ze strany partnera. Omezenost informaci о dlouhodobych nasledcich vlivu radiacniho ozareni, celkova atmosfera nedйvёry
к verejnym
sdelovacim
prostredkum
a
nevyhnutelne
zvesti
о strasnych nemocich a genetickych mutantech zpusobily, ze miliony lidi jsou psychologicky traumatizovany a ziji v trvale panice.
••• Nikdo nebude tvrdit, ze pokud by nebylo Cernobylske katastrofy, doslo by v zemi к ekonomickemu zazraku. Na druhe strane, nasledky havarie pusobi nicive na ekonomiku. Dnes nelze prodat ani potraviny bezpecne pro zdravi jen proto, ze byly vyrobeny v tomto regionu, protoze nikdo neveri, ze jsou skutecne Ьегреспё. Region j e pokryt z уе1кё casti га1езпёпут1 plochami, к1егё jsou take zamoreny. By la doba, kdy zde byl les povazovan za эуёГю 12
druhu tvrdou valutu, ale dnes jej take neni mozne prodat. Tyto problemy vedou ke vzniku velkeho, stale narustajiciho deficitu, v dusledku cehoz vladni organy maji stale vetsi potize v hledani prostredku pro provedeni znacneho objemu praci pro ocistu uzemi a realizaci projektu na presldleni obyvatel.
••• Okolo
70
%
radioaktivnich
latek
zamorilo
uzemi
Beloruska,
v dusledku cehoz je uroven znecisteni jeho uzemi nejvetsi ze vsech zemi postizenych
touto tragedii.
a 6 000 km
2
20
%
lesu Beloruska je
dosud
zamoreno
pudy je zakazano vyuzivat pro zemedelske ucely v souladu
s legislativou. 9 % vsech rozpoctovych prostredku je urceno na likvidaci primych nasledku Cernobylske katastrofy. 109 000 osob bylo vystehovano.
Struktura vyskytu onemocneni zhoubnych nadoru u deti
o s
Mekkatkan
Kuze 0,9 %
5,1%
Stitnazlaza
Kosti 10,8
Ledviny 11,9 %
Mozek 30,8 %
13
••• Uzemf о celkove rozloze 155 ООО m 2 j e dosud zamoreno nebezpecnymi izotopy cesia 137 a stroncia 190, ktere majf velkou
dobu rozpadu a budou
predstavovat nebezpeci pro zivotni prostredi regionu po radu let pristiho stoleti. Na zamorenem uzemi se nachazeji velka zalesnena prostranstvi a ijrodna orna puda.
••• Havarie v Cernobylske atomove elektrarne se stala pricinou doposud nevidaneho utrpeni a nouze. Kdyz se poprve seznamuje clovek s fakty (zemrelo stejne osob, u kterych nebyly zjisteny zadne vyznamne geneticke odchylky), vznika dojem, ze to vsechno neni tak strasne v porovnanf s tfm, jak to bylo li'ceno v predstavach drive. Bohuzel, verejne sdelovaci prostredky nemohly tak, jak by bylo zapotrebi, obratit pozornost vefejnosti na rozsah a problemy nasledku teto priimyslove havarie. Odporna skvrna radioaktivniho zamoreni
pokryla znacnou cast lizemi zemekoule. Neni mozne
zmerit
psychologicke a socialni nasledky katastrofy jak pro obyvatele, tak ani pro ekonomiku techto zemi. Region mel velkou sanci vybudovat progresivnf spolecnost s perspektivou rozvoje po rozpadu Sovetskeho svazu,
avsak
cernobylska katastrofa jej о tuto moznost pripravila. Lide, kteri ziji v tomto regionu, se pokouseji stale zmenit svuj osud.
••• Kdyby bylo mozne tenkrat, 25. dubna
1986, predvidat
rozpad
Sovetskeho svazu, byly by nejvetsi sance pro dalsi uspesny ekonomicky rozvoj v regionu zahrnujicirn Belorusko, Ukrajinu a zapadni oblasti Ruska. V soucasne dobe jsou tyto strany zcela zavisle na importu potravinarskych vyrobku. Jsou dva zpusoby poskytnuti pomoci. Prvni spociva ve snizeni 14
financniho bfemene vlady techto zemi cestou vycleneni prostfedku, poskytnuti pomoci organizacniho a strukturni'ho charakteru, jakoz i pfedani zkusenosti pro provadeni neodkladnych opatfeni v oblasti ochrany zdravi a bezpecnosti prace. Druhy zpusob spociva v poskytnuti pomoci uvedenym zenn'm pri restrukturaiizaci
ekonomiky
za ucelem
snizeni ekonomickych
nasledku
katastrofy. Jednim ze zpusobu feseni uvedenych problemu j e hledani variant alternativniho vyuziti zamorene zemedelske pudy, napriklad pro pestovani vyrobnich
kultur
pouzivanych
jako
biologicka
topiva.
Dane
kultury
nepotrebuji duveru spotrebitelu, j e mozne pestovat j e na zamorenych uzemich a pritom zustanou „cistymi". Vsechny ostatni projekty na poskytnuti pomoci jsou urceny na zlepseni moralniho stavu obyvatel na zamorenych uzemich, coz musi nezbytne privest k urychleni celkoveho rozvoje.
••• Celkem se likvidace nasledku Cernobylske havarie zucastnilo vice nez 600 000 osob. Vsichni tito lide byli individualne ozareni v ruzne koncentraci. Zhoubna nemoc z ozareni - takova byla diagnoza pro 134 osob. 28 osob umiralo pomalou mucivou smrti behem tri mesicu od okamziku katastrofy. U tisice jinych se vice ci mene zhorsil zdravotni stav. Pro shromazdeni zbytku jaderneho topiva, ktere byly vyvrhnuty vybuchem na strechu strojovny a tretiho energetickeho bloku, byli nasazeni roboti. Avsak ani technika nevydrzela nadmerne davky ozareni a rozbila se. Tehdy sovetske vedeni vyresilo problem nejjednodussim zpusobem - byli nasazeni vojaci rychle sluzby, aby sbirali topivo rucne. Nikdo j e neupozornil na nebezpeci, ktere na ne pri plneni jim sverenych ukolu ciha a byli vystaveni ohromnym davkam radiace. Ti z nich, ktefi zustali nazivu, maji cerny smysl pro humor, kdyz se sami nazyvaji „bioroboty". Lide, ktefi se ucastnili likvidace a doposud nejsou invalidnimi, ziji jako v sudu se stfelnym prachem. Za to, ze zaplatili velmi vysokou cenu za sve hrdinstvi, zasluhujf tito lide bez jakychkoliv pochybnostf mezinarodnf uznani a podporu. 15
Rozdeleni podle poctu obyvatel zijicich na zamorenych tizemich podle oblasti.
Grodnenska
••• Jeden z ргоЫётй, na ktery se narazi ve snaze ziskat и zahranicnich start penezni prostredky na poskytnuti pomoci poskozenym zcernobylske havarie souvisf s tim, ze tato katastrofa neodpovida zcela ani jednomu zkriterif pro poskytovanf mezinarodnf pomoci. Z t o h o t o duvodu je zcela nemozne ziskat prostredky z rozpoctu urceneho pro pomoc rozvoji, to same lze take rici о prostredcich urcenych na humanitarni pomoc. Je treba uvest, ze za ucelem likvidace nasledkii cernobylske havarie j sou velmi nalehave potreba prostredky jak pro projekty spojene s poskytnutim humanitarni pomoci, tak і pro projekty na rozvoj. 16
••• Za uplynula leta po katastrofe na Cernobylske j a d e m e elektrarne byl nashromazden objemny, v mnohem unikatni vedecky material o vysledcich radiacniho pusobeni na cloveka, zvirata i rostliny, abioticke komponenty zivotniho prostredi, byly nabyty zkusenosti organizace a realizace prfslusnych opatreni na snizeni zapornych efektu tohoto pusobeni. Cas zahoji ve vzpominkach i ty nejhorsi rany. Nekterym z tech, kdo se bezprostredne s nestestim nesetkal, se zda, ze problem Cernobylu j i z neni aktualni. Mnozi zapominaji na nejvetsi katastrofu stoleti a pro nekoho j e j i z uplne minulosti. Ale ne pro lid Beloruska.
••• Dues potrebuje Belorusko realnou pomoc na likvidaci
nasledku
cernobylske havarie. Dekujeme vsem, kdo alespon zcasti prispel svym dilem ke zmenseni naseho nestesti. Malokdo, jak se zda, vi, ze j e ve meste Frydek-Mistek j i z vice nez 6 let otevrena Beloruska skola, kde se vzdelava a zaroven uzdravuje asi jeden tisic deti za rok. Skola je zcela financovana vladou Beloruska, avsak take ona dnes nutne potrebuje financni pomoc. Dekujeme vsem verejnym organizacim Ceske republiky, obycejnym lidem, podnikatelum, ktere pomahaji pri rehabilitaci deti z Beloruska v Ceske republice, a byli bychom radi, kdyby byly o teto situaci informovany v co nejsirsim meritku verejne a statni struktury.
17
Ve vsech zalezitostech tykajicich se poskytnuti humanitarm pomoci Vas radi pfijmeme na velvyslanectvi. Adresa: 171 00 Praha 7 Troja, ul. Sadky 626 tel: 688 82 16 fax: 688 82 17 V publikaci byly vyuzity materialy: 1. Zprava Generalnfho tajemnfka OSN. 2.
Vyrocni zprava Akademie ved Beloruske republiky.
18
Material byl pripraven Velvyslanectvim Beloruske republiky v Ceske republice. 19
INPRESS a.s. Husova 65, 370 05 Ceske Budejovice euro ISDN 038 510 21 11 e-mail:
[email protected] INPRESS
3N STUDIO
Ivan Nadberezny Husova 65, Ceske Budejovice tel.: 038 510 21 11 e-mail:
[email protected]
Borivojova17 Praha 3 tel.: 02 227 145 68 e-mail:
[email protected]
20
у
Cernobyl: katastrofa, ktera pokracuje
