Cenzura na internetu Z Wikipedie, otevřené encyklopedie dne 19. 1. 2010
Svět podle internetové cenzury. Modrá: žádná cenzura, žlutá: částečná cenzura, červená: pod dohledem, černá: vysoce kontrolovaná Internetová cenzura je kontrola a filtrování informací, včetně potlačování „nevhodného“ obsahu proudících internetem. Z právního hlediska je to jedna z forem cenzury, od těch ostatních se ale v několika ohledech liší.
Specifika internetové cenzury Nejvýraznějšími odlišnostmi od jiných typů cenzury jsou: • • • • • • • •
povaha samotného prostředí internetu, v kontrastu s ostatními médii fakt, že jde o decentralizované médium, které nemá jedno jediné ústředí na rozdíl od většiny ostatních médií je internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod. otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí problém, kdo se může pasovat do role cenzora co cenzora k cenzuře informací opravňuje podle jakého klíče má být cenzura opravňována komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojení, atd.
Druhy internetové cenzury Podle praktik cenzora • •
• •
(pasivní) blokování obsahu. (aktivní) postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah o věznění o nejvyšší trest (znám pouze 1 případ na světě, z Afghnánistánu) (aktivní) zákaz internetu jako celek, popř. restrikce internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají
Blokování obsahu • • • • • • •
blokace podle TLD (např. .il) blokace celých serverů blokace jednotlivých webových míst (websites) blokace RSS feedů filtrování vyhledávaných slov a frází ve vyhledávačích blokace podle konkrétních případů/událostí, které mají zůstat cenzurovány (např. Masakr na Náměstí Nebeského klidu) blokace podle jednotlivých slov (např. „demokracie“)
Cenzura na internetu podle jednotlivých zemí V říjnu 2008 vydal časopis GOOD krátký souhrn cenzury na internetu z pohledu vybraných zemí. Mimo jiné uvedl následující: • • • •
Sýrie filtruje servery YouTube, Facebook, Amazon, Hotmail a pro-kurdské stránky Spojené arabské emiráty filtrují všechny stránky s TLD .il (Izrael) Francie a Německo filtrují stránky, které zpochybňují holocaust. některé země blokují vyhledávání určitých slov, například: o „sex“ (Jemen) o „nahý“ (Írán) o „nahota“ (Súdán) o „osel“ (slangově též hlupák nebo zadek; anglicky ass) (Myanmar) o „Falung gong“ (Čínská lidová republika)
•
V Čínské lidové republice: o výsledky hledání ve vyhledávači Googlu (google.cn) podléhají cenzuře tamní vlády (tato situace se na začátku roku 2010 začíná měnit[1]) [2][3][4] o populární VoIP program Skype taktéž podléhá cenzuře o čínské blogy poskytované Microsoftem odmítají v názvech příspěvků slovo „demokracie“. o byl v roce 2005 odsouzen na 10 let žaláře blogger a novinář Shi Tao za „protistátní činnost“, kterou představitelům vlády poskytnula firma Yahoo! z mailové služby, kterou Tao používal. o internetová cenzura v určitých zemích vychází z premisy omezení samotného internetového připojení, např. o
v Myanmaru: má přístup k internetu cca 1 % obyvatelstva legální je prohlížet pouze předem schválené stránky – jejich seznam a samotné schvalování řídí myanmarská vláda internetové kavárny musejí provádět screenshoty prohlížečů, které jejich návštěvníci používají, každých 5 minut a umožnit k nim přístup představitelům myanmarské vlády
o
na Kubě: [5] přístup k internetu má méně než 2 (přesněji 1,7 ) % obyvatelstva pro e-maily existují veřejně přístupné terminály, z nichž ovšem nejde procházet Internet soukromý přístup k internetu je zakázán [5] úzkou výjimku tvoří jen nejvyšší akademická obec a výše postavení státní zaměstnanci se speciální autorizací [6] běžní občané si nemohou ani koupit počítač
cizinci mohou internet využívat jen ve několika málo prestižních hotelech, ale i tam je přístup k internetu filtrován firewally[6] porušení se trestá až 5 lety odnětím svobody (a v kombinaci s tzv. protirevoluční činností až 20 lety) obecně platí, že přístup je jen k (předem schváleným) kubánským stránkám a k zahraničním serverům je bráněn firewally[5] Kubánci pro přístup k internetu kupují na černém trhu hesla nebo jiné prostředky pro obcházení cenzury[6]
o
v Afghánistánu: má přístup k internetu cca 1 % obyvatelstva 1 případ trestu smrti pro novináře, který prostřednictvím internetu distribuoval informace o právech žen
o
Čínská lidová republika: vykazuje největší růst „internetové populace“ (ta čítá přes 150 milionů lidí a je po té ve Spojených státech 2. největší na světě); současně má ale i největší počet lidí odsouzených v souvislosti s internetovou cenzurou (48). vybudovala pravděpodobně nejsofistikovanější systém internetové cenzury ze všech zemí, kteří tento typ cenzury používají – filtrovány jsou stránky mluvící o změně nebo svrhnutí komunistického režimu v Číně, demokracii, nezávislosti Tibetu, Dalajlámovi, atd. má pro účely cenzury a „správného“ prohlížení internetu vlastní maskoty – policisty Jing-Jing a Dža-Čcha.
o
v Korejské lidově demokratické republice přestože je (v hlavním a největších městech) připraveno několik druhů připojení (BGAN, thuraya, satelitní připojení), neexistují programy nebo jakákoli iniciativa pro plošné připojení k internetu k internetu nemá přístup nikdo kromě několika málo jedinců na nejvyšších míst administrativy připojení k internetu existují jen na pár místech P'yõngyangu a hrstce větších měst, v luxusních hotelích a „zónách pro zahraniční návštěvníky“ (ti sice nejsou od obyvatel fyzicky nijak odděleni, ale obyčejní Korejci mají zakázáno s cizinci mluvit a cizinci se nikdy nedostanou z dohledu delegáta, který jim byl přidělen) existuje jen něco kolem 30 oficiálních, vládních webových míst severokorejské administrativy[7]
•
podle Reporters Without Borders existuje na světě okolo 2600 webových míst, které jsou předmětem cenzury jedné nebo více zemí, uplatňující internetovou cenzuru.
•
na světě je nebo bylo v souvislosti s internetovou cenzurou trestně stíháno celkem několik desítek lidí: o 48 v Čínské lidové republice o 24 na Kubě o 1 člověk v Myanmaru o 1 novinář v Afghánistánu (Sayed Parvíz, popraven) o celkem je uvězněno 63 lidí, většinou novinářů, bloggerů a disidentů
•
technologii filtrování výše zmíněným zemím dodávají americké korporace, jmenovitě např. Microsoft a SmartFilter.
Zdroje: [1], [2]
Internetová cenzura v Česku V Česku je jakákoli cenzura, a tedy i internetová, zakázána Článkem 17, odstavcem 3 Listiny základních práv a svobod[8]. V současné době také neexistuje žádný zákon, který by ustanovoval oprávnění nebo povinnost kohokoli zasahovat do internetové komunikace a omezovat nebo měnit přenášené informace. Zakázat zpřístupnění informací na Internetu může pouze soud, a to prostřednictvím rozsudku nebo předběžného opatření[9] (například na základě žaloby na ochranu osobnosti, tedy § 13, odst. 1 Občanského zákoníku[10]) to však nevylučuje odpovědnost (včetně případné odpovědnosti trestní) za zveřejnění nebo jiné sdělení informací prostřednictvím Internetu. Využití Internetu pro šíření informací je v trestním zákoně posuzováno obdobně jako šíření informací tiskem, rozhlasem, televizí apod., a znamená u takového skutku, pokud je trestným činem (např. trestný čin podle § 198a Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod nebo § 205 Šíření pornografie), přísnější trestnost[11]. Šíření obchodních sdělení upravuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která šíří obchodní sdělení (např. elektronickou poštou) v rozporu s tímto zákonem, může být Úřadem pro ochranu osobních údajů pokutována až do výše 10 milionů Kč[12]. Odpovědnost poskytovatele internetového připojení za přenášená data je zákonem 480/2004 Sb. obecně vyloučena. Není povinen dohlížet na obsah přenášených informací ani aktivně vyhledávat skutečnosti, které by mohly svědčit o protiprávním obsahu. V podobném postavení je i ten, kdo poskytuje dočasné meziuložení informací (technicky např. provozovatel proxy serveru) nebo ukládání informací poskytovaných uživatelem (např. provozovatel webhostingu). Poskytovatel však za obsah informací odpovídá v případě, že mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací[12]. V České republice neexistuje zákon, který by bránil poskytovateli internetového připojení uzavřít s uživatelem takovou smlouvu, která poskytovateli dovoluje omezit přístup uživatele k některým informacím nebo tyto informace pozměnit. Na základě toho někteří poskytovatelé blokují provoz na některých portech, omezují přenosovou rychlost některých typů komunikace nebo blokují přístup k některým webovým stránkám. Svévolný zásah do komunikace (nepodložený smlouvou) je však posuzován jako protizákonný[13]. V současné době omezují přístup k některým webovým stránkám společnosti Telefónica O2 Czech Republic[14][15] a Vodafone Czech Republic[16][17], zřejmě také T-Mobile Czech Republic[18]. K blokaci využívají databázi britské organizace Internet Watch Foundation, Telefónica O2 připravuje také lokální databázi vytvářenou společně se sdružením Online Safety Institute a s Policií ČR[14].
Odkazy Reference 1. ↑ Obrat Googlu: Nechce cenzurovat v Číně a hrozí odchodem, aktuálně.cz, 13. ledna 2010 2. ↑ Alison Maitland - Skype says texts are censored by China. Publikováno: 18. dubna 2006 22:23, poslední aktualizace 18. dubna 2006 23:01. www.ft.com, Financial Times 3. ↑ John Leyden Skype uses peer pressure defense to explain China text censorship Publikováno 20. dubna 2006 16:50 GMT, www.theregister.co.uk 4. ↑ Odposlouchávat Skype? Ale ano!, digitálně.stahuj.centrum.cz 5. ↑ a b c Kubánci mají svůj "google". Nenajde nic 6. ↑ a b c Internet population na serveru CIA World Factbook 7. ↑ http://www.physorg.com/news6109.html 8. ↑ Listina základních práv a svobod 9. ↑ Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád 10. ↑ Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník 11. ↑ Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon 12. ↑ a b Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti 13. ↑ Eurotel se svým Akceleratorem porušil zákon 14. ↑ a b Telefónica O2 potvrdila filtrování stránek 15. ↑ Telefonica O2 má kvůli pornu problémy s připojením 16. ↑ Vodafone blokuje nelegální a nevhodný obsah v mobilech i počítačích 17. ↑ Stalo se: Vodafone přehodnotil své blokování Internetu 18. ↑ T-Mobile jde do UMTS FDD a do blokování nelegálního obsahu V tomto článku je použit překlad textu z článku Internet censorship na anglické Wikipedii.
Související odkazy • • •
Amnesty International Reportéři bez hranic Česká pirátská strana
Externí odkazy česky •
Cenzura na internetu jako téma serveru Lupa.cz
anglicky • • • • •
http://indexoncensorship.org/ http://www.eff.org/ https://www.iraniazad.com/ http://www.good.is/post/internet-censorship/ http://opennet.net/accessdenied
ZDROJ: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura_na_internetu
