PŘEHLED ZPRÁV Ceny pohonných hmot nejvíc zatěžují daně ........................................................................ 2 Dálnice - zpožděné a drahé ................................................................................................... 2 Financování výstavby dálnic a obchvatů ............................................................................ 6 Silnici R49 začnou stavět příští rok ...................................................................................... 9 Zemanovce v Praze povede do voleb ministr dopravy Zdeněk Žák. Nahradil Šloufa ... 10 U Veselí začíná dálnice, nákladní auta však stejně jezdí přes město ............................. 11
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Ceny pohonných hmot nejvíc zatěžují daně Právo
16.09.2013
Rubrika: Firma
Autor: Martin Procházka Pumpaři vydělávají na litru benzínu sedminu toho co stát * Kamióny tankují raději v zahraničí Pohled na vývěsní štíty čerpacích stanic v posledních dnech mnohé motoristy děsí. Na hlavních tazích již za nejprodávanější Natural 95 musejí běžně platit kolem 40 korun. V průměru se natural prodává za 37 Kč a podle analytiků bude dál zdražovat. Málokdo si ale uvědomuje, kolik by stály pohonné hmoty, kdyby na ně stát neuvalil tak vysoké daně. Z každého natankovaného litru totiž motorista zaplatí státu bezmála 20 korun. Spotřební daň u benzínu činí 12,84 koruny za litr a u nafty 10,90 Kč/l. K tomu je třeba připočíst daň z přidané hodnoty, která v průměru u litru benzínu podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky vyjde na téměř 6,50 Kč. "Ceny zvyšuje i povinné přimíchávání biosložky, které benzín prodražuje o 40 haléřů a naftu o šedesát haléřů. Zbytek ceny tvoří suroviny, doprava a marže prodejců. Ty nyní činí asi 2,80 Kč z litru, tedy necelou sedminu toho, co inkasuje stát," vyčíslil Jedlička. Množství peněz, které stát vybere na daních z pohonných hmot, klesá. Podle Jedličky je to dáno právě daňovou politikou státu. "V roce 2009 vzrostla spotřební daň, což vedlo k tomu, že čeští i zahraniční dopravci tankují více v zahraničí. Přestože dopravní výkony v dopravě v roce 2010 vzrostly o více než pět procent, objem tankovaných pohonných hmot u tuzemských čerpadel se podle sdružení autodopravců Česmad Bohemia snížil. Státní rozpočet v roce 2010 kvůli zvýšení daně přišel o šest až osm miliard korun a tento stav trvá až dosud," kritizuje Jedlička. Z Informace o činnosti celní správy v roce 2012 vyplývá, že pokles výnosů v komoditě minerální oleje je odrazem přetrvávajících nižších prodejů motorové nafty a benzínu. "Pokles prodejů motorové nafty je způsoben především vysokými prodejními cenami na vnitrozemských benzínových pumpách, kdy řidiči mezinárodní tranzitní kamiónové dopravy čerpají naftu v sousedních zemích," uvádí zpráva. Ročně 80 miliard jen na spotřební dani Stát i přes tento pokles inkasuje z pohonných hmot obrovské částky. Jen na spotřební dani to loni bylo téměř 80 miliard korun. "Výnos spotřební daně z minerálních olejů byl v minulém roce 78,8 miliardy Kč a za prvních osm měsíců letošního roku činil 48,2 miliardy," sdělil Právu mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek. Další miliardy k tomu stát získává na DPH.
Dálnice - zpožděné a drahé ČT 1
15.09.2013
Relace: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor: Nízká cena, která letí při stavbě raketově vzhůru. U silnic a dálnic běžná věc. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se náklady zvyšují průměrně až o 70 procent. Ale našel se i případ, kdy byla Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
konečná cena sedminásobná. NKÚ zároveň srovnává stavební náklady na jeden kilometr dálnice. Zatímco v Německu se vloni taková věc pořídila v přepočtu průměrně za 260 milionů korun, v Česku činily stavební náklady na kilometr dálnice 355 milionů. Staví se tu tedy skoro o třetinu dráž. Pomalá a předražená výstavba dálnic a rychlostních silnic není v České republice ničím novým. Stačí se v čase vrátit o bezmála půl století zpět. redaktor /Československý filmový týdeník/ /leden 1969/: Krajina u Mirošovic na Benešovsku v prosinci minulého roku. Tudy povede dlouho slibovaná dálnice Praha - Brno - Bratislava. Jak to na stavbě vypadá ne někde před Brnem nebo u Bratislavy, ale zatím jen asi 25 kilometrů za Prahou. Moc pracovního ruchu jsme tady neviděli. Byl mírný mrazík, ale stavbě tohoto mostu by zima nevadila, kdyby, ano, kdyby měli stavbaři správné panely a nepřivezli jim širší. A tak most čeká, jak to dopadne. Stavba dálnice začala v září 1967. A do konce roku 1970 má investor zajistit dokončení úseku od Pankráce ke Spořilovu a dále do Mirošovic a spojku do Benešova. Délka tohoto úseku je asi 40 kilometrů. Plán stavby čtyřproudé dálnice o volné šířce 26,5 metru se prý splní, i když už teď je optimisticky řečené mírně opožděn. Václav MORAVEC, moderátor: Z mírného opožďování výstavby tuzemské dálniční sítě se postupem času stal zásadní problém. Koncem devadesátých let se počítalo s tím, že všechny tuzemské dálnice budou stát do roku 2015. To se ale určitě nestihne. Miloslav KALA, prezident NKÚ /5. 8. 2013/: Budeme dokončovat síť více než 30 roků. Ale přitom už více než 50 procent předpokládaných nákladů byly vlastně utraceny. Václav MORAVEC, moderátor: Podle zjištění Nejvyššího kontrolní úřadu by tuzemské dálnice mohly být až o pětinu levnější. Celkové průměrné náklady na pořízení jednoho kilometru dálnice jsou 416 milionů korun. U rychlostní komunikace 378 milionů korun za kilometr. Výstavbu dálnic prodražují podle Ministerstva dopravy například požadavky obcí na sjezdy, tunely a další stavby, které s původní trasou nesouvisejí. Nejvyšší kontrolní úřad zkoumal 74 stavby za 215 miliard korun. Dalšími hosty Otázek jsou, jak bylo avizováno, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic David Čermák. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. A exministr dopravy, prorektor ČVUT v Praze Petr Moos. Pánové, vítejte po čase v Otázkách. Přeji hezké dobré poledne. Miloslav KALA, prezident Nejvyšší kontrolní úřad: Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor: Začneme jedním jediným letopočtem. A začněme u vás, pane řediteli Čermáku. Ve které roce bude podle vašich informací dokončena dálniční síť v této zemi, jak máte nakreslenou? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR: Bude zásadním způsobem záležet na finančních prostředcích, které budou alokovány do Státního fondu dopravní infrastruktury bez znalosti tohodle čísla, nebo těchhle čísel v jednotlivých letech, není možné definovat. A to, ten finální termín, protože to bude mít zásadní vliv.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
Václav MORAVEC, moderátor: Takže to je pravděpodobné, že to bude za těch 30 let, jak odhaduje Nejvyšší kontrolní úřad podle podmínek, jak se tady staví dálnice? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR: Podle těch finančních prostředků, které jsou alokovány do Státního fondu dopravní infrastruktury v těchto letech, tak bohužel ten termín odpovídá desetiletí. Václav MORAVEC, moderátor: To je smutné tedy, že za 30 let bychom mohli být na svém. A propos, vy víte, jak vůbec budete, s jakou rychlostí a jak efektivně stavět v roce přespříštím, přespřespříštím? Tedy nejen v roce 2014, nebo ani to nevíte? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR: Před několika lety byl zaveden takzvaný střednědobý výhled, který právě z důvodu zajištění perspektivy výstavby dopravní infrastruktury měl říkat, jaké finanční prostředky budou na výstavbu v těch následujících dvou letech. To znamená, byl schvalován rozpočet, a potom k němu byly schvalovány další, nebo perspektiva na další dva roky. To byl velmi záslužný a dobrý počin a vynikající myšlenka. Problém je, že způsobila více problémů, než, než které byly předtím, protože ve své podstatě téměř nikdy nebyl ten výhledový rámec dodržen. A momentálně. Václav MORAVEC, moderátor: Takže vlastně na nic? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR: Bohužel sklízíme ještě více problémů, protože na něco plánujeme tu kapacitu výstavby, tendrujeme stavby. A dost často se stává, že v momentě přípravy toho rozpočtu na další rok, to znamená, ty směrné čísla jsou dány Ministerstvem financí v červu, takže vy polovinu roku chystáte něco na nějaký objem a většinou v červnu dostanete úplně jiné číslo, než na které jste si. Václav MORAVEC, moderátor: Vaše upřímná odpověď tedy zní, že je lepší ani neplánovat podle toho krátkodobého výhledu, protože se dostává šéf Ředitelství silnic a dálnic a tím kdokoliv do větších problémů, než kdyby žádný ten výhled na další dva tři roky nebyl? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR: Ne, to určitě ne. Plánovat se musí a rozhodně musí být nějaký předzávazek. To znamená: dycky je ta správná cesta mít nachystané stavby. Takže plánovat se určitě musí. Václav MORAVEC, moderátor: Když se to ale pak nedodržuje? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR: Ten zásadní problém je v tom, že například na příští rok se podaří zachránit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury v té výši, která by odpovídala tomu, co je nachystáno a co odpovídá taky kapacitě dočerpání evropských prostředků. Bohužel ty výhledy na rok 2015, 2016 jsou s tak Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
minimalistickým čísly, že ve své podstatě. A to mě určitě tady doplní i pan předseda, bych neměl v příštím roce začít ty stavby, které by měly pokračovat v roce 2015, 2016, protože v tenhle ten moment je nemám finančně kryté. Václav MORAVEC, moderátor: Potvrdil byste to, pane prezidente? Miloslav KALA, prezident Nejvyšší kontrolní úřad: Já bych byl mnohem přísnější. My jsme v kontrolním závěru konstatovali, že od roku 2007 Česká republika nemá ani střednědobou ani dlouhodobou koncepci. To, o čem hovoří pan ředitel, tak je sice určitá náhražka, ale ve skutečnost skutečným kritériem pro zařazování akcií je jejich stavební připravenost a otázka, zda lze nebo nelze na tu akcii čerpat prostředky Evropské unie. A tento materiál nelze považovat za materiál koncepční a rozhodně neodpovídá našim představám. Václav MORAVEC, moderátor: Vy už jste tady zmínil ten váš nejnovější závěr NKÚ. Podívejme se do něj. " Ministerstvo dopravy nedisponovalo v době kontroly žádným koncepčním materiálem, ze kterého by bylo možné zjistit termíny a náklady dokončení sítě dálnic a rychlostních komunikací. Předložených materiálů lze pouze usuzovat, že Ministerstvo dopravy předpokládá její dokončení za horizontem roku 2020. Podle dosavadního vývoje plnění záměrů však bude dokončení výstavby trvat ještě 32 let a na dokončení bude zapotřebí vyložit 520 miliard korun. To je o 64 procenta víc, než bylo na dokončení předpokládáno v roce 1999". Pane profesore Moosi, vy jste sám byl v úřednické vládě ministrem dopravy, ale zároveň jste dělal poradce ministrům dopravy následujícím. Jakém máte vysvětlení pro to, že takový koncepční, základní koncepční materiál, včetně harmonogramu toho, co skutečně je priorita, a ne že prioritou je dostavění celé dálniční sítě, jak to zpravidla v Česku se říká. Takže takový materiál, po kterém volá NKÚ, dodnes neexistuje? Petr MOOS, prorektor ČVUT; bývalý ministr dopravy: Já si myslím, že chyba není jenom v samotném Ministerstvu dopravy, ale chyba je v celkovém politickém vnímání výstavby infrastruktury v České republice, která je chápána jako něco dokonce negativního. Dokonce něco, co představuje jenom nákladovou položku. A jako kdyby tvůrci rozpočtu a plánovači neviděli ve výstavbě dálnic, silnic silný prorůstový faktor, nebo dokonce parametr, který zvyšuje konkurence schopnost České republiky. Takže není to jenom Ministerstvo dopravy. To si dovede představit pořadí jednotlivých staveb. Ale když se v rozpočtu potom neobjeví prostředky, tak připravované stavby, pokud na ně nejsou alokované prostředky, tak potom vyvolávají dojem, že se ten ministr chová nezodpovědně a plánuje něco, na co nemá. Kdyby tady byl konsenzus politických stran, že infrastruktura dopravní je něco, co představuje veřejný kapitál, hrozně potřebný pro konkurence schopnost České republiky nezbytný, a určitou částku na, řekněme v horizontu 5, 10, 15 let fondu dopravní infrastruktury alokuje, tak tu jistě bude situace podstatně lepší. Václav MORAVEC, moderátor: Říká pro tuto chvíli Petr Moos. Přepněte si na zpravodajskou ČT 24, kde Otázky pokračují za pár okamžiků. Hosty zůstávají šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. A právě profesor Petr Moos. Ve druhé hodině Otázek se podíváme i na korupci ve fotbale. Sousloví, které je s fotbalem spojováno až příliš často, hosty další části tohoto pořadu budou předsedkyně České asociace fotbalových hráčů Markéta Haindlová a generální sekretář Fotbalové asociace Rudolf Řepka. Pokračujeme po stručných zprávách na ČT 24.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
Financování výstavby dálnic a obchvatů ČT 24
15.09.2013
Relace: Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor: Dopravní infrastruktura je naše priorita. Z této věty se stala fráze téměř všech vlád, jejich ministrů, i ministrů dopravy. Vrátíme se znovu v čase a poslouchejme pozorně. Václav KLAUS, tehdejší premiér, /ODS/ /ukázka z 23. 7. 1996/: V oblasti dopravy považuje vláda za rozhodující zajištění mezinárodně srovnatelné úrovně hlavních dopravních tahů procházejících územím státu. Jejich rozvoj podpoří rozsáhlými státními investicemi, což může mít zároveň význam pro domácí průmysl a stavebnictví. Vladimír ŠPIDLA, tehdejší premiér /ČSSD/ /ukázka ze 6. 8. 2002/: Vláda podpoří další rozvoj dopravní infrastruktury, z veřejných i soukromých zdrojů s využitím fondu Evropské unie. Zaměří se na modernizaci železničních koridorů a výstavbu nových úseků dálnic a rychlostních komunikací zejména ve vazbě na transevropské dopravní sítě. Miroslav BENEŠ, tehdejší poslanec /ODS/ /ukázka 11. 2. 2005/: Česká republika a víme to všichni, nemá kvalitní dálniční síť odpovídající počátku třetího tisíciletí. Nemá ji z mnoha důvodů a jeden z těch důvodů je, že naše zákonodárství umožňuje skupině příznivců blokovat příznivců takzvaného zeleného řešení, tedy odpůrců výstavby dálnic, blokovat výstavbu dálnic. Jiří PAROUBEK, tehdejší premiér /ČSSD/ /ukázka 29. 6. 2005/: Zatímco desítky předchozích let byla budována jedna dálnice, není byla zahájena a rozestavěna výstavba šesti dálnic a řady obchvatů. Gustáv SLAMEČKA, tehdejší ministr dopravy /ukázka 16. 9. 2009/: Shoduje se s tím, co jsme avizovali, že nám chybí více než 30 miliard na rozestavěné stavby. Takže dneska minus 11, takže jsme zhruba na nějakých 22 až 23 miliard, které jsou nepokryté. Z toho asi vyplývá i to, že některé investiční akce budou muset být nějakým způsobem redukované. Petr NEČAS, tehdejší premiér /ODS/ /ukázka 26. 8. 2011/: Je samozřejmě zájmem vlády pokračovat ve výstavbě páteřní dálniční sítě a sítě rychlostních komunikací. Pavel DOBEŠ, tehdejší ministr dopravy /VV/ /ukázka 4. 5. 2012/: Jestliže vezmeme tu páteřní síť, která v tuhle tu chvíli je třeba dobudovat, tak na to bychom potřebovali něco kolem 500 miliard korun. Petr NEČAS, tehdejší premiér /ODS/ /ukázka 7. 12. 2012/: Máme velký zájem na dokončení dálničního propojení mezi Českou republikou a Saskem, to znamená, především mezi Prahou a Drážďany. Václav MORAVEC, moderátor: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
6
Zaznamenali jsme v čase výroky politiků, a teď konkrétní čísla, tedy peníze, o kterých byla řeč. Ředitelství silnic a dálnic a jeho rozpočet tvoří především příjmy ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Zatímco v roce 2008 dostalo z vnějších zdrojů ŘSD 54 miliardy korun a o rok později dokonce 57 miliardy, loni šlo už jen o 39,5 miliardy. A tok peněz se ztenčuje. Loňský údaj zní 37 a čtvrt miliardy, pro letošek příjmy klesly pod 37 miliard. Pane řediteli, příští rok to bude kolik? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: Příští rok to bude 35 miliard v té souhrnné částce. Václav MORAVEC, moderátor: 35, takže znovu méně dvě miliardy. David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: Méně dvě v následných letech je to ještě o další miliardy, to znamená v roce 2015 jsme na 22 miliardách a v roce 2016 na 18 miliardách pro ŘSD. Václav MORAVEC, moderátor: Tak výrazný pokles? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: Tak výrazný pokles, to je ten problém, o kterém jsme hovořili na začátku. Václav MORAVEC, moderátor: A když tady máte 18 miliard v roce 2015, jak podle toho tedy plánujete ty stavby? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: To je přesně ten problém, který jsem říkal. Nám se nebo panu ministru dopravy se podařilo zachránit ten rozpočet na příští rok, který ve své podstatě odpovídá tomu, co je schopna ŘSD realizovat a zajišťuje také čerpání obrovských prostředků, ale ten obrovský schodek v roce 2015 až 2016 je absolutně nepřijatelný, tak je to psáno i v předkládací zprávě návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, že pokud se nepodaří stabilizovat tu příjmovou stránku v roce 2015 - 2016, tak bude ohroženo jak čerpání evropských zdrojů, tak v zásadě bude úplně utlumena jakákoliv další výstavba, to znamená, z národních zdrojů jakékoliv obchvaty a cokoliv dalšího a bude to mít neblahý vliv na objem finančních prostředků do oprav. Václav MORAVEC, moderátor: Vy se připravujete na tu krizovou variantu, že byste v roce 2015 měli jako Ředitelství silnic a dálnic jen 18 miliard? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: My se musíme připravovat na tu variantu optimální, to znamená, činnosti na Ředitelství silnic a dálnic bude pokračovat tak, aby v případě, že bude a my věříme, že bude ta varianta racionální a schválená tak, abychom měli připravené stavby, takže připravujeme se na tu variantu racionální, objektivní, nikoliv tu minimalistickou, tak jak je teď. Václav MORAVEC, moderátor: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
7
Ta objektivní tedy, počítá pro rok 2015, když ne s 18 miliardami, tak s jakou částkou? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: Je to 22 miliard v tom roce 2015. My bychom byli rádi, kdyby tam bylo 33 miliard, tak abychom primárně se jedná totiž o dofinancování toho problémového období z evropských finančních zdrojů, které končí v roce 2013 plus dva roky, můžeme dofinancovávat stavby. Plus začíná nové rozpočtové období, takže přesně, co řeší pan profesor Moos, je potřeba mít finančních prostředků už na rozjetí těch nových staveb z toho nového rozpočtového období, takže my bychom chtěli místo 22 asi 33 miliard a místo 18 miliard v roce 2016 aspoň 25 miliard tak, abychom byli opravdu schopni kontinuálně zajistit dočerpání finančních prostředků z OP D1 a zahájit čerpání prostředků z OP D2 a mimoto být schopni realizovat nějaké menší národní stavby, jakožto obchvaty a tak dále. Bez toho to nebude možné. Václav MORAVEC, moderátor: Podívejme se na úspory u vás jako u investorů těch akcí. Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že na českých dálnicích a rychlostních komunikací by se dalo bez problémů ušetřit 12 až 20 % celkových stavebních nákladů. Kontroloři zároveň odkazují na spolupráci s německým spolkovým účetním dvorem, který dodal informaci o ceně 1 kilometru dálnice ve Spolkové republice Německo v loňském roce, šlo o v přepočtu 260 milionů korun, v Česku to bylo 355 milionů, tedy o 27 % víc. Čísla vyjadřují stavební náklady v roce 2012. Naopak Ředitelství silnic a dálnic považuje srovnání cen za zavádějící a často účelové. Je totiž rozdíl v ceně kilometru v nížině, pahorkatině nebo v intravilánu. Podle analýzy, která pro ŘSD mapovala 186 dálničních úseků v Evropě jsme prý někde uprostřed. Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že v Rakousku stojí kilometr dálnice v přepočtu na koruny přes 329 milionů, v Maďarsku 286 na Slovensku 244, v Česku jsou to stavební náklady za kilometr bez daně, 226 milionů. Už jste si měl pane řediteli možnost s panem prezidentem Kalou vyříkat ta rozdílná srovnání, ty rozdílné žebříčky? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: Já jsem četl veškeré ty zprávy, které byly zpracovány. Byly zpracovány někdy v roce 2010, jestli se nepletu. Z těch zpráv to nevypadá tak dramaticky, jak to bylo popisováno v těch závěrech NKÚ. V každém případě fakt je ten, že jsme se posunuli někde v čase. Bylo přijato spousta opatření, byly zpracovány normativy ČVUT, což byl zásadní počin v narovnávání těch cen už do projektu, to znamená, to jsou ceny, které se počítají náklady na ty jednotlivé stavby do projektů podle toho se také definují ty tendrované ceny. Co se týče oprav, tak vycházíme čistě z expertních cen, což dramaticky srazilo i ceny při opravách a podstatné je, že došlo ke kompletní analýze staveb od roku 2010 do současnosti vzhledem na takzvaná ZBV, to jsou změny během výstavby, to je to co bylo dramaticky kritizováno NKÚ. My jsme zanalyzovali všechny stavby, které byly realizovány v tomhle období a byly z toho vyvozeny zásadní důsledky, to byl schválen metodický pokyn na Ředitelství silnic a dálnic, z něhož byla schválena v minulém měsíci i směrnice, která jasně definuje postup při zadávání jakýchkoliv změn během výstavby, my jsme se poučili z toho. Václav MORAVEC, moderátor: Jinak řečeno, platí nová metodika. David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: Platí dramaticky platí nová metodika. Platí jak nová metodika pro zadávání změn během výstavby, tak platí cenové normativy, které byly aktualizované v minulém roce, a platí od jara tohoto roku, takže to jsou všechno příčiny.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
8
Václav MORAVEC, moderátor: Ta nová metodika platí teď několik týdnů? David ČERMÁK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic: Metodika platí od nového roku, tu jsem schválil někdy na podzim roku minulého tak, abychom neztráceli čas, protože z toho vzešla směrnice 18 o zadávání změn během výstavby, která platí od srpna tohoto roku. To je jeden z těch dramatických nebo základních počinů, které se staly a to už se odrazilo také v těch tendrovaných cenách. Na druhou stranu zase bych chtěl upozornit, že ty ceny, které se tendrují, teď jsou odrazem jak těch opatření, které se staly, tak ale i tlaku na tom trhu a tady jsme připraveni v bezesporu v celém tom konglomerátu všech zúčastněných diskutovat o tom, kam až je zdrávo, aby ty ceny šly dolů, protože jestliže tendrujeme ceny na úrovni 42, tak jak se stalo na D3, potažmo 48 %, kde jsme hluboko i pod těmi cenami Německa, tam jsme se opravdu dostali na kilometr dálnice na 180, potažmo na 119 milionů za kilometr, tak je to nesrovnatelné s okolními zeměmi. Pak je na místě zase diskuse, ve které úrovni jsou ty tendrované ceny racionální a efektivní pro tu dlouhodobou udržitelnost a zajištění kvality. Václav MORAVEC, moderátor: A tím narážíme i na rekonstrukci D1, ke které se ještě záhy dostaneme. Pane prezidente Kalo, ten tlak a srovnávání nemůže právě vést k tomu, že se bude tendrovat za co nejnižší cenu, odrazí se to na kvalitě, to znamená, vaši nástupci budou říkat, rekonstrukce D1 nebyla zcela kvalitní, protože se šetřilo za každou cenu a byly to dumpingové ceny plus může dojít k tomu, že ty dálnice se pak budou opravovat a že to bude stát v konečném součtu ještě víc peněz? Vnímáte toto riziko jako NKÚ? Miloslav KALA, prezident, Nejvyšší kontrolní úřad: Určitě takové riziko existuje a my jsme ho dokonce i popisovali, já bych ale chtěl se vyjádřit k tomu, říkejme tomu minulé období, to znamená to je to období, kterého se týkala naše kontrola. My jsme přesvědčeni a já sem hluboce přesvědčen o tom, že jsme stavěli průměrné dálnice za nadprůměrné ceny. O tom jsem přesvědčený a potvrzuje to například i kontrolní závěr Evropského účetního dvora, nejen naše spolupráce s BRH německým účetním dvorem, která říká, že jednak potvrzuje ty výsledky a říká, že na základě těch rozdílů, které jsou zjištěny, mají národní vlády analyzovat příčiny těch rozdílů a přijímat na základě nich opatření. Pokud se toto stalo, tak je to velmi dobře. To že na druhém pólu toho zvažování je, že by měl být zaveden nějaký limit minimální ceny a to že někdo tendruje za skutečně cenu, která je velmi výrazně pod rozpočtovou cenou, tak tam je obrovské riziko a toto riziko musí hlídat investor a musí ho hlídat svou kontrolou a nedopustit, aby to snížení ceny bylo na úkor kvality.
Silnici R49 začnou stavět příští rok NOVA
13.09.2013
Relace: Polední Televizní noviny
Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka: Rychlostní silnice R49, která má v budoucnu spojit východní Moravu se západním Slovenskem, se začne stavět příští rok. Slibuje to alespoň Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací má kolegyně Martina Julinová. Martino, ví se už i přesný termín zahájení stavby? Martina JULINOVÁ, reportérka TV Nova: Hezké poledne. Na ten termín tady u nás v regionu všichni netrpělivě čekají, ale bohužel kdy přesně se rychlostní silnice začne budovat, to zatím nikdo neumí říct. Nicméně včerejší slova ředitele Státního Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
9
fondu dopravní infrastruktury jsou jasná. Podle něj se už příští rok začne z výstavbou prvního úseku R49, a to z Hulína do Fryštáku. Bude měřit něco málo přes 17 kilometrů a tato stavba včetně výkupu pozemků má stát 9 miliard korun. Zajímavé je, že plány na R49 jsou na papíře už nejméně 17 let. Buď ale výstavbu, buď ale na výstavbu nebyly peníze, anebo práce brzdili ekologové, kteří i nyní neustále namítají, že v okolí žijí vzácní živočichové. Další úseky silnice mají v budoucnu vést až na Slovensko do Lysé pod Makytou. Tam se silnice napojí na slovenskou R6 až do Púchova.
Zemanovce v Praze povede do voleb ministr dopravy Zdeněk Žák. Nahradil Šloufa ihned.cz – zprávy
13.09.2013
Nečekaný přemet nastal na pražské kandidátce SPOZ. Lídrem v hlavním městě bude ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák a nikoliv lobbista Miroslav Šlouf. Rozhodlo o tom předsednictvo strany. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář poté řekl, že nominaci Šloufa bral spíš jako legraci. Zemanovci získali na kandidátku dalšího ministra Rusnokovy vlády. Lídrem v Praze se stal ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák. Na čtvrtečním večerním jednání o tom rozhodlo předsednictvo strany. Původně přitom pražská organizace zvolila jako lídra lobbistu Miroslava Šloufa. Vyškrtnutí Šloufa si pochvaluje i kancléř prezidenta a lídr Zlínského kraje Vratislav Mynář. "Já jsem velmi rád, že předsednictvo velmi zodpovědně a v souladu se stanovami rozhodlo o tom, že pražskou kandidátku povede pan ministr Zdeněk Žák. A za sebe bych řekl, že Mirek Šlouf je určitě výborný lobbista, ale já to beru spíš jako legraci ze strany pražské organizace a ze strany pana Šloufa," řekl Mynář. Šlouf poté předsednictvu SPOZ vzkázal, že "jsou to šaškové". Zároveň se mu prý v hlavě rodí nějaký plán, detaily ale prozrazovat nechce. Žák své rozhodnutí kandidovat zdůvodnil tím, že se chce podílet na obnově státu. "Pro mě je důležité, že jsem řekl ano subjektu, jehož program má k obnově státu pro mě nejblíže," vysvětlil Žák. Z jeho vládních kolegů kývli zemanovcům i ministr zemědělství Miroslav Toman, který vede kandidátku v Ústeckém kraji. Ministr pro místní rozvoj František Lukl je lídrem na jihu Moravy. Ministr vnitra Martin Pecina je jedničkou na kandidátce v Moravskoslezském kraji. Ministr práce František Koníček je dvojkou ve Středočeském kraji. Kvůli chystanému zdravotnímu zákroku přenechal post lídra profesoru Miloši Adamcovi. Mezi další lídry patří například zpěvák Daniel Hůlka, který povede kandidátku v hradeckém kraji, nebo předseda SPOZ Zdeněk Štengl.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
10
"Z tohoto výčtu je všem jasno, že klademe velký důraz na odbornost, a ne na stranické aparáty," dodal kancléř Mynář. Zemanovci také představili výsledky své petiční akce, kterou chtějí prosadit zákon o prokázání původu majetku. Nasbírali téměř 150 tisíc podpisů. "Je to zákon zaměřený na zloděje, kteří nelegálně nabyli svůj majetek. Na lidi, u nichž je propastný rozdíl mezi drženými příjmy a mezi příjmy, které legálně vydělali a zdanili," sdělil místopředseda strany Vladimír Kruliš. Hned po volbách prý odveze stohy archů do sněmovny a předá je petičnímu výboru.
U Veselí začíná dálnice, nákladní auta však stejně jezdí přes město Mladá fronta Dnes
14.09.2013
Str.:
2
Starosta Veselí nad Lužnicí chce požádat místní střední školu, aby studenti prověřili, kolik vozů jezdí přes centrum města. Někteří lidé tvrdí, že po otevření úseku D3 jich je dokonce ještě více než předtím. VESELÍ NAD LUŽNICÍ V Plané nad Lužnicí i v Soběslavi si lidé chválí klid ve městě a spí s otevřenými okny díky novému úseku dálnice D3. Zato v sousedním Veselí nad Lužnicí většina obyvatel v centru města okna zavírá před prachem a hlukem. Od zprovoznění další části dálnice se průjezd nákladní dopravy středem Veselí podle mnoha místních zvýšil. Někteří přikládají váhu tomu, že městem projíždí nákladní auta kvůli stavbě železničního koridoru i protipovodňových opatření. Jiní si myslí, že náklaďáky městem jezdí, protože nechtějí platit na dálnici mýtné. "Zaznamenal jsem, že bezprostředně po uvedení dálnice do provozu se zvýšilo množství nákladní dopravy v centru Veselí. Zhruba tři týdny totiž probíhala úprava sjezdu u Žíšova a po tu dobu jezdila auta přes město, pokud se chtěla vyhnout placenému úseku," uvedl starosta Veselí Václav Matějů. "Teď je ale sjezd funkční," dodal. Také proto chce starosta situaci ve městě zmapovat a rád by pochyby obyvatel během podzimu vyřešil. "Mám v plánu požádat ředitele střední odborné školy ekologické a potravinářské, aby studenti v rámci výuky udělali měření hustoty provozu a četnosti provozu ve Veselí. Když by průzkum neudělala střední škola, tak to necháme komisi dopravy," vysvětlil. V centru města Veselí jsou lidé znepokojení. "Od té doby, co je otevřená dálnice, je tady hodně nákladních aut i kamionů. Kamioňáci byli u nás nakupovat a říkali, že mají od zaměstnavatelů nařízeno jezdit přes neplacené úseky. Jinak že jim částku budou strhávat z platů. Bydlíme v centru, takže to vidí mě denně. Poznáme nákladní auta, která jedou na stavbu od těch, co jen projíždějí," popsal Rostislav Suchý z cyklosportu. Stejně to vidí i Petra Samcová, která bydlí také v centru Veselí. "Náklaďáky městem jezdí jeden za druhým a ani o víkendu tady není klid. Čekala jsem, že když se otevře dálnice, tak ve městě auta ubydou," přidala. Naproti tomu Vladimír Polák z Blatského sídliště odhaduje, že městem projíždí méně nákladních aut od té doby, co je otevřený obchvat města. S ním se shoduje i další obyvatelka, která váhu vyšší průjezdnosti nákladní dopravy přikládá stavebním pracím ve městě. Jeden z problémů vidí starosta v tom, že řidiči mají sice GPS, ale otázka podle něj je, zda jsou programy aktuální. "Když si tam řidič zadá, že nemá jet po placeném úseku a nejkratší cestou, tak ho možná navigace navede do centra města. Ale kdyby jel po obchvatu města, tak by neplatil žádné mýtné," uvedl Matějů. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
11
Starosta uvažuje o několika možnostech, jak by se v případě, že se prokáže nárůst nákladních aut ve městě, problém řešil. "Jedna z variant je dopravní značení, které by omezilo provoz v centru," naznačil. Aby dal dopravní úřad ke značení souhlas, musí mít podle Matějů město podklady. Města a obce, které podobný problém řešila dopravním značením, měla například výrazně poničenou komunikaci. "Ve Veselí jsou oba mosty pro kamiony únosné," doplnil. Protože se stává, že kamiony jezdí přetížené, radnice zvažuje jejich vážení. Tuto možnost už projednával bývalý starosta města Jaromír Novák. "Motivační aspekt je v tom, že řidiči si to řeknou mezi sebou a přes město raději nepojedou," řekl Matějů.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
12
