únor / 2014 K L A D N O
–
M Ě S T O
P R O
K V A L I T N Í
Ž I V O T
Centrum – výkladní skříň, nebo ostuda města? Vraťme pěší zóně její tvář i duši. Vážení a milí Kladeňáci, právě máte v rukou první vydání novin, které jsme začali připravovat právě pro vás, obyvatele našeho města. Navazujeme tak na téměř tříleté publikování našich článků v měsíčníku Kamelot. Na tomto místě bych rád poděkoval vydavatelům Kamelotu za jejich vstřícnost a ochotu, s níž naše příspěvky publikovali. V uplynulých letech jsme se tak mohli každý měsíc věnovat jednotlivým kauzám spojeným s městem Kladnem, postupně jsme ale zjistili, že rozsah našich článků nám přestává stačit, a to díky vašim četným reakcím a narůstajícímu počtu podnětů, na které chceme reagovat. Volba pro Kladno je politická strana, kterou jsem založil před třemi lety s jediným cílem, aktivně se podílet na komunální politice. Od té doby působíme v zastupitelstvu jako opoziční strana, která se kromě každodenní práce připravuje velmi intenzivně na nadcházející komunální volby Navazujeme na náš slib, který jsme vám dali hned na počátku tohoto volebního období, že budeme nekompromisně sledovat vedení města a dáme vám nahlédnout pod pokličku jeho aktivit Je totiž velmi těžké nechat vedení města bez povšimnutí, zejména pokud na rozdíl od něj nevnímáme komunální politiku jako zdroj osobních příjmů, ale jako správu věcí veřejných, která by měla být ku prospěchu našeho města. Tímto vám můžeme slíbit, že i nadále budeme velmi otevření a budeme nazývat věci pravými jmény. Volba pro Kladno je politickou stranou, sdružuje nezávislé osobnosti. Za poslední tři roky se nám podařilo vybudovat velmi kvalitní tým. Postupně vám proto v těchto novinách budeme představovat nejen naše kandidáty, ale i podstatné body našeho volebního programu, jehož hlavním motem je Kladno – město pro kvalitní život, tedy, i za přispění vašich podnětů, rozvoj Kladna pro vás, jeho obyvatele. Mgr. Milan Volf předseda, Volba pro Kladno
Vážení a milí čtenáři, na tomto místě vám Volba pro Kladno vždy představí jeden z bodů našeho volebního programu. S daným problémem vás seznámíme, rozpracujeme ho a věříme, že i vaše ohlasy, názory a připomínky nám vybraná témata pomohou ještě vylepšit. Jedním z velkých problémů je centrum Kladna a zejména pěší zóna. Měly by být chloubou a výstavní skříní každého města, tyto lokality mají být v souznění s přilehlými čtvrtěmi, infrastrukturou a obchody.
Když se podíváme na kladenské centrum v průběhu času, vidíme, že už od minulého století byla třídou plnou obchodů a služeb. Většina z nás slyšela slangové názvy U Vaňhů, Rybárna, Diana, Gastronom, Svět nebo Oko. Všichni jsme se tehdy v centru města dobře cítili a orientovali. Pěší zónu provázela typická architektura, která se jako jedna z mála v našem městě zachovala dodnes. Kdysi byla pěší zóna obchodním centrem, kam Kladeňáci ve svém volném čase chodili na procházky, nákupy nebo jen tak posedět do kavárny. Všichni pěší zónu vnímali jako svoji, a byli s ní vnitřně ztotožněni. To se ale postupně začalo měnit. Na pěší zóně se podepsala komunistická éra. Po revoluci se část domů vrátila jejím původním majitelům. Na začátku 90. let se město, s prvním porevolučním vedením, začalo zbavovat majetku a pro-
Takhle by jednou například mohlo vypadat náměstí Svobody (jeden z vítězných návrhů studentů architektury v rámci soutěže Antonína Raymonda.)
dávalo budovy na tehdejší pěší zóně. A to je moment, u kterého bychom se měli trochu zastavit. Pokud se na tuto situaci podíváme očima politiky, tak tehdejší myšlenka, že by měl být majetek spravován soukromou osobou, která se o něj bude starat, mít z něj příjmy a bude vzkvétat, byla pochopitelná.
K L A D N O
–
M Ě S T O
P R O
S odstupem času si pokládáme otázku, zda-li byl tento postup správný, nebo nebyl. Ruku na srdce – tehdy bychom tehdy nejspíše postupovali stejně. Dnes se však zamýšlíme, jestli by nebylo lepší, kdyby si město stěžejní místa jako pěší zónu, náměstí Svobody nebo náměstí Starosty Pavla nechalo ve svém majetku a mohlo je regulovat a pro Kladeňáky, podnikatele a živnostníky vytvářelo příznivé podmínky tak, aby jejich obchody vzkvétaly. Obchodníci by vytvářeli pracovní místa a z prosperujícího podnikání odváděli daně, které by potažmo přispívaly k rozvoji města. Pokud do této teze vložíme politiku a podíváme se na ni z pravé strany, tak prodat majetek do soukromých rukou je rozhodně pravicový akt. Nicméně mít možnost regulace, vytvořit podmínky a tržní prostředí je také pravicovým aktem. Na tuto otázku proto nebudeme dávat jasnou odpověď, ale v každém případě by bylo v dnešní době dobře, kdyby město mohlo více nastavit pravidla a podpořit tržní prostředí. Domníváme se, že by to bylo ku prospěchu nejen centra města. Město musí být zodpovědné za svou výkladní skříň
Vraťme se zpět v čase do 90. let. Po prodeji budov na pěší zóně, které z velké části patří společnosti Orna Corporation, nechalo tehdejší vedení města již opotřebovanou dlažbu z takzvaných kočičích hlav nahradit zámkovou dlažbou v barevném provedení. Rovněž ale také prodalo parcely za účelem výstavby dalších domů, vznikly další souběžné ulice s pěší zónou, obchodní centrum se rozrostlo a pěší
Takovéto provozovny na pěší zónu opravdu nepatří!
zóna prožívala poslední hojné časy a období rozkvětu. V roce 2001 bylo dále zrekonstruováno náměstí Svobody do jeho moderní podoby, což mělo u Kladeňáků velký ohlas. Zrovna tak ve stejném období prošlo rekonstrukcí náměstí Starosty Pavla, které si naopak zachova-
K V A L I T N Í
Ž I V O T
lo svůj historický ráz. Poslední investicí ze strany města do pěší zóny byla oprava Floriánské kaple a vybudování „Slunečního“ náměstí s architektonicky ojedinělým prvkem v podobě slunečních hodin v těsném sousedství kaple a tehdy tak známé prodejny U Vaňhů. Sluneční hodiny fungovaly i bez slunečního svitu, protože v dlažbě je vybudováno světelné podbarvení hodinových číslic, které bohužel v dnešní době díky nezájmu a minimální péči ze strany magistrátu už není funkční. Dovolujeme si tvrdit, že i tehdy byli Kladeňáci na pěší zónu a centrum města pyšní. Poté však nastává zlom. Na pěší zónu přichází trend restaurací, heren a nonstop barů. Situace se rapidně zhoršuje od desíti k pěti. V dnešní době odtud obchody pozvolna mizí, nahrazují je další pochybné zakouřené bary a herny. Noční život v centru města začíná mnohdy připomínat nechvalně známou čtvrť Bronx v New Yorku.
Ubytovny v centru města – neuvěřitelné, ale skutečné
Ubytovny v centru města jsou dnes tématem, které nenechává Kladeňáky klidnými. Dostáváme od vás v tomto směru velké množství podnětů, a to oprávněně! Jen v poslední době vznikla dvě taková zařízení. První na místě bývalého kina Oko v dolní části pěší zóny, v místě, kam mnozí z nás chodili na své první filmy. Jen těžko bychom si tak představovali horší objekt, z něhož se stala ubytovna té nejhrubější kategorie. Druhou lokalitou je bývalý hotel Merkur u náměstí Svobody. Obě zařízení spojuje stejná kvalita jejich klientely, jež svou strukturou rozhodně nezapadá do konceptu centrální městské zóny. Na jednu stranu rozumíme, že ekonomická situace dohnala majitele budov k jejich velmi nedůstojnému využití. Pokud vezmeme v úvahu jejich umístění, v této lokalitě nemají taková zařízení co dělat! Při současném úpadku pěší zóny jsou ubytovny v centru města nejen potvrzením neblahého trendu, ale bezmála pomyslným hřebíčkem do rakve. O to více si vážíme majitelů domů v centru města, kteří odmítají pronajímat své nemovitosti za účelem heren, výherních automatů, vietnamským prodejnám či obdobným zařízením. Některým takovým jsme proto položili v těchto novinách několik otázek.
Je velice těžké nalézt cestu, jak situaci s ubytovnami řešit. Přesto dle našeho názoru způsob existuje. Například jak jsme zjistili z inzerce, bývalý hotel Merkur je na prodej. Jeho majitel se ho už delší dobu snaží prodat. Na základě toho jsme vypracovali podklady, které jsme poslali vedení města a radnici jsme vyzvali, aby začala jednat
K L A D N O
–
M Ě S T O
P R O
o odkupu této nemovitosti, čímž by se obrovský problém s „největší ubytovnou“ v centru města velmi rychle a jednou pro vždy vyřešil. Tato nemovitost by podle nás mohla mít pro účely města několik využití. Postoj radnice vůči tomuto problému nám zatím není znám a budeme vás o něm informovat. Nové obchodní centrum nesmí zdevastovat střed Kladna
Současný postoj magistrátu například k výstavbě obchodního komplexu Central Kladno, jehož výstavba je naprosto nepřehlédnutelná, se opět na pěší zóně podepíše. Svým nicneděláním a přehlížením problému umožnil vybudování megalomanské stavby. Pozemky pod obchodním centrem nebyly sice v majetku města, v jeho pravomoci je ovšem tvorba územního plánu, který stanovuje podmínky pro výstavbu v daném území. Pokud se podíváme na staveniště z ulice Petra Bezruče, tak se nám zatají dech. Na velkém prostranství vidíme jezdit bagry o velikosti krabičky od sirek a domy jako třeba bývalá restaurace Loreta, které tvořily jednu stranu ulice, jsou pryč. Právě tento megalomanský projekt bude mít v následujících letech další vliv na chod a život pěší zóny. My Kladeňáci a komunální politici se budeme muset společně poprat s tím, aby pěší zóna nezanikla. Proto má Volba pro Kladno zachování, rozvoj a ochranu centra města jako jeden z bodů volebního programu. Náměstí Svobody – nedílná součást centra města
Náměstí Svobody je pro centrum města skutečně klíčové, spojuje pěší zónu s třídou ČSA, je vstupní branou do centra města. Je proto paradoxní, že vedení města chtělo právě toto místo znehodnotit naprosto nevzhlednou a urbanisticky zcela nevhodnou budovou. Společně s vámi se nám před dvěma lety podařilo tuto snahu koaličních zastupitelů zastavit. Zastavením, diplomaticky řečeno, nešťastného projektu ovšem příběh plánované budovy nekončí. Rádi bychom vás upozornili na pikantní fakt, kterým se rozhodně současné vedení města nechce a nebude chlubit. Prostředník radních pro prodej náměstí Svobody odsouzen na tři roky!
V době, kdy jsme bojovali proti zastavění náměstí Svobody, resp. proluky mezi ulicemi ČSA a Štechova, a pořádali petici za jeho záchranu, byl městem pověřen jako „prostředník“ projektu jakýsi
K V A L I T N Í
Ž I V O T
František Koudelka. Velmi iniciativně a aktivně se snažil zastupitele města ovlivňovat, aby souhlasili s hrůznou stavbou. V Podprůhonu se stejným cílem vedl i veřejnou debatu s občany. Byl tedy prostředníkem mezi městem a firmou p. Redka (bývalého kádrového příslušníka STB, jenž měl tuto lokalitu odkoupit). Pan Koudelka, s velmi úzkou osobní vazbou na některé radní za ODS, byl loni odsouzen na tři roky s pětiletým podmínečným odkladem, a to za naprosto analogickou aktivitu, kdy, tentokrát v Praze, sliboval developerské firmě
Pěší zóna by měla lákat k odpočinku nebo procházkám, toto je bohužel současná situace.
za 50 milionů korun změnu pražského územního plánu s tím, že je jediným, kdo toto může zařídit (čerpano ze serveru www.ceskapozice.cz). Velmi podobně jednal, z pověření radních, i s kladenskými zastupiteli i širokou veřejností. Tento modelový příklad ukazuje, jak radnice nakládá s majetkem města a jaké prostředky k tomu volí. Náměstí Svobody je třeba z dlouhodobého hlediska vyřešit, avšak na základě urbanistické studie a architektonické soutěže dosáhnout co nejlepšího řešení pro centrum města tak, aby byla celá lokalita náměstí Svobody s pěší zónou chloubou nás všech. Na našich internetových stránkách www.volbaprokladno.cz nejdete pro ilustraci možná řešení, jak je navrhli studenti v rámci soutěže architekta Antonína Raymonda. Spojení Podprůhonu s centrem města
Pokud se podíváme do historických dokumentů, tak zjistíme, že čtvrť Podprůhon byla dříve spojena s pěší zónou Havířskou ulicí. Díky těžkému průmyslu a výrobě v bývalé Poldi bylo spojení v době totality násilně přerušeno tříproudou silnicí, která vede z náměstí Svobody do průmyslové zóny. Budeme usilovat, aby bylo opětovně propojeno centrum s Podprůhonem, což by mělo být i součástí urbanistického řešení celé této lokality. Spojení pěší
K L A D N O
–
M Ě S T O
P R O
zóny a Podprůhonu by mělo sloužit především chodcům. I v tomto bodu bychom mohli rozepsat příběh, jak jsme zamezili prodeji konce Havířské ulice pro soukromé parkování současného městského radního za ODS. Nechceme tento smutný příběh dále rozvádět, ale zdůrazňujeme, že pouze díky naší intervenci z tohoto prodeje sešlo, i když už byl původně schválen zastupitelstvem. Do budoucna je tak možné spojení Podprůhonu s Havířskou ulicí bez problémů realizovat. Autobusové nádraží v novém – důležitá součást centra
Autobusové nádraží je spjato s pěší zónou několik desítek let. Dnes má naprosto nezastupitelnou funkci. Je živým organismem spojeným s pěší zónou. Je to část, která drží pěší zónu při životě. Díky autobusovému nádraží prochází pěší zónou velké množství lidí. Význam centrální stanice ještě vzroste s výstavbou nedalekého obchodního komplexu Central Kladno. Do budoucna je potřeba, a Volba pro Kladno to bude prosazovat, aby ze současného autobusového nádraží vznikl integrovaný dopravní uzel, který by měl pomoci nejen pěší zóně, ale měl by také lidem usnadnit cestování po městě veřejnou dopravou. Po konzultaci s odborníky budeme prosazovat integrované nádraží, které naváže na pěší zónu. V tomto kontextu bychom vás rádi upozornili, že tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v příštím vydání.
K V A L I T N Í
Ž I V O T
kat herny načerno a abychom Kladeňákům neomezili možnost provozovat hazard. Parkování v centru – řešitelný problém
Zaparkovat v centru města je dalším velkým problémem, který Kladeňáky trápí každý den. Určitě se nikomu z nás nelíbí odstavené automobily, které lemují historickou část města, nedostatek parkovacích míst a dlouhé proplétání se v uličkách, než se najde nějaké aspoň trochu příhodné místo, kde můžeme odstavit automobil. Dnes je bohužel problém najít parkovací místo i na zpoplatněných parkovištích. Tyto problémy by mělo vyřešit zpracování dopravní studie centra města, která napoví, kde a jak kapacitu parkovacích míst zvětšit. Lokalit k vybudování parkovacích míst je v centru města hned několik. Volba pro Kladno se také bude přiklánět k vybudování podzemních parkovišť. V celém centru se však chceme opírat o urbanistické studie a architektonické soutěže, protože to je jediný legitimní způsob, jak objektivně dosáhnout co nejlepšího řešení.
Bary, herny, výherní automaty – obrovský nešvar pěší zóny
To, že tato lokalita v centru města neplní svou funkci, obchodně upadá, ve večerních hodinách přitahuje podivné existence a noční procházka po pěší zóně se stává plněním populárního bobříka odvahy, je holý fakt. Noční život na pěší zóně by měl být provázen možností kvalitních restaurací, kaváren a příjemné atmosféry, která je v současné době nahrazena pochybnými provozovnami s výherními automaty, které jsou, bohužel, jako jediné v dnešní době schopné platit vyšší nájmy. Naším řešením, které budeme prosazovat, je městská vyhláška, která by herny a bary s výherními automaty v této lokalitě nepovolovala. Jsme ochotni připustit v celé této lokalitě pouze jedno jediné kasino, které bude mít „kultivovaný provoz“, tedy zařízení s jasně daným přísným provozním řádem. Dovnitř například nepustí opilé hráče, mladistvé, návštěvníci se budou muset u vchodu prokázat občanským průkazem. Důvodem, proč povolit jedno kasino, je skutečnost, aby nezačaly ve městě vzni-
Závěrem Oživit pěší zónu, vrátit na ní obchodní a kulturní život, je nelehký úkol. Ani to nejde udělat mávnutím čarovného proutku ze dne na den, ale věříme, že postupnými kroky a realizací naší vize, kterou jsme vám představili, dosáhneme toho, aby pěší zóna byla opět výkladní skříní města Kladna.
Na pěší zóně zblízka:
rozhovory s majiteli nemovitostí, podnikateli a obchodníky z pěší zóny Romana Literová,
provozní ředitelka společnosti Litera dp s r.o.
Které období svého podnikání na pěší zóně považujete za nejlepší? Podnikáme zde od roku 1993. Do svého zaměstnání tedy chodím ráda již 20 let. Za nejlepší období pokládám každý jeden prožitý rok. Patří k němu radosti, strachy, legrace i smutnější období. Ale těch dobrých chvil je rozhodně víc. Dobře si pamatuji, jak se moje kolegyně scházely v práci a společně snídaly, obchodem se tehdy rozléhal smích už od rána. A většinou vydržel celý den… Vyplácí se v současné době podnikat na kladenské hlavní třídě? Dříve byla nabídka pěší zóny daleko širší. Obchodníků zde bylo víc a sortiment daleko širší. Zákazníků bylo tedy výrazně víc. I naše společnost se přizpůsobila této situaci a velikou část našich zákazníků dnes tvoří kupující z internetu. Na druhou stranu je pro nás velikou odměnou za naši práci slyšet, že právě do našeho obchodu jedou zákazníci nejen z Kladna a okolí, ale i lidé, kteří by Kladnem třeba jen projížděli, a přesto tu zastaví. Internet je obrovské médium, ale lidský kontakt nikdy nemůže nahradit. Poslední dobou dokonce sledujeme, že i internetoví zákazníci k nám chodí raději osobně. Máme z toho obrovskou radost! Máte svůj recept, jak by se dala pěší zóna oživit? Kladenská pěší zóna s „kočičími hlavami“ a kladenská pěší zóna se zámkovou dlažbou a vánoční výzdobou. Že bychom již zapomněli? Kladenská radnice by mohla pěší zóně pomoct. Mějme možnost ekologicky a komfortně odkládat sběr, tedy lepší servis pro obchodníky. Mějme zde veřejné čisté toalety. Tedy servis pro občany. Mějme v centru města letní zahrádky, kde si dáme dobrou kávu... ideálně spousty zahrádek. Mějme zde dobré a čestné obchodníky, kteří se budou mít snahu domluvit na společných marketingových aktivitách a jiných akcích – ruku v ruce s naší radnicí. Jak se vypořádáte s existencí budovaného obchodního komplexu Central? Počítáme s tím, že se náš obchod rozšíří a v novém obchodním centru samozřejmě bude. Proč? Můžeme zde mít otevřeno po celý týden. Od 9:00 do 21:00 hodin můžeme poskytovat plný servis našim zákazníkům. Zákazníci zde mohou lépe zaparkovat. Mohou jít na dobrou kávu a například i na čistou toaletu. Mohu zde ekologicky a velmi komfortně likvidovat nejen papírový odpad a v rámci marketingových akcí se zapojit spolu s ostatními obchodníky k různým aktivitám ve prospěch dobrého a moderního obchodu. To všechno nyní nemohu. Zaparkovat zde v podstatě nejde. Nepochopitelně na pěší zóně končí prodej ve všední den kolem 17:00 hodiny. A jsou dokonce i obchody, které zavírají dříve. A v sobotu třeba vůbec neotevírají. Je jasné, že dlouhodobá nekoncepčnost obchodníků na pěší zóně dovedla obchod tam, kde je. Skládání zboží je každoročně díky dopravní situaci komplikovanější. Odpad s papírem a plastem zde není kde shromažďovat a dvacet let si jej nakládáme do svých aut a vykládáme v zimě v létě o pár kilometrů dál. A toalety? Velmi často umožňujeme našim zákazníkům vstup na naše zaměstnanecké toalety, protože si zkrátka nemají kam odskočit. Hodně cestuji a myslím, že jsem nikde ve světě takovýto městský handicap neviděla… Domnívám se tedy, že našemu městu hrozí to, že se jako obchodníci budeme muset více snažit získat zákazníka v našich kamenných prodejnách větší čistotou, světlejšími ob-
chody, elegantnějšími dispozicemi, dobrým a kvalitním zbožím a dobrými a znalými prodavači. A také sociálním zázemím. Jsme v centru Evropy.
Jiří Janout, obchod s parfumerií
Které období svého podnikání na pěší zóně považujete za nejlepší? Náš dům byl rodině počátkem roku 1991 v restituci navrácen, takže jsme mohli navázat na tradici obchodu, který založil můj dědeček František Janout. Firma vznikla v roce 1908 a vybudovávala si dobrou pozici až do nástupu komunistického režimu. Rok 1991 pro nás znamenal možnost pokračovat v díle, které můj dědeček započal. Bylo pro nás výzvou znovu nabýt renomé a získat si zákazníky. Jednalo se o období zároveň nejlepší, ale také nejnáročnější. Mnoho zákazníků starší generace uvítalo návrat naší firmy a mladší generaci, která naši firmu nemohla znát, jsme se snažili oslovit. Chtěli jsme se vrátit ke strategii založené na pokoře a úctě k zákazníkovi. Naplnit veškerá přání ovšem nebylo zdaleka snadné, protože v dané době byl sortiment zboží stále ještě omezen, jen málo firem dováželo žádané zahraniční výrobky. Na trhu se však nevyskytovaly nadnárodní řetězce, které jsou dnes pro nás velkou konkurencí. Vyplácí se v současné době podnikat na kladenské hlavní třídě? Ne. Bohužel musím konstatovat, že složení obchodů na hlavní třídě pro zákazníky zjevně není dostatečně atraktivní. Obtížné parkování v blízkosti centra situaci nevylepšuje. Máte svůj recept, jak by se dala pěší zóna oživit? Jistě by pomohla prodloužená otevírací doba, alespoň do 18 hodin. Za kaplí sv. Floriána se nachází neplacené parkoviště. To je jistě chvályhodné. Pokud by se ale doba parkování omezila například na dvě hodiny, pěší zónu by mohlo navštívit více lidí. Místo by jistě oživila změna struktury obchodů, ale to je pochopitelně v moci majitelů domů. Podíváme-li se na dosavadní vývoj, takováto změna se bohužel nejeví reálně. Znám sice případ, kdy majitel nemovitosti čekal několik měsíců na solidní firmu, která by zároveň poskytla zajímavý sortiment. To je však přístup ojedinělý a v dnešní době, vzhledem k všeobecným ekonomickým potížím, těžko očekávatelný. Jak se vypořádáte s existencí budovaného obchodního komplexu Central? Především se domnívám, že výstavba gigantických nákupních center tohoto typu do jádra města nepatří. Ve vyspělých evropských státech se takováto centra staví na periferii. Naše obchodní strategie zůstává stále stejná, přistupujeme k našim zákazníkům s úctou, poskytujeme jim odborný a individuální přístup a snažíme se o kvalitní servis. Hlavní třída by měla být výkladní skříní každého města. Je tedy jasné, že pokud magistrátu na úrovni města záleží, měl by svou pozornost věnovat také pěší zóně. Farmářské či vánoční trhy jsou jednou z možností, jak přilákat více lidí do centra města. Bohužel se domnívám, že jejich úroveň je nevalná a stále se zhoršuje. Tím spíše odradí, než přilákají zákazníky.
Na pěší zóně zblízka:
rozhovory s majiteli nemovitostí, podnikateli a obchodníky z pěší zóny Miloslav Provazník,
Obchodník s vínem, potravinami a drobnými dárky
Které období svého podnikání považujete za nejlepší? Od roku 1991 až do roku 2000 jsem si podnikání na pěší zóně pochvaloval. O zákazníky jsme rozhodně nouzi neměli. Posledních třináct let je podnikání na tomto místě čím dál horší. V okolí, většinou v domech pana Orny, vznikají ubytovny dotované státem, stále je tu velkémnožstvíherenahracíchautomatů.Ještěvšesthodinráno,kdy už chodí lidé do práce, se po pěší zóně stále pohybují opilci. Městští strážníci mě jako podnikatele postihují za to, že zastavím před svým obchodem, ale třeba napadaný sníh na pěší zóně s klidem přecházejí. Přitom v době, kdy úklid sněhové nadílky měli na starost majitelé domů, právě strážníci na jeho odklízení precizně dohlíželi. Všiml jsem si, že pěší zóna strádá. Její lesk zaniká. Máte svůj recept, jak by se dala pěší zóna oživit? Recept nemám. Jako majitel obchodu bych na pěší zóně uvítal více bytů, nikoli sociálních ubikací, více kanceláří, podniků. Trápí nás třeba, že nám město nepovolilo dát před obchod dva malé stolečky se židlemi, kde bychom zákazníkům rozlévali víno, přitom restaurace a hospody kolem nás zahrádky mají. Zdůvodnění, že by do našich stolků naráželi zrakově postižení spoluobčané, se mi nelíbí. Z mých zkušeností město podnikatelům mého typu vstříc nevychází. Jak se vypořádáte s existencí budovaného obchodního komplexu Central? Určitě se tam nechceme stěhovat a tady náš obchod zavřít. Budeme se snažit tuto konkurenci přežít.
Pavel Orna
Jste spokojený se stavem pěší zóny a životem na ní? Pěší zóna je dnes odrazem doby, ve které žijeme. Na první pohled vypadá pěkně, domy jsou opravené, můžete si tu dojít nakoupit nebo na oběd, ale když se podíváte na skladbu živnostníků a na to, jak se jim daří, doba je težká. Na všem je ale vidět i něco pozitivního, a tak třeba prostory po kancelářích nyní obsazují byty pro mladé, a v centru je tak nyní po nocích docela živo. Kam se vyvíjí pěší zóna? Ovlivní ji negativně otevření Centralu, nebo se s ním dá bojovat a udržet pěší zónu živou? Výstavba obchodních domů jako Billa či Central s ohromnými parkovišti v sousedství pěší zóny nepodporuje kladenské podnikání, neboť žádný z řetězců v Kladně své daně neplatí. Dochází tak k odlivu kupní síly do galerií, a klesají tak přímou úměrou i investice majitelů do nemovitostí v centru, z čehož žádný Kladeňák nemůže mít radost. Již delší čas se tak pěší zóna mění z prodejního koridoru na místo pro služby a bydlení, přibývají tu noční podniky, restaurace i bistra. Centru města by prospěl parkovací dům pro zákazníky i živnostníky, ale ten tu měl být už před dvaceti lety. Líbí se mi způsob, jakým stará centra měst žijí třeba v Německu nebo ve Francii, tam bychom měli směřovat, podporovat místní živnostníky, a ne jim tady stavět skleněné paláce plné korporátní konkurence s parkovišti pro stovky aut – tyhle stavby patří přece na okraj měst.
Pěší zónu jste chtěl před lety pozvednout, spolupracoval jste s městem. Proč tento projekt skončil a nerealizoval se zcela podle vašich představ? Na počátku bylo přání staronových zástupců města, aby zde vznikla aktivita, která by přilákala do centra více lidí, zejména o víkendech. Hledali někoho, kdo by se ujal realizace věci, a jelikož máme s podobnými uměleckými aktivitami zkušenosti, s několika přáteli a partnery jsem inicioval vznik nevýdělečného občanského sdružení Rozvoj historického centra města Kladna. Vybrali jsme na naši činnost nemalé prostředky od našich partnerů i nájemníků, město však po volbách začalo pomalu ustupovat od své ochoty sdružení podporovat. Jen velmi neochotně se nám snažilo dojednávat programy s umělci. Měli jsme sice přísliby dotací z města, nicméně peníze přicházely s výrazným zpožděním nebo později už vůbec ne. Po našich urgencích, kterými jsme se snažili zjistit, kdy můžeme počítat s dalšími již mnohokrát přislíbenými prostředky, jsme byli nakonec obviněni z defraudace dotace. Prokázali jsme ale, že jak sdružení, tak umělci a vystupující mají vše v pořádku. Pro mě však toto byla poslední kapka a činnost tohoto, pro celé centrum slibného, sdružení jsem ukončil. Nemohu spolupracovat s lidmi, kteří nedodrží své slovo. Podám-li v soukromé sféře ruku někomu s příslibem, že peníze pošlu, pak peníze pošlu ihned, i kdybych pak neměl na chleba. Luxus nedržet dané slovo na rozdíl od volených zástupců nikdo z nás, běžných smrtelníků, nemá. Je nutné držet na pěší zóně množství heren a hracích automatů? Má vůbec pěší zóna šanci na jinou podobu? Pokud je mi známo, v centru je asi osm heren či kasin. Bývalo jich více než pětadvacet, ale odvály je regulace i vývoj trhu. Do centra města, kam se chodí lidé bavit, pár heren, které se dožily dnešních dnů, určitě patří. Rozhodně si proto nemyslím, že se v centru jedná o odvětví, které by další regulaci potřebovalo. My vnímáme boj proti hernám jako politickou snahu o zviditelnění se. Příjmy z poplatků za přístroje mají městu vynést letos kolem 65 milionů korun, dále odhadujeme, že ještě vyšší částku ročně platí provozovatelé heren majitelům objektů ve městě jako nájemné a zároveň jsou na tuto činnost navázány desítky živnostnických firem a dodavatelů. Nesmíme také zapomínat na přibližně 300 zaměstnanců, kteří v kladenských hernách pracují. Snaha zalíbit se veřejnosti instalací zákazů či utažení opasků může mít dalekosáhlé fatální následky. Herny sponzorovaly v minulosti sport v našem městě, podporovaly i různá místní sdružení včetně našeho. Město by místo destrukce mělo v těchto těžších dobách přijmout nabídnutou ruku k jednání a hledat způsoby, jak by si tyto podniky svou společenskou odpovědnost mohly „odpracovat“. Zákazem se totiž nedocílí ničeho, protože dnešní regulované přístroje nahradí kvízové automaty nebo počítače napojené na internet, jichž se žádné regulace netýkají a městský rozpočet z nich nebude mít ani korunu. Zeptejte se proto dnešních zastupitelů: „Chce město vyměnit nynější regulované subjekty, které přicházejí s ochotou k jednání, za ty, které o ničem s městem jednat nebudou, a nezaplatí tak do místních rozpočtů ani korunu?“ Víte, mě tyhle pokusy přikazovat co se smí a co se nesmí, připomínají moje mládí. Teď se zakazují herny, nebo kde smíte, a nesmíte kouřit, za čas budou na pranýři zase alkohol, tetování, dlouhé vlasy nebo piercing. Doufám, že někdo už konečně řekne dost, a za tuto hranici už v buzeracích lidí nepůjde.
K L A D N O
–
M Ě S T O
P R O
K V A L I T N Í
Ž I V O T
Přišlo na naši adresu:
Spletlo si město křesťanský svátek s Matějskou poutí? Nemůžeme přehlédnout vaše reakce na rozsvěcení vánočního stromu. Jeden z mnoha podnětů, které přišly na naši adresu, uvádíme bez jakékoli úpravy tak, jak nám jej čtenářka zaslala. Jen připomínáme, že město má zřízené oddělení kultury, vlastní společnost Kultura pro Kladno s.r.o. a modrooranžová koalice zřídila post uvolněného radního pro kulturu, který je z prostředků města placen stejnou částkou jako náměstek primátora. Velice podobné ohlasy jsme dostávali i po oslavách Dne města, kterých se nemohli zúčastnit podnikatelé z našeho města. Oddělení kultury totiž tyto akce zadává externí agentuře, která upřednostňuje dodavatele z jiných měst. Na oslavy našeho města se tedy nedostal například kladenský pivovar či další lokální producenty. Přitom je právě podstatou práce oddělení kultury takové akce nejen pořádat, ale i touto cestou podporovat Kladno, jeho obyvatele, podnikatele a živnostníky. Článek přetiskujeme v nezměněné podobě:
Já chci žít nonstop aneb adventní estráda Pokud jste na první adventní neděli potkávali v podvečer na pěší zóně osoby s vytřeštěným výrazem ve tváři, tak se vám to nezdálo. Tito lidé však nešli z veřejné popravy na náměstí, jak by napovídaly jejich strnulé pohledy, ale ze staré známé tradiční a navíc charitativní akce Rozsvícení pohádkového vánočního stromu. Ačkoli, k popravě to daleko nemělo, neboť vedení kladenské radnice touto akcí prakticky pohřbilo Advent. Z tradičního rozsvícení vánočního stromu, které je myšlenkou bývalého kladenského primátora, měla tato akce společného pouze ten strom, a abychom nekřivdili i zaplněné náměstí Starosty Pavla Kladeňáky, kteří přišli nasát vánoční atmosféru. Jenže, ta se jaksi nedostavila. Pravda, na stáncích bylo možno koupit svařák, punč, jmelí a ještě něco málo z tradičního vánočního sortimentu, nicméně stánkům dominovaly chuchvalce balónků v podobě Hello Kitty a dalších podobných postaviček a hlavním sortimentem byly svítící plastové rohy, tyče a hvězdy hrající všemi barvami. Někteří z návštěvníků se museli mrknout do diáře, jestli něco neprošvihli a nezačíná Matějská pouť. A tak Kladeňák čekal, jestli se tedy něco, co připomíná Vánoce, bude dít alespoň na pódiu. Dětský soubor Sluníčko samozřejmě nezklamal, neboť do něj chodí nadaní Kladeňáčci, kteří krásně zazpívali vá-
noční písně…škoda jen, že nebyli moc slyšet. Smysl celé akce, jak jistě čtenáři vědí, je podpora dětí z dětských domovů. Takže prostor na pódiu sice zaplnili jejich ředitelé, ale diváci se nic nedozvěděli, protože jejich hlasy skončily někde v první divácké řadě. Vrcholem večera měl být patrně výstup Michaela Foreta. Při vší úctě ke hvězdám, které vyšly ze Superstar, tento zpěvák by možná zapadl do odpoledního programu pro děti na Dnech města a trénovat s nimi songy typu Skákal pes. So this is Christmas je píseň krásná, ale ne každý si ji může vložit do úst. John Lennon se v hrobě musel otočit hned několikrát. Ani volba moderátora tentokrát nebyla šťastná. Moderovat akci, která má přinést lidem klid a pohodu do duší, není jako hulákat do mikrofonu regionálního rádia. Posledním výživným kouskem byly pak songy Michala Davida, které zahalily náměstí do disko atmosféry osmdesátých let. Kdyby diváci měli náladu tleskat do rytmu, mohl z toho být pěkně vyvedený kladenský Ein Kessel Buntes. Povedlo se tedy snad jediné, opuštěné děti dostanou dárky, které si přejí a jejich oči se rozzáří. Na rozdíl od mnoha návštěvníků, jimž pohasl úsměv a tradiční kladenská akce přišla o důstojnost. P. Iblová
Modrý pták s oranžovou šálou Dobrý den,
dovolte, abych se vám představil, jsem modrý pták s oranžovou šálou. „Někteří mě již znáte ze stránek Kamelotu, ale ani pro ty, kteří mě vidí poprvé, nejsem neznámý. Jsem produktem koalice ODS a ČSSD na kladenském magistrátu. Před bezmála dvěma lety jsem se potkal s Volbou pro Kladno a poskytl jsem jí první rozhovor, od té doby jsme se skamarádili. Vzhledem k tomu, že jsem částečně sociální demokrat, slíbil jsem, že budu odpovídat upřímně, což také dodržuji. Moji stvořitelé se sice už delší dobu snaží o moji záhubu, trhají mi modrá pírka a škrtí oranžovou šálou. Musím se přiznat, že toho mám často plný zobák. Teď se mi ale zvedla nálada, dozvěděl jsem se, že mí kámoši z VPK, s nimiž každý měsíc dělám rozhovory, budou vydávat noviny, a já tak budu mít každý měsíc možnost pořádně si otevřít zobák na mé stvořitele. A protože mě štvou víc a víc, můžete se opravdu hodně těšit na moje odpovědi.“
VPK: Ahoj, modrý ptáku s oranžovou šálou! Dva měsíce jsme se neviděli, dokonce jsme spolu nemluvili o parlamentních volbách. Jak se máš?
Modrýptáksoranžovoušálou:Jakbychsetakasi,kluci,mohlmít? Jsem škodlivý druh, který je určen k záhubě. A to se mí stvořitelé, kteří si o sobě myslí, jak jsou dokonalí a skvělí politici, totálně propadli na kandidátkách a následně i u voličů, ani p. Syblík ani p. Bernášekse do parlamentu nedostali. Představte si, kluci, že ale chyby nehledají u sebe… VPK: Máme dotaz, přišla nám, milý ptáku, anketa z radničního plátku. Vedení města po nás chce, abychom odpověděli na11jimisestavenýchotázek,kteréjsouvícenežzavádějící.Odpovědi všech zastupitelů v něm potom chtějí otisknout. Nikdy o nás v těchto novinách nebyla ani zmínka a radnice si pevně hlídala své pozice, a teď najednou takový zájem. Co si o tom myslíš, jak je to doopravdy? Modrý pták s oranžovou šálou: Kluci, věc je jednoduchá. Byl novelizován tiskový zákon a opozice by měla mít adekvátní prostor v radničních novinách. Moji stvořitelé se samozřejmě přesně tohoto bojí a nechtějí vás do novin pustit. A tak p. Jiránek vymyslel, že položí všem zastupitelům 11 otázek, a tím naplní literu zákona a vám, jak to říci… „zavře huby“.
VPK: Mysleli jsme si to, odmítli jsme se také této ankety účastnit. Navíc i otázky se nám zdály navýsost podivné. Ale napadlo nás, nechceš na ně odpovědět ty, přece jen máš ke svým stvořitelům blíže. Modrý pták s oranžovou šálou: Jasně a moc rád! Jen po mně kluci, nechtějte, abych teď odpověděl na všechny. Jsou totiž namnoze hodně hloupé, ale i tak si myslím, že se vám budou moje odpovědi líbit.
VPK: Tak tedy první otázka: Co si myslíte o stomilionové investici do čtvrti Podprůhon, kde žije jen zlomek obyvatel města? Modrý pták s oranžovou šálou: Kluci, to je přeci jasný. Otázka je, ostatně jako i ostatní, zavádějící. Má ukázat, jak je magistrát skvělý, že investuje do čtvrti s hrstkou obyvatel sto milionů korun. Tyhle peníze ale dostali z EU, sami by nikdy takové peníze dohromady nedali. Akorát se mí stvořitelé trochu přepočítali. V Podprůhonu totiž bydlí moudří lidé a záleží jim na tom, jak bude tato čtvrť do budoucna vypadat. Určitě jste si všimli svodidla, které Podprůhoňáci přinesli před radnici jako protest proti plánům města v jejich čtvrti. Investice do historicky cenných částí jakékoli obce je na druhou stranu podle mého soudu vždy přínosná, rozumná,
zodpovědná a snadno obhajitelná. Zvláště to platí na území města Kladna, které je na výskyt historických zajímavostí vzhledem ke své poměrně krátké existenci dosti skoupé. Otázkou však zůstává, nakolik je a bude právě zmiňovaná investice provedena citlivě s ohledem na historické souvislosti, jaký bude použit materiálový standard a jak efektivně budou vynaložené prostředky využity. Soudě podle mé krátké informativní procházky z minulého týdne mám po měsících prací spíše než pocit euforie pocit marnosti... VPK: Dostali jsme i otázku, jaký je náš názor na čtyřproudé komunikace ve městě?
Modrý pták s oranžovou šálou: Kluci z koalice chtějí touto otázkou docílit jediného, zrušení čtyřproudé silnice od AGIPu až ke křižovatce u VZP. Za tuto myšlenku ale sklízejí kritiku, snaží se jí tedy touto otázkou a třeba s vaší pomocí ospravedlnit. Jedno je jisté, Kladno by si zasloužilo ucelenou dopravní studii, která by řešila i tento problém. Třeba by opravdu šlo jeden pruh změnit v cyklostezku či zelený pás. Není ale přeci možné o tom rozhodnout od zeleného stolu. Právě dopravní studií se existence čtyřproudých komunikací buď obhájí, či zpochybní. Sám za sebe bych upřednostnil smysluplné přesunutí dopravy na okraj měst. Centrum a hlavní ulice moderních měst, jako je Kladno, mají patřit lidem, parkům, cyklostezkám a promenádám, zkvalitňujících každodenní život. To bychom však dopravním expertem města nemohli nazývat pana radního Jíchu, jehož rozhled v dopravní problematice začíná a končí u problematického parkoviště v centru města před jeho vlastním domem.... VPK: Milý ptáku, anketa je opravdu vyčerpávající, máme pro tebe dneska poslední otázku. Ve městě je mnoho parků, některé nové a další se budují. Je toto správná cesta?
Modrý pták s oranžovou šálou: Děláte si ze mě srandu?! Je to stejné, jako kdybyste se mě zeptali, jestli je správné v autobuse pustit starší ženu sednout. A propos, pokud si dobře vzpomínám, parky jste ve městě začali budovat vy. Takže moje odpověď je poptákovská. Tak stupidní otázka znamená jen jedno, mí stvořitelé se chtějí chlubit cizím peřím. Vůbec se vám, kluci, nedivím, že jste se této ankety odmítli zúčastnit. Naprosto vám rozumím. VPK: Milý ptáku, slibujeme ti, že budeš mít v našich novinách pravidelně svůj prostor.
Modrý pták s oranžovou šálou: Kluci, držím vám palce a těším se na první vydání novin. Díky, že se se mnou takhle bavíte, připadám si lehce jako místní celebrita, byť trochu oškubaná. Tak zase příští měsíc…
Vydává: VOLBA PRO KLADNO – VPK, Na Stráni 613, Kladno, Česká republika, 272 01, IČ: 71339817 www.volbaprokladno.cz
