CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ e-mail:
[email protected] www.teplozlin.cz CZT ve Zlíně má dlouholetou tradici. Zdroj tepla – původně jako energetický zdroj Baťových závodů, dnes Alpiq Generation (CZ) – vyrábí, mimo elektrické energie a technologické páry, teplo pro vytápění a ohřev teplé vody pro více než 20 tis domácností a další nebytové prostory. Celá soustava za dobu své existence prodělala několik rekonstrukcí jak na straně zdroje, tak rozvodů a zařízení ke spotřebě tepla. Ve zdroji byly instalovány dva kotle s fluidním spalováním a velmi dokonalou filtrací spalin. Ve spojení s výškou komínů je tak minimální dopad provozu tohoto zdroje na životní prostředí města Zlína. Mapa Zlína s vyznačením CZT
Pro vytápění města se v převážné většině využívá horká voda s projektovanými teplotními parametry 120/70 st. C. Parní rozvody jsou převážně v továrním areálu, pro jižní část středu a hlavně západní část města.
SEKUNDÁRNÍ ROZVODY Předávacím místem mezi výrobcem a distributorem tepla jsou horkovodní a parní výměníkové stanice, které jsou majetkem distributora - Tepla Zlín, a.s. Některé výměníkové stanice jsou domovní a tedy další sekundární rozvody teplé vody a tepla pro vytápění jsou pak pouze v zásobovaném objektu. Jiné jsou pro více objektů. Zvláště po r. 1950 začala výstavba větších sídlištních celků a s tím i větších výměníkových stanic s kilometry rozvodů topné a teplé vody, převážně v neprůlezných tepelných kanálech.
Schéma obvodu výměníkové stanice „VA“ Jižní svahy
Omezená životnost rozvodů teplé vody (cca 20 – 25 let) byla prvním impulzem pro změnu koncepce zásobování teplem – přechod na tzv. dvoutrubní systém, kterou jsme začali realizovat v r. 1992. Nové typy technologických prvků (deskové výměníky, spirálové výměníky, frekvenčně řízená čerpadla, regulační systémy, atd.) a zvláště prudké zvyšování cen energií po r. 1990 přispěly k rychlému rozvoji tohoto způsobu zásobování teplem. Z původní soustavy zůstávají v provozu části původních blokových výměníkových stanic a rozvody pro vytápění v neprůlezných tepelných kanálech, v novějším provedení pak předizolované potrubí v bezkanálovém uložení. V jednotlivých zásobovaných domech se pak budují malé objektové předávací stanice s přípravou teplé a otopné vody.
Schéma OPS
Každý dům má tedy individuelní zdroj tepla s autonomní regulací a možností stanovení vlastního otopného režimu a měření spotřebované tepelné energie. Po montáži termostatických ventilů na otopná tělesa v bytech a zlepšování tepelněizolačních vlastností obvodového pláště (střecha, okna, fasáda), výměně domovních rozvodů a spotřebičů teplé vody a vytápění se pak může provoz zdroje tepla přizpůsobit novým podmínkám. Dosáhneme tak výraznějších úspor energie. Ve spolupráci s vlastníkem objektu a s využitím moderní technologie je možno nastavit optimální topný režim. Tabulka ekvitermní křivky:
Tabulka útlumových režimů:
Všechna odběrná místa jsou připojena na centrální dispečink. Je tak trvalý přehled o jejich funkčnosti a v případě poruchy je možno provést okamžitý zásah. Dálkově lze měnit provozní parametry a tím operativně reagovat na požadavky odběratelů
Graf průběhu teplot:
V posledních letech se intenzivně zabýváme snižováním energetických ztrát při distribuci tepla. Hydraulické vyvážení rozvodů, osazení regulátorů diferenčního tlaku na vstupy do jednotlivých stanic, cirkulační čerpadla s frekvenčními měniči, jejich řízení z hydraulicky nejslabšího místa i respektování tepelné setrvačnosti dané soustavy umožnilo upravit teplotní i průtočné parametry. Výrazně se tak snížily tepelné ztráty v rozvodech a zvláště čerpací práce a tím vznikla úspora elektrické energie na pohon cirkulačních čerpadel. Stabilizovaly se podmínky pro dobrou funkci regulace jednotlivých stanic. Pro správnou funkci celého zařízení na výrobu a rozvod tepla pro vytápění a ohřev teplé vody je nutná úzká součinnost obou partnerů, tedy dodavatele a odběratele tepla. Otopné soustavy mají být podle zák. 406/2000 Sb. § 6 a prováděcí vyhlášky č. 194/2007 §6 odst. c) vybaveny samočinnou regulací na otopných tělesech. Tato regulace (nejčastěji přímočinné termoregulační ventily na otopných tělesech) má zohledňovat tzv. druhotné tepelné zisky např. z oslunění, provozem otápěných prostor, apod. Využívá se také pro snížení teploty v místnostech, pokud nejsou dlouhodobě používány, nebo je zde požadována jiná teplota. Rozvody teplé vody ve starších domech bývají nahrazovány novými z jiných materiálů než původní. Oba tyto zásahy by měly zlepšit jak kvalitu vytápění, tak dodávek teplé vody jednotlivému odběrateli. Setkáváme se však s případy, kdy tyto práce jsou prováděny bez projektů a neodborně. Výsledkem je pak zhoršená funkce vytápění i dodávek teplé vody, hlučnost systémů, atd. Odstraňování těchto nedostatků bývá finančně velmi náročné. Proto nabízíme našim odběratelům konzultace před realizací těchto prací. V mnoha bytech jsou používány pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla pro vytápění tzv. rozdělovače topných nákladů. I toto je jedním z opatření jak snižovat náklady na teplo při zachování požadované tepelné pohody. Technických variant je několik a i zde doporučujeme oslovit kvalifikovanou firmu, případně konzultovat s dodavatelem tepla vhodnost použitého systému.
