CENA 10,- Kč. Foto z vernisáže výstavy obrazů V. Brusa a vyšívaných obrazů M. Tůmové

SRPEN 2010

21. ROČNÍK

CENA 10,- Kč

Foto z vernisáže výstavy obrazů V. Brusa a vyšívaných obrazů M. Tůmové

Zpravodaj Deštenska, měsíčník, vydává Městský úřad Deštná, 378 25 Deštná, č.j. MK ČR E 1158 Redakční rada: D. Šašek, P. Kučera, P. Píglová, V. Kučera, K. Šindelář http://www.destna.cz, e-mail: [email protected] IČ 00246506, DIČ CZ00246506 tel. a fax: 384 384 231

Zpravodaj Deštenska

VÝTAH Z USNESENÍ z 53. zasedání Zastupitelstva města Deštná, konaného dne 21. července 2010 Zastupitelstvo města s c h v a l u j e: 946. Smlouvu o poskytnutí příspěvku na kofinancování akce prováděné v rámci programu Ministerstva zemědělství 129 180 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II“ s Jihočeským krajem, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, IČ: 70890650, zastoupený Mgr. Jiřím Zimolou, hejtmanem. Zastupitelstvo města o d k l á d á n a d a l š í j e d n á n í : 947. Pravidla pro přidělování bytů v Deštné po dopracování dalších návrhů. Zastupitelstvo města b e r e n a v ě d o m í : 948. Zprávu ředitele ZŠ a MŠ Deštná Mgr. Jaroslava Říhy o projektu „Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách“ prostřednictvím Evropských fondů. Zastupitelstvo města p o v ě ř u j e: 949. Místostarostu k podpisu smlouvy o poskytnutí příspěvku na „Výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací II“ s Jihočeským krajem.

jubilantům k významným narozeninám Paní Paní Panu Paní

Emílii Bohumile Zdeňku Anežce

Kvapilové Matulíkové Kratochvílovi Votýpkové

z Deštné z Deštné z Deštné z Deštné

Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Do obce vítáme paní Kamilu Tomšíkovou, která se k nám přistěhovala z Chotěmic, manžele Marii a Bohumila Vainerovi, kteří se k nám přistěhovali z Kladna. -2-


BLAHOPŘÁLI JSME V ČERVENCI

Anna Čápová

Marie Buštová

Anna Poslušná OZNAMUJEME: - sběrné místo v garážích u hřbitova bude otevřeno 28. srpna 2010 v obvyklém čase od 11 – 14 hod. (v jiném termínu je možno svážet odpad po domluvě na tel.: 607 937 291 Pavel Kučera nebo 723 734 612 David Šašek). - do 13. srpna 2010 bude zavřena Mateřská škola. - začalo odečítání vodoměrů. -3-


Z DEŠTENSKÉ KRONIKY Rok 1950 1. část – Místní národní výbor Matriky 1. ledna 1950 vstoupil v platnost zákon o vedení matrik. Vedením matrik, jež dosud vedly jednotlivé církve, byly pověřeny střediskové místní národní výbory. Do matričního obvodu Deštné připadly tyto obce: Deštná, Březina s osadou Lipovka, Jižná s osadou Červená Lhota, Najdek, Rosička, Samosoly, Světce a Vícemil. Matrikářem byl jmenován Stanislav Jíra, ředitel národní školy. Farní úřady zapisovaly narození dětí celého farního obvodu do jedné knihy, rovněž tak sňatky a úmrtí. Podle nového zákona vede matrikář pro každou obec matričního obvodu samostatnou knihu narození a úmrtí, společná je kniha manželství, protože sňatky se zpravidla uzavírají v sídle matričního obvodu. Občanské sňatky Novým zákonem byly zavedeny občanské sňatky, které jediné byly právoplatné. Církevní obřad se může konat až po obřadu na úřadě. Oddávajícím byl předseda MNV příslušného matričního obvodu. Oddací síň byla zřízena v prvním poschodí budovy MNV v č.p. 65/66. První dvě občanské svatby byly konány 14. 1. 1950. Snoubenci občanský sňatek zřejmě podceňovali, na jejich přání se odbýval až v pět hodin navečer. Po tomto civilním sňatku měli příští neděli v kostele 3 ohlášky najednou a církevní sňatek odbývali následující sobotu. Potom se teprve nevěsta přestěhovala k ženichovi. V roce 1950 bylo uzavřeno na MNV v Deštné 20 manželství, z toho 4 ženichové byli z Deštné. Téměř všechny svatby měly opakovaný sňatek církevní – někdy za týden, jindy dokonce až za tři týdny, když po tři neděle byli „ snoubenci“ v kostele ohlášeni z kazatelny. V dalších letech sice neubývalo opakování církevního sňatku, ale církevní obřad proběhl týž den hned po obřadu na MNV. Narození v roce 1950 V celém obvodu se narodilo 14 dětí, z toho 7 v Deštné. Zápisů narození rok od roku ubývalo, protože porody se stále více odbývaly v nemocnici a narození se zapisuje do matriky v místě, kde k narození došlo. Úmrtí v roce 1950 V tomto roce zemřelo celkem 18 lidí, z toho 11 mužů a 7 žen. Průměrný věk byl 68 roků. Reorganizace národního výboru 5. 7. 1950 proběhla ustavující schůze nového národního výboru, který byl tvořen: Rada MNV – předseda, místopředseda a referenti – hospodářsko-technický, finanční, zemědělský, pro výživu, sociální a školský. Členové pléna – celkem 16 členů, z toho 3 ženy. -4-


Nejdůležitější úkoly – dokončení regulace potoka, stavba vodovodu, stavba rybníka (koupaliště) a výdlažba vozovky k J. Hradci. Zákon o novém hospodaření obcí Od 1. 1. se stal školní rozpočet součástí obecního rozpočtu, tím byly zrušeny místní a újezdní školní rady. Škola měla v rozpočtu 156 000,- Kčs (dříve 137 000,- Kčs). Hasiči V prosinci byla provedena reorganizace hasičských sborů, byly přejmenovány na Svaz požární ochrany. Vodovod V říjnu sdělil Technický referát ONV, že částka 200 000,- Kčs na vodovod v Deštné byla přesunuta do jiné obce. Tím padla další výstavba vodovodu. Z kroniky vybrala J. Vichrová Citát nakonec: Co je směšné? Všechno, pokud se to děje někomu jinému.

VOLTAIRE

POD DEŠTENSKOU VĚŽÍ S ÚSMĚVEM Šábes jinak jsme toho dědu s kloboukem a holí nejmenovali. Ještě potom náš pokřik „guláš a pivo“, jej vyprovokoval k nadávkám a hrozením holí. Byl to Petr Růt, z rozvětveného rodu deštenských Růtů, tehdy už vdovec, bydlící ve Světcích u Škutchanů. Jak přišel k oné přezdívce Šábes podle židovského sobotního svátku nevím, ale o další „slogan“ se přičinil sám, když při pravidelné návštěvě Vorlovy hospody vždy žádal guláš a jedno pivo! Hospodští štamgasti si Šábesa legračně dobírali, ale on jejich vtipy nechápal. Často se prý za pivo nechal přemluvit, aby předvedl, jak za c.k. Rakouska velel stráži v bráně kasáren, když přicházel hejtman. Postavou vychrtlý Šábes vstal, postavil se do pozoru a stařeckým hlasem se snažil řvát: Kompaný Kvér heraus! (tzn. do zbraně), rechts um! Přitom mu nabíhaly žíly na hubeném krku a oči divoce plály. Chlapi se váleli smíchy, což Šábesovi nevadilo, jen když už před ním stálo darované naplněné pivo! Plechatý to byl pro nás, děti, také legrační dědek. Podobně jako Šábes měl stále žízeň na pivo, ale peníze neměl. S manželkou, zvanou „Plechatinka“, bydleli v obecním chudobinci na Stráních. Znám dva kuriózní případy, které Plechatý udělal pro několik piv. Takhle v létě jsem přijel na kole s bandaskou k Vorlům tátovi pro pivo. Starej Vyhnálek mi dával pět korun: hele, přines nám živou žábu. I když jsem se divil jeho přání, během chvíle jsem z potoka u mostu přinesl krásného skokana zeleného. Koukám, co se bude dít. U stolu v hospodě seděla velká společnost s Plechatým v čele. Ten žábu popad´ za nohy, párkrát namočil do piva – a šup s ní otevřenými ústy do krku! Pod mohutným přívalem -5-


následujícího piva mu sjela do žaludku. V hospodě vybouchl příval pochvaly a smíchu nad Plechatého výkonem. Ten, celý šťastný, počítal řadu piv za odměnu. Druhou podívanou, jak si Plechatý vydělal na pivo, jsme zažil v neděli dopoledne po mši, u kostela. Připojil jsem se k houfu přihlížejících chlapů a vidím u odkryté vápenky poblíž Vorlovy stodoly stojícího Plechatého, měl na nohou jen děravé ponožky. Něco domlouval s Honzou Vosolem, potom přistoupil k vápence a hupnul dovnitř. Zabořil se tam po kolena, ale to už ho chlapi za velkého potlesku táhli ven. Šli s Plechatým na dvůr hospody k pumpě, kde se ho snažili očistit. Netrvalo dlouho, už seděl v hospodě a lačně hleděl na dva tupláky piva před sebou. F.K. _____________________________________________________________________________________

OMLUVA Františku Kvapilovi a Vám čtenářům za nesprávně uvedený název článku z minulého Zpravodaje – správný název měl být „Máme Černou Lhotu?“. Ještě jednou se omlouváme. Redakce

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST DEŠTNÁ CELÁ KRÁSNÁ JSI, Ó MARIA!

Bratři a sestry, 15. srpna slavíme s celou Kristovou církví největší mariánský svátek – slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Je to velice krásný svátek. Naši předkové přinášeli o tomto svátku do kostela polní květiny a léčivé byliny a skládali z nich věnec – obětní dar. V mnoha zemích se to tak dělá dodnes. A my se ptáme: Proč květiny, proč léčivé byliny? Co to má společného s Pannou Marií? Květinami si lidé připomínali duchovní krásu Matky Boží: „Celá krásná jsi, ó Maria!“ Léčivé byliny zase připomínají pomoc a přímluvu Panny Marie u Syna Ježíše za nás za všechny. Maria kdysi v Káně Galilejské volala: „Synu, už nemají víno!“ Teď volá: „Už nemají sílu, nemají radost!“ Tak za nás zajisté prosí i dnes, jako prosila za chudé svatebčany v galilejské Káně. A jako za starých dobrých časů se o svátku Nanebevzetí Panny Marie scházívali v kostele bylináři a kořenářky, kteří jako Maria pomáhají lidem léčivou silou bylin, kterou do nich vložil Bůh – tak jsme tu dnes my, ctitelé a děti Panny Marie. Vy dříve narození jistě vzpomínáte, že roku 1950 tehdejší Svatý otec Pius XII. dnešní svátek povýšil. Vyhlásil Nanebevzetí Panny Marie za dogma – článek katolické víry. Proč to udělal zrovna toho roku 1950? Snadno to pochopíme, když si připomeneme, že to byla doba po hrozné světové válce, v níž byly nesmyslně ničeny milióny životů. Když lidé běsnili proti lidem a vyvražďovali se, jako by lidský život neměl vůbec žádnou cenu. Jako by smrt byla nejvyšším pánem lidstva. -6-


Tu papež, který toto všechno prožíval, vyhlásil za článek víry: Maria, naše lidská sestra, žije – přežila svou smrt, je u Syna v nebi! A stejně tak se děje každému, kdo žije mariánsky – to znamená, kdo pomůže druhému, když může. A když nemůže pomoci, aspoň neublíží. Bratře milý, sestřičko drahá, věříš tomu? Kéž je tedy i nám, jako starým moudrým zahrádkářům a bylinářům, krása květin připomínkou krásy Mariiny a pobídkou k pomoci, kde můžeme. Přijde podzim a květiny venku zvadnou, ale krása dobrého činu nezvadne navěky. Amen.

Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špaček

POŘAD BOHOSLUŽEB V SRPNU V DEŠTNÉ (kostel sv. Ottona): Neděle Středa Pátek Neděle Neděle Neděle Středa Pátek Neděle

01. 8. 2010 v 11 hod. – 18. neděle v mezidobí 04. 8. 2010 v 17 hod. – památka sv. Jana Maria Vianneye, sv. faráře arského 06. 8. 2010 v 17 hod. – svátek Proměnění Páně 08. 8. 2010 v 11 hod. – 19. neděle v mezidobí 15. 8. 2010 v 11 hod. – SLAVNOST NANEBEVZETÍ PANNY MARIE 22. 8. 2010 v 11 hod. – 21. neděle v mezidobí 25. 8. 2010 v 17 hod. – středa 21. týdne v mezidobí 27. 8. 2010 v 17 hod. – památka sv. Moniky 29. 8. 2010 v 11 hod. – 22. neděle v mezidobí

Vzhledem k čerpání řádné dovolené budou v Deštné od 8. 8. do 22. 8. 2010 pouze nedělní bohoslužby!

BOHOSLUŽBY V SRPNU NA ČERVENÉ LHOTĚ U NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE: Neděle 1. 8. 2010 v 16 hod. – 18. neděle v mezidobí

CÍRKEVNÍ SŇATKY V SRPNU NA ČERVENÉ LHOTĚ: Sobota 28. 8. 2010 ve 12 hod. – snoubenci Jan Syrovátka & Lenka Brusová (oddavky)

-7-


KULTURA A VOLNÝ ČAS V měsíci srpnu můžete navštívit tyto akce: Do 31.8.

Výstava obrazů Václava Brusa a vyšívaných obrazů Marie Tůmové v obřadní síni městského úřadu

Do 3.9.

Výstava „Malíři a fotografové deštenska“ v kulturním domě

Sobota 7.8.

Music Park Pod lipami – Hard core session vol 1. – Cocote minute (sadodisco), Atari terror (crossover), Dead set against (old schoul hc) – Jeden z lídrů tvrdé české školy Martin Zeller přiváží HC cirkus. – Malá scéna: Dj Krabathőr (hard core fuckin´ party)

Sobota 14.8.

Music Park Pod lipami – UDG (rock), Imodium (rock´n´roll/rock), No Heroes. – Malá scéna: Dj Gizzy

Sobota 21.8.

Music Park Pod lipami - Tlustá Berta (rock) – Ukončení sezóny.

Neděle 29.8.

Pro milovníky opery se koná na III. nádvoří zámku v Jindřichově Hradci opera „Lazebník Sevillský“ od G. Rossiniho. (Podrobnosti uvede Jindřichohradecký zpravodaj).

_____________________________________________________________________________________

Podívejme se andělovi do tváře, využijme té příležitosti, když na nás hledí ze sloupu deštenské velké kašny už přes stodvacet dva let (1888). V městských záznamech je zmínka, že sochu anděla dal vyrobit a vztyčit uprostřed kašny místní farář Bedřich Kamarýt, k příležitosti 40 let panování císaře Františka Josefa I. Má to být symbolická postava – jakýsi ochránce města. Sochu vytvořil sochař Rudolf Zafouk, který mj. pracoval i pro Černíny v blízkém Jindřichově Hradci. Anděl je vysekán z mušlového vápence a zbylá architektura je žulová. Většinu kamenické práce vykonali kameník Jakub Kreuzer a František Kadlec. V roce 1993 měla být provedena rekonstrukce kašny, včetně sochy anděla, nové rozvody vody. Spodní část kašny – vana s vodou byla přespárována minerálním tmelem a poté hloubkově penetrována hydrofobizantem. Odborný dozor a konzultaci vykonával akademický sochař František -8-


Hackel, vlastní práci, jako jednu z prvních ve svém oboru, prováděl restaurátor Jan Hlavsa, syn Jana Hlavsy staršího z Deštné. Přejme si, aby anděl v naší kašně svůj ochranářský úkol vždy plnil! Použité prameny: Kniha I. Maxové, V. Nejedlého, P. Zahradníka, Mariánské, trojičné a další světecké sloupy a pilíře. Vydal Národní památkový ústav Praha, 2009. Přípis restaurátora pana Jana Hlavsy, Deštná 2010. F.K. _____________________________________________________________________________________

Vystavující Václav Brus a Marie Tůmová Výstava na Městském úřadě v Deštné byla zahájena vernisáží 16. 7. 2010 v 17 hodin. Místem je obřadní síň, kde jsou vystaveny obrazy Václava Brusa a vyšívané obrazy – tedy spíše malované jehlou – Marie Tůmové, rozené Jílkové. Výstava byla uspořádána k 20. výročí úmrtí Václava Brusa. Je v Deštné pěkným zvykem, že město nezapomíná na své rodáky, kteří něčím vynikli a kde si občané mohou připomenout jejich život, práci i ušlechtilého koníčka. I nedávná výstava učitele Josefa Svobodného je toho dokladem. Je pravda, že on nebyl rodákem, ale dlouhou dobu v Deštné žil, učil a pracoval v mnoha spolcích. Vaška Brusa jsem dobře znala a zdá se mi, že není možné, aby od jeho smrti uplynulo celých dvacet let. Byl i kamarádem a tak mám doma také jeho linoryt kostela sv. Ottona v Deštné, i vrbu, kdy mi se smíchem říkal, že tam chybí ještě straka. Uměl hrát divadlo, zpívat, hrát na hudební nástroje a jeho vyprávění vtipů bylo neopakovatelné. Dodnes si pamatuji jak hrál na trubku „Třešnové květy“, v té době velký hit Franty Perníka. Viděla jsem i tehdy ještě nedokončený obraz „Slunečnice“, který maloval pro svou sestru Helenku jako svatební dar. Byl zvědav, zda se mi bude líbit a čekal jak na to zareaguji. S mojí reakcí byl spokojen a říkal, že se mu teď bude dobře malovat. Dnes je obraz vystaven a je jedním z nejkrásnějších. Také mi ukazoval ozdobnou dřevěnou kazetu, kterou dělal k Ježíšku pro svoji ženu Mařenku a jiné další. Ty bohužel vystaveny nejsou. Byla to pěkná práce vypovídající o jeho výtvarném cítění i zručnosti. Jeho obrázky většinou znám, ale ráda si je prohlížím znovu. Připomínají mi dobu dávno minulou, ale i chvíle na které vzpomínám ráda. Největší osudový zlom, který se podepsal těžce na Vaškově životě, byl rok 1968 – tedy okupace České republiky. To, že ji odsoudil přineslo pro něho celou šňůru nepříjemností, zklamání, přestěhování z Českých Budějovic do Deštné a on se s tím vším nedokázal vyrovnat. Spíše to vše změnilo jeho. Důsledky těžké nemoci brzo ukončily jeho život. Bylo mu pouhých 51 let. Obrázky malované jehlou jsou v Deštné vystavovány poprvé – zkrátka mají premiéru. Jsou obdivovány a všichni návštěvníci mluví o tom, jak pěkně působí a jak jsou nádherné. Velký obdiv získala autorka Marie Tůmová – Jílková za pečlivost, trpělivost a dokonalost provedení. Mnohým se zatočí hlava z toho, když uslyší kolik stehů je zapotřebí ušít, aby vznikl obraz „deštenské Assumpty“. Těm, co zatím na výstavě nebyli a nebo si to zapomněli přečíst, přidám několik číselných informací. A ještě dodám, že obraz je tvořen 90-ti barevnými odstíny. -9-


Takže obraz Assumpty, který vidíte vystavený je 340x440 křížků = 149.600. Každý křížek je tvořen ze dvou stehů – tedy 149.600 x 2 = 299.200 stehů – takže pomalu 300.000 stehů – to již není divu, že se lidem, kteří si to šití umí představit točí hlava. Autorka vyšívala obraz jeden rok. A ještě přidám pro úplnost několik informací k deštenské Assumptě. Je to obraz malovaný neznámým malířem v 15. století a je umístěn v Národní galerii v Praze. Kdo by si rád přečetl informací více, může jít na oficiální web města Deštná (www.destna.cz). Rozepsala jsem se o jednom obrázku, ale autorka jich vystavuje daleko víc. Mne nejvíce zaujaly obrázky vyšívané podle fotografií. Nejkrásnější obrázek jsou podle mne vnuci Dan a Libor. Od fotografie těžko rozeznatelný – tak je dokonale vyšitý a barevně vystínovaný. Už podruhé jsem si k obrázku dala židli a dívala se a dívala. Ten obrázek je tak sugestivní, že člověk má dojem, že se dívá do živých očí, které ho přitahují svým kouzlem. Těch obrázků se mi líbí mnoho – nádherná je Červená Lhota, Slunečnice, Kopretiny, Africa Woman, Vlčí máky, Lesy, Zátiší a mohla bych i pokračovat. A na závěr bych chtěla čtenářům doporučit, aby se šli podívat. Na výstavě se Vám určitě bude líbit, zažijete příjemné chvíle při prohlížení té krásy a fantazie obou autorů. A je také pravda, že když vidíme něco hezkého, zapomeneme trochu na potíže a trápení všedních dnů a to potřebuje každý člověk, protože se mu tak lépe žije. Fialová _____________________________________________________________________________________

Letní povídání, aneb jak se časy mění Naši předkové v Deštné a okolí byli vždy vášniví cestovatelé a tak i za „Rakouska – Uherska“ se rozjížděli do světa. Nejvíce samozřejmě do Rakouska, ale i do Polska, Německa a Itálie. Vzpomínám si jak můj tatínek vyprávěl o věčné touze Deštňáků cestovat nějakým přímým spojením. Takto vznikl známý slogan „Mostečná – Jížen – Deštná – Vídeň“. Tehdy prý žilo i hodně rodáků z Deštné ve Vídni, ale též z Jižné a romantické vísky v lesích – Mostečného. I když přímý spoj z Deštné do Vídně či Lince nikdy nevznikl, podařilo se v současnosti pravidelně každý rok jet z Deštné do italského střediska Bibione a zpět. Vím, že mládež toto asi nijak zvlášť neocení, ale my starší, kteří jsme léta bojovali alespoň o přímé spojení autobusem do Prahy, víme své. Tedy i letos, díky našim milým učitelkám, připravila cestovní kancelář MONDO, která má výjezd do světa ve svém názvu, opět krásný pobyt u moře. Je bezvadné, že se vyjede od naší školy v Deštné a sem se opět vracíme a nemusíme se nikde při přestupu trmácet se zavazadly. Malí i velcí si letos pořádně užili vody v bazénu penzionu Luca i u moře, protože po celý náš pobyt bylo horko a voda, jak se říká „jako kafe“. Když dříve byly zájezdy pořádány ještě ve školním roce pro školní děti, byla mnohdy voda ke koupání studená a tak se mnozí jen opalovali a inhalovali zdravý mořský vzduch plný jódu a ostatních minerálů. Někteří účastníci podnikli letos zajímavé výlety do Terstu a na zámek Miramare a také na oblíbené benátské ostrovy Murano a Burano. Při zpáteční cestě bylo možno navštívit krásné historické městečko Aquileia, plné středověkých památek. Několik nás jelo do blízkého malebného rybářského městečka Caorle, které bylo známé svými paláci ještě před postavením Benátek. Kamenná galerie na břehu moře se - 10 -


zde po zimním sochařském sympoziu opěr rozrostla. V zázračném kostelíku Panny Marie Andělské mi bylo umožněno zazpívat opět několik latinských písní z našeho repertoáru v kostelíku sv. Jana Křtitele v Deštné. Všichni posluchači v tomto magickém prostředí za zpěv poděkovali potleskem. Panna Maria Andělské pomoci, která je oděna do drahého roucha posetého drahými kameny a obklopena mnoha milodary, ochrání prý všechny, kteří se k ní obrátí s prosbou o pomoc a tak i já jsem si v hudební modlitbě přála, aby se nám v Deštné vše dařilo a nic zlého nás nepotkalo. Naše delegátka paní Marie Broukalová, mnohým známá z mládí v Deštné jako Madla Pfafflová, nás také své rodáky celou dobu ochraňovala a pomáhala ve všem, abychom byli šťastni a spokojeni. I toto je pro nás všechny vzácné. Kdo se chodil často koupat do moře, viděl zde několikrát denně na obzoru tzv. nájezd pirátů a přepadení galeony i s pistolemi a střelným prachem, který byl na chvíli všude cítit. Paní Madla připravila i novou zajímavou projížďku na čtyřmístných kolech. Také byl naplánován výlet lodí do romantické Laguny se zpěvem kapitána lodi. K uskutečnění tohoto výletu však nedošlo, protože panu kapitánovi, který hraje i na několik nástrojů, zemřela maminka a nemohl se zúčastnit. V nedalekých lázních Thermae, v novém amfiteátru San Stefano se konal krásný koncert vážné hudby, kde zpíval 50ti členný sbor s orchestrem. Na pořadu byly např. skladby od Gaetana Donizettiho „Lucia Di Lammermoor“, Giuseppe Verdiho „Don Carlos“ a od Carla Marii von Webera „Čarostřelec“, kterou jsme uvedli i na jednom z koncertů v kostelíčku sv. Jana Křtitele v Deštné. Na závěr uvedl sbor nádhernou skladbu z „Lohengrina“ od německého skladatele Richarda Wagnera, jejíž text nám poskytl pro náš soubor sv. Jana Křtitele. Snad se nám podaří v budoucnu alespoň část nacvičit. Srdečně jsme poděkovali. Také někteří navštívili restauraci Apollo, kterou znáte jistě ti, kteří jste dříve bydleli ve vile Todaro (nachází se naproti přes ulici). Paní Madla má pro tuto restauraci připraveny pro nás slevenky na konzumaci a mnozí toho rádi využívají, protože se říká, že zde dělají nejlepší pizzu v Bibione. Je zde též velmi pěkná hudba a známí zpěváci Nando a Mara, kteří nás mnohé též znají. Pak už se pomalu pobyt chýlil ke konci. Domů jsme dojeli dobře, díky Bohu. Teď už jen všichni vzpomínají na vše pěkné. - 11 -


Je třeba si všeho dobrého opravdu vážit, protože když si člověk dokáže vážit sám sebe a hlavně ostatních, jsou pro něho zachráněny krásné pocity uspokojení a jakéhosi vnitřního štěstí. Hezký zbytek léta přeje Eva Kadlecová Nezapomeňte – 18. 9. 2010 v 16 hod. se koná v kostelíčku sv. Jana Křtitele historické představení „410 let Svatojánských lázní“ včetně koncertu souboru. Zájemci mohou účinkovat v průvodu historických postav. _____________________________________________________________________________________

ČERVENEC V LETECKÉM MUZEU DEŠTNÁ OČIMA KHL Začátek letních prázdnin byl zatěžkávací zkouškou návštěvnosti Leteckého muzea (dále LMD). Napomoci tomu měla poměrně rozsáhlá reklamní kampaň ze strany města Deštná i našeho Klubu historie letectví v J. Hradci (dále KHL či Klub). Ve všech kempech na území Jindřichohradecka byly vyvěšeny plakáty LMD, v týdeníku „Sedmička“ opakovaně vychází reklama „Deštná - město dvou muzeí“. S KHL se nám podařilo dojednat informace o muzeu v Českém rozhlase a dokonce se na obrazovku České televize opakovaně vrátila reportáž Toulavé kamery představující naší aviatickou expozici. Neméně pozitivní je i ten fakt, že mezi diváky Vyškov - členové Klubu nad dvěma torzy kabin IL-10. České televize byl jako nejlepší příspěvek Nakonec jsme po hlasování vybrali tu vpravo, bojovou verzi Objektivu za rok 2009 vybrán dokument pilot - střelec. (Foto: Michael Šafránek, archiv KHL) „Setkání v nebi“, který s čs. belgickou pilotkou Julinkou Liškovou natočil a „odehrál“ tým KHL ve složení Aleš Hazuka, Radek Novák, Michael Šafránek, Vladimír Vondrka a Vladislav Burian. Snad právě toto vše pomohlo faktu, že je nyní průměrná

Vyškov - klubáci nesou další nový přírůstek do sbírek a expozice v LMD, jde o raketomet z bitevníku Su-25. (Foto: Michael Šafránek, archiv KHL)

návštěvnost letecké expozice 80 lidí za den, s tím, že během svátků na počátku července byla dokonce dvojnásobná! Mnohé jistě ovlivní počasí v průběhu dalších týdnů, ale pokud se udrží návštěvnost alespoň na této úrovni, měla by opět patřit mezi úspěšné sezóny. Počátkem července 2010 navázal Klub spolupráci s Nadací Letecké historické společnosti Vyškov. Od kolegů jsme do expozice LMD zakoupili několik zajímavých - 12 -


exponátů. Bezesporu nejzajímavějším „špekem“ je torzo kabiny dvoumístného bitevního letounu z roku 1945 typu Iljušin IL-10, po 2. světové válce v Československu vyráběného v továrně Avia pod označením B 33. Celkem jich bylo vyrobeno 1200 a létaly u našich vojenských útvarů až do roku 1960. Stroje byly neobyčejně úspěšné. Navázaly na slavný letoun 2. světové války šturmovik Iljušin IL-2 „Černá smrt“. Pro charakteristický zvuk motoru se bitevníku Iljušinu IL-10 přezdívalo „kombajn“. Ničily pevnosti nepřítele, tanky, pěchotu, mosty, bombardovaly střemhlav i plošně. V závěru války se zúčastnily berlínské operace. Exponát pochází z prostějovského vojenského letiště, kde byla v roce 1951 zakopána torza pěti letounů IL-10 do země. V září 2004 tyto fragmenty vykopali členové vyškovské Nadace a umístili do svého muzea. Jeden z exponátů jsme díky jejich ochotě zakoupili 25. července 2010 do našich sbírek. V závěru července jsme torzo kokpitu převezli do Deštné, kde nyní čeká na částečnou renovaci a v průběhu srpna pak na umístění do expozice LMD. Letoun IL-10 je jednomotorový dvoumístný dolnoplošník se zatahovacím podvozkem. Výzbroj: čtyři kanony NS-23 ráže 23 mm umístěné v křídle a pohyblivý kulomet ve střelecké věži. Mimo to mohl nést na závěsném zařízení pumy nebo rakety. Rozpětí: 13,40 m; délka: 11,20 m; hmotnost prázdného letounu: 4.680 kg; maximální rychlost: 490 km/hod.; dostup: 8.300 m; dolet: 830 km. Vystavené torzo kabiny IL-10 bude představovat verzi pilot a zadní střelec, které bude přibližovat boje nad Berlínem na samotném sklonku 2. světové války v Evropě. V současné době také intenzivně probíhají přípravy „XVII. setkání čs. válečných letců v J. Hradci“. Okolnosti tentokrát přiměly pořadatele realizovat celodenní program pouze ve městě nad Vajgarem. Program začíná v 10 hodin na náměstí Míru, kde bude odhalena

Vyškov - vyprošťování dalšího z budoucích exponátů v muzeu v Deštné, tentokrát jde o přední podvozkové kolo ze stíhačky MiG. (Foto: Michael Šafránek, archiv KHL)

Vyškov - zahájení spolupráce mezi Kluby z J. Hradce a Vyškova. První zprava: místopředseda vyškovského Klubu Josef Janeček, čtvrtý zprava předseda Antonín Venský. (Foto: Michael Šafránek, archiv KHL)

pamětní deska na rodném domě čp. 7/I plk. Rudolfu Zimovi, čs. stíhači z bitvy o Francii a Anglii, dále bude v 11 hodin následovat slavnostní koncert v kostele sv. Jana Křtitele, kde v podání žesťového tělesa Trumpet Tune zazní skladby starých mistrů i jazz a swing, který doprovázel naše muže ve slušivých modrých uniformách po bojištích 2. světové války. V 11,45 hodin proběhne pietní akt u Památníku letců na Nábřeží Ladislava Stehny u Vajgaru, kde bude také autogramiáda hostů akce. Od 13 hodin pak bude následovat prohlídka vojenského cvičiště s volným programem a prostorem pro osobní setkání s válečnými letci, pilotem kosmonautem (náhradníkem) plk. Oldřichem Pelčákem či dle - 13 -


prvotního příslibu jedním z hlavních hrdinů filmu Tmavomodrý svět a dlouholetým příznivcem KHL hercem Ondřejem Vetchým. Závěr akce by měla obstarat produkce skupiny hudebníků „skotských dudáků - The Rebel Pipers Pipes and Drums“ z Prahy. Srdečně Vás zveme v sobotu 28. srpna do J. Hradce na tuto ojedinělou možnost setkat se s posledními žijícími veterány vzdušných bojů a jejich neméně skvělými manželkami! Během srpna je LMD otevřeno každý den mimo pondělí a to od 9:30 do 17 hodin. Chcete-li se dozvědět více o provozu muzea a činnosti KHL, pak tyto informace najdete na stránkách: www.khl-jhradec.cz. Vladislav Burian, KHL

SLOUPEK DEŠTENSKÉ KNIHOVNY Je srpen, doba prázdnin, doba cestování..... „ Když člověk poprvé v životě jede za hranice své vlasti, cítí především strach z toho neznáma, do kterého se vrhá, ale nedává to příliš najevo. Za druhé cítí ohromnou odvahu k dobrodružství, pýchu dobyvatele a statečnost objevitelskou; má v sobě malou dušičku, ale nesmírně jaksi načepýřenou a nadouvající se téměř bolestně. Abyste věděli, já jedu do širého a cizího světa; já nejsem jen tak někdo, nýbrž veliký dobrodruh. A když člověk takto jede podesáté, stáhne si cestovní čepici do očí, založí ruce a oddává se jakémusi sebelitování. Bože, jaká otrava, jaká obtíž! Zas abych se tloukl po všech čertech a ďáblech, měl nepříjemnosti s celníky, musil měnit peníze a hledat nocleh v hotelu, který neznám. Svět, ve kterém by se dělalo všechno poprvé, by byl krásný a bláznivý; svět složený z věcí dělaných posté by byl omrzelý, věčně stejný a téměř rozumný. Jen poezie má výsadu, že cokoliv vidí, vidí to poprvé, a cokoliv vyslovuje, říká to prvně, co svět světem stojí“. Tak viděl cestování Karel Čapek. A jak to vidíte vy, milí čtenáři, budete cestovat nebo zůstanete doma, třeba na své zahradě? Nebo snad přece svěříte své zahradní království svému příteli nebo známému a vyrazíte za dobrodružstvím? Před tím ovšem musí být dočasný správce vaší zahrady řádně ponaučen, jak píše Karel Čapek v knize Zahradníkův rok: „Koukejte, teď beztoho není na zahrádce vůbec žádná práce; stačí, když se tam jednou za tři dny jen tak podíváte, a kdyby snad něco tento nebylo v pořádku, tak mě napíšete kartu a já přijedu. Tak teda já na vás spoléhám. Jak říkám, stačí vám pět minut, jen co tam mrknete okem. Načež cestovatel odjede, vloživ takto svou zahrádku na srdce ochotnému bližnímu. Tento bližní pak dostane druhého dne dopis: “Zapomněl jsem vám říci, že se zahrádka musí každý den kropit, nejraději v pět ráno nebo k sedmé večer. To nic není, jen přišroubujete hadici k hydrantu a hodinku stříkáte. Prosím vás, konifery musíte pokropit celé a hodně vydatně, a pažit také. Kdybyste někde viděl nějakou plevel, tak ji vytrhněte. To je všechno. Den nato: „Ono je strašně sucho, prosím vás, dejte každému rododendronu asi dvě konve odstáté vody, a každé jehličině pět konví, a ostatním stromům asi po čtyřech konvích. Ty pereny, co teď kvetou, potřebují hodně vody - napište mi obratem, co kvete. Odkvetlé stonky se musejí odřezat! Bylo by dobře, kdybyste motyčkou zkypřil všechny záhonky; ona pak půda líp dýchá. Jsou-li na růžích mšice, kupte tabákový výtažek a za rosy nebo po dešti ty růže jím postříkejte. Víc se zatím nemusí dělat“. - 14 -

CENA 10,- Kč. Foto z vernisáže výstavy obrazů V. Brusa a vyšívaných obrazů M. Tůmové

Recommend Documents