CANADA (Kanada)
Anna Šidlíková
07. 02. 2014
Kanada je rozlohou druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem, Atlantikem, USA a Tichým oceánem. Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe z roku 1867.
Jak vznikl název Canada Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, parlamentní konstituční monarchií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou. Oficiální jazyky jsou angličtina a francouzština. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska – oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy. Název Canada pochází z řeči prvních národů – konkrétněji kmene Huronů – a zní kanata a do češtiny jej lze přeložit jako „vesnice“, „uskupení vesnic“ či „osídlení“. V roce 1535 použili indiáni toto slovo pro označení osady Stadacona v rozhovoru s Jacquesem Cartierem. Ten je potom začal používat pro označení oblasti okolo své osady – dnes již jako část Québec City. Od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti. Tedy původní označení, Nová Francie, se přestávalo používat a Canada byl název území na sever od USA a na východ od Aljašky.
Geografie Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky. Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² jedna z nejnižších na světě, ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerova ostrova.
Demografie Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na počátku roku 2006 odhaduje Statistický úřad na 32,5 milionu obyvatel. Většinu růstu zajišťuje imigrace, menší část porodnost. Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech Québec-Windsor, CalgaryEdmonton a v oblasti Lower Mainland. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce.
Jazyky Kanada je multikulturní země mnoha jazyků. Na federální úrovni se od roku 1969 profiluje jako dvojjazyčná, úřední řeči jsou angličtina (mateřský jazyk 59,7 % obyvatel) a francouzština (mateřský jazyk 23,2 % obyvatel). Jeden z těchto jazyků ovládá 98,5 % obyvatel (jen angličtinu 67,5 %, jen francouzštinu 13,3 % a oba jazyky 17,7 %). Znalost jednoho z jazyků je podmínka k udělení občanství žadatelům z jiných zemí. Angličtina je mateřskou řečí většiny obyvatel všech provincií s výjimkou Québecu a ve dvou ze tří teritorií: Yukonu a Severozápadních teritoriích. (Poznámka: Při pohledu do etnických statistik je třeba si uvědomit, že fakt, že se někdo hlásí k francouzské národnosti, ještě neznamená, že nutně má za mateřský jazyk francouzštinu, u dalších etnik – Irů a Skotů – se takto nedá uvažovat už vůbec. Jako mateřskou řeč udává angličtinu i velká část potomků původních obyvatel.)
Francouzština Francouzština má nejsilnější pozici v Québecu, kde je zároveň jediným oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v níž nemá angličtina žádný oficiální status a v níž se většina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouzština silnou pozici v provincii Nový Brunšvik, který je jediný provincií, která je stejně jako celý stát dvojjazyčný.
Ostatní jazyky Ostrov prince Edwarda a Newfoundland a Labrador mají za úřední jazyk vedenou pouze angličtinu, na nižších úrovních služeb se však lze v rámci komunit domluvit různě. V Novém Skotsku je běžná angličtina, mimo to mají významnou pozici francouzština, irština a skotština. Úřední jazyk není určen. V Albertě je jediným oficiálním jazykem angličtina. V Yukonu jsou úředními jazyky angličtina a francouzština, ve zbylých dvou teritoriích jsou jako úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v Nunavutu 2).
Podíl mateřských jazyků Provincie/Teritorium
Celková populace
Angličtina Francouzština
Jiná řeč
Hlavní město
2 672 080 (23,7 %)
Toronto
Ontário
11 285 550
8 079 500 (71,6 %)
493 630 (4,4 %)
Québec
7 506 581
450 394 (6,0 %)
5 577 877 (81,0 %)
Britská Kolumbie
3 868 875
2 865 300 (74,1 %)
56 100 (1,5 %)
939 945 (24,3 %
Victoria
Alberta
2 941 150
59 735 (2,0 %)
469 225 (16,0 %)
Edmonton
Manitoba
1 103 700
44 775 (4,1 %)
219 160 (19,9 %)
Winnipeg
2 405 935 (81,8 %) 863 980 (75,8 %)
532 967 (7,1 %)
Québec
Sport Kanadskými oficiálními národními sporty jsou lední hokej (zimní sport) a lakros (letní). Zejména hokej je národní kratochvíle a nejpopulárnější sport v zemi (v roce 2004 bylo v zemi 1,64 miliónů lidí aktivně hrajících hokej). Sedm kanadských týmů se účastní NHL (Toronto Maple Leafs, Montreal Canadiens, Vancouver Canucks, Ottawa Senators, Calgary Flames, Edmonton Oilers a Winnipeg Jets). Další oblíbené sporty jsou kanadský fotbal a curling. Široce rozšířené jsou i golf, baseball, lyžařské sporty, fotbal, volejbal a basketbal, byť spíše na soukromé úrovni, profesionální soutěže už tak populární nejsou. V roce 2010 se ve Vancouveru pořádaly zimní Olympijské hry.
Kanadské národní symboly Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemi Prvních národů. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem je javorový list, jehož první používání se datuje až do 18. století a který je vyobrazen na současné kanadské vlajce.
Náboženství v Kanadě Většina obyvatel Kanady (77,1 %) se hlásí ke křesťanství. Nejsilnější křesťanskou církví je římskokatolická církev, ke které se hlásí 43,6 % kanadské populace. Největší protestantskou denominací je sjednocená církev Kanady (9,6 %), následuje ji anglikánská církev (6,9 %). Z nekřesťanských náboženství je nejvýznamnější islám (2 %). Jako bez vyznání se profiluje 16,2 % obyvatel.
Zahraniční vztahy Kanada má úzké zahraniční vztahy s USA, s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě, nebo např. společnou leteckou obranu (NORAD). Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (vizte také Severoamerická unie). Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s Velkou Británií a Francií, dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členem Commonwealthu a La Francophonie. S Velkou Británií má navíc společnou formální hlavu státu. Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupování L. B. Pearsona za Suezské krize, který prosazoval vyslání mírových sil OSN do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misí OSN vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí.
