Bývalý vojenský výcvikový prostor
Milovice-Mladá
www.bvvpmlada.com
Jedinečná rozvojová lokalita ve Středočeském kraji
www.strmlada.cz
Tento materiál byl připravován s cílem přinést základní informaci a upozornit nejen developery, investory, projektanty, ale i nejširší veřejnost na historii, současnost a rozvojový potenciál jedinečného území České republiky a Středočeského kraje, které několik desítek let sloužilo výhradně vojenským účelům a které stojí před vlastní revitalizací a konverzí s cílem využít této jedinečnosti k rozvoji přilehlého regionu. Materiál vznikl ve spolupráci Středočeského kraje a společnosti STŘEDOČESKÁ ROZVOJOVÁ-MLADÁ, a.s. Dík za spolupráci patří všem, kteří se na jeho vzniku podíleli, zejména však pracovníkům Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje, Mgr. Karlu Říhovi, Mgr. Radku Bryndovi, a pracovníkům Odboru informatiky Krajského úřadu Středočeského kraje, pí. Libuši Hezinové a Ing. Jiřímu Vomočilovi.
Mgr. Tomáš Macenauer ředitel společnosti STŘEDOČESKÁ ROZVOJOVÁ-MLADÁ, a.s.
Obsah: Základní geografická charakteristika .................................................. 3 Historie ................................................................................................... 6 Ortofotomapa území ............................................................................ 10 Rozvojová lokalita v majetku Středočeského kraje ........................... 11 Vybrané dopravní projekty související s rozvojem území ................. 17 Správce území ....................................................................................... 19
2
Základní geografická charakteristika
Základní geografická charakteristika Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice-Mladá (dále jen BVVP MiloviceMladá) má vysoce strategickou polohu v samém srdci Evropy a České republiky. Tento prostor se nachází v blízkosti hlavního města Prahy a v blízkosti významných správních a hospodářských center Středočeského kraje – Mladé Boleslavi, Nymburka a Kolína. Celý BVVP Milovice-Mladá, který měl v době užívání rozlohu 58,75 km2, přiléhá ze severu k městu Milovice a je situován v trojúhelníku ohraničeném městy Lysá nad Labem, Nymburk a Benátky nad Jizerou. Pro potřeby různých armád sloužil tento prostor od roku 1904 do roku 1991.
Poloha BVVP Milovice-Mladá v evropské dopravní síti BVVP Milovice-Mladá má výhodnou polohu v blízkosti tras evropského dopravního systému. 4. Panevropský multimodální dopravní koridor (současně prioritní projekt TEN-T č. 22): Drážďany/Norimberk – Praha – Bratislava – Vídeň – Budapešť – Arad (větev: Arad – Bukurešť – Constanta; větev: Arad – Sofia – Istanbul; větev: Sofia – Soluň) 6. Panevropský multimodální dopravní koridor (současně prioritní projekty TEN-T č. 23 a 25): Gdaňsk – Grudziadz/Varšava – Katovice – Žilina (větev: Grudziadz – Poznaň; větev: Katovice – Ostrava – Břeclav/Brno)
Vzdálenost BVVP Milovice-Mladá od významných evropských měst Prague – Milovice Brussels – Milovice Berlin – Milovice London – Milovice Bern – Milovice
40 km 751 km 276 km 1074 km 662 km
Paris – Milovice Vienna – Milovice Budapest – Milovice Warsaw – Milovice Bratislava – Milovice
917 km 248 km 430 km 485 km 283 km
23
Základní geografická charakteristika Středočeský kraj Středočeský kraj je svébytným a dynamicky se rozvíjejícím regionem uprostřed Evropy. Svou rozlohou, počtem obyvatel i počtem obcí patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha 11 015 km2 zabírá téměř 14 % území České republiky a žije v něm 11 % její populace. Kraj zcela obklopuje Hlavní město Prahu a sousedí se všemi českými kraji, kromě Karlovarského. Jeho bohatý historický vývoj je úzce spjatý s vývojem hlavního města Prahy a úzké vazby mezi Středočeským krajem a Prahou představují jednu z jeho významných charakteristik. Středočeský kraj je vyspělou průmyslově-zemědělskou oblastí a zároveň jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů České republiky. Vedle rozvinutých tradičních oborů se stále více uplatňují také nové perspektivní obory. Cíleným zlepšováním podmínek pro rozvoj podnikání vytváří kraj příznivé podnikatelské prostředí umožňující jak rozvoj stávajících podniků, tak zakládání podniků nových. V regionu se nachází řada významných přírodních i kulturních památek včetně památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO (více na www.kr-stredocesky.cz).
Praha
Praha
4
Základní geografická charakteristika Významná regionální centra v blízkosti BVVP Milovice-Mladá Milovice Do roku 1991 bylo město součástí vojenského výcvikového prostoru. V současnosti se jedná o nejdynamičtěji se rozvíjející české město, jehož počet obyvatel vzrostl z 1 100 obyvatel v roce 1991 na současných více než 7 000 a další růst lze v nejbližších letech ještě očekávat. Tento růst souvisí zejména s rekonstrukcí většího množství objektů po sovětské armádě na byty, což je skutečnost z hlediska nově vstupujících investorů – zaměstnavatelů velmi příznivá. Počet lidí hledajících práci je a bude značný. Nábor pracovníků by tak neměl působit investorům v okolí problémy (více na www.mesto-milovice.cz). Nymburk Královské město Nymburk se rozkládá na obou březích řeky Labe, v úrodné části středního Polabí a má téměř 15 000 obyvatel. Bylo založeno ve druhé polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. a po celý středověk patřilo mezi nejvýznamnější města v zemi. Dnes je Nymburk hospodářským a kulturním centrem regionu středního Polabí, město se staletou tradicí vaření dobrého piva, důležitý železniční uzel, město zeleně, sportu a kvalitních cyklostezek (více na www.mesto-nymburk.cz). Mladá Boleslav Druhé největší město Středočeského kraje s více než 40 000 obyvateli, bohatou historií a široce rozvinutým průmyslem. Nejstarší historie města sahá asi do poloviny 10. století, kdy zde za vlády Boleslava II. vzniklo přemyslovské hradiště Nový Boleslav. Velký význam pro průmyslový rozvoj města měly v 19. století stavby železnice, silnice a výstavba továrny Laurin & Klement (1895), která vyráběla nejdříve jízdní kola a motocykly a v roce 1905 vyrobila i první český automobil. V roce 1925 se stala součástí Škodových závodů a dnes je významnou částí koncernu Volkswagen (více na www.mb-net.cz). Kolín Historické město s více jak 32 000 obyvateli. První písemná listina se jménem Kolína je z roku 1261. Dnes je Kolín centrem okresu a městem s rozvinutým průmyslem automobilovým (výrobní závod TPCA), chemickým, potravinářským, strojírenským a polygrafickým. Je důležitou železniční křižovatkou a obchodním přístavem (více na www.mukolin.cz). Benátky nad Jizerou Historické město s přibližně 7 000 obyvateli, které vzniklo v místě prastarého osídlení při křižovatce obchodních stezek. Středověké město Nové Benátky bylo založeno v letech 1343 až 1346 a zámecký kostel se zaniklým klášterem pochází z roku 1349. Nejbližší okolí města je vhodné k vycházkám v lesích, v nivě Jizery nebo k projížďkám na kole, loďkou či na koni, kdy můžete navštívit některá rekreačně a turisticky atraktivní místa. Zajímavostí je např. golfový areál (více na www.benatky.cz). Lysá nad Labem Původní osada byla povýšena na město v roce 1291, dnes má Lysá nad Labem necelých 9 000 obyvatel. Slavné časy připomíná augustiniánský klášter, zámek a kostel sv. Jana Křtitele s barokními sochami sochaře Matyáše Brauna na ohradní zdi. V současné době je město známo zejména výstavištěm a dostihovým závodištěm. Jedná se o důležitý železniční uzel (více na www.mestolysa.cz).
5
H i s t o r i e
Historie BVVP Milovice-Mladá Vojenský prostor Milovice-Mladá sloužil pro potřeby různých armád od roku 1904 do roku 1991 a v jeho historii lze najít několik důležitých mezníků. Mezník první: rok 1904 Pro rakousko-uherskou armádu, po vojenských neúspěších v prusko-rakouské válce, z nichž největším fiaskem byla prohraná bitva u Hradce Králové v roce 1866, kde narazila na lépe vyzbrojenou a vycvičenou pruskou armádu, byla prvořadým úkolem modernizace, a to jak techniky a zbraní, tak ve výcviku vojsk. Po tomto závěru ale dospěli odpovědní armádní činitelé ke zjištění, že armáda nemá vhodné cvičiště, na němž by bylo možné simulovat válečné situace odpovídající začátku dvacátého století. Z několika vytipovaných lokalit bylo vybráno území východně od Nových Setnina pěšáků Benátek. Ve vyjádření příslušné komise ze dne 15. února 1904 bylo konstatováno, že „... cvičiště blíže Nových Benátek je polohou jedinečné, velikostí dostačující, pro výcvik všech zbraní ... a bude nutno vystěhovat pouze jednu vesnici...“ Tou vesnicí byla obec Mladá. Většina sedláků prodala své pozemky a nemovitosti po dohodě, ostatní k tomu byli donuceni. Národní politika z 1. září 1906 popisuje zánik obce: „I zakoupil vojenský erár velký komplex polí a lesů i s celým katastrem obce Mladé ku zřízení velké střelnice pro válečnou střelbu pro oba armádní sbory v Čechách. Kdo z rolníků v Mladé nechtěl své pozemky a usedlost odprodat, byl jednoduše vyvlastněn a v říjnu 1905 mocí vystěhován... Pak dělostřelectvo těžkými děly nešťastnou obec prostě rozstřílelo a nezbyl tam kámen na kameni...“ Cvičiště bylo určeno pro výcvik v Čechách dislokovaného 8. a 9. sboru. Posádka s rodinami vojenských gážistů měla v zimě dvanáct set a v létě dva tisíce osob. V době hlavních cvičení se ale tábor rozrostl až na pět tisíc lidí. Mezník druhý: rok 1914 Zavraždění knížete Ferdinanda d‘Este v Sarajevu se stalo císaři Františku Josefovi I. podnětem k vyhlášení války Srbsku. Všeobecná mobilizace byla vyhlášena 26. července 1914. Konflikt dvou států se velmi rychle rozrostl na světovou válku, jíž se zúčastnilo dvacet pět států. Zahynulo 10 milionů lidí, 20 milionů bylo zraněno. Téměř bezprostředně po vypuknutí první světové války, v říjnu 1914, byl v prostoru mezi Benáteckou Vruticí a Milovicemi, na ploše větší než 35 hektarů, postupně vybudován Císař František Josef I. zajatecký tábor pro ruské, srbské a italské válečné zajatce. Životní podmínky v táboře byly velmi svízelné. Zajatci umírali jak na nakažlivé choroby, tak vyčerpáním z námahy a nedostatku potravin. Lépe se dařilo těm, kteří byli Důstojnický sbor vojenského tábora vybráni k pracovní pomoci na okolních statcích. Ostatní pracovali na další výstavbě tábora, v udržování jeho provozu, ale také v lese, v kamenolomu, při údržbě vojenského cvičiště či na výstavbě silnic (např. tzv. Ruská cesta). Zemřelí zajatci byli pochováváni na hřbitov vedle „kamenného“ tábora, zbudovaný speciálně pro zajatecký tábor. Dle archivních dokladů bylo na hřbitově pohřbeno 5 276 italských zajatců, z nich 81 v jednotlivých hrobech, ostatní v hrobech hromadných, 527 ruských Skupina ruských zajatců pracujících na výstavbě silnice
6
H i s t o r i e a 60 srbských válečných zajatců. Mezi ruskými pohřbenými jsou ovšem i Litevci, Estonci, Lotyši, Poláci a jeden Fin. V kronice obce Lipník se uvádí, že „mezi zajatci zde byl též hrabě Michal Tolstoj, vnuk slavného ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého“. Konec světové války a rozpad rakousko-uherské monarchie uvítali váleční zajatci i místní obyvatelé společnou oslavou. Mezník třetí: rok 1918 Z českých důstojníků posádky milovického tábora byla utvořena skupina, která ihned po vyhlášení Československé republiky iniciativně převzala velení. Československá armáda provozovala v milovickém táboře v následujících letech výcvik dělostřeleckých vojsk, včetně zkoušek těžké munice, byly zde umístěny vojenské instrukční školy a probíhal tu i výcvik balónového vojska. Z celých Čech sem přijížděly vojenské pluky na cvičení spojená s ostrými střelbami. Vojenský prostor navštívil dvakrát prezident T. G. Masaryk. Poprvé 22. června 1920, podruhé 4. května 1922. Československá vojenská správa převzala rovněž péči o vojenský hřbitov. Na veřejné slavnosti 29. října 1922 byl odhalen pomník italským válečným Prezident T.G. Masaryk při návštěvě vojenského prostoru zajatcům. Z potřeby rozšíření cvičiště a snadnější dopravy byla v roce 1921 vybudována z Lysé nad Labem do Milovic železniční vlečka. Ve dvacátých letech se začala budovat tzv. útočná vozba. Součástí praporu útočné vozby v Milovicích byla tanková četa vyzbrojená francouzskými tanky Renault FT. Milovická četa lehkých tanků byla v té době jediná v celé armádě, a tak, kromě vlastního výcviku u praporu, sloužily tančíky jako ukázkové i pro jiné útvary. Od roku 1935 byl v Milovicích dislokován 1. pluk útočné vozby. Ten převzal 21. prosince 1936 prvních patnáct tanků s armádním označením LT vz. 35, které vyráběly firmy Malé tanky československé výroby LT-35 a LT-36 patřily Škoda a ČKD. V březnu 1938 byly 1. pluku útočné vozby ve své době ke světové špičce přiděleny další – nové tanky LT vz. 38. Město Milovice si vedle vojenského tábora žilo svůj život. V roce 1931 byla otevřena nová škola. Dobové materiály dokládají velmi úzkou spolupráci mezi obcí a armádou. Mezník čtvrtý: rok 1939 V září 1938 zpečetil mnichovský verdikt osud první československé republiky. Demokratický stát v srdci Evropy byl svými spojenci opuštěn a vydán na milost a nemilost Hitlerovu Německu. Hitlerovým výnosem ze 16. března 1939 byl na území českých zemí zřízen Protektorát Čechy a Morava jako formálně autonomní součást Velkoněmecké říše. Časně ráno 1. září 1939 přepadla německá armáda bez vyhlášení války Polsko. Začala druhá světová válka – dosud největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva, který stál život asi 45 až 60 milionů lidí. Již 17. března 1939 po sedmnácté hodině byly Milovice obsazeny 8. pancéřovou divizí Wehrmachtu. Hned po prvním týdnu okupace byly z Milovic odvezeny do Německa tři české moderní pancéřové vlaky. V době od 25. března do 27. dubna bylo odvezeno 522 vagonů různého výzbrojního a výstrojního materiálu. Němci zkonfiskovali rovněž skvělé lehké tanky československé výroby, mezi nimi i sem nedávno přidělené tanky LT vz. 35 a 38. Na svoji dobu bezkonkurenční lehké bojové vozidlo se stalo hlavním článkem nechvalně proslulých německých pancéřových klínů při západním tažení v květnu a červnu 1940. Milovický vojenský prostor Tank - stíhač Hetzer byl Němci pojmenován Truppenübungsplatz Milowitz. Jeho určením bylo vycvičit a formovat jednotky před odchodem na frontu. Výcvik trval tři až šest týdnů, pak byly jednotky nasazeny do bojů na některé z front. Od samého počátku okupace počítali Němci s rozsáhlým rozšířením vojenského tábora, a to s využitím původních rakouských plánů, na celkových 5 300 hektarů. Již od 6. prosince 1939 probíhal v obcích sousedících
7
H i s t o r i e s vojenským prostorem1 soupis majetku obyvatel. Za čtyři měsíce bylo vše připraveno k vystěhování obcí Jiřice, Benátecká Vrutice, Struhy, Lipník, Zelená, Radenice, Kbel, Újezdec. Mladotín, osada mezi Jiřicemi a Benátkami nad Jizerou, byl vystěhován a zcela srovnán se zemí. Občanům zahrnutým do vysídlení byl striktně stanoven termín 31. říjen 1940 do půlnoci. Vystěhování probíhalo v režimu „dobrovolného prodeje“. Majitel buď prodal usedlost dobrovolně, přičemž si sám určil cenu, v opačném případě mu bylo pohroženo vyvlastněním za směšnou odhadní cenu. Po celou dobu okupace Němci tábor přestavovali a rozšiřovali. Na podzim roku 1940 se generál Erwin Rommel stáhnul do klidu válečného týlu v Čechách, kde soustředil svoje jednotky, jejichž základem byla 5. lehká tanková divize. Původně měl před tažením do Afriky cvičit svoje vojáky ve vojenském prostoru Ralsko, ale nebyl spokojen s tamním terénem. Proto se jeho armáda přemístila do obrovského rovinatého prostoru mezi obcí Struhy a samotou Karlov. Již od roku 1941 se množily na dráze sabotáže na vojenských transportech. Odbojáři se zaktivizovali také v prvních květnových dnech roku 1945 a svými akcemi znemožňovali německým jednotkám jednak bojové nasazení proti pražskému povstání, jednak soustředění sil kolem samotných Milovic. V odpoledních hodinách 8. května vydal generál Rüdiger rozkaz k ústupu německých jednotek z Milovic do americké okupační zóny. Vojenský tábor převzaly československé jednotky Revolučního národního výboru Milovice. Mezník pátý: rok 1945 Milovický prostor znovu převzala Československá armáda. Byl rozšířen na konečnou rozlohu 58 km2 a v sousedství na Božím Daru bylo vybudováno moderní letiště Boží Dar. Lidé, kteří byli za války vystěhováni ze svých domovů v několika vesnicích, se podle repatriačního zákona mohli opět vrátit. Druhého června 1946 bylo vojenské cvičiště znovu uvedeno do provozu. Tohoto zahájení se osobně zúčastnil generál Ludvík Svoboda. Zemský národní výbor v Praze rozhodl podle § 4, odst. 1 zákona č. 86/46 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb. výměrem ze dne 11. září 1946 o platnosti ustanovení citovaného zákona o stavební obnově násilně vystěhovaných obcí. Hned po svém únorovém vítězství v roce 1948 přistoupili komunisté k vytváření totalitního politického systému. Veškerá reálná moc byla soustředěna do rukou úzkého okruhu nejvyšších Jiřice byly po válce téměř zcela zničené funkcionářů komunistické strany, stojících mimo jakoukoli demokratickou kontrolu. Padesátá léta jsou spojena s hrůznými zinscenovanými politickými procesy. Komunistický režim postupně likvidoval bývalé kapitalisty, drobné živnostníky, bohaté sedláky i rolníky s malým políčkem, kteří odmítli vstoupit do JZD. Také kněze, bohoslovce, ale i vlastní komunisty. Stačilo mít jen jiný názor, příbuzné v zahraničí, majetek, který někoho lákal. Trpěli nejen takzvaní „viníci“, ale i jejich rodiny, nejbližší, příbuzní a přátelé. V roce 1951 byl zřízen Vojenský újezd Mladá, čímž byly odloučeny správní věci vojenského tábora od obce Milovice. Od 1. července 1953 přešla trať z Lysé do Milovic do provozu ČSD s pravidelným jízdním řádem. Starousedlíci dodnes trati říkají „vlečka“. Armáda začala stavět sídliště Balonka – do roku 1957 bylo postaveno sedmdesát obytných domů, mateřská škola, komunikace a kanalizace. Mezník šestý: rok 1968 Pokus o reformu socialismu v komunistickém Československu v roce 1968 byl ukončen v pozdních večerních hodinách 20. srpna invazí vojsk Varšavské smlouvy2 (s výjimkou Rumunska). Milovický vojenský prostor se stal 21. srpna 1968 jedním z prvních cílů okupačních vojsk. Letadla, která přiletěla již před třetí hodinou ranní, však nemohla přistát, protože personál letiště Boží Dar vypnul všechna navigační světla. Ráno opanovaly letiště i vojenský tábor tankové Částečná německá branná moc zabrala části katastrů obcí Lysá nad Labem, Stará Lysá, Čihadla, Předměřice nad Jizerou, Staré Benátky, Dražice nad Jizerou, Brodce nad Jizerou, Luštěnice, Újezd, Bratronice, Čachovice, Vlkava, Všejany, Vanovice, Straky, Zbožíčko a Milovice. 2 Encyklopedie Wikipedie uvádí, že vpádu do Československa se zúčastnilo 27 bojových divizí (12 tankových, 13 motostřeleckých, 2 výsadkové) a 1 letecká armáda, včetně jednotek specnaz. Intervenčním jednotkám v počtu 750 tisíc vojáků s 800 letadly, 6300 tanky a 2000 děly a raketami velel generál J.G. Pavlovskij. Invaze vojsk Varšavské smlouvy si k 3. září 1968 vyžádala 72 mrtvých, 266 těžce zraněných československých občanů. 1
8
H i s t o r i e jednotky. Po nich začaly přistávat letouny MIG-21, vyzbrojené raketami na podvěsech. Celý letecký pluk. „Proti naší dvousettisícové armádě stálo půl milionu plně vyzbrojených a ideologicky zmanipulovaných vojáků – dvacet devět divizí, tisíce tanků, stovky letadel. Pouze Milovice a letiště Boží Dar okupovaly čtyři sovětské a jedna polská tanková divize, tedy asi dva a půl tisíce tanků a několik set obrněných transportérů. Na první pohled bylo jasné, že nemáme šanci na jakýkoliv účinný odpor. Nikdy v životě jsem neviděl tak obrovskou koncentraci bojové techniky,“ vzpomíná plk. Zdeněk Řepka, tehdy instruktor Školního tankového pluku, později člen „Kocábovy“ parlamentní komise pro odsun sovětských vojsk. Milovice se staly centrem okupačních vojsk, sídlilo zde velitelství Střední skupiny vojsk. Odhaduje se, že sovětská armáda měla v Milovicích v nejvíce exponovaných letech 1984 – 1988 až 100 tisíc příslušníků (včetně rodin). Mezník sedmý: rok 1990 Po sametové revoluci v listopadu 1989 a následném pádu komunistického režimu došlo k jednáním o úplném odsunu sovětských vojsk z Československa. Výsledkem byla československo-sovětská dohoda o odsunu sovětských vojsk z našeho území z 26. února 1990. V sobotu 24. února 1990 se v Milovicích konala tisková konference, na níž uvedl velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov, že celkově bude z československého území staženo 73 500 Tanky připravenné k odsunu na nádraží v Milovicích vojáků, 1 220 tanků, 2 505 bojových vozidel, 1216 zbraní duben 1991 dělostřelectva, 77 bojových letounů, 146 vrtulníků a další bojová technika. V září 1990 začal odsun sovětské armády z VVP Milovice-Mladá. Každý měsíc odjíždělo z milovického nádraží denně v průměru 35 vagonů s bojovou technikou a tři vagony vojáků. Poslední řadový sovětský voják odletěl z Milovic 19. června 1991 a odjel poslední vlak. Podle oficiálních údajů odsunula sovětská strana z Československa 73 500 vojáků a 40 tisíc jejich rodinných příslušníků. Tím skončila vojenská historie Milovicka. V roce 1991 kontaktoval italský vojenský atašé v tehdejším Československu Rodolf Graziani místostarostu Aleše Kubeše, který se zabývá historií vojenského výcvikového prostoru, aby ho seznámil s historií a předložil mu návrhy na obnovu vojenského hřbitova. Italské velvyslanectví se chopilo iniciativy, italské ministerstvo obrany poskytlo potřebné finanční prostředky a došlo k renovaci hřbitova. Vojenský hřbitov před rekonstrukcí Každoročně se na začátku listopadu koná za účasti zástupců italské strany i naší armády pietní akce 3 . Vojenský hřbitov po rekonstrukci
Kompletní obrazová příloha a část textů kapitoly věnované historii vojenského prostoru byla převzata z publikace „Osudové okamžiky - Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá“ a použita s laskavým svolením jejího autora Jana Řehounka. Přesto, že si publikace dle vlastních slov autora nedělá ambice být historickým pojednáním, přináší velmi zajímavé publicistické shrnutí dostupných materiálů a informací včetně autentických vzpomínek pamětníků o událostech jednoho století poznamenaného vojenskou přítomností v nevelkém prostoru uprostřed Čech. 3
9
ORTOFOTOMAPA ÚZEMÍ
Mladá Boleslav
Praha
C
B A
10
Rozvojová lokalita v majetku Středočeského kraje
Rozvojová lokalita v majetku Středočeského kraje Středočeský kraj získal část bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá o rozloze cca 670 ha od státu v roce 2006. Jedná se o pozemky a z převážné části devastované nemovitosti, které sloužily potřebám armády a jsou soustředěny do okolí města Milovice a sousedních obcí. Pozemky, jakož i pozemky s nemovitostmi ve vlastnictví kraje tvoří tři souvislé lokality.
Základní údaje Rozloha: Celkem 670 ha lokalita „A“ – Letiště Milovice-Boží Dar (383 ha) lokalita „B“ – Pod Benáteckým vrchem (121 ha) lokalita „C“ – Lipník (166 ha). Lokalizace v rámci České republiky: Hlavní město České republiky – Praha (40 km), Milovice centrum (2 km), v dosahu důležitá centra Středočeského kraje: Mladá Boleslav (30 km), Nymburk (16 km) a Kolín (41 km), v blízkosti menších měst Lysá nad Labem (5 km) a Benátky nad Jizerou (9 km), Loučeň (Svatojiřský les, cca 10 km), Poděbrady (vyhlášené lázeňské město, 26 km), Mnichovo Hradiště (Český ráj, 42 km). Charakteristika rozvojové lokality: V lokalitě „A“ se jedná o pozemky a devastované nemovitosti v areálu a v blízkosti areálu bývalého letiště Milovice-Boží Dar. V lokalitě „B“ pak o pozemky, které přiléhají k přírodní rezervaci „Pod Benáteckým vrchem“, a v lokalitě „C“ o pozemky nedaleko obce Lipník, které jsou součástí území s předběžnou ochranou v důsledku skutečnosti, že se nachází v zóně „Evropsky významné lokality Milovice-Mladá“. Lokalita „A“ – Letiště Milovice-Boží Dar Areál cca 188 parcel a 196 objektů vesměs ve špatném stavebně-technickém stavu. Letiště bylo využíváno pro vojenské účely od roku 1953 do roku 1991. V současné době není letiště využíváno ani pro vojenský, ani civilní letecký provoz a je využíváno pouze pro ultralehká sportovní letadla. Rozvoj letiště probíhal zejména v 50. a 60. letech, kdy bylo výrazně modernizováno, byla vybudována betonová přistávací dráha a přilehlé manipulační plochy a hlavní objekty jako hangáry, řídicí věž, ubikace, sklady, dílny apod. Stavebně však byly tyto objekty řešeny jako jednoduché, a účelové pro potřeby armády a svým provedením a vybavením neodpovídaly tehdy platným technickým a stavebním normám. Ve druhé polovině 60. let byla výrazně zmodernizována a zrekonstruována infrastruktura pro zásobování letiště pohonnými hmotami a mazadly. Po odchodu sovětské armády v roce 1991 došlo v důsledku nedokonalého zabezpečení řady objektů k jejich rozsáhlé devastaci. Zdevastováno bylo zejména vnitřní zařízení objektů,
11
Rozvojová lokalita v majetku Středočeského kraje rozvody vody, částečně i kanalizace, zničena byla i nízkonapěťová část většiny elektrických rozvodů. Devastace dosáhla často takového stupně, že jednotlivé objekty jsou prakticky nevyužitelné a musejí být demolovány. Rozhodující část areálu letiště dnes tvoří 2 500 m dlouhá a 80 m široká betonová vzletová a přistávací dráha, která je orientována přibližně ve směru V-Z spolu s pojezdovými drahami o celkové rozloze 184 000 m2 a doplňkovými plochami-stojánkami, t a n k o v a c í m i a manipulačními plochami o rozloze 78 000 m2. V areálu letiště se dále nachází, v různém stupni využitelnosti, 44 hangárů pro uložení stíhacích letadel, 3 velkokapacitní hangáry, 11 panelových domů typu Kyjev, 1 panelový dům československé výroby, bývalé společenské domy, tělocvična, plavecký bazén, jídelny, sociální prostory, samostatné sauny, nákupní střediska, bufety, nemocnice a množství dalších objektů.
Lokalita „B“ – okolí Benáteckého vrchu a lokalita „C“ – Lipník Louky, pole, lesy využívané k zemědělství a lesnictví, pro turistiku, cykloturistiku a jiné volnočasové aktivity v souladu s podmínkami ochrany přírody.
Dnešní využití
V současné době probíhá na pozemcích a budovách postupná rekultivace a sanace a příprava pro budoucí rozvoj. Po rozsáhlých ekologických sanacích provedených ministerstvem životního prostředí je pravděpodobnost výskytu ekologických závad, které by mohla Česká inspekce životního prostředí označit jako závažnou ekologickou závadu, podstatně omezena. Nelze však zcela vyloučit existenci menších, zatím neznámých lokálních ohnisek. V areálu letiště Milovice-Boží Dar již byla zrekonstruována část bytových domů. Letištní plocha a její okolí jsou využívány pro pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí, hangáry jsou pronajaty pro potřeby skladování. Součástí areálu je i závod na výrobu potravin a zemědělský podnik, které jsou v soukromém vlastnictví. V některých částech vojenského prostoru není možné, s ohledem na jeho
12
Rozvojová lokalita v majetku Středočeského kraje předchozí využití, zcela vyloučit pyrotechnické zátěže. Základní dekontaminace a sanace území od pyrotechnického materiálu ale byla provedena. Pyrotechnický průzkum je však nutné provádět vždy před započetím stavebních prací.
Předpokládané využití Lokalita „A“ (Milovice-Boží dar)
Vlastní území bývalého vojenského letiště Milovice-Boží Dar a jeho okolí lze v současné době chápat jako výzvu pro budoucnost. Jde o rozsáhlé a díky předchozímu vývoji unikátní území s jednoznačně danými majetkovými poměry, vlastněné převážně Středočeským krajem. Řada odborníků na letectví a ostatní druhy dopravy se shoduje na stanovisku, že toto území představuje jedinečnou lokalitu pro vybudování významného dopravního a logistického uzlu mezinárodního významu. Tuto myšlenku podporuje zejména: -blízkost hlavního města Prahy, ale i dalších průmyslových center (Mladá Boleslav, Kolín a Nymburk); -možnost obnovení leteckého provozu na letišti Boží Dar s 2 500 m dlouhou přistávací dráhou, rozsáhlými pojezdovými drahami, hangáry, velkým počtem bývalých armádních objektů sloužících dříve pro ubytování vojáků, a velkým počtem budov pro zajištění fungování újezdu i budov pro civilní obyvatele; -možnost silničního napojení na dva dálniční tahy (Praha – Mladá Boleslav, Praha – Hradec Králové); -možnost napojení na plánovanou železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Milovice – Mladá Boleslav – Liberec v bezprostřední blízkosti letiště; -možnost napojení na Labskou vodní cestu.
Lokalita „B“ (Pod Benáteckým vrchem)
Rozvoj činností odpovídající charakteru území (součást přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem).
Lokalita „C“ (Lipník)
Rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivit, bydlení, občanská vybavenost; součást evropsky významné lokality Mladá.
Základním cílem Středočeského kraje a společnosti STŘEDOČESKÁ ROZVOJOVÁMLADÁ, a.s. je realizace ambiciózního záměru revitalizace a konverze vlastněné části BVVP Milovice-Mladá a jeho propojení s krátkodobými opatřeními směřujícími ke kultivaci území a jeho využití pro podnikání, bydlení a rekreaci obyvatel Středočeského kraje i hl. m. Prahy. Podporu kraje budou mít zejména rozvoj průmyslové zóny, technologického a logistického parku, bydlení, cestovního ruchu, volnočasových aktivit a dalšího občanského vybavení, které se podílejí na rozvoji přilehlého regionu.
13
ORTOFOTOMAPA LETIŠTĚ MILOVICE - BOŽÍ DAR
14
Rozvojová lokalita v majetku Středočeského kraje
Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silnice Dálnice D11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové je přístupná po komunikaci II/272, exit 18 – Bříství ve vzdálenosti 13,5 km. Rychlostní komunikace R10 je přístupná po komunikaci III/27212, exit 27 – Benátky nad Jizerou ve vzdálenosti 7,7 km. Území je přístupné ze západní strany místní komunikací, napojenou na silnici III/3321 v úseku Milovice – křižovatka III/27212, ze severní strany místní komunikací, napojenou na silnici III/27212 v úseku Straky – Benátky nad Jizerou, z jižní strany je ve směru východ – západ vedena silnice II/332 – úsek Milovice – Straky.
Železnice V těsné blízkosti území prochází železniční trať č. 231 Praha – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín s odbočením č. 232 do Milovic. V Nymburce se napojuje trať č. 071 Nymburk – Mladá Boleslav. V současnosti probíhá elektrifikace stávající železniční trati č. 232 do Milovic a na tuto by měla navazovat nová trať v prostoru Milovice s možnou mezietapou ukončení v prostoru Boží Dar.
Letiště V místě je nefunkční vojenské letiště Milovice-Boží Dar, mezinárodní veřejné letiště Praha-Ruzyně je vzdáleno 59 km, veřejné vnitrostátní letiště Mladá Boleslav je vzdáleno 25 km a veřejné mezinárodní letiště v Mnichově Hradišti cca 42 km.
Vodní doprava Územím je vedena Labská vodní cesta. Její cílové parametry jsou stanoveny mezinárodní dohodou AGN. V dotčeném úseku je tak uvažováno s třídou Vb, s čímž souvisí zejména výstavba nové hlavní plavební komory Lysá nad Labem a rozšíření plavební dráhy v obloucích. Dále se předpokládá výstavba přístavu Lysá n. L. – Litol (pl. km 41,7 – 42,9) na pravém břehu řeky. Přístavní území přímo navazuje na pravobřežní úpravu vjezdu do horního plavebního kanálu nové plavební komory.
Technická infrastruktura Při využití území je možné napojení na dostatečně dimenzovaný nadřazený systém zásobování energiemi. Původní inženýrské sítě v lokalitě jsou většinou nepoužitelné a budou muset být vybudovány nově v dostatečných dimenzích.
Zásobování území vodou Ve dvou stavbách byl budován a v podstatě zůstal nedokončen vodovod vojenského prostoru, který byl provozován v I. stavbě pouze pro Mladou a tábor Jiřice. Vzhledem k vysokým potřebám vody byl v důsledku značných koncentrací vojenských aktivit vodovod vybudován v takových dimenzích, které nelze využít ani při optimistických maximálních variantách územního rozvoje. Pro odběrové špičky lze pro další aktivity v řešeném prostoru využít centrální vodojem 2 x 6 000 m3 (Hmin = 249,00 / Hmax = 254,00) a zřízení nových přívodních vodovodních řadů. Další případné zásobníky vody mezi centrálním vodojemem a průmyslovou zónou přicházejí v úvahu při potřebě požární vody.
15
Rozvojová lokalita v majetku Středočeského kraje Zásobování elektrickou energií
Kapacitním zdrojem pro krytí potřeb řešeného území je rozvodna 110 / 22 kV, umístěná na jižním okraji Milovic. Stávající systém bude výhledově doplněn propojením vedení VVN (110 kV) od Čelákovic do Milovic. Ve stadiu přípravy je vybudování nového dvojitého vedení 1 x 400 kV.
Zásobování plynem a teplem
Územím procházejí 2 kapacitní VTL trasy, a to VTL trasa Lysá nad Labem – Benátská Vrutice – Benátky nad Jizerou (DN 300 mm) a VTL trasa Vlkava – Újezdec (DN 200 mm). Pro připojení řešeného území ze západní strany připadá v úvahu VTL trasa – Benátská Vrutice (DN 150 mm) nebo VTL trasa – Jiřice (DN 150 mm).
Územní plán – regulativy, limity Z důvodu usměrnění územního rozvoje vojenského prostoru byly zpracovány územní plán VÚC Mladá a územní plán sídelního útvaru Milovice. Lokality se nenacházejí ani v záplavovém území ani v chráněném ložiskovém území, nejsou zde vymezeny prognózní zdroje nerostných surovin, v prostoru se nenalézají dobývací prostory či poddolovaná území. Žádný z objektů není památkově chráněn.
16
Vybrané dopravní projekty související s rozvojem území
Vybrané dopravní projekty související s rozvojem území Železnice Modernizace železniční infrastruktury – Rychlé železniční spojení Praha – Milovice – Mladá Boleslav s možným prodloužením do Liberce Územně-technická studie „Modernizace železniční infrastruktury Praha – Milovice – Mladá Boleslav s možným prodloužením do Liberce“ prověřila možnosti modernizace železniční infrastruktury v severozápadním sektoru Středočeského kraje a v kraji Libereckém, zejména pak v ose Praha – Lysá nad Labem – Milovice – Mladá Boleslav, kde se nacházejí důležité sídelní útvary a oblasti s významným průmyslovým potenciálem Středočeského kraje, a to zejména v okolí Mladoboleslavska a Milovicka. V úseku Lysá nad Labem – Milovice – Vlkava je navržena novostavba dvoukolejné elektrizované tratě pro traťovou rychlost 160 km/h. V úvahu je brán zřetel zejména na možnou obsluhu bývalého letiště Milovice-Boží Dar a přilehlého území. V lokalitě Milovice-Boží dar je projektována zastávka. Modernizace tohoto železničního spojení je nyní sledována jak Českými drahami, a.s., tak i Středočeským a Libereckým krajem jako jeden z prioritních rozvojových záměrů. Hlavními cíli modernizace tohoto železničního spojení je tak zejména: -optimální využití tratě pro osobní i nákladní dopravu, -zlepšení dopravní nabídky, -vhodnější obsluha území, -zlepšení technických parametrů trati.
Cílovým stavem je pak: -elektrizovaná dvoukolejná trať v celém úseku Praha – Lysá nad Labem – Milovice – Mladá Boleslav – Liberec, -zkrácení jízdních dob pro osobní i nákladní dopravu, -možnost zavedení vlaků s výkyvnými skříněmi, -zvýšení bezpečnosti železniční dopravy, -intervalový provoz příměstské dopravy, -možnost zřízení nových tarifních bodů. Na realizaci projektu se předpokládá také využití finančních prostředků Evropské unie.
17
Vybrané dopravní projekty související s rozvojem území Silnice Napojení na rychlostní komunikaci R10 u Benátek nad Jizerou Vzhledem k rozvoji průmyslové zóny u Benátek nad Jizerou, potřebě jejího kvalitního napojení na rychlostní komunikaci a požadavku vytvoření příznivějších podmínek pro revitalizaci BVVP MiloviceMladá bylo navrženo a projektově zpracováno propojení silnic II/272 a III/27212 s napojením na rychlostní komunikaci R10 Praha – Mladá Boleslav – Liberec, a to u Benátek nad Jizerou. Realizací tohoto propojení silnic sestupnou komunikací a napojení této na rychlostní komunikaci R10 budou vytvořeny podmínky pro plynulou dopravní obslužnost území BVVP Milovice-Mladá z tohoto směru.
Úprava trasy dopravního napojení na dálnici D11 Ve stádiu projektových příprav a částečné realizace je úprava trasy komunikace II/272 jako kapacitně dostatečného dopravního napojení na dálnici D11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové. Zrealizována byla část obchvatu města Lysá nad Labem, včetně nového mostu přes řeku Labe.
18
S p rávce
území
Správce území Za účelem správy pozemků a nemovitostí, které byly na Středočeský kraj převedeny státem v roce 2006 po neúspěšné privatizaci bývalého vojenského prostoru Milovice-Mladá, byla Středočeským krajem založena společnost STŘEDOČESKÁ ROZVOJOVÁ-MLADÁ, a.s. Tato společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 11559. IČ společnosti: 276 57 957 Sídlo společnosti: Česká republika, Praha 5, Zborovská 11, PSČ 150 21
Poslání společnosti: • Zajistit správu nemovitostí po administrativní stránce (evidence majetku, veškeré administrativní úkony související s vlastnictvím majetku atd.). • Iniciovat a podílet se na diskuzi o konverzi a možném rozvoji a využití území a podporovat a pro pagovat tuto konverzi a rozvoj, a to v souladu s územním plánem a záměry okolních měst a obcí. • Spolupracovat a koordinovat jednání s orgány státní správy, se samosprávami, zájmovými organizacemi a potenciálními partnery, investory a developery, kteří mají, mohou nebo budou mít zájem o využití spravovaného území. • Propagovat záměr kraje a území a aktivně hledat vhodné partnery, investory a developery, kteří mají, mohou nebo budou mít zájem o využití spravovaného území. • Spolupracovat na vyhotovení a projednání technicko-ekonomické studie a generelu letiště Milo vice-Boží Dar, která si klade tyto cíle: • technicko-ekonomické vyhodnocení možností využití prostoru BVVP Milovice-Mladá a zpracování technicko-ekonomické studie a generelu letiště Milovice-Boží Dar z hlediska možného obnovení leteckého provozu, • návrh technologického a logistického parku – včetně průmyslové zóny – ve vazbě na případný letecký provoz, • návrh využití BVVP Milovice-Mladá pro sport a cestovní ruch se zřetelem na stávající zařízení, jako jsou golfové hřiště a cyklostezky. • Podílet se na dopracování dlouhodobého, strategického záměru rozvoje největší části území – areálu letiště Milovice-Boží Dar a jeho okolí – a z tohoto záměru vyvodit konkrétní praktická opatření v této části území. • Zahájit kroky směřující k realizaci strategického dlouhodobého záměru; zejména koordinovat kroky všech účastníků procesu revitalizace a konverze a vytvářet vhodné podmínky pro realizaci tohoto záměru, a to především v oblasti budování dopravní a technické infrastruktury a ochrany přírody atd. • Koordinovat činnosti při získávání finančních prostředků na revitalizaci a rozvoj území z fondů Evropské unie, státních fondů a finančních prostředků veřejného a soukromého sektoru.
www.strmlada.cz
19
K o n t a k t y
Kontakty:
STŘEDOČESKÁ ROZVOJOVÁ-MLADÁ, a.s.: Zborovská 11, 150 21 Praha 5, tel: 257 280 213, e-mail:
[email protected], www.strmlada.cz, www.bvvpmlada.com
Krajský úřad Středočeského kraje:
Odbor regionálního rozvoje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5, tel: 257 280 322, e-mail:
[email protected] tel: 257 280 375, e-mail:
[email protected], www.kr-stredocesky.cz