BÝVALÉ LÁZNĚ KYSELKA U KARLOVÝCH VARŮ. Synoptická obrazově textová studie historie a současného stavu

BÝVALÉ LÁZNĚ KYSELKA U KARLOVÝCH VARŮ Synoptická obrazově textová studie historie a současného stavu Původně zpracováno: jako podnět pro Odbor památkové péče a památkové inspekce Ministerstva kultury České republiky z původní studie pro připravovaný TV dokument pro Českou televizi Zpracoval: Pavel P. Ries 27. 11. 2006 Aktualizace 27. 1. 2009

Fotodokumentace současného stavu kulturní památky bývalých lázní Kyselka u Karlových Varů, doplněná textovou studií vázající se k historii a současnému stavu. Kultivovaný podnikatel 19. stolení, císařský dvorní rada Heinrich von Mattoni (11.8. 1830 - 14. 5. 1910), dosáhl svého postavení, a posléze povýšení do šlechtického stavu, za propagaci své země v celém světě, a to vývozem minerální vody z lázní Kyselka. Jeho životním heslem bylo: „Beru-li něco z této země, musím do ní zpět také něco dávat.“ Když v roce 1910 Heinrich von Mattoni umírá, zůstane po něm světoznámá značka minerální vody Mattoni a jedny z nejkrásnějších malebných lázniček v Evropě.

▲ Obr. 1 - Heinrich von Mattoni foto z roku 1908 ◄ Obr. 2 - Heinrich von Mattoni obraz kolem r. 1890

▼ Obr. 3 – Kyselka kolem r. 1900

2

Podívejme se nyní, jak s tímto kulturním dědictvím naložili dědicové. Kdo jsou? Především je to obec Kyselka, dále pak Magistrát města Karlových Varů, Karlovarské minerální vody Mattoni a současný majitel bývalého lázeňského komplexu firma CTS. Níže uvedené snímky myslím nepotřebují obšírného komentáře. Pan Mattoni se musí otáčet v hrobě a kulturní člověk zůstává v šoku!

▲ Obr. 4 - Takto vypadala kolonáda chránící nejcennější Ottův pramen kolem r. 1902. Kolonáda vybudována Mattonim ▼ Obr. 5, 6, 7 - Současný stav kolonády

3

Obr. 8 – Zde, v rumišti kolonády, vyvěrá Ottův pramen, který díky Dr. Lıschnerovi a Mattonimu, proslavil Kyselku a jméno Mattoni po celém světě.

J

e otázkou, co dnes firma Mattoni plní do lahví. Mattoniho proslavila distribuce především Ottova pramenu. Těžko by zřejmě uspěl jakýmsi mixem z různých pramenů míchaných dnes v obří nerez nádrži, poté plněný do lahví a přesycovaný kysličníkem.

Řecký král Otto I., za svého pobytu v Karlových Varech, navštívil dne 23. srpna 1852 Kyselku. Se svolením panovníka byl hlavní pramen Kyselky nazván jeho jménem – Pramen krále Otty. Na královu žádost bylo poté do Athén odesláno 450 džbánků kysíbelské vody.

N

evím, zda Karlovarské minerální vody dnes vyváží Mattonku do Athén. Pokud ano, tak to z největší pravděpodobností nebude ta z Ottova pramene. Stačí v Kyselce ochutnat minerálku z Ottova pramene a tu z lahve a poznáte to také. Ta Ottova je v Kyselce volně dostupná. Na další stránce můžete vidět jak „kultivovaně“ se k ní lidé dostávají.

Obr. 9 – Portrétní medailon řeckého krále Otty I. z roku 1850

4

Obr. 11

Obr. 10

Ne, nejsme v nějaké rozvojové africké, či asijské zemi, to co vidíte na obr. 10, je „jímání“ dalšího vývěru Pramene krále Otty v Kyselce 21. století. Heinrich Mattoni postavil pro tento pramen skvostnou kolonádu. Kulturní český národ nechal tento stánek zdevastovat a králův pramen jímá do umolousaného kanistru s vyříznutým otvorem. Gumovou hadicí je pak pramen veden po svahu do niky ve zdi bývalého lázeňského domu, kde si ho veřejnost dnes a denně soukromě plní pro vlastní potřebu (obr. 11). Na obr. 12 a 13 vidíte onen lázeňský dům v době Mattoniho a dnes. O O Obbbrrr... 111333

Obr. 12

5

O O Obbbrrr... 111555

Obr. 14

Obrázek 14 ukazuje vývod oné gumové hadice, jdoucí po stráni a vedoucí sem pramen krále Otty z onoho kanistru. Na obrázku 15 je zachycen výklenek, jak vypadal v lepších časech Kyselky. Byla v něm umístěna busta věhlasného lékaře a balneologa Dr. Josefa von Lıschnera, který jako první vědecky popsal prameny Kyselky. Ani v nejhorším snu se jistě panu doktorovi nemohlo zdát, že jeho zamilované lázně budou v moderním 21. století vypadat takto Obr. 16

Obr. 17

Obr. 19

6

Stejně tak přítel pana doktora Lıschnera Heinrich Mattoni jistě neměl tak šílené sny, ve kterých by viděl, co v Kyselce postaví jednou firma, vydělávající na jeho jméně a bez uzardění přitom přihlížející k devastaci lázní, které on vybudoval pomocí vody tekoucí ze skály. Tato firma nejen že, alespoň z úcty k jeho jménu, na kterém bohatne, jeho dědictví dále nebuduje, ačkoliv by na to měla, ale přispívá k nekulturní devastaci krajiny vybudováním monstra stáčecí haly, které takto „citlivě“ (viz. níže) zakomponovala do jeho staveb. Dokonce dostala povolení příslušného památkového odboru vyjmout část této kulturní památky z památkové péče. Při žádosti, vyjmout zbytek staveb z památkové ochrany, aby je mohla zbourat taktéž, naštěstí narazila na Ministerstvo kultury, které v tomto případě dostálo svému názvu.




7

N

a obr. 20, na předchozí straně, si můžete všimnout artefaktu železničních kolejí. Jedná se o technickou raritu klasického rozchodu a úzkokolejky. Po nesmírném několikaletém úsilí se Heinrichu Mattonimu podařilo získat povolení vybudovat železniční přípojku ke své stáčírně. Osvobodil tak lázně od hluku těžkých vozů plně naložených lahvemi Mattonky, které celý den lázněmi projížděly. Povolení dostal ale jen za tu cenu, že celou trať vybuduje na své náklady a na své náklady ji také bude provozovat. Musel tak vybudovat most (viz níže – je začleněn do technických památek), zakoupit vlastní lokomotivu s nákladními vozy a postavit nádraží. K ničemu takovému dnes benevolentní vláda a současná legislativa firmu Karlovarské minerální vody Mattoni nenutí a tak klidně může nekončící řada kamiónů ničit životní prostředí Kyselky a celé malebné krajiny kolem řeky Ohře, až po Karlovy Vary. Za ušetřené peníze si tak mohla společnost Mattoni koupit barokní palác na Mariánském náměstí v Praze, jako své luxusní sídlo. Přišel ji na necelých 500 mil. Kč.


A to se dostáváme k dalšímu pohledu, ne méně šokujícímu než ty, co zde zatím byly uvedeny. Všimněte si poměrně zachovalé kapličky na snímku vpravo nahoře. Vypíná se na skále přímo nad obludnou stáčírnou. Kaple je postavena v novorománském slohu z režného zdiva a byla zasvěcena sv. Anně. Peníze na stavbu kaple darovala hraběnka Anna Nosticová-Rieneck z vděčnosti za své uzdravení zdejšími prameny. Kaplička byla postavena v r. 1884. Její oltář zdobila socha sv. Anny s Pannou Marií.

V roce 1967 byla v kapli objevena kovová schránka s dokumenty z června roku 1884, kdy byla kaplička vysvěcena. Ve schránce byly seznamy významných lázeňských hostů v Kyselce, mince a publikace o Kyselce. Obraťte list a podívejte se na kapličku detailněji. Opět upozorňuji – jen pro otrlé! Paní hraběnko Nosticová a sv. Anno, odpusťte hříšníkům, neb nevědí co činí. Odpustit ale lze, dle mého názoru, jen pokud barbar své činy napraví!

8

Obr. 24

Obr. 25

Obr. 27

I

když je to k nevíře, opravdu vidíte dobře. Ne, není to oltář se sochami sv. Anny a Panny Marie, ale ohniště pro opékání masa s digestoří, jejíž roura jde proraženou novogotickou klenbou do střechy. Vidět kouřící kapličku a cítit z ní pečené maso, to je snad pohled k potěše ďábla, pokud nějaký existuje. A to vše kousek nad stáčírnou minerální vody Mattoni! Podívejte se ještě jednou na předchozí stránku jak blízko. Mimochodem, v této kapličce se Heinrich Mattoni denně modlil za uzdravení své nemocné dcery Kamilky, která měla tuberkulózu.

Půjdete-li od kaple po skalnatém ostrohu, přijdete k dalšímu dílu Heinricha Mattoniho, a to ke stanici lanové dráhy, kterou tu vybudoval, aby mohl od pramene svážet naplněné kontejnery kyselky a dole ve stáčírně z nich plnit lahve.

Obr. 26

T

o, „díky“ vrtům, už dnes firma Mattoni dělat nemusí, a tak ji tento objekt nezajímá. Úžasný vztah k historii firmy, že? Přitom by to mohla být nádherná technická památka, ale není. Co je, můžete vidět na další straně.

9

Obr. 29

Obr. 30

Obr. 28

Obr. 32

Obr. 31

10

V

šichni si jistě dobře pamatujeme televizní reklamní šot na minerální vodu Mattoni, kdy osazenstvo baru je vyděšeno sdělením číšníka že – MATTONI UŽ NENÍ! Je dobře, že Heinrich Mattoni už v Kyselce není, protože kdyby tu byl, tak by pohled na devastaci lázní, které s takovou láskou vybudoval, jistě nepřežil. Konečně není tu již ani jeho socha. O její přežití byly obavy, a tak skončila v lapidáriu muzea v Karlových Varech. Alespoň o tu sochu, že bylo postaráno. Obr. 33

Obr. 34

Jako synoptickou obrazově textovou studii sestavil Pavel P. Ries na základě ústní objednávky Odboru památkové péče Ministerstva kultury České republiky a České televize. v Praze 27. 11. 2006, doplněno: 30. 12. 2007 Aktualizováno: 27. 1. 2009

Kontakt na autora: Pavel P. Ries, Suchý vršek 2099/49, 158 00 Praha 5 tel: 222 967 674; mobil: 777 183 077; e-mail: [email protected] Použité textové a obrazové materiály: Použité texty: Použité fotografie:

text P.P.Riese a použité výňatky z publikace Stanislava Burachoviče – Mattoni a lázně Kyselka 1- 4, 9, 13, 15, 24, 32, 33 – z publikace Mattoni a lázně Kyselka 5 – 8, 10 – 12, 14, 16 – 23, 25 – 31, 34 – © Pavel P. Ries 2006 36 – 46 - © Jarmila Karolína Riesová 2009

Poznámky: 1. V současném době je majitelem celého lázeňského areálu firma CTS: http://www.cts.cz/index.php?id=1&lang=cz Ta vlastní i pozemky a má jistou studii na záchranu nejcennějších budov. Je prý i v poměrně dobrém vztahu s firmou Mattoni, a ta prý by byla ochotna, za určitých okolností, se do obnovy lázní i zapojit a případně i znovu obnovit železniční přípojku, aby tak kamiony jezdily od Chomutova do Vojkovic. Připravovaný dokument by tak mohl končit optimisticky? 2. Tato synoptická studie nebyla původně určena pro veřejnou prezentaci. Měla sloužit pouze pro interní potřebu k jednání zúčastněných stran. Její spontánní zveřejnění a ohlas mě přimělo k aktualizaci této studie (viz další strany). V tomto stavu její veřejné šíření po internetu povoluji.

11

N

a jedenácté straně byla má tehdejší studie ukončena. Jak je z poznámky na uvedené straně patrné, nebyla původně určena pro veřejnou prezentaci, protože jsem ji považoval za nehotovou. Měla sloužit jako příprava pro zamýšlený dokument. Chybělo v ní vyjádření vlastníka budov a pozemků bývalých lázní firmy CTS a vyjádření Karlovarských minerálních vod Mattoni - obě firmy měly dostat slovo přímo v dokumentu. V roce 2006 jsem též měl osobní rozhovor s jedním z ředitelů firmy CTS, který mi předvedl jakousi studii na záchranu nejcennějších budov a hovořil též o tom, že se v záchraně chce angažovat i firma KMV Mattoni. Plán mi sice připadal dosti nereálný, neboť počítal s tím, že za záchranu tří nejcennějších budov (Mattoniho vila, kolonáda Ottova pramene a restaurační pavilon pod kolonádou) jim památkáři povolí zbourat všechny další budovy lázní, prý údajně natolik staticky porušených, že se zachránit nedají. Nicméně jsem bytostný optimista a tak jsem přislíbil firmě CTS, že s dokumentem ještě posečkám, ať jej můžeme uzavřít nějak optimisticky. Přesto jsem ale udělal to, že jsem podal tehdejší ředitelce památkové péče na Ministerstvu Kultury ČR, podnět na prošetření celé situace kolem devastace památkově chráněných budov bývalých lázní Kyselka. MK ČR po odchodu tehdejší ředitelky PhDr. Koubové uložilo věc k ledu a nikdy na můj podnět k prošetření nereagovalo. Čerstvé vyjádření současné ředitelky památkové péče PhDr. Matouškové je, že jsou ve fázi shromažďováni údajů a informaci od vlastníků. Po dvou letech docela rychlost, že. Dnes máme únor 2009 a optimismus se nekoná. Nicméně dejme slovo firmě CTS: Naše společnost koupila zcela zdevastovaný areál z konkurzu před pár lety. Okamžitě jsme se snažili zachránit to málo, co zbylo po předchozí 15leté devastaci (přikrytí chybějících střech folií, zabednění budov a oplocení areálu z důvodu nebezpečí úrazů, atd.). Zahájili jsme jednání s památkáři a nechali mimo jiné vypracovat tuto dokumentaci: historický průzkum, zaměření staveb, statický průzkum, studie možné obnovy. Jednání a tyto přípravné práce trvaly více než rok a náklady na jejich pořízení nebyly malé! V minulém roce jsme podepsali čtyřstrannou dohodu o celkové revitalizaci území Kyselka s obcí, Vojenskými Lesy a KMV. V souvislosti s tím usilujeme o získání dotací z Evropské unie. A nadále postupujeme tak, aby bylo možné začít s vypracováním dokumentace pro UR. S pozdravem Petr Dostál C.T.S. Group www.cts.cz Novákových 380/18,Praha 8 mobil: +420 602 222 713 tel.: +420 226 238 111

KOMENTÁŘ K VYJÁDŘENÍ CTS:

Téměř stejné jsem od firmy CTS slyšel již v onom roce 2006. Ano, na Ottově kolonádě probleskuje přes stromy nějaké zastřešení. Mattoniho vila vypadá podstatně hůře, než v roce 2006, jak se můžete přesvědčit na snímcích níže. Nevím, jestli se tomuhle dá říkat snaha o záchranu a dodržení povinností vlastníka, daných zákonem o ochraně památek. To musí posoudit především památková inspekce MK ČR. Vlastnit tyto lázně schopný manažer, mohl už dávno mít vyjednanou nevratnou dotaci od MK ČR, která může být až do 500 mil. Kč a k tomu by měl jistě i tu dotaci z EU a lázně mohly být už z velké části zachráněné. Pokud ale firma CTS řešila projekt se záměrem většinu budov zbourat, pak se nedivím, že na tento záměr jen těžko získává peníze z MK ČR či EU. Na bourání památek ty dotace opravdu určeny nejsou. A slovo od KMV Mattoni?

Uvádím jej níže. Text byl pro mě natolik inspirující, že jsem si přímo na něj dovolil v dopise KMV Mattoni reagovat, a to tak, že jsem své otázky přímo vpisoval pod jednotlivé odstavce textu stanoviska. Vyjádření KMV a mojí reakci na něj zde tedy propojím v jeden celek. Myslím, že dle barevného odlišení bez problému rozpoznáte text můj a text stanoviska KMV. Mgr. Štěpánka Filipová Tisková mluvčí a PR manager Karlovarské minerální vody, a.s. Mariánské náměstí 159/4, Praha 1 telefon: +420 257 107 681 e-mail: [email protected]

12

Vážená paní Magistro, vzhledem k tomu, že mi v mé synopsi chybí stanovisko KMV Mattoni (počítal jsem s tím, že KMV bude dán prostor v samotném dokumentu), rád bych nyní takové stanovisko získal ještě před tím, než budu realizovat podrobný scénář k dokumentu. Dovolím si, Vaším prostřednictvím, položit majitelům KMV několik otázek zatím takto a dále pak přímo na kameru při vlastním natáčením dokumentu. Přečetl jsem si Vaše oficiální stanovisko, které jste vydali k synopsi kolující na Internetu. Toto stanovisko nyní použiji ke kladení otázek. 23. 1. 2009

Karlovarské minerální vody a obec Kyselka (stanovisko k dokumentu „Bývalé lázně Kyselka u Karlových Varů“) 1.

Karlovarské minerální vody (KMV) litují smutného stavu historických budov v obci Kyselka. KMV však nevlastní tyto objekty a věří, že uchovat a obnovit kulturní památky v bývalých lázních by mělo být povinností majitelů jednotlivých objektů. Generální ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale k tomu uvádí: „V minulosti zkoušela naše společnost areál v Kyselce koupit se záměrem opravit ho. Byl ale prodán jiným subjektům, které ho jen nechaly dojít do stavu, kdy už jsou budovy ztraceny“. KMV však vlastní jiné historické objekty bezprostředně navazující na novou provozní budovu. Tyto budovy jsou památkově chráněné. I.

Jakým způsobem získaly KMV znalecký posudek, že jsou tyto budovy ve špatném statickém stavu a jejich záchrana není možná?

II.

Dostal se ke KMV nový statický posudek vypracovaný ČVUT, který nechal zpracovat v r. 2006 památkový odbor MK ČR a který závěry o statickém porušení budov nepotvrdil?

III. Jaký je současný stav těchto budov? IV.

Počítají KMV s jejich restaurací? Nebo mají i nadále zájem o jejich odstranění?

V.

Co třeba vytvořit v nich muzeum připomínajícího zakladatele značky Mattoni?

VI. VII.

2.

Patří KMV objekt na fotografii? Pokud ne, komu patří? Usilovaly KMV o jeho získání? Kolikrát zkoušely KMV koupit bývalé lázně Kyselka?

VIII.

Byly by KMV ochotny koupit lázně i dnes a demonstrovat tak, že jim není lhostejné dílo zakladatele značky? Ví, že pokud by to udělaly, že by mohli získat od státu a z EU značné prostředky na obnovu lázní.

IX.

Myslí si majitelé KMV, že lze oddělit značku od díla jejího zakladatele, aniž by s tímto dílem byli stále poměřováni, lhostejno, že právně s ním nemají co do činění? V drtivé většině reakcí, které dostávám po internetu, čtu jasné mínění, že morálně jste odpovědni.

X.

Nebojí se majitelé KMV, že jim toto může pokazit, a to výrazně, image a že zejména v EU, ale i u nás, jak svědčí ohlasy na internetu, jen těžko budou vysvětlovat, že na jméně zakladatele lázní vydělávají, ale nedokáží se této velké podnikatelské osobnosti ani pietně odměnit, třeba přispěním na restaurování jeho hrobky, či sochy?

Obr. 35

KMV vždy investovaly do Kyselky, v obci nechaly vybudovat nové silnice a cesty, obnovily most a sponzorovaly řadu společenských a kulturních aktivit. I. Kolik KMV investovaly přímo do Kyselky za celou dobu svého vlastnění značky Mattoni? Můžou tuto investici alespoň přibližně vyčíslit? II. Není investice do silnice a mostu spíše směrem ke KMV, neboť přeci potřebují zajistit bezproblémovou dostupnost kamionové dopravy pro expedici minerálky a po mostě se dostat s kamiony do lisovny?

13

3.

Pro Karlovarský kraj jsou KMV přínosem, firma je jedním z největších zaměstnavatelů (pro KMV pracují stovky lidí, z toho zhruba 260 v Kyselce a odhadem dalších 3 000 lidí má práci díky souvisejícím aktivitám.) Většina obyvatel Kyselky pracuje právě pro Karlovarské minerální vody. Vlastníci KMV tak pro rozvoj jedné z nejrespektovanějších společností s minerální vodou v Evropě utratili několik miliard korun.

4.

Ve správě Karlovarských minerálních vod není Ottův pramen, který vyvěrá na někdejší kolonádě v Kyselce. Karlovarské minerální vody Ottův pramen nikdy nevyužívaly pro plnění lahví s Mattoni, dříve se používal pro lázeňská ošetření. Zdroje Mattoni se nacházejí v chráněné horské oblasti mimo obec Kyselka. Právě Ottův pramen založil slávu značky Mattoni. Nyní vyvěrá do rumiště kolonády, postavené zakladatelem značky, v úctě k jeho prokazatelně léčebným účinkům. Kolonáda nese iniciály zakladatele značky! I. Nebylo by patřičným vzdáním úcty zakladateli značky, pokud by KMV věnovaly potřebnou sumu, jako dar na obnovu této kolonády, přestože jim nepatří, ale už jen z úcty k zakladateli značky? II. Projevily KMV zájem o využití historického pramene, byť jen z piety k zakladateli značky? III. Nemyslí si majitelé KMV, že odkaz Henricha von Mattoni tu ostudně leží v ruinách jeho díla a že firma, která využívá jeho jména, by měla udělat vše možné i nemožné, aby toto kulturní barbarství pomohla odstranit. V internetové odezvě se ptají zcela cizí lidé, jak mohou pomoci, aby lázně Kyselka byly obnoveny. Henrich Mattoni nepotřeboval mít honosné sídlo v Praze. Svoje image postavil na vybudování léčebných lázní, které dotoval z komerčního využívání přírodních zdrojů země, kde se narodil a žil. Co brání KMV jít stejnou cestou? Nepřineslo by jí takové konání větší úctu jak v ČR, tak ve světě?

5.

KMV tuto minerální vodu využívají na základě povolení Českého inspektorátu lázní při dodržování veškeré platné legislativy především z oblasti lázeňského, vodního a geologického zákona. Společnost je velmi citlivá k odpovědnosti vůči životnímu prostředí a věnuje maximální péči pro zachování stabilních a chráněných zdrojů. I. Považuje společnost KMV za citlivou k životnímu prostředí denní velkou frekvenci projíždějících kamiónů chráněnou krajinnou oblastí, kdy si místní obyvatelé stěžují na hluk a obtěžování tímto provozem? II. Proč KMV neřeší svůj odbyt pomocí železniční vlečky, kterou zakladatel značky přivedl až před stáčírnu? III. Považují KMV za vkusné a architektonicky šetrné k okolí umístění provozní haly a její skloubení s původními památkově chráněnými objekty? IV. Není důvodů nevěřit vašemu vyjádření stran citlivost a odpovědnosti KNV k vodnímu a geologickému zákonu. Přesto si člověk může udělat lepší představu pomocí čísel. Kde se dá získat výroční zpráva KMV? Jaký je důvod, že není veřejně dostupná na vašich webových stránkách? V. Proč se návštěvník vašich webových stránek nic nedozví o managementu KMV, jako u jiných firem? (Jména předních manažerů, jejich podobizny apod.)

Za Vaše odpovědi předem děkuji. Pavel P. Ries Odpověď na mnou položené otázky zatím žádná. Na dalších stranách jsem umístil fotografickou procházku současným stavem lázní. Snímky jsou pořízené mojí paní, a to dne 27. 1. 2009. Račte tedy otočit list.

14

F

otografie níže ukazují například citlivost firmy KMV Mattoni k prostředí obce Kyselka. Takhle na samém okraji parku skladují přepravní palety. Tohle by si v Karlových Varech, kde mají sídlo, dovolit nemohly, natož v Praze u svého barokního paláce. Ale zřejmě jim to místní zastupitelé dovolují. Pokud zdejšímu úřadu nevadilo opékání masa v kapličce, tak proč by jim měla vadit hora palet hned vedle parku?



A nyní jedna úžasná zpráva: KMV Mattoni se staly oficiální vodou při našem předsednictví v EU. Jsou tedy hlavním dodavatel vlády ČR po dobu našeho předsednictví. Čili žádné jednání se bez jejich produktů neobejde a hlavně značka bude vždy v zorném úhlu kamer. To posouvá celou věc do jiné dimenze, jak to např. cítí i Matěj Stropnický ze Strany zelených, který se chce osobně ve věci devastace lázní Kyselka angažovat.

O

sobně si umím představit, zatím hypotetický scénář, další ostudy našeho předsednictví EU. Ten se může odvíjet takto: určitá skupina poslanců evropského parlamentu požádá našeho předsedu vlády, že by chtěli vidět, kde vzniká, a jak, ta skvělá voda Mattoni proslulé značky? Už vidím, jak je vezou na místo kolem ruin lázní, poslanci evropského parlamentu nechají zastavit a zděšeně se ptají: CO TO JE? Mluvčí Mattoni jim s úsměvem sdělí: TOHO SI NEVŠÍMEJTE, TO TU NECHAL POSTAVIT NĚJAKÝ HENRICH MATTONI, ZAKLADATEL ZNAČKY, ALE TO NÁM NEPATŘÍ A S TÍMTO PÁNEM A RODINOU MATTONI MY NEMÁME NIC SPOLEČNÉHO, NEŽ TO, ŽE JSME KOUPILI ZNAČKU, KTEROU ON PROSLAVIL!

Jinak o dědice firmy KMV Mattoni je postaráno: viz tento článek: (http://ekonomika.idnes.cz/majitel-mattoni-predapodnik-synovi-d7a-/ekoakcie.asp?c=A080518_194633_ekoakcie_zra)

Jistě, ale nebude bydlet v této Mattoniho vile, kdysi sídle zakladatele značky, ve které ještě v roce 1990 bylo dětské sanatorium využívající léčebný Ottův pramen.



Jestliže ale mohla firma KMV Mattoni koupit barokní palác za půl miliardy v Praze, třeba syn současného majitele firmy a dědic tuto vilu od CTS koupí, opraví ji a udělá z ní zase dětské lázeňské sanatorium, do kterého přivede ten Ottův pramen vyvěrající do ruin kolonády, na jejíž restauraci třeba také něco přidá. Co říkáte, když se podíváte na fotografii ve výše uvedeném článku, vypadá sympatický Alessandr Pasquale na to, že by něco podobného mohl udělat? Peníze získané z vody tohoto kraje, a především pomocí značky Mattoni, by na to měl. Viz tento článek: (http://ekonomika.idnes.cz/voda-prinesla-mattoni-300-milionu-dar-/ekoakcie.asp?c=A071102_851059_ekoakcie_spi)

15

A

nyní ta slíbená malá procházka současným stavem bývalých lázní Kyselka. Přes výše uvedené vyjádření firmy CTS je stav od roku 2006 spíše horší.




Dle

původní studie současného vlastníka firmy CTS (nevím jak vypadá její současný záměr spolu s obcí a KMV) chtěla firma zachránit nejcennější budovy (viz výše) za předpokladu, že jí památkáři povolí zbourat všechny budovy z obr. 40 - 43, tedy vlastně to, co dělá charakter lázní z doby Henricha von Mattoniho. Při současném bezhraničním styku se stále více lidí ze sousedního Německa vydává po stopách Henricha von Mattoniho. V Kyselce je čeká šok. Je o to silnější pokud vše vidíte osobně. Fotografie tu hrůzu zjemňují, ale i z těch to křičí! Všimněte si protijedoucího kamionu na obr. č. 41. Po cestě z Karlových Varů do Kyselky, která je dlouhá 10 km, jsme jich napočítali 12! Je to přízračné vidět odvážet odsud bohatství, kolem chátrajících budov, z kterého bývalé lázně nemají vůbec nic. Monarchie to uměla sladit. Současný stát prodal značku s těžbou minerálky a lázně odděleně. To je tak, když rozhodují účetní. KMV k železniční dopravě dnes nic nenutí (prý o ní už ale rok uvažuje). Kdyby jím lázně patřily, zřejmě by se chovaly jinak. Cesta vede malebným údolím kolem řeky Ohře a Kyselka by tak mohla být propojena s Karlovými Vary cyklotrasou, pěší zónou a po silnici by místo kamiónů jezdily výletní kočáry s lázeňskými hosty.

16




Původně železniční most (technická památka), kterým přivedl Henrich von Mattoni vlečku až do stáčírny. KMV Mattoni se chlubí, že ho nechaly pro město zrekonstruovat. Mecenášský skutek byl spíše ale motivován potřebou, aby kamiony mohly jezdit pro palety a byla též dostupná lisovna (v prostorách bývalého překladového nádraží) pro provoz stáčírny (šedivá hala). Z mostovky při rekonstrukci byla odstraněna technická rarita, a to trojkolej pro provoz v klasickém a úzkokolejném rozchodu. Na obrázku 45 vidíte část památkově chráněných budov ve vlastnictví KMV Mattoni a na obr. 46 na další straně celou frontu. Z Těchto budov odmítla sejmout památkovou ochranu PhDr. Vladimíra Koubová. Někdejší ředitel památkové péče v Plzni, pan Drhovský měl na to, co je třeba chránit jiný názor. U něj KMV několik let před tím uspěly a docílily vyjmutí historické stáčírny z památkové ochrany a postavily na jejím místě, velmi "citlivě" k okolní zástavbě, novou stáčecí halu. Podíváte-li se na obr. 45 je evidentně patrné, při nalepení nové haly na zatím chráněnou budovu, že se zcela jednoznačně počítalo se zbouráním i zbytku budov z původního Mattoniho závodu. Za dva roky od nepovolení sejmutí ochrany, ostentativně KMV se stavbami nic nedělají. Je to, dle mého názoru, účelové chování na truc: „Kdyby tu nebyli přitroublí památkáři, dávno byste tu tuhle hrůzu neviděli." Ostatně totéž si zřejmě myslí firma CTS o domech bývalých lázní v jejím majetku. Na záchranu památkově chráněných objektů lze získat nevratnou dotaci až 500 mil. Kč. Předpokládá to ale mít kvalitní projekt. Pokud ona avizovaná revitalizace lázní počítá vlastně s likvidací většiny objektů, pak CTS jen těžko můžou s nějakou dotací počítat. Zřejmě proto zůstává v Kyselce vše stejné, tedy jdoucí spíše k horšímu.

17


Tolik tedy z mé strany. Věřím, že ještě není vše ztraceno a že se nám společným úsílím podaří něco s odkazem kultivovaného podnikatele 19. století, pana Henricha von Mattoniho, udělat. "Beru-li něco z této země, musím do ní také něco dávat," bylo jeho heslo. Lázně nevybudoval pro svoji reklamu (tu mu dělal vývoz minerálky), ale proto, že chtěl, aby zázračná voda, díky níž zbohatl, taky léčila ve spojení s místem jejího výskytu. Ale Mattoni už není! Leží v rozpadající se hrobce na Karlovarském hřbitově. Sem se hodí kopie e-mailu, který mi přišel jako ohlas na původní synoptickou studii. Autor mi dal souhlas ke zveřejnění: To: [email protected] Sent: Thursday, January 22, 2009 8:26 PM Subject: Mattoni Vážený butovický spoluobčane, pane Pavle P. Riesi, z několika elektronických adres mých známých jsem v posledních dnech obdržel Vaši dokumentaci stavu lázní Kyselka. Rád Vám sdělím mou zkušenost z komunikace s firmou Mattoni asi před 5 lety. Tehdy jsem se jednoho dne při služební cestě do Karlových Varů ve volné chvíli vydal na městský hřbitov, abych navštívil hrob mé pratety Berty Grimm. Jak jistě víte, blízko vchodu do hřbitova se nacházejí hrobky význačných karlovarských rodin - Becher, Mosser, Mattoni. Zatímco u prvních dvou jmenovaných rodin jsem shledal hrobky v dobrém stavu, toto neplatilo o zchátralé hrobce rodu Mattoni. Následující den jsem napsal dopis adresovaný ředitelství současné stejnojmenné společnosti a informoval jsem je o svém zážitku. Zdvořile jsem se v dopise zeptal, proč podnik, který ročně vykazuje zisk v řádu stovek milionů korun, se neumí o hrobku rodu, jehož jménem se chlubí, postarat. Navrhl jsem jim, že pokud jim na jménu Mattoni příliš nezáleží, což nezájmem o hrobku projevují, mohou si jméno společnosti změnit. Odpověděli mi v tom smyslu, že hrobka není jejich, ale rodiny, která sídlí ve Spojených Státech, a ta že se o hrobku nezajímá. Na můj následující dotaz, která norma jim brání na cizí hrob položit kytičku, nebo na něm zapálit svíčku, se mi tito postmoderní křupáni ani nenamáhali odpovědět. S pozdravem Jan Krause Přeji vám všem, kteří budete tuto zprávu číst, ať jste na tom lépe, než bývalé lázně Kyselka u Karlových Varů. Pavel P. Ries, e-mail: [email protected], WWW: http://ries.blog.respekt.cz/, http://okodokumentaristy.blogspot.com/

18

BÝVALÉ LÁZNĚ KYSELKA U KARLOVÝCH VARŮ. Synoptická obrazově textová studie historie a současného stavu

Recommend Documents