Bytový fond v ČR. Údržba a provoz bytových domů. 1. Panelák rok 1953 Obydlen 1955

27.05.2016

Bytový fond v ČR Údržba a provoz bytových domů

První celopanelový dům (panelová konstrukční metoda G 40) Architekt: H. Adamec - B.Kula, Rok:1954

1. Panelák – rok 1953 Obydlen 1955

První celopanelový dům (první panelová konstrukční metoda G 40) - po několikaletých experimentech s montovanými panelovými stavbami, které započaly již za II.světové války v Baťově stavebním oddělení a pokračovaly po válce, byl v roce 1954 postaven ve Zlíně na tzv. Lidmilově louce první celopanelový dům v Československu. Použitá podélná panelová metoda G- 40 (G jako tehdejší Gottwaldov a 40 podle počtu bytů v jednotlivém domě) se stala první standardizovanou konstrukční soustavou. I z tohoto důvodu je většinou odborníků tato stavba vnímána jako první panelák v Československu.

První panelový dům v Česku stojí dodnes v Praze v Ďáblicích. Je v něm dvanáct bytových jednotek 3+1 o velikosti téměř 100 metrů čtverečních. Pro stavbu byl vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. 3

Jednalo se o pětipodlažní domy o dvou oboustranně průchozích vchodech. První podlaží bylo budováno monoliticky a ostatní čtyři patra pak byla montována z panelových dílců. Spoje mezi panely jsou kryty ozdobnými pilastry. Horkovodní topení je vedeno ve stěnách a podlaze - na svou dobu dosti pokrokové řešení. Panelové domy typu G 40 byly velmi kvalitní a jezdily se na ně dívat dokonce i delegace ze zahraničí. Součástí domů byly ve sklepech taktéž v té době téměř nepostradatelné protiatomové kryty (vydržely dodnes, byť nejsou využívány). Ozdobné střešní balustrády, které původně zdobily všechny domy, byly postupně sňaty, většinou z havarijních důvodů. Nevýhodou jsou chybějící balkony. Tato konstrukční metoda byla následně sériově využita i při výstavbě sídlišť po celé republice. Dnes jsou tyto domy revitalizovány a nezasvěcený by jen těžko poznal, že se jedná o domy panelové. V roce 1955 přibyl ve Zlíně rohový nárožní dům G 55 (označení již podle roku) - tento dům se využíval k nárožním variantám. Následné metody G 57 a G 58 se dočkaly masivnějšího 4 rozšíření (ve Zlíně například na Bartošově čtvrti a v Malenovicích).

1

27.05.2016

Panelové domy – základní kční soustavy T1 T5 T 11 T 12 T 13 T 14 T 15 T 16 T 17 T 20 T 22 T 42 T 52

G 40 G 55 G 57 G 58 G 59 G OS 64 G OS 66 T 01 B T 02 B T 03 B T 05 B T 06 B T 08 B

T 09 B B2 B4 VM OS VO S VP OS B 60 B 70 T 70-360 T MS Průmstav PS 61 PS 69 PS 69/2

HK 60 HK 65 HK 69 HKS 70 HKS G BP 70 OS VVÚ ETA Larsen & Nielsen BANKS OP 1.11 OP 1.13 OP 1.21 OP 1.31

5

Opravy, rekonstrukce a sanace panelových domů PROČ?

6

Roční potenciál úspor v segmentu panelových domů Teplo GJ, mld. Kč

„Ghettoizace“ sídlišť, sociální exkluze = celospolečenský (neřešitelný) problém – NEJEN REGION SEVERNÍCH ČECH

Emise : Prach, SO2, NOX, CO2 Potenciál úspor

Energeticky úsporná opatření – požadavky směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

Zaměstnanost – 1 mld stavební prací = cca 1000 pracovních míst

Panelový fond

700.000

1.200.000

Teplo (GJ)

12.061.538

20.676.923

5,464

9,367

Teplo ( mld. Kč) (GJ = 453 Kč)

Prorůstový, ekonomicky pozitivní nástroj s vysokým stupněm zapojení soukromých zdrojů – opatření proti ekonomické stagnaci

SČMBD

Počet bytů

Prach

(tuny)

578

992

SO2

(tuny)

6.778

11.620

NOX

(tuny)

1.978

3.391

CO2

(tuny)

352

603

Opravy statických poruch atd.. Prodloužení životnosti objektů Zvýšení standardu bydlení 7

Jsou zpracovány analýzy odhadů nárůstu cen tepla, z nichž jasně vyplývá, že v horizontu roku 2012 – 15 se budou ceny tepla blížit v průměru k hranici 700 Kč/GJ. Pak bychom hovořili o možnosti úspor v sumách přesahujících 15 mld. Kč ročně.

8

2

27.05.2016

Opravy, rekonstrukce a sanace panelových domů

• Statické poruchy hlavních konstrukcí • Poruchy prefabrikovanýck konstrukcí – balkony, lodžie, atiky atd • Koroze výztuže • Zatékání do interiérů • Nebezpečí vzniků plísní • Nedostatečná tepelná izolace • technická zařízení budov • Výtahy

9

10

11

12

3

27.05.2016

13

14

15

16

4

27.05.2016

17

18

19

20

5

27.05.2016

21

22

23

24

6

27.05.2016

Stav panelových domů Ve správě členu SČMBD – cca 600 000 bytů (rok 2011)

%

Fond oprav, kolik?

V původním stavu

Po celkové regeneraci

Pouze výměna oken

Pouze zateplení pláště

15

42

29

14

•„fond oprav“ (dlouhodobá záloha na opravy)

Pozn.: plášť budovy + související Zdroj: statistika SČMBD Náklady na opravu bytu – panelové domy (plášť budovy + související)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Náklady 153.998 187.980 186.992 214.994 221.780 229.320 226.460 226.200 na byt Náklady 2.366 2.938 2.990 3.484 3.692 3.822 3.770 3.770 na m2

•dostatečný objem prostředků na údržbu, opravy a modernizace je důležitý pro zachování požadovaných vlastností bytového domu •platba vztažená k 1 m2 plochy bytu? Kolik? - „plán údržby a oprav objektu“ •technický stav jednotlivých domů se liší •platby do fondu oprav se pohybují od 8 Kč/m2 po 45 Kč/m2 Kde je hranice? Kolik je minimum?

25

26

Fond oprav, kolik?

Fond oprav, kolik?

V 70. letech bylo doporučeno státními orgány tvořit rezervy na budoucí údržbu opravy ve výši 0,4 % z investičního nákladu ročně. Už tehdy odborníci varovali a hovořili o reálné částce daleko vyšší, blížící se 2,5 %. Dnes se ukazuje, že měli pravdu. Dle našich zkušeností se jako minimální hranice jeví částka ve výši 1,5 % z investičního nákladu ročně. V modelovém příkladě uvažovaném pro průměrný panelákový byt o velikosti 65 m2 a současné ceně 1,5 mil. Kč by pak tento příspěvek představoval částku cca. 28 Kč/m2 (viz tabulka.) % z investičního nákladu ročně

Platba za Kč/byt/rok

Kč/byt/měsíc

Kč/m2/měsíc

0,4

6 000

500

7,7

1,5

22 500

1 875

28,8

2,5

37 500

3 125

48

•komplexní opravy bytu (plášť, okna, střecha, rozvody TZB, jádra, výtahy atd.) se pohybuje v rozmezí 300 – 500 tis. Kč •oprava pouze pláště objektu (fasáda, okna, střecha), pohybuje se tato částka mezi 180 – 200 tis. Kč. Varianta oprav Celkové náklady Vlastní zdroje: 20% Úvěr: 80 % Měsíční splátka (úrok 2 %)

27

„plášť“ na byt

200 40 160 1

000 000 000 100

„komplexní“ na m2

3 077 615 2 461 18

na byt

400 80 320 2

000 000 000 059

na m2

6 154 1 230 4 923 33

28

7

27.05.2016

Stav panelových domů – ČR

Stav panelových domů 1 200 000 panelových bytů celkem v ČR

Odhad Celkem 1 200 000 bytů

Panel SCAN 2009 – u panelových bytových domů je opravami dotčeno 55 %, Pozn.: ne všechny domy komplexně opraveny

Po rekonstrukci 50 – 55 %, tj. 600 000 – 660 000 bytů Vyšší stupeň „opravennosti“ – bytová družstva Počet panelových bytů před rekonstrukcí

560 000 – 600 000

Odhadované náklady nutné v příštích 10 letech

126 – 135 mld. Kč

Po rekonstrukci 50 – 55 %, tj. 600 000 – 660 000 bytů Pozn.: plášť budovy + související

Budou tyto práce provedeny? Otázka:

29

Trendy v opravách panelových domů

Stav:

30

Trendy v opravách panelových domů – 2. etapa

560 000 – 600 000 bytů před rekonstrukcí Pozn.: plášť budovy + související

Odhad: cca 300 000 bytů bude rekonstruováno v následujících 5 – 10 letech (odhad) • tzn. 70 mld. Kč stavebních činností

Předpoklad • domy po realizaci 1. etapy oprav a modernizací • domy u kterých již došlo ke splacení úvěrů z 1. etapy • domy s „poučenými“ obyvateli

Motivace • snížení provozních nákladů • prodloužení životnosti opatření z 1. etapy • opravy vad a poruch z 1. etapy, • zvýšení bezpečnosti provozu domů • zvýšení komfortu bydlení

cca 300 000 bytů zůstane ve stávajícím stavu (odhad) • vyloučené a sociálně slabé lokality, • oblasti, kde je tržní cena bytů nižší než náklady na opravu • vznik sociálních problémů, ghetta atd. • nezbytný zásah státu ve formě dotačních opatření • NEODKLÁDAT ŘEŠENÍ

31

32

8

27.05.2016



Pláště budov s již realizovaným zateplovacím systémem: • opatření k prodloužení životnosti • opravy vad a poruch • ochrana před napadením řasami a plísněmi

Konstrukční prvky a systémy budov Kč/m2

250 – 400 600 tis. Bytů 10 – 15 mld. Kč

• opravy a náhrady balkonů či lodžií • opravy a modernizace výtahů • rozvody TZB - společné

nebo • dodatečné „přiteplení“ pláště

- v bytech

doposud neřešeno

!

40 – 80 mld. Kč až 200 tis. kč/byt 120 – 180 mld. kč

33



Systémy řízeného větraní s využitím rekuperace Klíčový prvek pro další snižování energetické náročnosti bytových domů

Energetika – snižování energetické náročnosti • solární a fotovoltaické systémy pro ohřev TV či výrobu elektřiny • výměny kotlů • tepelná čerpadla • systémy řízeného větraní s využitím rekuperace

Náklady Tech. realizovatelnost Ekonomická návratnost

34

Zvyšování tepelně – technických parametrů konstrukcí vs. Hygienické požadavky na kvalitu vnitřního prostředí Výměna vzduchu v místnostech

audity, posudky, spolupráce se specialisty Panelový dům v pasívním (či výrazně nízkoenergetickém) standardu pouze v případě aplikace systému řízeného větrání.

35

36

9

27.05.2016


Státní podpora – předchozí období

Reálná potřeba oprav a modernizací v rozsahu

Nový Panel:

240 – 345 mld. Kč v období 2014 – 2020

10 154 akcí (2001 – 2011) cca 14 mld Kč – výše podpory cca 55 mld podpořených úvěrů cca 400 tis. opravených bytů

Zelená úsporám: cca. 80 000 akcí (2009 – 2012) z toho cca. 6 000 bytových domů cca 20 mld kč podpory

tj. 35 – 50 mld. Kč ročně

IPRM:

35.000 – 50.000 pracovních míst

41 měst 858 – podaných projektových žádostí = 4,9 mld Kč (podíl ERDF) 794 – schválené projekty = 2,7 mld Kč (podíl ERDF)

Stav k 3.5.2012

37

38

Stavební zákon

Státní podpora budoucí období

PANEL 2013+ Nová Zelená Úsporám IROP – Integrovaný regionální operační program v letech 2014 – 2020.

39

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o autorizovaných inspektorech Vyhláška o dokumentaci staveb Vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb a zákona č. 189/2008 (úplné znění publikováno pod č. 357/2008 Sb.). Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Vyhláška č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

Zákon č. 183/2006 Sb. Vyhláška č. 498/2006 Sb. Vyhláška č. 499/2006 Sb. Vyhláška č. 500/2006 Sb. Vyhláška č. 501/2006 Sb. Vyhláška č. 503/2006 Sb. Vyhláška č. 526/2006 Sb. Vyhláška č. 561/2006 Sb. Vyhláška č. 398/2009 Sb.

Zákon č. 360/1992 Sb.

Zákon č. 184/2006 Sb. Vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyhláška č. 269/2009 Sb. 40

10

27.05.2016

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení

Stavební zákon Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu § 2 odst. 5 Změnou dokončené stavby je

§ 103 odst. 1

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

41

42

Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení

Stavební zákon vs. zákon o vlastnictví bytů

Zákon č. 72/1994 Sb.

§ 104 odst. 1 k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,

Ostatní stavební úpravy – stavební povolení

43

§ 11 (5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.

44

11

27.05.2016

Stavební zákon vs. NOZ a ZOK

Stavební zákon vs. NOZ a ZOK

NOZ – § 1206 (společenství vlastníků)

Stavební zákon – § 110

(1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží.

(2) K žádosti o stavební povolení stavebník připojí:

(2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

ZOK – § 645

…doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, a je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu (dále jen "doklad o právu"),

(bytové družstvo)

Členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů.

45

46

Svaz českých a moravských bytových družstev

PENB v podmínkách BD a SVJ

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění zákonů č. 359/2003 Sb., č. 694/2004 Sb., č. 180/2005 Sb., č. 177/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 574/2006 Sb., č. 393/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 299/2011 Sb., č. 53/2012 Sb., č. 165/2012 Sb., č. 318/2012 Sb., č. 310/2013 Sb. a č. 103/2015 Sb.

PENB

Energetický štítek – ČSN 730540-2/2002 Průkaz energetické náročnosti budovy • § 7 a §7a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií • vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov Energetický audit • § 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, • vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku Energetický posudek • § 9a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, • vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu energetickém posudku

a

48

12

27.05.2016



PENB

PENB

Klasifikační třídy energetické náročnosti budovy Pro porovnání se stanovené ukazatele energetické náročnosti budovy podle § 10 odst. 1 zařazují do klasifikačních tříd určených jejich horní hranicí podle tabulky uvedené v této příloze a v průkazu se porovnávají s graficky vyjádřenou stupnicí klasifikačních tříd Klasifikační třída

Hodnota pro horní hranici klasifikační třídy Energie

Slovní vyjádření klasifikační třídy

Uem

A

0,5 x ER

0,65 x ER

Mimořádně úsporná

B

0,75 x ER

0,8 x ER

Velmi úsporná

C

ER

D

1,5 x ER

Méně úsporná

E

2 x ER

Nehospodárná

F

2,5 x ER

G

Úsporná

Velmi nehospodárná Mimořádně nehospodárná

49


50


PENB

PENB

§ 7 – Snižování energetické náročnosti budov


(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení

(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let.

(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy

51

52

13

27.05.2016



PENB

PENB

§ 7a – Průkaz energetické náročnosti


(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen

(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2, b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně 12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče, c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, d) u staveb pro rodinnou rekreaci 13), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání, e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok, f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely., g) u budov zpravodajských služeb, h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

a)

b)

c)

zajistit zpracování průkazu opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen "průkaz") při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov, zajistit zpracování průkazu opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2, zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy 1. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 do 1. ledna 2015, 2. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2 do 1. ledna 2017, 3. s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2 do 1. ledna 2019,

53


54


PENB


PENB

§ 7a – Průkaz energetické náročnosti (3) Vlastník jednotky je povinen

(2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni

a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky, 2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,

a) opatřit si průkaz 1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy, 2. při pronájmu budovy, 3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy, b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy, 2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy, c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

55

b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy, c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při 1. prodeji jednotky, 2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky., d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu. 56

14

27.05.2016



PENB


Měření a rozúčtování spotřeby tepla

Směrnice o energetické účinnosti č. 2012/27/EU

(4) Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově a musí

Měření spotřeby tepla • Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění novely č. 103/2015 Sb. • Vyhláška č. 237/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům Rozúčtování spotřeby tepla • Zákon č. 67/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. • Vyhláška č. 296/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

57


58


Měření spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb.

Měření spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb.


Zákon č. 406/2000 Sb., § 7a odst. (4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen vlastníci a uživatelé prostor budov jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, f) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov měřiči spotřeby tepla, chladu a teplé vody způsobem stanoveným prováděcím předpisem; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřičů a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu.

(9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům dodávku tepelné energie, rozsah a způsob vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.

Vyhláška č . 237/2014 Sb. ze dne 4. listopadu 2014,kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům Cíl vyhlášky Cílem vyhlášky je jednoznačně stanovit rozsah přístrojů, které se považují za přístroje registrující dodávku tepelné energie.

59

60

15

27.05.2016



Měření spotřeby tepla Vyhláška č . 237/2014 Sb.


§ 7a – Vybavení přístroji registrujícími dodávku tepelné energie

Způsoby měření tepelné energie v domech:

(1) V případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energii nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením se vnitřní rozvod tepla pro vytápění nebo vnitřní rozvod chladu v každém bytě nebo nebytovém prostoru vybaví

1.Kalorimetrická metoda

Metoda je založena na měření předaného tepla otopným médiem (nejčastěji vodou).

a) stanoveným měřidlem určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru, pokud vnitřní rozvod tepla pro vytápění nebo vnitřní rozvod chladu vstupuje a zároveň vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, nebo

2.Metoda měření tepelného toku z radiátoru

Metoda je založena na odhadu množství vyzářeného tepla radiátorem, který je teplejší než místnost, kde je radiátor umístěn 3.Denostupňová (gradenová) metoda

Metoda je založena na principu měření teplotního rozdílu mezi teplotou udržovanou v místnosti (bytě) a referenční vnější teplotou

b) zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud vnitřní rozvod tepla pro vytápění vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech

61


62



(2) Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný přímo na každém otopném tělese6) nebo indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vzduchu daného vytápěného prostoru a teploty vzduchu venkovního prostředí k příslušející budově s trvalým průběhovým záznamem rozdílů teplot vzduchu za časový interval. (3) V případě společné přípravy teplé vody v domě se všechna místa pro její odběr v bytech a nebytových prostorech vybaví vodoměry na teplou vodu používané k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. (4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 63


Aktuálně tedy je stanovena prakticky 100% povinnost osazení přístrojů registrujících dodávku tepelné energie. MPO tedy na základě výstupu studie „Analýza proveditelnosti instalace měřících zařízení dodaného tepla“ připravuje novelu vyhlášky, která by výše uvedenou 100% povinnost instalace mírnila. Předběžně se udává, že povinnost měřit nebudou mít objekty: • zásobované z centrálních neregulovatelných zdrojů tepla (viz. bod č. 3 dopisu adresovaného ministru Mládkovi) – tato výjimka bude dočasná, cca 10 let neboť kotle bez regulace se již od roku 2014 nevyrábí. • vybavené sálavými otopnými soustavami – podlahové, krytalové atd. • víceúčelové budovy (multiplexy)

Pozn.: Pro jiné objekty v tuto chvíli není možné s výjimkou počítat. Velikost domu nehraje roli. Jedinou další výjimku z povinnosti umožňuje § 7a odst. 4 vyhlášky, který udává, že se povinnost nevztahuje na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě, a úhrada nákladů je tedy prováděna paušální platbou. 64

16

27.05.2016



Rozúčtování spotřeby tepla Zákon č. 406/2000 Sb.


§ 6 – Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům


(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po uplynutí skončení zúčtovacího období.

(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

65


66






(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

(4) Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.

67

68

17

27.05.2016



Rozúčtování nákladů na teplo Vyhláška č. 269/2015 Sb.


§ 3 – Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce VYHLÁŠKA č. 269/2015 Sb. ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb.

§ 1 – Předmět úpravy

2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto:

Tato vyhláška stanoví a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

69


70



§ 3 – Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce


Porovnání korekcí měrných spotřeb v procentech do roku 2015 a od roku 2016

Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %, b) upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období. 71

220 214 204

200 180

172 160

168

155 144

140 120

126

140

131 124

125

117 105 105

100

114

95

90

94

91

74

100 99

97

115

91

94

82

77

79

69

60 54

88

80

81 77 69

116

101

80 73

133

132

51

69

59 50

52

53

40

Zdroj: OSBD Česká Lípa 72

18

27.05.2016



Rozúčtování nákladů na teplo MMR – Metodický pokyn

MMR – Metodický pokyn

Modelový příklad výpočtů:

Modelový příklad výpočtů:

Zúčtovací jednotka (dům) - 10 bytů, u kterých nejsou pro jednoduchost uvedeny korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla pro vytápění danou jejich polohou či sousedícími vytápěnými prostorami. Celková započitatelná plocha všech bytů činí 1000 m2.

Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy musí být v rozmezí od – 20 % do +100 %. Přípustné náklady na vytápění se tedy mohou pohybovat v rozmezí od 160,- Kč/m2 do 400,- Kč/m2.

Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou spodní hranici – 20 % (tj. 160,- Kč/m2) a náklad na vytápění vztažený na 1 m2 započitatelné plochy jeho bytu je nižší, než 160,Kč/m2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 80 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 160,- Kč/m2).

Náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky činil za zúčtovací období 200.000 Kč. Rozdělení nákladů základní a spotřební složku je v poměru 40 % : 60 %, základní složka tedy činí 80.000 Kč (40 %) a spotřební složka činí 120.000 Kč (60 %); Pro výchozí rozdělení nákladů použit standardní postup, tj. základní složka rozdělena dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů. Průměrný náklad na vytápění v celé zúčtovací jednotce pak činí“ 200.000 Kč / 1000 m2 = 200,- Kč/1 m2.

73


Rozúčtování nákladů na teplo

Pokud některý z bytů nedodrží stanovenou horní hranici +100 % (tj. 400,- Kč/m2) a náklad na vytápění vztažený na 1 m2 započitatelné plochy jeho bytu je vyšší, než 400,Kč/m2, pak se provede úprava výpočtu jeho nákladů na vytápění tak, že jeho náklad na vytápění se stanoví jako součin započitatelné plochy jeho bytu a 200 % průměrné hodnoty nákladů na vytápění v celé zúčtovací jednotce (tj. v prezentovaném modelovém případě se jedná o hodnotu 400,- Kč/m2).



1) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů (základní složka dle započitatelné podlahové plochy, spotřební složka dle náměrů indikátorů) ve výši 9.750,- Kč a tedy ve výši o 25 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 150,- Kč/m2.

74


2) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 4.500,- Kč a tedy ve výši o 50 % nižší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 100,- Kč/m2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit

Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit

160,- Kč/m2 x 45 m2 = 7.200,- Kč. 160,-

Kč/m2

x 65

m2

= 10.400,- Kč.

75

76

19

27.05.2016




3) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 65 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 29.250,- Kč a tedy ve výši o 125 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 450,- Kč/m2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit


4) Jeden z bytů se započitatelnou podlahovou plochou 45 m2 vykázal náklady na vytápění stanovené standardním způsobem rozdělení nákladů ve výši 22.500,- Kč a tedy ve výši o 150 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky, tj. v průměrné hodnotě 500,- Kč/m2. Po úpravě výpočtové metody způsobem uvedeným výše bude upravená úhrada uvedeného bytu za vytápění činit 400,- Kč/m2 x 45 m2 = 18.000,- Kč.

400,- Kč/m2 x 65 m2 = 26.000,- Kč.

77


78




Částka 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem:

Z uvedeného je zřejmé, že čtyři byty nesplňují limity přípustné odchylky od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v celé zúčtovací jednotce, zbývajících šest bytů limity splňuje.

Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou pod limitem a náklady pro byty, které jsou nad limitem, tj.:

-

základní složka ve výši 40 % pak bude činit 55.360,- Kč a rozdělí se v poměru započitatelných ploch zbývajících šesti bytů

-

spotřební složka ve výši 60 % pak bude činit 83.040,- Kč a rozdělí se v poměru náměrů indikátorů zbývajících šesti bytů v souladu s výpočtovými postupy pro užívání indikátorů

-

po provedení upraveného výpočtu se pouze opětovně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících šesti bytů

-

postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce

200.000 – 10.400 - 7.200 – 26.000 – 18.000 = 138.400 Kč

Částka 138.400 Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem:

79

80

20

27.05.2016

Soutěž panelák roku – 2008

Děkuji Vám za pozornost

Martin Hanák

[email protected]

81



21

27.05.2016


Děkuji za pozornost

Martin Hanák

86

22

Bytový fond v ČR. Údržba a provoz bytových domů. 1. Panelák rok 1953 Obydlen 1955

Recommend Documents