VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Bytová politika města Velkého Meziříčí Bakalářská práce
Autor: Veronika Marková Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2012
Anotace Tématem mé bakalářské práce je bytová politika města Velké Meziříčí. V teoretické části se zabývám charakteristikou bytové politiky. Dále se věnuji představení podpor poskytovaných státem a dalšími institucemi na podporu bytové politiky v České republice. V praktické části hodnotím situaci bydlení ve Velkém Meziříčí. Provádím srovnání s jinými městy. V závěrečné části se věnuji modelovému příkladu, kde pro dvě fiktivní rodiny zjišťuji finanční dostupnost bydlení ve Velkém Meziříčí. Klíčová slova bytová politika, náklady, byt, nájem
Annotation The theme of my Bachelor thesis is the housing politics in the town of Velké Meziříčí. The theoretical part of my work is consisted of the housing politics characterization. I also deal with the description of the financial grant given by the state and other institutions to support the housing politics in the Czech republics. The practical part of my work deals with the evaluation of the housing situation in Velké Meziříčí. There are also some comparisons with other towns. The final part is engaged in a model example. I make an inquiry into the financial housing accessibility in Velké Meziříčí for two fictious families. Key words housing politics, costs, apartment, lease
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D. za její odborné rady a cenné připomínky při tvorbě mé bakalářské práce a zaměstnancům Městské správy bytů ve Velkém Meziříčí za poskytnuté informace.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2012 ...................................................... Veronika Marková
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1
Bytová politika .......................................................................................................... 8 1.1
Charakteristika bydlení ...................................................................................... 8
1.2
Základní pojmy v oblasti bydlení ....................................................................... 9
1.3
Byt a pozemek na trhu........................................................................................ 9
1.4
Typy bytových systémů ................................................................................... 10
1.4.1
Liberální systém ........................................................................................ 10
1.4.2
Korporativní (hromadný) systém .............................................................. 10
1.4.3
Univerzalistický systém ............................................................................ 11
1.5
Nástroje bytové politiky ................................................................................... 11
1.6
Základní charakteristika bytového fondu ......................................................... 12
2
Charakteristika a definice sociálního bydlení .......................................................... 14
3
Transformace a vývoj bytové politiky v ČR ........................................................... 15 3.1
4
5
Programy a podpory na bydlení .............................................................................. 18 4.1
Dotace a programy financované ministerstvem pro místní rozvoj .................. 18
4.2
Programy a podpory financované Státním fondem rozvoje bydlení ................ 19
4.3
Podpory poskytované dalšími ministerstvy ..................................................... 21
4.4
Podpory poskytované dalšími institucemi ....................................................... 21
Velké Meziříčí ......................................................................................................... 24 5.1
6
Stručný přehled dat ve vývoji bytové politiky v ČR ........................................ 16
Historie Velkého Meziříčí ................................................................................ 24
Bytová politika Velkého Meziříčí ........................................................................... 27 6.1
Městská správa bytů Velké Meziříčí ................................................................ 28
6.2
Družstevní byty ................................................................................................ 29
6.3
Domy a byty v osobním vlastnictví ................................................................. 30
7
Porovnání bytového fondu měst .............................................................................. 31 7.1
8
Ceny pozemků, domů a bytů ............................................................................ 32
Modelové příklady nákladů na bydlení ................................................................... 34 8.1
Rodina A .......................................................................................................... 34
8.1.1
Vlastní bydlení .......................................................................................... 34
8.1.2
Nájemní bydlení ........................................................................................ 35
8.2
Rodina B........................................................................................................... 36
8.2.1
Vlastní bydlení .......................................................................................... 37
8.2.2
Nájemní bydlení ........................................................................................ 39
8.3
Vyhodnocení modelových příkladů ................................................................. 39
Závěr ............................................................................................................................... 41 Seznam použité literatury ............................................................................................... 43 Monografie .................................................................................................................. 43 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 43 Seznam tabulek ........................................................................................................... 45 Seznam zkratek ........................................................................................................... 45
Úvod Bydlení patří mezi základní lidské potřeby. Už od pravěku lidé obývali jeskyně. Byl to jejich domov, kde cítili pocit jistoty a bezpečí. Obydlí se v průběhu tisíců let měnilo. Od jeskyň přes dřevěné chatrče až po současné komfortní domy s ústředním topením a elektřinou. V současné době způsob bydlení patří mezi základní ukazatele životní úrovně. Otázku bydlení řeší většina populace po celém světě. Sama se dostávám do situace, kdy se chci osamostatnit od rodičů. Začínám tak řešit dostupné finanční prostředky pro zajištění vlastního bydlení. Uhradit bydlení z vlastních zdrojů je téměř až nemyslitelná situace. Pro financování bydlení tak existují stavební spořitelny a hypotéční banky, které nám svými finančními prostředky učiní bydlení dostupnější. Zpřístupnit bydlení i nízkopříjmovým skupinám obyvatel by mělo být snahou státu. Ten přes své dotační programy podporuje obce a dává jim tak motivaci k výstavbě nájemních bytů. Tyto byty pak slouží občanům, kteří svojí výši příjmů nedosáhnou na poskytnutí úvěru. V teoretické části své bakalářské práce se budu zabývat představením bytových systémů a jejich tvorbou přes nabídkovou nebo poptávkovou strategii. Chci zde dále představit základní rozdělení bytového fondu a vymezit pojem sociální bydlení. Budu se zabývat dotačními programy státu a dalšími podporami sloužících pro zpřístupnění bydlení. V praktické části se budu zabývat bytovou politikou města Velkého Meziříčí. Velké Meziříčí je město, v jehož místní části bydlím. V budoucnosti chci se svojí vlastní rodinou nadále bydlet v tomto městě. Zaměřím se proto na dostupnost bytového fondu a jeho ceny. Porovnám ceny bytů a domů s jinými městy kraje Vysočina. Hlavně se budu věnovat modelovému příkladu, kde si zvolím dvě fiktivní rodiny, pro které budu zjišťovat dostupnost bydlení v tomto městě. Tyto rodiny budou mít odlišné příjmy. Ač jsou tyto rodiny pomyslné, tak mě k jejich zvolení inspirovalo moje okolí. Chci zjistit, zda mají pak tyto rodiny nárok na získání úvěru od bank k financování vlastního bydlení, nebo splňují podmínky pro přidělení městského bytu.
7
1 Bytová politika Bytovou politikou se zabývá každý člověk po celém světě, každá rodina i každý stát. Různí jedinci mají nároky na bydlení odlišné a státy je i jinak podporují. Bydlení nás začleňuje do společnosti, podílí se na kvalitě rodinného života, partnerských vztahů, výchovy dětí a vzdělanosti. Problematika bydlení zasahuje do sociální politiky stejně tak, jako politika zaměstnanosti, vzdělanosti, důchodů a spousta dalších. Je to politika, která ovlivňuje z velké části naši životní úroveň.
1.1 Charakteristika bydlení Krebs (2007) uvádí, že bydlení a zároveň náklady spojené s jeho pořízením a provozem velmi ovlivňují naši životní úroveň. Výdaje na bydlení je potřeba brát jako součást nutnou k životu. Zajištění potřeb bydlení se vyznačuje vysokou nákladností. Ta motivuje k úsporám, ovlivňuje tvorbu a shromažďování kapitálu ve společnosti. Způsobuje, že ne všichni občané si mohou potřebu bydlení zajistit ze svých soukromých zdrojů. Pro mnohé domácnosti představuje pořízení nemovitosti největší životní investici jedné, nebo i více generací. Vysoké pořizovací ceny nemovitostí způsobují, že určitá skupina obyvatel je v bydlení závislá na aktivitách státu. Mezi zvláštní rysy bydlení patří dlouhá životnost domů a bytů ale i tradice rodin a jednotlivců. Ti své bydlení řeší většinou podle vzoru svých předků, což se odráží do spousty jiných sfér sociální politiky. Efektivní bytová politika státu tvoří různá opatření a mechanizmy, které vytvářejí zásadní podmínky pro fungování bytového trhu. Stát tvoří legislativní podmínky pro bydlení. Do bytové politiky zasahují státní podpory, které nákladnou nutnost bydlení činí dostupnou i pro nižší příjmové skupiny obyvatel. Do bytové politiky se angažují tržní subjekty, jako je soukromý prodejce či pronajímatel nemovitosti, stát, obce, neziskové organizace, družstva, zájmová sdružení, charity, které takových podpor využívají.
8
1.2 Základní pojmy v oblasti bydlení Vymezením základních pojmů v oblasti bydlení se zabývá Fiala (1998). Pozemek je konkrétní část na povrchu země vymezená hranicí územní správní jednoty nebo hranicí katastrálního úřadu. Může se jednat o povrch zemědělské půdy, vodního toku nebo zastavěné plochy. Často se také používá řečnické označení parcela nebo stavební parcela, což je pozemek určený pro výstavbu budovy. Budova (dům) je chápana jako nadzemní stavba připojená k zemi pevným základem. Je soustředěna do prostoru, uzavřena obvodovými stěnami a střechou. Dalším znakem budovy je její stálost nesmí se jednat o stavbu, u které je omezená doba trvání. Byt je uskupení několika místností. Bytem může být i jedna místnost. Musí však být na základě stavebního úřadu stanovena k bydlení. Byt musí obsahovat vlastní vstup, prostor pro osobní hygienu a vaření. Je součástí budovy. Nebytový prostor je uskupení několika místností nebo jen jedné místnosti a jsou určeny k jinému účelu, než je bydlení. Nájem je výpůjčka bytu nebo nebytových prostor. Může být uhrazena peněžními i nepeněžními prostředky.
1.3 Byt a pozemek na trhu Dle Pekové (2008) se byt a pozemek řadí mezi odlišné výrobky na trhu. Tento trh je velmi nepružný. Každý byt či pozemek je vázán k určitému místu, dle toho má charakter nemovitosti. Trh s nemovitostmi se označuje jako místní trh. Vzhledem charakteru nemovitosti, dochází na trhu k přemísťování spotřebitelů. Proces koupi nebo prodeje nemovitosti je díky svému charakteru velmi pomalý a nepružný. Cena bytu a pozemku se odvíjí převážně dle atraktivnosti polohy. Výše atraktivity vyplývá dle vnějších faktorů. Mezi nejdůležitější faktory můžeme zařadit − velikost obce či města, sociální prostředí, dopravní přístupnost a možnosti pracovních příležitostí.
9
1.4 Typy bytových systémů V bytové politice se zpravidla v praxi dle Krebse (2007) používají tři základní systémy: liberální, korporativní a univerzalistický. Systémy se liší dle vnímání a respektování sociální spravedlnosti. Liší se dle toho, zda stát upřednostňuje zásluhovost, potřebnost nebo rovnost. Z odlišnosti těchto zásad vyplývá, že každá bytová politika staví na kombinaci všech tří režimů. Přičemž jeden z režimů vždy daná politika upřednostňuje.
1.4.1 Liberální systém Tento systém upřednostňuje zásluhovost. Občané se tak musí smířit s vysokou odpovědností na zajištění bydlení. Jsou zde rovné podmínky a šance pro všechny občany. Domácnosti si tak zajišťují bydlení prostřednictvím trhu za využití svých financí. Součástí tohoto systému je vysoká míra nerovnosti v zajištění bydlení. Pro nízkopříjmové domácnosti je zcela nemožné uspokojit potřebu bydlení v daném systému. Vyšší příjmové skupiny si tak mohou bydlení uspořádat dle vlastních představ, často v nejlepším standartu, bez účasti veřejných zdrojů. Tento systém lze podporovat v případě vysoké zaměstnanosti.
1.4.2 Korporativní (hromadný) systém Vychází ze zásady solidarity a pomoci. Počítá se spoluprací jedinců s organizacemi, komunitami a státem. Tržní podmínky jsou v tomto systému daným způsobem korigovány. Je zde využíváno jak soukromých tak i státních zdrojů, jako jsou různé dotace či příspěvky na bydlení. Účelem systému je využít soukromých zdrojů. V případě těžkých životních situací lze využít různé podpory, kterými lze čelit vysoké nákladovosti bydlení. V systému jsou stanoveny podmínky, kterými lze příspěvek získat. Sociální spravedlnost nelze v tomto systému brát pouze na základě zásluhovosti jedince. Je třeba ji chápat v zájmu společenského vývoje jako celku. Tento systém umožňuje přísun soukromých prostředků do bydlení. Je zapotřebí přeměnit veřejné prostředky tak, aby byly využívány, v oblasti bydlení, sociálně slabými občany a nebyly zneužívány.
10
1.4.3 Univerzalistický systém Systém
zajišťuje
bydlení
převážně
z veřejných
zdrojů.
Je
zde
zapotřebí
celospolečenského porozumění. Do oblasti bydlení zde zasahuje markantně stát. Stát dotuje jak výstavbu bytů, tak i jejich provoz. Preferuje se zde rovnost skupin obyvatelstva. Systém vyrovnává životní situace a šance všech obyvatel, což je pro spoustu daňových poplatníků velmi demotivující. Tento systém je pro stát finančně velmi náročný. Univerzalistický systém by měl hrát v bytové politice pouze okrajovou roli. Měl by zabezpečovat bydlení pouze pro okrajové skupiny obyvatel, jako jsou zdravotně handicapovaní.
1.5 Nástroje bytové politiky Krebs (2007) uvádí, že nástroje pro podporu bydlení jsou v každém státě jiné. Liší se zejména tím, zda podporují každého občana, nebo pouze občany, kteří si nejsou schopni zajistit bydlení sami. Při tvorbě nástrojů bytové politiky si mohou státy teoreticky vybrat ze dvou možností. Jedná se o nástroje nabídkové nebo poptávkové strategie. Nabídkovou strategii lze chápat jako strategii, která podporuje výstavbu bytů určenou pro středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Nabídková strategie podporuje ziskové i neziskové investory při výstavbě bytů. Tato strategie je často kritizována, a protože je velmi obtížné zaručit, aby byly tyto byty využívány takovými rodinami, pro které byly zřízeny. Poptávková strategie poskytuje individuální státní podporu pro středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Účelem těchto státních podpor je snížit výdaje na bydlení. Hlavním nástrojem je příspěvek na bydlení. Příspěvek se většinou vyplácí měsíčně a jeho výše je závislá na počtu členů v domácnosti a jejich celkových příjmech. Většina států podporuje poptávkovou strategii. Předností této strategie je, že se zaměří na opravdu potřebné domácnosti. Naopak nevýhodou této strategie je její administrativní náročnost.
11
Mezi nástroje podporující všechny příjmové skupiny můžeme zařadit podporu stavebního spoření formou státního příspěvku nebo snížení základu daně o úroky z půjček poskytované na pořízení bydlení.
1.6 Základní charakteristika bytového fondu Charakteristiku základních skupin bydlení nejlépe popisuje Peková (2008). 1.6.1.1 Vlastní bydlení V tomto sektoru bydlení dnes žije až 70 % obyvatel. Sektor vlastního bydlení se nejvíce rozvíjí. Do daného sektoru patří rodinné domy a byty ve vlastnictví fyzických osob jak na venkově, tak i ve městě. Na rozvoji tohoto sektoru se nepodílí veřejné nýbrž soukromé finanční prostředky. Na nárůstu sektoru vlastního bydlení má podíl privatizace bytů do soukromého majetku a odkup družstevních bytů. 1.6.1.2 Družstevní bydlení Tento sektor se nejvíce rozvíjel po roce 1960. Po tomto roce se začala budovat družstva na podporu stavby družstevních bytů. Do družstevního sektoru zasahoval stát a pomáhal tak s výstavbou bytů. Družstevní bydlení u nás stále funguje. Nyní se ale většina družstevních bytů transformovala do tzv. „Společenství vlastníků bytů v osobním vlastnictví“. Tento sektor se jeví efektivně. Stát totiž družstvům ani vlastníkům bytů nic nepřispívá. Sektor tvoří až 19 % bytového fondu. 1.6.1.3 Soukromé nájemné Sektor je tvořen 2 % bytového fondu. Byty v daném sektoru jsou zanedbané. Situace bydlení je pak neuspokojivá. Jedná se o nájemné bydlení, kdy pronajímatelem je soukromá osoba. 1.6.1.4 Obecní nájemné Sektor je tvořen okolo 10 % bytového fondu. Obecní nájemné vzniklo po roce 1991, kdy stát převáděl byty do vlastnictví obcí. Obce tyto byty dále prodávají do osobního vlastnictví, protože je tato oblast pro obce ztrátová. Obce si tak ponechávají pouze byty pro sociálně slabé občany, kteří si nejsou schopni bydlení zajistit sami.
12
1.6.1.5 Neziskové nájemné V tomto sektoru jde především o charitativní činnost. U nás existuje v podobě obecního nájemného. 1.6.1.6 Rekreační bydlení Sektor rekreačního bydlení slouží v podobě chalup a chat. Je využíván převážně o víkendech a v období dovolených. Zvláštností tohoto sektoru je, že bytový fond ve srovnání s jinými vyspělými státy Evropské unie je podprůměrný, zatím co sektor rekreačního bydlení předčí spoustě státům. Tabulka 1: Přehled obydlenosti.
1991 Právní užívání bytu a domu
2001
2011
vlastní bydlení
1 398 191
1 793 338
2 510 680
družstevní bydlení
1 465 231
1 092 950
685 661
697 829
548 812
432 291
nájemní bydlení Zdroj: SLDB 2011
Z předchozí tabulky vidíme, kolik domácností využívá daného druhu bydlení za období 20 let.
13
2 Charakteristika a definice sociálního bydlení Za sociální bydlení se dle Luxe (2002) považuje bydlení, kdy si občan nebo celé domácnosti nejsou schopni sami pořídit vlastní nebo nájemní bydlení. Sociální bydlení se liší různě dle jednotlivých států. Rozdílnost je chápána dle šíře zodpovědnosti státu na podpoře bydlení. Na rozdílnosti obsahu sociálního bydlení se podílí tradice bydlení a ekonomická úroveň jednotlivých států. Definice sociálního bydlení v zemích Evropské unie neexistuje. Mezinárodní nezisková organizace CECODHAS, která se orientuje na problematiku sociálního bydlení, se určitou definici snaží prosadit. Definici CECODHAS ve své knize uvádí Krebs (2007, str. 381) a zní „Sociální bydlení je bydlení, kde je vstup omezován existencí pravidel pro přidělování bytu zvýhodňující ty domácnosti, které mají potíže při hledání bydlení na volném trhu.“ Tato definice je také používána ekonomickou komisí pro Evropu OSN. V České republice se spíše přikláníme k definici M. Luxe: „ V převážné míře se sociálním bydlením rozumí nájemní bydlení, kterým se snaží orgány státu nebo obcí zajistit všeobecnou rovnováhu na trhu s nájemním bydlením a umožnit potřebným skupinám obyvatel, jež si ze sociálních či jiných důvodů nemohou zajistit bydlení na volném trhu, důstojné a vyhovující bydlení pro jejich domácnosti.“ Krebs (2007, str. 381) Ve většině evropských zemí se řadí sociální bydlení do veřejného sektoru. Tento sektor je zřizován obcemi i státem. Sektor umožňuje finančně méně nákladné bydlení než je v domech a bytech soukromého tržního sektoru. Do sociálního bydlení se často zařazuje i bydlení v družstevních bytech či v bytech provozovaných neziskovými organizacemi. Z toho tedy dle Krebse (2007) plyne, že forma sociálního bydlení má svůj základ ve formě financování. Sociální bydlení je vytvořeno nebo provozováno za pomoci veřejných zdrojů.
14
3 Transformace a vývoj bytové politiky v ČR Na počátku 90. let 20. století proběhla transformace bytové politiky. Změna byla zapříčiněna politickou situací v zemi. Transformací tak musela projít i spousta dalších sociálních oblastí. Transformace bytové politiky, jak uvádí Krebs (2007), převážně spočívala v tom, že bydlení se začalo považovat za soukromý statek, tudíž každý občan si ho musel zajistit sám. Před 90. lety 20. století od dob meziválečného Československa tvořily nabídku převážně podnikové a státní byty. Státní byty byly po revoluci převedeny většinou do vlastnictví obcí. Tyto obce se pak měly samy rozhodnout, jak s byty budou nadále hospodařit. Zda si je ponechají, aby v těchto bytech mohly tvořit vlastní sociální politiku, nebo budou určeny k prodeji do soukromého vlastnictví. Sektor podnikových bytů byl v důsledku privatizace téměř zlikvidován. Byl tedy rozprodán do soukromého vlastnictví nebo v ojedinělých případech byl převeden do vlastnictví obcí. Porevoluční transformace bytové politiky by se dala rozdělit na dvě etapy. O první etapě hovoříme v období 1991 až 1995. V této etapě se převážně transformovaly byty do soukromého vlastnictví. Druhá etapa je od roku 1995, stále pokračuje a zapojují se spíše samosprávné obce. Obce zde vybírají pozemky, které určí pro výstavbu nových domů a celkové rozšiřování infrastruktury bytové politiky. Pro tento rozvoj obce využívají různých dotačních programů pro rozvoj bydlení. Tyto dotační programy, ať na výstavbu nových domů nebo na opravu starších domů, vyhlašovalo a spravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2000 zřídilo Státní fond rozvoje bydlení (dále jen SFRB). SFRB je finanční instituce, která spolupracuje s ministerstvem pro místní rozvoj a provádí různá opatření v oblasti bytové politiky. Hospodaří s vlastním rozpočtem. Rozpočet je každoročně schvalován poslaneckou sněmovnou. SFRB vytváří, rozšiřuje a shromažďuje finanční prostředky na podporu výstavby bytů, oprav bytového fondu a výstavby technické infrastruktury.
15
Tabulka 2: Rozdělení domů na obydlené a neobydlené.
1991
2001
2011
Domy celkem
1 868 541
1 969 018
2 149 756
Obydlené domy
1 597 076
1 630 705
1 772 909
rodinné domy
1 352 221
1 406 806
1 529 834
bytové domy
223 640
195 270
214 643
271 465
338 313
376 847
rodinné domy
253 006
325 271
356 116
bytové domy
4 926
1 604
3 870
Obydlené dle druhu domu
Neobydlené domy Neobydlené domy dle druhu domu Zdroj: SLDB 2011
V předchozí tabulce vidíme, že od roku 1991 do roku 2011 se navýšil počet domů o 13%. Obydlené domy dosáhly nárůstu skoro o 10% a počet neobydlených domů se tak zvýšil o 28%. Vysoký počet neobydlených domů je zapříčiněn díky spoustě domů, které jsou určeny k rekreaci.
3.1 Stručný přehled dat ve vývoji bytové politiky v ČR
červenec 1992 – První deregulace nájemného. U všech bytů, pevná sazba za 1m2. Bylo zohledněno základní vybavení bytu a bylo rozčleněno do 4 kategorií. Velikost obce nebo její poloha se nijak nezačleňovala.
únor 1993 – Schválen zákon o stavebním spoření pro fyzické osoby s účastí státní podpory.
leden 1994 – Vyhláška ministerstva financí. Výše nájemného se odvíjela dle velikosti obce.
duben 1995 – novelizace zákona o stavebním spoření. Spoření se mohou účastnit i právnické osoby. Vznikl jim tak nárok na zvýhodněný úvěr. Na státní podporu ale nárok není.
leden 1994 – prosinec 1995 – Zavedena sociální dávka „Příspěvek na hrubé nájemné“ Dávka byla určena pro domácnosti s čistým příjmem, který nepřevyšoval životní minimum o 30 %. Dávku bylo možné využít jak v obecních, státních i v soukromých nájemních bytech.
duben 1995 – Novely pěti zákonů. Zákony umožňovaly bankám poskytovat hypotéční úvěry. 16
1996 – Zavedena sociální dávka „Příspěvek na bydlení“. Tento příspěvek nebral v úvahu výdaje na bydlení. Příspěvek byl poskytován domácnostem, jejichž příjem byl nižší než 1,3 násobek životního minima. Později byl upraven na 1,6 násobek životního minima.
1. 1. 2007 – Novelizace „Příspěvku na bydlení“. Příspěvek je určen pro domácnosti s náklady na bydlení převyšující 30% čistých měsíčních příjmů a současně 30% čistých měsíčních příjmů domácnosti není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Příspěvek je určen pro všechny domácnosti splňující tyto podmínky. Nebere v potaz, zda domácnost užívá vlastní, družstevní či nájemní byt.
17
4 Programy a podpory na bydlení Náklady na bydlení, ať jde o bydlení v nájemních či vlastních bytech, představují nejvyšší a mnohdy celoživotní investici. V případě výstavby vlastního rodinného domu jde i o investici více generací. Peková (2008) popisuje, že trh s byty nedokáže sám čelit této problematice, a poněvadž je bydlení základní životní potřeba, musí zde vstupovat i stát. Stát svými různými dotačními podporami a legislativními podmínkami umožňuje občanům zajistit si bydlení. Bere se zde v úvahu účast občana. Výše účasti ovlivňuje kvalitu bydlení. Způsoby ekonomické podpory státu se různě mění podle působení vlád. Často se mění jen jejich rozsah. Hlavní druhy pro podporu bydlení jsou programy a podpory financované ministerstvem pro místní rozvoj, Státním fondem rozvoje bydlení a jinými resorty.
4.1 Dotace a programy financované ministerstvem pro místní rozvoj Tyto programy jsou financované ze státního rozpočtu. Stát se tak podílí na opravách a výstavbách nových domů a přilehlé infrastruktuře. Následující dotační programy jsou platné pro rok 2012 a jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz). 1. Podpora regenerace panelových sídlišť Tato podpora je určena pro obce na zkvalitnění dopravní infrastruktury s parkovacími místy, na podporu zeleně a dětských hřišť. Výše podpory je až 70 % celkových uznatelných nákladů, zbylých 30 % si musí obce uhradit samy. Maximálně však 4 mil Kč (dříve 6 mil. Kč) na jednu akci. 2. Podpora výstavby podporovaných bytů Cílem dotace je zpřístupnění nájemného pro sociálně slabé osoby. Může se zde jednat o Pečovatelský byt nebo o Vstupní byt. Pečovatelský byt musí být zřízen novou bezbariérovou výstavbou a je určen pro osoby s věkem nad 70 let a zdravotním stavem závislým na jiné osobě. Výše dotace na jednu bytovou jednotku činní 600 000 Kč. Vstupní byt může být zřízen novou výstavbou nebo pořízením. Byty jsou určeny pro 18
osoby pobírající dávky v hmotné nouzi nebo pro občany s příjmem do 0,6 násobku průměrného platu. Dále pro občany opouštějící vězení či dětský domov nebo pro rodiny, jimž hrozí odebrání dítěte. Pro byt zřízen výstavbou činí dotace na bytovou jednotku 550 000 Kč a pro byt zřízen pořízením činí 400 000 Kč. 3. Podpora oprav domovních olověných rozvodů Dotace je pro vlastníky nebo spoluvlastníky bytu či domu s olověnými rozvody. Podpora je ve výši 10 000 Kč na jednu bytovou jednotku. Výměna však musí být provedena v celém domě. Hlavním cílem této akce je snížení olova v pitné vodě. 4. Podpora výstavby technické infrastruktury Dotace je určena pro obce ve výši 50 000 Kč na bytovou jednotku. Peníze z dotace lze užít na vodovody, kanalizace a komunikace včetně chodníků, parkovišť, cyklostezek a protihlukových stěn.
4.2 Programy a podpory financované Státním fondem rozvoje bydlení Fond je významným nástroje pro tvorbu bytové politiky státu. Úkolem fondu je tvořit, shromažďovat a rozšiřovat peněžní prostředky na rozvoj bydlení, které přerozděluje ve formě různých programů. Níže je přehled programů dle webových stránek Státního fondu rozvoje bydlení (www.sfrb.cz). 1. Úvěry na výstavbu nájemních bytů Úvěr je určen jak pro obce, právnické tak i fyzické osoby na výstavbu nebo celkovou rekonstrukci nebytových prostor na obytné. Je určen na výstavbu nájemních bytů, tudíž ho nelze čerpat na výstavbu či rekonstrukci rodinného domu. Výstavba je zaměřena na dvě cílové skupiny. Do první skupiny spadají senioři nad 70 let a lidé se zdravotním postižením či osoby s nízkými příjmy. Do druhé skupiny pak spadají všechny ostatní fyzické osoby. Rozdílnost skupin slouží především pro investora, který v případě výstavby bytů pro první skupinu získá výhodnější úrokovou sazbu. Důležitou podmínkou je rozměr jedné bytové 19
jednotky a to minimálně 35 m2 a maximálně 90 m2. Dále musí být výstavba dokončená do 3 let od uzavření úvěrové smlouvy. Výše dotace je až 70 % nákladů rozhodných pro stanovení výše úvěru, který musí být splacen do 30 let. 2. Úvěry obcím na opravy a modernizaci bytového fondu Podpora je určena pro obce ve formě úvěru na opravu a modernizaci domů. S úrokovou sazbou 3 % po dobu splatnosti 10 let. Úvěrem lze pokrýt až 50 % nákladů. 3. Záruky za splácení úvěrů na výstavbu nájemních bytů Program slouží formou záruky na bankoví úvěry pro výstavbu nových bytových domů. Záruka slouží pro všechny investory – pro fyzické a právnické osoby, pro bytová družstva či pro obce. Ručení je až do výše 70 % jistiny a až na 40 let. Výše jistiny je 1,5 mil. Kč na jeden nový vystavěný byt a 1,8 mil. Kč na jeden nový vystavěný byt pro obce, že v případě výstavby byla vybudovaná i infrastruktura. 4. Povodňové programy Úvěr na opravy – Úvěr je učen pro fyzické osoby. O úvěr lze žádat v případě, že nemovitost zasáhla povodeň, a slouží na krytí nákladů spojených s opravami nemovitosti. Výše úvěru je do 150 000 Kč a je úročená úrokovou sazbou 2 % ročně na dobu 10 let. Úvěr na pořízení bydlení – Úvěr slouží na výstavbu nového bydlení pro fyzické osoby, které měly hlášené trvalé bydliště na místě postižném povodní a zároveň byly i majitelem nemovitosti. Výše úvěru je až 850 000 Kč úročen 2 % úrokovou sazbou po dobu splatnosti 20 let. Úvěry obcím – Podpora ve formě úvěru je určena pro obce. Pro obce jejichž bytový fond zasáhla povodeň. Úroková sazba je 1 % ročně po dobu 10 let a je určena na opravu bytů. 5. Záruky za bankovní úvěry na opravu bytových domů Záruka slouží k úvěrům poskytnutým bankami a stavebními spořitelnami. Státní záruka tak zpřístupní získání úvěru na opravu bytových domů. Záruka tak 20
pokrývá až 80 % rizika a zvyšuje tak bonitu klienta. Je určena pro fyzické a právnické osoby a pro společenství vlastníků. Jsou dva druhy záruk. Záruka Mzáruka PANEL je do maximální výše úvěru 10 mil. Kč a úvěr musí být poskytnut bankou, která spolupracuje s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. U této záruky je jednorázový poplatek 0,3 % z výše záruky. Druhý druh záruky P-záruka PANEL slouží pro zajištění úvěru, který byl poskytnut jakoukoliv bankou na území EU. Výše úvěru zde není nijak vázána. Záruka je poskytována za 0,1 % p. a. z výše záruky.
4.3 Podpory poskytované dalšími ministerstvy Další možné podpory lze čerpat od Ministerstva práce a sociálních věcí ve formě příspěvku na bydlení. Tento příspěvek je určen pro občany s nízkými příjmy. Nárok má každý občan jak v nájemním tak ve vlastním bytě. Musí zde však mít hlášené trvalé bydliště. Příspěvek je vyplácen v případě, že 30 % příjmů občana či rodiny nestačí k uhrazení nákladů na bydlení. Zároveň těchto 30 % příjmů je nižších než průměrné náklady na bydlení stanovené dle počtu osob v domácnosti a velikosti obce. V Praze to musí být 35 % příjmů. Čerpání příspěvku je omezeno na 84 měsíců za posledních 10 let. Výjimku tvoří domácnosti, jejichž členům je nad 70 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výše vyplácení příspěvku zohledňuje počet členů v domácnosti, jejich věk a velikost obce či města, ve kterém mají hlášený trvalý pobyt. Podporu nabízí i Ministerstvo financí. Formou odpočtu úroku z hypotéčních úvěrů nebo z úvěru ze stavebního spoření od základu daně. Podporu mohou čerpat pouze fyzické osoby a výše úroku z úvěru smí odečíst v maximální výši 300 000 Kč za rok. Odpočtu může využít osoba, jež je účastník smlouvy hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. Pokud je účastníkem smlouvy více osob odpočet si může provést jedna osoba nebo každý účastník a to vždy rovným dílem. Ministerstvo financí do loňského roku nabízelo podporu formou osvobození od daně z nemovitosti u novostaveb do 15 let.
4.4 Podpory poskytované dalšími institucemi Stavební spoření je v současnosti nejčastěji užívaným způsobem, jak financovat vlastní bydlení. Toto spoření funguje na bázi dlouhodobého a pravidelného, nejčastěji 21
měsíčního, spoření. Během spoření, se dle výše vkladů na spořicí účet, dá čerpat státní podpora. Stavební spoření se využívá převážně ke spoření a poté čerpání úvěru ze stavebního spoření. Tento úvěr má zpravidla nižší úrok než ostatní úvěry. Pokud chce občan čerpat státní podporu, musí spořit více jak 6 let. Stavební spoření lze v České Republice uzavřít u 5 spořitelen. Stavební spoření si může založit každá osoba s trvalým pobytem na území České Republiky, která má přidělené rodné číslo. Spoření tak mohou mít založené i děti a rodiče jim tak od dětství mohou spořit. Při uzavírání spoření je třeba si zvolit cílovou částku a v jaké výši a časovém horizontu budou platby poskytovány na spořicí účet. Cílovou částku si občan volí sám a v průběhu spoření ji lze zvýšit. Spoření je dále rozděleno na fázi spořící a fázi čerpání úvěru. Fáze spořící spočívá v ukládání peněz na účet a dle výše roční uložené částky mu stát přispěje až 2 000 Kč. Tedy 10% z uložené částky maximálně tak z 20 000 Kč. Při zrušení stavebního spoření do 6 let, bez žádosti o stavební úvěr, je občan povinen vrátit státní podporu. Fázi úvěru lze využít až po dvou letech spoření a zároveň musí být naspořeno alespoň 30-50% výše cílové částky. Stavební spoření je velmi oblíbený produkt nabízený na českém spořícím trhu. Nejen díky státní podpoře ale výhodou je, že výnosy z úroků nepodléhají dani z příjmu, jako je tomu u jiných vkladů. A v případě smrti klienta může dědic spořit a čerpat státní podporu i na rodné číslo zemřelé osoby. V případě, že chce občan čerpat úvěr ze stavebního spoření, ale nesplňuje pro jeho čerpání některou z podmínek, může požádat o překlenovací úvěr. Tedy o úvěr, který je určen k řešení bytových potřeb v případě, kdy občan nemá dostatek svých naspořených finančních prostředků. Úvěr je rozdělen na dvě části. Na spořící část, kde se ukládají peníze na spořicí účet, na které je možné čerpat státní podporu. A na část čerpání úvěru, zde se přestává spořit a začíná se splácet úvěr i s úroky. Hypotéční úvěr patří mezi další velmi oblíbené dlouhodobé bankovní úvěry určené na řešení bytových potřeb. Hypotéční úvěr je úvěr, za jehož čerpání se ručí nemovitostí. Může to být nemovitost, na kterou je úvěr čerpán nebo i jiná nemovitost. Tento úvěr je určen na výstavbu, koupi nebo rekonstrukci bydlení. Lze ho využít i na rekonstrukci městského či družstevního bytu. O poskytnutí hypotéčního úvěru může požádat fyzická 22
i právnická osoba nebo obce a města. Banka poté zkoumá finanční bonitu žadatele, tedy zda je žadatel schopen splácet úvěr. Pokud chce občan žádat o hypotéční úvěr, musí mít předem připraveno, na co poskytnuté finanční prostředky použije a jakou nemovitostí bude ručit. Úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně. Splatnost hypotéčního úvěru se pohybuje v rozmezí 5-45 let. Úvěr lze splácet třemi způsoby. První a také nejoblíbenější způsob splácení úvěru je anuitní způsob, úvěr je tak splácen po celou dobu ve stejných měsíčních splátkách. Další možností placení je progresivní způsob, splátka úvěru je ze začátku nižší a během splácení se navyšuje. Opakem pak je degresivní způsob, ze začátku se splácí úvěr vyšší částkou než ke konci splácení. Pokud splácení hypotéčního úvěru zasahuje do důchodového věku, musí si dlužník k sobě přibrat dalšího mladšího dlužníka. Při uzavírání úvěru se stanovuje aktuální úroková sazba. Tu lze zvolit fixní (fixace je většinou od 1 roku do 15 let splácení stejná) nebo pohyblivou (zde se výše úroku pohybuje dle situace na trhu).
23
5 Velké Meziříčí Velké Meziříčí se nachází v údolí mezi řekami Balinkou a Oslavou na Českomoravské vysočině. V současné době je Velké Meziříčí převážně známo díky dálničnímu mostu, který se týčí ve výšce 77 m. nad údolím Velkého Meziříčí. Tento most leží na 143 km dálnice D1, která spojuje hlavní město Prahu s Brnem, největším městem Moravy. Nadmořská výška města je 550 m. n. m. a rozkládá se na 4 066 ha. Město Velké Meziříčí má 11 800 obyvatel. S přilehlými obcemi mikroregionu Velkého Meziříčí má 35 741 obyvatel. Mikroregion Velkého Meziříčí se skládá z 54 obcí. Obyvatelé mikroregionu Velkého Meziříčí obývají 11 776 bytů v 8 067 domech. Město Velké Meziříčí má 7 místních částí – Lhotky, Kúsky, Dolní Radslavice, Mostiště, Olší nad Oslavou, Hrbov a Svařenov. Ve Velkém Meziříčí je pět mateřských škol, tři základní školy, dvě střední školy a gymnázium. Občané mohou ve městě navštívit několik sportovních areálů včetně lyžařské sjezdovky, zimního stadionu a letního koupaliště. Ve městě je poliklinika nabízející základní zdravotní péčí. Pro odbornější ošetření mohou občané využít malou nemocnici v Mostištích, která byla postavena u vodní nádrže Mostiště. Ta je zdrojem pitné vody pro Velké Meziříčí a jeho okolí. Kulturní život ve městě zajišťuje obchodní společnost za podpory města, Jupiter club. Jupiter club ve městě provozuje kino, pořádá různá divadelní představení, koncerty a výstavy. Výstav a koncertů se můžeme účastnit i na zámku ve Velkém Meziříčí, který je v soukromém vlastnictví rodu LichtensteinPodzstazkých.
5.1 Historie Velkého Meziříčí První zmínky o oblasti Velkomeziříčska jsou přibližně z 10. století, tyto zmínky nejsou nijak písemně doloženy. Tehdy se v údolí protínaly stezky mezi řekami Balinkou a Oslavou. Později tak vznikl název Meziříčí. První písemná zmínka pochází z roku 1281 o Znatovi z Meziříčí. Dá se tedy předpokládat, že vznik osady je od 12. století. V letech 1230-1240 vznikl původní hrad, nynější zámek Velké Meziříčí. Během 12. a 13. století jsou i první zmínky o kostele sv. Mikuláše.
24
Ve 14. století se osada rozrostla a stala se tak centrem velkého panství. V roce 1408 byla udělena Meziříčí plná městská práva. Velkého rozmachu pro město bylo období 15. století. V té době byly vystavěny pevné hradby, byla postavena věž kostela a bylo vydáno povolení ke stavbě radnice. V té době vlastnil hrad Jan z Meziříčí. „Byl to pán velmi bohatý, o čemž svědčí i půjčka 10.000 zlatých uherských poskytnutá králi Vladislavu Jagellonskému. V zástavu za to dostal mimo jiné i hrad Špilberk.“ (http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/historie) V té době byli ve městě všichni různí řemeslníci od pekaře, tkalce, sklenáře atd. V roce 1491 vydobyl Jan z Meziříčí od Vladislava Jagellonského potvrzení o jarmarku. V 16. století přešlo město i hrad na Jana z Pernštejna. Roku 1548 byla městu udělena práva milosti a svobody, jako je měly jiná královská města. Město tak mohlo používat pečetě s červeným voskem, smělo vařit pivo a stáčet víno. V následujících letech se vystřídala spousta majitelů, která se zasloužila o rozvoj města. Během třicetileté války v 17. století bylo město několikrát vypáleno a přišlo tak o většinu privilegií. V následujícím století nechal přeložit císař Josef II. do Velkého Meziříčí krajský úřad Jihlavského kraje. Od té doby se město Meziříčí přejmenovalo na Velké Meziříčí. Ve druhé polovině 19. století začal ve městě velký hospodářský a společenský rozmach. Byly uspořádány první výstavy, vznikaly různé spolky, zřizovaly se školy a byla založena Šaškova tiskárna, která vydávala časopis Květy. Nakladatelem byl starosta města Vladislav Čech, bratr spisovatele Svatopluka Čecha. Elektřina byla zavedena do města v roce 1907. Během tohoto století byly založeny další střední školy. Významná tak byla střední škola Světlá pro výchovu dívek. Ve městě byly i větší továrny – textilní, koželužna a klihárenská. Velké Meziříčí bylo v těchto letech městem okresním. Okolo roku 1930 byly továrny uzavírány. Jediná továrna, která krizi přežila, byla Jelínkova koželužna. V této době bylo spoustu nezaměstnaných a část z nich tak pracovala na údržbě silnic, kanalizace a úpravě koryt řek. Během 2. světové války bylo Velké Meziříčí útočištěm pro tajné pracovníky. Například pro odboj Obrany národa nebo pro komunistický odboj vedený Jindřichem Nováčkem. Během války, v roce 1942 byla zlikvidována židovská čtvrť, jejíž obyvatelé se museli dostavit k transportu do koncentračních táborů. Na konci války bylo popraveno
25
německou armádou 55 členů národního výboru a Jindřich Nováček byl pověšen na pouličním osvětlení na náměstí. V roce 1960 byl městu odebrán okresní úřad, který přesídlil do města Žďár nad Sázavou. Velkých změn dosáhlo město v dalších letech. Byly rozšířeny nové průmyslové továrny, byla postavena přehrada v Mostištích, velké bytové sídliště Nad gymnáziem a dálniční most Vysočina spojující Prahu s Brnem. Po roce 1989 města byly průmyslové továrny zprivatizovány a bylo zřízeno více menších podniků. Převážně se zvýšila nabídka služeb ve městě. V současnosti jsou ve Velkém Meziříčí tři továrny zaměstnávající více než 100 zaměstnanců. Dále je zde velké množství drobnějších výroben a provozoven. V roce 2005 byla vybudovaná průmyslová zóna města, kde vznikla nová desítka podniků. Tedy nové pracovní příležitosti.
26
6 Bytová politika Velkého Meziříčí Ve Velkém Meziříčí můžeme využít bydlení v soukromém domě, bytě v osobním vlastnictví, v nájemním bytě nebo družstevním. V následující tabulce je uveden přehled dle právního využívání bytu. Můžeme si zde všimnout, že družstevní byt využívalo v roce 2001 až 603 domácností, zatímco v roce 2011 je využíván pouze 233 domácností. Oproti tomu tak vzrostl počet bytů v osobním vlastnictví v roce 2011 na 1301 bytů. Toto je důsledek odprodeje družstevních bytů do osobního vlastnictví a výstavby nových bytových domů ve Velkém Meziříčí. Tabulka 3: Rozdělení domů a bytů dle vlastnictví.
1991
2001
2011
Vlastní dům
.
1 667
1 642
Osobní vlastnictví
.
824
1 301
Nájemní byt
.
630
712
904
603
233
Družstevní byt Zdroj: SLDB 2011
Předchozí tabulka uvádí přehled vlastnictví domů a bytů. Vidíme zde stejnou situaci ohledně bydlení v družstevních bytech. Bytové družstvo tak v roce 2001 vlastnilo 40 bytových domů a v roce 2011 pouze 7, většina tak byla převedena do osobního vlastnictví. Podobná situace nastává i v oblasti bydlení v městských (obecních) bytech. V roce 1991 jich obec vlastnila 178 a do roku 2001 jich 124 odprodala do osobního vlastnictví. V kategorii spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek (dále BJ) je 161 domů. Jsou to domy, kde byty patří více jak 3 vlastníkům. Tedy bytové domy, kde má každá bytová jednotka, dále jen BJ, svého majitele. Tabulka 4: Rozdělení bytů a domů dle právního vlastnictví.
1991 1552
2001 1642
2011 1759
178
54
57
bytové družstvo
.
40
7
spoluvlastnictví vlastníku bytových jednotek
.
.
161
kombinace vlastníků
.
.
21
fyzická osoba obec Vlastníci bytů a domů
Zdroj: SLDB 2011
27
Společenství vlastníků jednotek, dále jen SVJ, musí vzniknout, pokud jsou více jak 3 vlastníci bytových jednotek. Při založení je třeba učinit celou řadu potřebných právních a administrativních úkonů. SVJ se musí zaregistrovat na finančním úřadě. Vznik SVJ tak vzniká při zápisu do společenství vlastníků jednotek. Funguje to podobně jako zapisování obchodních společností do obchodního rejstříku. Poté pak SVJ může plnit svojí funkci v oblasti správy, opravy a provozu bytového domu.
6.1 Městská správa bytů Velké Meziříčí Jednou z možností bydlení, je nájemné bydlení v městských bytech. Městská správa bytů Velké Meziříčí (dále jen MSB) má 540 bytových jednotek. MSB byla zřízena v roce 1992, do této doby to byl bytový odbor, na základě zřizovací listiny jako příspěvková organizace. Byla zřízená za účelem provozu a údržby části městského majetku. V roce 1999 byla sepsána Mandátní smlouva, která je přílohou zřizovací listiny. Pronajímá bytové i nebytové prostory ve vlastnictví Města Velkého Meziříčí. Do roku 2010 se byty pronajímaly na základě regulovaného nájemného. Nyní se přešlo na smluvní nájemné. O tyto byty je veliký zájem. Nájemné je zpravidla nižší než v soukromém nájmu. Občané žádající o městský byt musí splnit následující podmínky stanovené Vyhláškou o hospodaření s byty ve vlastnictví města Velké Meziříčí:
dovršení 18 let
musí mít hlášený trvalý pobyt ve Velkém Meziříčí nebo zde musí mít zaměstnání
na území Velkého Meziříčí a jeho pověřeného obecního území nesmí vlastnit nemovitost určenou k bydlení ani její část.
Žádost o městský byt se vyplňuje na předem předtištěný formulář. Při splnění předchozích podmínek je žadatel zařazen do databáze uchazečů o městský byt. Byty se přidělují na základě spousty faktorů, jako je doba podání žádosti, děti v rodině, či finanční bonita nájemníka. U finanční bonity se zjišťuje, zda žadatel nemá vůči městu Velké Meziříčí nějaké nedoplatky. Přidělení bytů navrhuje bytová komise, která byla zvolená radou města VM. Tato komise vybere vhodného kandidáta ze seznamu žadatelů a předá jeho žádost s přílohami, ke schválení či zamítnutí radě města. Rada města většinou doporučení bytové komise schválí. Může se stát, že je žadateli přidělen byt, ale
28
on jej odmítne. Odmítnout však může jen jednou, po druhém odmítnutí je na tři roky vyřazen z databáze uchazečů i MB. Povinností žadatele je nahlásit změny, které se mohou týkat žádosti. Převážně jde o změny rodinné situace, např. narození dítěte. Žadatel si musí každý rok svoji žádost od 1. 1. do 31. 1 aktualizovat. Výši nájemného v městských bytech stanovuje rada města. Ve většině bytů se jedná o tzv. smluvní nájemné a to ve výši 48Kč/m²/měsíc. V jednom domě, pro sociálně slabší nájemníky, kde mají společné sociální zařízení, činí nájemné pouhých 18 Kč/m²/měsíc. Třetí výše nájemného je 34 Kč/m2/měsíc, které je stanoveno pro byty s pečovatelskou službou, tedy v domech pro seniory. U všech druhů nájemného je v nájemních smlouvách zakotvena tzv. inflační doložka. Pronajímatel tak může zvýšit nájemné o míru inflace za uplynulý rok. Tři domy byly postaveny za pomoci státního fondu rozvoje bydlení. Pro byty v těchto domech stanovilo SFRB po dobu 20 let zvláštní podmínky. Například každý z nájemníků musí při přidělení bytu doložit výši příjmů za rok zpět. Pak se v rámci rodiny příjmy sčítají. Nesmí přesáhnout u jednotlivce 1,6 násobek průměrného příjmu a u dvou a více členné rodiny pak 1,8 násobek průměrného příjmu. Smlouvy jsou uzavírány na dobu určitou dvou let s obnovou. Což znamená, že vždy po dvou letech je vyhotoven dodatek smlouvy.
6.2 Družstevní byty Bytové družstvo bylo založeno okolo 60. let minulého století. Bytové družstvo bylo jedním z dominantních tvůrců bytových domů. Bytové družstvo ve Velkém Meziříčí budovalo některé bytové domy společně s továrnami, jako bylo Kablo nebo SD Jednota. Stavební bytové družstvo ÚDOLÍ Velké Meziříčí bylo založeno v roce 1989 a spravuje až 1507 BJ v mikroregionu Velkého Meziříčí. Většina těchto bytů je odprodána do osobního vlastnictví a bytové družstvo těmto bytům zajišťuje údržbu, účetnictví, správu a provoz. Ve vlastnictví družstva tak zůstává 233 BJ. Občané bydlící v družstevním bytě neplatí standartní nájem, ale splácí tzv. anuitu. Anuita je částka na nájemné, opravy a odpisy. Je stanovená družstvem a po jejím splacení má občan nárok na převod bytu do osobního vlastnictví.
29
6.3 Domy a byty v osobním vlastnictví Další možností bydlení jsou byty a domy v osobním vlastnictví. Domy si občané staví sami v průběhu několika let na základě územního plánu. Nové domy si staví na zahradách domů svých předků nebo staré domy likvidují a na jejich místě pak staví domy nové. Pozemky pro stavbu rodinného domu je možné zakoupit i od města. V současnosti město prodává zasíťované pozemky na Hliništích. Prodejní cena za 1 m2 je 860 Kč. Pozemky, neboli stavební parcely, se prodávají ve velikosti 1000-1500 m2. Podávat žádost o koupi pozemku je možné od 14.11.2011. První bytové domy byly postaveny kolem roku 1960 a průběžně se staví až do současnosti. Ceny těchto bytů se pohybují v cenovém rozmezí od 1,3 mil Kč do 1,7 mil Kč v průměrné velikosti 60-90 m2. Nové bytové domy jsou postavěny za městem v klidné části Hliniště. Byt typu 3+kk o rozměrech 81 m2 se prodává za cenu 2.295.000 Kč. Nový byt je možné zakoupit i v městské části Čechovy sady. Zde se prodává byt typu 3+kk o velikosti 73 m2 za 1 980 000 Kč. Byty jsou vystavěny soukromými investory.
30
7 Porovnání bytového fondu měst V následující kapitole budu porovnávat bytovou situaci Velkého Meziříčí s krajským městem Jihlavou a malým městem Bystřice nad Pernštejnem. Jihlava je od Velkého Meziříčí vzdálená 30 km. Jihlava má 50 760 obyvatel, což je až pětkrát více oproti Velkému Meziříčí. Jihlava i Velké Meziříčí se nachází u dálnice D1. Díky této přístupnosti jsou tato města vyhledávána firmami. Ty zde staví sídla svých podniků a snižuje se tak nezaměstnanost ve městě a zvyšuje se poptávka po bydlení v těchto městech. V krajském městě mohou občané navštívit Horácké divadlo, nákupní centrum, spoustu sportovních areálů a zoologickou zahradu. Sídlí zde krajský úřad a nemocnice, vysoká škola, několik základních a středních škol. Bystřice n/P. má 8 595 obyvatel, není u dálnice D1. Ve městě jsou dvě základní školy a jedna střední škola spojená s vyšší odbornou školou. Ve všech vyjmenovaných městech mohou občané využít jak vlastního, tak i nájemního bydlení. Nájemné bydlení se nabízí v soukromých, obecních a družstevních bytech. V následující tabulce uvidíme porovnání ohledně vlastnictví bytů mezi třemi výše zmíněnými městy. Tabulka 5: Rozdělení bytového fondu dle vztahu k vlastnictví.
Velké Meziříčí
Jihlava
Bystřice n/P
Vlastní dům
4 265
22%
1 642
42%
968
41%
Osobní vlastnictví
10 432
55%
1 301
33%
145
6%
Nájemní byt
2 391
13%
712
18%
1 181
50%
Družstevní byt
1 878
10%
233
6%
52
2%
Zdroj: SLDB 2011
Z prvního řádku znázorňujícího bydlení ve vlastním domě vidíme, že ve vlastním domě bydlí nejvíce rodin ve Velkém Meziříčí a to 42 %. V Jihlavě má vlastní dům pouze 22 % rodin. Oproti tomu má nejvíce jihlavských obyvatel byt v osobním vlastnictví a to 55 %. Nájemní bydlení v Jihlavě a ve Velkém Meziříčí využívá přibližně stejné procento rodin. V Bystřici n/P však v nájemním bytě bydlí celá polovina obyvatel. Družstevní byt obývá nejvíce obyvatel v Jihlavě. Ve Velkém Meziříčí nebydlí v družstevním bytě ani desetina obyvatel.
31
Tabulka 6: Rozdělení bytového fondu podle vztahu k vlastnictví.
fyzická osoba obec bytové družstvo Rozdělení dle spoluvlastnictví vlastníků vlastníku domu bytových jednotek kombinace vlastníků
Jihlava 4 189 76% 248 4% 88 2%
Velké Meziříčí 1 759 88% 57 3% 7 0%
Bystřice n/P 1 427 88% 23 1% 25 2%
706
13%
161
8%
120
7%
296
5%
21
1%
25
2%
Zdroj: SLDB 2011
V tabulce vidíme, že občané tedy fyzické osoby vlastní ve Velkém Meziříčí i v Bystřici n/P shodně 88 % bytového fondu. Nejvíce bytových domů vlastní město Jihlava a tato nabídka je pro občany tvořena 4 % bytového fondu. Ostatních vlastníků, ať se jedná o spoluvlastnictví bytových jednotek nebo o kombinaci vlastníků, je nejvíce v Jihlavě a vlastní tak 18 % bytového fondu.
7.1 Ceny pozemků, domů a bytů Krajské město nabízí oproti městu Velké Meziříčí a Bystřici n/P více pracovních příležitostí, kulturního a sportovního vyžití. Tato fakta se převážně odráží v cenách pozemků. Ve Velkém Meziříčí si můžeme pořídit stavební parcelu na okraji města za 860Kč/m2. V Bystřici n/P za 830 Kč/m2 v centru města. V okrajových částech města pak za 350 Kč/m2. Ceny v Jihlavě jsou pak i v okrajových částech oproti Velkému Meziříčí až dvojnásobné. Zasíťovaný pozemek, tedy pozemek kde je připojena energie, voda a komunikace, tak lze získat v hodnotě 1600-1900 Kč/m2. V individuálních případech je možné sehnat pozemek za 1200 Kč/m2, to v případě, že někdo prodává u svého domu kus zahrady. Ceny domů se pak pohybují v široké cenové hladině. Vliv na cenu má stáří domu, jeho velikost, technické provedení a jeho komfortnost. Pro orientaci, novostavba malého rodinného domu o velikosti 113 m2 při zadání postavení domu stavební firmou, neboli stavba domu na klíč, vyjde občana při standartním provedení na 1,9 mil Kč. Pokud by si nechal od stavební firmy postavit pouze hrubou stavbu což je od základů přes opěrné zdi až po krovovou konstrukci a střešní krytinu tak za hrubou stavbu zaplatí
32
900 000 Kč. Dům postavený svépomoci vyjde občana při těchto rozměrech na částku okolo 1,5 mil Kč. Ceny družstevních bytů a bytů v osobním vlastnictví jsou ve všech třech sledovaných městech podobné. Byt o velikosti 60-90 m2 lze zakoupit v cenovém rozmezí 1,3 – 1,7 mil Kč. Zatím co byty ve Velkém Meziříčí se spíše pohybují ve vyšší cenové hladině daného rozmezí, tak byty v Jihlavě a v Bystřici n/P se pohybují u nižší cenové hranice. Na konkrétní výši ceny se pak podílí technický stav bytového domu nebo bytové jednotky. V nově postaveném bytovém domě pak lze zakoupit byt o velikosti 60-90 m2 v hodnotě nad 2 mil Kč. Za měsíční nájem pak občané ve sledovaných městech zaplatí 5 000 Kč až 10 000 Kč. Občané mohou ve všech sledovaných městech využít i oblíbeného nájemního bydlení v obecních neboli městských bytech. Podmínky pro udělování bytů ve Velkém Meziříčí jsou zmíněné v kapitole 6.1 Městská správa bytů Velké Meziříčí. Běžný občan tak při nájmu bytu o 60-90 m2 zaplatí 2 880 – 4 320 Kč/měsíc. V Jihlavě a Bystřici n/P funguje přidělování bytů na jiné bázi než ve Velkém Meziříčí. Města vypisují na konkrétní byty výběrová řízení a občané si tak podávají přihlášku do výběrového řízení na konkrétní byt. Aby byli zařazeni do konkurzu, musí splňovat několik podmínek. Podmínky pro přidělení bytu jsou: dovršení 18 let, nesmí vlastnit nemovitost určenou k obývání, nesmí mít vůči městu závazky a na jeden byt smí podat pouze jednu přihlášku. Za městský byt v Jihlavě se smluvním nájemným tak občané měsíčně zaplatí od 3 000 Kč do 7 000 Kč. V Bystřici n/P měsíčně zaplatí v bytech o rozměrech 60-90 m2 od 1 200 Kč až 4 500 Kč Výše nájemného se odvíjí dle technického stavu bytu a jeho vybavení.
33
8 Modelové příklady nákladů na bydlení Výdaje na bydlení zaujímají u mladých rodin často až polovinu všech příjmů. Výdaje na bydlení se týkají každého občana v naší republice i po celém světě. Mezi výdaje na bydlení patří platba nájemného či financování vlastního bydlení, platba elektřiny, vody, topení, pojištění nemovitosti, příspěvky do SVJ, a další výdaje, které jsou nutné pro pořízení, zajištění a udržení bydlení. V následujícím modelovém příkladu si uvedeme dvě fiktivní rodiny s odlišnými příjmy a budeme hodnotit finanční dostupnost bydlení ve Velkém Meziříčí pro danou rodinu. Zjistíme, jaké bydlení si mohou rodiny dovolit a zajistit.
8.1 Rodina A Pan Dvořák se svojí manželkou, která je v současné doma na rodičovské dovolené, vychovávají jedno roční dítě. V současné době bydlí u rodičů manželky v jednom malém pokojíčku. Tato bytová situace je už pro ně neúnosná, tak si chtějí pořídit vlastní bydlení. Finanční situace rodiny je následující. Pan Dvořák má 28 let a pracuje jako pomocný dělník ve stavební firmě. Jeho čistá měsíční mzda činí 12 000 Kč. Pan Dvořák si 5 let spoří finanční prostředky na účtu stavebního spoření u stavební spořitelny Wüstenrot. Naspořená částka k 1.3.2012 činí 37 000 Kč. Při založení spoření si zvolil cílovou částku spoření 100 000 Kč. Pan Dvořák se snaží veškeré zbývají finanční prostředky ušetřit a k 1.3.2012 má na běžném účtu naspořeno 25 000 Kč. Paní Dvořákové je 25 let v současné době je na rodičovské dovolené a její měsíční příjem z rodičovského příspěvku činí 5 116 Kč. Paní Dvořáková nemá založeno stavební spoření.
8.1.1 Vlastní bydlení Rodina pana Dvořáka disponuje nízkým finančním rozpočtem. Kdyby si chtěli pořídit vlastní byt nebo dům ve Velkém Meziříčí, musí k dofinancování využít nabídky hypotéčních bank a zároveň využít úvěr na stavební spoření. Pořízení bytu v osobním vlastnictví. Tržní cena staršího bytu se ve Velkém Meziříčí pohybuje v rozmezí od 1,3 do 1,7 mil Kč. Díky nízké finanční situaci rodiny zvolíme byt o rozměrech 60 m2 v hodnotě 1 300 000 Kč. 34
Financování bytu Úvěr ze stavebního spoření – Pokud by chtěli manželé Dvořákovi využít na financování celého bytu úvěr ze stavebního spoření, museli by si nejprve navýšit cílovou částku spoření, která je v současné době stanovena na 100 000 Kč. Při navýšení částky by pak nesplňovali podmínky pro přidělení úvěru. Podmínkou je, že naspořená částka musí být minimálně 30 % z částky cílové. Tutu podmínku spolu s podmínkou pro minimální dobu spoření 21 měsíců by splňovali v případě, že by čerpali úvěr se současně nastavenou cílovou částkou. Hypotéční úvěr - Pan Dvořák ještě polemizuje s myšlenkou, že by na financování bytu využil některé lákavé nabídky od hypotéčních bank. Představoval si, že by danou hypotéku chtěl splácet 20 let. Jako první zašel požádat o hypotéku do banky ČSOB. Tam mu ale byla pro jeho vysokou požadovanou částku a nízký rodinný příjem zamítnuta. Banka by panu Dvořákovi nabídla hypotéku v maximální výši 344 000 Kč. Pan Dvořák ještě zkusil požádat o hypotéku u Hypotéční banky. Zde požadoval o zapůjčení sumy 1 300 000 Kč na dobu splácení 20 let, s úrokovou sazbou 4,79 % s dobou fixace na 5 let. Když ale banka vzala v úvahu jejich měsíční příjem 17 116 Kč, přičemž při využívání vlastního bydlení by museli platit náklady na vodu, elektřinu a topení což činí měsíčně okolo 2 000 Kč a výše splátky úvěru jim byla vypočítána na 8 500 včetně poplatků. Zbývalo by rodině na měsíc 6 616 Kč. Nesplňují tak správnou bonitu klienta a proto i zde jim byla žádost o hypotéku zamítnuta. Rodina pana Dvořáka v současnosti nesplňuje podmínky, aby mohla získat hypotéku a pořídit si tak vlastní byt.
8.1.2 Nájemní bydlení Manželé Dvořákovi jsou pevně rozhodnuti, že chtějí bydlet sami. Proto se rozhodli podat žádost o přidělení bytu na Městské správě bytů. Všechny podmínky, které má MSB stanoveny, splňují a tak byla jejich žádost zařazena do evidence uchazečů o městský byt. Jelikož mají dítě, dá se předpokládat, že na městský byt budou čekat 1 až 2 roky. Než jim bude městský byt udělen, využijí nájmu v soukromém nájemním sektoru. Pan Dvořák našel v inzertních novinách nabídku pronájmu bytu 2+1 o rozměrech 65 m2 za 35
7 000 Kč/měsíc + výdaje na elektřinu, které se pohybují v současné době okolo 1 500 Kč/měsíc. Smlouva s pronajímatelem bytu byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou z nájmu 2 měsíce. Rodina tak za měsíc zaplatí 8 500 Kč. Vezměme tedy v úvahu průměrné příjmy rodiny, které jsou 17 116 Kč mínus výdaje na bydlení, které jsou 8 500 Kč, zůstane rodině 8 616 Kč. Z těchto peněz pak musí uhradit ostatní nezbytné výdaje, jako je jídlo, ošacení, hygienické potřeby pro dítě, úhrada povinného ručení u auta a spotřeba pohonných hmot, které pan Dvořák potřebuje při dopravování do zaměstnání. Paní Dvořáková se rozhodla, že požádá o příspěvek na bydlení. Tento příspěvek jim byl přiznán ve výši 3 360 Kč/měsíc. Předpokládejme, že v tomto bytě bude rodina bydlet 18 měsíců. Po předchozích 18 měsících bude rodině přidělen městský byt o rozměrech 62 m 2 typu 2+1. Za měsíc tak rodina zaplatí na nájemném 2 976 Kč. Další výdaje spojené s užíváním bytu jsou výdaje na elektřinu, kterou vytápí byt a měsíční záloha činní 2 500 Kč. Výdaje placené na udržování a užívání společných prostor činní 85 Kč na osobu za měsíc. Záloha na spotřebu vody je 200 Kč za měsíc na osobu. Paní Dvořáková opět bude žádat o příspěvek na bydlení. Příspěvek na bydlení bude rodině přiznán a to ve výši 550 Kč na měsíc.
8.2 Rodina B Pan Novák vychovává se svojí manželkou 1 roční dítě, se kterým je v současné době paní Nováková na rodičovské dovolené. Rodina Novákových bydlí u rodičů paní Novákové. Oba vědí, že to je pouze dočasné řešení a tak si chtějí v nejbližší době pořídit vlastní bydlení. Jejich společným snem je pořízení malého domečku. Pro pořízení bydlení je finanční situace rodiny následující. Pan Novák pracuje jako obchodní zástupce u firmy, která se zabývá prodejem zemědělské techniky a jeho čistý měsíční příjem činí 24 000 Kč. Rodiče panu Novákovi založili v jeho 13 letech stavební spoření a po 15 letech spoření u Stavební spořitelny České spořitelny má naspořeno na spořicím účtu 200 000 Kč zvolená cílová částka je 500 000 Kč. I paní Novákové rodiče v dětství založili účet stavebního spoření u Českomoravské stavení spořitelny a k 1. 3. 2012 má po 11 letech spoření naspořeno 95 000 Kč. Výše cílové částky na účtu stavebního spoření je 250 000 Kč. Paní Nováková v současné době pobírá rodičovský příspěvek ve výši 11 500 Kč. Před nástupem na rodičovskou dovolenou pracovala jako 36
mzdová účetní v dopravní společnosti a její čistá měsíční mzda byla 18 000 Kč. Na rodičovské dovolené chce být do dvou let dítěte a pak se plánuje vrátit do předchozího zaměstnání. Během čtyř let společného manželství spolu Novákovi naspořili 350 000 Kč, které mají uloženy na běžném bankovním účtu.
8.2.1 Vlastní bydlení Manželé Novákovi si chtějí postavit svépomoci rodinný dům. Mají připravený projekt rodinného domu. Cena domu je dle projektu odhadována na 1 900 000 Kč o rozměrech zastavěné plochy 110 m2. Za pozemek, který si chtějí koupit ve Velkém Meziříčí v části Hliniště o velikosti 1 100 m2, by museli zaplatit 946 000 Kč. Pro stavbu domu tedy potřebují finanční prostředky v hodnotě 2 846 000 Kč. Výše vlastních finančních prostředků je 645 000 Kč. Zbytek tedy 2 201 000 Kč si musí vypůjčit. Rodina Novákových si zkusí propočítat 2 varianty pro financování bydlení. Financování 8.2.1.1 Varianta 1 Manželé Novákovi chtějí k financování bydlení využít uspořené peníze na účtu stavebního spoření. Pan Novák má na účtu u Buřinky Stavební spořitelny české spořitelny naspořeno 200 000 Kč a zvolenou cílovou částku na 500 000 Kč. O úvěr tedy může požádat. Pro získání úvěru splňuje podmínku naspoření alespoň 40 % z cílové částky, spoří déle než 24 měsíců a bodové hodnocení smlouvy na 220 bodů také splňuje. Stavební spořitelna by panu Novákovi půjčila 300 000 Kč s úrokovou sazbou 4,75% p.a. Měsíční splátka je vypočítána na 1 939 Kč na 20 let. Spořitelně by za půjčení peněz zaplatili za úrok a náklady spojené s půjčkou peněz 165 360 Kč a 310 Kč ročně za správu a vedení účtu, měsíčně za tuto položku zaplatí 25,8 Kč. Paní Nováková spoří u Českomoravské stavební spořitelny. Její naspořená částka je 95 000 Kč z cílové částky 250 000 Kč. Aby mohla požádat o úvěr ze stavebního spoření, musí mít naspořeno 35-50 % z cílové částky, spořit minimálně 24 měsíců a splnit požadovanou bonitu. Tyto podmínky splňuje tak jí může být spořitelnou zapůjčená částka 155 000 Kč, rozdíl mezi zvolenou cílovou částkou a naspořenou. Měsíční splátka úvěru je 915 Kč na 20 let. Částka úroku z úvěru za půjčení peněz
37
činní 64 600 Kč a 330 Kč ročně za správu a vedení účtu, měsíčně pak za správu zaplatí 27,5 Kč. Na zbytek dofinancování Novákovi využijí nabídky hypotéčního úvěru od Hypotéční banky. Vypůjčí si částku 1 101 000 Kč. Úvěr chtějí splácet 20 let. Úroková sazba je 3,49 % s dobou fixace na 5 let. Měsíční splátka je tak vypočítána na 6 380 Kč za měsíc. Poplatek za správu úvěru je 150 Kč/měsíc. Celkem tak Novákovi zaplatí včetně úroků 1 531 200 Kč z toho za úroky z úvěru 430 200 Kč a 36 000 Kč za správu a vedení účtu. 8.2.1.2 Varianta 2 Rodina se rozhodne zbytek chybějících finančních prostředků vypůjčit pouze na hypotéční úvěr u Hypotéční banky, která má dle jejich uvážení nejlepší podmínky pro čerpání úvěru. Výše vypůjčené částky je 2 201 000 Kč. Hypotéční úvěr chtějí splácet 20 let s úrokovou sazbou 3,69 % s dobou fixace na 5 let. Měsíčně tak rodina zaplatí splátku ve výši 12 981 Kč. Za správu a vedení účtu zaplatí měsíčně 150 Kč. Celkem tak Novákovi zaplatí 3 115 440 Kč za úvěr včetně úroků z úvěru. Za správu a vedení účtu zaplatí 36 000 Kč. 8.2.1.3 Vyhodnocení variant V následující tabulce je znázorněno kolik korun je bude daná varianta stát. Vždy si budou vypůjčovat 2 201 000 Kč. Tabulka 7: Přehled o celkových nákladech na úvěry. Varianty Varianta 1 Varianta 2
Výše měsíčních splátek 9 438 Kč 13 131 Kč
Výše úvěru s úroky a poplatky 2 264 960 Kč 3 151 440 Kč
Částka zaplacená na úrocích a poplatcích 708 960 Kč 950 440 Kč
Zdroj: Autor
Novákovi se rozhodnou využít variantu 1. Jsou tam nižší měsíční splátky a celkově nižší zaplacená částka na úrocích a poplatcích. Novákovi tak ze svého čistého měsíčního příjmu, který činní 35 500 Kč zaplatí 9 438 Kč na splátkách úvěru. Výdaje na elektřinu, vodu a topení se pohybují při jejich předpokládané spotřebě okolo 4 000 Kč. Při vlastnění domu a pozemku kolem něj musí ročně zaplatit daň z nemovitosti. Za dům zaplatí ročně 440 Kč a za pozemek kolem domu 198 Kč při výši koeficientu pro Velké Meziříčí. Po dobu splácení úvěru musí mít 38
svůj dům pojištěný. Pojistku si nechali zřídit u ČSOB za 2 039 Kč za rok. Dále si oba manželé platí u české spořitelny životní pojištění, které pro přidělení úvěru museli mít sjednané, ve výši 500 Kč za měsíc.
8.2.2 Nájemní bydlení Díky poskytnutým úvěrům na bydlení dají tak Novákovi přednost vlastnímu bydlení před nájemním. V případě, že by si podali na městskou správu bytů žádost o byt, žádost by byla přijata a na městský byt by čekali 1 až 2 roky.
8.3 Vyhodnocení modelových příkladů Vezmeme v úvahu časový harmonogram rodin po dobu budoucích 20 let, kdy předpokládáme stále stejnou současnou hodnotu peněz. Rodina A, v našem fiktivním příkladu rodina Dvořákova se svojí současnou finanční situací nemůže dosáhnout na pořízení vlastního bydlení ve Velkém Meziříčí. Jsou tak odkázáni pouze na nájemní bydlení. Za 20 let rodina na nájemném zaplatí celkem 976 482 Kč. Za ostatní výdaje, jako je platba elektřiny, vody a topení zaplatí 582 000 Kč. Celkem tak za 20 let zaplatí za bydlení a za nevyhnutelné náklady spojené s bydlením 1 558 482 Kč. Jejich příjmy, budeme-li brát v úvahu stále stejné, budou činit za 20 let 4 107 840 Kč. Náklady na bydlení tak z jejich příjmů zaberou necelých 40 % výdajů. Druhá fiktivní rodina B, tedy rodina Novákova získala úvěr ze stavebního spoření a hypotéční úvěr. Na pořízení domku potřebují 2 846 000 Kč. Tato cena zahrnuje koupi stavebního pozemku, projektu a samotnou realizaci stavby, která se skládá z nákladů na stavební materiál a práci. Naspořené prostředky, kterými rodina disponuje, je částka 645 000 Kč, což je 23 % z požadované sumy. K dofinancování stavby jim chybí 2 201 000 Kč. Ty si vypůjčí od stavebních spořitelen a hypotéční banky. Za poskytnutí úvěru, úroky a poplatky zaplatí celkem 2 264 960 Kč. Za ostatní výdaje spojené s užíváním vlastního bydlení, jako je platba elektřiny, vody, topení, daně z nemovitosti a povinného pojištění pro poskytnutí úvěru zaplatí za následujících 20 let 1 253 540 Kč. Celkem tak vložili do svého bydlení, včetně nákladů na provoz bydlení, 3 518 500 Kč, mimo naspořených peněz z předešlých let. Hypoteticky jejich příjem po dobu dvaceti let bude 8 520 000 Kč, z čehož celkové náklady na bydlení budou až 42 % z příjmů. Po splacení úvěru, tedy po 20 letech, jejich měsíční výdaje budou pouze výdaje na 39
elektřinu, vodu, topení a daň z nemovitosti. Placení pojištění nemovitosti a životního pojištění už nebude jejich podmínkou. Tato pojištění by si mohli platit pouze ve vlastním zájmu.
40
Závěr Cíl mé bakalářské práce byl zaměřen na představení, charakterizování a analyzování bytové politiky. Konkrétně jsem se zaměřovala na bytovou politiku ve Velkém Meziříčí. Téma bytové politiky je velmi široké. Do této politiky zasahuje stát svými podporami na výstavbu bydlení a daňovým zatížením vyplývajícím z pořízení nebo vlastnění nemovitosti. Do oblasti bytové politiky vstupují i banky se svými úvěry a hypotékami poskytovanými na podporu bydlení a další faktory, které ovlivňují bytovou politiku státu či obce. Ve své bakalářské práci jsem se nejprve zaměřila na představení a charakterizování bytové politiky. Zmínila jsem se o uceleném přehledu bytových systémů, kde se jako nejspravedlivější jeví liberální systém. Podle tohoto systému má nárok na bydlení každý dle svých zásluh. Musím však podotknout, že spousta občanů se snaží, a přesto na vlastní bydlení nemůže dosáhnout. Proto jsem se dále zajímala o sociální bydlení, co to je a jak je podporováno. Zaměřila jsem se na všechny podpory pro bydlení. Velmi mě zklamal fakt, že Státní fond rozvoje bydlení v současné době neposkytuje žádnou podporu mladým rodinám formou nízkoúročeného úvěru. Podpory poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem rozvoje bydlení jsou převážně zaměřeny na opravy bytových domů a podporují výstavbu sociálních nájemních bytů. Další podpory jsou pak poskytovány jinými ministerstvy. Například formou příspěvku na bydlení či možností odpočtu úroku z úvěru na financování bydlení v ročním zúčtování daně z příjmu. V České republice všeobecně, konkrétně pak ve Velkém Meziříčí, byly největší změny v oblasti bydlení za posledních 20 let. V období totalitního režimu, cca před 22 lety bylo bydlení považováno za veřejný statek. Byty stavěly a vlastnily státní podniky nebo bytová družstva a lidé jim platili nájem. Po roce 1989 se tyto byty privatizovaly a většinou byly převedeny do majetku měst. V praktické části jsem se zabývala bytovým fondem ve Velkém Meziříčí. Za povšimnutí stojí fakt, že počty bytů v osobním vlastnictví za posledních 20 let rostou. Oproti tomu počty družstevních bytů klesají. Ceny bytů jsou ve Velkém Meziříčí v porovnání s krajským městem Jihlava vysoké. Domnívám se, že to způsobuje poloha
41
těchto měst. Ač obě leží u dálnice D1, tak z Velkého Meziříčí je to do Brna pouhých 50 Km, tedy půl hodiny cesty za prací. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjištění finanční dostupnosti na bydlení pro dvě fiktivní rodiny ve Velkém Meziříčí. Rodina Dvořákova svými finančními prostředky nedosahuje na možnost získání vlastního bydlení. Musí tak využívat bydlení v nájmu. Tato rodina bude muset po celý zbytek svého života platit nájem. Druhá, rodina Novákova, získala úvěry od bank a mohou si pořídit vlastní bydlení. Za toto bydlení vydají za prvních 20 let, kdy budou splácet úvěr, více finančních prostředků než rodina Dvořákových na placení nájmu. Ovšem po splacení úvěru se jejich výdaje omezí pouze na platbu elektřiny, vody, tepla a drobných oprav spojených s provozováním vlastního domu. Rodina Dvořákova, ač není a nebude vlastníkem bytu, vydá na bydlení za zjišťovaných 20 let 40 % svých příjmů. Rodina Novákova vydá na bydlení za stejné období 42 % ze svých příjmů, avšak po uplynutí této doby bude vlastníkem nemovitosti. Ačkoliv pan Dvořák svědomitě pracuje, stále to nestačí, aby splnil požadavky bank pro poskytnutí úvěru. Liberální systém v tomto případě neplatí a rodiny v podobné finanční situaci tak nemají možnost získat vlastní byt, nebo vlastní dům. Rodina Dvořákova tak díky svým nízkým příjmům bude závislá na nájemním bydlení. Rodina Novákových si může užívat přepychu bydlení ve vlastním domě.
42
Seznam použité literatury Monografie BRADÁČ, A. FIALA, J. a kol. Rádce majitele nemovitostí. Praha: Linde, 1998, s. 1889. ISBN 80-7201-084-0. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4., přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2007, 503 s. ISBN 978-807-3572-761. LUX, M. Spokojenost českých občanů s bydlením. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2002. 51 s. ISBN 80-733-0014-1. LUX, M. Regionální rozdíly v dostupnosti bydlení v České republice. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2008, 193 s. ISBN 978-807-3301-491. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. a. JETMAR M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.
Elektronické zdroje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Bytová politika. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z WWW:
Státní fond rozvoje bydlení: Programy a podpory. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z WWW: Ministerstvo práce a sociálních věcí: Státní sociální podpora. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z WWW: Ministerstvo financí České republiky: Finanční trh. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh.htm Velké Meziříčí: Základní informace [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: .
43
Velké
Meziříčí:
Historie
[online].
[cit.
2012-03-16].
z
Dostupné
WWW:
. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: Hypoteční
banka.
[online].
[cit.
2012-04-25].
Dostupné
z
WWW:
Wüstenrot.
[online].
[cit.
2012-04-25].
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
ČSOB.
[online].
[cit.
2012-04-25].
Dostupné
Sting. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW: M&M
reality.
[online].
[cit.
2012-04-15].
Dostupné
z
WWW:
Českomoravská stavební spořitelna. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW: Stavební spořitelna české spořitelny. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW:
44
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled obydlenosti. ..................................................................................... 13 Tabulka 2: Rozdělení domů na obydlené a neobydlené. ................................................ 16 Tabulka 3: Rozdělení domů a bytů dle vlastnictví. ........................................................ 27 Tabulka 4: Rozdělení bytů a domů dle právního vlastnictví. ......................................... 27 Tabulka 5: Rozdělení bytového fondu dle vztahu k vlastnictví...................................... 31 Tabulka 6: Rozdělení bytového fondu podle vztahu k vlastnictví.................................. 32 Tabulka 7: Přehled o celkových nákladech na úvěry. .................................................... 38
Seznam zkratek SFRB – Státní fond rozvoje bydlení BJ – bytová jednotka SVJ – společenství vlastníků jednotek MSB – Městská správa bytů VM – Velké Meziříčí tzn. – to znamená tzv. – tak zvaná
45
